#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
4. ledna 1913. Číslo 4.
#4
alto_textblock
#4
dobách Arnauty z politických zájmů osazovány
Vždyť dobře se ví. že Turecko, aby rozbilo kom-
paktnost slovanského živíu, volalo Arnauty do sa-
mých ohnisek slovanského živlu. Bude-lI Rakousko-
Uhersko při řešení otázky albánských hranie mit
na zřeteli výhradně Albánie viable (Albánsko
schopné života), bude-li se výhradně zastávati zdán-
livých životních zájmů tak zvaného albánského ná-
roda a ve skutečnosti jen sibánských plemen, za-
seje do srbských duší zášť zevyplenita!
nou, jež nalezne sto cest k odvetě.
Nellamejme sel Naším hospodářským zájmů
na Baškáně nepomůže ani konfiskace časopisů pr-
ostré projevy proti Rakousko-Uhersku, anl sebe
loyálnější projevy officiálních koszporací. Skuteč-
nost, že v roce 1911, jenž byl prvním smluvním ro-
kem v obchodně politických stycích Srbska s Ra-
kousko-Uherskem, Německo vykázalo obra
60 mil. iranků ve svých obchodních stycích a touto
zemí, z čehož přes 31 mil. kr. připadá na dovoz
dokazuje, že kromě výhodné obchodní solouvy jes
zapotřebí i příznivého prostředí pro úspěšný sou-
těžný boj. Mám v tomto oboru, jak mmámo, také
praktické zkušenosti právě na této půdě. Má je
také zdejší generální konsulát.
Když jsem letos na jaře hovořil v našem mlni-
sterstvě obchodu o rakousko-uherských export-
ních zájmech v Srbsku, bylo tam příznáno velm
vysokouosobností, že se Rskonsko-Uhersk
protí Srbsku prohřešilo a že to bude vyžadovat
jisté doby, než se Srbsko přesvědčí, že v tom
ohledu nastal u nás obrat, než se přesvědčí, že mu
přejeme ze srdce nejlepšího. Nuž, ayní je vzácná
příležitost k tomu. Srbsko není nestranným. Možno
* ním hovořili.
Ministerský předseda Pašič sám napřáhl ruku
ku přátelské dohodě. „Učiním vše, abych vyhověl
prestiži monarchie, Šel bych sám do Vídně, aby
se mohlo říci: Srbsko samo nés požádalo.““ Ta
mluvil se mnou před první schůzí vyslanecké kon-
ference. Formuloval ihned, co by Srbsko mohlo
nabídnouti. Nositelem tohoto poslání byl nejen pan
prof. Masaryk, nýbrž 1 zdejší raksuherské vy-
slanectví. Poněvadž se namnoze miní, že po-
slání pana profesora Masaryka bylo více méně de-
monstračního rázu, sdělují, že pan Pašlč učinil své
nabídnutí i jinou cestou, jež svědčí o opravdovosti
jeho úmyslů. Ministerský předseda dal mně po-
dobné prohlášení se splnomocněnim, sbych
je předložil rak.-uherskému vyslanectvá. Učinil jsem
to prostřednictvím gen. konsula dra. Wáldnera,
nínuž jsem býval již před tím v přátelských sty-
cích, neboť on — jak sám řekl — viděl ve mreě
svého pomocníka, nelekaje se nikterak, že pracui
výhradně pro české zájmy. Prohlášení bylo předlo-
ženo vyslanci a jako úřadní akt odesláno do Vsdně
Tu o nějaké demonstraci nemůže býtl už řečí, nebo
se omezila na úřadní postup.
Nyní nalézá se ve Vídní pan Jovanoviě
Jeho poslání jest významným, avšak ve Vídní ne-
smí se zapomínati na základní podmínku dobody
dám, abys dal. Nebude-li p. Jovanovič mocí do-
síci takové dohody, on vrátí beapochyby své
vládě zvláštní svůj mandát s odůvodně
ním, že jeho úsilí jest marným. Nebude-lí učiněno
zadost této základní zásadě, zbytečno jest 1 ostatní
Nemůže býti řeči o všem tom, co ministerský před-
seda Pažič dvojí cestou nabídnul rakousko- uhersk
č. Slepánek.
#5
alto_textblock
#5
vládě.
#6
alto_textblock
#6
Politický přehled.
#7
alto_textblock
#7
Země české.
#8
alto_textblock
#8
Ještě jednou Turnwaldův článek proti vy-
rovnání.
#9
alto_textblock
#9
Vánoční protest posl. dra. Turnwalda prot
znovuzahájení porad o česko-německou do
hodu nebo aspoň jeho zrážení něm.-nacionál-
ního tábora před obnovou jednání, dýšící z ce-
lé jeho úvahy, na tomto místě již zmíněné, pod
úhlavní záminkou, že jednání takové jest ne-
možno, poněvadž prý národní uvědomění slo-
vanských národů následkem balkánských ví-
tězství stupňováno bylo do nezměrna, i v
ostatních vývodech jest obvyklým libereckým
násilím na logice. Tímto svým výrokem, mi-
nule již u nás po zásluze odbytým, potírá dr
#10
alto_textblock
#10
lešné podstatě věci. Oleg na příklad Tolsto-
jův názor na historii často prohlašovaný z
hluboký, shledává zcela povrchním. Zaváděn
umělých světových jazyků a podobná hrač-
kářství rozhodně odsuzuje, v čemž mu dává-
me z té duše srdečně za pravdu.
K literatuře o Bulharsku příspěl Jan
Wagner spísem „Na evropském Východě
Črty z cest po Bulharsku, Turecku a Řecku.
(Třebíč 1889.) Na závěr připojujeme studi
dra. Josefa Páty „Z dějin vzdělanosti nejmlad-
šího slovanského státu“ (bulharského. Osvěta
1912). Turecko bývalo vždy předmětem po-
zornosti a živé zvědavosti českého obecen-
stva, a spisy o Turecku jsou ozdobou staré
literatury české. Přes to není v novočeské h-
teratuře tolik napsáno o Turecku, kolik by-
chom očekávali. Většinou máme jen cesto-
pisné obrázky a feullletony (Hálek, Neruda).
nebo spisy nábožně-tendenční nebo turistické
vzpominky. Z nejnovějších poukazujeme na
tyto práce: Josefa Tomasa „Obrodné hnutí
v zemích Islamu“ (Osvěta 1912) a Aloisa
Klausa „Do říše půlměsíce“. (Beaufort 1912).
Pěkný tento ilustrovaný cestopis líčí cestu
z Vídně přes Pešť do Bělehradu a po Dunaji
do Cařihradu. Ličí život v cařihradských uli-
cích a podává obrazy ze života Turků vůbee.
Kreslí pohled na Zlatý Roh, Džamie, Serai
a na břeh Asie. Cařihradské obrázky Hálkovy
a zvláště Nerudovy zaujímají po stránce umě-
lecké dosud přední místo v naší literatuře.
Ani o Řecku nemá česká literatur
zvláštní hojnost spísů, zvláště vážných. Větši-
nou jsou to lehčí studie a obrázky, roztrou-
šené po časopisech. Z knihové literatury
nejnovější uvádíme: Dra. Jiří Gutha Causerie
z cest, zvláště Letem přes řecký kraji M. Mol-
číkovy Cestopisné obrázky ze starého i no-
vého Peloponnésu (Otto 1897), a dra. Justina
Práška Velké ilustrované dílo „Atheny“ (Otto
1890), dále „Archipelagem“ a „Na jih po Du-
naji“ (Zlatá Praha 1886—7). Na závěr buďtež
uvedeny některé práce přehledné. Jest to
předně Adolfa Srba „Balkánská válka“, kte-
rou liči v Osvětě 1912. O ostatních přítte.
Vbl
#11
alto_textblock
#11
Turnwald dokonce sám sebe, neboť na jiném
místě téhož článku, promlouvaje o vlivech
uklidněné zahraničné situace, pro vyrovnání
prý příznivých, výslovně pověděl, že vlivy
tyto jsou naprosto lhostejny pro vyrovnánív
Čechách a to tím spíže, že uskutečnění vy-
rovnání nikdy nebylo ani a německé an
s české strany závislým činěno na ja-
kýchkoli zahraničných událostech a útva-
rech!
Také jeho dedukci o Hochenburgerovi
jeho výnosu dlužno označiti za naprosto ne-
zdařenou. O tom, zdali Češi chtěli ministr
Hochenburgera svrhnouti číli nic, jest hádka
naprostá zbytečná, že ještě dnes sedí na svém
místě, jest vlastně jedním z nejžalostnějších
symptomů vnitřní situace rakouské, nikoli
jen se stanoviska českého. Málokterý případ
byl s právnického, docela objektivního, ryze
vědeckého stanoviska tak zevrnbně do nej-
zazších záhybů zákoutí a subtilností posouzen
a odsouzen — a netoliko českými právníky —
jako výnos Hochenburgrův. Jest na jisto po-
staveno a také žádným, byť opětovným, vlád-
ním prohlášením a také žádnou vědecky práv-
ní polemikou nevyvráceno, že Hochenburge-
rův výnos jest porušením nejen základních
státních zákonů, ale porušením téměř všech
zákonů, odnášejících se k soudnictví v této
říši, kdekoli se jen neodvislosti soudcovské
dotýkají. Že výnos ten jest nejtěžším činem
na této základní podstatě soudnictví spácha-
ným, jakým kdy spravedlnost z vlastní cen-
trály své byla postižena, zůstalo nepopřeno
a nevyvráceno. Kdyby čin Hochenburgerův
nebyl zároveň nepřátelským činem proti če-
chům a proti vyrovnání zamému, nebyl by
tento muž ani týden po vydání svého „ohro-
mujícího“ výnosu k vrchnímu zemskému soudu
pražskému zůstal správcem resortu jím tal
těžce poškozeného. Jestliže tedy dr. Turn-
wald, který nepochybně náleží ku právníkům
kteří na „Juristische Blattar“ pro zdrcujíc
nález o Hochenburgerovi vyhlásili boykot, na-
proti tomu praví, že Němci měli daleko opráv-
něnější důvod, stěžovati si na zavedení české
vnitřní služební řečl vía factí a poukazovát
na příslušnou interpelační odpověď hraběte
Stürgkha, jakožto na porušení „nacionálního
práva“, mluví dr. Turnwald na prázdno, nebot
kdyby měl dokázati, že vnitřní řeč služební
v úřadech jest naclonálním právem
Němců, a že vnitřní úřadní řeč česká i vin
facti zavedená v úřadech, lež Němci sami
prohlašují za české, jest porušením — vůbee
nějakého práva a dokonce aěmeckého
práva nacionálního (Il). vystavil by
všeobecnému posměchu. A když nyní dr
Turnwald z takových a podobných důvodů
zrazuje se znovuzahájení česko-německé do-
hody, a dopoušti je nejvýše na záruky, kteréž
jsou českému stanovisku přímo posměchem.
divně poslouchá se závěr jeho vývodů, kde
souhlasí s prohlášením dra. Kramáře, že vy-
rovnání jest podmínkou utvoření většiny na
říšské radě, čímž by v kulturním a hospodář-
ském zájmu Čechů i Němců zástupcům pasiv-
ních zemí v Rakousku byly úěty překaženy
Uznává-li to dr. Turnwald, měl by pro vyrov-
nání vzpláti jedním plamenem a nikoli vymý-
šleti mu nové překážky. Dr. Turnwald dodává
dokonce, že mnohem důležitějším důvodem
pro vyrovnání jest ohled na to, že by mír mezi
oběma národními kmeny urovnal cesty neru
šenému vývoji všech národohospodářských
poměrů v Čechách. Zajísté. To je pravda tak
samozřejmá, že už se ani neříká a jestliže na
ni připadl dr. Turnwralá teprve o minulých
vánocích, kéž to přispěje, třeba k pozdní ná-
pravě tohoto největšího kazimíra a škůdce vy-
rovnání v Čechách.
#12
alto_textblock
#12
Z Moravy.
#13
alto_textblock
#13
Dne 1. ledna 1913.
#14
alto_textblock
#14
(živnostnictve proti semskému
výborn.)
#15
alto_textblock
#15
Velmi důmyslný způsob šetření v zemském roz
počtu vynalezla nějaká důvtipná hlarva, petrně z
zemské účtárny. Vyhotoví se rospočet a na zá-
kladě rozpočtů jednotlivých úřadů zemských sesta-
ví v jeden celek. U nás na Moravě neplatí zásada
že každý zemský úřad musí nejlápe znáti své po-
třeby a tudtž nejlépo může sestavšti svůj rozpočet
U nás je summum veškeré moudrosti poslední
akcesista zemské účtárny, jenž rozpočty jednot-
livých úřadů zemských, o nlchž nemá ani ponětí,
na nozkaz šéfa účtárny „upraví“ a neškrtá tak.
že původní navrhovatelé rozpočtů těch jsouk
„zbláznění“ rádi, jak vypadá to jejich dílo. Takový
účtárenský akcesleta náž rozumí všemu
nspoň při „dělání“ rozpočtu zemského. On ví, c
potřebovati může živnostenská vada na své od-
borné věci, on rozumí věem odborným vě-
cem remědělské rady, on nuzumí školství, regula-
cím — krátce všemu. A ta jeho radost, když do-
stane od zemského finančního ministra šl. dra.
Koudely noakaz, aby ten rozpočet „seškrtal“
„upravi“. Jeho péro zuřivě uhírá na položkách
jimž vůbec nemůže rozumět. Ale pochvala s vyš-
ších míst ho nemine — ba u zemské účlárny mo-
ravské dokonce dávají se premie za to, že to neb
ono oddělení dovedlo „něco“ nažetřit. Co ono se
ptá, jestli na úkor věcil Premie je premie a úsměv
dra. Koudely také za něco stojí. Mnohý by tomu
ani nevěřil, co tuto pěeme, ale je to pravda. Na
příklad letos. Udělal se rozpočet na rok 1913
Jednotlivé úřady po úvahách a usneseních pro-
vedly, že předložily svoje rozpočty. Zemská účtár-
na na něch důkladně hlodala. To je přece jediná
radost zemského ředitele Kratochvíla. A když to
bylo hodně osekáno, i důležité věcí z rozpočtu
vyloučeny, usnesl se zemský výbor na všech po-
ložkách rozpočtových, při nichž není ně-
jakou smlouvou vázán — 1krtat 102. Jak vý-
tečné to usnesení, to pocitil na sobě hlav nt
živnostníci, kteří se také důkladně bouří. Již
na sjezdu lidovopokrokové strany ozval se ostře
proti zemskému výboru presideni J. Pastýřík
a v potomní schůzi živnostenské rady propukla ne-
vole ještě silněji, ba živnoslnici jaou, protože dr
Pluhař, jako přísedící zemského výboru v sezení
onom zastával stanovisko nevympatické, že je nutno
šetřít, odhodlání, vyvoditi z toho dů
sledky proti straně lidevopokroko
v 6. Živnostenská rada moravská slce uznává zása-
du žetření a podvoluje se tomu, když všude se
ubírá, aby konečně i ji bylo ubráno, ale poukazu-
je zosla rozumně k tomu, že škrtat 10 proc, podle
lineálu a šimla je nesmysl čírý, který nelze nijak
odůvodniti ani omluviti. Nejvíce vídí mor. živno-
vtenská rada postiženo pokračovací školství živno-
stepské, kteréž beztoho dostává nepatrné podpory
A z toho nepatrného obnosu se čkrtá 18.000 K
Ostrá debata, v niž vedlí slovo hlavní pp. Pastý.
řík. Janda, Klíčník, Pospíšll, Dvořák vyzněla velm
příkře proti takovému žetření zemského výboru
moravského a jeho finanční politšce. Náše zemský
moravský výbor a jeho účtárna prý dostanou dí
plom čestného uznání živnosten ské stra n
polltlcké, neboť nemohl jí nikdo dáti lepi
agitační zbraň do ruky, jako výtečný finanění poli-
tik, načizující bezpodminečné a nerozumně 10e
Vškrty rozpočlovel
#16
alto_textblock
#16
Rakousko-Uhersko.
#17
alto_textblock
#17
Chorvatské věci.
#18
alto_textblock
#18
Jsou tomu dvě neděle, co ve Vídni me-
škal býv. předseda chorvatského sněmu, člen
koalice, dr. Bogdan Medakovič a měl
tehda rozmluvu s hr. Berchtoldem. „Zeit“
otiskuje nyní dopis ze Záhřeba, v němž se na
základě onoho setkání Medakoviče s Berch-
toldem kombinuje o možnosti brzkého doroz-
umění uherské vlády s chorvatsko-erbskou
koalicí a vypsání voleb do sněmu chorvatské-
ho. V dopise se vypravuje, že dr. Medakovič
vyložil hr. Berchtoldoví, že za nynějšách po-
měrů může v Chorvatsku sněmovní většinu
vytvořiti jedině koalice, která se nestaví ze
zásady nepřátelsky proti Uhrám a také v otáz-
kách balkánských jest spolehlíva. Hr. Berch-
told projevil prý ochotu, věc uvážiti a po pří-
padě svěřiti vládu v Chorvatsku opšt koalicí.
ale dodal, že všechno závisí od rozhodnut
uherského ministerského předsedy. V aškte-
rých záhřebských politických kruzích panuje
prý nyní domněnka, že dr. Lukáca souhlan
s hr. Berchtoldem a proto poslal na dovolenou
Cuvaje, svěřiv jeho zastupování dru. Unkel-
häussrovi.
Chorvatský tisk, stižený dosud policejní
censurou, nesmí se o takových věcech vyslo-
viti a proto je těžko posouditi, na kolik se zá-
hřebský dopisovatel přiblížil ku pravdě. Ale
prozatím není pozorovati, že by se byl dr
Lukács nějak sblížil s chorvatskou kcoalicí
„Budap. Tagbl.“ otiskuje v posledních čáslec
rozhovory s různými koaličními polifiky chor-
vatskými a srbskými, ale z rozhovorů těch ne-
vyznívá dosud pražádné sblížení s uherskou
vládou.
Býv. chorvatský odbor. přednosta dr. Ba-
daj viní uherskou vládu, že úmyslně podko-
pává a níčí všechny tři hlavní pilíře oborvat-
ské autonomie, sněm, hodnost bánskou a chor-
vatské ministerstvo. Hlavně však mají v Pešt
namířeno na finanční zničení Chorvatskra.
1904 uzavřena společná uhersko-chorvatské
investiční půjčka 153 milionů korun, a z ní
dáno na investice v Chorvatsku do rozpočtu
11% milionu. Ve skutečnosti r. 1904 nedáno do
Chorvatska ani haléře, r. 1905 prostavěno tam
31.734 K a zbytek zmizel v pokladní hotovo-
sti na r. 1906. Z této pokladní hotovostí po-
skytla uherská vláda r. 1907 uherskýma ban-
kám výpomoc v nouzi 200 mil. K. ale chorvat-
ským peněžním ústavům ani haléře. Z inve-
stiční půjčky r. 1904 věnováno 18,654.438 K a
stavbu železnic; v Chorvatsku vystavěna tehda
nálladem 287 korun polní železnička, jíž se
užívalo při zalesňování jakési stráně a vác an
haléře.
V Pešti si v poslední době našli novou
zámínku pro potlačování chorvatských svobod
Chorvaté jsou prý pro trialismus, chtěj
se odtrhnouti od Úherska. Také o tom se zmí-
nil dr. Badaj. Pravil. Trialismus je sen
malí národové nemohou mařiti čaz sny. Chce-
me skutky a ne sny. Potřebujeme silné Chor
vatsko, spojené se silnými Uhra m
na půdě zákona a spravedinosti.
O trialismu vyslovíí se v „Budap. Tagbl.“
také dr. Medakovič. Myšlenku o chorvat-
ském trialismu vnuknul prý Lukácsovi hrabě
Khuen-Héderváry. Vymyslil si ten klep proko.
že koalice není tak unionistická, jako byla
chorvatská vládní strana za hr. Khuena- Héder-
vára. Až do r. 1906 unionisté směli býti pouze
ve vládní straně a jich prorokem byl hr.
Khuen-Héderváry, kterého poslouchali slepě.
To však nebyli unionisté, to byll mameluci.
Pro peštskou vládu bylo ovšem pohodlno vlád-
nouti v Chorvatsku a takovou většlnou. Ta
se vysvětlují nynější snahy uherské vlády, ob-
noviti v Chorvatsku opět bývalý mamelucký
tábor. Proto poslán do Chorvatska i komisař
aby předělal konličníky v mameluky. Uhry
muselí však hledati Chorvaty na půdě práva
zákonů a pak v nich najdou opravdové přátele
#19
alto_textblock
#19
Za hranicemi.
#20
alto_textblock
#20
Rakouské úřadní zpravodajství o Srbsku.
#21
alto_textblock
#21
„Nár. L.“ již ukázaly na to, že vínníkem
celé aféry konsula Prochasky, jež skončíla pro
Rakousko nesmrtelnou blamáží, je vídeňské
„C.-B.“, vlastně jeho zodpovědný ředitel Ka-
nya de Kanya. „C.-B.“ přese všecko pokra-
čuje týmž směrem. Bělehradský „Trgovinsk
Glasnik“ píše o jiném případě nepravdomluv
nosti vídeňského zpravodajství:
„C.-B.“ ochotně přináší každou laž, kte-
rou kdo vymyslí proti Srbaku a Srbům, kaž-
dou lživou zprávu, která se nás týče, rozesílá
po všem světě, a když ji musí vyvrátit, činí to
pouze ve vídeňských a pešťských Histech
ostatní svět zůstává nepoučen o tom, že byl
oklamán. Tak nedávno někdo vymyslil, že ně-
jací srbští povstalci přešli do Bosny a Herce-
goviny a měli tam srážku s c. k. vojskem
„C.-B.“ vzalo na sebe příjemný úkol rozšířiii
tu lež po všem světě. Nyní je ta lež v „Slav
Corr.“ dementována, ale „Č.-B.“ samo mlčí.
jakoby se nechumelilo. Jemu se hodí do krá-
mu, aby cizí svět byl udržen v klamu a my-
slil, že Srbové jsou živlem věčně nepokojným
a stále ohrožujícím pokojné sousedy. Ta nepo-
ctivá taktika přináší na chvíli žádoucí ovoce.
ale když se lež odhalí, padne úhona její na
lháře. „C.-B.“ není ještě dosti ponaučeno
z afáry Prochaskovy. Touží-li po více podob-
ných blamážích, ať si je má. Žde je nová.
Aféry „C.-B.“ vysvětlují, proč slovanšt
novináři nemohli obdržetl koncesl ke zřízen
slovanské tiskové kanceláře.
#22
alto_textblock
#22
Demonstrace konservativců ve Španělsku
#23
alto_textblock
#23
Uražená ješitnost vůdce konservativní stran
španělské, Antonia Maury, jenž se po demisi ka
blnetu Romanonesova chtěl opět dostatí k moci
způsobila v konservativní straně hnutí, které ma
skoro revoluční ráz. Maura a konservativní sená
toři a poslanci, počtem 92, mezl almi Lacierva.
vzdali se mandátů a konservatlvní vicopresldenti
sněmovny a senétu složili evůj úřad. Maura
Laclerva chtějí prý vůbec ustoupiti z veřejného
žívota a očekává se, že konservativní strana bu-
de přetvořena za vedení dírektorla.
Důvod tohoto postupu, jímž se mají liberálne
vládě a straně způsobitl vážné obtíže, Je zřejmý
projevu Maurova v listu „Epoca“, kdež sl přede-
všim stěžuje, že král opomenul otázatí se ho př
řešení kabinetní krise, a pak vytýká liberální vlá-
dě špatně hospodářství a Plahovůli k republikánům
#24
alto_textblock
#24
jako nebezpečí pro monarchil. Tím staví se Maur
ve své pose Jako ochránce trůnu přímo protí králi
Jenž hraběte Romanonesa pověřil opětným sesta-
vením kabinetu.
V úterý konala se v královském paláci mini-
sterská rada za předsednlctví králova, v níž byla
hraběti Romanonesovi opětně projevena důvěra
koruny. Po korunní radě prohlásil ministerský
předseda, že doufá, že konservativní strana je s
vědoma velkého nebezpečí, jež by vzniklo pro
monarchii definitivním odchodem konservativcůz
parlamentu. Neotázal-li se král před rozřešením
ministerské krise ani posavadního chela konserva-
tivní strany Maury, jehož chování vláda ostatně
pokládá za úplně neodůvodněné, ani žádného jiné-
bo vynikajícího politika na jeho mínění, spadá
zodpovědnost za to jedlně na něj, ministerského
předsedu. Nehledě k tomu, že panovník dle ústa-
vy nikdy nemůže býti člněn zodpovědným za své
jednání, konstatuje ministerský předseda, že zám
výslovně králi radil, aby Mauru obešel.
Liberální tisk vystupuje velmi ostře proti
Maurovi. „Liberal“ praví, že odstoupení neblahého
duumvíratu Maura-Lacierva je jediným slušným
činem jejich politické dráhy. „Imparcial“, orgán
lednoho ze starších liberálních vůdců. Moreta, pí-
še, že Joso Franeo v Portugalsku, jenž se stal
monarchil tak osudným, je jediným protějškem
Maurovým v současných dějinách. Je neslýcháno,
že monarchlstický státník chtěl vypíchnouti krále
a když se mu jeho úmysl nepodařil, počíná sl pří-
mo revolučně. Maura sl osobuje úlohu krále, jenž
vystřídává strany a povolává vlády. Maurova
snaha, rozhodovati jak o vlastní, tak i o protivné
straně, prozrazuje přání, býti diktátorem.
Republikánský tisk vítá odstoupení Maurovo
s jásotem. „Pais“ píšet „Stín Ferrerův způsobil
trolí krisi a třikrát zmařil návrat Maurův.“
Také republikánští vůdcové Alvarez a Perroux
soudí, že postup Maurův je vodou na jejich mlýn.
Zdá se skutečně, jakoby se Maura porušením
parlamentní rovnováhy chtěl monarchii pomstíti
za to, že se nechtěla svěřiti jeho ochraně.
#25
alto_textblock
#25
Home rule a odboj Ulstru.
#26
alto_textblock
#26
Ve středeční sehůzl anglické sněmovny po-
elanců, v níž byl 294 hlasy proti 197 zamitnut do-
datečný návrh unionistů, aby zákon o home rule
Iraka neměl platnosti pro kraj ulsterský, došlok
zajímavé kontroversi mezi ministerským předse-
dou Asqulthem a vůdcem konservativců Bonarem
Lawem.
Na námitku sira Edvarda Carsona, že home
rule nebyla předložena voličstvu Spojeného krá-
lovství jako přímá otázka, pravil Asqulth
„Dejme tomu, že by tato předloha, jak vyšl
z výboru, zahrnujíc i Ulster, byla předložena i vo-
ličům a jimi schválena, jak se pak zachová Ulster?
To je skutečně vážná otázka a myslím, že má
býti zodpověděna. Nechci vykládati přiliš do-
slovně výroky lidí, kteří mluví pod dojmem hlu-
bokého citu, ale kdybychom měli pojímali vážně
projevy mínění, jež byly učiněny na podzim v ně-
kterých částech Ulstru, anl schválení této před-
lohy voličstvem Velké Britanie by nikdy nepři-
mělo ulsterskou menšinu, aby svolila. Z toho vzni-
kají vážné otázky.
Dále uvedl Asquith, že Ulster nemá býti vy-
loučen z britské ústavy, jak se tvrdilo. Bude stále
zastoupen svými členy ve Westminstru a vždy
se mu dostane ochrany říšské vlády, kdyby domáci
exekutiva překročila svou právomoc nebo jí zne-
užila. Kromě toho, kdyby se ukázalo, že by záruky
měly býti zvýšeny nebo vesíleny, byla by vláda
ochotna uvažovati o tomto podnětu.
Bonar Law octnul se vůči otázce Asquithově
v rozpacích, z nichž si nemohl pomoci jinak, ne
určitou odpovědí, a prohlásil ve své řeči:
Pokusíte-li se vnutiti tuto předlohu, jak li
ulaterský věří a má právo věřiti, že to činíte proti
vůli této země, pak jej budu podporovati v odporu
proti ní. Předložite-li ji lidu jako jasnou otázku.
pak se stane problémem pro Ulster, nikoli pro
mne. Nevím, co Ulster učiní. Pokud se týče mne,
bude-lí tato otázka předložena lidu této země
k rozhodnutí, pak, pokud mluvím za unionistickou
stranu, neučiním nic na povzbuzení odporu Ulstru.
Jsem jist, že tento lid bude odporovati. Jmenujte
to vzpourou, chcete-li, ale dle mého přesvědčení
žádná vzpoura na světě by nebyla více oprávněna
než tato. A výsledek je jistý, nepochybný. Bu-
dou-li chtít dáti v sázku své životy — a to učiní
— stane se leda to, že jich así dvacet nebo třícel
bude zastřeleno britskými vojáky, a jsem jist. že
všichni vědí, stane-li ze fo, že se ozye v zemi
výkřik, jenž smete tuto nebo jinou vládu z úřadu.
s
*
#27
alto_textblock
#27
Chyba tísku. V zahr. rubrice včerejšího r. čís
»N. L..« vytištěn chybně výrok prof. Sobolevského
učiněný za ruské slavjnnofily. Stojí tam: »Vzdá-
leni jsme panslavismu, a byť nás často obviňo-
vali ze snahy poruštit všecky slovanské národy
my nepomýšlíme na pomstění.« Poslední slov
je vadné, má býti: »poruštění«.
#28
alto_textblock
#28
Úprava platů učitelských
#29
alto_textblock
#29
referentském komitétu sněmovn
komise školské.
#30
alto_textblock
#30
(Zpráva Pražské sněmovní korespondence.)
#31
alto_textblock
#31
Referentský komitét permanentní komise škol
ské konal dne 3. ledna svoji 65. schůzi.
Fo sdělení došlých spisů podával zpravoda
posl. Morawetz zprávu, která bude referent-
ským komitétem předložena školské komisi na
základě jejího usnesení z 12. prosince 1912. Ze
zprávy této dlužno uvésti, že maximální varianta
vyplývala by z nezměněného provodení článku I
zákona o učitelských platech summou 26,883.000 K
zvýšené potřebyj minimální varianta, Která vy-
plývá ze schválení varianty k čl. II., vyžaduje
22,418.000 K. Je tudíž mezi minimální a maxi-
mální variantou rozdíl 4.465.000 K.
Při tom jsou Ještě mezivarinnty dlo toho,
bylo-li usneseno přiznati celý nebo polovlění
aktivitní přídavek pro řídíci učitelské síly.
Zpráva referenta posl. Morawtze byla
se souhlasem korreferenta posl. Kaíky referent-
ským komitetem schválena a bude nyní dodána
členům školské komise.
Komize školská sejde se 9. ledna o 11. hod.
dopol. k dalšímu projednávání zákonné osnovy
učítelských platech.
#32
alto_textblock
#32
Ze strany.
#33
alto_textblock
#33
Mladá generace nár. str. svobodomyslné
Klatovech koná členskou schůzi a důležitým pro-
gramem v sobotu 4. m. o 7. hod. več. v restau-
raci »U kanonu«. Na programu jest také před
náška p. J. Nikendeye, řed. závodu tiska
ského a nakladatelského v Klatovech »O Balkáně«
Hosté ku přednášce vítáni.
Z Berouna. Organisace mládeže má
dnes v sobotu o 8. hod. več, v restauraci »U čer-
ného koně« schůzi, na níž promluví kol. J. Alex-
andr z ústř. výboru org. mládeže »O účastí mlá-
deže v životě veřejném.«
Z Hořic. Místní organisace pořádá v ponděl
6. t. m. o 2. hod. odpol. v měsiském divadelním
sále veřejnou schůzi voličstva, na niž promluví
zemský i říšský poslanec pan Jindřich G. Ma-
štálka. — Těhož dne o 1/28. hod. večer kont
se v zadních místnostech hotelu »U zlatého be-
ránka« důvěrná schůze organisační. — Předsed-
nictve míst. organisace žádá organisace jičínského
kraje, aby ke schůzím vyslaly v hojném počtu
své zástupce.
#34
alto_textblock
#34
Na stupňované utískování českého žívlu
v Dolních Rakousích odpoví český náro
zvýšenou podporou spolku „Komenský“ v
Vídni, který pečuje o české školy pro česko
děti dolnorakouské.
#35
alto_textblock
#35
Denní zprávy.
#36
alto_textblock
#36
— Veřejná schůze o Polácích v Poznaňisku
konati se bude v pondělí 6. ledna o 10. hod.
dopol. v přednáškovém sále Obecního domu
v Praze. Na programu jsou informační před-
nášky o politických, kulturních a hospodář-
ských poměrech Poláků v říši německé ao
akci na vyvlastnění polské půdy. Referáty
přednesou pp.: Fr. Hovorka, dr. J. Fuh-
rich a F. Hlaváček. Na schůzi zavítatia
promluviti přislíbili pánovér posl. dr. Karel
Kramář, místopředseda Kola polského na
radě říšské posl. hrabě Skarbek, vynika-
jící malíř a poslanec polský W. Tetmajer
a delegát Poláků poznaňských.
— Z Národního klubu. Dnes jour-lixe. Na
programu rozhovor o politické situaci. Zahájí
posl. dr. K. Kramář. Pouze pro členy.
— Nové souborné vydání básnických
spísů Jaroslava Vrchlíckého počalo právě
vycházeti nákladem J. Otty v Praze v se-
šitech po 32 hal. Toto nové vydání přehlíží
bratr zesnulého básníka Bedřich Frídaa
profesor Jan Voborník. První svazek ob-
sahuje páté vydání první lyrické sbírky
Vrchlického »Z hlubin«, obsahující básně
z r. 1869—1875. Úvod Voborníkův obsahuje
stručnou charakteristiku básnického vývojea
díla Jaroslava Vrchlického. Doporučujeme
vřele toto nové, kritické vydání básnického
díla jednoho z největších našich geniů po-
zornosti naší veřejnosti, která má poznáním
velikého odkazu Jaroslava Vrchlického na-
plniti jeho ohromný význam pro naši kulturu
vůbec a slovesnou kulturu zvláště.
#37
alto_textblock
#37
— Pocta. Zemská živnostensko-průmyslová
jednota markrabství moravského v Kroměříži ode-
vzdala přísedícímu zemského výboru p. K arlu
Adámkovi v ocenění zásluh, jež si na poli
živnostensko-průmyslovém a národohospodářském
ziskal, umělecky provedený čestný diplom
— Převezení zesnulé paní Marie Hollmannové,
choti rady zemského soudu a přednosty okresního
soudu na Král. Vinohradech p. Viktora Hollmanna,
bylo vykonáno včera o 3. hod. odpolední z domu
smutku v Chocholouškově ulicí č. 14 na Král. Vi-
nohradech. Všeobecné sympatie, jichž požívá ro-
dina p. rady Hollmanna, projeveny byly účasten-
stvím smutečních hostí, kteří tělesnou schránku
zesnulé paní doprovodšlí. Církevní obřady vykonal
vinohradský farář mzgne. dr. Lehner za zsistence
farního duchovenstva, načež byla rakev s nádherně
vyzdobeného katafalku, k němuž položeno množ-
ství věnců a palmových kytic, snesena do čtyř-
spřežního vozu pohřebního. Za rakví ubíral se
manžel zesnulé p. rada V. Holímann se synem Mars
celem, příbuzní a následovali smuteční hosté: v za-
stoupení presidia zemského soudu pp. vícepresident
Dvořák, rada dr. Bohuslav, rada Drbálek a okres.
soudce Sechák, starosta města Král. Vinohradů Al.
Bureš, ředitel Městského divadla Král. Vinohradů
spisovatel Václ. Štech s chotí, ředitel městských
úřadů dr. Fuksa, notář a spisovatel dr. Jos. Štolba
s chotí, dále pp. dvor. rada Kasalický, bývalý ná-
městek otarosty měst pražských V. Kasslický, vrch-
ní radové dr. Iilaváček, Lauterer, Rypáček, Flloder,
vrchní rada a přednosta okresního soudu v Karlině
Paul, vrchní rada a přednosta okresního soudu v
Žižkově Partyngl, přednosta okresního soudu ve
Vršovicích rada Zima, radové zemského soudu Bou-
ček, Kořínek, Winter, Říha, Červený, Weil, dr.
Mikan, Špička, Holbauer, Siegel ze Siegvillů. Voe
lenec. dr. Moravec. Havlíček, dr. Hladik. Lev. okr.
soudcové Losos. Gustav Hartl. Eduard Hartl. Šin-
dler, poslanec a advokát dr. Schaner, soudní lékař
prof. dr. Slavik, dr. Bernkopí, president Zajišťovací
banky A. Pollák. dr. Jahn, dr. K. Heller, dr. A. No-
votný, polic, rada K. Fahoun, dr. Hammer, dr. Jos.
Josiíko, místodrž, rada Procházka, dr. Ulrych, dr.
Havelka, dr. Bráza, dr. Ettel z Hvozdomilů, dr.
Chlistovský, vrchní rada dr. Chlumecký, dr. Keclik.
dr. Bartošek, správce Materka, finanční rada Be-
kera, dr. Pilař, arch. Martin, dr. Schelchl, dr. Na-
vrátil, úřadníci okresního soudu, okresního hejtman-
ství a berní správy na Král. Vinohradech a nepře-
hledný zástup obecenstva. Průvod ubíral se Pala-
ckého třídou do Divišovy ulice a u Jungmannovy
třídy vykonán obřad výkropu, načež tělesné ostat-
ky zesnulé paní byly převeženy na severozápadni
nádraží, odkudž dopraveny do Kutné Hory. Tam-
též bude zesnulá pí. Marie Hollmannová dnes do-
poledne o 10. hod. pochována do rodinné hrobky
k tichému a věčnému odpočinku.
— Kniha o Srbsku. Náš spolupracovník.
Slepánek oznamuje nám, že začal pracovati
na knize, jež má představiti hospodářský rozvoe
Srbska, jeho postavení na Balkáně, styky se Slo-
vanstvem a ostatní Evropou. Kniha obsáhne asi
20 tiskových srchů. Úvod k ní slíbil autorovi na-
psati nynější ministr obchodu a průmyslu Kosta
Stojanovič. Kniha vyjde v komisi Fr. Ho-
vorky v Praze koncem jara.
— Z městské rady pražské. (Schůze dne 3.
ledna. Předsedal starosta pan dr. Karel Groš.)
Komisi pro kanalisování Vltavy a Labe odprodána
část pozemku, zabraná přistavem při plavebním
kanálu v Bubenči ve výměře 11.88 čtv. sáhů. —-
Dle zprávy stavebního úřadu nenastaly od pro-
since minulého roku žádné změny ve stavu věže
Šitkovské, zejména neobjevily se žádné nové trh-
liny ani nenastalo rozšíření starých trhlin, které
před časem vzbudily obavy v příčině stability
věže. — stavba zbytku ohradní zdi při Král.
Oboře u elektrárny zadána panu Doubkovi. —
Usneseno, aby násypem byla zvýšena pěšina, ve-
doucí od lávky u Kozlovky ku přívozu vltav-
skému. — S inž. Zvěřinou ujednány podmínky pro
zřízení průchodu adaptovanými č. p. 420-I. a 359-l.
v Martinské ulici. — Nabídka postupu ploch od
poz. parcel č. k. 290/1 a 290/3 v Praze-VII. při
okružní cestě zamítnuta pro nepřijatelné pod-
mínky. — K návrhu městského úřadu stavebního
usneseno, aby zához příkopů pro vodovody, plyno-
vody a elektrické kabely prováděly příště jednot-
livé podniky samy vlastními dělníky. — Schválen
nový návrh stavebního úřadu na regulaci ulice
Durdíkovy III., jenž vyhovuje přání zemského vý-
boru, aby bašta čís. IIl. ve svých obrysech zá-
stala zachována. — Obecní starší Lad. Myslik
daroval 100 K pražským chudým k uctění pa-
mátky zesnulé své matky. Dárci vysloveny díky.
— Pohyb obyvatelstva v Nuslích. V týdnu o
22. do 28. prosince 1912 narodilo se v Nuslich
9 dítek živých (6 mužského, 3 ženského pobl.).
Zemřelo 6 osob (3 mužského, 3 ženského pohl.).
— Proti elektrleké dráze v Karlových Varech.
Píše se nám z Karlových Varů: Ze zřízení clek-
trické pouliční dráhy nebude tedy nic. V sezení
obecního zastupitelstva, konaném dne 28. pros.
prohlásil purkmistr na doťaz po zřízení dráhy, že
je proti zřízení vzhledem k lázeňskému klidu
města. Tento náhled zastávalo také několik nej-
větších obecních poplatníků.
— Změny držebností. Pan inž. Jindřich Šmolka
koupil od pp. Huga. Antonie a al. Anny Jelinko-
vých a spol, dům čp. 905-II. „U Kovářů“ v Jin-
dřišské ulici za 200.000 K. — Paní Marie Procház-
ková koupila od p. Jos. Holovského dům čp. 1952-
II. „U Karlova“ za 71.400 K. — Statkář ve šla-
panicích p. Ant. Závorka koupil od pp. Václavaa
Růženy štěpánkových mlýn čp. 199-I., na Novot-
ného lávce. Praha-I. za 210.000 K. — Sl. Anděla
Fialková koupila od pp. Jos. Plichty, Anny Holov-
ské a Václ, a Marte Vaňhových část pozemku od
čk. 480/8 v Plynárenské ul. v Holešovicích-Bu-
bnech za 20.000 K. — Pp. Václ. a Josefa Šípaloví
koupili od pí. Terezie Křížové dvě žestiny domu
čp. 255-VII. na nároží Sladkovského ul. a „Na Zá-
torách“ v Holešovicích-Bubnech. Pan Davíd Wels
koupil od mistra bednářského p. Jos. Hrbka a choti