#1
alto_textblock
#1
Žalovaný pan dr. Eisenbach při ústním líčení dne
15. října 1900 před zemským soudem v Praze na ve-
škerých těchto, v odpovědi ze dne 26. července 1900
obsažených tvrzeních a kombinacích setrval a ústně
je před soudem opakoval, ba dokonce svědkovi panu
Františku Kropáčkovi otázky v odpovědi obsažené
ku zodpovídání předložil; svědek ovšem otázky ty
pod přísahou zodpověděl záporně. Ku konci obsažen
návrh žalobní.
Líčení řídil radní tajemník p. Weiss, se ža-
lobcem p. drem. K. Motejlem dostavil se advokát
pan dr. Ant. Schauer. Za žalované dostavil se
zplnomocněný jejich zástupce advokát p. dr. Lingg
Jako svědek byl k líčení předvolán p. dr. Přemysl
Šámal.
Líčení zahájeno bylo přečtením žaloby, nače
se soudce tázal žalobce p. dra. Motejla, zda by by
ochoten za příslušné satisfakce od žaloby upustiti.
Pan dr. Motej! pravil, že před podáním ža-
loby konal porady s osobami právními i soudnímia
jednohlasný úsudek byl, že byla mně způsobena
urážka nevýslovná a že musím domáhati se zadost-
učinění.
Především žádal jsem satisfakci cestou úřadní.
Vrch. rada p. Rohlena byl ochoten zadostučinění mně
dáti, jen o formu jsme se nedohodli. Mně záleželo
na tom, aby cestou soudní ve formě přípravného
spisu dostalo se do soudních spisů vyjádření, žese
mně stala křivda.
Pan dr. Rohlena poslal mně osobně prohlášení
tohoto obsahu: »Vaše Blahorodí! Ku ctěnému do-
pisu ze 6. října 1900 neváhám loyálním způsobem
prohlásiti, že neznám pražádné okolnosti, která by
vrhala na Vaši čest toho nejmenšího stínu. Podle
toho neměl jsem a nemohl jsem míti ani ve své
působnosti úřadní ani v působnosti mimoúřadní
úmysl Vaše Blahorodí na cti uraziti. Ponechávám
Vám na vůli, byste tohoto čestného prohlášení dle
libosti užil. S dokonalou úctou znamenám se JUDr.
J. Rohlena, c. k. vrchní fin. rada«. Tato forma satis-
fakce mně nevyhovovala a proto jsem ji nepřijal.
Dnes jest záležitost ta již jiná. Při veřejném líčení
u zemského soudu bylo svědky jasně a zřetelně do-
kázáno, jakým způsobem byl dovětek nalezen.
Obhájce dr. Lingg (německy) snažií se doká
zati, že spis pochází od finanční prokuratury a ni
koli od osob.
Soudce uvádí, že žalobce může stíhati jen
fysické osoby.
Pan dr. Schauer podotýká, že dle náhledu
dra. Lingga byli by úřadníci finanční prokuratury
immunitní.
Pan dr. Motej! dodává, že po přečtení odpo-
vědi finanční prokuratury pojal jej hnus a odpora
prohlašuje, že vůči veřejnosti, vůči sobě i své ro-
dině a svého stavu je povinen zadostiučinění se do-
máhati. — Po dalším jednání přijímá čestné prohlá-
šení, podané drem. Linggem v zastoupení dra. Ro-
hleny a upouští od trestního stíhání dra. Rohleny.
Poněvadž smír v příčině dra. Eisenbacha nebyl
uzavřen, přikročeno k průvodnímu řízení.
Dr. Jul. Eisenbach je v r. 1859 narozen, evan-
Plnomocník dr. Lingg uvádí, že dr. Eisenbach.
jsa vázán slibem o zachování mlčenlivosti ve věcech
úřadních, nemůže, dokud slibu toho nebude zbaven.
odpověděti na danou jemu otázku, přiznává-li se
k činu čili nic. Co se pak týče spoluobžalovaného
dra. Rohleny doznal plnomocník, že dr. Rohlena opis
odpovědi vlastnoručně podepsal a sice ve své vlast-
#2
alto_textblock
#2
gelík
#3
alto_textblock
#3
nosti jako přednosta c. k. fin. prokuratury. Ohledně
konceptu odpovědi, t. j. approbace konceptní, uvedl
dr. Lingg totéž, že je vázán slibem mlčenlivostí.
Na otázku, zda dr. Lingg jest snad zmocněn pro-
hlásiti, že dr. Eisenbach i dr. Rohlena obsah pí-
semné odpovědi znali, odvětil dr. Lingg, že k jinému
prohlášení, než které dříve učinil, není zmocněn.
Pan dr. Schauer rozšířil po té žalobu n
dra. Julia Eisenbacha pro urážku na cti, spáchanou
tím, že při ústním líčení dne 15. října před zem-
ským soudem na některých, v odpovědi obsažených
urážkách a tvrzeních setrval, že urážky ty veřejně
opakoval, ba dokonce svědkovi Kropáčkovi otázky
urážející ku zodpovídání předložil, ač předseda se-
nátu prohlásil, že sám z moci úřadní otázky ty
svědkovi nedá a dr. Motejl bezprostředně před tím
jako svědek přísežně slyšen byl, čímž v trestním
činu nejen pokračoval, nýbrž i trestný čin opa-
koval.
Obhájce dr. Lingg navrhoval, aby žalobce přesně
a určitě uvedl jednotlivé skutečnosti, jimiž měl
dr. Eisenbach při ústním líčení dne 15. října dra.
Motejla na cti uraziti, ježto po jeho náhledu v ža-
lobě jsou uvedeny jen premise a konkluse, nikoliv
však fakta, jimiž trestný čin měl být spáchán.
Zástupce žalobce p. dr. Schauer ohradil se proti
tomu návrhu s tím, že v žalobě jsou určitá fakta
uvedena, jimiž obžalovaný dr. Eisenbach dru. Motej-
lovi na cti ublížil a dle rozšíření žaloby dopustil se
obžalovaný dr. Eisenbach trestního činu tím, že tytéž
skutečnosti, v žalobě naznačené, opakoval a že svěd-
kovi Kropáčkovi určité otázky v rozšířené žalobě
blíže uvedené kladl, takže zevrubnějšího a přesněj-
šího naznačení skutečnosti třeba není.
Soud z důvodů těchto návrh dra. Lingga zamítl.
Pan dr. Schauer potom navrhl, aby vzhledem
ku prohlášení obhájce žalovaných ministerstvo f-
nancí dožádáno bylo za sproštění pp. dra. Eisen-
bacha a dra. Rohleny povinnosti zachovati úřadní
tajemství, tak aby obžalovaným zjednána byla příle-
žitost proti žalobě se hájiti.
Dále navrhoval, aby jako svědek vyslýchán byl
dvor. rada p. dr. Müller o té okolnosti, že dr
Rohlena odpověď finanční prokuratury v konceptu
schvaloval a podepsal a pak opis podepsal jako
úřadující přednosta c. k. finanční prokuratury. Dále
o tom, že dr. Eisenbach odpověď onu dle úřadní po-
vinnosti své koncipoval a ku schválení a upotřebení
ve sporu předložil.
Spolu navrhuje zástupce žalobce, aby minister-
stvo financí dožádáno bylo za sproštění p. dv. rady
Müllera povinnosti zachovati úřadní tajemství.
Soudce usnesl se, že o návrzích těch rozhodne
až po výslechu p. dra. Motejla a p. dra. Šámala.
V líčení se pokračuje a výsledek jeho přine seme
ve večerním čísle.
#4
alto_textblock
#4
Tržní a hospodářské zprávy.
#5
alto_textblock
#5
Cuk r.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 3. listopadu. (10 hod. 35
min. dop.) Obchod se surovinou klidný.
Pohotové zboží a na listopadprosinee
K 24.95 peníze. Raffináda nezměněna
K 84.— až K 85.— ze stanice.
#6
alto_textblock
#6
M. Z Vídně, 3. listopadu. (Počátečn
bursa.) Znamenaly: marky 117. 65, 20franky
19.20, květnová renta 97.20, rakouská
renta korunová —.—, stříbrná renta —.—
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
—.—, uher. kor. 90.30, kreditky 658.75 po
—.—, uher. kreditky 656.—, anglob. 272.—
unionky 542.—, bank. jednota 464.—, länder-
banka 410.50, státní dráha 657.50, jižní dráha
109.—, dráha Karla Ludv. —.—, polab. dráha
468.—, rakouská zbrojovka —.—, turecké
tabákové režie —.—, alpinky 415.50, rým.
muráň. 477.— (ex.), praž.-želez. společ. —.—
turecké losy 104.50, mostecké uhlářské společ-
nosti —.— po —.—, pozemkové —.—, paro-
plavební —.—, buštěhradské A. —.— (—.—).
buštěhradské B. —.—, západočeské uhelné
společnosti —.—, tramway a) —.—, tramway
b) —.—, Lloyd —.—, Poldina huť —.—
české báňské —.—, montanní —.—, vídeňské
cihlářské —.—, hirtenberské —.—, silniční
A. 265.—, B. 260.—, Rudolfova hut
—.—
Smýšlení bez obchodu.
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo.
V sobotu 3. listo padu.
47. hra v předpl.
3. čtvrtka.
ANTIGON A.
Po prvním oddělení přestávka.
Začátek o 7. hodině.
#8
alto_textblock
#8
Konec po 9. hod.
#9
alto_textblock
#9
Švandovo divadlo na Smichově.
V sobotu 3. listopadu.
Začátek o 1/48. hod.
Spolkové představení.
25499
Potrhlý švec.
Fraška o pěti jednáních dle starší látky od F. F.
Šamberka. Režisér p. J. Kubík.
#10
alto_textblock
#10
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
V sobotu 3. listopadu.
Začátek o 1/27. hod.
Dvacátésedmé IIdové představení za polovlční ceny.
Na dušičky aneb: Modlitba na hřbitově.
Obraz ze života o 4 jedn. s předehrou od V. L. M.
#11
alto_textblock
#11
Modní barohety a fanely
#12
alto_textblock
#12
novotiny,
největší výběr, nejlevněji v tržniei
modního zboží
3151
JNOvva
v Praze
Vodičkova ulice, „U Štajgrů“.
#13
alto_textblock
#13
236
#14
alto_textblock
#14
— 233
#15
alto_textblock
#15
stesk. Je to prvý rektor, který přísahal. Hle, toť jeho
útulek, v němž byl bezpečen proti zuřivosti chouanůva
ostatních kněží. Hodného muže, který tak dbal pořádku,
tolik pronásledovali! Byl starší než já, on jedině měl se
mnou trpělivost a naučil mě počtu desetinnému. Oh, byl
to dobrý kněz. Měl smysl pro hospodářství a uměl spo-
řiti. Před čtyřmi lety zemřel — nevím jakou nemocí;
avšak vidíte, tito kněži mají zvyk čas od času klekati
k modlitbě, on pak snad nemohl přivyknouti zde zůstati
zpříma stát jako já . . . Postavil jsem jej sem; jinde by
jej byli oni vykopali. Jednou budu jej moci snad pohřbíti
v svaté zemi, jak ten ubožák říkával, který přísahal jen
ze strachu.
Malému starci, jehož zrzavá vlásenka nyní se zdála
mladé dívce méně ohyzdnou, zarosily se vyschlé oči
slzou a slečna de Verneuil z tiché úcty k tomuto žalu
odvrátila zrak svůj; přes toto pohnutí pravil k ní však
d' Orgemont opět:
— Nepřibližujte se ke zdi . ..
Při tom nespouštěl zraku svého s očí slečny de Ver-
neuil doufaje, že jí takto zabrání zkoumati pozorněji zdi
tohoto kabinetu, v němž příliš seřídlý vzduch potřebám
plic nikterak nedostačoval. Nieméně podařilo se Marii
přes ostražitost jejího Arga pokradmu rychle se rozhléd-
nouti po místnosti; dle podivných výstupků ve zdi do-
mnívala se, že lakomec je zřídil sám vlastní rukou
z měšců stříbra a zlata. D' Orgemont byl již chvíli
uchvácen jakýmsi podivným vytržením. Bolest, již mu
způsobil oheň na nohou, a uleknutí, jež v něm vzbuzo-
vala přítomnost bytosti lidské uprostřed jeho pokladů,
bylo čísti v každé vrásce jeho tváře; současně však ne-
obyčejný oheň, jímž jeho vyschlý zrak zářil, prozrazoval
#16
alto_textblock
#16
— Oni se modlí, pitomci! zvolal d' Orgemont.
— Nebojíte se, pravila slečna de Verneuil přeru-
šujíc svého společníka, že prozradíte náš úkryt?
Smích starého lakomce zaplašil však obavy mladé
Pařížanky-
— Plotna je zapuštěna v žulový balvan deset
palců silný; my je slyšíme, oni však nás nikoliv. Pak se
chopil něžně ruky své osvoboditelky, přiložil ji k trhlině,
z níž vanul svěží proud vzduchu, a Marie uhodla, že
otvor tento souvisel s dýmníkem.
— Ach! pokračoval d' Orgemont. U čerta, nohy
mě trochu pálí! Tato »Charettova kobyla«, jak jí říkají
v Nantech, není dosti hloupá, by svým věrným odporo-
vala; ví dobře, že by se nebili proti svým vlastním
zájmům, kdyby nebyli pitomi. Ejhle! modli se s nimi.
Musí to být dobré vidět ji, jak odříkává své »Zdrávas«
svaté Anně d' Auray. Učinila by lépe, kdyby vyloupila
několik poštovních vozů a zaplatila mi čtyři tisíce franků,
které mi je dlužna. S úroky a útratami činí to asi čtyři
tisíce sedm set osmdesát franků a několik centimů . ..
Chouani ukončivše modlitbu povstali a odešli. Starý
d' Orgemont tiskl však ruku slečny de Verneuil, jakoby
ji chtěl upozornit, že nieměně ještě nebezpečí nepominulo.
— Nikoli, madame, zvolal Pille-Miche po delším
mlčení, a kdybyste tu zůstala deset let, oni se již nevrátí.
— Avšak ona neodešla, musí zde být, tvrdila »ko-
byla Charettova« neustupně.
— Nikoli, madame, nikoliv, odletěli zdmi. Což ne-
odnesl již dábel zde, před našima očima kněze, kterýž
odpřisáhl?
Chouani
#17
alto_textblock
#17
59