ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6e024dd0-71e0-11dc-9db6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 4. srpna 190a.
#3 alto_textblock #3
Číslo 214.
#4 alto_textblock #4
Fa ranní a odpel. Iisty přody lácí nae v Praze v sdnfnisk n Brt nota : s drojí donáškou k rots vo silalkeo k rostoal Rlivre ni drojř sčnii
#5 alto_textblock #5
k=
#6 alto_textblock #6
ke xo na
#7 alto_textblock #7
R
#8 alto_textblock #8
N-
#9 alto_textblock #9
K
#10 alto_textblock #10
v arobném prodejii
#11 alto_textblock #11
sennlčolo o obě . . . s Ve fllalkách na vonkově renní čhle. . . . . . . . Sh odpolední — rnser a se plati ze hotové mapřea Přečplacení a inserty pěljimá z dmini- strace v Marianské ulici č.3.
#12 alto_textblock #12
tistárna nezpslice kroanieh lits. Eskopiy sa hovraee
#13 alto_textblock #13
Válka. L. Z Petrohradu, 3. srpna. (12 ho 10 m. v poledne.) (Pův. tel. zvl. dop. » N. La) štastný návrat vladivostockého lod- stva vzbudil zde radostný dojem. Ve zprávách, došlých z bojiště, se uji- štuje, že Kuropatkin pod vlivem pessimismu, jenž se zmocnil ruské společnosti následkem nepříznivých zpráv, rozhodl se k rozhodné bitvě u Hajčenu. Výsledky tohoto rozhod- nutí očekávají se v Petrohradě ne- trpělivě. Výkladu vlády, včera uveřejně- nému, přikládá se zde ten význam, že nadále nebudou zastavovány cizí lodi dobrovolným loďstvem ruským — tak, jak sobě Anglie přála — že však se vyčká příchodu pravidel- ného loďstva válečného, aby v oné akci bylo pokrnčováno. Chystaná výprava anglická působi nepříznivým dojmem v celém Rusku, navzdor optimismu, jenž panuje generálním štábu. Petrohradská ve- řejnost hledí s napjetím vstříc udá- lostem dalším. Z Čifu, 3. srpna. (C.-B.) Reut. kane sděluje: Třídenní útek Japonců, jenž veden byl tvrdošíjně proti vnitřním opevněním na severu a vý- chodu Port Arturu, zůstal bez úspěchu. Džunky, jež sem přibyly z Port Arturu, sdělují o tom: 26. čer- vence před úsvitem započali Japonci zKrakau útok proti pobřežním tvrzím Buské přední stráže byly zapuzeny. Admirál Togo střílel zároveň na tvrze z veliké dálky. Palba tvrzí nutila lodi udržovati se v bezpečné vzdále- nosti a učinila bezúčinným spolu- působení pozemního vojska a loďstva. Z jitra druhého dne opustilo ruské loďstvo přístav pod ochranou batterií na Zlaté Hoře. Nezahájilo ale střelby na Japonce a vrátilo se záhy ke kotvišti svému. Útok na severu Por Arturu udál se 27. července. Levé křídlo Japonců vytrhlo proti Rusům u Šiušilinu, bylo ale odraženo. Džunky, když byly Port Artur opu- stily, zůstaly ještě po 3 dni na blízku města, neslyšeli ale již žádné střelby. Ruské lazarety v Port Arturu jsou přeplněny. Tisíce raněných ležív obchodech a obydlích Číňanův, kteří musili k tomu účeli domy své po- stoupiti.
#14 alto_textblock #14
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3
#15 alto_textblock #15
Německý kruh obchodních smluv a Řakousko-Uhersko
#16 alto_textblock #16
I hospodářská politika má svůj oblehuc syslém. To dokazuje právě obchodní smlouva, uzavřena mezi Německem a Ruskem. Říše ně- mecká dříve již učinila své obchodní smlouvy s Italil, se Švýcarskem, dospěla k dohodě všech hlavních zásadách obchodní smlouvy s Rumunskem, a podepsala dne 28. července t.. v Berlíně obchodní smlouvu s Ruskem : smlouvu, jejíž skoncování uvítaly německé bursy stoupá- nim kursů, němečtí agrárníci upřímným jásotem a přátelé kancléře Bůlowa neméně upřímným přáním k dosaženému úspěchu. Jest to snad pouhá náhoda, že Rakousko- Ubersko zůstalo v řadě Německem připravova- ných smluv obchodních až naposledy, odkázán takřka na své vlastní síly, a že dosud mim ilalské provisoriüm ani jediné z prošlých obchod- ních smluv neobnovilo? Když před třemi roky, asi právě touto letní dobou, dostal se do veřejnosti původní návrh tarifu celního, německou vládou přichy- staného, způsobil zvláště svými agrárními ely všeobecný odpor; ze všech států s velikým zájmy zemědělskými ozývaly se hlasy po spo- lečné obraně proti Německu, tehdy i ve Vídni i v Pešti věřilo se v možnost hospodářského postupu společně s Ruskem. Zatím čas plynu jak obyčejně, jde-li o zaujetí pevnější posice proti Irojspolkovému spojenci, zůstalo pouze při sloréch, ale »skutek utek«. Ještě před půl rokem kupily se ve vy- jednávání o obchodní smlouvu mezi Německem a Ruskem lakové potíže, že se pochýbovaloo jejím konečném zdaru; jednání počalo právě před rokem, bylo dvakráte úplně zastaveno, a leprve nyní, za krátkého pobytu ruského ministra Witte v Norderneyí dosaženo úplné shody U nás v Rakousko-Uhersku měli tedy bz mála celá tři léta času, předstihnouti Německo ve vyjednávání o obchodní smlouvu s Ruskem, a dokázati pevnou odhodlanost, hájiti houževnatě vlastní hospodářské zájmy — i proti Německu. Nestalo se tak; a komu má býti namluveno, že ona pevnost ve vyjednávání dostaví se právě nyní, když hospodářský pás obchodních smluv něteckýeh nás kolkolem již obepjal? Pravda, ve Vídni se utěšují, že Rusk musilo přiněsti touto obchodní smlouvou Něme
#17 alto_textblock #17
cku značné hospodářské oběti, již proto, že se ociťuje v tuhé válce s Japonskem a že bude na pokračování války potřebovati velikou půjčku od Německa. Taková útěcha není sice rakousko-uherským hospodářským zájmům pranic platná, a zdá se mimo to, že ani nevystihuje pravý poměr mezi Německem a Ruskem. I kdyby obě zmíněné okolnosti byly učinily Rusko povolnějším, zbylo ještě i potom hodně námahy kancléři Bülowu, než překonány byly veškeré potíže. Sami Němci přiznávají, že uzavření obchodní smlouvy s Ru- skem bylo nejtěžším úkolem, jejž bylo vy- konati kancléři Bülowu v řadě obchodních smluv. Již nyní upozorňuje se na dvě okolnosti. jež tomu nasvědčují, že oběti v smlouvě přine- sené nejsou jen na straně ruské. První jest, že při obrovském rozsahu materiálu, konečné ujed- nání stalo se rychle, aniž by byli slyšeni od borníci, jež si Bülow s sebou přivezl do Norder- neye. Dle toho usuzují v Německu, že zůstaly všecky podrobnosti složitých tarifů nedotčeny, hleděno jen ke hlavním neshodám. Dále dala vláda německá na přání agrárníků, aby s svolal říšský sněm a obchodní smlouva s Ru skem co nejdříve se projednala, odpově zamítavou. Z toho se dále odvozuje, že vláda ně- mecká nechce dáti dříve na veřejnost ústupky, jež učinila Rusku, dokud nedokončí všecky ob chodní smlouvy, aby neodhalila předčasné, v kterém směru lze očekávati o d n o chotu, čímž prý by »vydala ze svých rukou velmi vydatnou zbraň.« Zbraň tuto ovšem potřebuje hlavně ve vy- jednávání — s Rakousko- Uherskem. Jen tolik se zdá býti jisto, že Rusko při jetím nejnižších sazeb agrárních vyšlo v ústrety Německu v jeho snaze zachovati zemědělstvi čí jak napsal Schöller: »My chceme dle mož- nosti uhájiti své polní hospodářství, a široké vrstvy našich samostatných zemědělců a ná- jemců zachrániti před bankrotem kdežto Ně- mecko se vzdalo myšlenky ovládnouti ještě někdy ruský trh svými průmyslovými výrobky t. j. přistoupilo na zvýšení ruských cel k ochraně průmyslu ruského v nověm, podrobně roztřídě- ném tarifu ruském. Němci si sice namlouvají, že ruský průmysl nemá budoucnosti, že jest uměle pěstěnou květinou, a že za nějakou dobu sám sebou opět zanikne, — ale tomuto utěšo- vání asi sami nevěří. Naopak, spíše jest pravdě- podobnějším, že ruský průmysl, v němž inve- stováno jest i velmi mnoho zahraničného, ci- zího, neruského kapitálu, nalezl v ministru Wittem velmi houževnatého zastance. Ostatně vyvrací již nyní »Frank. Ztg.« naději německou touto zajímavou námitkou: postižený průmysl německý bude nucen zakládati v Rusku závody filiální, a tím vypěstiti zvýšenou soutěž proti vlastnímu průmyslu německému. Vůbec jest německá protiagrární opposic ve svých úsudcích o nové obchodní smlouvě německo-ruské podrážděna. Ji zamlouvala se nejlépe posavadní smlouva, jejíž účinky byly velmi příznivé, a jež na straně ruské měla celn tarif s nečetnými, málo rozlišenými položkami což nyní přestane. Cla obilní, namítá dále jsou vůbec dvojsečnou zbraní, protože v dob špatných žní uvalují břímě celní na spotřebitele a snímají ho s beder výrobce. Vedle uznání německých obilních cel pre Rusové také upustili od různění celní sazby. dle toho, jde-li zboží do Ruska cestou pozemn neb po moři. Celkem jest o obsahu rusko-německé nov obchodní smlouvy prozatím jen tolik určite známo, že uzavřena byla na dlouhou dobu 10—12 let; vše ostatní, co se o obsahu smlouvy uvádí, se popírá; tak zvláště i že na krmný ruský ječmen ustanoveno bylo nižší (2 marky. clo (na rozdíl od sladovacího 4 marky). Ruské listy dosud rovnéž nic o obsahu obchodní smlouvy nevypravují, zaznamenávajíce pouze dohady listo berlinských, aniž by popíraly neb potvrdily je jich správnost. Ač tedy vlastní smluvné strany o smlouve spolehlivých zpráv z důvodů výše vzpomenutých nevydávají, jest nicméně zajímavo, že u té pří- ležitosti již vzplanul mezi zdejšími a říšskými časopisy »ostrý zápas« — co do vyjednáván o budoucí obchodní smlouvu mezi Rakousko- Uherskem a Německem. Časopísy vídeňské, a to zvláště vládě blízké jak již bylo vzpomenuto, libují si, že vyjedná- vači rakousko-uherští budou zápasiti statečně. protože nevede Rakousko-Uhersko předně žádné nebezpečné války, a protože za druhé nepotře- buje z Německa půjčky. Proto smlouva rusko- německá nebude pro nás nikterak směrodatnou mimo to Německo má na našem tržišti mnohem větší zájem. Ba vídeňský bojovný hlas pronik i do »Berl. Tagbl.«, ač jinak dosti upřímně prozrazuje, že »ve Vídni jaksi neočekávali,že obchodní smlouva rusko- německá se skoncuje“, zvlášté prý »se nenadáli, že Rusko přistoupí na německá obilní cla.« To prý bude míti agrární vláda německá s naší monarchií větší potíže Německo nesmí u nás počítati na takový lehký úspěch, jako v Rusku. Od srdce bychom se radovali, kdyby tyto vídeňské kurážné hlasy se osvědčily při vy jednávání s Německem, ale zaráží nás, že již nyní tytéž hlasy mluví o splnění minli m ál ních přání, tato jsou prý: aby i náš ječmen se lišil na krmný a sladovací a aby se usnadni vývoz dobytka do Němec- Maji snad ve Vídni obavy, že ani tohoto minimum nedosáhnou? Podezřelé jest zajisté, že některé listy vídeňské již o tom počínají pochybovati, dá-l se přesně stanoviti pravidlo, jak rozeznávati ob druhy ječmone; a co se týče usnadnění vývozu dobylka, dokonce připomlnají, ze Rakousko-
#18 alto_textblock #18
Uhersko nemá ještě úmluv se zeměmi balkán- skými, jejichž dobytek přichází Rakouskem jako průvozním průplavem do Němec, jak prý tedy má Německo vývoz dobytka Rakousko Uhersk usnadniti? A ještě jedna zajímavá okolnost. Ani » Fremden blatt« ani vládní dopisovatel do »Berl. Tagbl.e slovičkem se nezmiňují — o clech průmy slových! Bude tudíž záhodno, nepustiti z dohled slibovanou statečnost v dalším vyjednáván Rakousko-Uherska s Německem!
#19 alto_textblock #19
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. srpna. (Německá lo yál nost.) Krakovský »Czas« souhlasí s vyzváním slovanských poslanců slezských, aby české a polské obyvatelstvo ve vévodství slezském se zdrželo nyní všelikých manifestací ve věci uči- telských poboček. Manifestace byly by na ruku jen Němcům, kdežto upuštěním od manifestaci zkřižují se německé plány. Němci dle soudu »Czasu«, nemohouce vyvrátiti věcné důvodya že zřízení slovanských poboček stalo se pro vládu nezbytnosti, rozhodli se, že se odvolaj k vyšší instanci a sice takovým způsobem, o němž se domnívají, že bude účinkovati. Chtějí se totiž vydávati za Všeněmce a vypověděti dy- nastickou loyálnost. Na 18. srpna svolávají do Opavy schůzi, v níž se promluví všeněmecké řeči. Těmito řečmi chtějí říci koruně: Jsme toyální, dokud je nám pod ochranou této loyál- nosti dovoleno přisvojiti si všechna práva na úkor jiných národnosti. V okamžik, ve kterém přestane naše hegemonie, přestane i loyálnost. Ale střízlivější hlavy mezi slezskými Němci vidí. že tento plán je nebezpečný a proto přivítali by současnou manifestaci českou, poněvadž vědí. že by vláda, aby nedošlo na srážky, zapověděla manifestace obě. Ze zápovědi Němci měli by zisk dvojnásobný: na protídynastickou manifestac by nedošlo a zákaz její byl by novým materiálem pro agitaci. Odpadne li chystaná česká schůze, nebude důvodu pro zákaz schůze německé tato se tedy vykoná a ukáže slezské Něme opět jednou v pravém osvětlení, padajícím na ně ze sousedního Pruska. »Slezský příklad« — dodává »Czas« — ukazuje, jak rakouští Němci činí vše možné, aby prokázali svou politickou neschopnost zbavili sami sebe vůdcovské úlohy. Körbrova vláda byla pro ně zlatý most, po kterém mohl přejíti opět k moci a významu. Ale moci a vý- znamu mohou se v Rakousku dodělati trvale jen a podminkou, že uznají i všechny jiné činitele pod heslem spravedlnosti a uznání potřeb státních. Ale na tuto výši rakouští Němei nikdy se neuměli povznésti. Na přiznivé jim vládě Körbrově žádají, aby nikdy a v žádném případě neuznala osvětových potřeb jiných ná- rodů, stanuli proti uskutečnění nejpalčivějších požadavků českých, dopustili se téměř polit ckého šílenstvř proti Vlachům, za svou křivdu prohlásili spravedlivé nařízení ohledně Cho vatů, a dnes, kdy se v nepatrné části má státi zadost potřebám národnosti polské ve Slezsku mobilisují se proti — koruně. Ačkoli mají pri vilegované postavení ve státě, nicméně neváhuli odepříti státu, čeho žádal na svou obranu ponechali jiným (rozuměj Polákům), aby schvá- lili nová břemena na vojsko. Z jedné strany tedy činí nároky na panující postavení ve státě, z druhé však, aby se zalibili svým voličům. důsledně se vzpírají proti všelikým břemenům. Za takových poměrů Němci se musejí časem státi činitelem výlučně negativným, o který žádná vláda se nebude moci opříti . . « V Praze, 3. srpna. (Kdo rozhoduje ve Slezsku o úřadním jazyku Čteme v »Opav. Týden.«: Pražský nakladatel dr. Bačkovský podal českou žalobu u okr. soudu v Těšíně a vyřízení dostalo se mu německého Proti tomu podána byla stížnost u vrchního zem ského soudu v Brně, který zavedl vyšetřování při kterém přišla na jevo zajímavá okolnost, že sice soudce znal česky a případ česky provádl avšak kancelista — tudíž orgán, který s práv nickou věcí nemá pranic společného, neznal če ský a nemohl zaněsti případ do rejstříku jazy kem českým. Že kancelista česky neznal, bylo vrchnímu zemskému soudu dostatečným důvo- dem, aby prohlásil, že stížnosti se nevyhovuje, poněvadž všichni súčastnění úřadníci neznali česky. Deputace slovanských poslanců slezských u ministerského předsedy stěžovala si, že jenu 4 soudů ve Slezsku polsky neb česky se úřa- duje a stalo se tak vlastně teprv v posledních letech. Což je platna konečně všecka naše snaha a snad i někdy dobrá vůle ministerského před- sedy, když na Slezsku stačí pouhý kancelist abychom byli oloupeni o zákonem zaručené právo, místo aby pan kancelista byl zastrčen někde do německého Jindřichova neb Osoblahy kde se bez češtiny již obejde. Úřadnická míst v městech Opavě, Těšíně a pod. měla by být výhradně vyhražena úřadníkům dobře kvalifiko- vaným jazykově i věeně a pak by se nemohl státi, aby leejaký kancelista, který ve své obme- zenosti snad ani znalost jazyka si osvojiti nedo- vede, byl kamenem úrazu při provádění rovno právnosti. Ze Lvova, 1. srpna. (Nový zemský hejtman bukovinský.) Bývalý bukovin- ský zemský hejtman, Lupul, nebyl při nových sněmovních volbách vůbec ani do sněmu zvolen. Bude tedy nutno hledati nového zemského hejt mana. V Bukovině se soudí, že pro hodnost tu jest již vyhlédnut býv. říšský poslanec, baron Jiři Vasilko, který byl nedárno povolándo sněmovny panské. Bar. Vasilko jest konserva- tivní Rumun. Ze Štyrského Hradce, 3. srpna. (Atten tát na podplukovníka Richt ra. »Graz. Tagesp.) sdělojí se někleré podrobnost
#20 alto_textblock #20
Jútoku na rakouského majora Richtra, který jest nyní v Kumanově v Makedonii podplukovníkem reformovaného četnictva. Správa makedonského četnictva sestavila seznam četníků, kteří maji býti pro neschopnost propuštěni ze služby. Turek Hasan Emin také se nachází na listině. Ač listina se chová v tajnosti, Hasan se do- věděl, že mu hrozí propuštění. Domnivaje se. že se to stalo na návrh Richtrův, vedral se v noci do jeho obydlí a ohrozil ho puškou. Riehtrovi a jeho arnautskému sluhovi podařilo se však Hasana odzbrojiti a zatknouti. Turecký velitel četnictva obrátil prý se ihned do Skoplje s prosbou, aby se tento případ zatajil, avšak chef rakouských četníků hr. Wallis odjel již do Kumanova, aby věc vyšetřil.
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. srpns. Konflikt Vatikánu s Francií. Zdá se, že ve Vatikánu schyluje se přec k tomu důsledku konfliktu s vládou Combeso- vou, jehož se i veliká čásť vládní strany fran- couzské obávala, totiž ke zrušení franeouzského protektorátu nad katolíky východu, třeba že zrušení to nedělo se ještě ve formě úplnéa definitivní. Jak totiž římský zpravodaj »Berl. Tagblattu« sděluje, vydá papežská stolice v ně- kolika dnech všem missionářům blizkého i dál- ného východu instrukce, zvoucí je, aby na příště na vlastní vlády — a nikoli tedy na Francii jako dosud — obraceli se k ochraně zájmů svých. Dle téhož dopisovatele vyjádřil se Pius X. k jednomu kardinálu, že jednání vlády fran- couzské budí v něm velikou bolest, ale že chování se jiných států, zvláště Německa, jest mu útěchou. Tento důvěrný poměr Pia X. jenž děkuje za své zvolení známému vetu troj- spolkovému — k Berlinu, karakterisuje nový směr politiky vatikánské v celém její rozsahu.
#22 alto_textblock #22
*
#23 alto_textblock #23
Nová afféra svobodného pána Mirbacha. O nové sensační afféře, v níž svobodn pán Mirbach má roli, otiskuje »Leipz. Tagebl.s pod nadpisem »Pan z Mirbachu před říš- ským soudem« článek, jenž vrcholí v tom. že Mirbach svému bývalému poručenci prinei Bedřichu ze Seyn-Wiltgensteinu, by zamezil jakési zúčtování ve přičině jmění princova, slíbil povýšení tehdejší jeho nevěsty za princeznu. Článek končí slovy: »Je li tato neodpřisáhnuta výpověd princova pravdivou, pak v případě tomlo osmělil se svob. p. Mirbach použiti práv koruny pruské jakožto cenného objektu př svých obchodech osobních.
#24 alto_textblock #24
Nepokoje v Chicagu. Všeobecná stávka na obrovských jatkáh chicagských nabývá tvářnosti stále vážnější. Vče- rejší dopeše sdělila již, že sveden byl přede- včírem mezi stávkokazy a policií z jedné stávkáři z druhé strany pravý boj pouliční, jenž potrval po několik hodin a vedl k zranění cele řady osob. Dalšímu vývoji věcí hledí se s nej- většími obavami vstřic. K dosavadnímu průběhu stávky v Chicagu i v Nov. Yorku sdělují se ještě tyto podrobnosti z Nov. Yorku. Majitelé velkých jatek tvrdí, že zde a v Brooklyně 60 procent stávkářů vrátilo se , do práce, avšak stávkáři sami to rozhodně popírají. Všeobeenou pozornost v řadách stávkářů způsobila depeše spojeného tisku, která sem byla zaslána z Chi- caga: »Velké překvapení způsobilo usnešení majitelů jatek, že rodiny stávkářů budou pod- porovati chlebem a ledem.« O této depeši vy. slovili se stávkáři následovně: »Trust by byl jednal mnohem rozumněji a obecenstvo by byl bývalo lépe poslouženo, kdyby byl v y hov ěl skromnému požadavku dělníků chicagských na jatkách a zvýšil mzdu o jeden cent za hodinu. Od trustu nežádáme žádnou almužnu a překvapilo by nás, kdyby předseda Donnelly stávkářům do- volil přijímati chleb a led. Naše pokladna jest dosti naplněná, že buděme moci své v tísni se nalezající soudruhy sami podporovati.« V Chicagu se 42 stávkářů odhodlalo, že se se svými rodinami vráti zpět do Rakouska. Tvrdí, že tam jest mzda sice nižší, za to ale mají naději na trvalé zaměstnání. V Americe minulého roku byly mzdy obyčejných dělníků sníženy s 20 na 17 centů za hodinu, dokládal Gompers, avšak ceny masa neklesly, nýbrž na- opak výlohy výživy jsou stále větší; z toho dn- vodu jest požadavek řezníků zcela spravedlivý. Do Chicaga přibyl agení spolkové vlády, aby vyšetřil příčiny stávky na jatkách a zjistil, zdal- magnáti masařského trustu nezpůsobili stávku k tomu cíli, aby mohli zvýšiti ceny masa.
#25 alto_textblock #25
Nedostatek vody ve Vltavě i Labi a výhody jich kanalisováním ziskané.
#26 alto_textblock #26
(Hlas odborníka.) Následky dlouho trvajícího sucha v celé zemi těžce dopadly na české toky, tak že mnohé z nich poskytuji pohled velmi smutný, o někte- rých menších pak vůbec nelze mluviti, any úplně vyschly. Ani hlavní dva naše toky: Vltava s La- bem, dokonce pak i Labo Dolní, vznikle spojením obou u Mělníka nemají lepší situace. Zajeďte si do Roudnice, Lovosic, Ústí n. L. neb do Podmokel, všude naskytne se vám totéž ža lostné divadlo. Široké řečiště jindy mohutného toku zeje vyschlé až na malý zbytek, neboť mezi hrázemi po obou stranách zírá na 20—30 m. suché kamenité dno a uprostřed vine se v šířce několika desítek metrů sevrklý tok, kterým se místy i děti brodíl Ještě neutěšenější obraz poskytují ovšem horní části řeky, t. j. Střední V lt a v a aa
#27 alto_textblock #27
do Budějovic a Labe od Mělníka k Jaroměři, při čemž jedinou a to pochybnou útěchou zůstává okolnost, že i na jiných řekách v cizině není mnohem lépe. Tak na př. na Odre v Pruském Slezsku, na Visle a Vartě v Polsku, na Vezeře v Hannovru, na Tise a Bege v Uhrách atd., jak denně se dočitáme Následky kalamity té jsou ovšem citelné zasahují krutě v prvé řadě pobřežní obyvatelstvo a to nejrůznjších stavů, mimo to zasahují i do- poměrů vzdálenějších, kde by účinek jejich se ani nehledal. U nás na Labi jest v první řadě postižena plavba lodí, která již delší čas jest úplně zastavena pro naprostý nedostatek hloubky, ne- boť hladina vody klesla na př. na Mělníku již více než o jeden metr pod normáln svůj stav, čehož není pamětníka, aniž po století úřadních záznamů, a udržuje se tu tvrdošijně. Dle zpráv z Německa jsou tytéž poměry na Labi až do Hamburkua následkem toho v celém průběhu Labe leží ve- škerá plavba ladem. Mnohé lodi — veliké lab- ské čluny — je viděti podél trati uvízlé, že ne- mohou z přístavišť ani nahoru, ani dolů a 70—80.000 lidí, přímo při plavbě za- městnaných, je úplně bez výdělku již po týdny, tak že nouze počíná být. krutou. Avšak následky sáhají ještě dále. Pokud průmyslu se týče, tu uhlí hnědé, které asi z polovice dopravuje se obyčejně po vodě, nutno voziti pouze po železnici ovšem dráže. Také suroviny, jež polabský průmysl u velkém množ- ství dopravuje po lodích z Hamburku proti vodě, je nutno dovážeti po železnici se škodou. Mnohé továrny měly nedostatek vody ku provozu, poněvadž čerpací potrubí octla se na suchu a nákladně musila být přeměňována. Osobní paroplavba z Litoměřic do- Ústí n. L. byla již dávno zastavena, dnes ozna- muje se zastavení její i na trati z Ústí do Drá- ždan. Podobně omezenr je paroplavba na Vltavě nad Prahou pouze do Modřan, kam až sáhá vzedmutí od pražských zjevů. Tím trpí značně obyvatelstvo pobřežních osad, poněvadž ztráci výhodné spojení a pak že má z výletníků ne- malý zisk právě v době letní, ze kterého často musí tráviti ostatní čásť roku. Vedle plavby lodí vázne ovšem úplně též voroplavba, poněvadž ani ta nenalezá dosti hloubky na některých místech a pak je na hor- ních tocích buď pramálo nebo žádná voda, tak že dříví nelze dolů splavit. Tím trpí i lesní hospodářství, poněvadž dříví, třeba ji poražené, parnem rozpuká a na jakosti tratí. Ani hospodářství polní neni uše- třeno zlých následků malé vody; vždyť jindy čilá a laciná doprava obili po vodě dolů je nemožna a ovoce, kterétéž v celých lodích se vozívá, je odkázáno na železnici. V osadách pobřežních nutno daleko a o tížně zají- žděti pro potřebnou vodu, hluboko v řečišti zapadlou a převážení stává se ob- tížným jednak pro malou hloubku, jednak pro nedostatečné příjezdy, které nejsou a nemohou být dobře na tak nízkou vodu zařízeny. Následkem neobyčejného klesnutí vodyv řecišti klesly též spodní vody, které k říč- nímu korytu po obou stranách se stahují, tak že pozemky pobřežní, jindy tak úrodné, nedá- vají ani prostředního užitku a jmenovitě vrbové prutiny na př. utrpěly značně na jakosti. Také voda ve studnách pak namnoze klesá, že nedostačuje potřebě, ano i zcela mizí. Neméně poškozeno je rybářství, any veškeré oddělené části řeky, jako tůně, zahrází, stará ramena atd., kdež jinak ryby vhodný útu- lek nalezají, buď úplně vyschly a ryby, zvláště mladé, tam uzavřené, zahynuly, anebo promě- nily se části ty ve hnijící, smrduté močály, kde ryby rovněž hynou a které ve zdravotním ohledu jsou velikou závadou výpary svými, jsouce nad to i pařeništěm obtížného hmyzu. Také o d- pady z továren i pobřežních sta- vení octly se místy na suchu a jest nutno sváděti splašky a odpadové vody kratšími nebo delšími strouhami do tekouci vody — ovšem že nikoli na prospěch zdravoty celého okolí. Tot asi tak celkem neutěšený obraz, který proto zde jsem načrtal, abych ukázal, že všechny tyto závady odstraní se rázem projektovaným kanalisová- ním řeky, k čemuž podává důkaz makavý trať Vltavy nyní z Prahy až do Veltrus již do- hotovená, z části i Vltava v Praze samé a nad Prahou až do Modřan, poněvadž i zde je vlastně kanalisována — ovšem nedostatečně — sta- rými jezy. Jak zcela jinak, než právě vylíčeno dle sku- tečných poměrů, je tomu na řece kanalisovaně, proměněné v nádrže s mírně proudíci vodoul Nádherná hladina vodní již sama o sobě dodává krajině příjemného rázu, že každý rád tam zavítá. Všechny vedlejší toky, ramena i zálivy jsou trvale pokryty vodo u, sou- visící se zdrží, tak že obnova vody je zajištěna. Tím jsou zamezeny vysýchání a závady zdra- votní, ybám poskytnut dobrý útu- lek a dětské drobotině zhusta i vítané a vhodné místo ke koupání. Poněvadž voda v jednotlivých zdržíchi ka- nalisované řeky i za největšího sucha pod jistou úroveň klesnouti nemůže, jsouc vzduta jezy, ne- může klesnouti též spodní voda; následkem toho jsou poměrycodovýšemalé vody ustálené a když se poměry na vzdutou vodu přizpůsobily, celý takřka rok se nemění, vyjímaje velké vody, kdy jezy se sklopí. Hospodá má vždy dosti vody na blízku s po- hodlným a vždy stejným příjezdem, což také s ohledem na hašení požárů je důležito, dobytek pak možno vždy dobře plaviti a na- pájeti. Že ve studnácn je pak vždy dostatek výborné vody, přiznávají mnohé pobřežní obce na kanalisované trati, které dříve za suchých let nedostatkem vody trpívaly. Pobřezní pozemky mají stálou vo