#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIV.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 4. srpna 190a.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 214.
#4
alto_textblock
#4
Fa ranní a odpel. Iisty
přody lácí nae
v Praze v sdnfnisk n
Brt nota :
s drojí donáškou
k rots
vo silalkeo
k rostoal
Rlivre ni
drojř sčnii
#6
alto_textblock
#6
ke
xo
na
#10
alto_textblock
#10
v arobném prodejii
#11
alto_textblock
#11
sennlčolo o obě . . . s
Ve fllalkách na vonkově
renní čhle. . . . . . . . Sh
odpolední
—
rnser a se
plati ze hotové mapřea
Přečplacení a inserty pěljimá z dmini-
strace v Marianské ulici č.3.
#12
alto_textblock
#12
tistárna nezpslice kroanieh lits.
Eskopiy sa hovraee
#13
alto_textblock
#13
Válka.
L. Z Petrohradu, 3. srpna. (12 ho
10 m. v poledne.) (Pův. tel. zvl. dop. » N. La)
štastný návrat vladivostockého lod-
stva vzbudil zde radostný dojem. Ve
zprávách, došlých z bojiště, se uji-
štuje, že Kuropatkin pod vlivem
pessimismu, jenž se zmocnil ruské
společnosti následkem nepříznivých
zpráv, rozhodl se k rozhodné bitvě
u Hajčenu. Výsledky tohoto rozhod-
nutí očekávají se v Petrohradě ne-
trpělivě.
Výkladu vlády, včera uveřejně-
nému, přikládá se zde ten význam,
že nadále nebudou zastavovány cizí
lodi dobrovolným loďstvem ruským
— tak, jak sobě Anglie přála — že
však se vyčká příchodu pravidel-
ného loďstva válečného, aby v oné
akci bylo pokrnčováno.
Chystaná výprava anglická působi
nepříznivým dojmem v celém Rusku,
navzdor optimismu, jenž panuje
generálním štábu. Petrohradská ve-
řejnost hledí s napjetím vstříc udá-
lostem dalším.
Z Čifu, 3. srpna. (C.-B.) Reut. kane
sděluje: Třídenní útek Japonců,
jenž veden byl tvrdošíjně proti
vnitřním opevněním na severu a vý-
chodu Port Arturu, zůstal bez
úspěchu. Džunky, jež sem přibyly
z Port Arturu, sdělují o tom: 26. čer-
vence před úsvitem započali Japonci
zKrakau útok proti pobřežním tvrzím
Buské přední stráže byly zapuzeny.
Admirál Togo střílel zároveň na tvrze
z veliké dálky. Palba tvrzí nutila
lodi udržovati se v bezpečné vzdále-
nosti a učinila bezúčinným spolu-
působení pozemního vojska a loďstva.
Z jitra druhého dne opustilo ruské
loďstvo přístav pod ochranou batterií
na Zlaté Hoře. Nezahájilo ale střelby
na Japonce a vrátilo se záhy ke
kotvišti svému. Útok na severu Por
Arturu udál se 27. července. Levé
křídlo Japonců vytrhlo proti Rusům
u Šiušilinu, bylo ale odraženo.
Džunky, když byly Port Artur opu-
stily, zůstaly ještě po 3 dni na blízku
města, neslyšeli ale již žádné střelby.
Ruské lazarety v Port Arturu jsou
přeplněny. Tisíce raněných ležív
obchodech a obydlích Číňanův, kteří
musili k tomu účeli domy své po-
stoupiti.
#14
alto_textblock
#14
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3
#15
alto_textblock
#15
Německý kruh obchodních smluv
a Řakousko-Uhersko
#16
alto_textblock
#16
I hospodářská politika má svůj oblehuc
syslém. To dokazuje právě obchodní smlouva,
uzavřena mezi Německem a Ruskem. Říše ně-
mecká dříve již učinila své obchodní smlouvy
s Italil, se Švýcarskem, dospěla k dohodě
všech hlavních zásadách obchodní smlouvy
s Rumunskem, a podepsala dne 28. července t..
v Berlíně obchodní smlouvu s Ruskem : smlouvu,
jejíž skoncování uvítaly německé bursy stoupá-
nim kursů, němečtí agrárníci upřímným jásotem
a přátelé kancléře Bůlowa neméně upřímným
přáním k dosaženému úspěchu.
Jest to snad pouhá náhoda, že Rakousko-
Ubersko zůstalo v řadě Německem připravova-
ných smluv obchodních až naposledy, odkázán
takřka na své vlastní síly, a že dosud mim
ilalské provisoriüm ani jediné z prošlých obchod-
ních smluv neobnovilo?
Když před třemi roky, asi právě touto
letní dobou, dostal se do veřejnosti původní
návrh tarifu celního, německou vládou přichy-
staného, způsobil zvláště svými agrárními ely
všeobecný odpor; ze všech států s velikým
zájmy zemědělskými ozývaly se hlasy po spo-
lečné obraně proti Německu, tehdy i ve Vídni
i v Pešti věřilo se v možnost hospodářského
postupu společně s Ruskem. Zatím čas plynu
jak obyčejně, jde-li o zaujetí pevnější posice
proti Irojspolkovému spojenci, zůstalo pouze při
sloréch, ale »skutek utek«.
Ještě před půl rokem kupily se ve vy-
jednávání o obchodní smlouvu mezi Německem
a Ruskem lakové potíže, že se pochýbovaloo
jejím konečném zdaru; jednání počalo právě
před rokem, bylo dvakráte úplně zastaveno,
a leprve nyní, za krátkého pobytu ruského
ministra Witte v Norderneyí dosaženo úplné
shody
U nás v Rakousko-Uhersku měli tedy bz
mála celá tři léta času, předstihnouti Německo
ve vyjednávání o obchodní smlouvu s Ruskem,
a dokázati pevnou odhodlanost, hájiti houževnatě
vlastní hospodářské zájmy — i proti Německu.
Nestalo se tak; a komu má býti namluveno, že
ona pevnost ve vyjednávání dostaví se právě
nyní, když hospodářský pás obchodních smluv
něteckýeh nás kolkolem již obepjal?
Pravda, ve Vídni se utěšují, že Rusk
musilo přiněsti touto obchodní smlouvou Něme
#17
alto_textblock
#17
cku značné hospodářské oběti, již proto, že se
ociťuje v tuhé válce s Japonskem a že bude
na pokračování války potřebovati velikou půjčku
od Německa.
Taková útěcha není sice rakousko-uherským
hospodářským zájmům pranic platná, a zdá se
mimo to, že ani nevystihuje pravý poměr mezi
Německem a Ruskem. I kdyby obě zmíněné
okolnosti byly učinily Rusko povolnějším, zbylo
ještě i potom hodně námahy kancléři Bülowu,
než překonány byly veškeré potíže. Sami Němci
přiznávají, že uzavření obchodní smlouvy s Ru-
skem bylo nejtěžším úkolem, jejž bylo vy-
konati kancléři Bülowu v řadě obchodních
smluv.
Již nyní upozorňuje se na dvě okolnosti.
jež tomu nasvědčují, že oběti v smlouvě přine-
sené nejsou jen na straně ruské. První jest, že
při obrovském rozsahu materiálu, konečné ujed-
nání stalo se rychle, aniž by byli slyšeni od
borníci, jež si Bülow s sebou přivezl do Norder-
neye. Dle toho usuzují v Německu, že zůstaly
všecky podrobnosti složitých tarifů nedotčeny,
hleděno jen ke hlavním neshodám. Dále
dala vláda německá na přání agrárníků, aby s
svolal říšský sněm a obchodní smlouva s Ru
skem co nejdříve se projednala, odpově
zamítavou.
Z toho se dále odvozuje, že vláda ně-
mecká nechce dáti dříve na veřejnost ústupky,
jež učinila Rusku, dokud nedokončí všecky ob
chodní smlouvy, aby neodhalila předčasné, v
kterém směru lze očekávati o d n
o chotu, čímž prý by »vydala ze svých rukou
velmi vydatnou zbraň.«
Zbraň tuto ovšem potřebuje hlavně ve vy-
jednávání — s Rakousko- Uherskem.
Jen tolik se zdá býti jisto, že Rusko při
jetím nejnižších sazeb agrárních vyšlo v ústrety
Německu v jeho snaze zachovati zemědělstvi
čí jak napsal Schöller: »My chceme dle mož-
nosti uhájiti své polní hospodářství, a široké
vrstvy našich samostatných zemědělců a ná-
jemců zachrániti před bankrotem kdežto Ně-
mecko se vzdalo myšlenky ovládnouti ještě
někdy ruský trh svými průmyslovými výrobky
t. j. přistoupilo na zvýšení ruských cel k ochraně
průmyslu ruského v nověm, podrobně roztřídě-
ném tarifu ruském. Němci si sice namlouvají,
že ruský průmysl nemá budoucnosti, že jest
uměle pěstěnou květinou, a že za nějakou dobu
sám sebou opět zanikne, — ale tomuto utěšo-
vání asi sami nevěří. Naopak, spíše jest pravdě-
podobnějším, že ruský průmysl, v němž inve-
stováno jest i velmi mnoho zahraničného, ci-
zího, neruského kapitálu, nalezl v ministru
Wittem velmi houževnatého zastance. Ostatně
vyvrací již nyní »Frank. Ztg.« naději německou
touto zajímavou námitkou: postižený průmysl
německý bude nucen zakládati v Rusku závody
filiální, a tím vypěstiti zvýšenou soutěž proti
vlastnímu průmyslu německému.
Vůbec jest německá protiagrární opposic
ve svých úsudcích o nové obchodní smlouvě
německo-ruské podrážděna. Ji zamlouvala se
nejlépe posavadní smlouva, jejíž účinky byly
velmi příznivé, a jež na straně ruské měla celn
tarif s nečetnými, málo rozlišenými položkami
což nyní přestane. Cla obilní, namítá dále
jsou vůbec dvojsečnou zbraní, protože v dob
špatných žní uvalují břímě celní na spotřebitele
a snímají ho s beder výrobce.
Vedle uznání německých obilních cel pre
Rusové také upustili od různění celní sazby.
dle toho, jde-li zboží do Ruska cestou pozemn
neb po moři.
Celkem jest o obsahu rusko-německé nov
obchodní smlouvy prozatím jen tolik určite
známo, že uzavřena byla na dlouhou dobu
10—12 let; vše ostatní, co se o obsahu smlouvy
uvádí, se popírá; tak zvláště i že na krmný
ruský ječmen ustanoveno bylo nižší (2 marky.
clo (na rozdíl od sladovacího 4 marky). Ruské
listy dosud rovnéž nic o obsahu obchodní smlouvy
nevypravují, zaznamenávajíce pouze dohady listo
berlinských, aniž by popíraly neb potvrdily je
jich správnost.
Ač tedy vlastní smluvné strany o smlouve
spolehlivých zpráv z důvodů výše vzpomenutých
nevydávají, jest nicméně zajímavo, že u té pří-
ležitosti již vzplanul mezi zdejšími a říšskými
časopisy »ostrý zápas« — co do vyjednáván
o budoucí obchodní smlouvu mezi Rakousko-
Uherskem a Německem.
Časopísy vídeňské, a to zvláště vládě blízké
jak již bylo vzpomenuto, libují si, že vyjedná-
vači rakousko-uherští budou zápasiti statečně.
protože nevede Rakousko-Uhersko předně žádné
nebezpečné války, a protože za druhé nepotře-
buje z Německa půjčky. Proto smlouva rusko-
německá nebude pro nás nikterak směrodatnou
mimo to Německo má na našem tržišti mnohem
větší zájem. Ba vídeňský bojovný hlas pronik
i do »Berl. Tagbl.«, ač jinak dosti upřímně
prozrazuje, že »ve Vídni jaksi neočekávali,že
obchodní smlouva rusko- německá se skoncuje“,
zvlášté prý »se nenadáli, že Rusko přistoupí na
německá obilní cla.« To prý bude míti agrární
vláda německá s naší monarchií větší potíže
Německo nesmí u nás počítati na takový lehký
úspěch, jako v Rusku.
Od srdce bychom se radovali, kdyby tyto
vídeňské kurážné hlasy se osvědčily při vy
jednávání s Německem, ale zaráží nás, že již
nyní tytéž hlasy mluví o splnění minli m ál
ních přání, tato jsou prý: aby i náš ječmen
se lišil na krmný a sladovací a aby se usnadni
vývoz dobytka do Němec-
Maji snad ve Vídni obavy, že ani tohoto
minimum nedosáhnou?
Podezřelé jest zajisté, že některé listy
vídeňské již o tom počínají pochybovati, dá-l
se přesně stanoviti pravidlo, jak rozeznávati ob
druhy ječmone; a co se týče usnadnění vývozu
dobylka, dokonce připomlnají, ze Rakousko-
#18
alto_textblock
#18
Uhersko nemá ještě úmluv se zeměmi balkán-
skými, jejichž dobytek přichází Rakouskem jako
průvozním průplavem do Němec, jak prý tedy
má Německo vývoz dobytka Rakousko Uhersk
usnadniti?
A ještě jedna zajímavá okolnost. Ani » Fremden
blatt« ani vládní dopisovatel do »Berl. Tagbl.e
slovičkem se nezmiňují — o clech průmy
slových!
Bude tudíž záhodno, nepustiti z dohled
slibovanou statečnost v dalším vyjednáván
Rakousko-Uherska s Německem!
#19
alto_textblock
#19
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. srpna. (Německá lo yál
nost.) Krakovský »Czas« souhlasí s vyzváním
slovanských poslanců slezských, aby české a
polské obyvatelstvo ve vévodství slezském se
zdrželo nyní všelikých manifestací ve věci uči-
telských poboček. Manifestace byly by na ruku
jen Němcům, kdežto upuštěním od manifestaci
zkřižují se německé plány. Němci dle soudu
»Czasu«, nemohouce vyvrátiti věcné důvodya
že zřízení slovanských poboček stalo se pro
vládu nezbytnosti, rozhodli se, že se odvolaj
k vyšší instanci a sice takovým způsobem,
o němž se domnívají, že bude účinkovati. Chtějí
se totiž vydávati za Všeněmce a vypověděti dy-
nastickou loyálnost. Na 18. srpna svolávají do
Opavy schůzi, v níž se promluví všeněmecké
řeči. Těmito řečmi chtějí říci koruně: Jsme
toyální, dokud je nám pod ochranou této loyál-
nosti dovoleno přisvojiti si všechna práva na
úkor jiných národnosti. V okamžik, ve kterém
přestane naše hegemonie, přestane i loyálnost.
Ale střízlivější hlavy mezi slezskými Němci vidí.
že tento plán je nebezpečný a proto přivítali
by současnou manifestaci českou, poněvadž vědí.
že by vláda, aby nedošlo na srážky, zapověděla
manifestace obě. Ze zápovědi Němci měli by
zisk dvojnásobný: na protídynastickou manifestac
by nedošlo a zákaz její byl by novým materiálem
pro agitaci. Odpadne li chystaná česká schůze,
nebude důvodu pro zákaz schůze německé
tato se tedy vykoná a ukáže slezské Něme
opět jednou v pravém osvětlení, padajícím na
ně ze sousedního Pruska.
»Slezský příklad« — dodává »Czas« —
ukazuje, jak rakouští Němci činí vše možné,
aby prokázali svou politickou neschopnost
zbavili sami sebe vůdcovské úlohy. Körbrova
vláda byla pro ně zlatý most, po kterém mohl
přejíti opět k moci a významu. Ale moci a vý-
znamu mohou se v Rakousku dodělati trvale
jen a podminkou, že uznají i všechny jiné
činitele pod heslem spravedlnosti a uznání
potřeb státních. Ale na tuto výši rakouští Němei
nikdy se neuměli povznésti. Na přiznivé jim
vládě Körbrově žádají, aby nikdy a v žádném
případě neuznala osvětových potřeb jiných ná-
rodů, stanuli proti uskutečnění nejpalčivějších
požadavků českých, dopustili se téměř polit
ckého šílenstvř proti Vlachům, za svou křivdu
prohlásili spravedlivé nařízení ohledně Cho
vatů, a dnes, kdy se v nepatrné části má státi
zadost potřebám národnosti polské ve Slezsku
mobilisují se proti — koruně. Ačkoli mají pri
vilegované postavení ve státě, nicméně neváhuli
odepříti státu, čeho žádal na svou obranu
ponechali jiným (rozuměj Polákům), aby schvá-
lili nová břemena na vojsko. Z jedné strany
tedy činí nároky na panující postavení ve státě,
z druhé však, aby se zalibili svým voličům.
důsledně se vzpírají proti všelikým břemenům.
Za takových poměrů Němci se musejí časem
státi činitelem výlučně negativným, o který žádná
vláda se nebude moci opříti . . «
V Praze, 3. srpna. (Kdo rozhoduje
ve Slezsku o úřadním jazyku
Čteme v »Opav. Týden.«: Pražský nakladatel
dr. Bačkovský podal českou žalobu u okr. soudu
v Těšíně a vyřízení dostalo se mu německého
Proti tomu podána byla stížnost u vrchního zem
ského soudu v Brně, který zavedl vyšetřování
při kterém přišla na jevo zajímavá okolnost, že
sice soudce znal česky a případ česky provádl
avšak kancelista — tudíž orgán, který s práv
nickou věcí nemá pranic společného, neznal če
ský a nemohl zaněsti případ do rejstříku jazy
kem českým. Že kancelista česky neznal, bylo
vrchnímu zemskému soudu dostatečným důvo-
dem, aby prohlásil, že stížnosti se nevyhovuje,
poněvadž všichni súčastnění úřadníci neznali
česky. Deputace slovanských poslanců slezských
u ministerského předsedy stěžovala si, že jenu
4 soudů ve Slezsku polsky neb česky se úřa-
duje a stalo se tak vlastně teprv v posledních
letech. Což je platna konečně všecka naše snaha
a snad i někdy dobrá vůle ministerského před-
sedy, když na Slezsku stačí pouhý kancelist
abychom byli oloupeni o zákonem zaručené
právo, místo aby pan kancelista byl zastrčen
někde do německého Jindřichova neb Osoblahy
kde se bez češtiny již obejde. Úřadnická míst
v městech Opavě, Těšíně a pod. měla by být
výhradně vyhražena úřadníkům dobře kvalifiko-
vaným jazykově i věeně a pak by se nemohl
státi, aby leejaký kancelista, který ve své obme-
zenosti snad ani znalost jazyka si osvojiti nedo-
vede, byl kamenem úrazu při provádění rovno
právnosti.
Ze Lvova, 1. srpna. (Nový zemský
hejtman bukovinský.) Bývalý bukovin-
ský zemský hejtman, Lupul, nebyl při nových
sněmovních volbách vůbec ani do sněmu zvolen.
Bude tedy nutno hledati nového zemského hejt
mana. V Bukovině se soudí, že pro hodnost tu
jest již vyhlédnut býv. říšský poslanec, baron
Jiři Vasilko, který byl nedárno povolándo
sněmovny panské. Bar. Vasilko jest konserva-
tivní Rumun.
Ze Štyrského Hradce, 3. srpna. (Atten
tát na podplukovníka Richt ra.
»Graz. Tagesp.) sdělojí se někleré podrobnost
#20
alto_textblock
#20
Jútoku na rakouského majora Richtra, který jest
nyní v Kumanově v Makedonii podplukovníkem
reformovaného četnictva. Správa makedonského
četnictva sestavila seznam četníků, kteří maji
býti pro neschopnost propuštěni ze služby.
Turek Hasan Emin také se nachází na listině.
Ač listina se chová v tajnosti, Hasan se do-
věděl, že mu hrozí propuštění. Domnivaje se.
že se to stalo na návrh Richtrův, vedral se
v noci do jeho obydlí a ohrozil ho puškou.
Riehtrovi a jeho arnautskému sluhovi podařilo
se však Hasana odzbrojiti a zatknouti. Turecký
velitel četnictva obrátil prý se ihned do Skoplje
s prosbou, aby se tento případ zatajil, avšak
chef rakouských četníků hr. Wallis odjel již do
Kumanova, aby věc vyšetřil.
#21
alto_textblock
#21
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. srpns.
Konflikt Vatikánu s Francií.
Zdá se, že ve Vatikánu schyluje se přec
k tomu důsledku konfliktu s vládou Combeso-
vou, jehož se i veliká čásť vládní strany fran-
couzské obávala, totiž ke zrušení franeouzského
protektorátu nad katolíky východu, třeba že
zrušení to nedělo se ještě ve formě úplnéa
definitivní. Jak totiž římský zpravodaj »Berl.
Tagblattu« sděluje, vydá papežská stolice v ně-
kolika dnech všem missionářům blizkého i dál-
ného východu instrukce, zvoucí je, aby na
příště na vlastní vlády — a nikoli tedy na
Francii jako dosud — obraceli se k ochraně
zájmů svých.
Dle téhož dopisovatele vyjádřil se Pius X.
k jednomu kardinálu, že jednání vlády fran-
couzské budí v něm velikou bolest, ale že
chování se jiných států, zvláště Německa,
jest mu útěchou. Tento důvěrný poměr Pia X.
jenž děkuje za své zvolení známému vetu troj-
spolkovému — k Berlinu, karakterisuje nový
směr politiky vatikánské v celém její rozsahu.
#23
alto_textblock
#23
Nová afféra svobodného pána Mirbacha.
O nové sensační afféře, v níž svobodn
pán Mirbach má roli, otiskuje »Leipz. Tagebl.s
pod nadpisem »Pan z Mirbachu před říš-
ským soudem« článek, jenž vrcholí v tom.
že Mirbach svému bývalému poručenci prinei
Bedřichu ze Seyn-Wiltgensteinu, by zamezil
jakési zúčtování ve přičině jmění princova, slíbil
povýšení tehdejší jeho nevěsty za princeznu.
Článek končí slovy: »Je li tato neodpřisáhnuta
výpověd princova pravdivou, pak v případě
tomlo osmělil se svob. p. Mirbach použiti práv
koruny pruské jakožto cenného objektu př
svých obchodech osobních.
#24
alto_textblock
#24
Nepokoje v Chicagu.
Všeobecná stávka na obrovských jatkáh
chicagských nabývá tvářnosti stále vážnější. Vče-
rejší dopeše sdělila již, že sveden byl přede-
včírem mezi stávkokazy a policií z jedné
stávkáři z druhé strany pravý boj pouliční, jenž
potrval po několik hodin a vedl k zranění cele
řady osob. Dalšímu vývoji věcí hledí se s nej-
většími obavami vstřic. K dosavadnímu průběhu
stávky v Chicagu i v Nov. Yorku sdělují se
ještě tyto podrobnosti z Nov. Yorku. Majitelé
velkých jatek tvrdí, že zde a v Brooklyně 60
procent stávkářů vrátilo se , do práce, avšak
stávkáři sami to rozhodně popírají. Všeobeenou
pozornost v řadách stávkářů způsobila depeše
spojeného tisku, která sem byla zaslána z Chi-
caga: »Velké překvapení způsobilo usnešení
majitelů jatek, že rodiny stávkářů budou pod-
porovati chlebem a ledem.« O této depeši vy.
slovili se stávkáři následovně: »Trust by byl
jednal mnohem rozumněji a obecenstvo by byl
bývalo lépe poslouženo, kdyby byl v y hov ěl
skromnému požadavku dělníků
chicagských na jatkách a zvýšil
mzdu o jeden cent za hodinu. Od
trustu nežádáme žádnou almužnu a překvapilo
by nás, kdyby předseda Donnelly stávkářům do-
volil přijímati chleb a led. Naše pokladna jest
dosti naplněná, že buděme moci své v tísni se
nalezající soudruhy sami podporovati.«
V Chicagu se 42 stávkářů odhodlalo, že
se se svými rodinami vráti zpět do Rakouska.
Tvrdí, že tam jest mzda sice nižší, za to ale
mají naději na trvalé zaměstnání. V Americe
minulého roku byly mzdy obyčejných dělníků
sníženy s 20 na 17 centů za hodinu, dokládal
Gompers, avšak ceny masa neklesly, nýbrž na-
opak výlohy výživy jsou stále větší; z toho dn-
vodu jest požadavek řezníků zcela spravedlivý.
Do Chicaga přibyl agení spolkové vlády, aby
vyšetřil příčiny stávky na jatkách a zjistil, zdal-
magnáti masařského trustu nezpůsobili stávku
k tomu cíli, aby mohli zvýšiti ceny masa.
#25
alto_textblock
#25
Nedostatek vody ve Vltavě i Labi
a výhody jich kanalisováním ziskané.
#26
alto_textblock
#26
(Hlas odborníka.)
Následky dlouho trvajícího sucha v celé
zemi těžce dopadly na české toky, tak že mnohé
z nich poskytuji pohled velmi smutný, o někte-
rých menších pak vůbec nelze mluviti, any
úplně vyschly.
Ani hlavní dva naše toky: Vltava s La-
bem, dokonce pak i Labo Dolní, vznikle
spojením obou u Mělníka nemají lepší situace.
Zajeďte si do Roudnice, Lovosic, Ústí n. L. neb
do Podmokel, všude naskytne se vám totéž ža
lostné divadlo. Široké řečiště jindy mohutného
toku zeje vyschlé až na malý zbytek, neboť mezi
hrázemi po obou stranách zírá na 20—30 m.
suché kamenité dno a uprostřed vine se v šířce
několika desítek metrů sevrklý tok, kterým se
místy i děti brodíl
Ještě neutěšenější obraz poskytují ovšem
horní části řeky, t. j. Střední V lt a v a aa
#27
alto_textblock
#27
do Budějovic a Labe od Mělníka k
Jaroměři, při čemž jedinou a to pochybnou
útěchou zůstává okolnost, že i na jiných řekách
v cizině není mnohem lépe. Tak na př. na Odre
v Pruském Slezsku, na Visle a Vartě v Polsku,
na Vezeře v Hannovru, na Tise a Bege v Uhrách
atd., jak denně se dočitáme
Následky kalamity té jsou ovšem citelné
zasahují krutě v prvé řadě pobřežní obyvatelstvo
a to nejrůznjších stavů, mimo to zasahují i do-
poměrů vzdálenějších, kde by účinek jejich se
ani nehledal.
U nás na Labi jest v první řadě postižena
plavba lodí, která již delší čas jest úplně
zastavena pro naprostý nedostatek hloubky, ne-
boť hladina vody klesla na př. na Mělníku již
více než o jeden metr pod normáln
svůj stav, čehož není pamětníka,
aniž po století úřadních záznamů,
a udržuje se tu tvrdošijně. Dle zpráv z Německa
jsou tytéž poměry na Labi až do Hamburkua
následkem toho v celém průběhu Labe leží ve-
škerá plavba ladem. Mnohé lodi — veliké lab-
ské čluny — je viděti podél trati uvízlé, že ne-
mohou z přístavišť ani nahoru, ani dolů a
70—80.000 lidí, přímo při plavbě za-
městnaných, je úplně bez výdělku
již po týdny, tak že nouze počíná být.
krutou.
Avšak následky sáhají ještě dále. Pokud
průmyslu se týče, tu uhlí hnědé, které asi
z polovice dopravuje se obyčejně po vodě, nutno
voziti pouze po železnici ovšem dráže. Také
suroviny, jež polabský průmysl u velkém množ-
ství dopravuje po lodích z Hamburku proti vodě,
je nutno dovážeti po železnici se škodou.
Mnohé továrny měly nedostatek vody ku
provozu, poněvadž čerpací potrubí octla se na
suchu a nákladně musila být přeměňována.
Osobní paroplavba z Litoměřic do-
Ústí n. L. byla již dávno zastavena, dnes ozna-
muje se zastavení její i na trati z Ústí do Drá-
ždan. Podobně omezenr je paroplavba na Vltavě
nad Prahou pouze do Modřan, kam až sáhá
vzedmutí od pražských zjevů. Tím trpí značně
obyvatelstvo pobřežních osad, poněvadž ztráci
výhodné spojení a pak že má z výletníků ne-
malý zisk právě v době letní, ze kterého často
musí tráviti ostatní čásť roku.
Vedle plavby lodí vázne ovšem úplně též
voroplavba, poněvadž ani ta nenalezá dosti
hloubky na některých místech a pak je na hor-
ních tocích buď pramálo nebo žádná voda, tak
že dříví nelze dolů splavit. Tím trpí i lesní
hospodářství, poněvadž dříví, třeba ji
poražené, parnem rozpuká a na jakosti tratí.
Ani hospodářství polní neni uše-
třeno zlých následků malé vody; vždyť jindy
čilá a laciná doprava obili po vodě dolů
je nemožna a ovoce, kterétéž v celých lodích
se vozívá, je odkázáno na železnici. V osadách
pobřežních nutno daleko a o tížně zají-
žděti pro potřebnou vodu, hluboko
v řečišti zapadlou a převážení stává se ob-
tížným jednak pro malou hloubku, jednak pro
nedostatečné příjezdy, které nejsou a nemohou
být dobře na tak nízkou vodu zařízeny.
Následkem neobyčejného klesnutí vodyv
řecišti klesly též spodní vody, které k říč-
nímu korytu po obou stranách se stahují, tak
že pozemky pobřežní, jindy tak úrodné, nedá-
vají ani prostředního užitku a jmenovitě vrbové
prutiny na př. utrpěly značně na jakosti. Také
voda ve studnách pak namnoze klesá,
že nedostačuje potřebě, ano i zcela mizí.
Neméně poškozeno je rybářství, any
veškeré oddělené části řeky, jako tůně, zahrází,
stará ramena atd., kdež jinak ryby vhodný útu-
lek nalezají, buď úplně vyschly a ryby, zvláště
mladé, tam uzavřené, zahynuly, anebo promě-
nily se části ty ve hnijící, smrduté močály, kde
ryby rovněž hynou a které ve zdravotním ohledu
jsou velikou závadou výpary svými, jsouce nad
to i pařeništěm obtížného hmyzu. Také o d-
pady z továren i pobřežních sta-
vení octly se místy na suchu a jest nutno
sváděti splašky a odpadové vody kratšími nebo
delšími strouhami do tekouci vody — ovšem že
nikoli na prospěch zdravoty celého okolí.
Tot asi tak celkem neutěšený obraz, který
proto zde jsem načrtal, abych ukázal, že
všechny tyto závady odstraní se
rázem projektovaným kanalisová-
ním řeky, k čemuž podává důkaz makavý
trať Vltavy nyní z Prahy až do Veltrus již do-
hotovená, z části i Vltava v Praze samé a nad
Prahou až do Modřan, poněvadž i zde je vlastně
kanalisována — ovšem nedostatečně — sta-
rými jezy.
Jak zcela jinak, než právě vylíčeno dle sku-
tečných poměrů, je tomu na řece kanalisovaně,
proměněné v nádrže s mírně proudíci vodoul
Nádherná hladina vodní již sama o sobě dodává
krajině příjemného rázu, že každý
rád tam zavítá. Všechny vedlejší toky, ramena
i zálivy jsou trvale pokryty vodo u, sou-
visící se zdrží, tak že obnova vody je zajištěna.
Tím jsou zamezeny vysýchání a závady zdra-
votní, ybám poskytnut dobrý útu-
lek a dětské drobotině zhusta i vítané a vhodné
místo ke koupání.
Poněvadž voda v jednotlivých zdržíchi ka-
nalisované řeky i za největšího sucha pod jistou
úroveň klesnouti nemůže, jsouc vzduta jezy, ne-
může klesnouti též spodní voda; následkem
toho jsou poměrycodovýšemalé vody
ustálené a když se poměry na vzdutou vodu
přizpůsobily, celý takřka rok se nemění, vyjímaje
velké vody, kdy jezy se sklopí. Hospodá
má vždy dosti vody na blízku s po-
hodlným a vždy stejným příjezdem, což také
s ohledem na hašení požárů je důležito,
dobytek pak možno vždy dobře plaviti a na-
pájeti. Že ve studnácn je pak vždy
dostatek výborné vody, přiznávají
mnohé pobřežní obce na kanalisované trati, které
dříve za suchých let nedostatkem vody trpívaly.
Pobřezní pozemky mají stálou vo