#1
alto_textblock
#1
vlastnějším zájmem veřejnosti obou stran, aby
věděly, jak s národní budoucností jejjch na Moravě
bude naloženo, přece se nesmí o tom dověděti
dříve, než až bude nezvratně pozdě, až budou
punktace opatřeny podpisy, ctí zavazující k usne-
sení jistých zákonů, postupujících na vždy
určitě nároky, až existenčně závažné. To je
mimo to i ústavně nelegální jednání. Kdyby
vedle jiných úmluv punktačních bylo do smlouvy
oběma stranami dáno výslovně i ustanovení asi
toho znění: »Podepsaní zavazují se, že nadále
má v zemi trvati mezi oběma národnostmi nej-
krásnější mír národnostní na základě hořejších
vzájemných koncesí,« zdaž by se neučinili ne-
smrtelně a nekonečně směšnými? Že záruka ná-
rodního míru jest při úmluvách nemožností, uka-
zují přece punktace z r. 1891. Nikdy před tím
nebyl mezi oběma národnostmi v Čechách boj
tak prudkým a mohutným, nikdy nevzplál do ta-
kových výstředností, jako právě po punktacícha
proč? Poněvadž uzavírala je za Čechy strana,
kteréž muselo býti co nejdůkladněji, argumenty
ad homine dokázáno, že neměla k tomu práva
a že zdrcující většina v národě je proti punk-
tacím. Také Němci musili býti vyvedeni z klamu,
že mají na základě punktací nějaké právní ná-
roky na změnu statu quo. Naopak punktace
jsou instrumentem nejschopnějším k docílení
nejdokonalejšího opaku původního úmyslu
smluvených stran a musí míti v zápětí rozváš-
nění národní nesnášelivosti na nejvyšší míru,
poněvadž jsou pošetilým obmezováním a regulo-
váním evoluce národní, jež vedena jest ži-
velními silami, neznajícími žádného uskrom-
ňování. Experientia docet. Avšak dejme tomu,
že tyto všechny věci zakládají se na omylu.
V jedné věci nelze se však mýliti, že totiž ně-
mecké strany, se kterými se punktace na Mo-
ravě uzavíraji a se kterými by se případně
v Čechách znova uzavíraly, nemohou býti jich
vykonavatelkami, poněvadž dny něm.-pokrokové
a v Čechách i něm.-liberální strany jsou spočtěny.
Co nevidět budeme státi na celé čáře také na
Moravě proti Všeněmcům a je v tom případě
možno mluvit o národním míru?! Že jest
uvolnění rukou německo-liberálních oproti Če-
chům, aby ruce ty obráceny byly výhradně
proti všenémeckému nepříteli německo-liberální
državy, jedním z hlavních důvodů německých
k vyjednávání, jest zajisté víc než pravdě po-
dobno. A konečně ptáme se »Bohemie«, jak
může mluviti o národním míru či pokoji na
Moravě, jak může jej předstírati, když přece
dobře ví, že se národní katastr volební upra-
vuje toliko k zemským volbám, když volby
říšské, obecní, komorní, společenstevní, po-
kladní, pojišťovní, ponechávají se na Moravě
starým svárům a bojům stále prudším. Ve
dnech sudých budeme se míti rádi, ve dnech
lichých budeme se rváti, tak vypadá smír »Bo-
hemie« a »N. Fr. Presse«! Mnoho vědomýcha
bohužel úmyslně vědomých nesmyslů bylo od
přátel moravských punktací uvedeno v těchto
dnech, největší nonsens je však domněnka, že
by po punktacích nastal na Moravě věčný mír.
Pro lidi, zvyklé jasně viděti a své poznání
upřímně pověděti, znamenají punktace moravské
vzetí Čechům nejvydatnější jich zbraně v bu-
doucnosti.
— Pod záhlavím »Všebláznovský pro
gram« zaměstnavá se vídeňská »Arbeiter- Ztg.«
volebním programem Schönererovým o nedílnosti
a poněmčení celého království českého i pronáší
některé věci zaznamenání a některé vyvrácení
hodné. »Oznamují-li političtí vůdcové panujícího
mocnějšího národního kmene v zemi, že hodlají
druhému kmeni v zemi svůj jazyk vnutiti, má
se každý přítel národní rovnoprávnosti strojiti
k nejkrajnější obraně. Co však činiti máme,
pakli že vůdcové národního kmene počtem slab-
šího ve svém majetku namnoze ohroženého vy-
stupují s takovými vyhrůžkami? Nic jiného, leč
smát se, hodné od srdce se smát. Je to bláz-
novské povídání, pohříchu však náleží blázni
kteří tak mluví, k třídě bláznů nebezpečných ..
Národnostni autonomie jest jedinou
cestou k praktickému provedení národní rovno-
právnosti, neboť kde dva národové v nejužší sou-
vislosti zůstávají na sebe připoutáni a jeden má
moc zasahovati do kulturních úkolů a potřeb
druhého, nebude nikdy nedostatek přehmatů, po-
kusů k znásilení — tu nezpomáhají ochranné
zákony, ať druhu jakéhokoli — —« Je to
věru až úžasné, jak se všecky politické strany
v Rakousku pozvolna vžily v domnění, že Némci
v Čechách skutečně stojí »ex lex« a že mocí
svého privilegovaného postavení mají právo žádati
za zvláštní ohraničení nějakého určitého území
v Čechách, za tím účelem, aby zůstalo, anebo
#2
alto_textblock
#2
lépe, stalo se jazykově německy čistým. Nikoli
o národní autonomii jedná se Němcům, ale
o zničení dosavadních českých menšin v území,
zvané uzavřeném i o zamezení nových, nebot
se tím ani netají naši zemšti bratří druhého
jazyka, že jich rozdělovací plány směřují k tomu,
aby na příště v uzavřeném »Deutschböhmen«
neměl Čech žádného jazykového a národnostního
práva. Předvčerejší »Sonn- und Montagszeitung«
to napsala výslovně řkouc, že na jazyková
práva Čechů v uzavřeném území nemá býti po
rozdělení Čech vzat žádný zřetel, což uváděla
proti Všeněmcům za hlavní důvod výhodnosti
rozdělení země. Nikoli o »národní autonomii
jako jedinou cestu k rovnoprávnosti« jedná se
liberálním a nacionálním Němcům, neboť, to
co nám dávají v Čechách, jest jenom veliká
reservace na způsob oněch, kterou vlády Spo-
jených států vykazují vymírajícím Apačům
a Irokesům. Jest to bídná urážka nás, národa
vzrůstajícího, rozšiřujícího se, vykazovati
nás z více než jedné třetiny naší české
země, obkličovati nás hradbou, za níž musíme
nechati své češství, chceme-li ji překročiti. Ano
my máme k tomu své svaté právo, abychom šli
v celých Čechách kamkoli, tam bydleli a sobě
po česku žili, v tom nám zaručuje stát a jeho
základní zákony nejširší ochranu — na papíře.
Musíme-li pro malomoc státní exekutivy prozatím
o to právo zápasit, jsme k tomuto zápasu
ochotni, nikoli k tomu, abychom si je dali vzít
aneb abychom sami je postupovali a postup
tento do konce uzákonili. Nikdy nesvolíme
k tomu, aby koeficient rozšiřování naší národ-
nosti, pokud nemůže najíti v čistě českých
krajích Čech obživy a budoucnosti, musil být
obětován nezvratné germanisaci. Tuto otravu
nepřijmeme v žádných svůdně parfumovaných
obalech a oplatkách la »národní autonomie«.
— »Moravská Orlice«, orgán dra. Žáčka,
zmiňujíc se o naší úvaze Žáčkovy řeči bosko-
vické, praví, že jsme se vyhnuli »vlastnímu
jádru jeho pádných vývodův«. Žádáme staro-
český list brněnský, aby nám zevrubně označil.
které že z těch pádných vývodů Žáčkových po-
kládá za jádro, jemuž jsme se vyhnuli. Doho-
níme, co jsme snad zmeškali.
— Úmrtí. V Hořicích zemřel 22. července pan
Adolf šlechtic z Rumlů, c. a k. major ve výslužbě.
maje věku svého 64 léta. Pohřeb koná se dnes ve
středu o 4. hod. odp. — V Libici zemřela dne 23.
července pí. Anna Taberiová, roz. Třeštíkova
v 26. roce věku svého. Pohřeb koná se ve čtvrtek.
dne 25. července o 8. hod. ranní z cukrovaru libi-
ckého do Poděbrad.
— Zprávy rodinné. Slečna Arnoštka Veselá.
dcera maj. domu a p. Čeněk Valenta, technický
úřadník fy. Ferd. Tichý, slaví sňatek dne 30. července
1901 o 11. hod. dop. ve farním chrámu Páně sv.
Jana a Pavla v Místku. — Slečna Blaženka Řeři-
chova a pan Ferdinand Votrubec, c. k. pošt.
assistent v Plzni, slaviti budou sňatek dne 30. čer-
vence v děkanském chrámu v Písku.
— Ruští studující, dlící návštěvou v Praze.
zavítají dnes večer do Měšťanské besedy pražské,
jejíž členové se žádají, by k jejich uvítání v hojném
počtu dostavili se k večerní zábavě.
— K česko francouzským stykům. Jak
francouzští gymnasté z Arrasu přilnuli za svého
krátkého pobytu k nám Čechům, k české řečia
k vlasti vůbec, vysvítá mimo jiné z jich dopisů, za-
slaných slč. Jiřince Viplerově, kterou svou pozorností
již na Žofíně vyznamenávali. Tak píše slečně pan
Lecleurg (chef du Bureau Militaire a la Mairie) při
zásilce mnoha pohledů na krásný Arras: »Račte
přijati, slečno, tímto způsobem s Vaší pani matkou
v upomínku na skvostný okamžik, prodlený s Vámi
a ve Vašem krásném městě Praze, projev mé nej-
živější vděčnosti! Můj nejupřímnější pozdrav! At
žijí Čechy! Na zdar! Lecieurg.« — A pan Henri
Broc (výňatek z delšího dopisu): »Jaká nehoda, že
nemohu zpívati dílo Vaší paní matky v jazyku, kterým
Vy mluvíte! Nicméně slyšel jsem arii jeho na pianě.
Postarám se, abych si opatřil překlad francouzský.
Nabízím se Vám poslati několik aril z našich nej-
lepších oper. To Vás snad potěší. Jest mi potěšením
Vám oznámiti, že obdržíte od spolku gymnastického
v Arrasu památní list o našem pobytu ve Vaší krásné
české zemi, kde obyvatelé jsou tak nadšeni pro naši
Francii.« — Podotýkame, že pamětní list »Arras a
Prague« také již obdržela slč. Jiřinka Viplerova i paní
B. Viplerová, choť učitele, dne 22. t. m. od presi-
denta spolku »Société de gymnastique et d'Armes
d'Arras«. Na jiném lístku zase praví p. H. Broc:
»Vaše srdce vůči Francouzům jest věcí nezapomenu-
telnou. Ať žije vlast česká ve svých citech k Fran-
couzům!« Od doby odjezdu arrasských gymnastu
obdržela rodina p. Viplerova již čtyři zásilky s 12
pohlednicemi, dopisy, francouzskou trikoloru a dva
exempláře pamětního listu.
— První abiturienti benešovského gym-
nasia věnovali Husovu fondu k uctění památky
Husovy 500 K, 300 K ze sbírky mezi sebou, 200 K
jako čistý výtěžek maturitního věnečku. Peníze byly
zaslány p. pokladníku Beaufortovi.
— Abiturienti byvalé reálky v Litomyšli
z r. 1881 a 1886 sejdou se letos ve dnech 3.a
4. srpna v Litomyšli v hotelu »Hvězda«. Na spo-
lečné schůzi dne 3. večer bude rokováno též o uspo-
řádání velkého sjezdu všech žáků zrušeného nyní
#3
alto_textblock
#3
ústavu. Za tou příčínou žádají se pp. kollegové
i z jiných ročníků, aby schůze této hojně se.
#4
alto_textblock
#4
zúčastnili.
— Při včerejší prudké bouří sjel blesk do
domku čís. 12 za vyšehradskou branou, v němž na-
lezá se úřadovna potravní daně na čáře. Bleskem
byl poškozen komín. — V nemalém nebezpečí octly
se tři dítky dělníka Vojtěcha Vondráčka, bydlícího
v domě čís. 130 na Smíchově. Voda vystoupila tam
z motolského potoka tak značně, že zaplavila pří-
zemní byty dělníků Frant. Růžičky. Vojt. Vondráčka
a Johanky Lodlové. Příval vody do příbytku Von-
dráčkových byl tak rychlý, že tři dítky nemohly se
v čas zachrániti. Byl to 11letý Karel, 7letá Josefaa
dvouletá Aloisie. Na pokřik tonoucích dítek ruka-
vičkářský pomocník Josef Šmíd oknem vlezl do pří-
bytku a jedno dítě po druhém vynesl do bezpečí.
Nejmenší dceruška Aloisie zavadila rukou o střepinu
skla v okně a prořízla si tepnu na levé ruce tak
značně, že po lékařském přispění musila býti odva-
zena do všeobecné nemocnice.
— O srážce dvou lokomotiv v nuselském
nádraží sdělují se úřadně tyto podrobnosti. Po pří-
jezdu osobního vlaku č. 220 z Prahy do Nuslí- Vršo-
vického nádraží měla býti lokomotiva jiným strojem
nahražena. Když lokomotiva jela k topírně, srazila
se s druhou lokomotivou, která se vyšinula z kolejí.
Topič Josef Procházka z Loun č. 668 byl při tom
lehce poraněn na prsou a strojvůdce Antonín Tkal-
covský z Vršovic č. 390 lehce poraněn na hlavěa
levé noze. Následkem této příhody odjezd vlaku do
Hostivaře opozdil se skoro o dvě hodiny. Příčina
srážky bude snad vyšetřena soudním řízením.
— Školák při koupáni utonul. Nedaleko
Braníka byla vylovena mrtvola 13letého školáka Jo-
sefa Havlíka z Braníka, který při koupání utonul.
— Splašení koně. Na novoměstské náplavce
včera odpoledne splašili se koně, zapřažení do po-
vozu továrníka Aug. Kiovského ze Smíchova, Pala-
ckého ulice č. 19. Koně pádili na Palackého nábřeží,
kde byli zadrženi.
— Okradená kuchařka. Mrzuté překvapení
připravil nezjištěný dosud zloděj kuchařce Kateřině
Vodrážkové, zaměstnané v plzeňské restauraci Teis-
sigově na Spálené ulici. Ve svém pokojíku v prvém
patře měla pečlivě nastřádané úspory v obnosu 100
korun, které zloděj vzal i s četnými skvosty. Zloděj
vnikl do pokoje oknem z ochozu. Pro podezření
z krádeže byl zatčen jeden mladík.
— Zachráněn před utonutím. Ze žofínského
můstku včera po 6. hod. odpol. skočil v sebevražed-
ném úmyslu do Vltavy 23letý dělník Antonin Se-
necký z čís. 1176—II. Dva občané neznámého jména
zoufalci přispěli k pomoci a zachránili jej. Dělník
byl odveden na strážnici staroměstskou a odtud po
lékařském ohledání odvezen do všeobecné nemoc-
nice. Dlouhá nezaměstnanost dohnala mladého muže
v náruč zoufalství.
— Záhadný případ ohně v krámě. O ne-
bezpečí ohně, povstalém v noci na dnešek v domě
č. 43 v Táboritské ulici v Žižkově, oznamuje se
úřadně: O 1/212. hod. v noci zpozoroval hostinský
p. Frant. Bureš, bydlící v čís. 43 v Táboritské ulici
v Žižkově, že z krámu obchodníka Gustava Tursche
v tomtéž domě valí se dým. Neprodleně byli povo-
láni žižkovští hasiči, kteří dvéře krámu vypáčilia
shledali, že hoří dva velké balíky obyčejných sirek,
položené na sudu s lihem. Jakým způsobem
oheň vznikl, není známo. Hasiči oheň uhasili a váž-
nému nebezpečí zabránili.
— Drobné místní zprávy. Školák Frant.
Jílek, 12 roků starý ze Žižkova čís. 366, byl včera
v Karlově třídě v Žižkově napaden hafanem a
značně pokousán. Policejní lékař poskyti chlapci
pomoc. — V assanačním obvodu v pátě čtvrti na-
skytuje se přátelům proti týrání zvířat hojné pole
působnosti. V rozmoklé půdě tahouni těžké náklady
nemohou vytáhnouti a kočí je nemilosrdně týrají.
Včera bylo podáno trestní oznámení na kočí Frant.
Pospíšila a Václava Bareše.
— Libeňský vrah v žaláří. Poněvadž se
zdravotní stav policisty Ant. Vlasáka značně zlepšíl,
bylo již učiněno opatření, aby vrah po úplném
uzdravení byl dopraven ze všeobecné nemocnice
k trestnímu soudu do vazby. Zavedeno proti němu
vyšetřování pro zločin úkladné vraždy.
— Teplota vody ve Vltavě dnes dopoledn
+ 23° C. vzduchu + 19° C.
— Z Nuslí. Dnes dopoledne konala se v Nus-
lích ve skupině měst volba dvou členů do okresního
zastupitelstva a zvoleni pp. Josef Veselí k, starosta
města Nuslí a Antonín Jelinek, radní z Pankráce.
a
*
#5
alto_textblock
#5
= Mor. Z Cařihradu se oznamují nově
opět tři případy moru, z nichž jeden skončil
úmrtím, ve druhých dvou konstatováno veliké pode-
zření moru. Zdravotní rada nakázala lékařské vy-
šetření a desinfekci upotřebeného prádla a šatstva
v přístavech cařihradských a nařízena v ostatních
přístavech tureckých 48hodinná karanténa. Pro pří-
chozí z Egypta byla nařízena deseti denni
karantén a.
#6
alto_textblock
#6
Listárna redakce.
#7
alto_textblock
#7
Panu A. K. v Př. Není ani ve Vídni ani
v Karlových Varech, nýbrž ve sv. Gilgenu u Išlu,
kdež delší dobu ještě zůstane.
#8
alto_textblock
#8
Dětské šatičky.
Chlapecké oblečky.
Dívčí zástěrky.
Dětské zástěrky.
Největší výběr i nejlevněji
u firmy 5218
J. Novák v Praze,
ve Vodičkově ulici, „U
Štajgrů“.