Číslo 207.

V Praze, dne 30. července 1900.

Ročník IV.

nodakca, zdrptnintanco

Praha, Posova nlios

Eetrarkol eohiav nepřjímají. rukopisy se Hozapedeteno rakiamace Iry rarerno a při častějsí insercí po- vchzeenn osté V pondělí a p po

vžáy

Jednotlivé čislo za Telefen redakce č. llz

KATOLICKE LIST

Prabu at s donáškou do domy čtortietně s kss. sloročnemro o měsíšně. . .. 38.— celoročně amec: loron.... K 13.— redplatné do kmorik. nele. Bcarska. ka- e sl zo o raler ahinisiraee ize

Slunce vychází ve 4 hodiny 26 minut ráno

Slunce zapadá v 7 hodin 45 minut veče

Pondělí:

Sv. Abdona a Semr

Čtyřicetihodinná pobožnost u P. Marie Vítězné u Karmel. od 28.—31. t. m

v chrámu P'áně

Ralský král Humbert zavražděn. Z Monzy, 29. července. (T. k.) Na krále Humberta, jenž včera o 10. hod. večerní přítomen byl rozdílení cen při veřejném vystoupení tělocvičných spolků, vypáleny byly právě v okamžiku, kdy vstupoval s prvním pobočníkem do kočáru, tři rán z revolveru. Král, střelen byv do srdce, ze- mřel za několik okamžiků. Vrah byl zatčen. Jmenuje se Angelo Bressi a je z P'rato (Toskánsko). Z Říma, 29. července. (T. k.) Předseda mi- nisterstva Saraceo svolal ministerskou radu a odjel neprodleně do Monzy. Princ neapolský s chotí na- lézají se na cestě na Východ. Z Monzy, 30. července. (T. k.) Atentát na krále spáchán byl v 10 hodin 45 minut. Král zemřel o půl 12. hod. v noci. Vrah byl s velikým namáháním ochráněn před vztekem lídu a přiznal se ke skutku cy- nickým způsobem. Z Říma, 30. července. (T. k.) Ministerský předseda Saracco odebral se dnes v 7 hod. ráno s místopředsedou senátu ku proto- ko árnímu zjištění smrti do Monzy. Mrtvola krále bude převezena do Říma. Prine ne- apolský vrací se právě z Pyrhana.

Král Humbert narodil se 14. března 1844 v Turině jako syn Viktora Emanuele, účastnil se jako setník války r. 1859 a jako generállieutenant války r. 1866 a byl po opanování Říma jmenován velitelem tamní divise Na trůn se dostal 9. ledna 1878 a již 19. listopadu učinil naň v Neapoli kuchtík Passanante vražedný útok, po němž byly bouřlivé projevy pro království v Italii. Následkem zabrání Tunisu na který měla Italie zálusk, Francii přidal se Humber k trojspolku, čímž vedle výpravy do Habeše, byl Italie uvržena do těžké finaučoí tísně. Jako spojenec Německa a Rakouska vykonal král Humbert více návštěv u dvora rakouského a německého a přijal také návštěvy německých císařů Bedřicha a Viléma II

Občasná valná schůze Katolicko-politické jednoty pro království České v Davli. Původní zpráva » Katol. Listů. .) Schůze tato, konaná včera v neděli ve velik prostorné dvoraně knížecího hostince v Davli, vyda- řila se v každém ohledu znamenitě. Jakkoliv její za- čátek určen byl již na 2. hod. odpol., která za ny- nějších úmorných veder zrovna se nezamlouvá, sešlo se v tu dobu přece již na pět set osob, které s dychti- vostí a nezdolnou pozorností naslouchaly pak řečem promluveným. Dvorana sama ozdobena byla zelenými věnci a malými prapory v barvách papežských a národních. rozvěšenými pod obrazy sv. Otce Lva XIII., císaře a krále Františka Josefa I. a říšského a zemského znaku. Na galerii, nalézající se v průčelí sálu, vztý- čeny byly nákladné prapory bodrého spolku davel- ských plavců dříví »Vltavan« a okresního spolku hospodářského- Většinu přítomných tvořili rolníci. Ale bylo po- zorovati lzo také hojně zástupoů stavů jiných, učitelského řemeslnického atd. Schůzi samu zahájil J. Exc. pan Karel hrabě Schönborn, dlouholetý a velezasloužilý předseda Jednoty, kterýž uvítán byv silným potleskem, pro- mluvil takto: »Velectěné shromáždění! Veliká vět- šina z vás zajisté schůze naší Jednoty se ještě ne- súčastnils, a mnozí z přítomných snad jen málo o ní slyšeli. Dovoluji si tedy vám hlavní cíl našeho spolku v krátkosti vyložiti. Vzali jsme si za úlohu, pokud možno k tomu přispívati, aby upřímní katolíci vždy svědomitě brali ohled na přikázání Boží nejenom v jejich soukromém, nýbrž i ve veřejném životě. Jsme pevně přesvědčeni, že není nic falešnějšího, než ona od naších protivníků vyslovovaná zásada, že prý náboženství nemá míti na politiku žádného vlivu.

Když ale víme, že jsme zodpovědni Pánu. Bohu za každý náš krok, za každou naši i tu nejtajnější my- šlénku, tu se přece rozumí samo sebou, že též zod- povědni jsme za naše jednání politické, za každou volbu a každé hlasování, což vše jest všeobecně důle- žitější než to, co konáme doma, nebo v rodině. Víte dobře, že jednotlivec v politice nic neznamená, že jest jako bezmocný, že jenom spojenými silami něco pro- vésti můžeme. — Vidíme, že nyní všecky strany s spolčují a obzvláště ony nám nepříznivé živly. Po- něvadž dle našich zákonů jenom ony spolky s poli- tikou zabývati se smějí, které dle svých od zeměpan- ských úřadů schválených stanov k tomu oprávněny jsou, zakládány byly v souhlasu se sv. Otcem a na- šimi nejdůstojnějšími pány biskupy katolicko-politické jednoty Vždyť již náš Božský Spasitel vyzval nás, abychom společně pro slávu Jeho nejsvětějšího jména vystou- pili, když nám ráčil slíbiti: »Když dva nebo tři se se- jdou ve jménu mém, tu jsem mezi nimi!« Abychom i my byli pamětlivi, že jsme se dnes sešli ve jménu Boha a aby zůstal mezi námi, zahajuji dnešní schůzi starým katolickým pozdravem: »Pochválen buď Pán Ježíš Kristus !- Slova tato byla hlučně akklamována, načež při- stoupeno bylo ihned ku projednání programu. A tu promluvili: dp. farář davelský J. Mačí »o užitku zakládání obilních skladišť rolnických«, dp. Al. Svojsík, místořiditel pražské kolleje Arnošta z Pardubic o thematu: »Jak daleko dospělo lidstvo na sklonku XX. století, a to jak na poli kulturním, tak i náboženském?« a red. Kratochvíl »o po- litické situaci«. Protože máme dnes následkem došlých důležitých zpráv naprostý nedostatek místaa poněvadž řeči promluvené doneseme v plném znění, podotýkáme pouze, že obecenstvo přijalo je co nej- vlídněji, ale zároveň také co nejvděčněji. Ale zvláště bouřlivý potlesk zaburácel sálem, když řečník třetí připomenul, že vynikající předák české konservativní šlechty, muž, jenž v krátké době získal si úctya lásky všeho národa« (Hlasy: . . Princ Bedřich Schwarzenberg) zaslal ke schůzi, do níž při nejlepší vůli nemohl se dostaviti, zvláštní vylíčení nynější politické situace. Řečník předčítal špak zaslaný list, který vzbuzoval zájem nejživější, načež po ukončené řeči navržena byla tato resoluce Účastníci veřejné schůze, uspořádané dne 29. čer- vence Katolicko-politickou jednotou pro království české v Davli, vyslechnuvše zprávu o politické situaci, prohlašujeme 1. Jsouce upřímnými syny svého národa, sto- jíme s ním pevně k říši a nejjasnější dynastii, ale stejně věrně hájíme české státní právo a nepřesta- neme za žádných okolností se ho domáhati, doku nebude stvrzeno slavnou korunovací ve velechrámu sv.-Vítském na Hradčanech; 2. hájíme následkem toho a budeme vždycky hájiti nedílnost a jednotu staroslavného našeh království, stvrzenou a posvěcenou proudy prolite české krve a zároveň nerozlučnost zemí korun sv.-Václavské; 3. jsouce vroucími přátely míru v zemi, podáme svým německým spolukrajanům vždycky ruku svou ke smíru, ale základem jeho musí býti naprostá národní a jazyková rovnoprávnost a rovnocennost ; 4. zamítáme proto vládní jazykové osnovy zál konů jako nespravedlivé a národ náš těžce poško- zující a chovajíce nezlomné přesvědčení, že jazy- ková otázka může býti správně rozluštěna jenom ve sněmech jednotlivých království a zemí až před říšskou radu rozhodně nepatří, protestujeme s největší rozhodností proti chystanému snad vy- hlášení oněch osnov na základě § 14.; 5 vyslovujeme lidovým českým poslancům úplnou důvěru a děkujíce vřele za vydatnou podporu, které dostalo se jim v těžkém jejich zápasu od českých konservativních velkostatkářských poslanců, vzná- šíme k nim prosbu, aby v boji za posvátná a ne- zadatelná práva našeho národa neumdlévali, nýbrž mohouce spoléhati právem na podporu svého vo- ličstva, provedli jej bohdá šťastně až do konce; 6. majíce na mysli prospěch, jenž by vyplynul naší společné věci ze silného spojenectví, vítáme

snahy, čelící ku znovuobnovení pravice vídeňské sněmovny poslanecké, ale vyslovujeme zároveň přání, aby znovuobnovená pravice nepřestávala pak jenom na odmitání a potírání snah německé levice, nýbrž soustavně a se vším důrazem přičiňovala se o uskutečnění společného svého známého programu, ve kterém spočívá jak prospěch a dobro říše, tak dobro a prospěch všech její národů. Resoluce, jejíž jednotlivé odstavce již při před- čítání byly provázeny souhlasem a potleskem, schvá- lena byla, jak zjištěno bylo posléze opáčnou zkouškou, jednohlasně. Když pak na návrh dp. faráře Mačíh o se usneslo shromáždění, aby J. Exc. ndp. knížeti-arci- biskupu pražskému podán byl do lázní emžských pozdravný telegram, hlučně provolali účastníci schůze k vyzvání předsedově J. Svatosti slavně panujícímu pápeži Lva XIII. a JJ. Vel. nejmilostivějšímu císaři a králi Františku Josefu I. třikráte »Sláva!« Hned potom ujal se slova místní vzorný starosta p. Josef Liška, jenž v řeči krátké, ale obsahově plné a v formě ladné poděkoval J. Exc. p. K. hr. Schön- bornovi jako zástupci Jednoty za to, že uspořádala v Davli tuto schůzi. Dále poděkoval p. starosta i všem řečníkům, a pak i obyvatelstvu davelskému, kteréž uposlechlo jeho vyzvání, aby v hojném počtu do- stavilo se do schůze a při tom i vzorný pořádek za- chovali. J. Exc. p. předseda poděkoval zase dp. faráři Mačímu a p. starostovi Liškovi za péči, s jakou se přičinili o zdar schůze, načež také on sám poděkoval účastníkům schůze za udržování vzorného pořádku. Přítomní učinili za té příležitosti J. Exc. p. hraběti dlouhotrvající hlučnou ovaci, načež byla pěkná a zda- řilá schůze prohlášena za skončenou. Za příčinou úplnosti budiž jen ještě dodáno, že v celé Davli ne- bylo snad ani jediného domu, kterýž by nebyl vy- zdoben na počest zástupců katolicko-politické jednoty pro král. české prapory

Tábor lidu v Poříčanech. (Pův. zpráva » K. L.-) Lk. Žijeme v době táborů, kdy český lid hledě do nejisté budoucnosti volá bez rozdílu po sjednoce- nosti, po svornosti. Tábory mají býti manifestací če- ského lidu proti úmyslům nepřátelským a zdá se, ž šťastně byly zahájeny. Aspoň včerejší tábor v lese »Kersku« u Poříčan byl důstojnou manifestací asi 18—20 tisíc českého lidu, kteří přišli sem přes žhavém dni z blízka i z dálného okolí. Na táboře súčastnili se blízké i vzdálené obce okolí Českého Brodu, starostové, byly tu zastoupeny politické strany, jež stojí na programu státoprávním, až na stranu národně katolickou. Nescházelo táboru, přes úředním přistřižení, ničeho. Cesta od Českého Brodu do Poříčan byla cestou jednolitého jásotu, cestou ve znamení barev červenobílých. Veškery k lesu vedoucí pěšiny i silnice černaly se velikými davy spěchajících sem účastníků pěšky i na vozech přes to, že horko bylo přímo děsné, něco přes 38 st. Č. A teď představme si velikou mýtinu lesní, do níž slunce praží a zapaluje mozky a vyluzuje pot z ubobých nadšenců. Však také následkam sluneč- ného úpalu několik osob omdlelo. Že o tábor co do bezpečnosti bylo znamenitě postaráno, to rozumí se samo sebou. Přes 60 četníků se 2 důstojníky z Prahy a okolí zaujalo různé po- sice; četnictvem obsazen les, nádraží i tu ústící cesty. Také problyskaly zprávy, že v blízké Tuchorazi při- praven prapor chebského pluku — pro případ. Podotknouti dlužno, že bylo na 60 pořadatelů, ale z jich strany nebylo postaráno o nic skorem. Na táboru prodávány pamětní mince s heslem: Svaty Václave, nedej zahynouti nám ni bu- doucím!«, dále nezbytné pohlednice. Tábor sám zahájen po 3. hod. odp. za brozného vedra předsedou p. okr. starostou V. Novotným. Vládu zastupovali okresní hejtman českobrodský p. Schentz, místodržitelský tajemník dr. Pecka a místodržitelský koncipista dr. Ander s. Programem táboru bylo »Dnešní politická situa ce českého lidu«. Tomuto programu dostál jediný