Ročník XXIx.

V Chrudimi, dne 4. srpna 1904.

Číslo 44.

Hospodářsk

list.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskénu průnyslu, národnímnu hospodářství a sanosprávě.

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K. půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelnov administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036. — Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí.

Majitel a redaktor Adolf Eckert, řiditel střední hospodářské školy v Chrudimi v.v Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. — B. Beniš, místopředseda hosp. spolku v Němčicích. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov Bydžově. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — A. Dokoupil, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — Hess F., řiditel hosp. školy v Lounech. — F. Hessler, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. — Lukáš F., učitel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — Dr. J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, statkář v Hor. Počernicích. — Pavec A., řiditel lučebních továren v Kolíně. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — K. Šafránek, řiditel zim. hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. — Štěpánek A., řiditel velkostatku v Medlešicích. — T. Švehla, řiditel zim. hosp. školy v Litomyšli. — J. Trojan, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, řiditel zem. hosp. výzkumné stanice pro pěstění rostlin v Brně. — F. Úysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Obsah: Následky sucha. (J. Stříteský.) — Státní příjmy Rakouska. — Řepa ze semenice domácí. (A. Molenda.) — Mechelnské krahulcovité kury. — Nový šrotovník „Budoucnost“. — Pokyny k prodeji ječmene. (Gabriel.) — Německo uzavřelo s Rusí novou tržební smlouvu. — Fr. Slavík. — Pěstitelům pšenice k povšímnutí! — Kontingent líhu. — Noviny národohospodářské. — Drobné zprávy. — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spol- kové. — Literatura. — Tržní zprávy. — Uprázněná hosp. místa. — Reklama. — Zasláno. — Inserty.

Následky sucha.

rozné sucho panuje již dlouhou A, dobu v krajinách našich a škody. jež způsobí, budou jen ve vla- stech našich miliony obnášeti. Nebudiž nám však ve zlé vykládáno, pakliže, co se týče vlivu sucha toho na naše dobytkářství, jsme náhledu, že není přece ještě tak zle, aby rolník s resignací musel dobytek šmahem prodávati, jako se sem a tam děje; nýbrž máme za to, že moudrým a energickým jednáním možno zhoubné následky sucha, ne-li zcela, tedy aspoň většinou umírniti. Od r. 1893 nebylo takového sucha jako letos; ale rozdíl mezi letošním rokem a r. 1893 jest ten, že letos máme přece doma značnou úrodu sena, jak lučního tak jetelového. V r. 1893 v západních Če- chách na lukách ani nesekli; mimo to byla úroda obilí daleko slabší než letos, tak že slámy bude letos místy mnohem více, a co hlavní: slámy výborné jakosti. V jižních Čechách — v krajích loňským krupobitím stižených — vyprodáno loni zna- čné množství dobytka a šetřilo se s krmením A hle: slyšeli jsme, že zbyla před letošními žněmi sláma, ba i seno, což dodalo tam- nějšímu rolnictvu odvahy v budoucnost následků letošního roku se neleká. Viděli jsme nabízeti za dobytek v minulém mě- síci o 30—40 zl. za kus méně, než před tím — ale rolníci neprodali a vedli doby- tek neprodaný domů. A dobře udělali. — Radíme proto důtklivě, aby se rolnictvo s cenami dobytka drželo a aby dobytek za fatku nevyhazovalo. — A proč? Rok suchý jest přece lepší než rok mokrý. V roce mokrém naroste bmoty mnoho, všecky kouty se zaplní, ale čím?

Nerozhodujeť množství, ale jakost sklizně a ze slunce jest všecko vydatné a výživné kdežto v roce mokrém, kdy slunce málo svítí, jest sklizeň vodnatá a chudá živinami. Nedivme se pak, že takové píce dobytek mnoho sežrati musí, aby se nasytil a ještě užitek není valný. Pamatujeme se živě na r. 1893, kdy stodoly zely práznotou, oves vrátil se sotva v dvojnásobném množství domů, sena bylo málo, otava žádná — zdálo se, že se polovička dobytka nevyživía nastal ukvapený prodej: dobytek vyhazo- ván za neslýchaně nízké ceny. Tele odsta- vené v podzim prodávalo se do 10 zl., roční býčci a jalovičky po 40 zl. — Kdo se ale nedal strhnouti všeobecným postrachem a dobytek neprodával: dobře pochodil; neboť se se sklizní, na pohled tak nepa- trnou, zcela dobře vyšlo. Sláma nahradila seno svou jakostí, neboť šťávy, které pře- jíti nemohly pro sucho do zrna, zůstaly ve stéble. Nedivme se, že se pak dobytek nasytil zcela nepatrným množstvím slámy a sena, že nic z toho nevycuchal. O výživnosti všech částí rostliny v roce suchém nejlépe svědčí ta okolnost, že ječné plevy (osiny) nahradily nám z poloviny oves. Aby se totiž nemusel oves kupovati, snížena dávka ovsa téměř na polovici a druhá polovice nahražena byla ječnými ple- vami, které se v putně od krmení do krmení horkou vodou pařily. Ku podivu našemu konali koně tutéž práci, aniž by na nich újmy na výživě viděti bylo. Proto počkejte s prodejem dobytka d jara, zajisté ho přes zimu uživíte, a na jaže, kdy bude dobytka málo, ceny budou daleko vyšší než nyníi K zamezení zhoubných následků radíme 1. Setřme slámu všecku pro krmení, máť aspoň poloviční hodnotu sena. Ku stlaní použijme lupení, které v podzim vítr rozhazuje, a jehož si jindy nevšímáme Kdo má les, může si pomoci stlaním. — Zvláště upozorňujeme co nejdůtklivěji Vyvláčejte mech na lukách! Nikdy nebyla doba k odstranění mechu tak příznivou jako nyní, kdy i ty nejmokřejší louky jsou suché. V nedostatku bran lučních použijte bran obyčejných a nechte mech vyhrabovati železnými hráběmi. Tu nabu-

dete dosti výborného steliva! — Kde mo- žno lacino dostati rašelinu, ta jest ze- jména výborným a dobrým stelivem. 2. Zabezpečme si již nyní melasu ku krmení. Zvláště hodí se — s malou přísa- dou as 1/% kg obilného šrotu — k přikrmování ku řezance ze slámy a sena tak suchých, jaké letos jsme sklidili. Hlavní věcí při krmení jest, aby krmivo dobytku chutnalo, a ničím tak levně chuti krmivu nedodáme, jako melasou. Zvláště její přikrmování letos jest výhodné, poněvadž jest sláma ze sucha bohatší poměrně bílkovinami a chudší škrobovinami. Melasa nahradí šťá- vnatá krmiva, jako je řepa a brambory, jichž letos bude asi málo sklizeno. Poně- vadž finanční orgány činí při vydávání melasy obtíže a nejméně 5 q vydávají: lze doporučiti, aby hosp. družstva melasu ve velkém zakoupila a rolnictvu po ma- lých částkách prodávala. 3. Neukvapme se v zaorávání starých jetelů. Jetele tyto trpí silně suchem; ale ješté více trpí a přímo ohroženy jsou je- tele letošní. Možná, že nebude z nich nic, kdežto jetele loňské — jsouce hlouběji za- kořeněny — suchu více vzdorovati dovedou. Bude-li suchem letošní jetel zničen, mů- žeme ponechati jetele loňské na dvouleté a případně, kdyby v zimě seřídly, budoucím jarem je přisetím vikve neb jílků vylepšiti. 4. Jest sice veliká momentální nouzeo běžné krmivo — otavy luční a jetelové nejsou žádné — ale jedna věc stojí za uvážení. Po- časí jest vývoji jetelového semene nadmíru příznivé a lépe bude tu trochu otavy je- telové nechati na semeno, než ji posekati na sušení. Semínko může dáti hezký vý- nos, za nějž si jádrná krmiva koupiti mů- žeme — a ještě hezký peníz zbude. 5. Vidíme mnohé hospodáře, jak svá pole i svůj potah v pravém slova smyslu dřou. To není žádná orba, to jest zkáza po- zemku, když jej v hrudy rozloupeme! Vy- čkejme klidně vláhy, pamatujíce, že jen taková orba prospěje poli, je-li provedena za příznivých podmínek. Však se při tom suchu pole nezapievelí, a kdyby se strni- ště podmítlo — vlastně ale to nelze pod- mítkou nazvati, nýbrž lámáním hrud — ani pro sucho nemůže zahníti. Až se vláha