Strana 2. Číslo 181.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 4. července 1902.

vanských, ale mám za to, že články tohoto řetězu nejsou tak silné, aby vydržely odpor, který jin bude postaven. Ještě jiná stinná stránka jest při kontrol- ntch shromážděních. Na příklad postavení obecních starostů není nikterak závidění hodné. Zákon branný neví ničsho, že by se musili starostové súčastniti kontrolních shromáždění, jako jest to u odvodu. Úřady to nařizují podle paragrafu 63. obecních před- pisů. Starosta má povinnost předvésti záložníky a dě- lati tam zkrátka nějakého šplcla, kdyby ten který záložník něco provedl aneb důstojníku odpověděl. Práva nemá starosta v takovém shromáž lění pražád- ného. To musí zošklivitl samosprávně úřady každému starostovl. Starosta jest zástupcem svých občanůa není pomocníkem úřadů a z toho stanoviska třeba na něj pohlížeti a nikoliv na nějakého pohůnka státních úřadů. (Výborně) Z různých úkazů je vidět, že se kontrola nedá ani dobře provéstl. Je tedy vbytečná, ale vedle toho stojí také veliké peníze. Počítáme-lí dohromady 700.000 záložníků a že každý utratí jenom 2 koruny při kontrolním shromáždění, zejména bydlí-li dále od sídla kontrolního, je to ročně půl druhého millionu korun, mimo to však každý proza- hálí doma, přijde o svůj výdělek. Též obce mají vý- lohy s posíláním starostů a mohl by se snad za ta- kový peníz poříditi nějaký nový komínek. (Veselost.) Nejsme pro zrušení kontrolního shromáždění jen pro to prožluklé »hier«, vždyť i z německé strany se pro- hlašuje, aby byla kontrolní shromáždění zrušena. Daes ovšem v tom ruchu, který vzbudilo prožluklé slůvko »hler«, nelze otázku tu odstaviti, ale doufám, až se to trochu uklidní, že se přikročí k zrušení těchto nepotřebných a zbytečných shromáždění. Nyní jest nevinné slůvko »zde« s to, aby rozrušilo celou armádu. Posl. Anýž: Od té doby jest armáda rakouská statečnější! Posl. Barták: Nebude-li se vojákovi překážeti v tom, aby hrdě hlásil se ke své mateřštině a ke své národnosti, nebude-li jeho mateřština a národnost šlapána, bude míti voják také větší chuť ke svému povolání, poněvadž bude viděti, že jest v státu, v kterém svou povinnost vykonává, chráněn, a pak za- vládne zajisté jiný duch v armádě, než nyní, kdy se národnost tupí a ponížuje. (Výborně). Nastanou-li chvíle, kdy se bude rozhodovati o bytí a nebytí této říše a kdy říše bude apellovati na syny své, aby ji bránili svou krví, bude prospěšno pro tuto říši, budou-li synové armádu skládající věděti, že chrání říši, kde panuje spravedlnost a rovnost, a že se ne- obětují pro říši nespravedlnosti a násilí, jakou, Bohu žel, tato říše dosud jest. (Výborně.) Návrh byl přikázán komisi rozpočtové. Dalším předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Josefa Krejčíka, Václava Němce i soudr. ohledně zadávání ře- meslných prací při veřejných stav- bách jedině oprávněným živnostní- kům a nikoliv podnikatelů m. Posl. Krejčík: Je známo, že v Praze I v ce- lém království českém panuje děsná krlse průmy- slová. Ku př. v Praze je ze 24.000 dělníků stroj- nických, jež byli loni zaměstnáni, nyní nezaměstnána celá polovice a v celém království páčí se cifra ne- zaměstnaných dělníků strojnických na 30.000. Novněž tak jest tomu při dělnictvu stavebním. V Praze sklá- dali stavební živnostníci všecky plány a naděje v podníky assanační, avšak naděje jejich se nespl- nily. Všeobecný stesk je, že v Praze se málo staví. Vláda nepodporuje stavební činnost v Praze, čemuž svědčí to, že celá řada podníků, již dávno povo- lených, dosud nebyln provedena. Posl. Kratochvíl: Kdyby to bylo takhle ve Vídni! Posl. Krejčík: Je známo, že plány na stavbu nové české techniky již dávno jsou schváleny, ž však dosud z důvodů — snad politických — k stavbě se nepřikročilo. Posl. dr. Podlipný: Takhle kdyby se jednalo o německé gymnaslum! Posl. Krejčík: Došlo to již tak daleko, ž státní úřady stěhují se do soukromých budov. Tím se ovšem průmyslu pomoci nemůže. Hlavní vadou tu jest, že se práce na veřejné budovy zadávají jedinému podnikateli. To je ovšem na první pohled praktické, ale jaké jsou z toho důsledky? Pravidelně se sejde tolik ofert, že se často slevuje až 27 proc. staveb- ního nákladu úhradního. Když pak podnikatel pře- vezme práci s touto velikou slevou, musí hledati ná- hradu jínde, musí se krýti na všech ostatních pracích řemeslnických. Řemeslnictvu zřizujeme školy, ale ne- staráme se, abychom vzdělaným řemesiníkům a prů- myslníkům poskytli práci. Zadá-li soukromník stavbu jedinému podníkateli, dá se to vysvětliti, že to člní snad z pohodlnostl. Děje lI se to však při stavbách veřejných, pak musíme poukázati k tomu, že úřed- níci nemají k vůli své vlastní pohodlnosti páchati na řemeslnících bezpráví. Živnostníci přispívají v každé obcl k zvelebování jejímu daněmí a mají tudíž svat

právo, aby obec z prostředků, které oni pomáhají na- hromaditl, jim poskytla také výddělku. Máme slce čestné výjlmky při stavbách státních a zemských, avšak nejvíce stesků jest nám činiti do podníků ve venkovských obcích. Nejčestnější výjimky činí král. hlavní město Praha, která již po 10 až 15 let hledí k tomu, aby práce stavební byly zadávány jednot- livým odborníkům a přítomní pp. obecní starší mohou dokázati, že se tento způsob osvědčuje. Řečník uvádí markantní případ nesprávného zadávání prací, před- čítaje konkurs na stavbu Zemské hospodářské aka- demle v Táboře, kde se praví, že se dá jedlnému offerentovi před jednotlivými přednost; . . . (Slyšte, slyšte!) Posl. Kratochvíl: Na stavby zemské mají ně- kteří svůj monopol! Posl. Krejčík: . . . a nota bene vyšel tento Insert teprve po podání našeho návrhu. Posl. Březnovský: Který přísedící zemského výboru podepsal. Posl. Krejčík shledává příčlnu toho v pohodl- nostl stavební technické kanceláře. Vzhledem na po- měry však prohlašuje, že nevzdává se naděje na brzkou změnu a praví, že musíme se obírati tím, po- něvadž nejsou to věci nlcotné, jak se soudí v určitých kruzích, nýbrž věci vellké důležitosti. Je to převrá- cená živnostenská politika, která na jedné straně za- kládá školy a kursy, a na druhé zanedbává sociální zlepšení poměrů živnostenských. Doufá však, že brzo se poměry tyto změní. Posl. Macháček: Je skutečně bolestno, že naše místodržitelstvo a ministerstvo veřejných prací v království českém zadávají firmám mimočeským, které mají sice kanceláře v Praze nebo ve Vídni, ale výrobky odebírají z cizlny. Řečník uvádí na doklaj, že do chemického ústavu české uníversity zařízení pro větrání a topení bylo objednáno z cízl ny. Posl. Březnovský uvádí, že pokrývačské práce při stavbě trestního soudu v Praze byly zadány firmě vídeňské a čistě prušácké. Po skončené debatě přísedící zemského výboru hr. Vojtěch Schönborn mluví k vývodům posl. Krejčíka stran oné vyhlášky o zadávání stavby královské zemské akademie v Táboře. Bere na sebe plnou zodpovědnost jakožto referent zadávání prací a poukazuje k tomu, že jest dlouholetou zvyklostí zadávati práce celkové jedinému podnikateli, avšak v případě dotčeném vysvětluje, že práce jsou sku- tečně zadány více maloživnostníkům, hlavně tábor- ským. Přísedící zemského výboru posl. K. Adámek bere rovněž plnou zodpovědnost za jednání zemského výboru v tomto směru. Příčinou toho, že práce ve- řejné zemským výborem zadávány jsou jednotlivému podnikateli jest to, že neosvědčilo se zadávání práce maloživnostníkům z toho důvodu, že títo zpravidla buď svými schopnostmi buď poměry naprosto nevy- hovovali. Poukazuje k tomu, že zemský výbor, zadá- vaje práce maloživnostníkům, je nucen provést napřed šetření o jich poměrech a kvali fikaci. Návrh posl. Krejčíka odkázán komisi živ- nostenské. Tím denní pořádek vyčerpán. Po té schválen návrh předsedy výboru legl- timačního dr. Podlipného, aby s některými ná- vrhy legitimačního výboru smělo býti naloženo dle § 49., totiž, aby bez prvního čtení a pouze ústně ve sněmu byly předneseny. Totéž po návrhu posl. hr. Buquoye schváleno pro komisi rozpočtovou, po návrhu posl. kn. Ferd. Lobkowicze pro komisi zemědělskou, a po návrhu posl. Schwarze pro komisi pro obecní a okresní záležitosti. Nejv. maršálek zemský oznamuje, že se ustavila komise berní. Předsedou jejím zvolen posl. kn. Ferdinand Lobkowicz, za místopředsedy posl. d. Kramář a Prade, zaplsovateli posl. hr. Paar, M Vojta a Kasper. Posl. Šťastný a soudr. navrhují zavedení nor- málních cen chlebovin v král. českém. Posl. Jos. Anýž a soudr. dotazují se místodržitele o tiskových poměrech v Praze a o neodůvodněných konfiskacích »Nár. L« Posl. Staněk a soudr. dotazují se místodržitele ve příčině konf skace 25. čísla časopisu »Štít nýe v Jindř. Hradci. Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. dotazují se místodržitele ohledně bezdůvodného vypovídání z obcí se strany okresních hejtmanství v severních Čechách, zejména mosteckého, duchcovského, ústeckého a te- plického. Tato praxe totiž, nesrovnávající se s ustále- ným názorem říšského soudu, má pak nejkrutější pro- následování bezvinných rodin v zápětí, ježto takový vypovězený, třeba jen pro urážku na cti nebo pře- stupek spolčovacího zákona byl trestán, je vypovídán z téhož důvodu i v obcích jiných, kamž se přestě- huje, takže se raději z území toho vystěhovati musí. Bohužel, že takoví vypovězení jsou vždy jen Češia ještě smutnější, že k takovému čistění německých obcí od českých občanů skytají pomocnou ruku c. k.

státní úřady, porušujíce při tom vědomě zákony. — Jest těžko takovému chudáku, aby podal žalobu na říšský soud a platil při něm advokáta, který dle zá- kona při ústním přelíčení intervenovati musí. Vypo- vídání takové má zejména účel, aby tl, kteří žijí v obcích přes 10 let nenabyli práva domovského. Poukazujíce na tento nešvar, tážeme se Vaší Excel- lence, zda jest vám tento zlořád znám a zda jste ochoten dáti nejen podřízeným hejtmanstvím, nýbrž i místodržitelství samotnému nařízení, aby jednalo v mezích zákona? Posl. Jauda a soudr. dotazují se místodržitele na nespravedlivé udílení subvencí státních německému odboru rady zemědělské oproti českému. Příští schůze v pondělí, dne 7. července o 11. hod. dop. Konec schůze o 1 hod. 15 min. odp.

Ze sněmovních komist.

V komisi pro veřejné práce pravil přl jednání o zprávě zemského výbora týkající se pří- spěvku na vodní dráhy, místodržitel: Vláda, jak se samo sebou rozumí, nic proti tomu nemá, aby odstavec sněmovního návrhu, dle něhož sněm má vy- slovitl ochotu ku převzetí závazku vzhledem ku pří- spěvku uvedenému v zákoně o vodních cestách, byl schválen. Vláda netrvá však výslovně na schválení tohoto odstavce v nynějším stadiu vyjednávání a vy- chází až do předložení zákonů týkajících se jednotli- vých úprav a průplavů od toho předpokládání, že- súčastněné země budou ochotny ku převzetí příspěvku uvedeného v § 1. zákona o vodních cestách. Toto předpokládání může býti považováno za shodné I při zkráceném znění tohoto odstavce. Nesmí se však pře- hlédnouti, že definitivní převzetí závazku k placení příspěvku jest dle § 1. zákona o vodních cestách nutnou podmínkou k provedení akce v dotyčných ko- runních zemích. S podmínkou, že závazek k placení příspěvku bude v čas buď usnešením nebo v podobě zákona vysloven, nenamítá vláda ničeho ani protl odstavci III., navrženému zpravodajem posl. inženýrem Kafsanem. Legltimační výbor usnesl se na vydání posl. Schalka, Wolfs, Kryfa a Anýže.

Zprávy politické. V Praze, dne 3. července. Český sněm a sňatek areivévody Fran- tiška Ferdinanda. Včera zaslal posl. dr. Baxa klubu mladočeskému přípis, jímž žádal, aby klub podporoval jeho návrh, aby sňatek následníka trůnu a s tím spojené poměry následnictví byly v českém sněmu úředně oznámeny. Dr. Baxa dovolává se zá- sad strany svobodomyslné, jež činí nutným, aby tento jednou již podaný návrh byl opakován. Klub mladočeských zemských poslanců měl dnes dopoledne před sezením sněmu schůzi, ve které probrán byl včerejší pořádek schůze sněmovní. Na to rozvinula se debata o pracovním programu pro nynější zasedání, jakož i o otázce, jak dlouho sněm bude zasedatl. Předseda dr. Pacák sdělil, že obdržel od ml- nisterského předsedy dra. Körbra ujištění, že sněmu království českého pro dodatečné zasedání bude k dí- sposici první polovina měsíce září. Potom rozvinul se rozhovor, jehož se súčastnili poslanci dr. Brzorád, dr. Pippich, dr. Podlipný, dr. Formánek, dr. Škardaa jiní a bylo usneseno domáhati se, aby nyní sněm zasedal po celý měsíc červenec. Ko- nečně přednesl předseda dr. Pacák zprávu o jednání ve příčině společného útvaru poslanců celého národa. Bylo usneseno, aby se klub přičinil o zřízení volného sdružení všech českých po- slanců bez rozdílu stran, kteréž sdružení projednávalo by veškeré důležitější otázky sněmovního jednání se týkající. Provedením usnesení byla pově- řena parlamentní komise. Schůze byla skončena »dů- tklivou « výzvou dra. Pacáka, aby členové komisí navštěvovali horlivě schůze komisí, jichž jsou členy. Požadavek, aby sněm zasedal po celý tento parný měsíc vzhledem k ohromné látce, jež se má probrati a vzhledem k tomu, že k podzlmnímu sněmování sotva dojde, vyslovil nejprve nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowlez a přiklonily se k němu skorem váecky strany až na některé členy velkostatku. Jinak ze schůze mladočeské vyplývá, že od politiky své sa- mostatné čekají malý zdar a proto volají po zřízení volného sdružení všech poslanců českých, aby tak sami sobě udrželi silnou poslci. Však znám je dosud výsledek táborů a práce Národní rady. Vše bylo jen vypočtěno na mladočeské posílení. Všeněmecké sny. Všeněmectví považováno je namnoze za mozkový přelud politisujících německých professorů. Je také správno, že všeněmecké idey byly pů- vodně pěstovány od professorů, dnes však přešly již mnohým v tuk i kosti. Zamilovanou všeněmeckou ideou jest, jak známo, odnárodnění Čechů a Maďarů. Již v letech sedmdesátých vystoupil s tímto záměrem velice vážný muž, německý hlstorik Fr. Löse r, jenž