Str. 716.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXIX.

V. Schreiber, VI. Vesche (komis. Nettval). Pojato bylo těchto 6 odrůd „zlepš. Ma- lovanzlebenky“ za tím účelem, aby se uká- zalo, jaký výnos každý druh poskytnea jak se druhy ty od sebe liší. Pěstování provedeno na 3 pozemcích. jež liší se od sebe polohou i hodnotou. Každému z uvedených 6 druhů věnován na každém pozemku po korci půdy; ostatní plocha oseta byla řepou tovární. Na I. pozemek, skloněný k jihu, jenž má ornici žlutku, přišla řepa po pšenici. ku které hnojeno bylo animál. hnojem k řepě přišlo toliko na korec 50 kg 20 superfosfátu a 30 kg ledku. Na II. pozemek, s toutéž ornicí a vý- chodním sklonem, přišla řepa po pšenici ku které nehnojeno; k řepě vyhnojen po- zemek anim. hnojem a na jaře superfosfá- tem a ledkem v množství jako na I. pozemku. Na III. pozemku — beze sklonu s ornicí červenkou — byla také řepa po pšenici, k níž nehnojeno. I tento pozemek pohnojen anim. hnojem, na jaře superfosfátem a ledkem. Řepa seta 16./4. a sklizena 15./10. Leto bylo teplé, deště velmi málo. Výsledek sklizně zjištěn podrobně naI. a III. pozemku, na II. jen částečně. Sklizeno bylo po korci: Řepy na pozemku: I. III. 90 a Rahmdohr . . . . . . . . . . 73a 83 Přepěstěné . . . . . . . . . . 74 93 Kneifl . . . . . . . . . . . . 73, 95 Schober . . . . . . . . . . . 76 87 Schreiber . . . . . . . . . . 73 88 . . . 73.5 Wesche . . . . . Na I. pozemku byl výsledek nejslabší, na II. příznivější a na III. nejpříznivější. Chemickým rozborem —- provedeným na zem. stř. hosp. škole v Roudnici — zjištěno: Z pozemku I.: Sacharisace Polarisace Necukr Quocient 18.4 1.9 88.4 Druh Rahmdohr . 20.3 19.7 1.6 90 0 „ Přepěstěná . 21.8 90.0 21.03 1.7 „ Kneifl . . . 23.3 192 1.7 89.7 „ Schober . . 21.3 20-9 1.68 90.3 „ Schreiber . . 23 0 215 1.68 Wesche . . 23.6 91.0 Z II. pozemku: 21.6 1.6 Druh Rahmdohr . 23.6 21.3 1.76 „ Přepěstěná 23 5 2 6 19.1 „ Kneifl . . . 22.4 19.7 2.48 „ Schober . . 22.8 21.07 1.6 „ Schreiber . 23 1 21.2 1.7 Wesche . . 23 4 Z III. pozemku: 14 91.0 18.3 Druh Rahmdohr . 20.1 88.7 1.8 18.2 Přepěstěná 20.5 900 18.5 1 6 „ Kneifl . . . 20.5 91.4 1.2 17.1 „ Schober . . 18.7 19.9 1.7 89.9 „ Wasche. 21.2 18.5 2.178 Z rozborů těchto zřejmě vysvítá vý- tečná hodnota vypěstovaných řep — pakli se uváží, že cukrovary přijímají ještě řepu, která sacharisuje 15° a polarisuje 12°, tak že bývá quocient čistoty nejvýše 80%. Odrůda řepy „Přepěstěné“ poskytnula z 1 korce 7 q semena.

91.6 90.6 85.6 86 4 90.6 90.5

Mechelnské krahuleovité kury.

ezi četnými novými kmeny kur domácích, v posledních letech za- váděných, stojí v první řadě „me- chelnské kury krahulcovité“, také jinak „mechelnské krahulcovité kukačky“ zvané (Concon de Malines). Kury tyto pocházejí z Belgie a roze- znává se „kura mechelnská krahulcovitá“

a „kura mechelnská bílá“; kura prvnější se však více pěstuje. Jméno má kmen tento od města Mecheln (Malines), ležícího mezi Bruselem a Antverpy. Původ kury té nelze přesně stanoviti; zdá se, že je to kříženec belgické kury domácí a brahamské; ušlechťováním vychovala se kura nynější. jež náleží mezi nejlepší kmeny masařské. Jak již jméno praví, péří má barvu kra- hulcovitou; postava upomíná na plymútky, jimž jsou kury tyto podobny, s tím to- liko rozdílem, že jsou statnější; nohy jsou slabě opeřené, barvy masové. Mechelnské kury krahulcovité patří mezi nejužitečnější kury. V Belgii nenalezneme v celých krajích jiné kury než tyto, a světoznámé bruselské poulardy (kapouny) poskytuje právě tento kmen kur. Na trhu bruselském platí se 1 kg poulardu za 1.5 až 1.7 mk. a jest 1 kg aspoň o 30 h v ceně vyšší, než nejlepší poulardi francouzští. Jak již uvedeno, jest kura mechelnská nejlepší kurou masařskou. Maso její jest bílé, jemné, šťávnaté, velice chutné, tu- kem stejnoměrně prorostlé. Slepice do- sáhne váhy 3—4 kg, kohout 4—5 kg.

Fr. Slavík, statkář v Úřeticích u Chrudimi.

Jelikož jest mechelnská kura výslovně kurou masařskou, snese vajec pouze 100 až 120 kusů ročně; avšak co na váhu padá: že snáší většinou jen v zimě. Kdežto n. p. vlašky počínají nésti teprve v 2. po- lovici dubna, nesou kury mechelnské nepře- tržitě po celou zimu stejně, ať mrzne neb ne. A jest také kura tato takřka od pří- rody k snášení vajec v zimě vytvořena; má péří husté, nohy opeřené a hřebínek malý, nepatrný. Okolnost, že kury ty ne- sou právě v zimě, kdy jsou vejce drahá, velice na váhu padá; za to v letě, kdy jsou vejce laciná a kdy ostatní kmeny kur nesou, odpočívá kura mechelnská a teprv pozdě na podzim počíná opět znova nésti. Oproti zimě a mokru jest otužilá, což jest vynikající vlastností kury užitkové. Avšak jak již uvedeno, chová se kura tato hlavně jen na maso. Kuře 4 měsíce staré váží nevykrmené 2—21/2 kg, vy- krmené 3—31/2 kg, kdežto vykrmené kuře vlašské váží v době té toliko 1—1 1/2 k a má maso tvrdé, hubené a žluté! Co do povahy jsou kury mechelnské

tiché, přítulné. Kdo zná divokou povahu vlašek, jež přelétají ploty až 2 m vysoké, ten si oblíbí rychle přítulné kury me- chelnské. K ochraně, aby nepřeletěly, do- stačí plot 1 m vysoký; k přeletění jest tělo jich velice těžké. Avšak při tom celý den hrabou a vyhledávají si červíčky. Na píci nestaví kura mechelnská vět- ších nároků než kury jiné. Kurník nechť jest vzdušný a čistý. Ne- budiž nikdy umístěn v chlévě; neb dusný, vlhký a teplý vzduch chléva nesvědčí ku- rám těm. Bidélka k sezení buďtež umí- stěna co možná nízko, nejvýše 50 cm. Čistota v kurníku, světlo a dostatek vzdu- chu, toť jsou hlavní podmínky zdárného chovu; neb trpí kury ty následkem hu- stého opeření velice různými příživníky. Kury ty jeví dále velikou náklonnost ku sezení, což neméně na váhu padá. V Německu zařizují se zvláštní ústavy, kde,se mechelnská mladá kuřata vykrmují; prodávají se pak dle váhy. Při tom pěstitel značně vydělá. Při 15—20 slepicích a 2 ko- houtech možno odchovati 200 až 300 kuřat ročně a vydělati 200—300 mk. Žádná větev zemědělská neposkytuje takové výnosy jako chov mechelnské kury na maso! V Belgii každý baráčník má kmen mechelnských kur a odchová kuřat, mnoho-li mu jen možno! A kdyby to místo dovolovalo, mohli bychom uvésti celou řadu osad, v nichž se racionelním chovem kur těch blahobyt roz- hostil. K zvelebení chovu působí veliká řada spolků, jež mají hojnost strojů k lí- hnutí kuřat, k umělému výkrmu a j.- Dle přesně provedených výpočtů poskytne 1 slepice ročně 20—25 mk. čistého příjmu. Slepice chovají se většinou ve zvláštních podzemních boudách č. chatrčích. Upraví se totiž zvláštní boudy — částečně v zemi — v nichž se kury v zimě i v letě cho- vají a jež se výborně osvědčují; v letě jsou chladné, v zimě teplé. Chatrče ty jsou 7—9 m dlouhé, 3—4 m široké a 2 m vysoké; obr. 241. chatrč takovou znázorňuje. Staví se z borových neb smrko- vých tyček, na tyčky ty přijde zevně vrstva mechu neb slámy, na to podehtovaná le- penka a na tuto kusy drnu. Zem se as na 30 cm hluboko vybere, na dno položí se hustá síť drátěná — aby myši do vnitř nemohly — a navrch nasype se 30—40 cm silná vrstva písku. V přední polovici boudy slepice hrabou, v zadní jsou bidélka k se- zení. V předu, na úzké straně boudy, jest vchod a veliké okno, aby světlo do vnitra mohlo; uprostřed stropu nachází se vzdu- šná roura k provětrávání. Bouda takto upravená stojí 50—60 mk. a jest v ní dosti místa pro 50—60 kur neb 100—200 kuřat. Možno tedy shrnouti výhody, jež me- chelnské kury poskytují, v následujícím: 1. mechelnské kury jsou kmenem těž- kým a co takový dobře v zimě nesou; 2. jsou nejlepším kmenem ku výrobě výtečného masa.

Nový šrotovník „Budouenost“.

obrý šrotovník je zajisté neoceni- telným strojem v každém hospo- dářství. Ovšem — opakujeme — musí to býti „šrotovník dobrý“, neb naopak je stroj nedokonalý tre-

S přílohou.