Ročník Xx

V Praze, dne 31. srpna 1911.

Číslo 35.

SkY

l

Cena 6 h.

Vycházi každou středu s datem následujicího dne.

Cena 6 h.

Hrozné vyhlídky chudého obyvatelstva v tomto polovyhladovělém státě. Ještě neuplynulo zúplna léto, celý měsíc schází ještě k zahájení vlády podzimu a již dnes počíná se v mysli naší rýsovati hrůzná perspektiva zimy nejblíže příští. Letošní neobvyklá vedra a sucha, jež postihla naše kraje a zavinila tedy slabší úrodu let minulých, zav- dala všem příživníkům na těle chudého lidu příčiny k novému pokusnému útoku. Na plodinových bursách v posledních dnech za- vládlo horečné zjitření a ceny obilin enormně stou- pají. Je prý naprostý nedostatek i obilin i pícnin. Na pondělní burse pražské stouply ceny obilin o značné obnosy, o 30—50 hal. stoupla ku př. pšenice při 50 kg. Poměrný krok stoupání udržen pak ve všech druzích obilin. Také pícniny stouply v cenách měrou nebýva- lou. I na cukru stoupnutí cen bylo enormní. Prozatím se dělá nálada cestou soukromé spekulace. Bursiáni dá- vají rozhlašovat, že následkem neúrody obilin stoupne cena obilí do tak úžasné míry, že lze očekávat stoupnutí mouky na 60 haléřů za 1 kilogram(!!). Také cukrobaroni nelení. Dnes už stojí kilogram cukru 90 ha- léřů a záhy prý překročí obnos 1 koruny(!!). Ano, lupičské tažení této příživnické skupiny zastaví se prý dokonce teprve tehdy, až docílena bude cena 1 koruny 30 haléřů za jeden kilogram cukru! Velkostatkáři a velkozemané vůbec v mnohých o- kresích, odvolávajíce se na nedostatek píce a mléka, zdražili toto letos opětně o 2, 4, ano místy dokonce již o 6 haléřů na jednom litru! Zkrátka, všichni, kdož mohou opírati se o nedo- statky letošní úrody, přicházejí, aby opětně ze stísněné sítuace co nejvíce vytěžili a na útraty nejširších vrstev chudého a méně zámožného obyvatelstva ještě více se obohatili. Je nesporno a nemáme příčin, abychom tuto jas- nou pravdu vyvraceli a zakrývali, letošní sucha po- stihla těžce všechny ty, kdož na výnos z plo- din polních jsou odkázáni a zejména dolehla o- hromným břemenem na drobný zeměděl- ský lid, na malorolníky a všechny ty, kdož spoléhají jako na jedinou záchranu svého života a existence, na výnos z kousku chu- dičkého pole. To musí uznat každý. Nelze ale připustiti, aby vzhledem k této okolnosti byly vydány v plen bohatým agrárníkům, bursi- ánům, cukrobaronům a všem těm spekulantům s lidskou bídou, statisíce proletářských rodin dělnických, malo- úřednických, veřejného zřízenectva a všechny nezá- možné vrstvy tohoto polovyhladovělého státu vů- bec, drobné zemědělce nevyjím a je! Hrozné, nikde dosud neohraničené té- to lichvářské spekulaci, která se už nyní jeví v konturách tak příšerných, jsou povinny učiniti záhy

přítěž všechny ty kruhy, které v práci těchto vydíra- ných vrstev založeny mají základy svého blahobytu, své existence a ony, které zájmy jich povinny jsou stře- žiti a hájiti. Skřek krvelačných velkoagrárni- ckých a bursiánských jestřábů, kteří chtí ne- dostatky letošní neúrody využitkovat k hroznému vydí- rání všech vrstev rakouského, méně zámožného oby- vatelstva, je výkřikem lži, kterou vuchrářské ji ch tažení proti obyvatelstvu tohoto státu má býti omluveno! Není příčin k dalšímu zdražování dnes už nej- vyšší drahoty dostoupivších plodin a vý- robků polní produkce. Není k tomu příčin, poněvadž je mimo starých zá- sob u nás, i dostatečná záruka krytí potřeb domácích čerstvými plodinami letošní úrody ze států zahraničních. Kdyby bylo u našich vlád v Rakousku vůbec smyslu pro rozšafné řízení osudů tohoto státu a rozumné, pro- spěšné zákonodárství vůbec, bylo by už dávno po- staráno o ochranné zákony pro případy na- hodilé neúrody a hospodářské kalamity v každé době, jimiž obyvatelstvo rakouských zemí tak hroznou měrou Tohoto porozumění pro národohospodářskou poli- tiku a ochranu obyvatelstva, vysazeného i nejničemněj- šímu útisku nezřízené spekulace lichvářů všeho druhu, tohoto porozumění u nás nenalézáme. A přece v moci státu, ba co více, jeho přední povinností jest, starati se s úsilím věci této hodným, o existenční zajištění všech vrstev obyvatelstva, základy říše a jejího roz- květu tvořícího. Jsou prostředky k odvrácení zlé příšery, kte- rá vystupuje z mlživého obrazu příští zimy: hladul Učiň'e opatření, aby zajištěn byl dostatečný dovoz obi- lin, produktů polních, pícnin a dobytka, zamezte vývoz výrobků cukerních do ciziny, uzavřete hranice i vývozu všech ostatních potřeb životních, jichž obyvatelstvo po- strádati nemůže! Je zločinem na obyvatelstvu páchaným, když hranice říše uzavírají se dovozu levného cizího obilí do státu a když se současně naříká, že sýpky do- mácí jsou prázdny, je zločinem uzavírati hranice dovozu pícnin, když mezi rolnictvem panuje panika pro nedosta- tek pícnin domácích, je zločinem otevírati hranice vý- vozu všech plodin a produktů polních za hranice, když se doma naříká všeobecně na jich nedostatek! Když v posledních dnech vznikl ohromný zmatek mezi malými rolníky pro nedostatek píce a drobní rol- níci (velkostatky si píci zaopatří) v rozčilení a obavách o osud dobytka svého, šmahem tento za levný peníz odprodávali, a když tento zjev vyvolával hrozivé obry- sy pro příští budoucnost, pospíšilo si ministerstvo orby s chlácholením, že není nutno odprodávat dobytek, je- hož zachování znamená přece životní otázku venkova a to zejména venkova chudého, že není tedy nutno dobytek odprodávat pro nedostatek píce, poněvadž prý vláda má k disposici píce dostatek a že

trpí.