ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6cb1a2b0-66ef-11dc-b593-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
1901.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu dne 24. července.
#3 alto_textblock #3
K číslu 202.
#4 alto_textblock #4
Nr »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 26 s dvojí zásilkon na měsíc 3 K 30k
#5 alto_textblock #5
NARU
#6 alto_textblock #6
Nl
#7 alto_textblock #7
Předplaseni a inzeráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#8 alto_textblock #8
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#10 alto_textblock #10
z Vídně. 24. července. »Neue Fr. Presse« zabývá se odporem, který vznikl v českém tisku proti vyrovnací akci moravské. List praví, že pro opposici tuto jest význačno, že nevznikla na Moravě, tedy v zemi, o jejíž budoucí politický útvar jde, nýbrž v Čechách, jichž se vyrovnací návrhy nedotknou. V českém tisku se vy- rovnací návrhy moravské odmítají co nej- příkřeji. Moravským Čechům se odpírá opráv- něnost k jednostrannému vyrovnacímu jed- nání. Česká většina v brněnském zemském sněmu, kteráž by vyplynula z vyrovnání, odmítá se jako nedostatečná, a kategoricky se žádá, aby se moravskému vyrovnaní oboj- živelníků potřela hlava. Věcné důvody to- hoto odmítavého stanoviska, této kletby vy- cházející z Prahy, marně hledáme. Nic než zásadní odpor ke shodě mezi oběma národ- nostmi na Moravě, kteráž by byla zjednána autonomně a nikoliv diktátem pražského če- ského výkonného výboru, jest důvodem této ostré střelby a to jest po dvou stránkách karakteristické. Ukazuje to smířlivost Čechů a potvrzuje opětně, jak bezohlednými cen- tralisty dovedou býti federalisté za jistých okolností. Tím pozoruhodnější jest, že poslanec dr Žáček tímto paušálním odsuzováním vyrov- nacího díla moravského se nedal odstrašiti, aby ho před svými voliči energicky obha- joval. Jeho řeč jest drahocenným doplňkem debaty v brněnském zemském sněmu. Posl. dr. Žáček svým voličům se vší otevřeností řekl, že vyrovnání jest morav- ským Čechům téměř ještě nalehavější po- třebou nežli Němcům. Kdyby Čechové — připomíná dr. Žáček — upustili od vyrovnacího jednání, zna- menalo by to resignaci na lepší volební řád. Na spolek neb na pomoc některé velmoci — dodává dr. Žáček s ironickou narážkou na vychloubání se generála Ritticha — nemohou Čechové moravští prý čekati. Smýšlení, ze kterého pochází odpor proti dílu vyrovnací- mu, odhaluje odpověď, kterou mladočeský hlavní orgán dal na výrok Žáčkův o české majoritě v českém zemském sněmu. Majorita moravským Čechům přiznávaná prý se národním vetem denaturuje (l). Ale co pak jest to veto? Obhajovací
#11 alto_textblock #11
prostředek proti národnímu majorisování, záruka národní rovnoprávnosti, která jest vůdcům motivem a nekonečnou melodií ve všech českých programech, řečech a spisech. Veto není vynálezem německým, nýbrž če- ským. Je-li toto veto denaturováním české majority, co pak jest přirozeností české ma- jority? Protiva rovnoprávnosti, znásilňován a národní potlačování. List naposledy vyslovuje naději, že i kdyby všichni čeští politikové v Čechách tyto názory proti vyrovnání sdíleli, že by to nemusilo býti zničením vyrovnacího díla mo- ravského. Dílo toto osvědčilo podivuhodnou tuhost a sílu. I nejdivočejší bouři české obstrukce na říšské radě přestálo. Když byla doba ve Vídni nejkritičtější, odpočíval sice mo ravský výbor vyrovnávací, ale nepřestal exi- stovati. A vždycky když se národní bouře utišily, byla opět niť vyrovnací dále předena. To ukazuje, že na Moravě jsou odhodláni vůči solidaritě s českou celkovou politikou nenechati si plvati do polévky. To jest realní politika a v Praze by učinili dobře, kdyby si z toho vzali příklad. Z Vídně, 24. července. Ke včerejšímu odchodu německých konservati vců ze sněmu štyrského se sděluje Vlastní účel včerejšího manévru bude brzy objasněn. Jest totiž podezření, že tento exodus souvisí s volební opravou, která má býtí projednána ještě tento týden. »Grazer Volksblatt« ohlašuje, že klerikálové volební opravu nenechají vyříditi. Z Vídně, 24. července. »Graze Tagblatt« sděluje rozmluvu s poslancem Walzem o otázce německého ministra krajana. Posl. Walz pravil: Vláda sama musí pocítiti potřebu, povolati důvěrníka ně- meckých nacionálů do rady korunní, ne chce-li se vydati v nebezpečí, že bude z ko- lejí vymrštěna, poněvadž se jí nedostalc v čas informací neb výstrahy. Němcům jest samozřejmo, že nemohou věřiti ve snahu vlády nevládnouti aspoň jednostranně ve prospěch Slovanů, pokud dva slovanští národové Čechové a Poláci, nikoliv však Němci, jimž přísluší politické právo prvorozence a vyšší kultury, nemají svého zástupce v kabinetě. Němci nemohou pokládati úřadnické ministry za zástupce svých národních zájmů. Čechové vědí velmi
#12 alto_textblock #12
dobře, jak mnoho mají děkovati ministru Rezkovi, který podporován důvěrou svých krajanů byl ministrem v době nejzuřivější obstrukce české. Náš účet jest jasný. Buďto musí oba slovanští ministři-krajani z kabinetu, anebo musí do něho přijíti národní Němec. Posl. Walz myslí, že by se měl státi ministrem- krajanem některý poslanec německé strany lidové. Z Vídně, 24. července. Ministr ob- chodu udělil majiteli továrny Frant. Ferd. Pöschlovi ve Vídni na dobu jednoho roku povolení k technickým průpravným pracím ke stavbě průplavu z Budějo- vic do Dunaje. Z Vídně, 24. července. Vídeňská měst- ská rada zaslala peštskému magistrátu jakýsi přípis. Na adrese bylo napsáno »Budapest«, avšak v přípise samém »Ofenpest«. Peštský magistrát odložil tento přípis ad acta. Zároveň však zaslal vídeňské měst- ské radě velmi rozhodný list, ve kterémjí vytýká zlomyslnost a žádá, aby od podob- ného jednání upustila, protože by jinak král. hl. město Pešť eventuálně mělo k disposici ostřejší prostřed ky. Doplňovací velby v Uhrách. Z Pešti, 24. července. Při včerejších doplňovacích volbách do říšského sněmu kandidát národní strany komoří Alexandr Ernst zvolen většinou 109 hlasů proti li- berálnímu kandidátu Aladarovi Marckbotovi.
#13 alto_textblock #13
Telegraflcké zprávy.
#14 alto_textblock #14
Z Říma, 23. července. (Agencia Ste- fani.) Ministr Prinetti, který obrátil se jme- nem vlády na americké úřady o vysvětlení k události, že ztýráni a ubiti byli Vlachové v obci Ervíně (Mississippi), obdržel včera tuto odpověď: »Na zprávu, že v Ervínu byli Italové lidem ubiti, zavede guvernér státu Mississippi ihned vyšetřování a vláda Spojených států po zjištění skutku učiní všechny zákonité kroky, aby vinníci soudně byli potrestáni. « Prinetti projevil naději, že vyšetření stane se takovým způsobem, aby tentokráte vinníci neušli spravedlivému trestu, jáko se stalo v případech dřívějších. Z Frankfurtu, 23. července. (C.-B.) »Fr. Ztg.« oznamuje z New Yorku: Cukerní
#15 alto_textblock #15
FEUILLETON.
#16 alto_textblock #16
Bez dětí. Napsala M. O. Milošova.
#17 alto_textblock #17
Vzali se. Vzali se z lásky, jež vyplnila celé jejich srdce a nejkrásnější pohled skytala do společné budoucnosti. Přešel rok — i dva, a byli si dosud stejně drahými, jako na počátku manželství. Váaks rokem třetím vklouzlo cosi pod jejich střechu a rušilo klid i radost ze společného žití a chvě- jícím prstem zaťukalo na duše jejich vždy ve chvílích nejdůvěrnějších — zaťukalo jemně, ale ní otřáslo to vždy, jako s nalomenou větvív prudkém větru. Byla to touha po dítěti . .. Nepociťovala jí dříve, aspoň ne tak mocně, dokud po boku svého muže žila v štěstí, o ja- kém snila v dívčích letech svých a dokud sji- stotou očekávala, že bude jí též údělem býti matkou. Však den za dnem minul, i léta mí- jela, a pochybnost vkrádala se v její nitro. A čím více vzmáhalo se a vzrůstalo pochybování, tím větší stávala se touha míti děcko a ona žizníla po okamžiku, by horečně suchými rty zlibati mohla běloučké tělíčko jeho. Na pro- cházkách vyhledávala místa, kde v bujném ve- selí proháněly se děti a ne jednou stalo se, že
#18 alto_textblock #18
zaníceným zrakem sledujíc některého malého rozpustilce, uchopila jej náhle ve svou náruč a aniž by dbala jeho bránění se, líbala jej ná ruživě. Touha ta byla tím mučivější, že skrývala ji jako hrozné tajemství sama v sobě. Někdy mocně přála si, aby v hovoru za- vadil o předmět ten její muž, však v zápětíté myšlénky pociťovala před tím nevysvětlitelnou bázeň. Když odešel za svým povoláním a ona zůstávala sama, klesala na kolena před obra zem Matky Boží a horoucně modlívala seo dítě a přislibovala za tu milost vše možné Bývalo ji k pláči, ale přece s novou nadějí očekávala dnů budoucích . . Však byly chvíle, kdy palčivá touha ni- čila každou jinou myšlénku a schvacovala ce- lou její bytost, kdy v každé krůpěji krve chvěla se a v napjetí nejvyšší přiváděla všechny nervy. Tu stála s očima jako za spásnou vidinou upřenýma v neurčito a ruce rozpjaté v prázdno, jako symbol nekonečné touhy . . . A rty její šeptaly: »Dej mi dítě!« — — — A pojednou zdálo se jí, že od stropu všech koutů bytu volání její odráží se a padá na ni zpět, pocit hořkosti nevýslovné du- sil ji v hrdle a těžce rozléval se po celém Lapajíc po vzduchu vyběhla na zahradua rozpálenou hlavu chladila ve vysoké trávě, od-l
#19 alto_textblock #19
nitru.
#20 alto_textblock #20
dávajíc se beznaději, s níž se rvala. Věřila, že horoucí prosba její ani nedolétá k oblakům, ale zachycuje se všude jen kolem ní, napl- ňuje vzduch, jejž dýchá, a umírá v duši s po- slední nadějí v blažený život. Tušila, že by zahynula v těchto bojích, opakujících se častěji a častěji — a vracejí- cích se vždy silou větší, aby udolaly zmořené tělo . .. Rozhodla se, že odjede k matce. Doufala, když neuvidí místa, kde vykouzlila si v šťast- ných chvílích snění kadeřavou hlavičku, cupot malých nožek a rozmilé švítoření svého dítěte, že vráti se spokojenost k ní a nebudou jen vzácným hostem u ní klidné chvíle. Ale když po čase vrátila se zase domů, jakoby do neznámého stavení vešla ; vše zdálo se jí cizí, tak nevlídné. A k větší bolesti své peznala z té zvláštní upjatošti a nucené srdeč- nosti, že cizím stal se jí i její muž, — nebot pásky — jež činí teprv manželství svatým, mezi nimi nebylo. Ticho, jež rušila jenom ona svými kroky, jí zrovna děsilo a když představila si, že tak smutno a pusto bude u nich navždy — že na- vždy zůstane prázdné místečko, určeně pro malou postýlku, schoulila se a plakala tak bo- lestně, jakoby navždy právě byla pochovala bytost sobě nejdražší.