Číslo 181.

V Praze, dne 4. července 1902.

Ročník VI.

Rodakoc, admaininrzte exnodice Praha, Pitroseova ulíce, Míslo 200—II. Kefrankorané dopisy so nopřjímají, rukopísy se nevracejí Mexapečetěnéroklamaca jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější insercí po- skytnjeme výhody. Vyoházejí denně o šostá hodině ranní. V pondělí a po svátku vdy avanácté no- dině polední. Jednotlivé čízlo ka 8 h. Telsfon redakce č. lí28.

KAl

ULLKt

r oro noo

le

Předplatné pro Prahu z donáškou do domu měeíčně . . . . . K 2-80 čtvrtletně . . . K 8.40 celoročné. ... K 33.60 Pro tuzsmsko pošton: měsíčně. . . . . K 3.— štyrtlotně . . . K 9.—— celoročně. .. . K 36.— Předplatné do cizoxem- ska: Německa a Srbska: čtvruletně . . . K 12.— oploročně. . .. K 48.— Prodplatné do Ameriky, Trancie, Švýcarska, Ita- le, Belgie a Anglie: čtvrtletně . . K 18.20 celoročně ... K 52.80 Telef. administrace 1126-

Slunce vychází ve 3 hodiny 58 minut ráno. Slunce zapadá v 8 hodin 10 minut večer.

Pátek:

Sv. Prokopa.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Klimenta v Bubnech od 4.-7. července.

Sněm království českého. (I. výročního zasedání z r. 1901 schůze IX.)

V Praze, dne 3. července 1902.

Více než-li celá dnešní schůze zajímala poslance otázka, jak dlouho vlastně potrvá nynější sněmovní zasedání. Zabývali se jí v první řadě mladočeští po- slanci, kteří před schůzí konali za tou příčinou zvláštní, dosti živou poradu. Předseda jejich klubu dr. Pacák sdělil, že předseda ministerstva dr. šl. Körber jej ubezpečil, že sněmu království českého vyhražena bude pro dodatečné zasedání první polo- vice měsíce září. Ale na konec bylo usneseno, aby klub se domáhal toho, aby sněm zasedal po celý čer- venec. Úkolů, jež ho čekají, jest věru tolik, že ani při největší píli za tuto dobu jich vyříditi nemůže. Pohříchu někteří páni poslanci chovají se vůči sněmu — řekněme to eufemisticky — dosti zdrželivě. Pro- jevují sice při každé příležitosti svou nespokojenost, že vídeňská vláda nedopřává sněmu dosti času, po- třebného k vyřízení zemských potřeb, ale když mají konati převzatou povinnost, pak se jí — vyhýbají. Včera na př. nebyly některé komise schopny, usná- šeti se, protože nedostavil se potřebný k tomu počet jejich členů. Není to nesvědomitost, jež plným prá- vem zasluhuje veřejného pokárání? Nezbude snad již nic jiného, než-li aby oni liknaví poslanci byli po každé zmařené výborové schůzi veřejně jmenovánl. Jednací pořádek schůze byl docela prostý. Vy- kazoval totiž pouze první čtení dvou podaných návrhů. První, jejž podal a odůvodňoval posl. Barták, týkal se nutné změny branného zákona, a zní: »Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vy- zývá, aby předložila k ústavnímu projednání násle- dující návrh na změnu zákona branného: 1. § 55. zákona branného z 11. dubna 1889 č. 41. ř. z, tý- kající se každoročního odbývání shromáždění kontrol- ních, se zrušuje. 2. Zároveň pozbývá platnosti oddíl 7. dílu I. evidenčních předpisů pro c. k. vojskoa loďstvo válečné.« Posl. Barták zjednal si již dávno svou svědomi- tostí a pílí pověsti dobrého poslance. Stará se při každé příležitosti o dobro a prospěch svých vollčů a učinil to také tímto svým návrhem. Promluvil mnoho cenného, co přimlouvá se za odstranění zby- tečných kontrolních shromáždění, a ukázal také, jak smutná, protože nedůstojná úloha připadá při nich z vůle c. kr. úřadů obecním starostům. Řečník po- ukázal při tom také na pověstnou otázku, vyvolanou při oněch shromážděních hlášením se českým slůvkem »Zde«, a nebylo věru ani nemístné, ani nevčasné, že připomenul, jak 1 v tomto ohledu vzmáhá se v Ra- kousku kurs — pruský. Posl. Krejčík odůvodňoval pak věcnou a pře- svědčlvou řečí tento návrh svůj a soudrubů: »Slavný sněme, račiž se usnésti: I. Zemský výbor se vyzývá aby při provádění veřejných staveb ná. kladem zemským toho dbal, aby práce ře- meslné vždy pokud možno přímo, samostatným, opráv- něným živnostníkům byly zadávány, a nikoliv hro- madně jednotlivým podnikatelům. II. Zemský výbor račlž vyzvati zároveň všecka okresní i obecní za- stupitelstva v království českém, by při zadávání veřejných prací okresních a obecních v zájmu výrobních a řemeslných tříd touže zásadou se řídila. III. C. k. vláda budiž vyzvána, by též při erárních stavbách v království českém prováděných, nebyly práce řemeslné, jako často se stává, zadá- vány hromadně jednotlivým podnikatelům, nýbrž aby budoucně veškeré práce řemeslné přímo a jedině samo- statným a oprávněným živnostníkům byly zadány.« Návrh dojista více než důležitý, hlavně vzhledem k finanční tísni, jaká těžce doléhá na naše malo- živnostnictvo. Těšil se proto řečník dost velikému pč- sluchačstvu, když dokazoval nezvratnými dáty účel- nost a časovost návrhu. Návrh doznal také žádoucí podpory se strany poslanců Macháčka a Břez- novského a byl přikázán komisi živnostenské aby podala o něm zprávu. Přece však neváháme při- pomenoutl, že pan řečník mohl se obejíti bez rekrl- minací, týkajících se vyhlášky o zadávání stavby král. zemské hospodářské akademle v Táboře. Zavdal

tím jen podnět k tomu, aby přísedící zemského vý- boru hr. Vojtěch Schönborn a Adámek pa- rátně odrazili útok, jejž, arcíť ve formě uhlazené, ale přece jenom netajeně podniknul na zemský výbor. Stalo se patrně proto jen, že řečník byl o celé zále- žitosti ne dosti dobře informován. Jak známo, strhlo se dne 1. t. m. v různých krajinách naší drahé vlasti veliké krupobití, které způsobilo na polích, lukách I zahradách ohromné škody. Nepřekvapuje proto, že poslanci za tyto okresy učinili dnes návrhy na udělení zemských i státních podpor obcím, jež byly onou hroznou pohromou tak bolestně poškozeny. Kéž jen tyto návrhy mají také brzký a vytoužený výsledek! Z petic, jichž bylo podáno do dnešního dne 471, budiž na předním místě uvedena petice »Dru- žiny blahoslav. Anežky České v Praza«, aby byl vzat zřetel na spolek při rozdělování přebytků kumu- lativních pokladen sírotčích, po případě za roční sub- venci. Petici podal poslanec a přísedící zem. výboru Vojtěch hr. Schönborn. Dále dlužno vytknouti petici spolku zemských úředníků království českého aby úředníky hypoteční banky království českého, zemské banky království českého, zemědělské rady pro královstvl české a hospodářských škol odborných uznal a prohlásil za úředníky zemské. Jmenovaný spolek usiluje svou peticí především o to, aby po- měry veškerého zemského úřednictva byly tak urovnány a upraveny, by vytvořen byl sbor autonomního zem- ského úřednictva na jednotném pevném základě, ob- dobný a rovnocenný s kruhem úřednictva státního. Snaha tato směřuje jednak k tomu, by společenskéa veřejné postavení zemského úředníka se povzneslo, jednak jest jejím účelem, aby zemská autonomie na širším základě založena a jednotným pevným stavem svého úřednictva repraesentována, dalšího upevnění, významu a váhy v životě veřejném nabyla. Přejeme hojného zdaru. Na konec budiž ještě uvedeno, že klub mlado- českých poslanců se usnesl ještě také ve své, výše již vzpomenuté schůzi, že přičiní se o zřízení vol- ného sdružení všech českých poslanců bez rozdílu stran, kteréžto sdružení by pro) jednávalo veškeré důležitější, sněmovního jednání se týkající otázky. Provedení tohoto usnesení bylo svě- řeno parlamentární klubovní komisi a stane se nej- spíše po způsobu, v jakém vyjednávají mezi sebou kluby českých poslanců na říšské radě. Malý to sice jen krok k velepotřebné jednotě všech českých po- slanců, ale za dnešních rozháraných poměrů dlužno děkovat 1 zaň.

Nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobko- wiez zahájiv schůzl o 11. hod. 20 min. dopoledne, sděluje výsledek voleb do komisí vykonaných v po- slední schůzi sněmu, načež oznamuje, že z praesidia místodržitelství došel přípis s osnovou zákona předlo- ženého ministerstvu orby ve příčině prodloužení nynějšího období zemědělské rady království českého. Návrh posl. dra Pacáka, týkající se náhrady škody obcím postíženým průtrží mračen, přikázán ko- misi rozpočtové bez prvního čtení. Dovolená udělena posl. dr. V. Horákovi gener. velmistru ryt. řádu křížovníků, pro toto období sněmovní; posl. J. Helnzlovi třínedělní a posl. dru. Tschanovi na základě lékařského vysvědčení udělena delší dovolená. Návrhy podali poslanci: Udržal na státní a zemské pomocl okresům holickému, pardublckémua přeloučskému postlženým prudkým krupobitím dne 1. července. Hrubý a soudr. na udělení podpory z pro- středků zemských a státních pardubickému, přelouč- skému, chlumeckému, poděbradskému a českobrod- skému, postiženým krupobitím. Niesig a soudr. na udělení podobné subvence krupobitím postiženým ob- cím okresu německo-jabloneckého. Staněk a soudr. na zrušení školního platu na zemských hospodářských kursech. Dr. Zimmer a soudr. na náhradu škody průtrží mračen postižené obcl Damilově. Blahov ec a soudr. na udělení státní a zemské podpory okresům

strakonickému a volyňskému, stiženým živelními po- hromami. Dotazují se místodržitele poslanci: Hodek a soudr. ohledně odepsání daně pozemkové obci Ne- zbavětice v okresu blovlckém následkem živelních po- hrom. Březnovský a soudr. ohledně zbytečného udělování koncessí výčepníkům v Praze. Jíleka soudr. ohledně sporu města Plzně a obce Doubravky o meze hranic. Staněk a soudr. ohledně zkracování českého odboru rady zemědělské proti německému při udělování státních subvencí. Hyrš a soudr. ohledně poskytnutí zemských a státních subvencí živelními po- hromami postiženým obcím Jankovu, Opatovu, Du- rajovu. Přechází se k dennímu pořádku, jehož prvním bodem je první čtení návrhu posl. Jana Bartáka a soudr., týkajícího se změny zákona bran- ného. Posl. Barták: Pokládáme odbývání kontrol- ních shromáždění za zřízení naprosto zbytečné, uzná- váme za zbytečné týrání záložníků povoláváním k těmto schůzím a uznáváme za zbytečné urážení našeho mateřského jazyka v těchto schůzích. (Tak jest! Výborně!) Odbývání kontrolních shromáždění zakládá se na říšském branném zákoně z roku 1889. Jaký průběh však jest těchto kontrolních shromá- ždění? V předpisech vypočítává se dlouhá řada věcí. které se mají na takovém shromáždění provéstl; ale kdo byl súčastněn na takovém kontrolním shromá- ždění, musí dotvrditi, že naprosto není možno, aby důstojník, který kontrolu provádí, všechno na takové schůzi projednal, jak se v předpisech žádá. Jest to také věc naprosto nepotřebná. Žjišťuje se přítomnost, pak zdali se řádně hlásí, prohlašují se nařízení a věci menší důležitosti. Nejhlavnější však jest při tom čtení jmen. K vůli takovým formálnostem zbytečně povolává se tolik lidí, kteří utrácejí své peníze, zabíjejí čas a jsou vyrváni hospodářství a řemeslům. Povinnosti své má voják vyznačeny v pasu vojenském a není třeba mu je připomínati zvláště v čas míru a pokoje. Národ- nost česká se uráží při kontrolním shromáždění zby- tečně tím, že se poroučí záložníku, aby se hlásil ja- zykem cizím. Někdo snad řekne, že jest to jen jedno slovo, že jest to malichernost, ale nikoliv, tak se věci nemají, jedná se o zásadu, jedná se o to, jestlí jazyk náš již tak zdeptaný a opovržený, že vůbec jest mo- žno i občanu nařizovaji, aby v jistých výkonech byl nucen mluvlti jazykem cizím. Hlas: Kterému ani nerozumí. Posl. Barták: Jest to jednání proti § 19. státních základních zákonů; takové jednání musí roz- bouřit každého člověka, jest to skutečně jednání ne- snesitelné. (Výborně.) Vojenští páni ovšem při tom mají svůj názor a vykrucují se tím, že prý jakmile jest kontrola zahájena, podléhá záložník předpisům vojenským a že v tom okamžiku jest povinen poslou- chati svého představeného. Já si však nedovedu před- staviti takovou metamorfosu. Já v tom člověku vojáka nevídím. Když se namítalo vojenským kruhům, že v předpisech původních nestojí, že se má záložník hlásiti jazykem cizím, vymlouvají se na to, že voják musí poslouchati a pan ministr zeměbrany vzdor tomu, že to působí veliké rozčilení, vydal nařízení, podle něhož jest vždy záložník povinen hlásiti se ja- zykem německým. Po takovém rozhodnutí této věcl nemůže ovšem nikdo ani záložníkům doporučovatl, aby se obětovali a trvali na tom, že se nedají přinu- tlti hlásiti se jazykem německým. Přece se však našlí lidé a to inteligentní, kteří nemohli snésti, aby pře- nesli přes rty své ve stavu občanském slov, která pokládali za naprosto ponižující. Co následovalo? Tresty a to krutější nežli byly dříve. Tresty takové nejsou dobrou známkou uspořádaných poměrů tohoto stavu. Jest vellce smutno, když řádný občan, který plní své povinnosti, za jediné slovo může býti žalářo- ván na 3—6 měsíců. To jsou poměry podobné pomě- rům vřesenským. My vldíme v tomto počínánía strannictví kruhů rozhodujících jisté příznaky politi- cké, příznaky jistých proudů a nechybí nikdo, řekne-li, že tento nový kurs podobá se jako vejce vejci, kursu pruskému. Jest to jakýsi článek z ře- tězu, který se utahuje v této říšl kolem národů slo-