Str. 718.

HOSPODÁISKÝ LIS

Ročník XXIX.

A konečně neodkládejte s prodejem Sladovny a pivovary zajisté hledí sobě opatřiti potřebné množství zboží na jisto, protože mohou sladovati jen v měsících chladných a ječmen loňský po většině ani uschovati nemohou. Gabriel, úřadník akc. sla dorny v Chrudimt. e

Německo uzavřelo s Rusí novou tržební smlouvu. ocílení dohody Rusi s Německem o novou vžební snlouvu, jež bylo uspíšeno bezprostředním stykem vynikajícího státníka ruského Vit- tea s říšským kancléřem hr. Bülovem, jest událostí velikého dosahu. Není zajisté po- chyby, že k tomuto ujednání valně při- spěly také válečné běhy na dálném vý- chodě a že z této tísně Rusi Německu při tomto jednání vzešel veliký prospěch. Německému průmyslu bude jeho trh na širé Rusi, o jehož uhájení s tak velikým úsilím zápasí, zajisté za příznivých pod- mínek celních zachován.*) Přívoz z Německa na Rus činí 1/2 veške- rého přívozu této říše a Německo bylo při této tržbě aktivní. Přívoz na Rus činil v milionech rublů: r. 1901 r. 1902 r. 1903 vůbec . 532.9 527.1 601- z Německa . . . 208.8 204.5 235.7 Vývoz pak z Ruska v těchže letech činil r. 1901 r. 1902 r. 1993 vůbec . .. 729.8 825.4 949.3 do Německa. . . 178.9 203.1 232.4. Trh německý jest také pro Rus velice důležitým, připadáť na vývoz z Rusi do do Německa více nežli čtvrtina veškerého vývozu ruské říše. Z Rusi se vyváží do Německa po výtce chleboviny, jež budou na příště stiženy zvýšenými cly nové autonomní celní sazby německé; v novější době vzrůstá také vývoz surovin a polotovarů. Tak vzrostl v r. 1903 z Německa na Rus vývoz surové bavlny o 12.5 mil. rub. značně stoupl takě vývoz tříslovin, juty. surové vlny, klovatiny, cínu a j. Při tržbě těmito surovinami, jež nejsou ovšem pů- vodu německého, jest arciť súčastněn to- liko německý obchod. Současně s příznivým ukončením jednání o novou tržební a obchodní smlouvu byla prý ujednána nová výpůjčka Rusi s pe- něžními ústavy německými! Tyto úmluvy mají zajisté velkého vý- znamu pro Rakousko. Po uzavření obchodní smlouvy s Rusí má Německo oproti Ra- kousku mnohem pevnější posici a není po- chyby, že ji také Německo plnou mírou vykořistí na naši škodu.**) Tomu nasvědčují veškeré podniky na- šeho „věrného spojence“, jehož důmyslně osnované plány rakouští státníci nikdy ne zhatili a také na příště zajisté nezhatí.

A

Fr. Slavík. statkář v Úřeticích u Chrudimi. ždy více uplatňuje se u nás zásad, že budoucnost našeho národa spočívá ne pouze v horování vlasteneckém, ale též hlavně na národohospodářském mo- K. Adámek: „Národohospodářské rozhledy z Rusi.“ Str. 113. atd. — „Z Německa.“ III. str. 27 ) Adámek,Z Německa.“ III. Str. 55. atd.

hutnění. Budeme-li hospodářsky dosti silni. odoláme nepřátelům a zachováme, posvátné dědictví otců svých: jazyk a rodnou půdu, potem i krví předkův skropenou. Všestranného uznání zasluhují ti vlastenečtí hospodáři, kteří nám příklad dávají, jak lze neúmornou pílí, vědomostmi a prací vytrvalou ze skrovných počátků zvelebiti hospodářství. jak lze důmyslem a roz- umnou podnikavostí nabý- vati hmotné neodvislosti. Předním hospodářem takovým jest na Chrudim- sku i v dalekém okolí chvalně známý p. Frant. Slavík, statkář a ma- jitel kruhových cihelen v Úřeticích u Tuněchod. Jako potomek váženého rodu, který od nepaměti hospodaří na statku otcov- ském v Úřeticích: pílí a důmyslem svým zvelebil a rozšířil hospodářství své a stal se hospodářem vzorným a továrníkem zá- možným. Pilně sledoval, co v odborných listech neb v hospodářství no- vého, a to vše bedlivě zkoušel na svých pozem- cích, aby uplatnil to, co bylo nejlepší a čím by hospodářství zvelebil. Ta- kovými praktickými mno- haletými pokusy docílil výtečných druhů obilních, jak v pojednání v čís. 42. t. l. uvedeno bylo. Pan Fr. Slavík také v pěstování ovoce vyniká a jest pomologem na slovo vzatým. Ovoce jeho, jako semenářství, vyznamenáno bylo na výstavách čet- ných, ba i v dalekém Pe- trohradě na Rusi. V době poklesnutí cen obilních obrátil p. Fr. Slavík důmysl svůj také k jinému odvětví hosp. průmyslu: vystavělr. 1884 prvou kruhovku v Úřeti- cích, později II. v Tuně- chodech a snaží se vše- možně závody ty stále zve- lebovati. Musil arci pře- konati mnohé překážky; nezůstal ušetřen pohrom živelních ani zloby lid- ské. Mnohý na jeho mí- stě by byl zmalomyslněl, on však vytrvalostí svou vše šťastně překonal. Vedle těchto prací hor- Obr. 248. Landova ozimá pšenice livě působil v četných kor- poracích samosprávných. „Glgautea“. Vždy působil nezištně jen k obecnému dobru. Četných zásluh působením svým získal si též v hosp.-čtenářské besedě úřeticko-vejva- novické již od dávných let jako předseda. — Jeho podnětem zřízena též občanská záložna úřeticko-vejvanovická. — Zdárně působil v obec- ním i okresním zastupitelstvu a ve správě cukrovaru hrochovotýneckého. Vydatně pod-

poruje podniky kulturní i národní a boha tá knihovna svědčí o podpoře literatury české. P. Fr. Slavík narodil se v Úřeticích r. 1846. Studoval tehdejší realné třídy chru- dimské a byl jedním z prvních žáků a ab- solventů hosp. školy chrudimské. Hosp. praxe nabyl doma a již v mládí jinošském musel samostatně hospodařiti; neb otec jeho j Čeněk Slavík jako starosta obce i okresu byl mnoho- násobně veřejnou činností zaměstnán. — Ač nyní léta tíží šedivou hlavu jeho, přec ještě statně hospodaří a bystrým duchem řídí zá- vody své. Svého jediného syna snažil se vy- chovati tak, aby ve šlépějích otcových zdárně pokračoval, a zajisté se mu v tom dobře da- řilo, když mohl mu — mladíku 26letému — svěřiti nájem rozsáhlých dvorů Blato-Chmeliště. Kéž máme hodně takových českých Sla- víků hospodářů!

Pěstitelům pšenice k povšímnutí! tázka, který druh pšenic pěstovati, se udržuje stále v popředí všech kruhů hospodářských. Jest to zejména ústř. hosp. společnost pro král. České, která počala na různých místech v podzimku r. 1993 konati srovnávací pokusy s několika druhy pšenic, jež mají býti směrodatné pro další práce. Mimo to ujal se spolek českomorav- ských mlynářů — společně s výzkumnou stanicí hosp. fysiologickou na c. k. vysokých školách technických v Praze — snaby, opatřiti si od- růdy, které by nejen rolníkům, ale i mly- nářům vyhovovaly. Rolníku jedná se hlavně o to, aby kvantitativně dostal co možná nej- vyšší výnos po jisté výměře, a mlynáři pak jedná se o dobrou jakost. Pravý střed na- lézti jest úkolem povolaných činitelů, což možno výzkumy docíliti, pakli uvážíme, že máme nyní přes 300 druhů pšenic. Otázka zušlechťování různých odrůd pšenic se již více let řeší našimi pěstiteli: J. Nol- čem v Hor. Počernicích a Fr. Landou v Čer- nuci, kterýžto poslední zejména svojí ozimou pšenici »Giganteou« dodělal se krásných vý- sledků, tak že již po 3 roky veškerá skli- zená pšenice byla vyprodána a četným po- ptávkám pšenice ta ani nestačí. Pěstitel p. Landa uvede v nejbližší době do obchodu svoji „Giganteu“ co úplně bo- tanicky čistý typ, jehož hodnota mlynářská i pekařská jest výborná; neb pšenice ta patří k pšenicím polotvrdým, ač v časopise „Mly- nář“ z r. 1903 (na str. 311.) k pšenicím měkkým se řadí a mezi jiným takto se uvádí- „. .... pak teprve přicházejí pšenice měkké, jimž vévodí »Gigantea« s 12.42% lepku v su- šiné, červená zimní měkká s 11.99%, čer- vená přesívka z Bezna s 10.84%, šerifka vouska s 10.88%%, jiná šerifka s 10.15% atd.“ Ač je tu řaděna pšenice „Gigantea“ mezi pšenice měkké, přece zaujímá zde první místo. Pšenici však lze skutečně označiti co polo- tvrdou; ale i kdyby byla jen měkkou, zaslu- huje „Gigantea“ přece, hlavně v půdách sil- nějších, přednost před druhy jinými, na př. červenkami, pro svoji mnohem vyšší výnosnost zrna i slámy. Hospodář musí činiti nároky především na hojnou sklizeň a bude mu asi lhostejno, dostane-li za pšenici měkkou od mlynáře neb obchodníka o nějaký haléř, ba i o korunu méně, než za tvrdou červenku, poněvadž ono velké plus sklizně výnos po 1 korci daleko více nahradí.