ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 831737f0-71f7-11dc-9b64-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
20. listopadu 1904.
#4 alto_textblock #4
Číslo 391.
#5 alto_textblock #5
zkáze Rakouska a že officiální Vídeň nemilostivě, nevlídně a nepřátelsky odmítá ty, s nimiž by měla býti u vědomí společného zájmu soli dární! Do nebe ovšem ani německé duby nerostou a naleznou se konečně jiní činitelové, již se o to přičiní, aby zkrocena byla germánská roz- pinavost, však Rakousko by při takově inter- venci třetích a čtvrtých asi dobře nepochodilo. Co dnes v německém lidu se děje, není naprosto již nějakým karbonářským tajem, opa- kujeme, že každý, kdo to viděti chce, to viděti musí. Možno-li v tomto státě ostatním národům žíti vedle Němců v požitku zaručených práva za poměrů takových, za jakých chce žíti každý sebevědomý národ, to nechť vyčte dr. Körber z řeči svého dřívějšího přítele dra. Erlera. Jen potud chtějí ponechati dra. Körbra v pochybné hodnosti cislajtánského kurátora, pokud onje ponechá ve pravech kurátora všech národů ostal- ních. Nebof co chtějí a jaká jest jejich pod- mínka, za niž ochotni jsou jíli za drem. Kör- brem? Když podrobí se jejich povelu a všechno dříve jejich vysoké sankci předloží, v čem by snad, poměry donucen, národům neněmeckým v ohledu národním, kulturním a hospodářském chtěl povoliti. Je možné za takových okolností Rakousko Není, zrovna tak, jako nemožná je existence dvou německých velestátů v Evropě. Na kom je tedy, aby obrátil? Na vládě, či na zástupeích českého ná- roda
#6 alto_textblock #6
Říšská rada.
#7 alto_textblock #7
Poslanecká sněmovna (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 19. listopadu. Několik set lidí bylo dnes na galerii a v lo- žích. Dole v zasedací síní však sešlo se poslanců málo přes 100. Neboť pro vídeňský pariament je sobota modrým pondělkem. Bylo ještě klid- něji než včera. Žádný rozruch, žádná srážka, vůbec žádný nepokoj. Rokování politické ply- nulo tiše, jako teče potok lučinou. Sotva slyši- telně. Jednou jsme napočetli posluchaču všeho všudy — pět. Na počátku a na konci schůze, sotva tří- hodinné, dostavila se dohra včerejška. K řečem hr. Sternberga a Pernerstoríra o členech císařské rodiny a panovníku samém. Místopředseda Kaiser odřikal projev polito- vání a rozhořčeni, který mu patrně někdo na- diktoval a pak odsoudil a pranýřoval dr. K ör- ber demonstrace sociálního demokrata proti koruně. To mohlo dostačit. Ale jak Pernerstorfer tak hr. Sternberg dali se na ústup. Promluvili retírády klausulované, ale byly to přece retirády. Toho nežádal a neočekával od nich nikdo. Vše- němci sborem křičeli na poslance královéhrade- ckého několikráte: „Zbabělče!“ Nereagoval na to ve sněmovně ani slovem. Zdali jinde a jinak, není nám povědomo. Dva poslanci ze Slezska, dí. Demel. z T- šína, německý pokrokovec a Všeněmec Lind- ner z Javorníku, mluvili proti slovanským parallelkám. Oba docela stejně a shodně. Ob žádali zrušení českéno a polského přísténku, oba hrozili, že Němei opavští a tě- šínští následovati budou příkladu svých soukmenoveův inšpruckých a jako tito, užijí násilí! Nikdo se hrozeb jejich nelekl. Poslanec L indner zmínil se též o pověstech, že parallelka opavská vybuduje se na samostatný a úplný ústav učitelský a pře- loží prý se do Krnova, těšinská pak do Frýdku. V jednom večerním listu tvrdí se dokonce, že češti a polští poslanci vyslovili již s tímto plánem souhlas! Učinili jsme ve věci tě dotaz a bylo nám řečeno, že o přestěhování pol- ské parallelky z Těšina vůbec nemohlo být řeči, že však o přeložení české parallelky z Opavy jednání bylo zahájeno a děje se, nikoli však do Krnova, nýbrž do Polské Ostravy. Poslanci naši však nepronesli se dosud o tomto projektu, ale netají se, že — z českých kruhů slezských koná se nátlak na ně, aby zřízení če- ského paedagogia v Polské Ostravě se nezpě- čovali. V úterý dostane se asi ke slovu radn Hrubý a dr. Michejda, který posvítí na stanovisko německé a vysloví svoje.
#8 alto_textblock #8
Z Vídně, 19 listopadu. (C. - B.) Místopředseda Kaiser zahájiv schůzi o 11.15 hod prohlásil: Především jsem nucen vrátiti se ke vče- rejší řeči posl. Pernerstorfera, Jak seznal jsem ze stenografického protokolu — bohužel! je známo, že předseda neslyší s tohoto místa řeči tak zevrubně. jak by bylo žádoucno, ba vlastně třeba — posl. Pernerstorfer pronesl ve své řeči řadu pohan na císařskou rodinu, které vzbudily zajisté spravedlivé rozhorlení všech poslanců a rozhorlení nejširších kruhů, ba mohu říci všude. Omezil-li jsem se včera napomenouti dvakrál posl. Pernerstorfera, aby se mírnil, stalo se to proto, že jsem neslyšel, že pan poslanec vtáhl korunu a dynastii do debaty. Lituji živě, že pro poměry v této sněmovně, kde předseda není dostatečně informován o obsahu řečí, není mi možna jim hned se opříti. Posl. Sehuhmeier: Vždyť dnes děje se to tím důkladněji Místopředseda Kaiser: Volám ho teda dodatečně k pořádku a vyslovuji politování zajisté jménem celé sněmovny, že mluvilo se v této sněmovně způsobem tak hanebným a neomluvitelným. M.p. dr. Körber: Ačkoliv pan předseda dal včera v mě nepřítomnosti posl Pernerstorferovi za řeč, již nelze dosti ostře odmítnouti, trest přípustný dle jed- nacího řádu, nemohu přece než doložiti toto: Straně. která děkuje všecko ústavním řízením, špatně sluší že porušuje základní zásadu parlamentarismu, že koruna a dynastie nemají se vlahovati do jednání. Děje-li se to ještě k tomu způsobem tak hrubým. pobuřujícím všeliký lepší cit jako včera, nelze v tom spatřovati nic jiného, než, že také na jeji straně klade se větší váha na zneužívání ústavnosti než na nesmírné mravní a hospodářské úspěchy, které po- ctivé z pečlivého zvyku vzniknuvší užívání práv pří- slušících lidovému zastupitelstvu zabezpečuje všem vrstvám obyvatelstva. Lesk prastaré dynastie habs burské nikdo nebude moci zatemniti. Ale k nyněj šímu nositeli koruny, našemu vznešenému mocnáři. přítomnost, všecek vzdělaný svět chová tak neobme zenou úctu, že všeliký pokus zatemniti tuto vzne- šenou poslavu propadá již napřed nejhoršímu osudu směšnosti. Dávám-li přes to výraz všeobecnému roz- horlení nad žalostným včerejším počináním, po- slouchám jen hlasu lidu, jenž žádá se vší svou silou. aby takový zločin na jeho nejsvětějších cilech by s lehoto místa zatracen. Když byly přečteny došlé spisy, sněmovna po kračovala v jednání o proslovu ministerského předsedy Körbra. Posl. dr. ryt. Demel obírá se především zřízením parallelek v Opavě a Těšíně, líčí situaci Němců ve východním Slezsku, kde podařilo se vládám od br
#9 alto_textblock #9
Taaffa rozrušiti panující shodu. Vláda nenakládá se Slezskem jako se zemí ra ouskou, nýbrž jako s haličskou. Prol přikročila k zřízení slovanských parallelek, kter! sl uží jen národní propagandě. Polské soukromé školy podporují se subvencemi :Varšavy a Poznaně. (Slyšte 1 na lavicích německ ých odpor na lavicích polských.) Dovolává se zemského presidenta slezského, jenž prohlásil, že ve Slezsku není třeba slovanských parailelek. Ve Slezsku není ani skutečné střední školy německé. Střední škola jest jen školou s německou vyučovaci řečí, školy slovanské jsou školami národními, v nichž pěstuje se záští proti Němeům. (Pochvala v levo: odpor na lavicích českých a polských.) Ve Slezsku připadá jeden učitelský ústav na 130.000 obyvatel, v Haliči jest 12 takových ústavů. Němci neřídí se při svém protestu záštím ani nesnášelivostí, nýbrž jen velikou starostí o své vlastní učitelské ústavy. Není přitelem demonstrací, ale Čechové a Maďaři dosáhli jimi velikých úspěchů a tím vysvětluje se také včerejší řeč posl. Pernerstorfera. Kdo lím vinen, že takové demonstrace dějí kažodenně? Vládní soustava. Vodítkem politiky jest jen strach před masou (Po- chvala v levo.) Posl. Erb konstatuje mohntnění národního hnut mezi rakouskými Němei. Útoky na jiné národnosti jsou jich daleky (?). Nyní musí chrániti svou ohro- ženou državu a v tomto boji proti slovanské výboj nosti podporovati své soukmenovce v sudetských ze- mích. Pochybuje, že dra. Körbrovi jedná se oprav- dově o dělnost sněmovny, jejíž st uslavičně snižuje. Poukazuje na pilnost opravy živnostenského řádu, ale ohlášená předloha nevzbuzuje valnou dů- věru, že vyhoví se přáním živnostníků. Stýská si na hospodářskou a kulturní zanedbanost alpských zemí a vyčítá vládě, že prý podporuje stranicky slovanské zájmy. Za ináprucké události je zodpovědna vláda a konečně domlouvá ji, aby přece uznala, že přes rakouské Němce nelze přejítí k jednacímu pořadu. Posl Drezel pojednával o nepokročilosti rakou- ského školství a ptal se ministra vyučování, proč vorariberšti učitelé nesmějí čísti přední básníky ra kouské a je-li slušno, aby tyrolšti katecheti prohla- šovali, že učitelé nezachovávají přísahu na zákl. st. zákony, protože je papež proklel. (Slyšte !) Stěžuje si na průtahy v úpravě Rýna a prohlašuje za vinu vlády jeví-li se nedostatek vlastenectví. Posl. Tambosi, opraviv některé vývody Eilerovy. stýskal si na velkou urážku vlašských poslanců, již byli vyzvání deputací, aby opustili Inšpruk. Vlašti studenti nebyli připraveni na nic, německé agilnce oprávňovaly je nositi revolvery. Obecní rada in šprucká a tamní universitní senát jsou zodpovědni za tamní události. Připomíná, jak zachovali se k prol. dru. Gubernatisovi. (Posl. Erler volá: Ten přijel za agitací!) Vlaši nepochopují strach před odnárodněním Inšpruku, ale budou následovati pří- kladu Inšpručanů, držice se hesla »Pryč s vlašskou fakultou z Inšpruku«, jenže budou hleděli dosíci toho ji- nými prostředky, než Němci. (Posl. Erler volá: R volvery!) O ne! Dosáhneme cíle jinak. Vláda musí zasahnouti také do poměrův inšprucké policie, aby se zabezpečila osohní ochrana tamějších Vlachů. (Posl. Erler: Sami ji ohrožovali!) Buď budou rovnoprávní, nebo rozvážou se svazky, jimiž jsme spjati proti své vůli. Pro tuto druhou alteruativu jsme se rozhodli již dávno, rozhodněte se pro ni také vy. Ať se vláda postará o samostatný, na vzájem neodvislý vývoj obou národnostI. Dejte Tri- dentsku samosprávu a bude pokoj v obou částecl země. (Hlučná pochvala mezi Vlachy). Posl. Pernerstorfer brojí proti tomu, že ho před seda volal k pořádku, proti vývodům ministerského předsedy na počátku schůze a diví se, že dr. Körhien snažil se dáti jeho slovům jiný význam Sociální demokraté odchyluji se ziídka od zásady a nestrhují korunu do debaty, avšak nemohou dopostit, aby s nemluvilo též o členech císařské rodiny. Připomíí ná svou řeč o převzelí protektorátu kalolického Šal- vereinu arciknížetem Františkem Ferdinandem, v níž prohlásil, že i arcikníže má právo na politie é pře svědčení a jeho osvědčování, avšak musí být volno kritisovat slova a skutky arciknižele a takovou kri- liku dovolil si včera. Jeho strana také tehda navshl zrušiti § 64. tr. z. a vytkla při té příležitosti své stanoviště naproti nositeli koruny, že neliodlů de monstrovati proti panovníkovi, jenž svými osudy vzbuzuje obecnou sdílnost. Zástupci průmyslového dělnictva nedají se ničím zastrašit a nikdo jim ne- zamezí, říci ve sněmovně pravdu a bojorati proli všemu, co považují za špatné, teda také Körbrův režim. Předseda ministerstva dr. Körber myslí, že sně- movna bude považovati Pernerstorferovo prohlášen za objasnění a dotatek toho, co on včera řekl. Na- proti ostatním vývodům platí, co si dovolil říci dnes Poslanec Linäner žádal za zrušení slovanských parallelek v Opavě a Těšíně a brojil proti přeložen opavské parallelky do Krnova, protože by to způso bilo bouři rozholčení. Vyčítá předsedovi ministerstva že neměl soucitu s inšpruckými Němei, mysle si, že zase povolí. Viašská fakulta v Inšpruku nesmí býti otevřena a také slovanské parallelky ve Slezsku musí zniknouti, nebo znikne vláda. (Pochvala mezi Všeněmci.) Poslanec brabě Sternber g volá: Nebo vy! Poslanec Stein: Vari, bláznivý hrabě! „ Hlasy mezi Všeněmei: Řediteli cirku ) Rokování přerušuje se. Poslanec brabě Sternberu v dotazu k předsedov protestuje, protože byl volán k pořádku pro urážku císařské rodiny, neurazil prý ji, ani neřekl něco, c by se mohl za urážku považovati. Věren tradicím své rodiny zůstane vždy věrným přívržencem dy- nastie a císařského rodu. M. došlými spisy byl pilný návrh posl Schuhmeiera a spol., jímž vláda vyzývá se po- dati hned zevrubnou zprávu o plánech vojenské správy se zeměbranským dělostřelectvem. Poslanec Nowak a spol. navrhli zavésti kolek na komisní výlohy. Dotazy podali posl. Prášek a sp. pa vydán zákona proti rayonování: — Zázvorka a sp. po bezohledném vymáhání daní v Čechách; — Fres a sp. po předpisech a vymáhání osobní daně z příjmů úpravě pense zřízenců státních železnic, již jí nabyli před 1. listopadem 1899; po úpravě služebních po měrů výpomocných písařů a kresličů státních že leznie v Plzni a po odpisu státní půjčky obci Bře- žanům (na Plzeňsku.) Posl. Holanský podal pilný návrh na zmír nění nouze rolnictva v jihočeských okresicl Konec schůze o 2.15 hod. odpol.; příští bude v úterý o 11. hod. dopol.
#10 alto_textblock #10
ráno.
#11 alto_textblock #11
Politické zprávy domácí.
#12 alto_textblock #12
V Praze, 19. listopadu. (K vnitřní si- tuaci.) Dosavadní jednání na říšské radě ne- přispělo ještě v žádném směru k vyjasnění si- tuace. Na okamžik těžiště se přesunulo k udá- lostem inšpruckým, ale nikdo se neobává, že by tyto smutné události mohly se samy státi vážnou překážkou dělnosti parlamentu. Krakov- ský „Czas“ v témž smyslu piše, že nebezpečí hrozí parlamentu s jiné strany. „Uměle vzbu- zené rozhořčení nad událostmi inšpruckými — píše se „Czasu“ z Vídně — odsunulo českou obstrukci, jež stále ještě visí ve vzduchu, jen dočusně do pozadí. Čeští poslanci, s kterým jsem rozmlouval — pravi uále pisatel — tvrdí. že nemůže býti řeči o tom, aby mladočeský klub odvolal najednou všechny své pilné návrhy ovšem může se státi, že dají přednost té neb oně otázce před návrhy svými. Proti takovému postupu ohražují se, jak známo, Němei a právě v tom tkvi nyní největší obtíž situace. V Praze, 19. listopadu. (Nové před- sednictvo polského kola.) Polské listy, jak opposiční, tak i orgány polského kola, souhlasí v tom, že změnou předsednictva ne- nastane v polském kole nijaká změna politiky. „Czas“ vidí ve volbě hr. Vojt. Dzieduszyckého, D. Abrahamowicze a Duleby silnou manifestaci pro důslednost a tuvalost dosavadního směru polské politiky ve Vídni, tak že jest jisto, že
#13 alto_textblock #13
„kolo nezabočí ani na krok z dosavadní dráhy. na které si získalo vynikejieího vlivu v parla- mentě a zemi dobylo platnch výhod.“ „N. Re- forma“ píše taktéž, že nové předsednictvo nepři nese nijakého překvapení. Podobně, jako ze snulý Jaworski, tak i hr. Dzieduszycki a Abra- hamowicz jsou horliví přívrženci polit: ky vládně dvorní; možno se tedy obávati, že polská politika bude nyní ještě více vlád- ní, než byla dosud. V Praze, 19. listopadu. (Uherská ob- strukce zlomena násilím.) Ráz na ráz, jako sotva v kterém jiném zákonodárném sboru, dopadly na uherskou opposici těžké rány. zasazené pádnou pravicí Tiszovou, rány tak těžké, že opposici na ten čas zlomily. Tisza splnil hrozby, s nimiž proti opposici výstoupi hned na počátku podzimníhe zasedání. Přod- loživ sněmovně návrh na zostření jednacího řádu, hr. Tisza prohlásil, že od svého návrhu neupustí, že s jeho provedením stojí neb padá a slibu svému dostál. Když opposice nechtěla připustiti obmezeni řečnieké svobody při pro- jednávání rozpočtu, vymohl si na liberální straně, že obnovila jeho březnový návrh na kru- tější zostření jednacího řádu a když i tu oppo sice hrozila, že projednání tohoto nového ná- vrhu zmaří technickou obstrukcí, proved násilím; conebylo možno provést v souhlase s pletným řádem. Již ve středu ozámil ve sněmovně bez obalu, že na- stane-li povinnost volitinezi přisným dodržením formy a možností, zbaviti zemi z nynější malo- moci, člověk musí míti tolik morální odvahy pevnosti vůle, aby podstatu věci postavil nad formu. Včasné vyřízení vládních předlob jest pro hr. Tiszu „podstata věcí“, v niž vidí pro- spěch národa; formou jsou platná sněmovní urtanovení, jež zdržují provedení předloh. Dle toho se zachoval. Ve čtvrtek podal návrh, aby sc konaly parallelní schůze sněmovní; v pátek za denní schůze dal návrh vládní většinou od- hlasovati a nařídil druhou schůzi na večer. Ve- čer pak, odhodiv „formu“, t. j. jednací řád, dá- vající každému členu sněmovny právo promlu- viti o věci, nacházející se na jednacím pořadu. vybídl většinu, aby, nedbajíc odporu opposice, nepřipustila nikoho více ke slovu a prostě od hlasovala, že přijímá drakonický návrh Da nielův, jímž se na dobu jednoho roku obstrukee v uherské sněmovně činí nemožnou. Na smlu vené znamení, že se hlasuje o návrhu Danielově za vřavy a hluku na lavicích opposičních vládn poslanci povstali z miel a předseda Perezel pro- hlásil, že návrh Danielův jest přijat velikou většinou. Okamžik na to Tisza doručil před sedovi panovníkův reskript, jímž se zavírá třei zasedání uherské sněmovny. Toto násilí, spá chané na uherské opposici, přišlo tak náhle, že opposice, ač se chystala k odporu nej- krajnějšímu, nemohla učinit nic jiného, než že proti usnesení většiny protestovala. Zdá se, že sám hr. Tisza očekával odpor jiný; měl prý přizemí sněmovni budovy pohotově 400 policejních stráž- niků, kteří měli v případě potřeby přispěti na pomoc straně vládníl Ježto zasedání prohlášeno za uzavřené nutno nyní vyčkati, až bude nové zasedání svo- láno, a sice opět královským roskriptem. Stan se to nsi v nejbližších dnech, aby sněmovna již za platnosti Danielova drakonického jednacího řádu vyřídila do Nového roku rozpočet, finančn vyrovnání s Uhrami, odýod a snad i jiné věci. jež Tisza uzná za nutné. Mezi nimi bude též definitivní oprava jednacího řádu. Prvé ovšem bude třeba zvoliti nové předsednietvo (vyjma presidenta, jenž je volen na celé volební ob- dobí) a sněmovní výbory. Opposiční strany radí se nyní spo- lečně, jaké kroky mají učiniti proti násili, na nieh spáchanému. Dnes dopoledne shromáždilo se 90 členů všech opposičných stran v klubovních míštnostech strany neodvislosti a zvolen zvláštní 20členný výkonný výbor, jehož předsedou jest Frant. Košut a zapisovatelem Jan Toth. Vý- konný výbor, v němž jsou zastoupeny všechny opposiční strany, usnesl se ihned, že vy dá k národu mannfest a králi podá adresu, jež mají býti již dnes ve večenní schůzi všech opposičních stran schváleny. V liberální straně nastal následkem včerejších události opět rozkol. Bývalí mi- nistři dr. Wlassics a Ign. Darányi ohlá- sili své vystouponi z vládní strany; jich příkladu budou prý následovati ještě členové aristokrati- cké frakce, hrabata Julius, Theodo. a Alexanda Andrássyové, hr. Ludv. Bathyány, hr Jan Hadik, hr. Ondř. Hadik-Barkoszy Semsey, hr. Géza Salomon, hr. Alexandn Staray a Mik. Szemere. O Kolomanu Szellovi ze tvrdí, že se vzdá mandátu ve sněmovně poslanecké a přijme hodnost člena sněmovny magnátské. Z Pešti, 19. listopadu. (Sněmov na magnátů) sošla se dnes odpoledne v počtu 20 členů. Hr. Ferd. Zichy počal odsuzovati včerejší události ve sněmovně poslanecké, ale předseda hr. Csaky nepřipustil nijakého usne sení před přechodem k jednacímu pořadu. Ostatně ve sněmovně magnátů netřeba prý po jednávati o událostech ve sněmovně poslanecké Přešlo se hned k jednacímu pořadu, na němz bylo pouze čtoní královského reskriplu, jímž se uzavírá třetí zasedání uherského říšského sněmu Reskript přijat na vědomí a schůze skončena.
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. listopadu. Poznaňští Poláci o varšavských demonskracích »Dzienník Poznaúski« zajisté náleží k nej povolanějším mluvčím Polákův utištěných a or píše, jak následuje, o nedávné židovsko-sociali stické demonstraci ve Varšavě, jejíž účelem bylo odmítnouti carovo slovo o »přištím sjednocení rodných, bratrských národů«: »V královstv polském nebude revoluce, ale možná, že budou částečné a místné výbuchy malomocné vášně. k nimž náleží připočísti také nejnovější událost varšavskou. Mnoho již neštěstí zavinily a ještě zavmní, ale zůstanou vždy, čím jsou: umělým dilem protipolské intriky, která se především obává zlepšení po- měrů ruskopolských a chtěla by za cenu krve a země naší přivésti nás do skutečné záhuby. Nemůžeme a nesmíme usnadňovati ne- přátelům našim nectnou práci. My zvláště, kteří pamatujeme rok 1863, povoláni jsme, abychom stále bděli a vyzývali všecky dobře smýšlející, aby nerozdmychovali žár v popelu, nýbrž za každým krokem překáželi intrikám protipolským
#15 alto_textblock #15
Pamětná kniha o Makedonii. Bulharská »vnitřní organisace makedonská- vydala právě francouzským jazykem pamámou knihu o věcech makedonských, o hnutí a po- vstání makedonském, o tureckých ukrutnostech o reformách, o mürzstegské dohodě. Mimo hi- storický úvod obsahuje vyličení makedonských události za desítiletí 1893—1903. Obsahuje všechen material, zajímavý pro historika i poli- tika, a zejmena všechny podrobnosti o tureckých zvěrstvech. Název knihy jest »La Macedoine et le vilayet d' Andrinople«. Přidány jsou dvě mapy. V závěrku kniha konstatuje, že nynější reformy, jak se provádějí, obyvatelstvo upokojiti nemohou a že vnitřní makedonská organisace bude v práci osvobozovací rozličnými způsoby pokračovati — podle doby a okolností — a dosáhne mezinárodního branného zakročení proti Turecku a zavedení nového pořádku, který obyvatelstvu zabezpečena bude zákonnost a ži- vol, hodný lídských bytostí.
#16 alto_textblock #16
Pruské důstojnictvo. Poručík u gardového pluku kyrysnického v Berlíně, hr. Konrád Frankenberg, přesazen byl ke kyrysnickému pluku na samém pomezí říše. Zapleten byl do dvou affér, v nichž jednalose o vyděračství proti němu a o hrozby všelikými odhaleními z jeho života. Že neběželo jen o drobné poklesky života toho, dokazuje právě opatření, jakéhož vyšší kruhy vojenské proti jun- kérům používají v nejkrajnějším jen případě. Za- jisté podobné připady, jichž odhalena byla v po slední době celá řada, o Bilseových obrázeieh ani nemluvě, tvoří prapodivné pozadí k »okřídle nému« výroku Viléma II., o »nejušlechtilejšíe části národa, o důstojnictvu pruském.
#17 alto_textblock #17
Nástupce Lucanův. Jak »Leipziger Tageblatt« ujišťuje, odstoup pan Lucanus, náčelník civilního oddělení kabineln kanceláře Viléma II., »proslavený« svými vše likými intrikami a sýček všech ministrův a kanelé řův, z úřadu svého. Prý pro vysoké stáří, do- sáhl 74 roků. Nástupcem jeho vyhlédnut jes ministr v Gothě, Heutig. Heutig dříve míva tendence antisemitské, ale přibližil se od té doby k liberálům zatim tak, že tito by prý jmenování jeho uvitali s povděkem, kdežto konservativn »Kreuz Ztg « v poslední době nejednou ho bra na paškál. Hentg děkuje prý přízeň cisařovu vlivu hr. Dömhoffa, kterýž sám stal se oblíben- cem clsařovým, když po pádu »železného kan- cléře« odbočil se od bismarkovských konserva- üiveů a pro Capriva se výslovně prohlásil, začež mu tehdy Vilém II. telegrafoval: »Bravol Jednal jste řádně, jako »Eddelmann«!« Ač jest tomu již několik let, Vilém II. přece ještě tuto depes svou, jak vidno, nedesavouoval.
#18 alto_textblock #18
K afféře Syvelonově. Vyšatřující soudce Jolliot vyslechl v zále žitosti poslance Syvetona několik svědků, mezi nimiž nacionalistického poslance Archdeacona. jenž prohlásil, že Syveton provedl skutečně útok na ministra Andréa po dobré rozvaze Když v den ten Archdeacon vracel se se Syve- tonem z restaurace do zasedací síně sněmovní Syveton mu řekl: »To skončí ještě políčky Lži Andrěovy nesmějí zůstati neztrestány. « Sy veton postavil se ke konci schůze proti Andrénv a pak ho zbil. Jelikož při úkladnosti činu ta- kového obviněný náleží místo před obyčejný soud před porotu, bude vládě stěží možnopo svědeetví Archdeaconově Syvetona porotě odníti.
#19 alto_textblock #19
K osudům záložny svatováclavské Píše dr. J. Schei ne r, advokát v Praze.
#20 alto_textblock #20
Po dvouletém, mysli celé veřejnosti naš zaměstnávajícím, a stižené účastníky do kraj- nosti vysilujícím zápase, dospěly neblahé osudy záložny svato-václavské k závěrečnému aktu. V dějinách veřejného hospodářství našeho zjev ojedinělý, nedozírný ve svých lůsledeích. plný tragiekých výjevů a zločinných skutků, ne- pochopitelný přímo v nezmarné tuhosti, s jakou až dosud vzdoroval všem zákonitým prostřed- kům a opatřením, věc k rychlému konci nu- ticím. Záložna svato-václavská, kdysi mohutná bašta kněžstva, hrdě v peněžním světě se vypt najíci, okolí své štědrými dary z domnělých vý- těžků zaplavující — dnes do posledního téměi haléře vyplundrována, tisicorými útočníky stí- hána a vysílena, zmítá sebou jak raněná zvěř — blízka hroznému konci. — Než drama celé tím dosud není doplněno, nadcházejí nové akty. smutnější ještě prvých, o jichž potlačení a dosud s takou vehemencí bylo pracováno a jež teprve objeví následky spáchaného zločinu ve světle pravém . . Již zdálo se, že nedojde ani na smutné tyto důsledky; výbor záložny, nastoupiv odvážnou. krkolomnou cestu utloukání dluhů všemi mož- nými způsoby, doufal patrně, že se mu poskytne prostředků ke zdolání schodku vyrovnávánímse s věřitelstvem značně sníženého — než právě nestejně nakládání s věřiteli, povolování věřite- lům exekucí nastupujícím mnohdy až nápadné. zvrátilo snahu tu úplně a záložna opuštěna ode všech, musila postupně dáti exekvujícím vkla- datelům v šane celé své jmění, tak že na konec nezbylo tu ani tolik, aby uhraženy mohly býti útraty konku.su, o jehož prohlášení se žádalo. A tak byla veřejnost překvapena před týdnem soudním nálezem, že žádosti věřitelů za pro- hlášení konkursu na záložnu se nevyhovuje pro nedostatek jmění téže. Soudní znalci shledali totiž, že aktiva záložny po vyloučeni nedobytných a bezcenných polo- žek obnáší as. . .. s připočtením repartičních zá- vazků členů v ceně as . . . . . . K 1,440.00 oproti pasivům, jež činí okrouhle K 3,240.000
#21 alto_textblock #21
K 885.00 K 555.00
#22 alto_textblock #22
celkem
#23 alto_textblock #23
tak že se nedostává. . . . . K 1,800.000 Zmíněná aktiva jsou však ponejvíce sti- žena již exekucemi vymáhajících věřitelů, jež předcházejí ovšem i nákladům konkursní správy a tudíž není pro tyto dostatečné úhrady po Z toho jde, že vkladatelé obnosem as K 1,800.000 nedojdou ze jmění záložny zapla- cení a nabudou práva, obnosu toho na členec vymáhati. Tunto rozhodnutím soudu sice kon-
#24 alto_textblock #24
ruce.
#25 alto_textblock #25
kurs od záložny svato-václavské jest odvrácen slevy, pod podmínkou touto poskytnuté, zůstá- vají asi v platnosti, rovněž i úpisy k fondu ga rančnímu a sanačnímu, s podmínkou tou uči- něné, ale zr to ručební povinnost členstva při- blížila se velkým skokem ke svému uplatnění neboť zákon o společenstvech tento stav rovná úplně situaci, jaká nadejde po ukonče řádného konkursu. K bližšímu porozumění budiž tuto připo- menut vývoj věcí, jaký by byl sledoval v pll- padu uvalení konkursu na záložnu. Prohlášením konkursu byly by veškeré ž- loby na záložnu zastaveny, z aktiv by byli za- placeni především věřitelé, kteří před konkur- sem nabyli exekučních práv zástavních na jměn záložny, zbytek pak by správec konkursní pod- staty zrealisoval a po zaplacení výloh správy konkursní mezi vkladatele, kteří své pohledávky ke konkursu přihlásili — rozdělil — načež by se konkurs ukončil. Současně s ukončením kon- kursu provedlo by se řízení repartiční. Řízenín tím by se především zjistilo, co každý věřitel jenž pohledávku svoji ke konkursu byl přihlásil a jehož pohledávka též za likvidní byle uznána. po srážce kvoty, z konkursní podstaty vypln- cené, ještě obdržeti má a dále obnos, kterým jeden každý člen s ohledem na počet podílo k uhražení schodku přispěti musí. Na základě tohofo rozvrhu představenstvo záložny, jehož působnost opět by oživla, musilo by na členech příspěvky ty vymáhati. Nehledě na to, bylo by však též věřitelům možno, aby každý na svůj vrub nedoplatek svůj nyní na členech vymáhal a sice do výše ručební pevin- nosti těchže, tedy, je-li tu ručení neobmezené, až do úplného vymačkání kterýchkoliv členů. Právo toto poskytuje zákon § 69. zák. o společ. věřitelům stejně i v tom případě, když konkurs pro nedostatek jmění nemůže býli prohlášen, kdy dojde na tak zvano konkursní likvidaci, jaká právě na- dešla u záložny sv.václavské. Tím octli se ovšem členové v situaci nejnepříznivější, neboť jisto jest, že kdyby došlo na provádění tohoto řízení, musí býti všichni na dobro zničení, nebo? již kombinované soudní útoky zástupů věřitelů způsobí tolik nákladů, že jmění členů ani na tyto útraty nestačí. Velice pochybnou jest však otázka, zdali věřitelé mohou toto právo své uplatniti j i ž ny ni bez dalšího řízení čili nic. O tom vysloveny již různé náhledy. Některé listy přinesly zprávy, že věřitelé mohou nyní bez dalšího ne členstvo uhoditi, jiné opět že je k tomu zapotřebí pro- hlášení likvidace valnou hromadou záložny, bez kteréž na členy nelze nastupovati. Zákon o spo- ločenstvech, vykazující tolik mezer, i v tomto případě nepodává náležitého vysvětlení. Vzhledem ke znění § 69. cit. zák. jest ne- pechybno, že dřive, nežli věřitelům bude umož- něno na členech zaplacení vymáhati, mu s dalším krokům předenázeti řízene směřující k tomu, aby bylo zji- štěno, kolik se z jmění záložny na věřitele každého nedostává, nebo jen za tento nedoplatek (§ 72. cit. zák.) členové ručí. Nedoplatek ten nelze vypočítati na základě stávajícího dnes poměru aktiv k passivům, nebot v řízení konkursním, tedy i v tomto řízení jež na místě konkursu nastupuje, nutno vzíti zřetel jen na pohledávky, jež na zaplacení ná- rok činí a nárok tento ohlásí. Vždyt není vyloučeno, že značná část vkladů nároku toho ani činiti nebude. Kromě toho jest zapo- třebí, aby ohlášené pohledávky též za liquidní byly uznány. Tak rozhodl posléze nejvyšší soudní dvůr (rozh. z 9. ledna 1902 č. 17.799 J. M. B. č. 515) v případu jistého likvidujíeího společenstva s ručením neobmezeným. Kdo však toto řízení určovací má prováděti? Zákon v tomto směru nemá žádného ustanovení. On sice stanoví, že řízení repartiční při spole- čenstvu s ručením neobmezeným v případu kon- kursní likvidace náleží na likvidatory (§ 61., 69. a 71.), ale řízení repartiční jest teprve důsted- kem zmíněného řízení určovacího. Náleží i to likvidatorům? Po měm skromném náhledu ni- koli, neboť likvidatoři zastupují společenstvo a jeho zájem, kdežto v řízení, určujícím nedoplatek, jde především o zájem věřitelstva, oba tyto zájmy stěží lze jednou a touže osobou zastávati, nadešly by tu často kolise samozřejmé. Vždyť i v konkursu vyžaduje se k postupu proti členům, aby pohledávka věřitelů byla před- stavenstvem nepopřena a v konkursu za pravou uznána. Mám za to, že tato konkursní likvidace musí se opírati o ofliciesní řízení soudní, že obdobně jako v konkursu musí se provésti soudem vy- zváni věřitelstva, aby pohledávky své do jisté doby ohlásilo, pravost pohledávek těch musí být uznána a dle toho celkový seznam passiv a ne- doplatků byti určen. K provedení toho měl by se obdobně řízení konkursnímu zřídíti kurátor, celkový zájem věřitelstva jako správce konkursn podstaty zastupujíci. Teprve plo provedení tohoto určovacího řízení přistoupí se k repartici, již provádě,í likvidatoři. Repartiční řízení ovšem ne- překáží věřitelům, aby na členy společenstva ne- nastupovali, jestliže jich pohledávky řízením ur- čovacím za pravé byly uznány a likvidatory po- přeny nebyly- Na podkladu tom můze po mém soudu vě- řitel obdobně jako v konkursu přímo exekuci nastoupiti Dr. Randa tvrdí, že k tomu zapo- třebí jest žaloby (Soukromé obch. právo z roku 1888 s. 276). Vzhledem k citovanému nálezu nej. soudu, dle něhož také v likvidaci každému postupu proti věřiteli předeházeti musí naduve- dené řízení nedoplatek určující, odpadl by po mém náhledu důvod žádati na věřiteli, aby uznání pravosti pohledávky své teprve žalobou se domáhal, když pravost tu již v řízení onom prokázal. Tvrzeni měmu, že řízení ono určovací má prováděti osoba od likvidatorů rozdílná, na- svědčuje též okolnost, že bylo by těžko ve všech případech společenstvo přiměti k ohlášení likvi- dace, neboť kde nalézti prostředků k donucení členstva, aby k valné hromadě se dostavilo a n rezpuštění společenstva se usneslo? Zákon sice připouští (§ 37.), že rozpuštění to může se i státi zakročením správních úřadů, to však jen v pří- padu § 88., jestli totiž počínání společenstva dalo podnět k vynesení právoplatného rozsudku trest- ního. Případ ten sice může se snad týkati ná- hodou založny sv.-václavské, ale za jiných okol ností nelze ho použíti.