Číslo13

ŽENSKÝ LIST.

Strana 3.

šťuje, že v Janově jsou dva hostince, ve kterých stále je připraven náklad, na první zprávu expe- dovaný. Ale Italie vyváží také vlastní zboží. Již roku 1881 odhalil poslanec Fratti, padlý v poslední řecko turecké válce, že v Rajské ulici v Neapoli je kancelář, která pravidelně dodává do Egypta Z dopisů, zabavených obchodníkům, seznáno, že v Egyptě hlavně je poptávka po plavém »zboží«, pěkného tělesného složení. Obchod severní Italie béře se jinými cestami. Severoitalky rozptylují se do vůkolních zemía jsou-li určeny pro Ameriku vstupují na loď v ci- zích přístavech. Sicilie posílá své dcery do Tu- nisu a provincie Neapolské, zejména Benevent, jako modistky, žehlířky a služky do Egypta, Maffie na Sicilii a Camorra v Neapoli, pomáhaji prý obchod ten organisovati. K oklamání úřadů, nechávají se mnohým dívkám vystavovati ce- stovní pasy do Tunisu, zastavují s nimi v Maltě odkud jsou převáděny na kupecké lodi, které jedou do Alexandrie. Ostatní severoafrickou část z opatřují jiní národové, tak Alžír Francouzia Oran Španělé. Do jižní Afriky, zejména do Trans- waalu jde také málo »italského zboží.« »Zde je více poptávka po anglickém a pařížském.« Egyptský trh byl ale brzy přeplněn a tak musili agenti hledati nová místa odbytu a aby mohlo býti vyváženo do Londýna, přišlo se na myšlenku najímati děvčata za tanečnice a modely. Nepomůže-li ani to, tedy se nesvědomití agenti s nejkrásnějšími z dědin Campaně ožení, odvedou je pod záminkou, že zde mají majetek do Lon- dýna a vydají je v pospas prostituci. Spisovatel promlouvá na to o zlořádech ob- chodu s děvčaty v Paříží, v tamějších sprostřed- kovacích kancelářích a agenturách s chansonet- kami. Jejich oběti jsou většinou rozváženy po samotné Francii, toliko Marseille a Nizza expor- tují mnoho do Italie, která se své strany povstalé tím mezery opět vyplňuje. Marseille platí ostatně také za jeden z nejhledanějších vývozních pří- stavů. V Paříži je italské »zboží« málo na »burse« hledané a je řaděno na šesté místo po francouz- ském, belgickém, anglickém, švycarském a ně- meckém. V jižní Francii nalézají proto také ob- chodníci s otroky hojnější materiál, poněvadž se stalo v horní Italii zvýkem, prácechtivé dívky posílati do tamějších fabrik, které tam následkem nedostatečného dozoru brzy propadají nepravosti a tak nepřímo do rukou agentů, již je dopraví do Marseille. Pokud se týče Švýcar, cestují i sem mnohé Severoitalky co dělnice ubírajicí se brzy touže cestou, jako jejich družky v jižní Francii, zvláště proto, že je sem velmi silný příliv dělnictva ital- ského, které rádo vyhledává známosti z vlasti.

Zlo toto se rozmohlo tou měrou, že na příklad v kantonu St. Gallen žádná dělnice italská ne- obdrží v řádném domě nocleh. Z mnoha set pie- montských děvčat dělnic, ubírajících se v urči- tých dobách do Vevey, vrátila se pětina v ma- teřském stavu. Italské dělnice budí také v jed- notlivých krajích Německa pohoršení, na příklad v Sandhofen u Manheimu, kam cestují mnohé dívky z Pisy a Lucca, vedoucí v neděli v Man- heimu se svými kamarády veselý život. I jinak přchází mnoho italského »materiálu« do Ně- mecka, odkud přece tolik zboží je vyváženo do Ruska, Belgie, Holandska, Brasilie, kdežto příno do Italie skoro žádné. Co sem přijde z Německa prodělalo vždy obvyklé průchodní stanice v Ra- kousku a Švycarsku. Také Rakousko přijímá málo italského zboží, spokojuje se s výměnou domácího, Víden sama má k tomu účelu stopadesát a gentů. Oproti tomu velmi mnoho vyváží Ra- kousko přes Terst, Udine a Janov. Přeď dvanácti lety bylo »zboží z Vídně a Budapešti« v Italii hledanějším nežli samotné pařížské. A což teprve v Americe, kde poptávka po Uherkách jest tak silná, že »Uherka« se stala společným označením pro všechny nevěstky. Pokud se týče severu, tu je Belgie Francií, více však Anglií opatřována, kam sama mnoho dodává. Londýn, kde lze nyní nalézti jen málo »italského«, není více střediskem mezinárodního obchodu s děvčaty, poněvadž zde policie a jisté soukromé společnosti veli ce energicky zakročují; monopol má nyní Jersey, jehožto obchodní společenstvo si vydržuje ve všech místech dopisovatele. V severní Ame- rice italský obchod kvete opět. Spisovatel pro- hlašuje sice Bourgetovo tvrzení, že italští obchod- níci své zboží prodávají hromadně Čiňanům, za nepravdivé, ale zlořád t. zv. »padroni«, kteří na- jímají děti, je silně vyvinut. Toulavých dětí se počítá na 80.000 a tyto později vyplňují mezery v světě zločinců a prostituce. V Jižní Americe je tomu ještě hůře. Kuplíř, který převedl celou skupinu »služek«, neztrácí ani cestou převozu zbytečně čas, ale dotírá na dívky osaměle cestující ku svým příbuzným za moře, a nechá je podvodně přistáti v Montevideo, je-li jejich cílem Argentina a naopak a tak se stane jich pánem. Baronka z Montenachu sama hovořila v Buenos Aires s 2200 podobných obětí podvodu a spekulace, z nichž většinu tvořily Italky. V Buenos Aires a v Rio de Janeiro zvou se proto také vykřičené ulice Calle Juan a Calle »F —t« Lavalle ulicemi krve a slz.

Soudružky, agitujte k hojné návštěvě

První dělnické výstavy v Praze