#1
alto_textblock
#1
4. ledna 1913. Číslo 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3
#4
alto_textblock
#4
Jeho Marie dům čp. 546-VII. v Beleredího tř.
Holešovicích-Bubnech za 66.100 K. — Majitel ka-
várny v Praze p. Josef Smetana koupil s choti
Marií od pí. Josefy a Anny Veselých dům čp. 495
ve Vršovicích za 60.000 K
— Hledají se majítelé nalezených věcí. U c. k.
policejního ředitelství v Praze jsou uschovány roz-
ličné předměty a to zlaté a střábrné pánské i dám-
ské hodinky, náušnice, dámské kabelky s penězi
I bez peněz, hotové peníze a mnoho jiných před-
mětů, též ruční vozíky a jeden velociped, v říjnu.
listopadu a prosinci 1912 nalezené. Majitelé mohou
je o ně přihlásiti na policejním ředitolství. O věcl.
které byly ztraceny ve vozech elektrických drah
mohou se vlastníci přihlásiti ve staroměstské trž-
nici v I. posch. Mimo to jest u c. k. policejního
ředitelství v uschování v listopadu 1912 nalezená
peněženka s jízdním lístkem na dráhu a peněni
přes 200 K. dále několik stokorunových bankovek
které byly v lednu, v květnu, v červenci a listo-
padu 1912 nalezeny.
Z Hronova. Manliestaci za II. če-
skou universitu v Brně pořádá za součin-
nosti všech pokrok. organisací akad. spolek „Bor
v neděli 5. ledna o 3. hod. odpol. ve „Slavii“. Re
feruje univ. prof. dr. E. Smstánka.
—Dar. Společnost denních hostů „u Nálevků“
v Nové Pane darovala Maticí místecká na udrdo-
vání českého školství v Mirtku obnos K 10.—
— Zatčený obchodník. Josef Kodet, obchodník
v Dejvicích, odebral před vánočními svátky od
různých pražských obchodníků zboží v ceně 3600 k
a po Novém roce dal si zásoby svojí manželkou
tehyní za základě domnělé pohlodávky 12.000
zabavit. Poškození věřitelé podali trestní oznámení
a Kodet byl včera zatčen
Zlodějské hístorky. Do sklepa hostince p.
Valentina Trnce v Libní č. 785 vloupal se neznámý
pachatel a odcizil trubky v ceně 200 K. — Z vý-
kladní skříně antikvariátu p. Karla Tučka na Těš-
ňově byly odcizeny knihy v ceně 50 K. — Na trati
mezi Pardubicemi a Prahou byl ze železničního
vagonu odcizen kbelík mýdla.
— Vysvětlená příčina záhadného úmrtí. Na
Nový rok odpoledne příšel 36latý výpomocný slu-
ha Josef Hubl do jedné místnosti německého vě-
deckého ústavu na Slupi a tamtéž byl druhého dne
nalezen mrtev. Při pítvě, kterou včera vykonai
soudní lékař p. prof. dr. Slavík se zjistilo, že sluh
zemřel následkem otravy kysličníkem uhelnatým.
O případu vyrozuměno státní zastupitelství.
— Spadla s vozu. Při náhlém trhnutí koní spad-
la včera odpoledne na silnici u Chuchle s vozu
62letá Rozalie Hořejšová a zranila se vážně n
pravé straně hrudníku. Byla odvezena do všeobec-
né nemocnice.
— Náhlé úmrtí. Včera zemřel náhle p. Antonín
Schmalfus, tajemník Zemské banky král. če-
ského a majitel realit v Braníku. Mrtvola odvezen
byla do ústavu pro soudní pitvu.
— Smrtelný úraz. V domě č. 3 v Soukenické
ulici v Praze Il. bydlfcí 46letá soukromnice Otylie
Spitzová, která před nedávnem při pádu zlomila
sl nohu, včera zemřela. Mrtvola byla odvezena
do ústavu pro soudní pitvu.
— Podlehla otravě. V posledním dnu minulého
roku požila 26letá hospodyně Josefa Hádková r
Nuslí v sebevražedném úmyslu morfia a včera v
všeobecné nemocnici zemřela. Mrtvola odnesene
do ústavu pro soudní plivu. Hádková zoufalasl
pro nešťastnou lásku.
— Ze Mšena u Mělníka. Pří volbách do obec-
ního zastupitelstva dne 2. ledna byli zvolenli sta-
rostou p. F. J. Janatka, obchodník, jeho ná-
městkem p. V. Hanuš, obchodník s ublím: členy
městské rady pp.: Jos. Hála, obchodník, Šť. Ja-
natka ml., rolník, Jos. Kozlík, rolňík, a Jos.
Mareček, rolník.
—
#5
alto_textblock
#5
Václav Brožík, slavný náš malíř, je zn-
stoupen v posledním čísle »Zlaté Prahy« re-
produkcí dosud neznámého obrazu »Milovnice
kvělin«. Toto pozoruhodné dílo, malované v Pa-
říži roku 1882, věnoval umělec svému příteli ve
Vídni jako vánoční dárek — nyní jest majetkem
p. Jiřího Lasusa v Prostějově. Další strany
dnešního, přepychově vypraveného čísla, přinášejí
řeprodukce význačných děl předních českých
i cizích umělců výtvarných, z nichž uvádíme jen
J. V. Hellich! »Podobizna pí. Jul. Pospíšilovésí
R. Schlosser: »Tanečnice«, Norbert Grund: Italská
krajina a J. Malhoa: Pitka. Z příspěvků v části
slovesné zasluhuje zmínky v prvě řadě pokračo-
vání rozměrného Jiráskova historického románu
z doby protireformační »Temno«, dále poutavá
humoreska Karla Scheinpfuga »Společník na cestu«,
cestopisná črta dra. J. V. Daneše: Se Srby v Bul-
harsku; nekrolog Karla Engelmüllera nedkvno ze-
snulé zasloužilé a nejstarší české umělkyni M.
Ryšavé, dále básníka Lothara Suchého: Věne
znělkový, věnovaný památce Jaroslava Vrchlického
a řady článků a posudků o literatuře umění a dl-
vadle. Časová část reprodukuje portréty nedávae
zesnulých: prof. J. Kastnera a Marle Ryšavé,
portrét cís. rady Jos. Penížka, českého publicisty
(slavil 1. ledna 1913 30letí novinářské činnostií.
pomník F. Jenewelna v Kutné Hoře a portrét jed-
noho z nejslavnějších malířů francouzských Ed
Detaille (zemřel dne 24. prosince 1912). Panora-
mata jeho bitev roznšcovala celou generaci, byl
pravým malířem francouzské armády jako sym-
bolu vlasteneckých nadějí — pohřeb jeho konal
se v Paříži s královskými poctami.
Nešťastná fřináctka jest zakončením leto-
počtu tohoto roku. Není divu, že mnozí s obavou
hledí na nastávající rok a očekávají neštěstí. Ve
Francii matriční úřady nestačily roku 1912 oddá-
vati manželské párky, která nechtěly ve stav
manželský vstoupiti v roce, který končí nešťastnou
fřináctkou. A přece tento rok bude pro mnohé
chovati vděčnou vzpominku. Dne 15. ledna vylo-
sováno bude při tahu »Druhé české loterie« v
prospěch stavby sanatoria na Pleši 4220 výher
v ceně 80.000 korun. Nesčetná bude tedy řad
těch, kterým přinese Nový rok nové šiěstí. A to
za pouhou jednu korunu, kterou stojí los těto
lidumilné loterie. Losy ke koupi ve všech českých
závodech neb přimo v kanceláři »České loteriee
na Karlově nám. 32.
— Výstavy. Výstava Jednoty uměle
výtvarných v Obecním domě u Prašné brány
je přístupna denně od 9 do 4 hod. Vstupné 1 k
Spolkové lístky 60 hal. Hromadné návštěvy slevu
Katalog 40 hal. — Nowopackého výstava
v Rudolíinu těšila se o vánočních svátcích
čilé návštěvě a zaznamenává co do koupě děl
neobyčejný úspěch. Dobré a poměrně levné kresby
a obrazy zvěčnělého mistra prodány byly v ne-
obvyklém počtu. Jelikož výstava končíjiž o Třech
králích, dne 6. ledna, jest příležitost ku prohlád-
nutí, po případě ke koupi již velmi krátká. Tá
otevřena jest denně od 9 do 6 hod. Vstupně 60 h.
katalog 60 h.
— Aukce, uspořádané Krasoumnou jednoto
pro Čechy, doznaly úspěchu na naše poměry zcela
neobvyklého. Draženo bylo celkem 185 obrazů
v úhrnné sumě K 19.684.—. Z toho připadá na
kolekci Navrátilovu 80 malých skizz a obrazů, zn
něž docíleno bylo celkem K 6852.—, Pobídnuta
těmito úspěchy, zamýšlí Krasoumná jednota po-
řádati 1 na dále podobné dražby ve volných
lhůtách. Tím poskytnuta bude majítelům obrazů
možnost, zpeněžifi je co nejvýhodněji, sběratelá
pak obohatí sbírky své děly, odborně určenými
oceněnými. Příští aukce konati se hude koncem
února i žádají se majitelé obrazů, plastik a drobné
plastiky, kteří hodlají prodati věcí ty nejvýše po-
dávajícímu, aby včas zpravili sekretariát Kraso-
pmné jednoty, jenž zašle na požádání zdarma
přihlášky a aukční podmínky.
Plavba parníků Rakouského Lloydu. Nejbližií
plavby poštovních a pasažerských parníků: Do
Benátek: Dne 4./1, a 7./1. parník »Almissa«.
Do Dalmacie: Dne 6./1. (Terst-Spič) parník
»Brioni«, dne 7./1. (Terst-Kotor] parník »Prine
Hohenlohe«, dne 8./1. (linie dalmatsko-albánská)
parník »Adelsberg«. Do Levanty a Středo-
zemního moře: Dne 5./1. (linie řecko-orlent.)
parník »Styria«, dne 5./1. (Terst-Syrle) parník
»Marie Terezie«, dne 7./1. [Terst-Cařihrad] parník
»Praga«. Do Východnílndie, Činy a Ja-
ponska: Dne 5./1. (Terst-Kalkuta) parník »La-
conia«, dne 10./1. (Terst-Kobe) parník »Austriae
#6
alto_textblock
#6
dne 16./1.[Terst-Bombay) parník »Semiramis«, dne
20./1. (Terst-Kalkuta) parník »Moravia« a dne
30./1. (Terst-Banghai) parník »Africa«.
Loutková divadla. Loutkové divadl
klubu vlasteneckých přátel dra. Pa-
říka a Třebenie v zahraoním pavil. restaur.
»u Vostrovských« v Praze. Palackého ulice, hraje
v sobotu dne 4. ledna t. r. o 3. hod. odpol. »Ka-
špárek policajtem« a o 145. hod. odpol. » Čert
dvě čarodějnice«.
+ Kabarst Lucerna. Nový program je bohatý
a pestrý. Humorista Richard Hutter znamenite
baví svými neodolatelnými rozpravami o kabare-
tech, byrokratismu, lázních atd.; co věta, to vtip
takže obecanstvo stále se směje. Lilil Engelsová
chansoniera, jest ukázkou ušlechtilého umění ka-
baretního, jak je vypěstovala generace »po-wol-
zogenovská«; delikátnost a přírozenost přednesu
pojí se s nevtíravým, ale působivým vyjádřením
polnty. Engelsová zpívá k loutně též vojenské
písně, Jež jsou velmi rázovitě. Krásně vypravená
scéna »Láska síra Falstaffa« od Bassa a Pospíšil
těší se rovněž úspěchům.
+* Blogrni Lucorna. Včerejší premlera no-
vého programu méla imposautní průběh. »Bíla
dáma« méla velký dspěch. Revue časovostí ob-
sahuje mimo válečně snímky nádherný snímek
sportovní zimní »Ve stopách Telemurkových« pro
lyžaře velmi zajímavé.
+ Dívadlo Varlété. Nejznamenitější výlevy
akrobatické, triky žonglérské a gymnastické, čísla
komická, taneční, hudební a zpěvní nestačí vždy
udržeti zájem na stejné výši. Ředitelství proto
sáhlo ke kusu divadelnímu. V pantomimě »O ženue
jednotlivé výstupy, jakot život v klubech amerl-
ckého bohatého světa, scéna při sřícení se mostu,
závod rychlíku s automobilem, život na prérli.
zápas dvou soků v hořícím domě, spojeny jsou
řadou světelných obrazů, které doplňují obsah
kusu. V neděli konají se dvě představení, od-
poledne a večer, př nichž vystoupí též ostatní
umělecký soubor, zejména devítiletý xylofonista
Roberto.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy osobní a rodinné.
#8
alto_textblock
#8
Osobní. Pan MUDr. Jos. V. Novák, aasi-
stent prof. dra. R. Jedličky, vrátil se z Bělehradu
a ordinuje opět pravidelně ve svém bytě v Praze
Il., Vyšehradská tř. č. 20, od 2—4 hod. odpol.
Primář v. v. okr. nemocnice v Nymburce dr-
Karel Komárek vrátí se 7. t. m. z Bělehradu
a počno náslodujícího dne opět pravidelně ordi-
novati.
Zasnouboní. Pan JUDr. Jindřich rytíř Vo-
jáček v Praze zasnoubil se se slečnou Jose-
finou Felxovou, dcerou továrníka v Jabloneh
n. Nisou.
Nová ndvokátní kancelář. Pan JUDr. Alols
Brunelik otevřel svou advokátní kancelář
Praze II., Zitná ul. 2. (nároží Karlova nám.) Teleí.
č. 2361.
Úmrtí. V Praze dne 3. ledna zemřel ve věku
52 let architekt p. Antonín Stan. Müller, likvi-
dátor »Pojišťujícího sdružení rakousko-uherských
průmyslníků« a »Rakouské akciové pojišťovny
proti škodám živelním.« Pohřeb koná se v nedělí
5. ledna t. r. z chrámu sv. Petra a Pavla na Vyše-
hradě o 4. hod. odpolední na hřbitov vyšehradský.
V Kostelci n. Orl, zemřel v pátek dne 3. ledn
p. Antonín Moravec, bývalý továrník v Ko-
stelci n. Orlici, dlouholetý člen obecního a okres-
ního zastupitelstva, náměstek předsedy spořítelny
čestný člen čtenářské a řemeslnicko-rolnické be-
sedy a člen mnoha vzdělavacích a dobročinných
spolků, v 61. roce zvého věku. Pohřeb zesnulého
konán bude u domu smutku v neděli dne 5. ledna
o 144. hod. odpoledne na hřbitov sv. Anny v Ko-
stelci n. Orlicí.
#9
alto_textblock
#9
Různé zprávy.
#10
alto_textblock
#10
— Ruský náslodník do Italie. Z Rím a, 3.
ledna. Zprávy, že carevič v brzku přibude do
Italie, potvrzují se. Přijede sem již v nejbližším
týdnu a po krátkém pobylu odebere se na pobřeží.
načež s ruskou lodi podnikne plavbu po Středo-
zemním moři.
— Výlet na Montblanc. Z Milána, 3. ledna.
Čtyři italstí alpinisté použili přiležitosti, která se
jim naskytla v novoroční den, aby za příznivého
počasí vystoupili na temeno Montblancu. Zatím
co dva se svými vůdci vrátili se do Curmayeuru,
sestoupili ostatní se třemi průvodci za velkého
nebezpečí na francouzském území v Chamoni.
K výstupu a sestupu potřebovali 41/2 dne.
Anarchísta-luplě Nurry dopuden. Z Pa-
říže, 3. ledna. Policie dopadla dnes dávno hle-
daného obávaného anarchistu a lupiče Nurryho
jenž byl již po několik lat slíhán. Spáchal mez
jiným atentát v Chantilly v pařížské ulici Ordener.
jakož i zločíu v Remeší a zúčastnil se také ně-
kolika loupeží na poště.
Nehoda vojonských letců německých
Z Llpska, 3. ledna. (K. k.) Dva letci-poddůstoj-
níci sřítilí sa dopoledne o zkoušce polních pilotů
vracejíce se z Halle do Lipska, z neznámé příčiny
blízko lindenthalského letiště náhle do jedlového
lasa. Aparát se úplně roztříštil. Oba letci se těžce
zranili a byli dopraveni do nemocnice.
K odvrácení srážek s ledovci. Z Londýna
3. ledna. Hydrografická kancelář ve Washington
oznamuje, že americké paroplavební společnosti
se usnesly, aby Jejich lodi, pokud jest jim plouti
Atlantickým oceanem, volily více jižní trať a t
od 15. ledna do 1. srpna vzhledem na nebezpačí
srážek s ledovcl.
— Parník s cestujícími pohřešuje se. Z P -
říže, 3. ledna. Osobní parník »Sv. Augustin« Atlan-
tické spoločnosti, který před 3 dny se 46 pasa-
žery opustil Marseille a odplul do Alžíru, dosud
cíle nedosáhl. Jsou obavy, že ho stihlo neštěstí.
= Potopená turecká plachetní loď. Z Caři-
hradu, 3. ledna. (K. k.) Turecká plachetní lod
která včera večer vplula do smyrenského přístavu,
narazila aa podmořskou minu a poto-
pila se. Z lodníků byl zachráněn jediný muž.
= Parník „Gascogne“ byl opět uvolněn a vy
plul věera odpoledne na moře.
= Výbuch benzinu v lekárně. Z Inšpruku
3. ledna. V laboratoři nemocníční lékárny nastal
věera výbuch benzinu, při němž byli lékárník Ri-
gotti a jeden laborant smrtelné popáleni. Labo-
ratoř byla zeela zničena. Povstalý oheň byl záhy
uhašen.
Podlaha se prolomila při pohřebních ob-
řadech. V městečku Stugune u Milána probořila
se při pohřebních obřadech se smutečními hosty
podlaha v 1. patře a 24 osoby i s mrtvolou spadly
do přízemí. Pádem byly tři osoby usmrceny
20 osob bylo více méně těžce zraněno.
= Moře vydalo vesníci, kterou pohltilo. v
Anglii vrátily mořské vlny zemi vesnici, kterou
pohltily před 305 léty. Ve staré vesnici Caciesu
v Noriolku na břehu moře sříl od pradávna ko-
stel a kolem něho bylo seskupeno asi 66 domků.
Moře rozlévalo se stále více do země a když r.
1604 příšla velká zátopa, bylo mořem zaplaveno
přes 800 hoktarů půdy. Obývateli vesničky uto-
nuli ve vlnách a z celé obce zbyla jen špíčka
věže kostelíka, vyčuhující z moře. Po čass i ta
zmízela. V posledním týdnu voda v těch místech
neobyčejně opadla a tu objevila se opět stará
vesnička, vlastně jen její sporé zbytky, neboť jen
zdi kostela, stavěného nejpevněji, zůstaly poně-
kud pohromadě,
#11
alto_textblock
#11
Listárna redakce.
Naším lirmám, Vzhledem ke stálým a četným
dotazům s obecenstva, použivajícího výhod
našeho „Všeobecného rádce“, jest nám třeba
k rychlejšímu a správnému informování cen-
níků našich firem. Jsme často dotazo-
vání po věcech, které možno jen tím způsobem
zodpověděti. Z té příčiny žádáme všechny
závody, obchody, továrny a t. d., aby zaslaly
nám své cenníky, z nichž založen bude pří-
ruční archiv. Stačí adresa: „Náro dn
Listy“.
#12
alto_textblock
#12
Sokolský věstník.
#13
alto_textblock
#13
Jsou jednoty sokolské politickými?
K zajímavé kontroversi došlo v poslednác
dnech mezl mísbostarostou Svazu dělnickýcl
jednot tělocvičných Fr. Eblom a jednatelem Č. O.3.
K. Hellerem.
Spor vzniki — mezl jiným — o to, json-lí so
kolské jednoty poditickými čilí nle.
Ebel tvrdí va zvláštní brožuře, že dálaické
jednoty byly založeny v r. 1897 členy, vydoučeným
ze sokolské organisace pro jejich sociálně-demo-
kratické přesvědčení, tedy a důvodů polštických
K tomu odpovídá mluvčí sokolský: Jent pravda
že n. 1897 po protistátoprávním ohražení čeakýc
soc. demokratických poslanců na říšské radž.
zbytečném a urážlivém, odklonilo se od nách vlast-
ní jich vollčtvo a že otřesy tohoto hnutí zasákly
i jednoty sokolské. Ale níkoláv v ústředí nehov
župách, nýbrž jsn sporadicky tu a tam
jodnotách. Noní pravde, že byli takdy
soclální demokraté vylučování
jodnot, ba podneu není zjištěn anl jediný kon-
kretní případ, ale jest pravda, že tehdajší socíál-
ní demokraté snažili se do jednot zavššcí duch
nečeského a nesokolského. Pro věčnou pamět uvá-
dím tento případ z jednoty vyšehradské. Zde n
valné hromadě prohlásll tohdy sociální demokrat
br. D. doslovar „Tyrš byl frasista a tueto-
vý vlastenec. Dajte nám pokej s val
vlastíl Naše břícho je nám bliž1í, nežli
vaše Sokolstvíl Na vaše zásady i aa vašeho
Tyrše my se vám . . . . .. Zavolali jame joj před
smirčí soud. Zvolší si dva důvěrníky a správní
výbor rovněž. Byl jsem tebdy jedním z důvěrník
a snažil jsem se vysvětlití zásady sokotské. Ale
marně. Br. D. prohlásili „Jsem dnes Čechem, ale
zejtra budu Němcem, naleznu-Mi u něho lapší živo-
bytí“ . . . Smárčí soud rozhodl pak, Be br. D
nemůže nadále zůstatí členem jednoty a om tak
vystoupil. Potom byli jsme vláčení „Právem Lide“
že jsme ze Sokola vyloučilí soclálního demokrat
pro jeho přesvědčení. (l.
Takoví byli tehdejší soclální demokratá
Provokovali drážditi a urážell. Úmy-
slně a bezdůvodně. Jak se od té doby časy zrně-
nilyl
Ale nachme takovýchto hraček a radějí všlmaš-
me sí prohlášení Eblova, že by „avým šasen
došlo tak jako tak k založení see. - d
mokratických Jednot“. Jednoby son. demo
kratické byly by tedy založeny 1 tehdy, hdyby —
domněle — nebylí soclální demokraté so Sokol
vyloučení. Béřeme na vědomost toto poctivué pro-
hlášení, neboť i my víme, že k založení takovýchte
jednot musílo dojiti nejen proto, že učíníli tak
dříve Němci oproti turnerům, Francouzt a Ftalové
oproti gymnastům, ale i z boho důvodu, že orýanl-
sace tělocvičné, učící kázní a pořádku, psou vý-
borným doplňkem politických organlsací mšádeže
Dělnické jednoly nepopírají, že jsou sos. de-
mokratickými. Nejsou samostatnými a svébytnýmí
celky, nerozhodují samy o sobě, nemají camostat-
ného určení a vlastní existence, nýbrž právo k i-
votu dává jim strana polátlckná a vedení jejt
„Avšak — také my. Sokolové, jsme prý po
liticky založeni! Dnes není prý vůbec aní možnou
výchova nepolitická a hnutíeokoleké nsby
lo — prý — vůbsc nlkdy nepolitickými
Historie sokolská — prý — nasvědčuje, že sokol
ská organisace jde vždy za vedoucí českon mě-
šťáckou stranou politickou, jejtž polišíku hájí
podporuje.
To tvrdí Ebel jenž dále praví, že dokud u ná
rozhodovala polštika staročeská, víděli jsma v po-
předí sokolských jednot Staročechy, pozdějí Mlado-
čechy a nyní snad — národní sodlály. Te vže je —
prý — jasným důkazsm, že sekelskt
organisace ode vldy byla polltleko
korporact a pěstovala polltlekou vý
chov u. „Jestšiže pak futo vlastnost i čínnont dne
popírtí, činí tak jen s ohledem na měnlávost kurs
české měštácké poliliky a v zájmu svého bospo-
dářského vývoje.“
Soudruh Ebel popírá tedy jakýkoliv rondíl me
zi politickou výchovou v širším slova smyslu
výchovou strannickou. Jemu stačí, stojí-li v čel
Mladočech, aby prohlásil, že jednota je mla
dočeskou.
Jaký to omylí My — praví jednatel č. O. 3. —
dopřáváme v ohledu politickém každému članr
naprostou svobodu a volnost, nevolima si za čí.
novníky přívržence určitých stran, nýbrž jen naj
lepší své lidi, dobré Sokoly, ať již jsou předsvěd
čení jakéhokoliv. My oezkoumámo politické zaber-
vení jejich, pro nás rozhodujícím jest jen toliko
jich sokolské cítění a sokolská práce. Na druhé
straně však nežádáme od činovniků našich, aby
zapírali svoje přesvědčení politické neb omezoval
svojí příslušnost stranickou, byvše povolání k ve-
dení jednoty neb župy, jako si nepřejeme, aby
snad ten, ldo vstupuje do jednoty sokolaké, vzdá-
val se příslušenství k straně politické. Tvedíma
nepřestanema tvrditi, že jsme sdruiením
epolitickýma sice v nejužším slo-
va amyslu, 4o jest, že jekožto korpo-
race nepříslušíme k žádné pelitické
straně, že nepodporujeme cíle a účsly žádné
strany, že stojíme a pracujeme volně a nezárvisle
od každé strany, a že neposloucháme a neřídíme n
vedením žádné strany. Jsme svobodní a nezávislí,
soustřeďujíce mezi sebou přívržence všeeh
stran politických. My ani nesmíme ve svěm
středu provozovati žádnou politiku stranicloou, nl-
koliv že bychom so báli ztráty příslužníků jiných
stran, ale proto, že Sokolství je společno
záležitostí celému národu, že věe so-
kolská není pro strany, nýbrž pro národ veškerý
a že nemůže podléhati změnám časovým i takti-
ckým, jakým podrobeny jsou, náhledy poliítické
náboženské. Bliž než strany jsou nám národ. Ná-
zor tenbo vyslovil Tyrš jHž v r. 1871 a hájilí bo
všlchní poctiví následovníci jeho, ha objevil sev
obdobné paratrasi též u soclálních demokratů
nedávné době, když byly na Moravě zaneseny do
9oc. demokratických jednot rozpory mezí autono-
místy a centralisty a když Těloovičný Ruchv
úvodním článku prohlašoval, že věc těloovičných
jednot dělnických není ani autonomlstickou anl
centralistickou, nýbrž soclálně demokra-
tickou. Stejně pravíme myl věe nale nen
ani mledočeskou, ani národně-socl-
ální, nýbrž — národní a sokolskou.
Dnes není prý vůbec možnou výchova nepolitl.
cká! Táži se: jest vůbec nějaká činnost národní
která by v širším slova smyslu nebyla politíckou?
#14
alto_textblock
#14
Není. Vždyť i každá činnost veřejná jest ve svěm
základě politickou. Ale není stranickou, politicky
stranickou. A na tom záležíl
Není také pravda, že by sokolská organásace
la vždy za vedoucí stranou politickou. To doka-
zuje právě historie, které se on dovolává a která
mluví v těchto číslicích: V roce 1900 čítala č. O.s
46.605 členů a za 10 let po tom už 95.077, což zna-
mená, že za tuto dobu vyrostla tu nová česká
obec sokolská. V posledním pětiletí (1905 až 1910)
přibylo nových členů 28.323 a za jediný rok 1910
9580, tedy téměř čtvrtina členstva, kolik ho bylo
v roce 1900. Jest to tedy vzrůst ustavičný a po-
zoruhodný zejména tím, že právě v době to-
hoto nebývalého vzrůstu Sokolstva do-
chází k nebývalé rozháranosti poma-
rů veřejných, a že svádějí se nejurputnějs
boje mezi jednotlivými stranami politáckými,at
mladočeskou či národně soclální, státoprávní, po-
krokovou neb klerikální! A přece v této do
bě všeobecných bojů politických, ru-
Mících mnohdy i klid krbů rodinných
stojí jednoty sokolské pevně a aa-
ochvějně, jsou klidny ve svém vývojí, r-
stou a — systematicky pracují. Ba rozbroje stra
politických nedotkly se jich vnější existence
vnitřního života ani tolik, jako zasáhlo odštěpen
se nepatrného zlomku centralistického od auto-
nomistů do vývoje mnohých jednot sociálně-dome-
kratických zvláště na Moravě. Kdyby prav du
měli sociální demokratě, že jednoty
sokolské jdou za vedoucí stranou mš-
sťáckou, byla by doba posledních le
dobou katastrofální byla by opake-
váním historie z let sedmdssátých
nebyla by dobou největšího rozmach
sokolského . . ..
#16
alto_textblock
#16
Poměry německé a české. V Německu vedou
turnéři již po léta urputný boj s dělnickými tělo-
cvičnými spolky, založenými už před 20 lety
čítajícími daleko přes 100.000 členů. Bol nabyl
takové ostrosti, že na pomoc volají se i — úřady.
aby zakročovaly, a proti dělnickým lednotám vy-
užítkuje se právě jich „dělnický charakter. Tur-
néři dokazují totiž všemi prostředky, malými
směžnými, že dělnické jednoty jsou prý vlastně
sociálně demokratickými, tedy politickými, a že
mají býti tudíž posuzovány jakc spolky politické,
čemuž ovšem jednoty dělnické se vzpírají, popíra-
jíce jakékoliv snahy sociálně demokratické. Právě
ve dny vánoční vydal vrchní president magda-
burský nový nález, v němž „slavnostně“ prohla-
šuje, že dělnické jednoty, majíce vyslovený char-
akter sociálně demokratický a podporujíce cíle té-
to strany, jsou spolky politickými. Tím se exl-
stence jejich ovšem značně ztěžuje a ztrpčuje.
ale nijak neohrožuje, neboť dělnické jednoty tím
více rostou. — Zdá se, že i v tomto směru stojíme
my Češi o sto honů před německými turnéry, nebot
třeba by mezi českými dělnickými jednotami a se-
kolskými nebylo žádných styků, přece obě strany
a priori odmítají jakékoliv udavačství neb zakro-
čování úřadů, dovedouce si vzájemně vysvětlitl
svoje zásadní i konečné cíle. Na podzim vydal
Svaz dělníckých jednot zvláštní brožuru „Náš po-
měr k Sokolstvu“, v níž zcela otevřeně přiznává.
že jedním z účelů jeho jest výchova v duchu soci-
álně demokratickém, a vytýká Sokolstvu, které
prý jest rovněž politicky založeno, že zbytečně
popírá svoje politické poslání. Sokolstvo odpově-
dělo rovněž zvláštní brožurou, v níž se zcela
správně vysvětluje, že poslání jeho není politi-
ckým, totiž stranickým, nýbrž všenárodním, a že
ani sociální demokraté ze řad sokolských se nevy-
lučují. — Takově jsou poměry v zemi Jahnově
Tyršově. Tam dělnické jednoty popírají tendence
sociálně demokratické, zde se k nim hlásí zeela
otevřeně; tam okolnost tato zavdává podnět k vzá-
jemným bojům, zde však obě korporace tělocvičné
sbližuje a svádí na půdu střízlivého a klidného
spolužití, neboť obě strany dovedly sobě říci, ž
nemají pranic — společného.
Různé. Polské Sokolstvo v Americe, tvořící od
5 let dvě samostatné organísace, spojilo se nyní
v jeden celek. Obě organisace vyžadovaly totiž pro
sebe úřadního uznání od halíčského Svazku so-
kolského, jakož i vyslání ovičitele, avšak Svazek
položil jako podmínku sloučení, což se nyní stalo.
— Na Moravě má 79 německých škol 9 hřínt.
kdežto 461 českých škol 59 hříšť. — Ve Vratislavi
rozmnožili na dívěích školách nižších vyučování
náboženství ze 2 na 3 hodiny týdně a zrušili n
hodinu tělocviku. Stalo se v zemi Jahnově.
a
#17
alto_textblock
#17
Schůze předsednictva sokolské župy střede-
české bude v úterý dne 7. ledna o 7. hod. več
v Národním domě na Král. Vinohradech.
Tělocvičná jednota Sokol v Krči koná v ne-
děli dne 5. ledna v restauraci »u nádraží« valnou
hromadu a večer o 7. hod. »Sokolskou besedu«
na oslavu 20letého svého trvání.
#18
alto_textblock
#18
Divadlo.
#19
alto_textblock
#19
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
hraje se mimořádně odpoledne Smetanova
»Prodaná nevěsta« za malé odpolední
ceny operní a začátek určen na 1/23. hod. Večer
po čtvrté Nathansenova hra »Průlom« (i.
čtvrtkal: dílo toto těší ne takovému úspěchu, le
bylo o něm dosud téměř pokaždé vyprodáno.
Zejtra odpol. po 32. Maeterlinckova výpravná
báchorka »Modrý pták« s hudbou E. Humper-
dincka (o 123. hod.), za malé odpol. ceny operní
Poněvadž určena byla na zejtřek původně veselo-
hra »Večer tříkrálový« za ceny činoherní, je
nutno, aby předem zakoupené vstupenky pro
tuto veselohru byly buď vráceny nebo rozdí
cen doplacen. Večer Halévyova opera »Ži-
dovka«. V pondělí odpol. Shakespearova nově
nastudovaná a scénovaná Shakespearova veselo-
hra »Sen nocí svatojanské« a večer
Straussova opera »Růžový kavalír«, v čá-
stečně novém obsazeníi poprvé zpívati bude p.
Chmel Faninola a sirotka pí. Ryzková, pí. Hor-
vátová pak opětně Anninu, již zpívala jen jeden-
kráte. Od zejtřka za týden ve zcela novém
obsazení a novém scénování klasická veselohra
»Sedlák svým pánem« od Lope do Vega
v překladě Jaroslava Vrchlickéhoj hráti v ní
budou pp. Vávra (roli titulní), Schlaghamer (králel.
Devl. Focht. Hašler, Vlesner, Mužek a Váňa
dámy Nasková, Odstrčilova a Suchánkova,
+ Městské divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes o 3. hod. odpol. je jako páté dětské předst.
dánská báchorka »Křesadlo« od Elith Reumer-
tové, jež docílila posledně domu opět úplně vy-
prodaného. Večer je maďarská hra »Carevna«.
jejíž nastudování setkalo se s velkým vnějším
úspěchem. (III.) Zitra odpol. o 143, hod. Vojáčkova
operetta »Korsár«, večer Gounodova opera »Faust
a Markéta«. (IV.) V pondělí odpol. Fallova »Roz-
vedená paní«, večer Plskáčkův »Osudný manévre.
(I.) V úterý Lengyelova hra »Carevna«, ve středu
»Osudný manévr«, ve čtvrtek Wolff-Ferrariho
opera »Šperk Madonin«. V neděli 12, t. m. pre-
miera Verdiovy opery »Troubadour«, k níž konají
se poslední zkoušky. Činohra studuje veselohru
»Pět Frankfurtských« od Karla Rösslera. Nej-
bližší operetní novinkou bude »Bonbonový král-
od Karla Provazníka na slova Jaroslava Baláka.
+ Lidové divadlo Urania v Praze-VII. Dnes
hraje se Dregelyova komedie »Frak«, Začáteko
348. hod. večerní. Zejtra o půl 4. hod. odpolední
»Dráteníček«, o 7. hod. večerní premiera Mose-
rovy-Lenhardovy frašky »Naše Baruška«, jež sov
pondělí odpoledne opakuje. V ponděli večer
»Frak«. Na 9. t. m. stanovena ku příjmu členů
sboru Štětkova opereta »Bludička«,
+ Aréna na Smíchově. Dnes odpoledne
dětská hra »U jesliček«. Večer se nehraje. Zejtra
#20
alto_textblock
#20
premiera Gilbertovy »Autovily«, která hraje se v
neděli a v pondělí po čtyřikráte.
+ Intímní divadlo. Dnes hraje se Braccova
veselohra »Konec milování«. K dnešnímu předsta-
vení platí listky s datem 9. listopadu. V před-
prodejích jsou lístky ku přemiéře a třem prvním
reprisám Barrieovy veselohry »Jahnův strážný
anděl«, jež budou zejtra a pozejtří.
+ Pištěkovo lidové dívadlo na Král. Vino-
hradech. Dnes při cenách malých drama »Pomsta
milenky«. Režisér K. Šott. Zejtra odpoledne o půl
4. hod. »Tajnosti blázince«, o 7. hodině večerní
Iraška se zpěvy »V říši sultána »Mahmuda«.
+* Divadlo »Deklaraco« v Žižkově. Dne
Bissonovo drama »Bezejmenná« se slč. Spillingo-
vou v úloze titulní. V neděli odpoledne opakuje
se Schillerova tragedie »Loupežníci«. Večer pro-
vedeno bude drama »Bídníci« od Viktora Haga.
V pondělí odpoledne po druhé »Z denníku padlé
dívky« a večer Schillerova tragedie »Ouklady a
láska«.
+ Divadelní představení Ústředního spolku
českých žen koná se dnes v sobotu v Intimním
divadle na Smíchově. Hraje se »Konec milováníe
od R. Bracca za vystoupení pí. Emmy Švandové.
Vstupenky s datem 9. listopadu mají platnost a
jsou v předprodeji v kanceláři spolkové, Spálená
ulice čís. 34.
+ Ve prospěch Českých leriálních osad se-
hrají žáci a žákyně škol smíchovských dnes o 3.
hod. odpolední ve smíchovské aréně dět-
skou vánoční hru »U jeslíček«. Lístky koupiti lze
ještě od 2. hod. u pokladny divadelní.
+ Z Peštl, 3. ledna. (»N. W. T.«) Jak se pro-
slýchá, angažuje královská peštská opera místo
Jiřího Anthosa, který ještě v této saisoně operu
opusti, Karla Buriana, který mešká nyní na
turné v Novém Yorku. Karel Burian je sice čle-
nem vídeňské opery, ale je smlouvou vázán jen
k určitému počtu vystoupení a má každou sal-
sonu delší dovolenou.
#21
alto_textblock
#21
Ze soudní sině.
#22
alto_textblock
#22
Odborní soudci-lníkové u obchodního
#23
alto_textblock
#23
soudu v Praze
#24
alto_textblock
#24
byli prusidiem tohote soudu na rok 1913 přidě-
leni těmto senátům
I. sanát. Předseda vrchní rada Hamberger, pří-
sedící rada z. s. Mikysa, přidělení soudci-laikověi
Raimund Kubík, Zikmund Kanor. Fr. Tůma, dr.
Josef Lucek, Josef Biskup, Fr. Holub. Emil Sý-
kora, Ferd. Kočí a Karel Schollar.
II. senát. Předseda vrchní rada Porák, pří-
sadící rada z. s. dr. Worel, přidělení soudci-laikován
Karel Kletetschka, Bedřich Sobotka, Fr. Vlach.
Vendelín Formánek, Fr. Macháček, Mořic Rlemer,
Václav Šrámek, Hugo Schick a Artur Haňsler.
III. senát (železniční). Předseda rada z. s.
Weisa, přísedící rada z. s. dr. Brendler, přidělení
soudci-lalkové: Oldřich Rosenberg. Arnošt Gross-
mann, Jlndřich Hofímann, Jindřich Strosa, Frant.
Schler, Karel Kroy. Václav K. Nebeský.
IV. senát (odvolacíj. Předseda vicepresident
dr. lsák, přísodící rada z. s. Špička, přidělení
soudci-laikové Eman. šl. Kallbarg. Rudoli Bam-
berger. Antonín Relnwart, Josef Machážek, Bo-
huslav Rosenkrann, Ludvík Novotný. Jindřich
Kutschera a Rudoli Beck.
V. senát. Předseda rada z. a. Weil, votant ra-
da Kozel, přidělení soudci-laikové: Karel Kavka.
Bohumil Horský. Leopold Stadler, dr. Karel Win-
tersteln. Emil Špatz, Osvald Roedl. Jan Vančura
Josef Urban a Jan A. Šimáček.
#25
alto_textblock
#25
Z utkvělé představy — cesta k podvodům.
#26
alto_textblock
#26
Před čtyřčlenným senátem. — Zločin veřejného
násilí vydíráním a zločin podvodu.)
V dubnu r. 1834 narodilo se v pražské porod-
nici Anně šrédlové, rozené ve Vraném a příslušné
do Řešohlav, děvčátko, které se ocitlo na „vyšší
klasse nalezince. Toto děvčátko, Růžena Šrádlová.
bylo dáno na vychování Jos. Bídařovi, chalupníkov
v Maršově. Děvčátko rostlo, na duchu mnoho ne-
prospivalo a jistě zakoušelo mnoho z trpkého osu-
du děti sirotků, které nepoznaly otce, ani matky.
Není také nic divného, že takové opuštěné dítě
rádo by se dopátralo svého původu, rádo by po-
znalo svoli matku a že se chytá každého stébla
a každé shody okolností, aby se mohlo k někomu
přimknoutí, aby necítilo se tak opuštěným. Není
zjištěno, jak vlastně vznikala a upevnila se v děv-
četi tom domněnka, že její matkou jest Julle baron-
ka z Rumerskirchů, majitelka velkostatku v Řešo-
hlavech. Jedinou shodou okolností bylo, že matka
Růženy, Šrédlová, i paní baronka pocházely z Ře-
šohlav a že Růžena byla na „vyšlí klasse“ nale-
zince. Snad lehkovážný žert některé ze známých
děvčat přivedl málo soudné děvče na myšlenku, že
její matkou jest baronka z Rumerskirchů. Myšlen-
ka ta ji pronásledovala stále, byla v ní utvrzována
pravděpodobně i svým pěstounem, a když přišel
čas, kdy dozrála k manželství a ráda by se vdala,
tu ovšem postřehla také, jaké materiální výhody
by měla z toho, kdyby skutečně byla dcerou paní
baronky.
Psala proto baronce z Rumerskírchů dopisy.
ve ktarých se k ní hlásila jakožto její dcera a žá-
dala od ní podporu. Pro tyto doplsy bylo již r. 1907
zavedeno u trestního soudu vyšetřování pro zločin
vydírání dle 3 986. tr. z., ale žetření bylo zastave-
no. Soud přiklonil se k tomu názoru, že dopisy
neobsahovaly výhrůžek a že poměr mezi Růženou
Šrédlovou a baronkou z Rumerskirchů není vyjas-
něn. Aby byl tento poměr objasněn, podala Růžena
šrédlová u zemského soudu žalobu na uznání ma-
teřství proti Julil baronce z Rumerskirchů. Ža-
loba byla dne 6. března r. 1909 zamítnuta. Bylo
prokkázáno, že Růžena Šrédlová je dcerou Anny
šrédlové.
To však Růženě š. nestačilo. Byla pevně pře-
svědčena, že dcerou baronky jest. Aby dosáhla
soudního uznání svému přesvědčení, chopila se
prostředků naprosto pochybných: padělala dopisy.
jakoby je psala baronka sama jí samé a jiným oso-
bám. Z obsahu těchto dopísů šlo na jevo, že ba-
ronka ji uznává svojí dcerou. Na základě těchto
dopisů zase baronku skandalisovala a předložila
je jako průvodní důkazy k novému sporu civilnímu
u zemského soudu na uznání mateřství proti bar.
z Rumerskirchů. Při tomto druhém procesu vzpo-
menul si pojednou v srpnu 1912 Jos. Bídař, že
paní baronka, když Růžena byla asi jeden rok
stará, prý mu několikráte psala a povzbuzovala
ho, aby ze o dítě dobře staral, že se mu za to
odmění.
Poněvadž však průkazný materiál, k tomuto
procesu přiložený, byl padělán, a poněvadž kromě
toho neustále Růžena Šrědlová ! Jos. Bídař psali
paní baronce dopisy, v nichž ji žádali, aby Růženě
š. vyplatila věno, jinak, že ji bude Růž. š. dělat
ostudu, že jí udělá výstup, a že nepůjde-li to po
dobrém, půjde to po zlém, učiněno bylo na oba
trestní oznámení pro zločin veřejného násilí vy-
díráním dle 8 966. tr. z. a na Šrédlovou také pro
zločin podvodu dle 88 197., 200. a 201. tr. z.
Včera ocitli se oba před čtyřělenným senátem,
kterému předsedal p vrch. r. Grossmann. Ob-
hájcem jich byl dr. Mořic Hirsch. Při soudu doznali
oba, že ony dopisy výhrůžné psali. Pokud se týče
dopisů padělaných, popírala obžalovaná, že by je
psala. Posudek znalců písma zněl však zcela určitě,
že Růžena Šrédlová je všechny psala. Dopisy ty.
které dala nezjištěnou osobou zasílati z Řešohlav
byly psány po většině otcům těch ženění chtivých
mužů, s nimiž Šrédlová měla známost, nebo oso-
vám, u nichž se mohli otcové informovati. V dopi-
sech nazývala baronka šrědlovou svolí dcerou,
mluvila o sňatku a věnu, o tom, jak ji má ráda atd.
Když včera se dopisy četly a došlo se na místo
v němž domněle říká, jak má baronka svoji dcerr
ráda, tu si paní baronka, rázná to vesničanka, ode
lehčila slovy: „Ano, tak ráda, že bych ji samou
láskou uškrtila.“ Jen jednou ji paní baronka při-
jala na svém staku, bylo to v konírně a odtamtud
ji — dle vlastních slov — paní baronka vyhodila.
Obžalovaná se pokusila také jednou pod jménem
Blanka Skrčková dostati se do služeb paní baronky,
ale byla propuštěna hned, jak bylo baronce sdě-
leno, kdo je.