#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 128
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKE LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 11. května 1900.
#4
alto_textblock
#4
ještě oznámeny. Jestliže tedy předseda, což neočeká-
váme, dá hlasovati o Wohlmeyerově návrhu, budeme
žádati, aby ostatní petice byly jednotlivě předčítány,
k čemuž dle jednacího řádu máme plné právo. Potom
také ku každé petici, jakmile o ní zvíme, podáme
svoje návrhy. Abych také poslanci Wolmeyerovi po-
těšení udělal, navrhuji, aby se o jeho návrhu hlaso-
valo v tajném sezení Bouřlivý smích u Čechů, hluk
a odpor na levici.) a aby se o návrhu v tajném se-
zení hlasovalo dle jmen. (Hlučná veselost a souhlas
u Čechů. Odpor v levo, volání z české strany: Před-
seda nesmí o návrhu Wohlmeyerově dáti hlasovati.)
Pravil jsem: jestliže předseda o návrhu Wohlmeye-
rovu dá hlasovati proti jednacímu řádu. Kdyby však
můj návrh na prohlášení schůze za tajnou byl za-
mítnut, navrhuji, aby se o meritu návrhu Wohl-
meyerově hlasovalo dle jmen. (Bouřlivý odpor v levo,
výkřiky z české strany) Musím to napsati, pane před-
sedo?
Předseda dr. Fuchs: Ovšem že. Uděluji nyní
slovo posl. dru. Plačkovi.
Posl. dr. Herold: Ale vždyť já dosud nejsem
hotov. (Bouřlivá veselost.) Když už mám slovo, mů-
žeme o té věci mluviti ještě dále. (Hlučný souhlas
na české straně.) Myslíte, že takovými návrhy ochro-
míte naši obstrukci.
Posl. dr. Mayreder: Ta už je ochromená.
příští čtvrtek!
Posl. dr. Herold: Tvrdíte-li to, pak se pře-
svědčíte, že jste na omylu. Neříkejte takové věci
které nejsou pravdivé a nestanou se pravdou, při-
nutíte-li nás k tomu terrorismem. (Hlučný souhlas na
české straně.)
Posl. Steinwender: To přece není terrorismus!
Posl. dr. Herold: Jest-li však už si chcete
to potěšení udělati, o té věči jednati, pak podáme ná-
sledující prohlášení: (Řečník mluví česky.)
Posl. Wohlmayer protestuje výkřiky.
S české strany odpovídá se mu: Mlčte, vy jste
blázen!
Posl. Mayreder (k posl. Kramářovi): Řekl
jste to vy?
Posl. dr. Kramář: Nemám s vámi co mluvit.
(Trvalý hluk.)
r. Herola: Já počkám, pak budete mít
své potěšení.
Posl. dr. Kerold pokračuje pak česky a praví
na konci své řeči německy: Než přijdeme ku konci
debaty o návrhu Wohlmeyerovu, prosím pana před-
sedu, aby laskavě pověděl, považuje-li to za jedna-
címu řádu přiměřené, aby dal o návrhu tom hlaso-
vati. Pakli že ano, přihlásím se ihned k tříhodinné
řeči k slovu. (Souhlas na české straně.)
Posl. dr. Plaček praví, že návrh dle jednacího
řádu není přípustný. Pan Wohlmeyer se neukázal
býti Schlaumeyerem. (Veselost.)
Posl. Hořica praví, že kdyby se obstrukci
chtělo zmařiti porušením jednacího řádu, sněmovna
by přestala býti zákonodárným sborem. Pak-li před-
seda neukáže smysl pro jednací řád, vpravíme mu ho.
Posl. Wohimayer bájí svůj návrh, ale na
konec ho odvolává.
Na to se návrh na tajné sezení zamítá 119 hlasy
proti 6 a návrh na přiložení petic ku stenografickému
protokolu 99 hlasy proti 25.
Posl. Formánek navrhuje dvojí hlasován
o tom, aby petice, kterou podal, byla připojena k ste-
nografickému protokolu.
Návrh byl podporován.
Po přečtení všech jmen prohlásil místopředseda
dr. Žáček, že 3 poslanci hlasovali kladně, 86 po-
slanců záporně. Jest tedy přítomno 89 poslanců. Sně-
movna není tedy způsobilá k usnášení. (Hlučný odpor
v levo) Každý přítomný poslanec jest povinen, aby
hlasoval. Poněvadž sněmovna o 89 poslancích není
způsobilá k usnášení, končím schůzi.
Příští schůze bude oznámena písemně. Schůze
ukončena ve 2 hodiny.
Nastává dlouho trvající hřmot a odpor v levo.
Zejména Iro, Hofer a ostatní Schönererovci křičí a
nadávají. Dr. Žáček však opustil křeslo předsednické,
sestupuje mezi levičáky a dokazuje jim, že jinak je-
dnati nemohl. Levičáci stále protestují. Opět a opět
se volá: Ostuda! Skandál! Ještě po skončení schůze
jednotlivé skupiny poslanců horlivě mezi sebou deba-
#5
alto_textblock
#5
tovaly.
#6
alto_textblock
#6
Zprávy politické.
V Praze, 10. května.
K situaci. Obstrukce českých poslanců trvá
sice dnes teprve třetí den, ale jest již jisto, že loze
silně za nehty nejenom vládě, nýbrž i německým
stranám, kteréž ji vlastně neli uzákonily, přece jen
učinily jaksi parlamentární institucí. Všecky německé
liberální a spojené s nimi časopisy zasypávají české
poslance za obstrukci těmi největšími potupami a radí
se, kterak by mohly ulomiti hrot jejího ostří. Ale
nedaří se jim dosud. A nemůže se jim dařiti, po-
něvadž na každém dědičném hříchu Ipí určité kletí
#7
alto_textblock
#7
a takovým dědičným hříchem jest ovšem i obstrukce.
Levičáci netušili, že ďáblové, jež volali, mohou se
dostaviti někdy také jim nevhod a proti nim. Když
nyní se to stalo, zuří, jako by byli pozbyli všeho
smyslu a vší duševní rozvahy a vymýšlejí prarůzné
prostředky, kterýmiž by mohli udolati jim nepohodlnou
českou obstrukci. Přemlouvali v první řadě předsedu
poslanecké sněmovny dra. ryt. Fuchsa, aby čtení
došlých spisů, hlavně pak čtení došlých petic, od-
ložil až na konec schůze, následkem čehož by od-
padlo také zdlouhavé a čas zabíjející hlasování dle
imen. Ale předáci levice psali tenkrát účet bez šen-
kýře. Zamítlať jejich návrh sama konference před-
sedů levičáckých klubů. Ne snad z lásky k parla-
mentarismu, nýbrž proto jen, že sami nevědí, co jim
přinese blízká budoucnost, t. j. zda-li, jako stalo se to
již jednou, poznovu se nechytí zbraní obstrukce.
Pokud se týče osnov jazykových návrhů vlády
dra. K örbra, dlužno doznati, že — doznává to
sama »N. Fr. Pr.« — nezměnila se tvářnost říšské
rady ani dost málo. Pověstný tento list nepřestává
však pouze na tomto tvrzení, nýbrž tvrdí, že ostatní
strany pravice podporují českou obstrukci zrovna tak,
jako bylo tomu za hr. Claryho a štve proti nim
jen což. Níže položené telegramy viní arciť »N. Fr.
Pr.« ze lži, ale list, jenž soustavně přidržuje se pří-
sloví, že drzé čelo jest lepší nežli poplužní dvůr,
bude jako dnes a včera, konati svou úlohu také zítra
a pozítří. Daleko rozumněji počíná si »Arbeiterzeitung«.
Píše totiž docela nepokrytě: »Hrubstvím nepořídí se
u Čechů nic, jako se nepořídí drzými hrozbami, kte-
rých antisemité neměli po dva dni dosti. Především
je však třeba, aby Němci byli rozumnými, by v otázce
jazykové dali se na cestu politiky rozmyslné. — Ale
pohříchu na to u Němců levičáckých není naděje
žádné. Panovačnost jim zaslepila nejen oči, nýbrž
i rozum.
Předsedové klubů německé levice ko-
nali dnes zvláštní schůzi. Úřední, o ní vydaná zpráva
dí, že schůze usnesla se na základě dožádaného sou-
hlasu všech súčastněných svazků stran, že konference
předsedů klubů mají osnovy jazykových zákonů vlád-
ních podrobiti podrobnému zkoumání a dobroz dání a
za tím účelem rozmnožiti se členy dorozumívací kon-
ference. Nejbližší schůze této rozšířené konference
Dade s v.
jeníča na počátku příštího téhodne.
Nové sčítání lidu stalo se již předmětem do-
tazu nejenom na sněmě, nýbrž včera také na říšské
radě. Poněvadž je to věc pro naši národnost na vý-
sost důležitá, uvádíme dotaz, jejž v tom ohledu podal
posl. Doležal a soudr. Dotaz ten zní: Na zá-
kladě zákona ze dne 29. března 1869 č. 67 ř. z.
má 31. prosince t. r. opětné sčítání lidu předsevzato
býti. Jak jsem již v 18. schůzi tohoto zasedání dne
23. listopadu 1899 při projednávání mého pilného
návrhu, sčítání lidu v r. 1900 se týkajícího, vylíčil
a uvedením četných skutečných událostí, které z levé
strany této sněmovny vyvráceny nebyly, také do-
kázal, konala se při posledním sčítání lidu počítáním
řeči obcovací největší neplecha. Příslušníci našeho
národa a jiných slovanských kmenů, kteří v něme-
ckých městech žili, u c. k. vojska a různých úřadů
ustanoveni byli, zanešeni do sčítacích listin s obco-
vací řečí německou a sice z toho důvodu, že prý
v městě s většinou německou musejí této řeči uží-
vati; u vojska a úřadů pak poukazováno na něme-
ckou služební, po případě úřední řeč. Z těchto dů-
vodů byla také v mnohých případech provedena ne-
oprávněná korrektura, když někteří vzdor nátlaku
mateřskou řeč přiznali. Po provedeném sčítání ale
véc obrácena a ve statistických výkazech udělána
z řeči obcovací národnost! Takto na falešném zá-
kladě zbudovány chybné výsledky. Tohoto naprosto
nesprávného materiálu chce nyní také vláda k cíli
utvoření jednojazyčných soudních okresů použiti, ná-
sledkem čehož mnohé okresy se značnými českými
menšinami za německé prohlášeny býti mají, proti
čemuž se co nejrozhodněji ohraditi musíme. Vládou
právě předložený zákon jazykový podává nejlepší
důkaz, jak nezbytně třeba jest, aby při nastávajícím
sčítání lidu nebyla počítána obcovací — nýbrž ma-
teřská řeč a aby byla včasně učiněna vhodná opa-
tření, by nikdo terorismem od svobodného přiznání
mateřské řeči zdržován býti nemohl. Že se na straně
německé na opakování násilí z r. 1890 opět po-
mýšlí, to doznal dr. Funke na sněmu král. českého
dne 23. dubna t. r. výslovně, an pravil: »Čechové
v uzavřeném německém území nesmí se ku své ná-
rodnosti přiznati a pakli v tom vidíte terorismus, tu
vám pravím, že jej opět provozovati budeme!« —
Zde je surové znásilňování otevřeně přiznáno a proto
nastává vládě povinnost tento brutální úmysl zmařiti
a národní menšiny v ochranu vzíti. K dotazu učině-
nému v té příčině na sněmu království českého od-
pověděl p. místodržitel v sezení dne 5. května t. r.:
»že otázka, zda obcovací čili mateřská řeč sčítána
býti má, se bedlivě studuje, že ale teprve při ko-
nečném stanovení formulářů rozhodnuta bude. Co se
obhájení svobody při vyplňování rubrik týče, bude
#8
alto_textblock
#8
učiněno opatření, aby okolnostem přiměřeně se tak
státi mohlo.« — Tato odpověď p. místodržitele nepo-
skytuje žádnou záruku, že německé násilí znemož-
něno bude, neboť Němci budou opět tvrditi, že Čech
v Mostu, Teplicích, Liberci atd. žijící »okolnostem při-
měřeně« německou řeč co obcovací zapsati má, po-
něvadž většina tamního obyvatelstva jest německá.
Tím by se také správného národnostního procenta
nedocílilo a nešvar námi káraný by se opakoval zase.
Následkem toho činíme dotaz: Je c. k. vláda ochotna
do tiskopisů pro sčítání obyvatelstva místo rubriky
»řeč obcovací« onu s označením »řeč mateřská
vřaditi a národní menšiny před každým nátlakema
znásilňováním chrániti, by svobodně řeč mateřskou
přiznati mohly? Ve Vídni, 9. května 1900.
Uherská poslanecká sněmovna jedno-
hlasně a bez debaty schválila dnes předlohu, týkající
se zrušení insertního a kalendářního kolku. Na to
zahájila rokování o předloze, týkající se nového roz-
dělení líhového kontingentu. Předlohu podrobně odů-
vodňoval posl. Farbaki.
Korunní německý prine Londýnu. Dnešní
londýnské časopisy uveřejňují následující telegram,
kterým odpověděl německý korunní princ na blaho-
přání, jež jménem měšťanstva londýnského zaslal mu
lordmayor u příležitosti prohlášení jeho plnoletosti
»Obdržel jsem se srdečným díkem blahopřání londýn-
ské lity. Buďtež ujištěn, že jsem Vám za Vaši la-
skavost upřímně zavázán. Bedřich Vilém, ko-
runní princ.«
Ruský car povolil dle doslechu velkoknížeti
Jiřímu Michajloviči, aby uzavřel svůj sňatek s řeckou
princeznou Marií příští neděli.
Zrušení deportace na Sibiř. Říšská rada
v Petrohradě měla minulé pondělí sezení, v němž se
jednalo o předloze zákona ke zrušení deportace na
Sibiř, k čemuž dal podnět nynější car. Když totiž.
přes Sibiř cestoval, měl příležitost viděti úžasnou bídu
deportovaných. Ministr spravedlnosti Muravěv
zavedl brzy na to v Sibiři liberálnější soudnictví
Alexandra II. a návrh zákona ke zrušení deportace
vypracoval. Pro zločince budou vystavěny zvláštní
trestnice: v Petrohradě, v Oskově, Smolensku, Char-
kově, Kijevě, Vilně, Simbirsku, Saratově a ve-Tweru.
O velikém počtu deportovaných svědčí, že jedině
v guberniích Irkutsku a Jenissejsku koncem min. roku
bylo těch nešťastníků 110.000.
šveusky krá navstíví oficialně světovou vý-
stavu v Paříži koncem tohoto měsíce.
Odsouzený vlastizrádce. Kázeňský poli-
cejní soud odsoudil bývalého úřadníka ministerstva
pro námořnictví Philipa na čtyři roky do vězení
a k pokutě 1000fr., poněvadž porušil důvěru a do-
postil se podvodů.
Ve Španělsku vypukla dle rozličných zpráv
ministerská krise. Ale dle telegramu dnes
došlého předseda kabinetu Silvela to popírá.
Auglicko chystá se ku všeobecné bran-
né povinnosti, ačkoliv tak dlouho a houževnatě
dosud jí odpíralo. Předzvěstí závažné této události
jest řeč, již při včerejším banketu t. zv. prvosenkové
ligy v Londýně promluvil lord Salisbury. Vykládal
o ni, že evropské vlády, pokud mu je známo, cho-
valy se k Anglii za nynější války v jižní Africe
mírumilovně. Z toho však nesmí se dovozovati, že by
Anglie neměla učiniti opatření ochranných. Anglie smí
důvěřovati jen své vlastní síle. Salisbury mluvil pak
o branných poměrech Anglie a pravil, že Angličané
by sice nepřijali všeobecnou brannou povinnost, ale
že se musí najíti prostředky a cesty, které by Angli-
čany učinily způsobilými, aby se vyznali ve zbraních
k vlastní obraně. Obrana země měla by býti věcí
národu a neměla by se přenechávati vládě. Toho
se musí dosíci všeobecnou snahou a všeobecným přá-
ním, aby aglický národ se stal ozbrojeným národem.
— »Vítězná« pro Anglicko válka vrhá tím své černé
a příšerné stíny, které snadně mohou státi se Angli-
cku osudnými již dnes. Zavedení branné povinnosti
znamená veliké nové břímě pro poplatníky a kdo
může říci, jak je ponesou dosud mu nezvyklí kra-
mářstí synové Albionu.
Volba presidenta ve Spojených severo-
amerických státech zaujímá mysl všeho tamního
obyvatelstva silnou měrou již dnes. Také známý ví-
tězný admirál Dewey hodlal se ucházeti o stolec
presidentský, ale zdá se, že jeho kandidatura jest již
dnes beze vší vyhlídky. Londýnský »Daily T.« při-
náší o tom následující zprávu z Washingtonu: »Ad-
mirál Dewey, jenž na západě vyhledává si voliče,
vrhl své sítě nejdříve na Washington. Prohlásil
v řeči, již proslovil na banketu, pořádaném na jeho
počest ve Washingtoně, že Amerika může až na An-
glicko každý národ na světě vyzývati a že proto
musí vždycky udržovati přátelství s Anglickem. Po-
slední tato část řeči, v níž se prohlašuje, že anglické
přátelství je cennější nežli přátelství všech ostatních
národů, s kterými Spojené státy udržují stejně přá-
telské poměry, považována jest za uražení cti ame-
rického námořnictva. Demokraté propůjčují ve svých