ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 4e3ddb90-8f08-11dd-9d5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
4. ledna 1913. Číslo 4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 3
#4 alto_textblock #4
Jeho Marie dům čp. 546-VII. v Beleredího tř. Holešovicích-Bubnech za 66.100 K. — Majitel ka- várny v Praze p. Josef Smetana koupil s choti Marií od pí. Josefy a Anny Veselých dům čp. 495 ve Vršovicích za 60.000 K — Hledají se majítelé nalezených věcí. U c. k. policejního ředitelství v Praze jsou uschovány roz- ličné předměty a to zlaté a střábrné pánské i dám- ské hodinky, náušnice, dámské kabelky s penězi I bez peněz, hotové peníze a mnoho jiných před- mětů, též ruční vozíky a jeden velociped, v říjnu. listopadu a prosinci 1912 nalezené. Majitelé mohou je o ně přihlásiti na policejním ředitolství. O věcl. které byly ztraceny ve vozech elektrických drah mohou se vlastníci přihlásiti ve staroměstské trž- nici v I. posch. Mimo to jest u c. k. policejního ředitelství v uschování v listopadu 1912 nalezená peněženka s jízdním lístkem na dráhu a peněni přes 200 K. dále několik stokorunových bankovek které byly v lednu, v květnu, v červenci a listo- padu 1912 nalezeny. Z Hronova. Manliestaci za II. če- skou universitu v Brně pořádá za součin- nosti všech pokrok. organisací akad. spolek „Bor v neděli 5. ledna o 3. hod. odpol. ve „Slavii“. Re feruje univ. prof. dr. E. Smstánka. —Dar. Společnost denních hostů „u Nálevků“ v Nové Pane darovala Maticí místecká na udrdo- vání českého školství v Mirtku obnos K 10.— — Zatčený obchodník. Josef Kodet, obchodník v Dejvicích, odebral před vánočními svátky od různých pražských obchodníků zboží v ceně 3600 k a po Novém roce dal si zásoby svojí manželkou tehyní za základě domnělé pohlodávky 12.000 zabavit. Poškození věřitelé podali trestní oznámení a Kodet byl včera zatčen Zlodějské hístorky. Do sklepa hostince p. Valentina Trnce v Libní č. 785 vloupal se neznámý pachatel a odcizil trubky v ceně 200 K. — Z vý- kladní skříně antikvariátu p. Karla Tučka na Těš- ňově byly odcizeny knihy v ceně 50 K. — Na trati mezi Pardubicemi a Prahou byl ze železničního vagonu odcizen kbelík mýdla. — Vysvětlená příčina záhadného úmrtí. Na Nový rok odpoledne příšel 36latý výpomocný slu- ha Josef Hubl do jedné místnosti německého vě- deckého ústavu na Slupi a tamtéž byl druhého dne nalezen mrtev. Při pítvě, kterou včera vykonai soudní lékař p. prof. dr. Slavík se zjistilo, že sluh zemřel následkem otravy kysličníkem uhelnatým. O případu vyrozuměno státní zastupitelství. — Spadla s vozu. Při náhlém trhnutí koní spad- la včera odpoledne na silnici u Chuchle s vozu 62letá Rozalie Hořejšová a zranila se vážně n pravé straně hrudníku. Byla odvezena do všeobec- né nemocnice. — Náhlé úmrtí. Včera zemřel náhle p. Antonín Schmalfus, tajemník Zemské banky král. če- ského a majitel realit v Braníku. Mrtvola odvezen byla do ústavu pro soudní pitvu. — Smrtelný úraz. V domě č. 3 v Soukenické ulici v Praze Il. bydlfcí 46letá soukromnice Otylie Spitzová, která před nedávnem při pádu zlomila sl nohu, včera zemřela. Mrtvola byla odvezena do ústavu pro soudní pitvu. — Podlehla otravě. V posledním dnu minulého roku požila 26letá hospodyně Josefa Hádková r Nuslí v sebevražedném úmyslu morfia a včera v všeobecné nemocnici zemřela. Mrtvola odnesene do ústavu pro soudní plivu. Hádková zoufalasl pro nešťastnou lásku. — Ze Mšena u Mělníka. Pří volbách do obec- ního zastupitelstva dne 2. ledna byli zvolenli sta- rostou p. F. J. Janatka, obchodník, jeho ná- městkem p. V. Hanuš, obchodník s ublím: členy městské rady pp.: Jos. Hála, obchodník, Šť. Ja- natka ml., rolník, Jos. Kozlík, rolňík, a Jos. Mareček, rolník. —
#5 alto_textblock #5
Václav Brožík, slavný náš malíř, je zn- stoupen v posledním čísle »Zlaté Prahy« re- produkcí dosud neznámého obrazu »Milovnice kvělin«. Toto pozoruhodné dílo, malované v Pa- říži roku 1882, věnoval umělec svému příteli ve Vídni jako vánoční dárek — nyní jest majetkem p. Jiřího Lasusa v Prostějově. Další strany dnešního, přepychově vypraveného čísla, přinášejí řeprodukce význačných děl předních českých i cizích umělců výtvarných, z nichž uvádíme jen J. V. Hellich! »Podobizna pí. Jul. Pospíšilovésí R. Schlosser: »Tanečnice«, Norbert Grund: Italská krajina a J. Malhoa: Pitka. Z příspěvků v části slovesné zasluhuje zmínky v prvě řadě pokračo- vání rozměrného Jiráskova historického románu z doby protireformační »Temno«, dále poutavá humoreska Karla Scheinpfuga »Společník na cestu«, cestopisná črta dra. J. V. Daneše: Se Srby v Bul- harsku; nekrolog Karla Engelmüllera nedkvno ze- snulé zasloužilé a nejstarší české umělkyni M. Ryšavé, dále básníka Lothara Suchého: Věne znělkový, věnovaný památce Jaroslava Vrchlického a řady článků a posudků o literatuře umění a dl- vadle. Časová část reprodukuje portréty nedávae zesnulých: prof. J. Kastnera a Marle Ryšavé, portrét cís. rady Jos. Penížka, českého publicisty (slavil 1. ledna 1913 30letí novinářské činnostií. pomník F. Jenewelna v Kutné Hoře a portrét jed- noho z nejslavnějších malířů francouzských Ed Detaille (zemřel dne 24. prosince 1912). Panora- mata jeho bitev roznšcovala celou generaci, byl pravým malířem francouzské armády jako sym- bolu vlasteneckých nadějí — pohřeb jeho konal se v Paříži s královskými poctami. Nešťastná fřináctka jest zakončením leto- počtu tohoto roku. Není divu, že mnozí s obavou hledí na nastávající rok a očekávají neštěstí. Ve Francii matriční úřady nestačily roku 1912 oddá- vati manželské párky, která nechtěly ve stav manželský vstoupiti v roce, který končí nešťastnou fřináctkou. A přece tento rok bude pro mnohé chovati vděčnou vzpominku. Dne 15. ledna vylo- sováno bude při tahu »Druhé české loterie« v prospěch stavby sanatoria na Pleši 4220 výher v ceně 80.000 korun. Nesčetná bude tedy řad těch, kterým přinese Nový rok nové šiěstí. A to za pouhou jednu korunu, kterou stojí los těto lidumilné loterie. Losy ke koupi ve všech českých závodech neb přimo v kanceláři »České loteriee na Karlově nám. 32. — Výstavy. Výstava Jednoty uměle výtvarných v Obecním domě u Prašné brány je přístupna denně od 9 do 4 hod. Vstupné 1 k Spolkové lístky 60 hal. Hromadné návštěvy slevu Katalog 40 hal. — Nowopackého výstava v Rudolíinu těšila se o vánočních svátcích čilé návštěvě a zaznamenává co do koupě děl neobyčejný úspěch. Dobré a poměrně levné kresby a obrazy zvěčnělého mistra prodány byly v ne- obvyklém počtu. Jelikož výstava končíjiž o Třech králích, dne 6. ledna, jest příležitost ku prohlád- nutí, po případě ke koupi již velmi krátká. Tá otevřena jest denně od 9 do 6 hod. Vstupně 60 h. katalog 60 h. — Aukce, uspořádané Krasoumnou jednoto pro Čechy, doznaly úspěchu na naše poměry zcela neobvyklého. Draženo bylo celkem 185 obrazů v úhrnné sumě K 19.684.—. Z toho připadá na kolekci Navrátilovu 80 malých skizz a obrazů, zn něž docíleno bylo celkem K 6852.—, Pobídnuta těmito úspěchy, zamýšlí Krasoumná jednota po- řádati 1 na dále podobné dražby ve volných lhůtách. Tím poskytnuta bude majítelům obrazů možnost, zpeněžifi je co nejvýhodněji, sběratelá pak obohatí sbírky své děly, odborně určenými oceněnými. Příští aukce konati se hude koncem února i žádají se majitelé obrazů, plastik a drobné plastiky, kteří hodlají prodati věcí ty nejvýše po- dávajícímu, aby včas zpravili sekretariát Kraso- pmné jednoty, jenž zašle na požádání zdarma přihlášky a aukční podmínky. Plavba parníků Rakouského Lloydu. Nejbližií plavby poštovních a pasažerských parníků: Do Benátek: Dne 4./1, a 7./1. parník »Almissa«. Do Dalmacie: Dne 6./1. (Terst-Spič) parník »Brioni«, dne 7./1. (Terst-Kotor] parník »Prine Hohenlohe«, dne 8./1. (linie dalmatsko-albánská) parník »Adelsberg«. Do Levanty a Středo- zemního moře: Dne 5./1. (linie řecko-orlent.) parník »Styria«, dne 5./1. (Terst-Syrle) parník »Marie Terezie«, dne 7./1. [Terst-Cařihrad] parník »Praga«. Do Východnílndie, Činy a Ja- ponska: Dne 5./1. (Terst-Kalkuta) parník »La- conia«, dne 10./1. (Terst-Kobe) parník »Austriae
#6 alto_textblock #6
dne 16./1.[Terst-Bombay) parník »Semiramis«, dne 20./1. (Terst-Kalkuta) parník »Moravia« a dne 30./1. (Terst-Banghai) parník »Africa«. Loutková divadla. Loutkové divadl klubu vlasteneckých přátel dra. Pa- říka a Třebenie v zahraoním pavil. restaur. »u Vostrovských« v Praze. Palackého ulice, hraje v sobotu dne 4. ledna t. r. o 3. hod. odpol. »Ka- špárek policajtem« a o 145. hod. odpol. » Čert dvě čarodějnice«. + Kabarst Lucerna. Nový program je bohatý a pestrý. Humorista Richard Hutter znamenite baví svými neodolatelnými rozpravami o kabare- tech, byrokratismu, lázních atd.; co věta, to vtip takže obecanstvo stále se směje. Lilil Engelsová chansoniera, jest ukázkou ušlechtilého umění ka- baretního, jak je vypěstovala generace »po-wol- zogenovská«; delikátnost a přírozenost přednesu pojí se s nevtíravým, ale působivým vyjádřením polnty. Engelsová zpívá k loutně též vojenské písně, Jež jsou velmi rázovitě. Krásně vypravená scéna »Láska síra Falstaffa« od Bassa a Pospíšil těší se rovněž úspěchům. +* Blogrni Lucorna. Včerejší premlera no- vého programu méla imposautní průběh. »Bíla dáma« méla velký dspěch. Revue časovostí ob- sahuje mimo válečně snímky nádherný snímek sportovní zimní »Ve stopách Telemurkových« pro lyžaře velmi zajímavé. + Dívadlo Varlété. Nejznamenitější výlevy akrobatické, triky žonglérské a gymnastické, čísla komická, taneční, hudební a zpěvní nestačí vždy udržeti zájem na stejné výši. Ředitelství proto sáhlo ke kusu divadelnímu. V pantomimě »O ženue jednotlivé výstupy, jakot život v klubech amerl- ckého bohatého světa, scéna při sřícení se mostu, závod rychlíku s automobilem, život na prérli. zápas dvou soků v hořícím domě, spojeny jsou řadou světelných obrazů, které doplňují obsah kusu. V neděli konají se dvě představení, od- poledne a večer, př nichž vystoupí též ostatní umělecký soubor, zejména devítiletý xylofonista Roberto.
#7 alto_textblock #7
Zprávy osobní a rodinné.
#8 alto_textblock #8
Osobní. Pan MUDr. Jos. V. Novák, aasi- stent prof. dra. R. Jedličky, vrátil se z Bělehradu a ordinuje opět pravidelně ve svém bytě v Praze Il., Vyšehradská tř. č. 20, od 2—4 hod. odpol. Primář v. v. okr. nemocnice v Nymburce dr- Karel Komárek vrátí se 7. t. m. z Bělehradu a počno náslodujícího dne opět pravidelně ordi- novati. Zasnouboní. Pan JUDr. Jindřich rytíř Vo- jáček v Praze zasnoubil se se slečnou Jose- finou Felxovou, dcerou továrníka v Jabloneh n. Nisou. Nová ndvokátní kancelář. Pan JUDr. Alols Brunelik otevřel svou advokátní kancelář Praze II., Zitná ul. 2. (nároží Karlova nám.) Teleí. č. 2361. Úmrtí. V Praze dne 3. ledna zemřel ve věku 52 let architekt p. Antonín Stan. Müller, likvi- dátor »Pojišťujícího sdružení rakousko-uherských průmyslníků« a »Rakouské akciové pojišťovny proti škodám živelním.« Pohřeb koná se v nedělí 5. ledna t. r. z chrámu sv. Petra a Pavla na Vyše- hradě o 4. hod. odpolední na hřbitov vyšehradský. V Kostelci n. Orl, zemřel v pátek dne 3. ledn p. Antonín Moravec, bývalý továrník v Ko- stelci n. Orlici, dlouholetý člen obecního a okres- ního zastupitelstva, náměstek předsedy spořítelny čestný člen čtenářské a řemeslnicko-rolnické be- sedy a člen mnoha vzdělavacích a dobročinných spolků, v 61. roce zvého věku. Pohřeb zesnulého konán bude u domu smutku v neděli dne 5. ledna o 144. hod. odpoledne na hřbitov sv. Anny v Ko- stelci n. Orlicí.
#9 alto_textblock #9
Různé zprávy.
#10 alto_textblock #10
— Ruský náslodník do Italie. Z Rím a, 3. ledna. Zprávy, že carevič v brzku přibude do Italie, potvrzují se. Přijede sem již v nejbližším týdnu a po krátkém pobylu odebere se na pobřeží. načež s ruskou lodi podnikne plavbu po Středo- zemním moři. — Výlet na Montblanc. Z Milána, 3. ledna. Čtyři italstí alpinisté použili přiležitosti, která se jim naskytla v novoroční den, aby za příznivého počasí vystoupili na temeno Montblancu. Zatím co dva se svými vůdci vrátili se do Curmayeuru, sestoupili ostatní se třemi průvodci za velkého nebezpečí na francouzském území v Chamoni. K výstupu a sestupu potřebovali 41/2 dne. Anarchísta-luplě Nurry dopuden. Z Pa- říže, 3. ledna. Policie dopadla dnes dávno hle- daného obávaného anarchistu a lupiče Nurryho jenž byl již po několik lat slíhán. Spáchal mez jiným atentát v Chantilly v pařížské ulici Ordener. jakož i zločíu v Remeší a zúčastnil se také ně- kolika loupeží na poště. Nehoda vojonských letců německých Z Llpska, 3. ledna. (K. k.) Dva letci-poddůstoj- níci sřítilí sa dopoledne o zkoušce polních pilotů vracejíce se z Halle do Lipska, z neznámé příčiny blízko lindenthalského letiště náhle do jedlového lasa. Aparát se úplně roztříštil. Oba letci se těžce zranili a byli dopraveni do nemocnice. K odvrácení srážek s ledovci. Z Londýna 3. ledna. Hydrografická kancelář ve Washington oznamuje, že americké paroplavební společnosti se usnesly, aby Jejich lodi, pokud jest jim plouti Atlantickým oceanem, volily více jižní trať a t od 15. ledna do 1. srpna vzhledem na nebezpačí srážek s ledovcl. — Parník s cestujícími pohřešuje se. Z P - říže, 3. ledna. Osobní parník »Sv. Augustin« Atlan- tické spoločnosti, který před 3 dny se 46 pasa- žery opustil Marseille a odplul do Alžíru, dosud cíle nedosáhl. Jsou obavy, že ho stihlo neštěstí. = Potopená turecká plachetní loď. Z Caři- hradu, 3. ledna. (K. k.) Turecká plachetní lod která včera večer vplula do smyrenského přístavu, narazila aa podmořskou minu a poto- pila se. Z lodníků byl zachráněn jediný muž. = Parník „Gascogne“ byl opět uvolněn a vy plul věera odpoledne na moře. = Výbuch benzinu v lekárně. Z Inšpruku 3. ledna. V laboratoři nemocníční lékárny nastal věera výbuch benzinu, při němž byli lékárník Ri- gotti a jeden laborant smrtelné popáleni. Labo- ratoř byla zeela zničena. Povstalý oheň byl záhy uhašen. Podlaha se prolomila při pohřebních ob- řadech. V městečku Stugune u Milána probořila se při pohřebních obřadech se smutečními hosty podlaha v 1. patře a 24 osoby i s mrtvolou spadly do přízemí. Pádem byly tři osoby usmrceny 20 osob bylo více méně těžce zraněno. = Moře vydalo vesníci, kterou pohltilo. v Anglii vrátily mořské vlny zemi vesnici, kterou pohltily před 305 léty. Ve staré vesnici Caciesu v Noriolku na břehu moře sříl od pradávna ko- stel a kolem něho bylo seskupeno asi 66 domků. Moře rozlévalo se stále více do země a když r. 1604 příšla velká zátopa, bylo mořem zaplaveno přes 800 hoktarů půdy. Obývateli vesničky uto- nuli ve vlnách a z celé obce zbyla jen špíčka věže kostelíka, vyčuhující z moře. Po čass i ta zmízela. V posledním týdnu voda v těch místech neobyčejně opadla a tu objevila se opět stará vesnička, vlastně jen její sporé zbytky, neboť jen zdi kostela, stavěného nejpevněji, zůstaly poně- kud pohromadě,
#11 alto_textblock #11
Listárna redakce. Naším lirmám, Vzhledem ke stálým a četným dotazům s obecenstva, použivajícího výhod našeho „Všeobecného rádce“, jest nám třeba k rychlejšímu a správnému informování cen- níků našich firem. Jsme často dotazo- vání po věcech, které možno jen tím způsobem zodpověděti. Z té příčiny žádáme všechny závody, obchody, továrny a t. d., aby zaslaly nám své cenníky, z nichž založen bude pří- ruční archiv. Stačí adresa: „Náro dn Listy“.
#12 alto_textblock #12
Sokolský věstník.
#13 alto_textblock #13
Jsou jednoty sokolské politickými? K zajímavé kontroversi došlo v poslednác dnech mezl mísbostarostou Svazu dělnickýcl jednot tělocvičných Fr. Eblom a jednatelem Č. O.3. K. Hellerem. Spor vzniki — mezl jiným — o to, json-lí so kolské jednoty poditickými čilí nle. Ebel tvrdí va zvláštní brožuře, že dálaické jednoty byly založeny v r. 1897 členy, vydoučeným ze sokolské organisace pro jejich sociálně-demo- kratické přesvědčení, tedy a důvodů polštických K tomu odpovídá mluvčí sokolský: Jent pravda že n. 1897 po protistátoprávním ohražení čeakýc soc. demokratických poslanců na říšské radž. zbytečném a urážlivém, odklonilo se od nách vlast- ní jich vollčtvo a že otřesy tohoto hnutí zasákly i jednoty sokolské. Ale níkoláv v ústředí nehov župách, nýbrž jsn sporadicky tu a tam jodnotách. Noní pravde, že byli takdy soclální demokraté vylučování jodnot, ba podneu není zjištěn anl jediný kon- kretní případ, ale jest pravda, že tehdajší socíál- ní demokraté snažili se do jednot zavššcí duch nečeského a nesokolského. Pro věčnou pamět uvá- dím tento případ z jednoty vyšehradské. Zde n valné hromadě prohlásll tohdy sociální demokrat br. D. doslovar „Tyrš byl frasista a tueto- vý vlastenec. Dajte nám pokej s val vlastíl Naše břícho je nám bliž1í, nežli vaše Sokolstvíl Na vaše zásady i aa vašeho Tyrše my se vám . . . . .. Zavolali jame joj před smirčí soud. Zvolší si dva důvěrníky a správní výbor rovněž. Byl jsem tebdy jedním z důvěrník a snažil jsem se vysvětlití zásady sokotské. Ale marně. Br. D. prohlásili „Jsem dnes Čechem, ale zejtra budu Němcem, naleznu-Mi u něho lapší živo- bytí“ . . . Smárčí soud rozhodl pak, Be br. D nemůže nadále zůstatí členem jednoty a om tak vystoupil. Potom byli jsme vláčení „Právem Lide“ že jsme ze Sokola vyloučilí soclálního demokrat pro jeho přesvědčení. (l. Takoví byli tehdejší soclální demokratá Provokovali drážditi a urážell. Úmy- slně a bezdůvodně. Jak se od té doby časy zrně- nilyl Ale nachme takovýchto hraček a radějí všlmaš- me sí prohlášení Eblova, že by „avým šasen došlo tak jako tak k založení see. - d mokratických Jednot“. Jednoby son. demo kratické byly by tedy založeny 1 tehdy, hdyby — domněle — nebylí soclální demokraté so Sokol vyloučení. Béřeme na vědomost toto poctivué pro- hlášení, neboť i my víme, že k založení takovýchte jednot musílo dojiti nejen proto, že učíníli tak dříve Němci oproti turnerům, Francouzt a Ftalové oproti gymnastům, ale i z boho důvodu, že orýanl- sace tělocvičné, učící kázní a pořádku, psou vý- borným doplňkem politických organlsací mšádeže Dělnické jednoly nepopírají, že jsou sos. de- mokratickými. Nejsou samostatnými a svébytnýmí celky, nerozhodují samy o sobě, nemají camostat- ného určení a vlastní existence, nýbrž právo k i- votu dává jim strana polátlckná a vedení jejt „Avšak — také my. Sokolové, jsme prý po liticky založeni! Dnes není prý vůbec aní možnou výchova nepolitická a hnutíeokoleké nsby lo — prý — vůbsc nlkdy nepolitickými Historie sokolská — prý — nasvědčuje, že sokol ská organisace jde vždy za vedoucí českon mě- šťáckou stranou politickou, jejtž polišíku hájí podporuje. To tvrdí Ebel jenž dále praví, že dokud u ná rozhodovala polštika staročeská, víděli jsma v po- předí sokolských jednot Staročechy, pozdějí Mlado- čechy a nyní snad — národní sodlály. Te vže je — prý — jasným důkazsm, že sekelskt organisace ode vldy byla polltleko korporact a pěstovala polltlekou vý chov u. „Jestšiže pak futo vlastnost i čínnont dne popírtí, činí tak jen s ohledem na měnlávost kurs české měštácké poliliky a v zájmu svého bospo- dářského vývoje.“ Soudruh Ebel popírá tedy jakýkoliv rondíl me zi politickou výchovou v širším slova smyslu výchovou strannickou. Jemu stačí, stojí-li v čel Mladočech, aby prohlásil, že jednota je mla dočeskou. Jaký to omylí My — praví jednatel č. O. 3. — dopřáváme v ohledu politickém každému članr naprostou svobodu a volnost, nevolima si za čí. novníky přívržence určitých stran, nýbrž jen naj lepší své lidi, dobré Sokoly, ať již jsou předsvěd čení jakéhokoliv. My oezkoumámo politické zaber- vení jejich, pro nás rozhodujícím jest jen toliko jich sokolské cítění a sokolská práce. Na druhé straně však nežádáme od činovniků našich, aby zapírali svoje přesvědčení politické neb omezoval svojí příslušnost stranickou, byvše povolání k ve- dení jednoty neb župy, jako si nepřejeme, aby snad ten, ldo vstupuje do jednoty sokolaké, vzdá- val se příslušenství k straně politické. Tvedíma nepřestanema tvrditi, že jsme sdruiením epolitickýma sice v nejužším slo- va amyslu, 4o jest, že jekožto korpo- race nepříslušíme k žádné pelitické straně, že nepodporujeme cíle a účsly žádné strany, že stojíme a pracujeme volně a nezárvisle od každé strany, a že neposloucháme a neřídíme n vedením žádné strany. Jsme svobodní a nezávislí, soustřeďujíce mezi sebou přívržence všeeh stran politických. My ani nesmíme ve svěm středu provozovati žádnou politiku stranicloou, nl- koliv že bychom so báli ztráty příslužníků jiných stran, ale proto, že Sokolství je společno záležitostí celému národu, že věe so- kolská není pro strany, nýbrž pro národ veškerý a že nemůže podléhati změnám časovým i takti- ckým, jakým podrobeny jsou, náhledy poliítické náboženské. Bliž než strany jsou nám národ. Ná- zor tenbo vyslovil Tyrš jHž v r. 1871 a hájilí bo všlchní poctiví následovníci jeho, ha objevil sev obdobné paratrasi též u soclálních demokratů nedávné době, když byly na Moravě zaneseny do 9oc. demokratických jednot rozpory mezí autono- místy a centralisty a když Těloovičný Ruchv úvodním článku prohlašoval, že věc těloovičných jednot dělnických není ani autonomlstickou anl centralistickou, nýbrž soclálně demokra- tickou. Stejně pravíme myl věe nale nen ani mledočeskou, ani národně-socl- ální, nýbrž — národní a sokolskou. Dnes není prý vůbec možnou výchova nepolitl. cká! Táži se: jest vůbec nějaká činnost národní která by v širším slova smyslu nebyla politíckou?
#14 alto_textblock #14
Není. Vždyť i každá činnost veřejná jest ve svěm základě politickou. Ale není stranickou, politicky stranickou. A na tom záležíl Není také pravda, že by sokolská organásace la vždy za vedoucí stranou politickou. To doka- zuje právě historie, které se on dovolává a která mluví v těchto číslicích: V roce 1900 čítala č. O.s 46.605 členů a za 10 let po tom už 95.077, což zna- mená, že za tuto dobu vyrostla tu nová česká obec sokolská. V posledním pětiletí (1905 až 1910) přibylo nových členů 28.323 a za jediný rok 1910 9580, tedy téměř čtvrtina členstva, kolik ho bylo v roce 1900. Jest to tedy vzrůst ustavičný a po- zoruhodný zejména tím, že právě v době to- hoto nebývalého vzrůstu Sokolstva do- chází k nebývalé rozháranosti poma- rů veřejných, a že svádějí se nejurputnějs boje mezi jednotlivými stranami politáckými,at mladočeskou či národně soclální, státoprávní, po- krokovou neb klerikální! A přece v této do bě všeobecných bojů politických, ru- Mících mnohdy i klid krbů rodinných stojí jednoty sokolské pevně a aa- ochvějně, jsou klidny ve svém vývojí, r- stou a — systematicky pracují. Ba rozbroje stra politických nedotkly se jich vnější existence vnitřního života ani tolik, jako zasáhlo odštěpen se nepatrného zlomku centralistického od auto- nomistů do vývoje mnohých jednot sociálně-dome- kratických zvláště na Moravě. Kdyby prav du měli sociální demokratě, že jednoty sokolské jdou za vedoucí stranou mš- sťáckou, byla by doba posledních le dobou katastrofální byla by opake- váním historie z let sedmdssátých nebyla by dobou největšího rozmach sokolského . . ..
#15 alto_textblock #15
v
#16 alto_textblock #16
Poměry německé a české. V Německu vedou turnéři již po léta urputný boj s dělnickými tělo- cvičnými spolky, založenými už před 20 lety čítajícími daleko přes 100.000 členů. Bol nabyl takové ostrosti, že na pomoc volají se i — úřady. aby zakročovaly, a proti dělnickým lednotám vy- užítkuje se právě jich „dělnický charakter. Tur- néři dokazují totiž všemi prostředky, malými směžnými, že dělnické jednoty jsou prý vlastně sociálně demokratickými, tedy politickými, a že mají býti tudíž posuzovány jakc spolky politické, čemuž ovšem jednoty dělnické se vzpírají, popíra- jíce jakékoliv snahy sociálně demokratické. Právě ve dny vánoční vydal vrchní president magda- burský nový nález, v němž „slavnostně“ prohla- šuje, že dělnické jednoty, majíce vyslovený char- akter sociálně demokratický a podporujíce cíle té- to strany, jsou spolky politickými. Tím se exl- stence jejich ovšem značně ztěžuje a ztrpčuje. ale nijak neohrožuje, neboť dělnické jednoty tím více rostou. — Zdá se, že i v tomto směru stojíme my Češi o sto honů před německými turnéry, nebot třeba by mezi českými dělnickými jednotami a se- kolskými nebylo žádných styků, přece obě strany a priori odmítají jakékoliv udavačství neb zakro- čování úřadů, dovedouce si vzájemně vysvětlitl svoje zásadní i konečné cíle. Na podzim vydal Svaz dělníckých jednot zvláštní brožuru „Náš po- měr k Sokolstvu“, v níž zcela otevřeně přiznává. že jedním z účelů jeho jest výchova v duchu soci- álně demokratickém, a vytýká Sokolstvu, které prý jest rovněž politicky založeno, že zbytečně popírá svoje politické poslání. Sokolstvo odpově- dělo rovněž zvláštní brožurou, v níž se zcela správně vysvětluje, že poslání jeho není politi- ckým, totiž stranickým, nýbrž všenárodním, a že ani sociální demokraté ze řad sokolských se nevy- lučují. — Takově jsou poměry v zemi Jahnově Tyršově. Tam dělnické jednoty popírají tendence sociálně demokratické, zde se k nim hlásí zeela otevřeně; tam okolnost tato zavdává podnět k vzá- jemným bojům, zde však obě korporace tělocvičné sbližuje a svádí na půdu střízlivého a klidného spolužití, neboť obě strany dovedly sobě říci, ž nemají pranic — společného. Různé. Polské Sokolstvo v Americe, tvořící od 5 let dvě samostatné organísace, spojilo se nyní v jeden celek. Obě organisace vyžadovaly totiž pro sebe úřadního uznání od halíčského Svazku so- kolského, jakož i vyslání ovičitele, avšak Svazek položil jako podmínku sloučení, což se nyní stalo. — Na Moravě má 79 německých škol 9 hřínt. kdežto 461 českých škol 59 hříšť. — Ve Vratislavi rozmnožili na dívěích školách nižších vyučování náboženství ze 2 na 3 hodiny týdně a zrušili n hodinu tělocviku. Stalo se v zemi Jahnově. a
#17 alto_textblock #17
Schůze předsednictva sokolské župy střede- české bude v úterý dne 7. ledna o 7. hod. več v Národním domě na Král. Vinohradech. Tělocvičná jednota Sokol v Krči koná v ne- děli dne 5. ledna v restauraci »u nádraží« valnou hromadu a večer o 7. hod. »Sokolskou besedu« na oslavu 20letého svého trvání.
#18 alto_textblock #18
Divadlo.
#19 alto_textblock #19
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne hraje se mimořádně odpoledne Smetanova »Prodaná nevěsta« za malé odpolední ceny operní a začátek určen na 1/23. hod. Večer po čtvrté Nathansenova hra »Průlom« (i. čtvrtkal: dílo toto těší ne takovému úspěchu, le bylo o něm dosud téměř pokaždé vyprodáno. Zejtra odpol. po 32. Maeterlinckova výpravná báchorka »Modrý pták« s hudbou E. Humper- dincka (o 123. hod.), za malé odpol. ceny operní Poněvadž určena byla na zejtřek původně veselo- hra »Večer tříkrálový« za ceny činoherní, je nutno, aby předem zakoupené vstupenky pro tuto veselohru byly buď vráceny nebo rozdí cen doplacen. Večer Halévyova opera »Ži- dovka«. V pondělí odpol. Shakespearova nově nastudovaná a scénovaná Shakespearova veselo- hra »Sen nocí svatojanské« a večer Straussova opera »Růžový kavalír«, v čá- stečně novém obsazeníi poprvé zpívati bude p. Chmel Faninola a sirotka pí. Ryzková, pí. Hor- vátová pak opětně Anninu, již zpívala jen jeden- kráte. Od zejtřka za týden ve zcela novém obsazení a novém scénování klasická veselohra »Sedlák svým pánem« od Lope do Vega v překladě Jaroslava Vrchlickéhoj hráti v ní budou pp. Vávra (roli titulní), Schlaghamer (králel. Devl. Focht. Hašler, Vlesner, Mužek a Váňa dámy Nasková, Odstrčilova a Suchánkova, + Městské divadlo na Král. Vinohradech. Dnes o 3. hod. odpol. je jako páté dětské předst. dánská báchorka »Křesadlo« od Elith Reumer- tové, jež docílila posledně domu opět úplně vy- prodaného. Večer je maďarská hra »Carevna«. jejíž nastudování setkalo se s velkým vnějším úspěchem. (III.) Zitra odpol. o 143, hod. Vojáčkova operetta »Korsár«, večer Gounodova opera »Faust a Markéta«. (IV.) V pondělí odpol. Fallova »Roz- vedená paní«, večer Plskáčkův »Osudný manévre. (I.) V úterý Lengyelova hra »Carevna«, ve středu »Osudný manévr«, ve čtvrtek Wolff-Ferrariho opera »Šperk Madonin«. V neděli 12, t. m. pre- miera Verdiovy opery »Troubadour«, k níž konají se poslední zkoušky. Činohra studuje veselohru »Pět Frankfurtských« od Karla Rösslera. Nej- bližší operetní novinkou bude »Bonbonový král- od Karla Provazníka na slova Jaroslava Baláka. + Lidové divadlo Urania v Praze-VII. Dnes hraje se Dregelyova komedie »Frak«, Začáteko 348. hod. večerní. Zejtra o půl 4. hod. odpolední »Dráteníček«, o 7. hod. večerní premiera Mose- rovy-Lenhardovy frašky »Naše Baruška«, jež sov pondělí odpoledne opakuje. V ponděli večer »Frak«. Na 9. t. m. stanovena ku příjmu členů sboru Štětkova opereta »Bludička«, + Aréna na Smíchově. Dnes odpoledne dětská hra »U jesliček«. Večer se nehraje. Zejtra
#20 alto_textblock #20
premiera Gilbertovy »Autovily«, která hraje se v neděli a v pondělí po čtyřikráte. + Intímní divadlo. Dnes hraje se Braccova veselohra »Konec milování«. K dnešnímu předsta- vení platí listky s datem 9. listopadu. V před- prodejích jsou lístky ku přemiéře a třem prvním reprisám Barrieovy veselohry »Jahnův strážný anděl«, jež budou zejtra a pozejtří. + Pištěkovo lidové dívadlo na Král. Vino- hradech. Dnes při cenách malých drama »Pomsta milenky«. Režisér K. Šott. Zejtra odpoledne o půl 4. hod. »Tajnosti blázince«, o 7. hodině večerní Iraška se zpěvy »V říši sultána »Mahmuda«. +* Divadlo »Deklaraco« v Žižkově. Dne Bissonovo drama »Bezejmenná« se slč. Spillingo- vou v úloze titulní. V neděli odpoledne opakuje se Schillerova tragedie »Loupežníci«. Večer pro- vedeno bude drama »Bídníci« od Viktora Haga. V pondělí odpoledne po druhé »Z denníku padlé dívky« a večer Schillerova tragedie »Ouklady a láska«. + Divadelní představení Ústředního spolku českých žen koná se dnes v sobotu v Intimním divadle na Smíchově. Hraje se »Konec milováníe od R. Bracca za vystoupení pí. Emmy Švandové. Vstupenky s datem 9. listopadu mají platnost a jsou v předprodeji v kanceláři spolkové, Spálená ulice čís. 34. + Ve prospěch Českých leriálních osad se- hrají žáci a žákyně škol smíchovských dnes o 3. hod. odpolední ve smíchovské aréně dět- skou vánoční hru »U jeslíček«. Lístky koupiti lze ještě od 2. hod. u pokladny divadelní. + Z Peštl, 3. ledna. (»N. W. T.«) Jak se pro- slýchá, angažuje královská peštská opera místo Jiřího Anthosa, který ještě v této saisoně operu opusti, Karla Buriana, který mešká nyní na turné v Novém Yorku. Karel Burian je sice čle- nem vídeňské opery, ale je smlouvou vázán jen k určitému počtu vystoupení a má každou sal- sonu delší dovolenou.
#21 alto_textblock #21
Ze soudní sině.
#22 alto_textblock #22
Odborní soudci-lníkové u obchodního
#23 alto_textblock #23
soudu v Praze
#24 alto_textblock #24
byli prusidiem tohote soudu na rok 1913 přidě- leni těmto senátům I. sanát. Předseda vrchní rada Hamberger, pří- sedící rada z. s. Mikysa, přidělení soudci-laikověi Raimund Kubík, Zikmund Kanor. Fr. Tůma, dr. Josef Lucek, Josef Biskup, Fr. Holub. Emil Sý- kora, Ferd. Kočí a Karel Schollar. II. senát. Předseda vrchní rada Porák, pří- sadící rada z. s. dr. Worel, přidělení soudci-laikován Karel Kletetschka, Bedřich Sobotka, Fr. Vlach. Vendelín Formánek, Fr. Macháček, Mořic Rlemer, Václav Šrámek, Hugo Schick a Artur Haňsler. III. senát (železniční). Předseda rada z. s. Weisa, přísedící rada z. s. dr. Brendler, přidělení soudci-lalkové: Oldřich Rosenberg. Arnošt Gross- mann, Jlndřich Hofímann, Jindřich Strosa, Frant. Schler, Karel Kroy. Václav K. Nebeský. IV. senát (odvolacíj. Předseda vicepresident dr. lsák, přísodící rada z. s. Špička, přidělení soudci-laikové Eman. šl. Kallbarg. Rudoli Bam- berger. Antonín Relnwart, Josef Machážek, Bo- huslav Rosenkrann, Ludvík Novotný. Jindřich Kutschera a Rudoli Beck. V. senát. Předseda rada z. a. Weil, votant ra- da Kozel, přidělení soudci-laikové: Karel Kavka. Bohumil Horský. Leopold Stadler, dr. Karel Win- tersteln. Emil Špatz, Osvald Roedl. Jan Vančura Josef Urban a Jan A. Šimáček.
#25 alto_textblock #25
Z utkvělé představy — cesta k podvodům.
#26 alto_textblock #26
Před čtyřčlenným senátem. — Zločin veřejného násilí vydíráním a zločin podvodu.) V dubnu r. 1834 narodilo se v pražské porod- nici Anně šrédlové, rozené ve Vraném a příslušné do Řešohlav, děvčátko, které se ocitlo na „vyšší klasse nalezince. Toto děvčátko, Růžena Šrádlová. bylo dáno na vychování Jos. Bídařovi, chalupníkov v Maršově. Děvčátko rostlo, na duchu mnoho ne- prospivalo a jistě zakoušelo mnoho z trpkého osu- du děti sirotků, které nepoznaly otce, ani matky. Není také nic divného, že takové opuštěné dítě rádo by se dopátralo svého původu, rádo by po- znalo svoli matku a že se chytá každého stébla a každé shody okolností, aby se mohlo k někomu přimknoutí, aby necítilo se tak opuštěným. Není zjištěno, jak vlastně vznikala a upevnila se v děv- četi tom domněnka, že její matkou jest Julle baron- ka z Rumerskirchů, majitelka velkostatku v Řešo- hlavech. Jedinou shodou okolností bylo, že matka Růženy, Šrédlová, i paní baronka pocházely z Ře- šohlav a že Růžena byla na „vyšlí klasse“ nale- zince. Snad lehkovážný žert některé ze známých děvčat přivedl málo soudné děvče na myšlenku, že její matkou jest baronka z Rumerskirchů. Myšlen- ka ta ji pronásledovala stále, byla v ní utvrzována pravděpodobně i svým pěstounem, a když přišel čas, kdy dozrála k manželství a ráda by se vdala, tu ovšem postřehla také, jaké materiální výhody by měla z toho, kdyby skutečně byla dcerou paní baronky. Psala proto baronce z Rumerskírchů dopisy. ve ktarých se k ní hlásila jakožto její dcera a žá- dala od ní podporu. Pro tyto doplsy bylo již r. 1907 zavedeno u trestního soudu vyšetřování pro zločin vydírání dle 3 986. tr. z., ale žetření bylo zastave- no. Soud přiklonil se k tomu názoru, že dopisy neobsahovaly výhrůžek a že poměr mezi Růženou Šrédlovou a baronkou z Rumerskirchů není vyjas- něn. Aby byl tento poměr objasněn, podala Růžena šrédlová u zemského soudu žalobu na uznání ma- teřství proti Julil baronce z Rumerskirchů. Ža- loba byla dne 6. března r. 1909 zamítnuta. Bylo prokkázáno, že Růžena Šrédlová je dcerou Anny šrédlové. To však Růženě š. nestačilo. Byla pevně pře- svědčena, že dcerou baronky jest. Aby dosáhla soudního uznání svému přesvědčení, chopila se prostředků naprosto pochybných: padělala dopisy. jakoby je psala baronka sama jí samé a jiným oso- bám. Z obsahu těchto dopísů šlo na jevo, že ba- ronka ji uznává svojí dcerou. Na základě těchto dopisů zase baronku skandalisovala a předložila je jako průvodní důkazy k novému sporu civilnímu u zemského soudu na uznání mateřství proti bar. z Rumerskirchů. Při tomto druhém procesu vzpo- menul si pojednou v srpnu 1912 Jos. Bídař, že paní baronka, když Růžena byla asi jeden rok stará, prý mu několikráte psala a povzbuzovala ho, aby ze o dítě dobře staral, že se mu za to odmění. Poněvadž však průkazný materiál, k tomuto procesu přiložený, byl padělán, a poněvadž kromě toho neustále Růžena Šrědlová ! Jos. Bídař psali paní baronce dopisy, v nichž ji žádali, aby Růženě š. vyplatila věno, jinak, že ji bude Růž. š. dělat ostudu, že jí udělá výstup, a že nepůjde-li to po dobrém, půjde to po zlém, učiněno bylo na oba trestní oznámení pro zločin veřejného násilí vy- díráním dle 8 966. tr. z. a na Šrédlovou také pro zločin podvodu dle 88 197., 200. a 201. tr. z. Včera ocitli se oba před čtyřělenným senátem, kterému předsedal p vrch. r. Grossmann. Ob- hájcem jich byl dr. Mořic Hirsch. Při soudu doznali oba, že ony dopisy výhrůžné psali. Pokud se týče dopisů padělaných, popírala obžalovaná, že by je psala. Posudek znalců písma zněl však zcela určitě, že Růžena Šrédlová je všechny psala. Dopisy ty. které dala nezjištěnou osobou zasílati z Řešohlav byly psány po většině otcům těch ženění chtivých mužů, s nimiž Šrédlová měla známost, nebo oso- vám, u nichž se mohli otcové informovati. V dopi- sech nazývala baronka šrědlovou svolí dcerou, mluvila o sňatku a věnu, o tom, jak ji má ráda atd. Když včera se dopisy četly a došlo se na místo v němž domněle říká, jak má baronka svoji dcerr ráda, tu si paní baronka, rázná to vesničanka, ode lehčila slovy: „Ano, tak ráda, že bych ji samou láskou uškrtila.“ Jen jednou ji paní baronka při- jala na svém staku, bylo to v konírně a odtamtud ji — dle vlastních slov — paní baronka vyhodila. Obžalovaná se pokusila také jednou pod jménem Blanka Skrčková dostati se do služeb paní baronky, ale byla propuštěna hned, jak bylo baronce sdě- leno, kdo je.