#1
alto_textblock
#1
Dne I1. května 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICK
#3
alto_textblock
#3
LISTY.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 128. Strana 5.
#5
alto_textblock
#5
slušné, skromné, věcné naše úvahy najdou přece ně-
koho, kdo s námi od plic upřímně řeknej: »Inu, něco
se státi musí, on to je opravdu skandál.«
—Zpráva o desítiletém trvání pokračovací
školy průmyslové v Sedlei, jakož i výroční za rok
1899—1900, přednesena v neděli, dne 29. dubna 1900 při
zahájení výstavy veškerých prací žáků z kreslení, geom.
rýsování, živnostenských počtů a účetnictví, písemností a
listů jednacích. Dnes jest tomu právě deset let, co byla
zřízena zdejší pokračovací škola průmyslová. Bylo to strachu
a pochybování, když myšlénku o zařízení školy této poprvé
pronesl velect p. Jos. Šabata, městský tajemník a obchod-
ník v Sedlci. Kdo prý by školu tuto vydržoval, kde by se
na ní vzaly peníze. Ale neunavný tvůrce školy této neustal
přemýšleti, jak by se škola dala uskutečniti. Podal tedy
žádost k sl. občanské záložně zdejší za podporu a ta ve své
blahovůli podporujíc vše, jež ku blahu obecenstva slouží,
ihned složila 3)0 zl. co základ ku zařízení školy této.
A teprve, když v r. 1890 i společenstva smíšených živností,
oděvníků a obchodní gremium rozhodly se ku stálému nalé-
hání p. Jos. Šabaty školu zříditi, sestaven školský výbor,
jehož členy byli pp.: Václ. Javůrek, starosta města jako
předseda, Josef Černický, okresní starosta, Jos Šabata,
obchodník, Jindř. Špírhanzl, stavitel, Aug Semanský, říd.
učitel, Jos. Rubeš, učitel, Frant. Petráň a Josef Šourek.
Bylyť školy tyto zřizovány za tou příčinou, aby žáci, vystu-
pujíce ze školy obecné a řemeslu se věnujíce, mohli nejen
prakticky v oboru své živnosti cvičeni býti, ale aby také
i theoreticky se vzdělávali a aby se na ně i morálně mohlo
působiti. A tak e. k. ministerstvo kultu a vyučování
dne 14. února 1883 č. 3674 vydalo instrukci, jak mají se
školy tyto zřizovati a jelikež tehdá již v Benešově,
Bystřici, Vožici a Jistebnici školy takové byly a zna-
menttý prospěch všude patrný byl, nadáli jsme se
že i škola taková v Sedlci dobrého ovoce přinese. Začalo
se tedy vyučovati dne 1. října 1890. Žáků bylo zapsáno
23 a dnes jest jich již 54. Zesnulý řídící učitel p Aug
Semanský a učitel p. Jos. Rubeš rozdělili se o vyučování.
Během 10 let chodilo do zdejší školy 460 učňů, a sice:
67 krejčů, 67 řezníků, 56 truhlářů, 54 obuvníků, 45 ko-
vářů, 28 zámečníků, 26 zedníků, 19 kolářů, 17 pekařů,
13 mlynářů, 13 sládků, 10 zahradníků, 10 kameníků,7
obchodníků, 7 tesařů, 7 sedlářů, 4 bednáři, 4 holiči, 4 ci-
hláři, 1 voskář; a ti všichni nyní ve světě, jsouce
obohaceni vědomostmi rozsáhlejšími, lehčeji v zápase
o existenci mohou si vésti a také i s radostí na zdejší
školu vzpomínajíce, děkují zajisté jejím zakladatelům.
Docházka školní byla po všechna leta velmi pilná a mravní
chování úplně zákonné; nebylo ani jediného případu, kde
by se musilo užíti jiného kárného prostředku, vyjma škol-
ního napomenutí. Vyučovalo se do r. 1892 pouze v jedné
třídě a tu c. k. ministerstvo kultu a vyučování přípisem ze
dne 16. ledna 1892 č. 540 nařídilo, aby byla v Šedlci škola
normální, t. j. o dvou třídách a tak ve školním roce 1892 až
2893 začalo se vyučovati ve dvou ročnících dle schválené
učebné osnovy po 7 hod. týdně v každé třídě a sice: 4 hod.
kreslení volné, 1 hod. kreslení odborné, 2 hod. geometrické
rýsování, 4 hod. písemnostem a listům jednacím, 3 hod. živ-
nostenským počtům a účetnictví. Tím také rozmnožen sbor
učitelský o pány učitele Fr. Chlistovského a Al. Tučka. Vy-
učovalo se vždy v neděli od 9—12 hod. dopol., v pondělí a
ve středu od 6—8 hod. večer v obou třídách. Prospěch žáků
byl průměrný, velmi dobrý vyrovnal se dobrému. Odborný
dozor svěřen od 3. prosince 1891 č. 16483 c. k. min. kultu
a vyuč. vládnímu komisaři panu Vik. Bráfovi, prof. na c. k.
české státní průmyslové škole v Praze, ale v roce 1892 byl
na jeho místo dosazen p. Em. Hertík, taktéž profesor na
témže ústavě, který zdejší školu navštívil dne 19. února
1893, 17. března 1895 a 27. listopadu 1898. Taktéž i zem.
výbor jmenoval přípisem ze dne 1. prosince 1891 č. 882
svým zástupcem ve školském výboru vdp. faráře Josefa
Mottla. Veškeré učebné pomůcky, školní rekvisity pro žáky
honorář za správu školy, vyučování, osvětlování a topení,
posluha, čistění atd. placeny z fondu školního, do něhož při-
spěli, jak následuje: stát 1300 zl., občanská záložna 78 1.50
zl., země 780 zl., obch. komora v Budějovicích 575 zl, obec
250 zl., okres 230 zl., místní školní rada 18) zl., společenstvo
smíšených živností 80 zl., společenstvo oděvníků 100 zl., obch.
gremium 15 zl., zápisné od žáků 146 78 zl., úroky v zá-
ložně 40 zl. 52 kr., úhrnem 4586 zl. 80 kr. a vydání činilo:
správa školy 450 zl., vyučování 2551 zl. 94 kr., školní re-
kvisity pro žáky 540 zl, paušál 550 zl., učebné pomůcky
366 zl. 21 kr., tiskopisy 56 zl. 29 kr., poštovné a kolky
33 zl. 40 kr., různá vydání 7 zl. 23 kr., úhrnem 4555 zl.
7 kr., zbývá tedy dnes 31 zl. 73 kr. Přípisem c. k. okresního
hejtmanství v Sedlčanech ze dne 22. prosince 1895 č. 17934
jmenován zástupcem vys. vlády velect. p. Jan Vltavský, c. k.
berní v Sedlci. Bohužel, že během těchto 10 let rozžehnali
se s námi velice horliví členové školského výboru p. Josef
Míka, Fr. Petráň a zvláště úmrtím řiditele školy p. Aug.
Semanského utrpěla škola ztrátu velikou. Budiž jim všem za-
chována vděčná památka. Na místo řiditelské zvolen byl dne
1 října 1993 p. Jos. Rubeš, a školský výbor doplněn p. V.
Pazourkem, kterýž odstoupil i s panem Fr. Šourkem, byli
na jich místa zvoleni za společenstvo oděvnických živností
pp. Cinkl Ant. a Jan Rubeš. Ve školním roce 1899—1900
zavedeno i vyučování katolickému náboženství, a sice dvě
hodiny týdně. Školský výbor neunavně pečoval o rozkvět
školy a v častých zasedáních učinil mnohá důležitá a po-
třebná zařízení. Všichni pánové z lásky a obětavosti ne-
zištně povždy vykonávali čestný tento úřad, vědouce, že
prospívají jen ku blahu a lepší budoucnosti našeho živ-
nostnictva. Buďtež jim všem vzdány díky nejvroucnější !
Nemenší však láskou a obětavostí ke škole a zvláště
k žákům vynikal veledůstojný pan farář Josef Mottl,
který jakožto zástupce zemského výboru rok co rok
služby Boží na začátku i na konci školního roku laskavě
obětoval, ale í hmotně, a to udílením odměn, žáky ku
zbožnosti, mravnosti a pilnosti nabádal. Darovalť již za
dobu tu žákům na odměny přes 670 korun, a doufame, že
odměny ty vynesly a vynesou úroky stonásobné Žáci bu-
dou na vždy pamatovati na školu a bude jim to pobídkou,
aby v dobrém všichni povždy setrvali a jistě že vyprosili
na Nejvyšším Tvůrci, aby šlechetný dobrodinec a přítel
jejich na dlouhá a dlouhá léta při úplném a stálém zdraví
byl zachován. Taktéž i učitelsky sbor nelituje dne ani
hodiny, stálým zdokonalováním učiva hleděl vše usnadniti
a přístupným učiniti žactvu; staral se co nejvíce, aby
i ti, kteří s tím nejslabším předběžným vzdělaním přišli,
dle možnosti se zdokonalili. Všichni členové sboru učitel-
ského měli po všechna léta jedině zdar školy a prospěch
žáků na paměti, neboť každý musí uznati, že práce tak
obtížná nemůže nikdy býti odměněna jinak, leč dobrým
#6
alto_textblock
#6
výsledkem vyučovací methody. Tak byla i ústy c. k. vlád-
ního komisaře sboru učitelskému pochvala vyjádřena.
Škola vůbec těšila se po všechna léta všestranné přízni,
a to jak u jednotlivých korporací, které šlechetně ji pod-
porujíce, tak i pánů živnostníků, již včně své velmi pilně do
školy posílali a přispěli k tomu, že učňové nabyli vzdělání,
jakého jim velice třeba. Ku konci pak zprávy této povzná-
šíme hlasu svého k Tvůrci Všehomíra, Pánu nebes i země,
prosíce, aby všechny žáky školy naší, všechny pány členy
školského výboru, učitelstvo, zvláště pak všechny dobrodince
a přispívatele jakož i přátele školy ráčil síliti, v dobrém
stále je provázeti, nikdy neopouštěti a všem odměniti tak,
jak toho svět nikdy dáti nemůže. Zvláště pak račiž, dobrý
Bože, vyslyšeti prosby naše za blaho Nejvyššího ochránce
školství našeho J. V. císaře a krále našeho Františka Jo-
sefa I., jemuž provolejme třikráte — Sláva! Na to zapěna
hymna rakouských národů — Zachovej nám Hospodine!a
přednesena výroční školní zpráva za rok 1899 až 1900.
Příjem školy byl úhrnem 543 zl. a vydání úhrnem 516 zlat.
Školský výbor, jakož i sbor učitelský odbývaly schůze, ra-
díce se o zdar školy a prospěch žáků a usnesly se, aby žák,
jenž obdrží nižší známku z mravu, byl ozn ímen společenstvu
ku potrestání tím, aby mu byla prodloužena doba učení
Žádný učeň bez propouštěcího vysvědčení ze školy pokračo-
vací nesmí dostati za vyučenou. Ku konci poděkoval sboru
učitelskému vdp. farář Josef Mottl, jakož i p. Josef Šabata.
Žák Jindra Jan poděkoval všem dobrodincům a školskému
výboru. Mod itbou a rozdáním vysvědčení ukončen školní
rok 1899—19 0. Výstava byla po celý den hojně navštívena
a ve 4 hodiny všechny práce žákům rozdány. — Končíce
zprávu tuto přejeme, aby škola naše dočekala se takovýchto
desetiletí bez počtu a dej Búh, abychom mohli patřiti na
blaho těch, pro něž byla tato škola zřízena a jež jsme tu
vzdělávali.
#7
alto_textblock
#7
Spolkový věstník.
Valná hromada Národopisné Společ-
nosti Českoslovanské konati se bude v neděli dne 13.
května t. r. o 10. hodině dopo ední v sále Umělecké besedy
v Praze s tímto programem: 1. Čtení protokolu poslední
valné hromady. 2. Jednatelská a pokladní zpráva Národo-
pisné Společnosti Českoslovanské a rozpočet na budoucí
správní rok 3. Jednatelská a pokladní zpráva Náro dopis-
ného Musea Českoslovanského a rozpočet na příští správní
rok. 4. Volby do výboru Společnosti a do rady Národo-
pisného Musea. 5. Stanovení výše členského příspěvku.6.
Volné návrhy. Po valné hromadě koná se schůze všech čtyř
vědeckých sekcí.
#8
alto_textblock
#8
Divadlo.
Z kanceláře Národního divadla. Dnes vy-
stoupí p. Jiří Bittner j. h., a sice v úloze vévody ze Sept-
montsu v Dumasově dramatě »Cizinka« (3. čtvrt. předpl.)
V ostatních hlavních úlohách zaměstnáni jsou: pí. Sklená-
řová-Malá (markýza z Rumiéres), pí. Benoniová (Kateřina),
pí. Laudová (Noemi Clarksonová), pí. Danzerová (baronka
d'Ermelines), pí. Kolárová (paní Calmeronová), p. Seifert
(dr. Rémonin), p. Slukov (Clarkson), p. Vávra (Guy), p. Ma-
tějovský (Gérard), p. Želenský (Mauriceau), p. Řada (baron
d'Ermelines), p. Pštros (Calmeron), p. Focht (hrabě Berne-
court) a p. Šteinsberk (policejní komisař). — Zítra jest
slavnostní představení na výroční paměť úmrtí mistra Bedř.
Smetany. Dávati se bude po 367. Smetanova opera »Pro-
daná nevěsta«, v neděli odpoledne jest Dreyerova hra »Zku-
šební kandidát«, večer Wagnerova opera »Tannhäuser«.
Ve včerejším představení Blodkovy opery »V studni« zpívala
partii Veruny slč. Kettnerova a nikoliv pí. Klánová, jak
omylem bylo oznámeno.
#9
alto_textblock
#9
Literatura.
#10
alto_textblock
#10
Posudky.
Prof. Smolík, Parlez-vous frangais? Praktický
průvodce na cestách. Nakladatel A. Storch Syn, knih-
kupec v Praze na Staroměstském náměstí. Cena knihy
vkusně vázané 1 K 50 h.
Knížka tato bude všem, kdož chtějí podniknouti cestu
do Paříže na výstavu velmi výhodným a potřebným prů-
vodcem, zvláště těm, jimž běžné ucívání jazyka cizího činí
obtíže Jsou tu v rozhovorech sneseny všecky možné fráse,
vyskytující se v každodenním běžném rozhovoru, při tom
pilně přihlíženo, aby snadno každému v pamět se vštípily,
tak že při denním přečítání jich v čas potřeby poskytnutou
možnest snadno a rychle s každým Francouzem se do-
mluviti.
K těmto frásím vztahujícím se k cestě i pobytu v Pa-
říži, připojen jest dosti obšírný slovníček česko-francouzský,
jenž v sobě zahrnuje všecka slova pro obyčejnou po-
třeba, aby každý, komu by slovo z paměti bylo vypadlo,
rychle si věděl rady a pomoci. Nezapomenuto také na to,
že sloveso ve svém časování činí obtíží každému cizincia
proto poukazují číslice ve slovníčku u toho kterého slovesa,
na seznam v předu se nalézající, čímž dána jest možnost
takto správný tvar rychle vyhledati. — Pro toho, kdo by
nejist byl i v jiných částech tvarosloví, jakož i ve výslov-
nosti podán krátký přehled obého. Kniha dobrá, prakticky
spořádaná, lze ji doporučiti.
Almanach sněmu markrabství Moravského
1896—1902. Sestavil JUDr. Michael Navrátil. S živo-
topisy a podobiznami poslanců zemských. Nákladem spi-
sovatelovým, Praha II. Resslova ulice č. 3. Cena 1 zl., ve
skvostné vazbě 2 zl.
O této knize napsal brněnský »Hlas« tento posudek:
Nedostatek příručních spisův politických je v literatuře
naší patrný. U nás začal na tomto poli pracovati dr. Na-
vrátil, který za svého dlouholetého pobytu v žurnalistické
loži v parlamentě vídeňském, berlínském a pařížském získal
si k tomu potřebných vědomostí. Za posledních let vyšlo od
něho deset praktických knih příručních, z nichž na prvém
místě jmenujeme Almanach sněmu království českého (1895
—1901), Almanach sněmu vévodství slezského (1896—1902),
Rukojeť parlamentární (1891—1879), Kalendáře politické za
rok 1893, 1894, 1895, 1896, 1897 a 1899.
V těchto dnech vydal dr. Navrátil opět novou knihu.
Tato obírá se parlamentárními poměry našimi. Jest to Al-
manach sněmu markrabství moravského, která s napřed vy-
danými almanachy bude tvořit vhodný celek, který podávati
bude jasný obraz o poměrech ve sněmích v zemích koruny
svatováclavské. Tento politický spis obsahuje především po-
jednání o sněmu moravském, dále nejdůležitější ustanovení
ze zřízení zemského, z řádu volebního, provolání jednotlivých
#11
alto_textblock
#11
stran k volbám v roce 1896, výsledek voleb v poslední kam-
pani s podrobným udáním počtu hlasů.
Z uvedeného patrno, že Almanach sněmu moravskéhe
bude nejen nezbytnou knihou všem politickým kruhům, je-
dnotám a knihovnám spolkovým, jakož i obecním, nýbrži
každému jednotlivci, kdož o politiku a zvláště o par lamen-
tární poměry naše moravské se zajímají.
#12
alto_textblock
#12
Bibliografle.
Z Cyrillo - Methodějského nakladatel-
ství (V. Kotrba):
Rajská zahrádka. Časopis po mládež. Roč. IX.
seš. 9. Red. V. Špaček. — Dr. Fr X Kryštůfel: Dějiny
církve katolické ve státech rakousko -uher-
ských. Seš. 26. Cena 50 hal.
Z katolických nakladatelství:
Obzor, ročníku XXIII čís. 9. — SS. Eucharistia.
Orgán spolku kněží klanějících se nejsv. Svátosti oltářní.
Roč. V. č 5.
Z nakladatelství J. Otty v Praze:
Zlatá Praha. Ročník XVII. číslo 26. — Lidové
rozpravy lékařské, pořádá docent MUDr. Lad Haškovec,
číslo 4. za 31 kr. — Ottův Slovník naučný. Sešit 351.
a 353. Cena 72 hal. — Besedy Lidu. Roč. VIII č. 14.
— Světová knihovna. Číslo 162. Cena 10 kr. Pierre
Corncille Cid., přel. Jar. Vrchlický.
Z nakladatelství J. R. Vilímka v Praze:
Královie Marko. Dle v. Filipoviče B. Klika. Sešit
9. a 10. Cena 10 haléřů. — J. V. Salov: Přeludy. Seš.
1. Cena 30 hal. — Veselý anekdotář. Seš. 18. Cena
20 h. — Dr. K. May: Po stopě zlého činu. Sešit 74..
Cena 30 h. — J. Verne: Dobrodružství tří Rusů a
tří Angličanů v Jižní Africe. Seš. 3. Cena 30 hal.
Z různých nakladatelství:
Kapesní slovník českopolský. Prof. F. A.
Hora. Seš. 4. Cena 45 hal. (Nákl. vlast) — Levná ilíu-
strovaná knihovna Roč. I. svazek 11. Cena 24 kr.
(Vychází Sienkiewiczova »Potopa«.) (Nákl. Edv. Beauforta.)
#13
alto_textblock
#13
Ze soudní síně.
#14
alto_textblock
#14
»Ku spokojenosti.« Přinesli jsme již několik
zpráv o trestních přelíčeních, vedených s nepoctivými služ-
kami, které i přes to, že všady kde slouží kradou, odnáší si
výkaz ve služební knížce, že sloužily »k spokojenosti«. Avšak
služebná, které se ocitla včera před porotou v Praze, prová-
děla krádeže ve službách přímo řemeslně. Byla již mnoho-
kráte potrestaná. držána dlouhou dobu v polepšovně, ale vše
marno. Svého nebezpečného řemesla nezanechala. Je to Marie
Anderlova z Jindřichova Hradce. Auderlova nemajíc rodičů
vystoupila ze školy a dala se do služby ve Vídni. Jenom 4
dny sloužila u soukromníka J. Glaubaufa a již vzala mu
z kabátu tobolku s 19 zl. Na to prchla do Prahy, kde vedla
lehký život. V tomto zaměstnání ukradla staršímu pánovi
95 zl., začež byla odsouzena do těžkého žaláře na 3 měsíce.
Po odbytém trestu byla dána do polepšovny v Kostomlatech,
leč z mravního bahna již nevyvázla. Byla ošetřována nějaký
čas v nemocnici v Počátkách a po krátké službě v Příbrami
a v Horních Beřkovicích odjela zase do Vídně, aby pokra-
čovala na své zlodějské dráze. Krádeží, jež spáchala, jest
značný počet. Ve Vídni ukradla vrátnému Jiřímu Semeni-
čovi e stolku 2 zl. a vetešníku Nimhauserovi ze skříně 66
zlatých. Pak opět zmizela a vyskytla se v Siethenu u Ber-
lína, kdež pekařskému mistru Conradovi vzala z prádelníku
280 marek, pěšky pak šla po ními cestami do Trebina, na-
koupila si tu šatů a jiných potřeb, načež odjela do Berlína
a odtud vrátila se do Čech. Dne 6. září m. r. vstoupila ve
Smečně do služby k pí. Běle Ulrichové, choti řiditele panství,
a již třetího dne zmizela, vzavší si na cestu ze skříně 40 zl.
Dne 11. září nastoupila službu v Táboře u pí. Johany Von-
drákové, manželky hostinského, ale v noci na 14. září již
zase zmizela a s ní prádlo a šatstvo hostinské v ceně 30 K.
Dne 19. září přijala ji do služby manželka hostinského, pí.
Půžena Povolná v Počátkách a jako v předešlé službě již
čtvrtého dne za noci se ztratila s velikým rancem šatstva
v ceně 59 korun. Koncem roku vstoupila do služby k p. Jos.
Čečilovi, kontroloru cukrovaru v Dolních Beřkovicích, a již
prvního října, než manželé Čečilovy vrátili se z kostela, měla
obec za zády, vzavši si »k upomínce« tobolku se 4 1l. a ze
skříně 15 zl. Dne 3. října vstoupila do služby k pí. Anně
Novákové v Lounech a druhé noci zmizela s 22 zl. a šatstvem
v ceně 91 kornn. Konečně vydán byl na Anderlovou zatykač
a dne 10. února t. r. podařilo se četnictvu zatknouti ji v Nové
Vsi u horníka Josefa Plecháče, s nimž žila ve společné do-
mácnosti. Celkem ukradla peněz a věcí v ceně 8 5 korun a
proto ocitla se včera před porotou. Obviněná ke všem těmto
krádežím také se přiznává, vymlouvá se toliko, že tu či onu
krádež neprovedla tak, jak je udáno v žalobě, což na celku
ovšem nic nemění. Soudu porotnímu předsedal p. president
dr. Wokaun, veř. žalobcem byl chéf státního zástupitelstvíá
r. v. z. s. p. Morstadt Anderlova byla uznána porotou ve
všech směrech za vinnu a odsouzena do těžkého žaláře na
dobu tří let. Po přestálém trestu bude dána do káznice.
Ukradený kapsář. V II. senátě měl se včera
zodpovídati Josef Šťovíček, 14letý dělník z Ořechu, nyní
v Drahelčicích, a sice pro zločin krádeže v hostinci Václava
Drdy v Drahelčicích spáchaný. V hostinci tom provozují
synové Drdovi živnost řeznickou. Dne 11. března t. r. spo-
čítal Václav Drda ml. hotovosť a seznal, že mají 92 korun.
Drobné peníze vzal Drda k sobě a ostatní dal matce, která
je dle zvyku svého uschovala v kapsáři pod pivní sudy.
O tomto jejím zvyku však věděl Šťovíček, který docházíval
tu a tam k Drdům na jitrnicovou polévku. Tak bylo také
v pondělí dne 12. března, kdy poznali domácí, že peníze
s kapsářem byly pryč. Nad tím ovšem nastalo v domě zdě-
šení. Než nářek nepomohl. V pondělí na to přišel k Drdům
Šťovíčkův otec, a tu při sklenici piva vypravovali si havíři
z Krahulova, že synátor Šťovíčkův v neděli v Krahulově
v hospodě dělal »pašáka«, že pil pivo, rosolku a »černý
kafe«, že kouřil »papírky« a vše platil korunami. Tatík na
to pravil, že jeho Pepek to nemohl býti v té hospodě v Kra-
hulově, ježto nemá peníze a tudíž utráceti nemůže. Avšak
havíř Holmann stál na svém. Při doslechu toho hrklo v obou
bratřích Drdových a tito s chasníkem došli ku Šťovíčkům,
kde vzali Pepka na výslech Tento po delším zapírání, když.
přetahoval jej otec řemenem, konečně přiznal, že peníze vzal
a že je má v holubníku uschované. Matka Šťovíčkova vrátila
pak Drdovým 62 kor. 80 hal. Dále jim dala ještě 1 kor.
10 hal Leč věc dostala se četnictvu a byla oznámena soudu.
Včera byl Josef Šťovíček postaven před zemský soud, jemuž
předsedal r. v. z. s. p. Babor. Veřejným žalobcem byl p. dr.
Vorel. Šťovíček byl odsouzen z milosti zákona jen na 3 ne-
děle do těžkého žaláře s 3 posty.