#1
alto_textblock
#1
Strana 4. Číslo 128.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKE LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 1I. května 1900
#4
alto_textblock
#4
Zabavené maso. Na tržišti smíchovském
bylo dne 5. května t. r. 45 kg hovězího masa, které
přivezl p. Josef Kaiper, řezník v Chýnavě, městským
zvěrolékařem p. Jandlem zabaveno a pohodnému ku
zničení odevzdáno.
* Do Ameriky. Včera jelo Prahou 29
osob z Brna, Krakova Segedína do Sev. Ameriky.
* Leopold Hilsner odvezen do Písku.
V Hoře Kutné rozšířila se předevčírem v několika
minutách po městě zpráva, že časně ráno na včerej-
šek odvezou četníci Hilsnera přes Jihlavu do Písku.
Eskorta ta byla sice utajována. Příchod dvou cizích
četníků do Hory Kutné dovolil sice jakousi domněnku,
avšak pravou niť měl málo kdo. Skutečně měla se
věc následovně: Ráno před svítáním, když zvonilo
se na havíře po 3. hod., vyšli z Cechovské ulice tři
četníci v plné zbroji. Byli to strážmistr Hančl, zá-
vodčí Lucák a četník Schober. Četníci šli kolem
pošty a Kamenné kašny na Smíškovo náměstí k bu-
dově krajského soudu. Zde bylo zazvoněno. Správec
p. Schuster vydal ponocnému klíč od vrat a čekal
v průjezdě. Mezi tím vzbuzen byl L. Hilsner do-
zorcem p. Miffkou, byly mu sňaty okovy, načež byl
záhy ustrojen. Po malém snídani byl L. Hilsner do-
veden dolů do přijímací kanceláře, kde dáno mu na-
pomenutí, načež byl spoután na rukou. Na to na-
stoupil cestu do nádraží v Sedlci. Zde čekala eskort
v postranní čekárně, kde nebylo žádného obecenstva.
Když zarachotil vlak k Jihlavě jedoucí, byl vyveden
Hilsner rychlým krokem ven ku oddělení třetí třídy,
kde vůz č. 282 byl již otevřen. O půl 6. hod. byl
Hilsner již ve voze a se dvěma četníky jel k Ji-
hlavě, odkud pak transversálkou k Písku, kam přibyl
ve 2 hod. odp. Další zprávy přineseme.
* Příznak otravy. Na Malé straně one-
mocnělo dítko krejčího F. Kupky; když bylo blíže
pátráno po příčině, poznali rodiče i lékař, že dítko
pojedlo pomeranč, zbarvený anilinem na červeno.
* Zraněný kočí. Včera při zapřahání byl
v Žižkově kočí Jos. Janovský kopnut koněm do
života, tak že musil býti odnesen do všeobecné ne-
mocnice.
* Pod vrstvou hlíny. Josef Šindelář, 42letý
ženatý dělník, zaměstnaný v cementárně Schönově
v Berouně, odkopával včera dopoledne hlínu, při
čemž se jedna vrstva utrhla a zasypala ho. Nebohý
dělník byl přiražen spadlou hlínou hrudníkem na
hranu kolečka a utrpěle
Po vyprzetění z nemienjnY několika žeber.
o
o
odvezen do zdejší všeobecné nemocnice.
* Zraněný dělník. V Dlouhé třídě staví se
právě hotel »Bristol«. Včera při mísení malty spadla
část hromady na dělníka Frant. Nováka, jemuž byla
přeražena levá noha. Dělník byl odnesen do nemoc-
nice Milosrdných bratří.
* Útok nožem. 40letý obuvník Jan Wieder-
mann v Praze—V. má se ženou neustálé půtkya
rvačky. Také ve středu večer nastala u Wiedermanna
různice a končila tím, že potrhlý švec chtěl probod-
nouti ženu nožem. Tato skočila oknem na dvorek,
aniž by se byla poranila. Wiedermann byl odveden
na polic. řiditelství.
* Záhadná příčina smrti. Dne 7. t. m.
přišel do svého domu v domě č. 446 na Král. Vi-
nohradech o 3. hodině ranní 28letý dělník Eduard
Fikrle a jelikož bylo po neděli, nedivila se jeho
bytná Augusta Horáková, že se tak dlouho zdržel.
Ráno o 7. hodině šla dělníka zbudit, aby šel do
práce, ale Fikerle ležel jako zabitý. Když jím bytná
zatřásla, vytřeštil na ni oči a upadl zase do dřívěj-
sího stavu. Poděšená bytná zavolala lékaře ochranné
stanice, kteří vyslovili podezření na otravu a odvezli
nemocného do nemocnice Milosrdných bratří. Po celý
čas svého pobytu v nemocnici nenabyl dělník vědomí
a včera dopoledne zemřel. Mrtvola byla dopravena
do path. ústavu za příčinou zjištění smrti. Dle dobro-
zdání lékařů jedná se asi o otravu fosforem.
* Domnělá krkavčí matka. Z Klecan
došla zpráva, že tam 21letá služka Rozalie Křížova
ze Zdib zabila své novorozeně. Z výslechu Křížové
vyšlo na jevo, že hodila novorozeně do rybníka
u Bruky, ale když byl vypuštěn rybník, neshledáno
ničeho. Tu přiznala se služka, že dítko ve skalách
u Brnek ukryla. Skutečně nalezli tam mrtvolu dět-
skou, na níž však lékař neshledal stopy násilí. Soudní
lékaři prohlíželi včera mrtvolu dítka, která bude pyt-
vána v pathologickém ústavu v Praze.
* Zraněn při práci. Ve skalních lomech
v Ouvalech (okr. Č. Brod) utrhl se včera dopoledne
kus skály a spadl na 27letého skaláka Jana Votavu,
kterého těžce zranil na celém těle. Zvlášť těžká zra-
nění utrpěl skalák na hlavě a na obou nohách.
Zraněného přivezli včera odpoledne do zdejší všeob.
nemocnice.
Mrtvola neznámého muže, která asi 1
měsíc ležela ve Vltavě, byla vylovena na Maninách
u Holešovic.
* Z Bráníka u Prahy. Bráník bude míti
konečně chrám Páně. Spolek pro vystavěn
#5
alto_textblock
#5
a zařízení chrámu Páně v Bráníku při-
kročil 7. května t. r. ke skutečné stavbě. Spolek tak
učinil s důvěrou v Boha, že bude dílu žehnati, s od-
vahou, že dospěje svého cíle, s nadějí, že jak ctěné
občanstvo této obce, tak mnozí dobrodinci ze širší ve-
řejnosti přispějí příspěvky, dárky na uskutečnění celé
stavby. Chrám Páně, jenž právě se staví, bude ve
slohu románském, celá délka jeho s presbytářem činí
28 metrů, šíře 11.5, výška od dlažby ke stropu 10
metrů. Hlavní věž má v délce od dlažby ulice 20 m.
Presbytář bude klenutý klenbou křížovou, strop lodi
hlavní bude trámový, olejovon barvou natřený. Chrám
Páně bude na místě povýšeném, za školou, poblíž
obecního domu a bude zajisté ozdobou nejen obce,
ale i celého údolí vltavského. Náklad na chrám Páně
činí 20.000 zl. Spolek má pouze jen 4000 zl. Kromě
toho má na místě kámen, písek, vápno aspoň čá-
stečně darované od vůkolních závodů. Žvláště tu při-
spěla a zajisté přispěje laskavě akciová společnost
podolské cementárny, pak firma Herget, jimž spolek
vyslovuje srdečný dík. Nicméně má spolek velmi
malou částku peněz. Poslední povodeň v Bráníku
učinila v zahradách, v polích mnoho tisíc škod, nemůže
tedy jeho obyvatelstvo v té míře přispěti, jak bysi
přálo. Proto volá a prosí spolek celou veřejnost, du-
chovenské kruhy, dobrodince: »Přispějte nám!« I nej-
menší dar bude nám vítaný. Kdo přispěti chce šle-
šlechetně dárkem peněžním, věnovati něco, co týká
se vnitřního zařízení, jako starší obnošená paramenta,
prádlo, nádoby, račiž vše zaslati buď na farní úřad
v Podolí, nebo na spolek pro vystavění katolického
chrámu Páně v Bráníku.
Povětrnost. (Zpráva meteorologické vídeň-
ské stanice.) Západní a severozápadní větry, převahou
pošmourno. občas srážky a chladno.
#6
alto_textblock
#6
Směs.
** Opětně odsouzený učitel. Před zem-
ským trestním soudem ve Št. Hradci stál 25letý učitel
Jan Probst zaměstnaný na vychovatelně ve Walten-
dorfu pro nemravné činy dle §§ 120 a 130 tr.z.
Trestní jednání bylo tajné, v kterém jmenovaný učitel
byl odsouzen na 6 měsíců těžkého žaláře.
* Veliký úpadek. Známý vídeňský žid Emil
Storch ohlásil úpadek na 450.000 korun. Žid ten
vymlouvá se na národnostní nesváry, které prý ho
přivedly na mizinu. Toho je schopen ovšem jen žid.
* Bída, tureckých státních pokladen.
vrcnmr v
ání lidnverní v Kahýře propustil
kancelářský svůj personál, jelikož vy Porta úřed-
níkům těm dluhuje již přes rok služné. Sám pak byl
nucen kancelář zavříti, poněvadž turecký erár dluhuje
mu 20.000 liber služného. Páni si sedli na loděa
jeli do Cařihradu, kde jim bylo služné zaplaceno z
půl roku a posláni zpět do Kahýry. Inu ne nadarme
se říká turecké hospodářství.
**Soptění Vesuvu. Z Resiny, 10. května.
(T. k.) Soptění Vesuvu polevilo. Výbuchy přestaly
takřka úplně. Observatoř na Vesuvu sděluje, že síla
výbuchův pozbyla síly a že Vesuv se nejspíše utiší.
Obyvatelstvo chová se klidně.
— Z Portici, 10. května. (T. k.) Za minulé
noci byly výbuchy Vesuvu, kterýž chrlí jen málo
popela, vždy řídčejší. Podzemního dunění ubývá. Má
se za to, že všecko nebezpečí již pominulo.
** Loď se ztroskotala. Z Melbourne,
9. května. (T. k.) Plachetní loď »Sierra Nevada«
ztroskotala se na plavbě z Liverpoolu do Melbourne.
Z posádky bylo zachráněno jenom pět mužů. Dvaa-
dvacet mužů, mezi nimi také kapitán, nejspíše za-
hynulo.
#7
alto_textblock
#7
Sociální obzor.
#8
alto_textblock
#8
+ Veřejná schůze živnostnietva koná se
dne 14. května t. r. o půl 8. hod. večer v sále Žo-
fínském s tímto pořádkem: »Účel vládní před-
lohy zákona na změnu čl. 59. a 60. živn.
řádu a česká obstrukce.« Svolavatelé do-
provází toto následujícími slovy: »Vážná doba volá
nás, bychom projevili veřejně, jak vysoko ceníme
zájmy národa a prospěchy našeho stavu. Dostavte se
všichni, bychom velikolepým projevem dali na jevo
smýšlení své ve věci pro nás tak důležité.« Přístup
mají pouze oprávnění řemeslníci a živnostníci z Prahy
a okolí.
+ Na Kladně se horníkům přilepší.
Správa dolů v Libušíně, pak ředitel uhelných dolů
společnosti státních drah pan Smolík a, světe div se,
i pražská železářská společnost pozvali delegáty hor-
níků, aby si vyměnili názory, co by správy dolů po-
voliti mohly k dobru horníků. Společnost státních
drah zvýšila roční mzdový kontingent pro její hor-
nictvo o 140.000 zl. Veškeré správy povolují horní-
kům větší dávky deputátního uhlí a svítiva. Snad se
přece kamenné srdce kapitalistů poslední stávkou po-
někud hnulo a to tím spíše, jelikož ceny uhlí zvýšily
se tak, že by páni uhlobaroni mohli horníkům přidat
více, jen kdyby chtěli.
#9
alto_textblock
#9
+ Stávka tkalců. Z Trutnova 10. května
(T. k.) V přádelně na lněnou přízi firmy Aloise
Haase v Dolním Starém Městě pracovalo se včera již
téměř se 700 dělníky.
— Z Mladé Boleslavi, 10. května. (T. k.)
Stávka v přádelně firmy Ig. Klinger byla včera po
8denním trvání skončena. Z 350 dělníků propuště-
ných z práce bylo 310 opět přijato do práce.
+ Osmihodinná pracovní doba v dolech
bavorských. Z Mnichova, 10. května. (T. k.)
Sněmovna poslanců schválila jednohlasně novelu k hor-
nímu zákonu ve tvaru od usnešení říšského sněmu
odchylném. Tím uzákoněna jest také sněmovnou po-
slanců přijatá 8hodinná pracovní doba v dolech. No-
vela nabývá platnosti 1. října.
#10
alto_textblock
#10
Školská hlídka.
#11
alto_textblock
#11
— Naše remunerace za vyučování ná-
boženství. Vším právem může se tvrditi, že zákon
o remuneracích za vyučování náboženství v praxi
během času nabyl ostrosti, ba přímo nespravedlnosti,
které sbor zákonodárský ani netušil. Uvádím zatím
jenom nešťastnou stylisací zákona nám na bedra vlo-
ženou povinnost vyučovati zadarmo — nikoli tři prvé
třídy jedné školy — tedy 6 hodin týdně, nýbrži
v parallelkách, ba i v školách nových. Jsem du-
chovním správcem v městečku s 5třídní školou ně-
meckou a trojtřídní českou, taktéž veřejnou — což
znamená vyučovati v osmi třídách ve dvou jazycích
a za to dostávati královskou odměnu dvou tříd po
50 kr. za hodinu. Celá ta věc jest při vší tragice
tak legrační, že věru nevím, zda mám psáti o počtu
hodin, či o obtíži vyučovati ve školách takových vů-
bec, do nichž se nadějný dorost chytá bez znalosti
řeči vyučovací, anebo o vyplácení té remunerace —
anebo snad o té závratné výši 50 kr. za hodinu.
Nuže zůstaňme pro dnes při těch 50 kr. — Kdo
sleduje vývoj školství našeho vidí, jak přičiněním
různých spolků, obecních zastupitelstev, obchodních
komor atd. i v menších městech, ba i ve vesnicích
množí se tak zvané školy pokračovací, buď řemesl-
nické, rolnické nebo průmyslové, dle místní potřeby
obyvatelstva. Školy ty dostávají subvence státní, zem-
ské, komor obchodních, dále od okresních výborůa
mají dle předepsané u nás osnovy za předměty vy-
učovací sloh, praktické psaní účtů, vyplňování tisko-
pisů na poštu a dráhu atd., počty a kreslení a při
školách rolnických přírodopis a pod. Není zde na
místě uváděti, co as v osnově jinak skutečně prak-
tických škol těchto schází, neboť to pověděti by nám
mohli (kdyby směli) páni učitelé tam působící, kteří
často v dlouhých konferencích si hlavu lámou, zda
pány kluky učeníky oslovovati mají »ty« či »vy«, a
v nekonečně dlouhých vysoce paedagogických pora-
dách hledají prostředky proti drzému chování pánů
frekventantů. — Nás zajímá prozatím věc jíná: Kdo
tam vyučuje? Učitelé škol obecných a měsťanských
dle předepsaného rozvrhu a výborných knih pro
školy tyto od odborníků sepsaných; zvláštní kvali-
fikace pro vyučování toto netřeba a zákon ji nežádá,
neboť vyučování to jest opakováním a pokračováním
učiva ze školy obecné, kteréž vybírá se dle jakosti
školy a řemesla neb povolání učňova. Vyučuje se
obyčejně večer od 6 do 8 hodin a někde i v ne-
děli a svátky ráno v určitý příhodný čas.
A nyní k našim padesáti krejcarům zpět! —
Co platí se na školách takových za hodinu? Remu-
nerace není všude stejná a proto můžeme jen psáti
o místech, kde poměry známe. Liberec platí za ho-
dinu 1 zl. 25 kr.; učitel obecné školy, vyučující na
škole pokračovací, převzal týdně 12 hodin a bere za
tuto (ovšem nemalou) práci měsíčně 65 zl. ku svému
učilelskému služnému. Opakuji, že uzná každý rád
práci tu, ale nesmíme přehlédnouti, že jest aspoň pla-
cena. Podívejme se nyní na kněze, který při 16 ho-
dinách týdně — jako má maličkost — může to při
obrovské píli přivésti až na 76—80 zl. — ročně.
S úsměvem vzpomínám si, jak roku 1890 psal jsem
do »Humoristických Listů« o ševci, který přišel ma-
terielně v nivec, protože se zavázal dodávati kaplanům
boty za jejich kilometrovou remuneraci. Dnes ztrácí už
vtip svou břitkost, a proto píši do »Katol. Listů«, že
žádný krejčí nesměl by převzíti dodávku šatů, které
kněz zničí ve slušném městě i učebnách školních při
16 hodinách vyučování týdně za celou tu remuneraci,
kterouž dostati může za 76—80 zl. Práce sama musí
kněze těšiti — každý ideální úspěch v tom vypočí-
tavě mamonářském světě býti mu potěchou, ba od-
měnou! Přece však přijdou okamžiky a myšlénky
trudné: což kdyby se mně něco stalo, kdybych dále
pracovati nemohl? Kdo pomůže? škola, stát, církev?
Mnoho pánů, ale na naše stará kolena málo muziky.
Jest vždy mým náhledem, že v nejkrušnějších dobách
musíme zachovati mysl klidnou, jsouce to dlužni svému
vzdělání a nad to též svému stavu měrou ještě větší.
Že však za zlepšení postavení svého bojovati musíme,
toť dnes už přesvědčení každého kněze. Proto postě-
žujme si aspoň mezi sebou, přesvědčeni jsouce, že