Dne 30. července 1900.

KATOLICKÉ

LISTY.

Číslo 207. Strana 3.

lovství českého, zavrhuje princip jednojazyčnostia ostře odsuzuje jazykové návrhy Körbrovy. Protestuje proti nadržování Němcům, žádá úpravu poměrů ho- spodářských i sociálních, protestuje dále proti ochu- zování zemí našich, žaluje na křivdy volebních řádů, žádá všeobecné právo hlasovací — ano volá dále po odstranění militarismu, zmírnění vojen- svých břemen a j. Přeje si nových zákonů spolčo- vacího a shromažďovacího; opravu zákona trestního. Dále žádá vrácení školství národu po smyslu Ko- menského, zřízení druhé české university, zlepšení platů učitelských, ochranu českých menšin, provozo- vání státoprávní politiky, i odsuzuje se každé sklížení bývalé pravice. Nejvyšší vůle jest vůle národa ! Když po té několik slov promluvil ještě pan K. St. Šokol s tendencí na rozpuštění táboraa s poznámkou o známé »pax imperatoris« přečteny byly došlé telegramy prof. Tilšra, dra. Engla, prvního českého národního domu ve Vídni, českého lidu z tá- boru u Hořic a městské rady v Přelouči, byl památný tábor skončen; za zpěvu národních písní a povzne- šené nálady, účastníci se rozcházeli a rozjížděli.

Zprávy církgwnil,

Církevní slavnost. Dnes se koná památka sv. Abdona a Sennena, mučeníků za císaře Decia. Byli přemlouváni, aby modlám obětovali, čehož však učiniti nechtěli, poštváni na ně medvědi a lvi. kteří však jim neublízili. Posléze byli usmrceni mečem

Zprávy denní.

rukou po jeho hlavě a bodnul soka svého za levé ucho. Zraněný Zemau všecek krví zbrocen, bez hlesu vrátil se do hostinské místnosti, kdež padl do mdlob a asi za hodinu, dříve než mu mohla býti poskytnuta případná lékařská pomoc, zemřel. Vlasák jako štvanec prchal z místa ne- blahého činu, v brzce byl však ve svém bytě v čp. 273 policejní noční hlídkou dopaden a zatčen. Pa- chatel měl ještě obě ruce krví zbrocené a také všecky dvéře pí. Františky Černé, u níž Vlasák jest v podnájmu, jakož i zeď, o níž Vlasák svě ruce otíral, byly krví potřísněny. Zkrvácený nuž nalezen byl v kuchyni bytu za kufrem. Před domem, kde zabit Zeman, i před domem, odkud odváděn zatčený vrah, shromáždil se veliký zástup zvědavců. Roz- kacený zástup chtěl zatčeného Vlasáka, když byl tento odváděn, lynchovati, a posice byla tak hrozivá, že strážníci na ochranu zatčeného pachatele musili tasiti šavle. Když se dostavil na místo krvavé půlnoční hostinské scény polic. lékař dr. Feigl, nalezl již chladnoucí mrtvolu Zemanovu, jež byla v místnosti ponechána až do příchodu soudní komise. Zatčený Vlasák byl odveden k trestnímu soudu do vazby vyše- třovací a o případě bylo vyrozuměno státní zastupitelstvo. Z jiné strany se nám sděluje: Hádka povstala proto, že Vlasák, který byl jindy nemluvný a zasmušilý, dobíral si nevlastního otce Zemanova — Kočku, proti čemuž se ovšem tento ohradil, došlo na zdvih židlí. Kočka zraněn na hlavě, na to Vlasák byl vyhozen. A když vyšel Zeman na chodbu, křikl na něho; »Pojď sem! — Však vám to někomu smažu« za- syčel Vlasák a v témž okamžiku Zemana bodl, pře- sekl mu krční tepnu. Z úst smrtelně zraněného za- vzněl výkřik: »Kristovy rány, já jsem bodnut!« — vrávoravým krokem zašel do hostinské místnosti a tu vypustil v brzce ducha. — — A vrah po té, očistiv se na polo — ulehl si, jako by se nic nestalo — spal až do svého zatčení. A nad mrtvolou lkala ohromená matka zabitého a jeho milenka Barbora Čtverákova, sama druhá. Pohnutlivé scény, které druhý den pro- měnily se ve scény odporné, když na zabitého chodili se lidé dívat jak do divadla a když i navrhováno, aby bylo za podívanou vybíráno vstupné — na po- hřeb. Mrtvola po prohlídce soudní komisí dopravena do pathol.-anatomického ústavu — vrah uvězněn. Vystěhovalci. Včera večer ubíralo se tudy 20 osob z Terstu do Ameriky. * Teplota vody, měřená dnes o 9. hod. dop. u staroměstských mosteckých mlýnů, byla 25 stupňů, vzduch oteplen na 21 st.

Z Paříže, 29. července. (T. k.) Časopisy po suzují příznivě dekrety ministra vojenství Andréa, týkajících se reorganisování nejvyšší válečné rady a nejvyššího vrchního velení. Jenom orgány socia- listické protestují proti tomu, že generál Negrien byl jmenován členem nejvyšší válečné rady. Z Paříže, 29. července. (T. k.) Generál Tisseyre byl jmenován velitelem 17., generál Hayon velitelem 6., generál Dessirier velitelem 7. a ge- nerál Fanchot velitelem 9. sboru. Ku sňatku srbského krále Alexandra. Z Bělehradu, 29. července. (T. k.) Včera ko- nanému zasnoubení krále Alexandra přítomni byli ze sboru diplomatického: rakousko-uherský vysla- nec svob. pán Haydler z Egereggu, německý vysla- nec svob. pán Waccker-Gotter, francouzský vysla- nec Marchand, turecký vyslanec Fethi bey, belgický vyslanec hr. van den Steen de Jehay, řecký vysla- nec Argyropulo, ruský jednatel Mansurov, anglický jednatel Macdonald a diplomatický agent bulharský dr. Brokalov. Z Bělehradu, 29. července. (T. k.) Sňa- tek krále Alexandra vykonán bude nejspíše teprve v úterý. Car bude o něm zastoupen zvláštním vyslancem a přinese, jak se proslýchá, nevěstě jako svatební dar milion rublů. Pověst, že král zakázal svému otci návrat do Srbska, se vyvrací. Dámy vyslanců, ověřených v Bělehradě, zdráhají se vykonati u paní Mašínové svou návštěvu. Z Bělehradu, 28. července. (Soukr. tel) Dnes večer uspořádaného průvodu s pochodněmi súčastnilo se na 10.000 osob. Na oslovení obec- ního rady Jokoviče odpověděl král Alexandr, že Bělehradčané nepozdravili ho ještě nikdy v oka- mžiku, jenž byl by dražším jeho srdci než dnes, kdy byl vykonán onen církevní skutek, kterýž jej slučuje pro celý život s onou bytostí, kterou mi- luje z hloubi své duše. Řečník uváděl pak důvody, jež jej pohnuly k tomuto kroku a prohlásil, že šel především za pudem svého srdce, poněvadž zrovna tak jako srbský národ ze zkušenosti, jak ukrutné spousty způsobil svár v královské rodině a jak velice země i lid byli jím ve svém vývoji zasta- vováni. Měl však také jako člověk právo, aby si vyvolil družku života, již miluje a jež jej učiní šťastným. Až dosud působily události v manželském životě srbských panovníků také na politiku. Nyní tomu již býti tak nesmí. Politika nechať se ubírá svými vlastními cestami! Král chtěl míti svůj spo- kojený rodinný krb a hodlá nyní se vši silou a radostnou vůlí věnovati se blahu své říše.

* Veliká výtržnost. Na stanici státní dráhy v Podbabě došlo včera večer mezi shromážděným obecenstvem a nádražním personálem k veliké výtrž- nosti, k níž zavdala příčinu ta okolnost, že mnoho výletníků, kteří se kolem 9. hodiny večerní z půvab- ného okolí do Prahy vraceli, nemohlo se dostati do vagonů. Také mezi obecenstvem samým došlo ku srážce a když jistý muž vstupoval do vozu, byl jiným mužem holí napaden. Pachatel dal se na útěk, při čemž v čekárně srazil neznámou dosud dámu k zemi. V tlačenici vypadl také jistý vysloužilec z vozu a zranil se krvavě na hlavě. Obecenstvo, které do vlaku se nevešlo, bylo později zvláštním vlakem dopraveno do Prahy. Nával výletníků do Podnaby byl ohromný, v jedné stanici podbabské sestoupilo odpolenne 2500 osob. V onom útočníku, který do čekárny prchl, zjištěn byl později 21letý pomocník zámečnický Ant. Šámal. Přepadení v sadech. Obětí surového útoku stal se v sobotu v noci 37letý typograf Josef Čepelka, bydlící v Myslíkově ulici v domě č. 280. Když se ubíral městským parkem domů, přiskočil k němu dosud neznámý pachatel a nasadiv mu špičku nože u nosu, rozřízl mu oba rty a kus tváře, takže dutina ústní byla úplně rozevřena. Zraněnému poskytl první pomoc lékař ochranné stanice a odkázal ho do vše- obecné nemocnice. Utonuli. Včera odpoledne koupali se blíže podolského přístavu na loďce 16letý, v č. p. 117-IV na Král. Hradčanech bydlící obchodní praktikant Josef Klugenost a 16letý tamže bydlící holičský učeň Fr. Fink ve společnosti tří soudruhů. Oba hoši ne- uměli plovati, zabředli do hlubiny a tu bez pomoci utonuli. Vylovené mrtvoly nebožáků dopraveny na po- dolský hřbitov. Postřelen. Po Josefském náměstí ujížděl včera odpoledne velocipedista 29letý hodinář K. Za- hrádka, bytem ve Starém Bazaru. Při jízdě spadl velocipedista, z kapsy vyšla mu rána z ostře nabitého revolveru a zranila ho na pravém stehně. Zraněnému dostalo se panem drem. Freslem případné pomoci na záchranné stanici. *Truchlivé zakončení hostinské rvačky. Nadpožitek piva, bývá obyčejně příčinou rvaček. Sem tam skončí nějakým šrámem, ale tato sobotní skončila — smrtí. V hostinci »u Otakara II.« v čp. 273 v Harantově ulici na Žižkově vznikla před 12 hodinou noční mezi přítomnými hosty hádka, která z nenadání měla za následek zmaření lidského života. Barvíř koží Václav Kočka z čp. 311 na Žižkově urazil nějakým neomaleným výrazem zedníky Kromesa, Mazala a Keltnera a pokrývače Františka Vlasáka. Z toho povstala rvačka, při níž Kočky ujal se 19letý zámečnický pomocník Rudolf Zeman, bytem u svých rodičů v čp, 311 v Žižkově. Hádka, od níž nebylo daleko do rvačky, skončila tak, že hostinský Josef Gattermann nejbujnějšího pokrývače Františka Vlasáka z místnosti vystrčil, přidav mu nějaký štulec na cestu. Vlasák však, dopálen způso- benou pohanou, chtěl se pomstíti stůj co stůj; po- stavil se na schody v domě a volal na Keltnera. A když uslyšel, že někdo přichází nadvůr, vytáhl kapesní nůž a připravilse k útoku. Z míst- nosti vyšel však Rudolf Zeman, jenž Vlasáka poznal a napomínal jej, aby již dal pokoj. Při tom se při- blížil neopatrně ke schodům. A v tom okamžiku již Vlasák po něm jako krvelačný tigr skočil, máchnul

Povstání v Číně. Z Vídně, 29. července. (T. k.) Úředně se ozna- muje, že v rakousko-uherských přístavech byla uči- něna opatření na zamezení zásilek zbraní a nábojů do Číny. Dále vyzvány c. k. konsulární úřady, aby se o to postaraly, aby snad rakousko-uherské lodi nepřejímaly v cizině zásilky zbraní pro Čínu určených. Z Tokta, 28. července. (T. k.) Dle telegramu došlého dnes ze Šangaje, vypravuje se tam, že cizí missionáři a domorodí křesťané byli dne 8. t. m. u Paotingu přepadeni boxery. Cizí lékař, jehož národ- nost není známa, a na 2000 domorodých křesťanů bylo povražděno a všecky jejich domy zničeny. Dále se praví, že čínský generál Li Khekeh, jenž nyní táhne na Peking, nařídil svému vojsku, aby povraždilo všecky křesťany, které najde. Jeden francouzský kněz a 2—3000 domorodých křesťanů bylo prý jimi už povražděno. Jest obava, že po příchodu tohoto gene- rála do Pekingu nebezpečí se tam zvýší a situace že stane se ještě kritičtější.

Válka v jižní Africe. Z Londýna, 29. července. (T. k.) »R. kanc.« oznamuje včerejšího dne z Brugsprintu: Generál French obsadil Middelburg. Plukovník Polcarev dorazil s gardovou brigádou do Brugsprintu, 20 mil na východ od Middelburgu. Z Londýna, 29. července. (T. k.) Depeše mar- šála lorda Robertsa, zaslaná dne včerejšího, praví, že generál Buller oznamuje, že stráž při stanici Vlaklaagte byla v noci ku dni 26. t. m. napadena, že však nepřítel byl zapuzen, aniž byl způsobil ně- jaké škody. Dále odpovídá lord Roberts na dotaz válečného úřadu, zdali vlak s wallisskými střelci, jehož před nedávnem dobyli Boerové, je týž, o jehož dobytí došla se strany Boerů zpráva již dřívea v němž domněle nalézali se Skotové. Lord Roberts sděluje, že byl ztracen pouze jeden vlak, a sice v noci dne 21. července mezi Kroonstadtem a Vaa- lem. Vezl prý zásoby a provázen byl ode dvou dů- stojníků a sta mužů wallisských střelců.

Telogramy. Z Vidně, 29. července. (T. k) Ministr země- brany hr. Welsersheimb odjel do Zellu při jezeře, finanční ministr dr. Böhm - Bawerk do Išlu.

Divadlo. Z Národního divadla. Společnost Národního divadla, jíž svěřena správa tohoto prvního uměleckého ústavu našeho, po svědomité přípravě předních našich prací domácích Dalibora a Noci na Karl- štejně, předstoupila v sobotu na forum veřejnosti. Od slibů přešla k činům. Reformy, po nichž inten- sivně volala, vtělila v skutek. A rádi doznáváme, že nás tím, co na počátku připravila, překva pila měrou netušenou. Všechen respekt před takovými výkony. Složky dramatického umění: výprava scenická, režie, hudba a zpěv slévají se tu v takou jednotu harmonickou, že odcházeli jsme v pravdě unešeni z prvého představení Dalibora. Slavnostní revise Dalibora, po níž dávno voláno již za dob regimu Družstva, splněna za vlády nových rukou a svěžích sil, o jichž povolanosti již předem každý byl přesvědčen. Mistr K. Kovařovič byl za prvého kapel- níka vyhlédnut a navržen ode všech tří společností, jež o Národní divadlo se ucházely. Toť přece povzná- šející projev důvěry tam, kde i o uplatnění zájmů osobních tolik se mluvilo, že? A p. Kovařovič svojí uměleckou individualitou, nejvýš jemnou a vytříbenou, oživil mrtvou partituru zvěčnělého mistra tak, že Da- libor zastkvěl se v nových barvách a nové kráse. Bo- hatý proud orchestrální polyfonie nikde nevystupuje z přikázaných mezí. Hlas pěvce se v něm neztápí — nač mnohdy ne neprávem bylo žalováno — ale dominuje celému tělesu hudebnímu. I nové umístění nástrojů dřevě- ných a spěže bylo tu zajisté na prospěch úměrného výkonu orchestru. Nemenší zásluhu o nové vypravení Dalibora mají též: regisseur p. R. Polák a malíř dekorací p. Holzer. Všechny dekorace, s historickou věrností doby přesně provedené, vyznamenávají se vzácným souladem barev a malebností dávného ro- mantismu, dýšícího z ovzduší král-vského hradu i ži- vota lidu v podhradí. A p. Polák jako regisseur opětně osvědčil znamenitý svůj talent pro inscenování dramatických prací. Moniuskovy Zjevy duší, Blod- kova opera V studni a nyní Dalibor jsou na naše poměry vzornými ukázkami pečlivé, až do nej- menších podrobností dobové kultury sahající regie. P. Burian jako Dalibor již před rokem sklízel vavříny za skvělý svůj výkon. Jeho Dalibor jest