#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY-
#3
alto_textblock
#3
4. srpna 1904. Číslo 214.
#4
alto_textblock
#4
a projevům placené smečky proti Italii a její
hlavě učinila přítrž. Barziloi otiskuje zároven
list jistého italského občana státního, v Terstu
usedlého, k tamějšímu konsulu italskému, v němž
tento jest žádán, by konal na ochranu Italie
povinnosti své, k nimž se úřadní přísahou byl
zavázal.
#5
alto_textblock
#5
Telegramy korresp. kanceláře
Z vojenství rakouského.
Z Vídně, 3. srpna. (C.-B.) Bývalý inspek
tor pevnostního dělostřelectva, polní podmaršálel
Semrad zemřel.
#6
alto_textblock
#6
Z uherské říšské sněmovny.
Z Pešti, 3. srpna. (C.-B.) V interpellačn
knize poslanecké sněmovny jsou zapsány čtyry
nové interpellace. Předseda navrhuje, aby sně-
movna přešla o 21% hod. k jednání o interpel
lacích. Sněmovna pokračovala pak v jednán
o rozpočtu ministerstva spravedlnosti.
Posl. Simonyi Semadam (ze strany lidové)
polemisoval se včerejšími vývody posl. Bizony
o porotních soudech a přimlouval se za jejieh
zachování.
Posl. Sebes (košutovec) tlumočil přán
soudců a navrhl resoluci, aby vláda předložila
co nejrychleji osnovu zákona o definitivním
upravení soudcovských platů.
Potom další rokování odročeno na zejtra
#7
alto_textblock
#7
Pumová afléra v Terstu.
2 Terstu, 3. srpna. (C.-B.) Dnes dopoledne
zatčeni byli 2 další členové výboru rozpuštěné
»Societů gymnastica«, a sice Petr Barbič, adjunkt
při stavebním úřadu městském a Mario Presel,
úřadník terstské filiálky »Anglobanky« pro
falešné výpovědi svědecké při soudním řízen
ve známé pumové afféře.
#8
alto_textblock
#8
Německá missie v Číně.
Z Kolína nad Rýnem, 3. srpna. (C.-B.) Dle
»Kölnische Zigu« nástupcem biskupa Anzer
jakožto apoštolského vikáře jihošantauského, byl
jmenován P. August Hennighaus, jenž jest nyni
zaměstnán jako učitel v missijním semináři v Gen-
čufu a jenž byl dlouho pravou rukou biskup
Anzera.
#9
alto_textblock
#9
Negrier na odchodu.
Z Paříže, 3. srpna. (C.-B.) »Libre Parole«
sděluje, že generál Negrier dli tou dobou ve
Skotsku a že nevrátí se před říjnem, v době,
kdy přestoupí do zálohy.
#10
alto_textblock
#10
Italsko-černohorská slavnost.
2 Říma, 3. srpna. (C.-B.) Dnes bylo ote-
vřeno radiotelegrafické spojení mezi Barema
Barim. Slavnostnímu aktu přítomni byli v Baru
kníže černohorský a Mareoni, v Bari pak řídi
markýz Solari první pokusy. Kníže černohorský
poslal panovníkům ruskému, rakouskému, ital-
skému a škotskému telegramy. Italský ministn
pošt a telegrafů, jenž se v Bari slavnosti zů-
častnil, vyměnil s knížetem černohorským a
s Marconem telegrafické pozdravy. Přistroje
fungují bezvadně.
a
Ko konfliktu Francie s Vatikánem.
Z Říma, 3. srpna. (Zvl. tel.) Vatikánská
inkvisice odevzdala již akta ve příčině biskupů
Geaye a Le Nordeze kardinálům, kteří byli po-
věřeni zkoumáním věci. Prvému vytýká se ne-
mravný život a veřejné pohoršení. Jest prý do-
kázáno, že má několik dětí. Obžaloby proti Le
Nordezovi nejsou prý tak vážny. Jest obviněn,
že jest svobodným zednářem, ale v Římě tomu
nikdo nevěří. Proces prý potrvá mnoho měsíeů
a snad tak dlouho, jak sám konflikt mezi
Francií a Vatikánem. Jen v krajním případě
bude prý Gesy z církve vyobcován, aby prý
nebyla v církvi samé roztržka vyvolána.
#11
alto_textblock
#11
Volby v Hollandsku.
Z Haagu, 3. srpna. (C.-B.) Při volbách do
I. sněmovny zvoleno 29 antiliberálů a 18 libe-
rálů. Volba 3 členů odročena. Před rozpuštěním
čítala sněmovna 27 liberálův a 23 antiliberálův
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 3. srpna. (C.-B.) Horní sně
movna schválila výčepní zákon ve druhém
čtení.
Z Londýna, 3. srpna. (C.-B.) Při rokován
dolní sněmovny o dodatečném úvěru pro obranu
země předseda ministerstva Balfour doznal během
debaty oproti prohlášením některých řečníků, že
Indie nalezá se pro nesnáze dopravní mim
praktické vojenské problemy. Ale Anglie nemůže
dovoliti jedině možnému nepříteli v onom dílu
světa, aby ponenáhlu pohltil země mezi územím
anglickým a Ruskem. Byla doba, pravil před-
seda ministerstva, kde invase v Indii byla stra-
šidlem nejsměšnějším. Ale Rusko, jehož bál
jsme se tehdy, liší se velice od dnešního Ruska.
Rusko má již železnici, vedoucí přímo k hranici
Afganistanu a chystá se stavěti druhou železnici.
Co očekávám nejméně, jest srážka
s Ruskem. Ale každý národ, sousedící s jinou
mocností, musí předpokládati, že v nějaké době
může se octnout se sousedem ve válce.
#12
alto_textblock
#12
K zavraždění Pleva.
Z Paříže, 3. srpna. (C.- B.) Z Petrohradu
sdělují, že odbor policejní má býti oddělen od
ministerstva vnitra a podřízen zvláštnímu před-
nostovi, takže na příště ministr vnitra bude s
jen správními záležitostmi zabývati.
Z Petrohradu, 3. srpna. (Zvl. telegr. »Nár,
Listů«.) Nyní zjistilo se již naprosto, že muž
těžce zraněný při výbuchu pumy, jenž byl v po
dezření, že on pumu hodil, jest skutečně
vrahem Plevovým. Policisté, kteří ministra pro
vázeli, vypověděli výslovné, že viděli, jak útočník
kvapil k vozu a že, když jeden z policistů ho
k zemi srazil, útočník —— leže už na zemi —
pumu hodil. Osobnost vrahova nemohla býti ale
až dosud zjištěna; ač byli nejzkušenější policisté
z celé říše sezváni, aby si vraha shlédli. Nikdo
ho ale nepoznává. I budou nyní jeho folografie
rozeslány všemi směry. Nespomůže-li ni to, bude
prý, jakmile se jen poněkud zotaví, postaven n
dvoře vězeňském a všichni dvorníci petrohradští
budou postupně povoláni prý, aby se přišli na
něj podívati, zdaž by ho nepoznali.
Z Londýna, 3. srpna. (Zvl. telgr.) »Evening
Post« sděluje z Londýna, že když vyšetřující
soudce Madrajev přistoupil poprvé k loží útoč-
níka na min. Pleva, útočník otevřel oči, zasté-
nal a děl: »Chcete se mne tázati? Toť marno.
Nic ode mne nezvíte.« — »Jak slujete ?« tázal
se soudce. — »Nemám žádného jména, nýbrž
#13
alto_textblock
#13
jen poslání. Toto jsem vykonal. Netrapte mne.
Trpím nesmírně.« — »Také vaše oběť trpěla
nesmírně!« — »On musil utrpěti muka, jaký-
miž sám stihal milliony. Trpěl příliš málo.
Zemřel příliš rychle!« — »Znáte jistého Vra-
tislava Volonského?« — »Znám deset lidí toho
jména.« — »Jak dlouho jste v Petrohradě?«
— »Dost dlouho, abych vás nenáviděl a abych
si přál smrti. — »Vy tedy odpíráte vypoví-
dati . . .« Potom prý útočník omdlel. Dlužno
podotknouti, že anglický list tento není ovšem
pramenem spolehlivým pro zprávy z Ruska,
tím méně, když jistě neměl příležitost nahléd-
nouti do protokolu o výslechu útočníkově. Li
zmíněný dodává, že úločník byl v noci po vý-
slechu onom dopraven vozem Červeného kříže
do nemocnice vězeňské. Ztratil pravé oko, má
na ruce šest ran od střepin pumy a mimot
kus železa z vozu ministrova vraženo mu bylo
do zad a zranilo páteř. Dle zjevu a mluvy ná-
leží prý útočník nepochybně vyšším třídám
#14
alto_textblock
#14
ruským.
#15
alto_textblock
#15
Marocké události.
Z Londýna, 3. srpna. (C.-B.) »Timesůme
sděluje se z Tangeru, že tamější posádka odplrá
službu, prolože nebyl jí vyplacen žold.
#16
alto_textblock
#16
Národní hospodář.
#17
alto_textblock
#17
Obchodní smlouva rakousko-uherská.
Z Vídně, 3. srpna. (»Neue Freie Presse«.
Vyjednávání o obchodní smlouvě rakousko- uher
ské přichází k svému zakončení a rozhodnutís
bliží. Před několika dny učinila rakouská vláda
v otázce vína nové návrhy, kterými dle možnost
vychází se Italii vstříc. Má totiž určité, číselno
udané kvantum italského, michaného bílého vína
do Rakouska připuštěno býti za sníženého ela,
aniž by tím nějaká speciální výhoda italskému
vínu byla zaručena. Rakouský vyslanec v Římě
sdělil tento návrh italskému ministerskému před-
sedovi a ministru Luzzatovi. Vyjednává se nyní
a dá se očekávati, že bude návrh rakouské vlády
přijat. Za nedlouho se vyjednávání odročí, ježto
rakouští delegáti pojedou do Vídně vyžádati sobě
nových instrukcí.
Papír a výrobky papírové dražší?
Z Vídně, 3. srpna. (»N. Fr. Presse«). Ra-
kouští továrníci papírničtí ohlašují nové zdražen
papíru a jeho výrobků.
Stoupající doprava na jižní dráze.
Z Vídně, 3. srpna. (»N. Fr. Presse«). Do
prava na jižní dráze vykazuje v posledních mě
sících veliký rozvoj. Zvláště pak stoupla do-
prava obručí na sudy, cukru a uhlí; též do
prava osob.
#18
alto_textblock
#18
Počasí v Uhrách.
Z Pešti, 3. srpna. (C.-B.) Zpráva meteoro-
logického ústavu: Počasí jest teplé, nebe střídavě
jasné a podmračné.
#19
alto_textblock
#19
Dobytčí, trhy.
Z Drážďan, 1. srpna. (Pův. zpráva »Nár
Listů«). Přihnáno 237 volů, 260 býků, 156
krav, z nichž z Rakousko-Uherska 155 kusů.
Při klidném obchodu žádná změna v cenách.
Znamenali za 50 kilo jateční váhy v markách
Voli od 54 do 65, zboží I. jakosti až 70, bje
od 51 do 59, I. jakosti 65, krávy a telats o
48 do 60, I. jakosti 65.
Z Mnichova, 1. srpna. (Původní zpráva.)
Příhon 210 volů, 103 býků, 71 krav, 80 ostat-
ních druhů, z čehož z Rakousko-Uherska 180
volů, 37 býků, 37 krav a 79 ostatních kusů.
Přes slabý příhoh byl trh při slabé potřebě chabý.
Ceny nezměněny. Znamenaly se 50 kg. jateční
váhy v markách: Voli od 56 do 70, zboží první
jakosti až 76, býci od 50 do 58, zboží prvn
jakosti až 61, krávy a telata od 51 do 63, zboži
první jakosti až 69.
Z Kolína nad Rýnem, 1. srpna. (Původní
zpráva »N. L.«) Při vysokých požadavcích byl
obchod zdlouhavý, voli stoupli o 2, býci a krávy
o 2—4 mk. v ceně. — Znamenali za 50 kg
jateční váhy v markách: voli od 61 do 73.
zboží I. jakosti až 76, býci od 57 do 64.
zboží I. jakosti až 68, krávy a telata od 55
do 70, zboží I. jakosti až 72.
Z Frankfurtu, 1. srpna. (Pův. zpráva.
Přihnáno bylo 432 volů, 59 býků a 573 krav.
z toho bylo z Rakousko-Uherska 196 kusů
Při slabém příhonu bylo velmi pevné smýšlen
a voli stoupli o 5 marek v ceně.
Znamenali za 50 kg. jateční váhy v mar
kách): voli od 60 do 70, zboží první jakosti
až 75, býci od 60 do 62, I. až 66, krávy
a telata od 48 do 68, I. až 71.
#21
alto_textblock
#21
st. Z Pešti, 3. srpna. (Zvi. tigr. »Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 54.000
metr. centů pšenice o 219 hal. dráže. Zna-
menala: nová pšenice tisská 83 kg
K 11.25, 81.5 kg K 11.10, 80 kg K 11.05,
stolnobělehradská 80 kg K 10.90, 78 kg k
10.80, z okolí Pešti 81 kg K 11.05, 79.5 g
K 10.90, 79 kg K 10.80, budínská 76 kgK
10.50, törökbečská 77.8 kg K 10.80, bačská
79 kg K 10 80, 76.8 kg K 10.70, banátská
78 kg K 11.—, srbská 79 kg K 10.674, ru-
munská 80 kg K 11.—, stará pšenice stolno-
bělehradská 77 kg K 10.80, mohačská 76.5k
K 10 75, sirmišská 77 kg K 10.65, skladn
77.5 kg K 11.—, 79 kg 11.05; žito (— 10
hal.) K 7.85; kukuřice (— 20) K 7.—
7.20; oves K 7.—, 7.45.
Na termínovém trhu po několi
kerém kolísání ke konci pevné smýšlení na před-
povědi dalšího vedra.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10 65, na duben K 10.94, žito na říjen
K 8.25, na duben K 8.50, oves na říjen
K 7.25, na duben K 7.50, kukuřice na srpen
K 7.01, na záři K 7.10, na květen 1905 K 7.25.
řepka na srpen K 10.75.
Na plodinovém trhu slanina K 51.—
sádlo pevné, ostatní nezměněno.
Počasí parně.
Z Liverpoolu, 3. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 10.000 žoků. Z toho na spekulaee
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri
cké dodávky na srpen 5.83, 0.—, na srpen-září 5.65
U.—, na září-říjen 5.39, 0.—, na říjen-listopad 5.26
0.—, na listopad-prosinec 5.22, 0.—, na prosinec-
leden 5.19. 0.—, na leden-ůnor 5.18, 0.—, na únor-
březen 5.18, 0.—. na březen-duben 5.19, 0.—, n
duben-květen 0.—, 0.—. Smýšlení mdlé.
Z Nového Yorku, 2. srpna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
#22
alto_textblock
#22
burse bylo pevné. — Známenala: pše-
nice na září 99.25, na prosinec 985/8,
kukuřice na září 56/%, cukr (Fair
Muscovados) 31/2, bavlna 16.15.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
stísněné.
#23
alto_textblock
#23
Idea seběstačnosti hospodářské.
B. V obsáhlém spise vědeckém, který po
dala česká právnická fakulta svému senioru
vědeckému průkopníku Ant. Randovi a který jest
skutečným a vzácným vědockým překvapením.
obírá se dr. Gruber otázkou soběstačnosti v dě
jinném vývoji hospodářském. Véc sama byla na
tomto místě opětně a opětně uvedena. Ať obí
rali jsme se plány a snahami Chamberlaina, at
poukazovali jsme na vývojové tendence sou-
časného Německa nebo se pokusili vyložiti jeho
postup k jednotě národní, ať vykládali jsme roz
voj ruské politiky hospodářské nebo podával
črty hospodářské z Unie severoamerické, vždy
zdůrazňovali jsme, že osou všech proudů, ovlá-
dajících politiku hospodářskou těchto států, jes
touha vytvořiti veliké celky státní, spjaté jed
notnou politikou obchodní a stačící hospodářsky
samým sobě.
Nie než starou touhou po nezávislostia
mocném a silném národním životě nejsou tyto
cíle neodvislosti a panství ve velikých celkách,
které zvolna tvořily výboje a práce národa
které nutno zpevňovati zvláště těm národům
jichž světovládě vyrůstají noví soupeřové. Odtud
agitace Chamberlainova, vášnivá a prudká, plná
anglického národního šovinismu, vítězná do bu
doucna, poněvadž při pronikajícím nacionalismu
budou jejími nositeli nejširší kruhy národa, od
tud Carnegiovy sny veliké konfederace britsko
americké, která povznese prapor anglické rassy
na vrchol slávy a moci, odtud přesně prohib
tivní systém Alexandra III., tak úsilně připravo-
vaný slavjanofilismem moskevským, odtud zá
pasy a boje na dálném Východě, kde Japonci
bojují za to, aby bylo moře budouena, Tichý
oceán, mořem americkým a anglickým, odtud
přísný a pevný postup Německa k hegemonii
středoevropské. Hospodářské snahy postaveny
zde zúplna v službu politiky národního rozmachu
a vsunuty v popředí, poněvadž historie posled-
ních desetiletí dokázala jasně, jak veliká role
připadá v osamostatňování národa věcem hospo-
dářským. Jest jistým rysem doby toto prokládání
politiky hospodářské a sociální, která jest pří-
mým důsledkem prvé.
A jest jen pochopitelno, že tento rys doby
nemůže se nedotknouti i národů menších. Pokud
jsou státně samostatnými, jdou cestami osamo-
statňování hospodářského, jak je ukazují úsilía
snahy mocných států, na opětný doklad, jak sile
myšlénka národnostní a jak prací úplně nego-
vána theorie mezinárodní dělby práce. Národové
nesamostatní, probuzení k novému životu minu
lým stoletím — a platí to o slovanských náro-
dech rakouských v prvé řadě — teprve v dalším
svém stadiu vývojovém, kdy pojistili alespon
z části své jazykové bytí, propracovávají se
k úvahám o svém postavení hospodářském.
Probuzení z idylly prvých známek života není
vábno. Moc ve státu povznesla vládnoucí národ
k mocenským posicím hospodářským, které zpev-
něny tradicí a kapitály jsou mocnou tvrzí často
ve středu vlastního těla národního. A tu docházi
k novým formám a prostředkům osamostatňova-
cím, které jsou příliš novy, než aby byly již
předmětem vědeckého studia. Teprve poslední
léta přinesla náběhy toho. Pro moderní národní
hospodářství budou právě tyto otázky z nej-
interessantnějších, jak jsem již upozornil na no-
vinářském sjezdu lublaňském, referuje o eman-
cipačních hospodářských snahách slovanských
národů této říše a pokoušeje se formulovat
prostředky jich.
Cena práce Grubrovy, založené na bohatých
pramenech literárních v tom právě spočívá, že
ukazuje, jak tyto emancipační snahy hospodářské
jako červená nit vinou se celým hospodářským
vývojem národů, jak ho ovládají a jak sil
k úspěchu.
»Jedna idea vine se po našem názoru jako
červená nit celým vývojem hospodářským o
prvaích jeho počátků až po dobu nejnovější. Je
to co do své všeobecné a zásadní důležitost
pro vývojové tendence hospodářství národníh
v theorii nedosti ještě oceněná idea soběstač
nosti, samostatnosti hospodářské jednotlivých
skupin společenských, výrobní a spotřební jejich
solidarity, v mezích daných podmínek přiroze-
ných, kulturních a politických.
Hospodářství jest pouze částí veškerého ži-
vota společnosti, národa, jeho samostatnost
svéráznost je právě tak podmínkou samostatného
trvání celku společenského, národního, státního
atd. jako samostatnost v jiných jeho oborech
životních. Pokud jsou ve společnosti lidské
zvláštní zápasy, rozpory nebo i jen zájmy ná-
rodnostní a politické, budou skupiny v ohledu
národním, politickém nebo rasovém jednotné
nutně snažiti se, aby byly co možná ujednoceny
a samostatny i v ohledu hospodářském. Nejde
tu tedy o soběstačnost jednotlivých hospodář
stev, nýbrž o princip hospodářské samostatnosti
a solidarity těch celků nebo jednotek společen-
ských, v jaké na jednotlivých stupních vývoje
také po stránce kulturní a politické lidstvo bylo
seskupeno.«
Ve své práci chce pak Gruber »pokusiti se
o důkaz, že idea soběstačnosti ovládala skutečně
všechny jednotlivé stupně hospodářského vývoje.
jak je panující nauka dle Büchera v celku dosuc
konstruuje a zároveň nastíniti, jak se idea sobě-
stačnosti obrážela v národohospodářské theorii.«
Snaží se tedy Gruber, abych tak řekl, zdů
vodniti soudobé emancípační snahy hospodářské
vědecky, pokus důležitý zvláště u nás, kde
přes tolik smutných zkušeností jest tak málo
porozumění pro život a jeho směr a kde často
vlivem německého tisku hledí se na emancipační
snahy hospodářské jako na šovinistní výstřelek.
Důkaz tento se Grubrovi podařil plně
cele. Jeho podrobnosti a jednotlivosti na tomto
místě ovšem uváděti nemůžeme. V té příčině
nutno odkázati čtenáře na studii samu. Nalezne
zde bohatý materiál literární a dějinný, při němž
jasně zračí se sympatie autorovy ke snahám
Listovým, a přehledné, stručné podání názorů
theorie hospodářské. Dějů Ruska se autor dotk
jen zběžně a jen z počátku minulého století.
Rámec a tendence jeho studie ukládaly mu pro
nikavější zření ke snahám západním. Nečiním
tedy výtky, upozorňujili na vysoce zajímavý
#24
alto_textblock
#24
ideový vývoj Ruska, který učinil slavjanofllism
předbojníkem celní ochrany, nositelem ideje sobě
stačícího Ruska na vývoj, ve kterém prozařuj
tak vlivné práce Mendělejovovy a který tak
úspěšně prakticky došel výrazu vstupem Ale
xandra III. na trůn.
Po literárním přehledu přechází auto
k dané době. Lze i za dnešního stavu hospo-
dářského vývoje kulturních národů mluviti
uplatňování ideje soběstačitelnosti?
Přes všechna usnadnění mezinárodní tržby
světové spolky poštovní a telegrafní, konvence
o mezinárodní nákladní dopravě železniční.
mezinárodní smlouvy o patentech atd., přes
všechny technické pokroky v dopravě pozemn
i vodní jsme od periody, kterou by bylo lze na-
zvati pravým hospodářstvím světovým, ješt
daleko. Nejnovější vývoj hospodářsko-politický
od konce 70. let stol. 19. ukazuje nám dokonce
zřejmě tendence opačné: snahu po soběstač
nosti, po stejnoměrném vypěstění produktivních
sil v národě, po nezávislosti na cizině, po „roz
bití světového trhu“ v soběstačné národní uza
vřené obvody hospodářské.
Na myšlence free tradu z polovice stol. 19
lpějí v Evropě dosud jen Anglie a Nizozemí. Ve
liká skupina států středoevropských má zmí
něnou ochranu celní, kdežto Rusko na východ
a Francie s Portugalskem a Španělskem na zá
padě vysokými hradbami celními jsou obehnány
Politiku protekcionistické soběstačnosti v nej
bujnějším rozkvětu nalezáme ve Spojených stá
tech severoamerických, v Chile a Argentině
v Kanadě a Australii. Jak vysvětliti toto modern
ochranářské hnutí?
Stupňované národní sebevědomí novodobé
požaduje, aby národ dostačoval sobě ve všem
co náleží ku podstatě jeho existence a prosperity
aby byl co možná samostatným a nezávislým
hospodářsky jako politicky i aby tuto samostat-
nost v sobě vypěstil. Touto snahou veden, usiluje
každý uvědomělý národ, aby rozšířil průmyslo-
vou svoji výrobu na veškeré obory, jichž pro-
duktů potřebuje pro ukojení svých potřeb a pro
které mu suroviny poskytuje vlastní příroda nebo
snadný přívoz ze zemí cizích. Mohutnící výroba
tuzemská vytlačuje tudíž export z domácího trhu
buď vlastní svojí kvalitou, nebo pomocí ochran-
ného cla, oxportní průmysly země bývají perio-
dicky donucovány hledati nová odbytiště pro vý-
robky dosavadní nebo nové druhy výrobků, ve
kterých s nimi průmysl země importní zatím
soutěžiti nemůže, býti tudíž neustálo na stráži
k uhájení dosavadního odbytiště nejen naproti
ostatním konkurentům trhu svč-
tového, nýbrž zejmena naproti sobě-
stačným snahám státu importního. K tomu
přičinila moderní industrialisace evropských
států nový moment: Neběží dnes jen o to, dosta-
čiti sobě svými tovary, nýbrž dostačiti též po-
travinami svému obyvatelstvu a surovinam
svému průmyslu, resp. přívoz potravina
surovin si zabezpečiti..
K plné soběstačnosti nedostačují dnes an
hranice jednotlivých států jednostranně zprů-
myslovělých; je tendence tvořiti státní skupiny
národní, plemenné, territoriální, které by rozdíl-
ným hospodářským rázem svých součástí byly
s to, aby veškeré suroviny a pomocné látky pr
průmysl eo možná samy si vypěstovávaly a své
výrobky průmyslové co možné samy spotřebová-
valy, zkrátka, co do výroby i spotřeby na cizině
co možná byly nezávislé. Tedy uzavřené skupiny
státní, plemena nebo díly světa.
Uvnitř státního obvodu, clem chiráněného.
pracuje se pak jako za dob merkantilismu ku po-
vznesení průmyslu, zemědělství i dopravy i posi-
tivně. A výsledek všech těchto soběstačnýeh
tendencí? Sombart resumuje: „Kulturní náro-
dové... jsou dnes (v poměru ke svému celko-
vému hospodářství) nikoli podstatně více, nýbrž
spíše méně spjati vzájemnými styky tržebními.
Jednotlivé národní hospodářství není dnes více.
nýbrž spíše méně vtaženo v trh světový, nežl
před sto léty. Při nejmenším... je klamno, do-
mnívati se, že mezinárodní styky tržební nabý-
vají poměrně rostoucího významu pro modern
hospodářství národní. Opak jest pravdou.
Tím je dáno i hledisko pro posuzován
našich národně emancipačních
snah hospodářských. Nejsou leč pro-
jevem téhož ducha soběstačnosti, který ovládal
ho spodářský vývoj všech národů, všeho lidstva
v nejrůznějších jeho organisacích společenských.
Vždyť hospodářství není samo sobě účelem,
nýbrž jen prostředkem k vyšším účelům člověka
a národa, jimž bylo vždy podřizováno. Národové,
jsoucí ve státním svazku s jinými národy a ne
mající té váhy politické, aby své speciální ná-
rodohospodářské zájmy uplatnili ve formě ho-
spodářské politiky státní, jsou pak i co do ve-
řejné péče o své národní hospodářské potřeby
situováni mnohem hůře, nežli národové, politicky
samostatní, třebas číselně mnohem menší, tedy
na př. Poláci se 17, Čechoslované s 8, i Finové
se 6 milliony svých příslušníků hůře nežli Dá-
nové se 21/4, Norové se 21/, i než Srbové se
21/2 a Bulhaři s 2.8 milliony příslušníků. Nemají
nařizovací a donucovací moci ku provádění své
vlastní národohospodářské politiky, přes to, že
mají své vlastní národohospodářské zájmy a po-
třeby — nemají možnosti sebeurčování hospo-
dářského stejně jako ne politického a kulturního.
K uvědomování sobě svých zvláštních potřeb a
zájmův hospodářských dospivají nesamostatn
národové snad později nežli k uvědomění svých
potřeb politických, jazykových a kulturních, ale
přece. (Autor dotýká se zde právem úspěšné bu-
ditelské práce Bráfovy)
Také u nás proti heslu hospodářské sobě
stačnosti mnoho se činí námitek a odporu. Co
může však býti provozováno státem, nemůže
býti o sobě špatným, jsouc provozováno národem.
Byla-li ve všech dobách a dosud jest hospodář-
ská samostatnost pokládána za nezbytnou sou-
čásť a předpoklad existence a rozvoje různých
jednotek společenských, jest tím nezbytnější
podmínkou existence a rozvoje národa nesamo-
statného, ti, kdož ji za cíl kladou, nehlásají ani
nic nového, aniž neekonomického, nýbrž něco,
co je sice v odporu s liberalismem, který byl zde
zaměněn s ekonomismem, ale co je v úplném
souhlasu s principem, celý hospodářský vývoj
národů ovládajícím. Žádajíce ekonomické oběti
v zájmu národní budoucnosti, podřizují ekono-
mism vyšším cílům národním. Snaha po národně-
hospodářské soběstačnosti nemůže býti tedy od-
suzována o sobě, nýbrž může vzbuzovati pochyb-
nost jen, lze-li ji prováděti bez mocenských pro-
středků státních. Takto pojímána není snaha p
ho spodářské soběstačnosti našeho národa ani šo
vinismem, ani dočasným jedním tvarem dneš
#25
alto_textblock
#25
ního národnostního zápasu česko-německéle.
Musíme míti své co možná všestranné hospodář-
ství národní, jako musíme míti vlastní národní
literaturu, umění, školství, vědu, prostě jakožto
součásť samostatnosti a individuality národní.
Dnešní národnostní zápas nám potřebu uvědo-
mění a osamostatnění hospodářského pouze dí-
razněji na oči staví, užívání a zneužívání zupří
lišovaného fakta naší velkoprůmyslové a velko-
obchodní opozdilosti k odůvodňování dalšich
dalších výbojů na poli národním a politickém
nám konečné uvědomění si významu hospodář-
ské soběstačnosti pro naše národní, politické
kulturní pokroky přímo již vnucuje.
Problém tento není jen specificky českým,
jest spolu problémem Slovinců u nás, Chorvatů,
Slováků, Rumunů v Uhrách, Uhrů a ostatníeh
uherských národností naproti společnému cel-
nímu území rakousko-uherskému, zkrátka, pre-
blémem všech národů, které jsouce politicky po-
tlačovány, měly a mají své zvláštní hospodářské
zájmy, aniž mohly hospodářskou politiku svoj
provozovati skrze stát.
Namítá se, že snaha po národohospodářsk
soběstačnosti, poskytujíc národně přislušným vý-
robcům monopol, ničí snahu po technickém po-
kroku a obchodnické dokonalosti, udržuje vý-
robu drahou a špatnou a na konec národu více
škodí, než prospívá. Stejné námitky činil již
Smith merkantilismu, činí liberálové ochranným
clům, kartelům i koalicím dělnickým. Avšak ne-
bezpečí zneužití monopolu národnostníhe je
mnohem menší nežli monopolů, jaké dopouští
stát. Tento monopol existuje jenom potud, pokul
spotřebitel dobrovolně se mu podrobuje, kdežto
monopolu, jejž dopouští stát pod celní ochranou,
spotřebitel podrobiti se musí. Idea soběstač-
nosti hospodářské u národů nesamostatných t-
tiž, nemajíc ani zákonů, ani cel ochranných
s celní hranicí, strážemi a tresty, může se opí
rati toliko o činitele mravní: e jistou ochotu od-
běratelskou, která se požaduje, i kdyby snl
byla spojena vyšší oběť hmotná nežli při koupi
výrobků cizích na jedné, a všemožné usnadněni
této ochoty odběratelům dokonalostí technickou
i komerční se strany výrobců a obchodníků n
druhé straně. V tom tkví její slabost, v tom tkví
také její mravní síla; jsou příkazy, jichž vnitřní
hodnota právě tím je větší, že není zákona, který
by splnění jejich vynucoval?
Potud Gruber. Jeho práce jest jakýmsi vě
deckým resumé toho, co v poslední době ho-
spodářsky hlásáno a oč bojováno u nás. Třeb
události poslední ukazují, že ku posilování
svého hospodářství má národ nesamostatný ne-
jen mravní, ale i některé mocenské prostředky
(sr. na př. pokusy o differenční sazby cuker
pro Halič, výhody dopravní pro její dřiví
snahy o spojení dalmatských dopravních společ
ností za vedení slovanského kapitálu, aneb
požadavek, aby samosprávné korporace hra-
dily spotřebu svou jen u podnikatelů stejno-
národních a p.), ovšem dosti slabě, vyčerpává
studie Grubrova plně předmět. Vnese hlubší za-
jisté pojímání hospodářských otázek k nám —
a to je nepopfratelná zásluha.
#26
alto_textblock
#26
Prudký vzestup cen lihu a stav průmysl
lihovarnického. V kampani 1903—1904 dožil
se průmysl lihovarnický neobyčejně vysokých
cen. Nejvyšší úrovně jich dosaženo co do polo-
tového zboží 14. dubna K 48.20 až 48.40.
Potom se cenová úroveň poněkud snížila, aby
dostoupila 30. dubna opět K 46 40 až 46 80
a od prvé poloviny července platila pak cena
K 46.60 až 46.80. V třetím témdni červenco-
vém došlo k opětnému vzestupu, který vyvolán
špatnými sklizňovými vyhlídkami bramborů
kukuřice. Včerejškem dostoupily ceny v Praz
46 50 až 47.— a ve Vídni 48 60 až 49.—z
současně zvýšené kupnosti. Tím dosaženo nej-
vyšší úrovně cenové v této kampani. Zboží jest
ale na trhu málo a zásoby jsou nepatrny
V novou kampaň přejde průmysl jen s nepatr
nými sklady a tak jest statistické položení trhu
velmi pevno a není další cenový vzestup vy-
loučen. — Ko stavu průmyslu lihovarnického
Rakousku oznamuje »Fr. Zig.«: »Trh lihovar-
nický ovládán rovněž vzestupným smýšlenín
jako obilní, což jest ostatně zcela pochopitelno,
protože ceny bramborů v posledních několik
dnech stouply o 2 K. Na rozdíl od červnového
stoupnuti co do spotřebního zboží bylo smý-
šlení vývozního trhu následkem malé kupnos
ciziny klidno, což nutno vyložiti z části neji
stými výrobními vyhlídkami kampaně 1904 al
1905. Také co do podzimních dodávek jes
smýšlení vývozního trhu chabo pod vlivem čer-
nových výkazů německých, které oznamují pod
statně menší pokles zásob než loni. Nutno s
tedy připraviti na zvýšenou soutěž Německa m
světovém trhu, což není pro náš průmysl ber
významno. Ani zlepšená kupnost co do nekon-
tingentovaného zboží na tomto faktu ničeho ne-
změní. Možno, že uspiší tato nepříznivá situne
vývozního trhu sjednání německo-rakouskébo
vývozního kartelu, zatím ale porady daleko n
pokročily. Kontingent domácí spotřeby upraven
opět na čtyři léta.
Úhrady spotřeby pro manévry na jihu českám
Některými poslanci jihočeskými zaslán velícímu o
nerálu v Praze tento telegram: „Dověděvše se,t
zásobování masém manevrujícího vojska v jižnídi
Čechách, zadáno má býti velkokapilalistickým finrán
vídeňským, prolestujeme proti tomu a žádáme, byse
učinil opatření, aby dodávka masa svěřena byla mís
ním řezníkům, kteří by potřebný dobytek od zdejší:
relnického obyvatelstva, loni i letos těžce poškone
ného, nakoupili.
Rakousko-italské obchodní styky. Výroční zprán
našeho janovského konsulátu obsahuje následu,
přehled obchodních vztahů rakousko-italských
plalnosti dnešních obchodních smluv t. j. od r. 18
do konce 1903 (v lirách):
Celkový Vývoz rakouský Vývoz ilalk
Rok:
do Rakousl
do Italie
obchod
105
122 1/4
1892 22794
119
120
1893 2391/2
126
115
1894 2411
119
135
1895 24714
121 4
1311
2521
1895
137 N
134
1897 2711
144
130
1898 274
159 %
160
1899 31912
144 0
191
1900 335
130 N
1784
1901 309
126
176
1902 3021-
135
1754
1903 311
Zemský ovocnický spolek pro markrabství
ravské pořádá od 24. do 27. září L. r. zemskouvý
stavu ovoce v Brně. Výstavou touto má býti veře-
nosti ukázáno, jak krásné a vzácné ovoce pěstuje s
v českých krajích Moravy. Úspěch výstavy jest n
bezpečen a jest jen žádoucno, by pěstitelé ovon
výstavu co nejčelněji a nejdokonaleji ve vlastnín
zájmu svém obeslali. Za tou příčinou jest třeba, b
již nyní věnovali bedlivou pěči sklizní a uschovánl
ovoce, jež vystavili hodlají a aby zavčas se k vrst