ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6e04e5e0-71e0-11dc-bdb9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 17
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNY LISTY
#3 alto_textblock #3
4. srpna 1904. Císlo 214
#4 alto_textblock #4
spodní vody a lze při vhodné volbě kulfury při této výši docíliti výsledků velmi dobrých, poně vadž i umělé zavlažování snadněji se dá pro- vésti, ano není nutno vodu tak vysoko zdvihati. Přívozy, majíce také vždy téměř stej- nou výši hladiny vody klidné, nemusí svá zaři- zení měnit dle klesající nebo stoupající vody pouze při sklopení jezů na zimu. Také továrny mají svá zařízení čerpac a odváděcí vždy bezpečně pod vodou, tak že an závady provozovací, ani zdravotní tak snadno nemohou nastat. Hlavní výhodu přináší pak kanalisován plavbě lodí, ať již tato slouží průmyslu, polnímu hospodářství nebo jenom obchodu, po něvadž lodi mohou za každé doby plouti vždy s plným nákladem, jak směrem po vodě, tak proti vodě, čímž také lid, při plavbě ať příme nebo nepřímo zaměstnaný, má výdělek zajištěný a od výšky vody v řece takřka neodvislý. Stejně má se věc s plavbou vorů, která ovšem trpí pak tou závadou, že ztratí hnaei sílu volného proudu, tak že vory musí být ve zdržich vlečeny parníky. Naproti tomu získá opět v tom ohledu, že je možno dopravovati dříví z každého počasí (hlavně větry vadivají), za ka- ždého stavu vody, s menším namáháním plaveů a v celku snad i poněkud rychleji. Srovnáme-li obojí poměry za dob sucha, jak jeví se nyní na řece ve stavu přirozenéma na části již kanalisované, můžeme říci, že kanalisování — tam, kde racionálně ho lze užiti — přináší řece i pobřežním kraji- nám veliké výhody a musí být společnou sna- hou všech obyvatelův obcí polabských i po- vltavských, aby výhod naznačených v době nej kratší se stali účastnými. Letošní suché léto nad jiné jasněji uka- zuje, jak nutnou je potřeba, aby pro- jektované kanalisování Vltavy a Labe z Prahy až do Ústí n. L. co nej- rychleji bylo provedeno i je patrno, že nejenom sem, ale spíše i dále až na českou hranici a do Drážďan mělo by být prodlouženo. Také na Prahu samu nelze zapomenouti, kde vše jest již připraveno, aby s pracemi se začalo. Bohužel, dlužno litovati, že právě letos nebylo sněmu království českého možno jednak usnésti se formálně na převzetí 1/4 stavebního nákladu pokud se týče splavnění Vltavy v Praze, jednak poukázati částky příslušně na prováděné již ka- nalisování Vltavy a Labe z Prahy do Ústí n. L. čímž také státní příspěvek propadá. Jak velké škody průtahy těmi vznikaji, jednak Praze, jednak polabským krajinám až do Ústi n. L. — tudíž obyvatelstvu obou národnosti — čtenář snadno posoudí sám ze srovnání předchoziho. V zájmu celého království jest si tudíž vroucně přáti, vzhledem k velikému užitku, jejž přiněsti může kanalisování Vltavy a Labe obyva- telstvu vlasti naší bez rozdílu národnosti i stavů, aby možným učiněno bylo pokračování a brzke ukončení prací na Vltavě a Labi pod Prahou s úspěchem již prováděných, jakož i rozšíření jich na Labe Střední i Vltavu nad Prahou.
#5 alto_textblock #5
Denní zprávy. — Z kruhů právnických. Pan professon Ott snažil se sice sdělení své, jež učinil dojista na popud s hora, oslabiti vytáčkami, však nen třeba známý výrok jeho analysovati a pátrat po jeho vzniku a vlastním účelu, jaký byl úmys jeho a tendence, je samozřejmo. Dosud neroz- hodovala — aspoň to nebylo tak upřímně, jako dnes doznáno — národnost při obsazování úřad- nických, zejmena soudcovských míst v Čechách, nýbrž stačila pouhá znalost jazyka, ve kterémž měl aspirant úřadovati, dnes na povel Němeův od zásady té proti zákonu i proti právu upu- štěno a prohlášena zásada nová, že úřadník má býti příslušníkem oné národnosti, mezi níž větši- nou působí — ovšem jen potud, pokud jde o národnost německou, neboť na místa úřad- nická v českém kraji jsou i budou i na dále dosazováni úřadníci nejen dle původu i smýšlení Němei, nýbrž lidé jazyka lidu dle přísnějšího soudu neznalí. Jest to jedna z nejdůležitějších koncesí, učiněná vládou německo-nacionálnímu programu, jest to nový krok k uskutečnění německého ideálu, jenž nese se za národním roztržením této země. Neboť oč jiného tu jde, než uvnitř této země zříditi hradbu mezi oběma národnostmi a ještě více prohloubiti propast, jež je dělí, tak aby v okamžiku rozhodném bylo vše připraveno k oné veliké akci, po níž němečtí krajané naši tak velice touží. Proč ale páni nyní s takovým úsilím a s ta- kovou vehemenci a budiž doznáno i s plným zdarem zasazují se o realisování myšlenky, ně- mecký úřadník německému lidu? Je to příro- zeno. Po dlouhou dobu vyhýbali se Němei službě veřejné, ponechávajíce tuto téměř vý hradně nám Čechům. Měli k tomu příčiny své Průmysl a obchod poskytoval jim nejen mnohem větší garancii dobré existence, než druhdy chudě placená místa úřadnická. Bohatli při tom a zů- stali neodvislými, kdežto Čech se mučil a za mi- zernou odměnu ve službě živořil. Měmcům bylo lhostejno, kdo plní místa ve veřejné službě. Malí úřadníci manipulační, účetní a konceptn nižších kategorii byli jim i při své české ná- rodnosti neškodní, na místa vyšší a rozhodujíeí povoláni byli z pravidla beztoho Němci a jme- nován-li byl na takové místo úřadník Čech. stalo se to jen za tu cenu, že národnost svou prodal a že stal se vydatnějším ještě nástrojem germanisace, než rodilý Němec. My Čechové měli jsme téměř po celý minulý věk úřadnická místa ne pouze v Čechách, nýbrž i jindev pachtu, však jací to byli lidé, z nichž do- plňovala se v době metternichovské a ba- chovské byrokratická armáda? Vždyť exem- pláry z doby té trčí ještě do doby naší. — Naši lidé za mizerný žold namáhali se v kan celářích, obstarávali veřejnou správu a měli ve svých rukou výkony tak zvané »spravedlnosti«. co zatím Němci jako lidé samostatní hleděli s průmyslu, obchodu a živnosti, zůstali lidmi svobodnými, žili spokojeně a bohatli. V poslední době poměry se však změnily. Vědomi národní naplnilo konečně i stav úřadnický. Generaee starých byrokratických šosáků vymřela a její místo zaujali mužové, vychováni duchem národ- ním, upřímní Čechové, kteří nedají se již zne- užiti k ničemné, bídné službě odnárodňovací. kterou za mizerný kus chleba ochotně konali jejich předchůdci, na nepatrné výjimky. Někte- rým z našich podařilo se talentem svým a vy nikajícimi osobními vlastnostmi vniknoutido
#6 alto_textblock #6
oněch byrokratických sfér, jež druhdy byly vy- hrazeny úplně kreaturám německých a germa- nisujících vlád. A to ovšem Němcům do krámu se nehodilo. Politika jejich, založená na fa- lešném předpokladu, že jen u nich bude vě- domí národní pokračovat a se sílit, kdežtou ostatních národů zůstane tam, kde bylo před 50 lety, je zklamala, i bylo třeba ji poopravit. Zatím polepšeny platy úřadnické do té míry, že v nynějším krutém zápasu o existenci a při vzmáhající se české konkurenci v obchodě av průmyslu není již povolání úřadníka karriérou nejhorší a proto nyní to úsilí a ten shon po úřadnických místech pro Němce. Což to špatná spekulace, donuceno li bude 80 procent českých úřadníků spokojiti se se 60 procenty — v nej- lepším připadě — míst, kdežto 20 procentům Němců zbude jich 40 procent? A jak jinak šplhati budou za vídeňské protekce vzhůru Němci, kdežto Čechové zůstávati budou dole na těch nejnižších stupních! Znamenitý plán ! Vy mítit z uzavíraného území českou intelligencia zbavit je tak zvaných »krystalisačních bodův« českonárodní agitace, očistiti »německý« kraj. uspíšiti roztržení země a při tom pojistiti svým lidem nejen houf dobře placených, ale také v ohledu národním důležitých míst. A vláda páně Körbrova pochopila intence německé a vláda ně- mecký plán provádí. Toho buďme si vědomia dle toho zařiďme své jednání. — Dodatečné rozčilování ústeckých Němců. V rozčilování jsou naši Němci mistry nepřeko- natelnými, hotovými virtuosy. Dovedou se roz hořčovati podle pečlivě upravené stupnice, na jejichž různých stupních usnášejí se ve svých resolucích, nejnověji »Entsehliessung« zvaných a rozčilují se, ohlašují své pobouření na určitý den, obyčejně se zárukou aneb výslovně bez ní. žádná regulační kamna nekonají svou službu tak výtečně, jako rozčilování ústředí národníh tělesa našich Němců. Dosud ještě nikdy ne- stalo se, že by se byli zapomněli rozčilit, až Němci ústečtí octli se těchto dnů v takovém neslýchaném rozpoložení mysli. Dopsali o tom do pražské »Bohemie« následovně: Jak dodatečně ve známost vešlo, konala se ve zdejší besední budově, všemi českými spolky v Ústí pořádaná slavnost Husova, k níž centrála počešťovacího spolku pro severní Čechy vyslala učitele Edv. Storcha, pro štváčskou propagandu z Mostu odstraněného, kterýž ústecké Čechy vy zýval plamennou řečí k vytrvání v jich boji proti »německé brutalitě«. Po slavnostní řeči byla za- pěna píseň husitská. — Nový to důkaz, kam až česká organisace v uzavřeném jazykovém území německém dospěla.s Kdyby ústečtí Němci byli o husitské slav nosti v tamní besedě zvěděli týden před ní, než tři neděle po ní, není pochyby, že by byli na týž den ohlásili obvyklou vzdoroslavnost s ná- ramným štvavým rámusem a prohlášením, že neručí za veřejnou bezpečnost a v nejlepším případě mohla ústecká beseda rozmnožiti své sbírky kamení, naházeného okny do jejich míst- ností, o nové doklady kamenné kultury něme- cké, jestliže by vůbec nebyl došel zákaz jieh oslavy mistra Jana. Takhle ukázalo se, že čeho rozum nezná, toho srdce neželi, leda — doda- — »Vaterland« poučuje »Bohemii« o ně- meckých »vrazích«. Ve své pondělní kritice Grégrovy řeči, na hoře Žižkově pronesené, vy- týkala pražská »Bohemie« řečníku neslýchané potupy Němců, jež prý mezi jiným také »vrahy« nazýval. Dojmutí »Bohemie« přimělo vídeňský »Vaterland« k filologickému privatis- simu ve prospěch kasiňáckého listu. Vypravuje. že si přečetl řeč dra. Grégra v »Národních Li- stech«, ale v celém jejím znění nenalezl prý ani jednou slovo »vrah«. Ovšem prý jmenoval dr. Grégr na několika místech Němce nepřátely a úhlavními nepřátely českého národa a spo- lečnými nepřátely Slovanstva. Přes to vše není prý vyloučeno, že mohl užiti v témž smyslu výrazu »vrah«, neboť znamená v původním svém významu a povzneseném stylu rovněž nepřítele. Kořen vězí v časoslově »vražiti«, což znamená »ne- náviděti« a vrah jest tudíž »nenávistník«, nepříte ve smyslu všeobecném. Teprve v druhé řadě v řeči obvyklé jest nenávistníkem a nepřitelem druhu zvláštního, totiž skutečným vrahem. »Leč němečtí tuctoví zpravodajové« pokračuje »Vat.«, »kteří znají jazyk český jenom povrchně překládají toto slovo chvějícím se Němcům povždy »Mörder«, aby jim namluvili, že Češi ve své vlastní zášti jim přikládají až k vraždě sahající zášť proti Čechům. A přece měli by si uvědomiti při takovém překládání logický prohřešek, jehož se dopouštějí Někdo je vrahem teprve, když vraždil. Ale český národ žije, jak figura ukazuje, život svěží, mohut ným tepem bijící. Jak by mohli tedy býti Němei jeho vrahy? Mimo to neútočil dr. Grégr posledn svou řečí jenom na Němce. Také Řím, českou šl- chtu, a bývalé spojence činí zodpovědnými za n- štěstí, jež Čechy stihlo . ..« Všechna čest filologickým znalostem »Va terlandu«. Mohl jíti pro »vraha« až do sanskrtu a také u Notkera řečeného Pyskatý, jinak Teu tonicus byl by našel staroněmecký doklad pro týž kmen (vruoge), ale, je-li mu dnešní bujarý život českého národa dokladem, že Němci nejsou vrahy českými, a že vrahem národa českého není také Řím i v tom druhém, nepřenáše- ném smyslu, pak se »V.« mýlí. Jsou známy případy. kde si oba tito vrahové českého národa podali ruce. Nedělní oslavenec, o němž Ed. Grégr pro- slovil svou kritisovanou řeč, uměl ovšem s nimi zatáčeti, i Prokop Holý. Čtyři německé křižácké výpravy, vedené Římem, z Čech vytloukli, pátou u Domažlie, kde Řím ztratil utíkaje klobouk,z Čech vyzpívali. To bylo pět ovšem nezdařenýeh pokusů úkladné vraždy Němců s Římem spo- lečně podniknutých proti českému národu. Z ostatních přemnohých budiž připomenut spo- lečný vražedný úklad Říma s Němci na Bíle Hoře, na jejímž poli vrazi českého národa zů- stavili svou oběť s podřezaným hrdlem. Tu byli Němci jako pravidelně vedeni také Římem vůdce jmenoval se tentokráte Títzsimon a byl svým povoláním jezuitou. Tenkráte se římští němečtí vrahové domnívali, že vražda se po- dařila. Dnešní bujarý život českého národa do kazuje, že i to byl jenom pokus nedokonané vraždy úkladně. Ale proto zůstává Němec přece jen vrahem a Řím katanem českého národa pro všechny věky! A tak může si »Vaterlande s »Bohemif« přes všechny jazykozpytné roz míšky podat ruce! — Pověsť o velkých zpronevěřeních v cí - kevním jmění v olomoucké arcidiécesi olomou ckým pokrokovým orgánem před několika dny přinesenou, prohlašují orgány olomoucké arci biskupské konsistoře za pouhý výmysl.
#7 alto_textblock #7
tečně.
#8 alto_textblock #8
— Z Turčanského svatého Martina. (Zvl telegr. »Nár. Listů.«) Svatomartin s ký sjezd zmařen pro stálé ohně, jež v městě zuří. V sobotu shořela značná čásť Martina včera chytilo na dvou místech. Večer v blízk vsi Dražkoveích lehly 3 osady popelem. Dnešní valná hromada Musealní společ- nosti dospěla ku přednášce Skultetyhoo místních jměnech slovenských, ale byla přeru- šena zprávou, že hoří evangelická fara. — Z kruhů lékařských. Pan dr. Alois Wachs- mann, zubní lékař v Praze, meškati bude od 10. srpna mimo Prahu. — Úmrtí. Dne 2. t. m. zemřela v Mnichově Hra dišti po delší nemoci paní Franliška Edlová, vdova po hostinském a matka dramatického umělce pana Jindřicha Edla, ve stáří 57 let. Pohřeb koná s ve čtvrtek dne 4. t. m. na tamější hřbitov. — V Ne- směřicích zemřela paní Karolina Deutschová Tělesná schránka zesnulé bude v pátek dne 5. z Ne- směřic do Zruče převezena a zde pohřbena. — Převezení zesnulého hraběte Arnošta Waldsteina stalo se včera odpoledne z kostela sv. Tomáše na Malé straně. Pohřebních obřadů průvodu na nádraží české severní dráhy zúčastnil se četní šlechtici, poslancí za velkostatek, v zastoupen panovníka velící generál polní podmaršálek Czibulk atd. V průvodu ubíral se prapor pěš. pluku č. 11 s ka- pelou a sbor ostrostřelců rovněž s kapelou. Před ná- dražím Františka Josefa vojáci vypálili čestnou salvu. Pohřeb zesnulého bude se konati dnes odpoledne Mnich. Hradišti — Tichou oslavu 40letého trvání české samo- správy uspořádal výbor okresní společně s městskou radou v Kamenici n. Lip. v den 31. července 190 přednáškou pana JUDra. Aloisa Kotrbelce, zem. poslance a purkmistra města Tábora „O významu naši samosprávy v životě společenském a národním“. Pa poslanec, starostou okresním p. S. Vrdlovcem a purk- mistrem p. JUDrem. J. Machačem vřele uvítaný, byv představen zástupcům a přátelům samosprávy, kte se v počtu nade vše očekávání velikém sešli, objasni nejprve pojem slova samosprávy a vysvětlil pak vý- znam samosprávy pro veřejný život v obci, v okresu i v zemi. Dále uváděl, jaké účinky samospráva vy- voditi může a vyvozuje, když spočívá ve svorných a zkušených rukách a slovy přesvědčivými volal p svornosti v obci v celém jejim ethickém významu k uplatnění zdravých myšlenek a ideálných snah sou- středěním lidí dobré vůle. Doložil pak, že jenom svě- domitě vedená samospráva obecní dovede povzněst český národ k dnešnímu rozkvětu a hmotnému blaho- bytu, jakož i k uplatnění jeho politických snah a ukon- čil výklad svůj přáním, jež svého času vyšlo z pěra poslance a ředitele obecních úradů v Plzni pana Frant. Schwarze: „aby se staly české obce bedlivými stráže zákona, statečnými hajíteli svých práv, jakož i svědo- mitými plniteli povinností, které jim konati náležía mocnými ohnisky pokroku a osvěty pro všecek národní život“. Panu řečníku gratulováno a pánům poslancům kteří zájmy naše hájí, provolána sláva. — Ústiední jednota českých lékařů v královslv českém, markrabství moravském a vévodství slezském koná v sobolu dne 6. srpna letní řádnou valnou hro- madu na Kladně. Účastníci vyjedou z Prahy z ná- draží spol. státní dráhy v Hybernské ulici osobním vlakem v 8 hod. 35 min. ráno. — Pracovní sjezd intelligence ze západní Moravy v Telči. Dne 14. a 15. srpna konají se v Telčí dva sjezdy První den věnován bude olázkám studentským. druhý den, 15. srpen, jest sjezdem pracovním intelli- gence západní Moravy. Na sjezd tenlo dovolujemes zváti všechen lid západu moravského a zvláště z okresu jihlavského, telčského a dačického a při- lehlých okresů. Sjezd ten jest prvním pokusem sjezdu v širších rysech na západu moravském. Poslední t- kový pracovní sjezd konán byl v Mor. Budějovicích v září 1897. Tužba, abychom přehlédli poměry vešker v západním cipu moravském, jeví se více než kdy jindy velmi oprávněnou. V krajích našich není soustavné práce, jenom ojedinělé stopy a proto je třeba, aby sjezd semkl stejně smýšlející. Pořad sjezdu jest: 1. Sociální a kulturní poměry a potřeby západu morav ského. 2. Hospodářské poměry a potřeby. 3. Živno- stenské poměry a potřeby. 4. Národní poměry západu moravského. 5. Odboru Národní jednoty pro jihozáp Moravu, na Telěsku, Jihlavsku a Dačicku. Sjezd koná se dopoledne o 1/2 10. hodině v místnostech městského divadla v Telči dne 15. srpna 1904. — Výstava L. Kuby v Poděbradech bude zahájena tuto sobotu dne 6. srpna o 9. hod. dopol. Otevření stan se způsopem sice jednoduchým a prostým, ale důstoj- ným. O půl jedenácté je pak prvá z přednášek, jež v sálech výstavních konati se budou „O umění vů- bec“. Zajímavo je, že již nyní jeví se pro výstavu ne- obyčejný zájem a ohlašují se hromadné návštěvy, jimž městská rada — jako pořadatel výstavy — všemož- ným způsobem jde vstříc — Ve prospěch českých menšin pořádá odbor Národní jednoty severočeské pro Nové Město n. M. a okoll za součinnosti místních spolků národ- ních dne 7. srpna t. r. lidovou slavnost v zahradě »Sokola« novoměstského a koncert úplné kapely p. J. Boše. Pro občerstvení obecenstva zřízeny budou buflet, restaurace, kavárna, mlékárna a j. K zábavě přispějí: museum, siloměr, vypouštění obrovského balonu, potulní písničkáři, italský flašinet atd. Zpě- vácký spolek »Kácov« přednese několik případných sborů. K závěru slavnosti uspořádán bude členy »Sokola« nádherný rej lampionový o 50 světlech Začátek o 3. hod. odpol. Účel slavnosti žádá, aby den 7. srpna stal se dostaveníčkem všeho vlastenecky cítícího občanstva nejen místního, ale i okolního. — Sjezd kollegů z učitelského ústavu v Praz z r. 1879 ročník B koná se najisto v úterý dne 9. srpna t. r. po 7. hod. večer v restauraci Brej- škově, Praha, Spálená ulice. V touž dobu i ročník má tam svou schůzi. O všem bližším možno se do- hodnouti v týž den odpoledne před důvěrnou schůz delegátů, jež o 2. hodině odpol. se koná a kdež pří- tomni budou kollegové Straka a Trousílek. — Sjezd abiturientů gymnasia českobudějovického z r. 1879 bude se konati ve středu dne 17. srpna Budějovicích. Před tím v úterý dne 16. srpna přá- telská schůze v Besedě, na níž se ustanoví program druhého dne — Abiturientům telčské reálky z r. 1894 Před deseti léty slíbili jsme si, že r. 1904 se sejdeme V srpnu t. r. 13., 14. a 15. jsou v Telči pracovní sjezdy studentský a intelligence ze západní Moravy a slav- nost ve prospěch podpůrných spolků vysokoškolských „Hlávky“ a „Radhoště“. Mohli bychom se tudíž v tyto dny v Telči sejíti. Kteří hodláte přijeti, dopište do 10 srpna podepsanému. L. Šindelář, odborný učitel v Bo- honicích u Brna. — Pátá manifestační slavnosl Českoslovansk obchodnické besedy, která se koná již tuto neděli dne . srpna na Střeleckém ostrově budí všeobecný zá- jem a lze očekávati, že slane se dostaveníčkem obe- censtva zábavymilovného jak pražského tak i před- městského. Dle skončených příprav lze právem sou- diti, že letošní slavnost předčí bohalostí a zajímavost svého programu slavnosti předchozí a že návštěv níei budou hojně odměněni za malou podporu, jež po- skytnou fondu pro strádající obchodní pomocnictvo českoslovanské, příjemnou zábavou. Vstupenky ke slavnosti po 30 hal. lze obdržeti v čelných pražských i předměstských závodech, jakož i v kanceláři Č. O. B. v Jerusalemské ulici č. 7, II. posch. — Záležitost obcbodního přístavu v Holešovicícl. Vzhledem k souvislosti, která se ukázala jednak mez otázkou uhražení nákladu na zřízení přístavu hole- šovického jako přístavu obchodního, kteréž komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách pro vésti zamýšlí, jednak olázkou zúčtování mezi státem a zemi stran úvěru svého času ke stavbě přistavů v Karlíně a v Holešovicích a k uplavnění Vltavy o Karlína k Františku povolených, zdálo se býti žá- doucno, aby především tato otázka zúčtování byla upravena. K tomu konci konala se dne 9. května t.r. u místodržitelství porada, jíž se zúčastnili zástupce ministerstva financí a zástupci zemského výboru a ko- mise kanalisační. Na základě výsledků této ankety usnesl se zemský výbor v sezení svém dne 20. čer- vence t. r., sděliti vládě, že jest ochoten, podati sněmu návrh, aby byl povolen obnos, jehož jest třeba k úhradě polovice ná- kladu — který se teprve blíže určiti má — na za- řízení přístavu a aby byl povolen dodatečný příspěvek k výlohám vzešlým již stavbami přístavními a splavněním, jestli c. k. vláda definitivně zabezpeč uhražení druhé polvice nákladu na zařízení přístavu
#9 alto_textblock #9
jako přístavu obchodního a svolí k vyloučení jistých položek výdajových ze zmíněného zúčtování. — Žofín — Vimperku. Dnešní koncert na Žofíně pořádán jest obětavostí p. Zelenky ve prospěch poho řelých ve Vimperce. Celý hrubý příjem připadn těmto nešťastným a proto zvýšeno vstupné výjimečně z 10 na 20 hal. Škody ve Vimperce odhadnuty jsou na 800.000 K a jenom 6 majitelů domů je pojištěno Bida je veliká. Mnohým rodinám nezbylo více, než co na sobě měly. I lidé pevní a energičtí ztrácejí mysl a zoufale hledí v bídnou budoucnost. Prosíme pražsk obecenstvo, aby hojnou návštěvou rozmnožilo vy datně dosud slabé podpory Vimperským. — Slavnosti řemeslnictva českého. Velká aka- demie, kterouž v sobotu dne 13. t. m. v sálecl ostrova Žofinského zahájeny budou letošní slavnosti pořádané ve prospěch postavení domu řemeslnického obohacena byla dvěma cennými příspěvky: básní Jaro slava Vrchlického, nadepsanou „Práce“, a hymnou komponovanou prol. Ad. Piskáčkem. Tato přednesena bude kroužkem pražského „Hlaholu“. — Ke sjezdu pořádanému Zemskou jednotou řemeslnických a živno- stenských společenstev ke dni 14. t. m. na 10. hod dopol. na Žofině, docházejí četně přihlášky venkov ských účastníků, takže jest už nepochybno, že letošn sjezd bude jednou z největších manifestací stavov ských. — Vstupenky ke slavnostem na výstavišt po 40 hal. a po 20 hal. (studentské, dělnické a dětské byly dány do rozprodeje všem společenstvům a korpo- racím odborným. — Bazar, sestavený z předmětů darovaných řemeslníky a živnostníky, umístěn bude v levém křídle průmyslového paláce. Od jiných pod- niků toho druhu lišiti se bude tím, že nebude snad snůškou málocenných tretek, nýbrž výstavkou vkus- ných a cenných prací českých výrobců, kteří darová- ním předmětů hledí přispěti k rozhojnění fondů n vlastní dům. V posledních dnech věnovalo pro bazan gremium zlatníků a stříbrníků množství cenných před- mětů. — Subskripce, podniknutá damským odbo- rem slavnostním, jakkoliv nejvyšší letní saisona po- dobným akcím nebývá přízniva, čile pokračuje, dík ochotě, s jakouž se obětavé dámy ve většině míst setkávají. — Plakáty, obsahující podrobné pro- gramy, rozeslány budou do všech veřejných místností koncem tohoto týdne. — Inserty pro slavnostní list přijímány budou neipozději do 5. srpna t. r. Inserty mimo kancelář v Řemeslnické besedě přijímaji pp. Jan Kamelský, redaktor Českého Klempíře“, Praha Iv (u Daliborky); Josef Hobl, Král. Vinohrady, Kolárov ul. č. 714; Karel Cimler, obuvník v Libni, Jungman- nova tř. 93; Frant. Skořepa, malíř v Žižkově, Neru- dova ul. 757; Josef Skopový, krejčí, Smíchov, Plzeňská tř. č. 608; Josef Přibáň, Praha I. č. 673; Frant. Kohn krejčí, Praha II., Václavská ul. 327; Alois Slavíček krejčí, Praha I. č. 668; Jan Šafr, uhlíř, Praha II., Ště- pánská ul.; Hynek Kráčmera, kožešník, Praha I., Me- lantrichova ul. č. 468; Josef Švec, cukrář, Praha I. ulice Karoliny Světlé, a Josef Klecar, krejčí v Praze III., Nerudova ul — C. k. veřejná a universitní knihovna v Praz byla v měsíci červenci navštívena 5390 čtenáři, kteř použili ke svým pracem 6665 svazků. Domů vypůj- čeno 1879 sv., na venek a do ciziny půjčeno 148 sv.- z ostatních a zahraničních knihoven pro zdejší obe- censtvo vypůjčeno 59 sv., Čítárnu navštívilo 654 čte- nářů, kromě toho bylo použite 236 rukopisů — K důstojnické afféře v Olomouci. Z Olomouce se sděluje, že řízení, vedené proti dvěma důstojní- kům, kteří nedávno v kavárně zranili kavárníka jednoho státního úřadníka šavlí, vedlo k tomu, že oba byli odsouzeni k vězení a že jeden z nich vy- zván byl, aby dobrovolně důstojnickou hodnost slo žil. Rozsudek musí býti ale ještě vyšší instancí po tvrzen. — Změny držebností. Obec král. hl. města Prahy koupila od pana Václava Poustky jednu osminu domu čp. 30—V. v Josefovské třídě za 3125 K. Soukromník pan Josef Urban koupil od stavilele p. Viktora Skučk dům čp. 847—VII. za 66.035 K. Pan Josef Klimla koupil od pp. manželů Josefa a Alcisie Mandelbau- mových dům čp. 1181 v Chodské ul. na Král. Vino- hradech za 130.000 K. Paní Františka a sleč. Jaroslav Koželužských koupili dům čp. 225 na Král. Vinohra- dech za 40.000 K. Inženýr pan Albert Brousil koupil společně s manželkou Františkou slavební pozemek č. kat. 532/64 za vodárnou na Král. Vinohradech z 9085 K. Pan Emil Krejza koupil od pana Roberla Ho niga pozemek č. kat. 570/22 na Král. Vinohradech za 12.600 K. Manželka lékaře paní Růžena Luklova kou- pila od velkostatkáře pana Jana Kreissla stavební po zemek č. kal. 523/60 na Král. Vinohradech za 30.112 K. Slavitel pan Emil Moravec a architekt p. Karel Voves koupili společně od Vinohradské záložny stavební po zemek č. kat. 73/16 z usedlosti Štikovny (Eichmanky) v prodloužené Brandlově ul. na Král. Vinohradech za 40.000 K a vystaví tam čtyřpatrový dům. Paní Kate řina Tomašovičova koupila od paní Terezie Šťovíčkové a spol. stavební pozemek č. kat. 397/18 na Král. Vino hradech za 8276 K. — Záchranná stanice v Praze v měsíci červene poskytla první pomeci v 744 případech; v noci žá- dáno její pomoci v 36 případech. Chirurgických one- mocnění bylo 551, vnitřních 62, očních 131, sebevra- žedných pokusů bylo 9 případů. Ambulančním vozen prevezeno 82 osob. — Úraz při česáni ovoce. Čeněk Krahulík, 23letý hlídač sadů Frant. Novotného v Žižkově č. 354 včer při česání ovoce spadl se stromu a utrpěl těžké vnitřní poranění. Po první pomoci lékařské byl převezen do všeobecné nemocnice — Vloupali se do bytu holiče. Ke zprávě po tímto záhlavím ve včerejším odpoledním vydání uve- řejněné, dodáváme, byvše o to požádáni, že dle pí- semného prohlášení c. k. policejního úřadu Václav Menzl z č. 930—III. a Jan Linder z č. 168—III. nejsou obviněni z krádeže, spáchané v bytě p. Jos. Frankla. nýbrž že byli pouze přítomni v otevřeném prázdném krámě, kdežto praví pachatelé do zadního pokojíku holičova se vloupali. — Oheň na poli. Jeden ze sekáčů, zaměstnaný v pondělí sečením obilí na poli rolníka Fr. Kuliče v Sibříni u Říčan, zapálil si dýmku a odhodil sirku do obilí, které se vzňalo a shořelo ve značném roz- sahu v ceně 500 K. — Sebevražedný pokus v Král. Oboře proved včera večer 21letý monteur Jaroslav Krňanský z Pro- kopovy ulice č. 3 v Karlíně. Zoufalý mladík vypálils střelu z revolveru do levé strany prsou a způsobils těžké poranění. Jako příčinu svého činu udal, že má narukovati a nemá na vojnu žádných peněz. První pomoci poskytl mu lékař p. dr. Strnad. načež odvezen byl vozem záchranné stanice do všeobecné nemoc nice k dalšímu ošetřování — Z Kralup n. Vlt. O průmyslovou pokračova školu v Kralupech n. Vlt. zasloužil se pořádáním pře nášky i nezištnou radou při řízení dílenské výstavky a dále darem 20 K na zakoupení učebných pomůce jmenované škole p. L. Weigner, inspektor technologi- ckého musea v Praze. Školní výbor vyslovuje jemu dík s přáním, aby toto jednání našlo hojně následov
#10 alto_textblock #10
niků!
#11 alto_textblock #11
— Loutkové divadlo. V národním loutkovém dí vadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře benicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod. „Hrad nad Sázavou. — V soudní dražební síni v Praze v pátek dn 5. srpna od 1/29. hod. dopol. konati se bude veřejná dražba. Prodávati se bude: fotografický přístroj a de sky, přístroj na vzdušné obrazy, fonograí bez válců laternamagika s obrazy, dva dalekohledy a různ optické zbozí; regál, pult, různý nábytek, zařízen z fotografického závodu, zalízení domácí, mýdlo svíčky, pianino a nový skvostný nábytek, zařízení d salonu. — Panorama Nár. jedn. pošumavské ve Ferdi nandově třídě zůstane v srpnu uzavřeno. Dary a pří spěvky pro pohořelé ve Vimperku přijímaji se lan denně.
#12 alto_textblock #12
Různě zprávy.
#13 alto_textblock #13
= Z Vídně, 3. srpna. (C.-B.) Dle »Neue Frei Presse« zemřel nejvyšší komoří hr. Hugo Abensperg Traun na zámku Maisson, = Požár v Uhrách. Z Pešti se telegrafuje V obci Szintye (u Aradu) shořelo 9 domů i s vedlej šími budovami, zásoby píce a 3letá žeň, Lokaliso vání požáru vadila vichřice. = Zemělřeseni v Uhrách. Z Komárna se tele grafuje: Dnes dopoledne o 11. hod. bylo tu pozoro váno zemětřesení, provázeně rachotem Škod nezpů sobilo.
#14 alto_textblock #14
= Vlak Iupiči přepaden. Z Chicaga se telegra- fuje: Ve večerním rychlovlaku, jenž odtud jezdí d- St. Louis, vniklo v pondělí pět maskovaných muto do vozu ke spaní a uloupilo cestujícím 3000 dollarů a četné cenné předměty. Potom signálem poplašným zastavili vlak, seskákali a uprchli z něho. Není pe nich ani stopy.
#15 alto_textblock #15
Dramatické umění. Lidové divadlo : Urania“ v Praze—VII. Dre opokuje se po šestadvacáté: „Na pomoc Rusům Výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o 5 jedn. Na- psali K. Fořt a Č. Hráška, Hudba od E. Starého. Re- žisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložky tanč pí. Stará a sbor dam. Světelné effekty řídí div. misk R. Valášek. Nové dekorace pro II., III. a IV. jednání z atelieru dekor. malíře E. J. Reicherta. Veškeré ko stymy a ruské i japonské uniformy zhotoveny v dv dilně. Ve hře zaměstnán jest celý personál a 50 kom- parsistů. Zpěvní čásť obstarají: pí. Hesová-Gulhová p. Hlavatý, sbor dam a pánů. Začátek o 7. hod. ve Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. - Zejtra hraje se po druhé: „Podprefekt“, fraška o 3 jel jejíž včerejší premiera velice se líbila. — Ve čtvne jest benefiční večer p. Jana Chalupníka. Bude s po prvé hráti původní veselohra: „Lidé a lidičky Napsal dr. Janke-Dvorský. Na neděli večer přips- vuje se v novém studování Blumenthal-Kadlburgov výborná veselohra „U bílého koníčka“ + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes je premiera Mailhac-Halevyovy operely „Bum, bun v divadelním zpracování Ostenově s hudbou Sterne veu. Titulní úlohu zpívá pí. Mař. Zieglerová. Ostal hlavní úlohy jsou v rukou dam: Besové, Kubíkon a pp. Charváta, Beneše, Vaverky, Kubíka st. a Edi Opereta, již scénicky vypravil režisér Jos. Kubík, p bližuje se valně v jednotlivých místech jemné fnn couzské komické opeře a opírajíc se o celou řadu n jen situací, ale i trefně vystihnuté karaktery kon ckých figur a jsouc pečlivě připravena dobude si z jistě téže přízně, jakéž se těší všecky operety n smíchovské scéně vypravené. Blokové lístky k dneš- nímu představení neplalí + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradec Dnes hraje se ve prospěch pana Jos. Bláhy „Monika“ tragedie o 3 jedn. Napsal J. J Kolár. Zejtra je lidev představení za poloviční ceny: „Magdalena“
#16 alto_textblock #16
Ze soudní síně.
#17 alto_textblock #17
Ze soudu odvolacího Schlazená nadutost. Jaký smysl pro pravdu, spr- vedlnost a právo mají naši rozlomilí súsedé same- spasitelně národnosti, běží-li o provádění zásad oněch vůči bližnímu Čechu, dokazuje výmluvně afféra, pro- jednávaná včera ve II. instanci odvolacím senátem zemského trestního soudu. Litomyšlský advokát pan dr. Bedřich L. zastupoval v února 1903 rolníka Ant. Steífana z obce Chmelíka ve sporu s firmou J Vítka v Postřehnově na Moravě o převzetí hospodál- ského stroje. Ve sporu tom docílil sice zmíněný český advokát částečného úspěchu, ale rozsudkem uloženo mu nicméně zaplatiti čásť útrat obnosem 46 korun. Steffan, který, mimochodem řečeno, má peněz jako želez a je Němčourem od kosti, neměl se však k bez- odkladnému zaplacení, nýbrž žádal svého právního zástupce, ač mu nedal na vedení sporu ani krejcaru zálohy, by obnos zmíněný zapravil prozatím sám slíbil mu náhradu při zúčtování konečném. Český advokát vyhověl ochotně i této žádosti Steffanově poslal počátkem července m. r. peníze substitutu zá- stupce protistrany dra. Jindry v Zábřehu, litomyšl- skému advokátu p dru. Glossovi, jehož kancelář všal nedopatřením opomenula zpraviti o tom p. dra. Jindru. který nevěda o tom, že pohledávka je vlastně již vy- rovnána, vedl proti rolníku Steffanovi exekuci. A ted došlo k zápletce, jaké by se byl nikdo nenadál a její důsledky dospěly až před trestní forum. Steffan totiž, aniž by se byl soudnímu vykonavateli zmínil i jer slůvkem, že zaplatil už jeho právní zástupce, obnos exekucí vymáhaný odevzdul úřhdnímy zřízencia když pak dr. L. jej upomínal o palmár a náhradu 46k jimiž jej byl založil, pan Steffan neuznal ho hodným ani odpovědi, a mlčel tvrdošíjně i na upomínací za- lobu. Teprve, když p. dr. L. užil prostředku ráznějšího a domáhal se své pohledávky mobilární exekucí, udal Steffan pohnutku svého vzdoru a po vysvětlení omylu továrna Vítkova částku zaplacenou vrátila. Od té doby však Steffan dával bývalému svému právnímu přítel cítiti osten své nemilosti. Kde jen mohl, očerňoval advokáta a nalezli se také lidé, kteří jeho překrouce- ným povídačkám věnovali sluchu. Pan dr. L. nepři- kládal valné váhy této ušlechtilé „zábavě“ Steffanově jsa si vědom své naprosté neviny. Ale také trpělivos jeho měla konečně své meze a Steffan byl na podzin nucen klopit 50 korun pokuty za to, že ve své ne- urvalosti neostýchal se pana dra. L. uraziti u soudu okresního na chodbě. Ale ani tento morální výprask necchladil pomstychtivý mozek germánského „umrav- něnce“. Naopak, podráždil jej do té míry, že soud v Litomyšli poslal oznámení, ve kterém uváděl,ž dra. L. udati hodlá pro podvod(!). Napaden advokát však nemlčel teď teprve a tak na tlustý kri neúnavného kverulanta svezlo se znova nepříjemn břímě urážkového procesu. Nicméně projevil p. dr. L vůči svému zavilému soku tolik shovívavosti a dobré vůle, že při líčení, konaném 7. ledna t. r., na zkrou- šené prosby a slib, že už nikdy nesníží se k mrzkému udavačství, žalující advokát obžalovanému Germánov odpustil. Co však se stalo potom, přesahuje opravdu veškeré pomysly. „Kajícímu“ Steffanovi už za týden po tomto smíru otrnulo a aby dokázal, že se přece nedá, uradil se se „soukromníkem a spisovatelem Albertem Tomalou k novému zákeřnému výpadu na nenáviděného českého advokáta. Zadaliť totiž ad- vokátní komoře pražské podání, v němž tvrdili o dru. L. „že jeho vinou Steffan utrpěl škodu“ a vyličovali věc tak, jakoby byl dr. L. zaplacení zmíněného obnosu pouze předstíral, aniž by byli o vysvětleném omyin ijen slůvkem se zmínili. Než nejenom to: nadutí Gen- máni vytýkali napadenému advokátu, že podal exe kuční žádost proti Steffanovi česky(l) což prý je možno — jak uvedli výslovně ve sve denunciaci — jen v rakouských kruzích ad- vokátních. Již toto jednání prý příčí se zá- konu, ježto prý spor, vedený jménem Steffana p. drem. L., projednáván byl německy a Steffan sám z neznalosti českého jazyka ani spisům nerozuměl. Výpotek ušlechtilého ducha německého končil hrozbou že věc uvědena bude na přetřes v novi nách, a že bude postaráno také o inter pellaci na říšské radě, nebude-li dr.l advokátní komorou potrestán.“ Pan dr.l učinil ovšem neprodleně kroky k obhájení své cti, n niž způsobem tak neslýchaným bylo útočeno a post- ral se prostřednictvím pražského kollegy svého pan dra. Šebesty, by oběma hrdinům německéhe mravu dána byla příležitost, odůvodniti smělé výpnoy své před soudem. Po líčení, k němuž ani Tomala a Steffan se nedostavili, prohlásil soudce pražského soudu vřestupkového rozsudek, jímž pro urážku nac odsouzeni Steffan k pokutě 100 korun, Tomal k pokutě 50 korun. I tento trest, poměrně mírny zavdal odsouzené dvojici podnět k opravnému pr středku. Podali odvolání k trestnímu soudu a omaslili je další snůškou argumentů. Zajímavo je, že neostý- chali se invektiv na samotna soudce. Vyhlednl si záminku k tomu v několika pravopisných chybách. jež přihodily se písaři při autografickém rozmnožován rozsudku a z jednoho vynechaného „s“, z předložšy „in“ místo „im“ a z vynechaného druhého „ní v slově „erinnerlich“ konstruovali sobě podklad k jizlivé poznámce, že by „soudce, který sobě plete třetí po se čtvrtým, měl nutně zapotřebí řádného tlumočníka Poznámek k této ušlechtilé taktice „bojovné“ zajiste netřeba. — Při odvolacím líčení včerejším zástupoe soukromého žalobce p. dr. Šebesta se vším důraě zem žádal za změnu obžalovaným přisouzené pokuty v trest vězení, poukazuje k tomu, že Steffan útoky své třikráte opětoval, ač musil sobě býti vědom jieh bezdůvodnosti a že urážlivý úmysl u Tomaly jeví s již z celé stylisace podání, jímž sám soudce byl d- konce napaden. Na doklad toho, že panu Steffanc i o krejcar právě nejde, uvedl obhájce jeho charakteri- stický výrok: „že by takových advokátů mohl koupi několik i s jejich kancelářemi“. Odvolací soud, jemuž předsedal rada z. s. p. Jenikovský potvrdil sic rozsudek I. instance v příčině Tomaly, jeho něměmu kamarádu Steffanovi však zaměnil pokulu v de- setidenní vězení, zostřené jedním postem Pan Sleffan přišel tedy z bláta do louže, ale zcel po zástuze.