Strana 4. Číslo 181.

KATOLICKE LISTY

Dne 4. července 1902.

I heslo sv. bratří a proto si jich tak velice vážíme, že učili národ českoslovanský církve katolické pevně se držetl. V dalším líčí řečník následky obou oslav. Uvádí, že činnost Husova obojí vedla celkem ke zmáhání s v Čechách živlu německého, řeč německá nabyla mocl a váhy, jak vidno z obrany sněmu českého z roku 1616. Ač Husova činnost náboženská byla namířena nejen proti církvi, ale i protl Němcům, následky její přispěly k poněmčení mnohých krajů. A dnes oslavy Husovy kam povedou, ač podnikatelé jich mají na mysli povznesení a utužení národního vědomí v lidu českém? Oslavy ty nutně povedou k ochladnutí u víře katolické, k roznícení hesla »Pryč od Říma!« v národě českém. A kde tito poštvaní Češi najdou spojence? U Všeněmců la Wolf a Schö- nerer. Vzniká nám tudíž nové nebezpečí, že pří- buznost ve směrech kulturních oslabí cit národní v lidu českém a konečně ti Češl, kteří volají »Pryč od Říma!« pohrnou se do Berlína do protestantismu, do poněmčení. Že se tak jednou stane, s tím V še- němci rakouští i za hranlcemi počí- tají. Jinak by neposílali do měst českých své zlaté marky. A že »Pryč od Říma! znamená »Pryč o Rakouska!« — pryč od katolicismu do protestantismu, do objetí germanismu — o tom snad ani ministerský předseda dr. Körber již nepochybuje. V dalším cituje řečník »N. L.«, které praví, že odpor a nenávisť platí stejně i Římu i Berlínu, o tom, kterak čeští evangelíci povolávají německé vikáře, prosáklé německým nacionalismem, kteří sem ne- přišli, aby učili víře Kristově, ale aby germanisovali. Choulostivé a nebezpečné jsou následky oslav Husových, za to veliký význam mají pro nás oslavy cyrillo-methodějské — neboť z Říma nám nikdy nehrozila, nehrozí a nebude hro- ziti germanisace. Toho máme doklady z dějin svých i na nynějším sv. Otci Lvu XIII., který do- jemně vyslovil se nedávno k poutníkům českým o své lásce k Čechám a duchovní péči o nás. Pře- cházeje k líčení uvědomělých německých katolíků, uvádí, že oslavy cyrillomethodějské v nás národní cit udržují a utvrzují i ukazují, že můžeme pro svou individualitu nalézti pomoci a ochra- ny jen ve víře katolické, v oddanosti stolici apoštolské. Protož tedy naším he- slem budiž i na dále: Pátý a nikoliv šes tý červenec Řeč ta, která byla plna pravdy a plna histori- ckých fakt, na četných místech přerušena byla sou- hlasem a voláním »Výborně!« a »Tak jest!« Řečník ke konci odměněn salvou potlesku. A již tu zavzněl chorál staročeský »Svatý Vá- clave!« jejž opět zapěl sbor Katolické Besedy. Zda- řilá slavnost skončena a milé jistě upomínky na pěkně strávený večer dlouho utkví v paměti účastníků. Ke slavnosti došly předsednictvo následující po- zdravné telegramy: Z Plané. Nehynoucí dík a sláva našim věro- věstům Čyrillu a Methodějl, jichž památka zasluhuje vždy většího prohloubení. K. hrabě Nos ti tz. Z Karlových Varů. Vzdálen slavím tuto slavnost s sebou. Bůh dej jí skvělého průběhu a žá- doucího účinku. Kapitolní děkan Hrádek. -l-

Zprávy denní.

* Družstvo sv. Vojtěcha konalo včera do- poledne v sále Svatováclavské záložny za před- sednictví předsedy J. O. hraběte Vojt. Schön- borna a J. M. biskupa dra. Krásla mimo- řádnou valnou hromadu, na jejímž programu byl návrh výboru o způsobu dalšího vydávání »Katolických Listů«. Účastenství bylo velice četné, jednání a rokování, ač živé a podrobné, dálo se v plné přátelské shodě. Po důkladném rozboru předloženého návrhu, jímž se »Katolické Listy« předávají 1. červencem 1902 v náklad Cyrillo-Methodějské knih- tiskárně, zůstávajíce však v majetnictví Družstva sv. Vojtěcha, jež v nezkráceném vý- znamu trvá dále, byl návrh tento převážnou většinou hlasů přijat a schválen. I další bod programu, vztahující se k hlavní otázce této důležité schůze, byl ve stejné shodě projednán a přijat.

Uveřejňujíce prohlášení toto, dovolujeme si obrátiti se na své ctěné odběratele s tím ujiště- ním, že »Katolické Listy« věrny zů- stanou i nadále svému programu pů- vodně vytknutému. Zajisté že s povděkem přijmou oznámení, že u vedení listu se z ochoty uvázal náš osvědčený publi- ci sta Petr Kopal, kolem něhož podařilo se soustřediti několik výborných žurnalistických sil, jež si vytkly za úkol ústřední orgán českých

katolíků spojenými silami vésti povždy směrem, odpovídajícím pokroku doby a potřebám církve a národa. Vydavatelstvo. * Kuřátko, kladoucí vajíčka odpadlická. »Wartburg«, orgán k lapání »mrtvých duší«, ve své hovorně uveřejňuje až k slzám dojemnou historku: Rádl dopřáváme místa roztomilé vajíčkové historce: Ze sousední vesnice na dolním Rýnu dostal jsem 680 marek pro naše křtěňátko třebenické s poznám- kou: výtěžek z prodaných nedělních vajíček. — Dle toho každá evangelická rodina bude věnovati každé vajíčko, jež protestantská sleplčka v neděli, bez ohledu na přísně přikázaný nedělní klid, snese, na podporu evangelického ruchu v Rakousku. A zajisté co nevidět bude se ozývati ze všech protestantských stanic vo- lání do Německa: Prosíme o nedělní vají- čko! Možná, že pak ze samé ochoty pro ruch: »Pryč od Říma!« odhodlají se v Německu ke kladení nedělních vajíček i kohouti! *O rozšíření hřbitova vyšehradského vedl se, jak známo, urputný boj. Na jedné straně spravedlivé požadavky kapitoly, ohled na náš národní Slavín, kde spí čeští bohatýrové duchem a nejpřed- nější mužové našeho národa, klidně čekajíce vzkří- šení. Kdo zná zdravotní poměry vyšehradské a kdo ví, že rozšířením hřbitova naprosto zdravotní tyto poměry, jedny z nej- příznívějších, se nikterak nezhorší — ten usmáti se musí boji protí rozšíření břbitova, jejž vedli a vedou pp. měst. radní Kovařovič, dr. Hulva, Stránský, obecní starší Némečsk a j. v. Marné byly schůze a tábory jimi protí dostavění arkád na hřbítově vyšehradském pořádané, marné stížnosti a patice. V té věci správné zaujal stanovlsko pražský magistrát a právem nyní rozhodl. Hřbltov rozšířen bude směrem západním o prostoru zahradní 1295 čtver. metrů a nová část hřbitova na straně severní ohraničena býti má klenutými arkádami, jež zdobeny budou čtyřmi absidami. Délka arkád bude 48 mstrů, západních arkád bez absid 49 metrů. V prvnějších má být 14, v poslednějších 11 hrobek. Uvnitř nově přibylé plochy hřbitovní má býti vy- zděna monumentální hrobka, architektonicky značně vynikající, a 89 hrobek je tu projektováno. Dle znění znalce na slovo vzatého prof. dra. Slaví ka starý hřbitov nepůsobí škodlivě na studny vyšehradské, a také nový hřbl- tov uebude v tom směru působlti ško- dlivě. Toho náhledu je i městský rada p. MUDr. Štych. Proto také magistrát pražský povolil žádané rozšíření hřbitova vyšehrad- ského za tím účelem, aby mohly býti doplněny dosavadní arkády. Podotknoutí sluší, že kapitola nemá ze hřbitova žádných příjmů — ty plynou do záduší. * Oprava hradu Karlova Týna. Zemský výbor království českého podal ve včerejší schůzi sněmu zprávu, týkající se povolení stavební dotace dodatečně ještě nutné k úplné opravě hradu Karlova Týna a provedení opravných prací. Zpráva zemského výboru končí návrhem: Slavný sněme, račiž: 1. Ze zvýšeného nákladu, potřebného k ukončení opravných prací na hradě Karlově Týně a rozpočteného okrouhle na 80.000 kor., převzíti polovinu do nejvyšší části 40.000 kor. na fond zemský a částku tu zařaděním do zemského rozpočtu na r. 1902 ještě v běžícím roce k výplatě povoliti za týchž podmínek, jaké stanoveny byiy při povolení stavebního kreditu z roku 1886,a 2. za správné uznati a schváliti, že zemský výbor výnosem ze dne 28. května 1902 č. 43.403 na účet dotace požadované v odstavci I. zálohou vyplatil částku 10.000 kor. Z přílohy k této zprávě připojené doví- dáme se, že komise pro restaurování hradu Karlova Týna jmenovala v sezení svém dne 30. ledna 1902 konaném k získání dalších vhodných návrhů v zále- žitosti restaurační užší komité s právem volného do- plnění a odevzdala jemu současně vypracování zprávy, která se tuto uveřejňuje: Na stížnosti ve příčině re- staurování hradu Karlova Týna zemským výborem království českého dne 6. května 1901 s místodrži- telstvím sdělené, svolal ibned J. Exc, předseda ko- mise restaurační hr. Coudenhove, znalecké komité, aby na místě samém se přesvědčilo, pokud stížnosti pronesené jsou odůvodněny. Do tohoto komité byli povolání pp.: professoři architekt Koula, malíř Liška, sochař Myslbek, malíř Pirner, architekt Šulc, architekt Zítek a vrchní stavební rada Vomáčka, t. č. konser- vator. Předsedou komitétu zvolen dverní rada prof. Zítek, Komité toho prohlédlo dne 24. a 31. května 1901 podrobně hrad Karlův Týn, zejména vnitřní prostory jeho a přesvědělo se, že zejména restauro- várí části obrazové výzdoby nástěnné nebylo vhodně provedeno. To zavdalo komitétu podnět, pokračování prací až na další opatření ihned zastavitl. Současně, aby předešlo se všemu poškození se strany obecenstva v kapli sv. Kateřiny, která jest pravým uměleckým pokladem hradu Karlova Týna, opatřeno bylo potřebné omezení všeobecné návštěvy této kaple, a usneseny další kroky v zájmu jejího zajištění. Pan místodržitel jako předseda komise restaurační schválil tato opa-

tření, za která i předseda c. k. centrální komise pro umělecké a histerické památky dr. svob. pán z Hel- fertů jménem komise této vzdal díky u příležitosti prohlídky hradu Karlova Týna, touto komisí dne 12. října 1901 konané. O dojmu, jakého vyšetřující ko- mité na místě samém nabylo, podána byla dne 10. července 1901 v zasedání komise restaurační zpráva a bylo vysloveno, že pronesené stížnosti částečně jsou odůvodněny. Dalšího šetření, kteréž z usnesení ko- mise restaurační se dálo, nebyl prof. Myslbek účast- něn, prohlásiv, že mu nelze na ten čas častné funkce této komise na se vzíti. Prof. Jennewcin přistoupil ku pozvání místodržitelského presídia k této komisl. O výsledku šetření a dalšího jednání podal předseda komitétu dvorní rada prof. Zítek v zasedání komise restaurační, dne 30. ledna 1902 konaném, podrobnou zprávu, poukázav k protokolům jednacím z 18. září, pak ze 6., 13., 16. a 23. listopadu a 21. prosince r. 1901. Dle obsahu této zprávy shledáno bylo ko- mitétem při opětných prohlídkách hradu Karlova Týna: A) Co zevnějšku se týče, ža architektonické luštění nelze pokládati za nejšťastnější. B) Co dotýče se vnitřku hradu bylo vytknuto, že dekorativní vý- zdoba v císařském paláci, hledíc k různému určení jednotlivých místností, není povedena v rázu výzdob- ných zbytků, částečně ještě zachovaných. Totéž platí také o soklu a o výklencích okenních ve schodišti vysoké věže, pak o dekorativní výzdobě v kostele Marianském a v sousední místnosti. Tyto vady deko- rativní výzdoby nemají takového významu, any lehce a bez velikých výloh jinými slohovými výzdobami na- hrazeny býti mohou. Pokud se týče části figurální, nalezlo komité, že velice cenné malby nástěnné, jakož i tabulové obrazy v kapli křížové zůstaly nedotknuty. Nové zlacení, v této kapli provedené, zejména zlacení klenby, lze patřičným stlumením přivésti v harmoni- cký soulad s nástěnnými malbami a s tabulovými obrazy této ksple bez obtíží a bez značnějšího ná- kladu. Také přeskvostná kaple sv. Kateřiny zůstala na prosto netknuta. Ohledně kostela Marianského bylo shledáno, že větší část nástěnných maleb nad potřebu byla osvěžena, přílišně retušována a doplňována a že zde restaurování ony hranice překročilo, jichž k za- chování starobylého rázu nástěnných maleb mělo býti šetřeno. Nelze tu zamlčeti, že zajímavé, z doby Ri- dolfinské pocházející architektonické orámování renai- sanční kolem obrazů královských v této kapli po- hříchu bylo odstraněno, čímž ovšem starší gotické orá- mování se objevilo. Co praveno bylo o překročení hranic slohového restaurování v kostele Marianském, platí též o obou legendových cyklech ve schodišti vy- soké věže. Zde dlutno poznamenati, že dřívější cha- trný stav schodiště, který vedl k snesení celých částí zdiva, byl příčinou upřílišněného restaurování těchto cyklů. Andělé na nové stropní omýtce ve schodišti jsou tak nedokonale provedeny, že jich odstranění je nutné. Totéž platí i o nově malovaném nástěnném obraze vedle vchodu do kaple křížové. Pausy těchto obrazů nástěnných, jež před restaurováním schodiště r. 1888 dle originálů ne právě pečlivě byly sdělávy a tolikéž i zběžné notice barevné, nedostačovaly ku restaurování obrazového cyklu; za to však bylo možno užiti za vzor k doplňkům snesených a dobře zacho- vaných fragmentů maleb nástěnných, které dosud uschovány jsou. Jak ohledně těchto restaurovaných maleb ve schodíšti, tak i ohledně restaurovaných obrazů v Marianském kostele, není vyloučena naděje, že odstraněním retuší, o jejichž smytí učiněny bu- dou pokusy, dřívější dojem obrazů částečně se docílí. * Dvorní rada prof. dr. B. Eiselt od- chází na odpočinek po letech blahodárné práce, věno- vané národu i vědě. Eiselt byl obříben nejen u svých pacientů, jichž čítá se do statisíců, ale i u studentstva, jehož byl miláčkem. Málo kdo může těšiti se té popu- laritě, jako dvorní rada Eiselt. Včera o 8. hod. do- poledne skončil ve své posluchárně na I. interní kll- nice ve zdejší všeobecné nemocníci svou poslední přednášku — rozloučiv se s mediky. Sál byl do po- sledního místečka naplněn, z professorů dostavili se pp. dr. Maixner, dr. Chodounský, dr. Thomayer, děkan dr. Reinsberg, rektor dvorní rada dr. Hor- bacze wskl, dr. Pešina, dr. Kuffner, četní docenti, kli- ničtí assistenti, lékaří a j. v. Když dvorní rada Eiselt v posluchárně se objevil, byl uvítán bouřným pro- voláváním slávy. Promluvil k přítomným dojat patrně — srdečné bylo jeho rozlučení, v němž vylíčil vše skorem, co zažil a co bylo mu popřáno vykonati pro stav lékařský 1 pro lékařskou vědu. Vylíčil nemcc- niční svou praxi, dobu různých epidemií, fasi české lékařské fakulty a j. v. Vzpomněl i svých stylů s če- skými mediky, vzpomněl r. 1864, kdy povolán byl na universitu v Charkově, ale kdy překvapen byl adressou posluchačů lékařské fakulty, aby z Prahy neodcházel. K oslavenci promluvil pak předseda »Spolku českých medíků« p. MUC. Cmunt, čímž dojemná slavnost skončena. * Osobní. Presídent správního soudního dvoru dr. Bedřich hrabě Schönborn odjel odtud včera od- poledne rychlíkem státní dráhy do Vídně.