#1
alto_textblock
#1
20. října 1907. Císlo 290.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 13.
#4
alto_textblock
#4
Výtvarné umění.
#5
alto_textblock
#5
Výstava Holárkova.
= Na smichovském břehu výstava čiré
malby, umění maliřského, jež je hrdo na to, že
je cele zbudováno na tělesném vídění a v něm
se vyslovuje i vyčerpává. Na staroměstském
břehu, v Rudolfinu, výstava malíře, jehož umění
je živo jedině tvárnou fantasil, kterou k rejia
činům probouzí cit čisté humanity. V první
všechny prostředky a pomůcky malířské jsouv
pohybu, aby způsobem pokud možno naprostým
sdělily s vámi, jak umělec vidí kteroukoli sku-
tečnost. Ve druhé užívá umělec svého sdělova-
cího a sprostředkujícího nástroje potud, pokud
mu slouží k viditelnému vtělení jeho živých snů,
rozbolestněným citem moralného člověka pro-
chvělých. Na jedné straně přitakání hmotné sku-
tečnosti, na druhé svět idejí, jež slovou etické
a mravné. Dvě krajnosti umění malířského. Ještě
nedávno zdálo se prorokům, že jenom první je
malířstvím nejvlastnějším a jediným, jednak pro
enosti vlastní, jednak pro hříchy druhého. Ale
toto druhé nelze odkliditi se světa; nemožno
vyrvati z člověka mohutnost představivosti, zba-
vili jej snů ve spánku i bdění. Pud, pod jehož ne-
odvolatelným příkazem člověk fantasijní je nucen
vydati od sebe tato dějství vlastní duše, zajisté
že činí z něho umělce slova, tonu nebo tvaru.
Zajisté jsou také místa v obsáhlé činnosti lid-
ského pokoleni, kde obojí, idea a forma, fan-
tasie a hotovost zobrazovací, navzájem se pro-
nikají až k úplné, obdivuhodné a unášivé rovno-
váze, kdy výtvor fantasie se vtělí ve viditelný
obraz, aniž by mu jeho prvky zůstávaly eo
dlužny. Není to jen »zlatá cesta střední«, nýbrž
živý ideal umění, meta stále záříci a jen málo
vyvolenci a v dlouhých intervalech časových na
chvíli dosažená. V takových okamžicích se také
shledává, že obojí, idea i forma její, nabyly
tvářnosti nebývalé, zvláštní, osobní. Geniové
mluví.
Řeknu-li, že Emil Holárek je malířem fan-
tasie, že je ideologem mezi malíři, nepověděl
jsem nic nového anebo obecně neznámého.
není sám v naší obci, což je rovněž známo.
Ani ve své negaci běžné formy života, ve svém
zaniceném odporu proti křivdám, chybám a bři-
chům lidské společnosti není sám; za to v
své trpké melancholii, ve své lkavé pasivnosti.
ve své naříkavé trudnomyslnosti, jež při nárazu
na tvrdou skutečnost rozprouďují jeho tvoři-
vou sehopnost, ukazuje tvář jinou, nežli má
skeptický a ironisující jeho učitel MI. Pirner,
revolucionářsky dravý Fr. Kupka, patetický na
svých výšinách F. Jenewein, nebo muž libez-
ných snů mimo všednost se rozvljejících Jos.
Mánes.
Po sedmi letech přichází E. Holárek s no-
nou výstavou, teď čtyřicetiletý. Přichází ne-
změněn, jak bylo lze očekávati, nezměněn ve
své etice a morálce, ve svém lidumilství, leda
ještě více roztrpčelý a zahořklý. Tíživé míře
těchto vlastností ulevuje si ale jen slovem a ne
obrazem. V Seznamn, ne ve svých cyklech.
Výkladem, zpovědním nářkem, ne kresbou.
S jeho uměním nemá to však co dělati.
Mluvt jako člověk, dotčený skutečnými nebo
domnělými křivdami. Ač je vynáší na ve-
řejnost, nemůže tato býti soudcem ve při osobní,
leda po předehozím vyšetřování. Jedno je z toho
zřejmé: E. Holárek je sensitivista jako člověk
a jako umělec. Proto musí trpět. Veliký mudr
mezi umělci, Lionardo da Vinci, řekl to zpříma:
»Kdo mnoho cltí, také mnoho trpí« a myslil při
tom na sebe i všechny spolutrpitele. Kam až do-
trpěl i ten svěllý snilek Mánes!
Uplynulá leta mají u Holárka význačnou
kapitolu. Zápas o formu. O formu zevní, o jedno-
tlivosti zjevů. Zvláště však o formu malby. Dotčen
kterousi prohozenou výtkou, ehce se opravedl-
niti a ji vyvrátiti. Maloval před tím a maluje
nyní. Teď se snahou býti rychlým a přesným
v malebném postřehu, cítit barvu a její ton
s touže intensitou, s jakou prociťuje var své
fantasie. Prolo ta řada studil, jež při jednodu-
chých motivech vyrůstají v plnokrevné umělecké
výtvory jako ve »Žlutých růžích«, jež jsou
pěknou řadou odstínů, nebo když bílou masku
Michelangelova Zajatce staví proti zalomené
červeni a vážně přitmělé zeleni pozadí. A těží
z tohoto poznání a cviku, jak některě partie —
kolem lampy — ve »Stmívání« ukazují. Kreslič,
postřehovatel plastiky, tělesnosti tvarů, jakým se už
ukázal v terči, druhdy pod heslem » Vezmí ovoce,
Evo, a trp!« a nyní s titulem »Děmon« vysta-
veným, byl a jest Holárek uvědomělý a zdatný.
Cyklus »Před branami ráje«, mnohý akt ženský
v dekorativné i ideové úloze přináší toho do-
klady tak zrnité, že je na podiv, kterak z téže
ruky mohly vyjíti ony zlé akty gladiatora-člověka,
jež v jiném cyklu tvoři nezměněnou osu jedno-
tlivých obrazů. Jinde leží rozprostřeno bojiště
Horálkova uměleckého zápolení. Jeho fantasie,
jeho obrazivost a obrazotvornost hrne se jako
příval. Je to stále hučicí a v proud se třišticí
vodopád; stále nad zemí, stále mimo časa
hmotnou skutečnost. Ta je mu reflektivním
podněcovatelem jejího umění. Všechno se v ní
mísl, doby i lidé, dobro i zlo, ideální krása a
morální ošklivost, láska a úporné vzpírání se.
Víry zjevů jsou v ní. Nesmírné kaskady
katarakty děl, vyjadřovatelů myšlenek a před-
stav, v nepřetržitém kolotání a klokotu tak
vášnivém a shledajícím, že neposkytnou jejich
tvořiteli a projevovateli času ni chvilky, zatím,
aby je zachytil a předvedl jinak nežli letmou
črtou. Snad jsou vůbec odsouzeny k tomu, zů-
stati ve studiu náčrtu a nápovědi jako »Sen
první matky«, grandiosní vidina dějin lidského
pokolení i jeho vášní a ze světla se rodicích
neřestí. V jediném věnci, komposice Kaulbachovy
»Bitvy hunské«, vypovídá Holárek znova a sice
se žhavou prudkosti, co s epickou svrchova-
nosti rozložil v deset kreseb, o pěti kontra-
stových párech, cyklu »Před branami ráje«. Nebo
»Pád Vinety«, nová variace »Pádu pohanstva«.
To jsou koncepce, přeplněné na vrchol, kde
každičký zjev má své ideové právo, ale ne vždy
svou krásnou zralost a neodvolatelnost.
E. Holárek žije jako umělec ve dvojí nut-
nosti a nevyhnutelnosti. Je nucen tvořiti eykly.
Hrnoucí se mu představy jsou podobny širokým,
dlouhým proudům a nerady se dají shromáždit
v uzavřenost jezera. Každá jeho idea, každý ci
a pomysl, každé hnuti uražené morálky a pora-
něné etiky převozuje se v jeho fantasii v celé serie
obrazů a umělec musí vynaložiti všechnu sllu
#6
alto_textblock
#6
nými.
#7
alto_textblock
#7
velu.
#8
alto_textblock
#8
piti.
#9
alto_textblock
#9
duševní, aby jejich běh ohraničil a vnitřním
rytmem spjal. Druhá nutnost vyplývá z první. Je
mu osudem určeno býti grafikem, vyjadřovati
se pomocí malířského materiálu co nejvíce po-
dajného a co nejméně hmotného. Linií, črtou,
čárou, čerhou; bělí a černí, pouhou oposiel
světla a stinu. Kresba, která nápovědi a nazna-
čením, sama jsouc nezkrácemým symbolem věcí,
je nástrojem a mluvou zároveň, jež bez od-
mluvy a hned postihne každý obrat a mžik
právě vytvořených představ. Jeji sugerující a po-
vzbuzující moc oproti divákovi a jeho umělcem
zaujaté fantasii je neocenitelná. Nepřidržuje s
země, nespoutává, nýbrž uvolňuje. Všechno
umění Holárkovo má při svém sdělování v ní
svoji živnou půdu. Její pomocí pronášené, na-
bývá svého silného a pohnutlivého zvuku, své
unášivé a strhující mluvy. Její ztajenou moc-
nost pochopite, setkáte-li se v díle Holárkově
i s positivnými, měřitelnými a dokázatelnými
nedokonalostmi, poklesky a chybami formál-
Těžiště výstavy klade F. Holárek v nový
svůj eyklus »Ave Fatum imperator!« Sedmnáct
listů. Prolog, předehra a vlastní kruh fantasij-
ních představ, v nichž celý život člověka i lid-
stva táhne myslí a obrazivostí uměleovou. S malíř-
ského stanoviska jsou tato dějství poněkud jedno-
tvárná. Příliš často se v nich opakuje stejná formule
komposiční a myslím, že to není klam, tvrdím-li,
že kde se ideje umělce, teskně nad životem
filosofujícího, vtělily v odchylnou formu, kde
lidstvo »před vítězným krokem smrti v hrůze
prchá«, nebo člověk »s pustým řevem a se zbraní
v ruce vrhá se na bratry své, aby je vraždil«
dostupují v grandiosnost a otřásají svojí furios-
nosti. I tento cyklus je vlastně rozvedením
jednoho obrazu, »Simívání«. Či je tomu na-
opak? První případ byl by na účet prospěchu
Holárkova, neboť kaleidoskop cyklu je jistě
dalek vší běžnosti a otřelosti motivu.
Holárek přemítající, v trpkosti žijící, stále
rozbolestňovaný pozorováním, jak šlechtictví
ducha, vznešenost morálky, čistotná krása
edenských idealů jsou znásilňovány a rdou-
seny nízkými a rmutnými pudy, jak hmota
stále ducha ubíjí, ten Holárek, jakým byl ve
svém třicátém roce, je i ve čtyřicátém. Z mysli
a ducha takto ustrojených vybuchl nedávno váš-
nivý cyklus »Války« podobný pronikavému výkřiku
drásavé bolesti a žalnému stonu bezmoci proti
Osudu. Hořkost a pesimismus musí ovládnouti
takovou duši, která má za úděl trpěti a nemá
energie vzdoru, iveklivy a revoluce jako u Kupky-
Ale Holárek svůj cyklus poslední, ta vidění o bídě,
krutosti a duševní půstotě lidského pokolení, za-
vírá jen z části resignací dokonávajícího bojov-
níka. Má světlé vzpomínky z malého, naivního
štěstí minulosti a zároveň sny naděje v »živoh
idealný, vykýžený v budouenosti«, Nezatracuje
lidstvo, zná jeho štěstí. Kdy se dostavi? Až
všechno pomine a vypleněno bude ze světa, co
tvář jeho, jak ji umělec vidí, činí karikaturou
mravní dokonalosti. Z beznadějné bolesti je do
mystických oblastí pouhý krok.
Karel B. Mádl
#10
alto_textblock
#10
Veřejná správa.
#11
alto_textblock
#11
K reformě úrazového zákona.
Neutěšený finanční stav celé řady teritori-
álních úrazových pojišťoven dělnických v Ra-
kousku jest všeobecně znám. Na předním místě
télo smutné řady stojí Úrazová pojišťovna děl-
nická pro království české. Zvláště u ní přijmy
její nikterak nestačí ke krytí výdajů. Rovnováhu
v rozvaze jeji nelze přivoditi snížením výdajů.
Mezi výdaji vůbec padají správní výlohy měně
na váhu, a nějaká úspora, i kdyby možnou byla,
mnoho by neznamenala. Na pojistných dávkách.
na rentách dělníků zmrzačených neb jich pozů-
stalých ušetřiti se nedá nic. Orgánové ústavu,
přisuzujíce rentu, musí rozhodovati přesně v du-
chu zákona, dávajíce ubožáku, co jemu patří.
Nesměji se ohlížeti na to, jaký jest finanění stav
úrazovny. Ovšem kdyby úrazovna si dobře stála,
bylo by jen na místě a nikdo by ve zlé vyklá-
dati nesměl, kdyby orgánové její, přisuzujíce
rentu, neřídily se jen ztrnulým a často krutým
ustanovením zákona, ale také důvody slušnosti.
Jistě zhusta naskytla by se jim příležitost, aby
z důvodů slušnosti liberálněji vykládaly zákon.
Tak i nejubozší z ubohých — zmrzačený děl-
ník neb jeho rodina — trpí bídou úrazovny děl-
nické, ač minimální jeho renta, na kterou m
zákonné právo, ztenčena býti nesmi.
Neblahým linančním stavem úrazovny trp
však tím více majitelé úrazových podniků sami.
Úrazová pojišťovna dělnická pro království če-
ské, ehtějíc zlepšiti svůj stav, sáhla již ku pro-
středku nejradikálnějšímu.
Usnesla se zvýšiti pojistný příspěvkový
tarif. Dle litery zákona nese zaměstnavatel po-
jistný příspěvek z devět desetin, dělník pal
z jedné desetiny. Ve skutečnosti nese však pod-
nikatel pravidelně celé břímě pojistného sám
Patrno, že každý zvýšení pojistného příspěvku
trpce dolehne na majitele úrazových pojistnýel
podniků.
Vládě musil ovšem vždy býti znám nelolike
veliký deficit úrazoven, ale také příčiny jeho
Podivno proto, že vláda tak dlouho mále
se o nápravu starala přihlížejíc nečinně k tomu.
jak deficity úrazoven rostou. Konečně teprv
nyní chystá pro nový parlament novelu k zá-
konu o úrazovém pojišťování dělnickém, kterou
se má poněkud aspoň čeliti dalšímu vzrůstu de-
ficitu úrazoven.
S hlediska majitelů úrazových podniků
dlužno litovati, že vláda přichází s novelou tak
pozdě, neb pokud o podnikatele v Čechách jde,
že úrazová pojišťovna dělnická v Praze si tak
pospíšila s novým zvýšením tarifu. Snad dalo
se vyčkati, až jaký osud stihne zamýšlenou no-
Vyčkávací stanovisko bylo by bývalo snad
tím spíše na místě, ježto úrazová pojišťovna děl-
nická pro království české sama nejednou
volala po apravě svého trudného stavu právě
tou cestou, kterou vláda v novele chce nastou-
V novela k úrazovému zákonu má se stano
viti pro majitele úrazových podniků povin-
nost, vésti zápisky o mzdě, vyplacené
osobám v úrazovém podniku zaměstnaným a do
úrazového pojištění zahrnutým. Dále se má v no-
vele upraviti povinnost plaoení příspěv-
ků při podniich stavebních. Ko-
nočně má se vysloviti povinnost pla c en
#12
alto_textblock
#12
vání.
#13
alto_textblock
#13
úroků z pojistných příspěvků a možnost pro-
mlčení příspěvků.
Dle nyní platných zákonných předpisů ne-
mohou se pojistné příspěvky úrazové, jakožto
veřejnoprávní dávky vůbec promlčeti. Ústano-
vení o promlčení úrazových pojistných příspěv-
ků dlužno s hlediska zaměstnavatelů ovšem jer
vítati. Úrazovně nepřinese ovšem žádný pro-
spěch, ale také škodu při řádné správě ústavu
buď vůbec žádnou, neb nepatrnou. Ustanoven
o promlčení přispěvku pojistného bude jen spra-
vedlivé.
Povinnost platiti úroky z prodlení z dluž-
ných úrazových příspěvků vyslovena jest pouze
ve stanovách některých úrazoven, mezi nimi
také naší v Praze. Zákon povinnost takovou ne-
zná. Důvody správních úřadů, hájících právo
úrazoven na úroky z prodlení znějící v ten
smysl, že povinnost, platiti úroky z prodlení
z dlužných pojistných příspěvků vyplývá z po-
vahy pojištění a že se tedy rozumí sama sebou,
lze stěží uznati za správny. Povinnost placeni
úroků z dlužných pojistných příspěvků rozumi
se sama sebou sice pro pojistného technika, ale
nikoli pro právníka ve správní službě. Praě
správní úřady nechtějí uznati povinnost ku pla-
cení úroků ze dlužných nemocenských příspěv-
ků? Praví, protože zákon o nemocenském po-
jišťování dělníků nezná takovou povinnost! Zde
se tedy nerozumí sama sebou! Divím se, že
u nás v Čechách, a zvláště v kruzích zaměstna-
vatelů tak malé pozornosti došlo rozhodnuti
správního soudu ze dne 6. prosince 1904 čís.
12946, Budwniski čís. 3128 (A.).
V tomto rozhodnutí řeši se přímo otázka.
zda úrazová pojišťovna dělnická (ve Lvově) má
právo usněsti se na takovém usnesení stanov,
kterým zavádí se povinnost majitelů úrazových
podniků ku placení úroků z prodlení ze dluž-
ných úrazových příspěvků. Správní soud opráv-
nění to úrazovně odepřel a přislušné ustanoven
stanov prohlásil za zákonu odporující.
Přes toto rozhodnutí úrazovna naše přede-
pisuje úroky z prodlení posud, místodržitelství
uznává podnikatele povinnými je platiti a mini-
sterstvo vnitra nedbá rozhodnutí správního sou-
du, vydaného proti úrazovně ve Lvově. Soudím
že správní úřady, přiznávajíce úrazovnám právo,
vybírati úroky z prodlení na základě příslušné
změny stanov, přivřely trochu oči a chtějíce po-
máhati úrazovnám na nohy, přiznaly jim práv
které při sebe nepozornějším čtení zákona úra-
zového nalézti v něm nemohly. Kdyby se povin-
nost placení úroků rozuměla sama sebou, nemu-
sila by se patrně novelou zaváděti.
Vysloví-li ji novela, teprve pak bude po zá-
konu pozůstávati. Vzhledem k tomu, že správní
úřady, třebas myslím proti nyní platnému zá-
konu, povinnost ku placení úroků uznávaly,
uzákoní novela jen stav praxi zavedený a ne-
přivodí žádných, v praxi neznámých změn.
S hlediska dosavadní praxe nebude lze ani proti
tomuto ustanovení novely co namítati, ač ovšem
s hlediska dosavadního právního stavu znamená
pro podnikatele nové břímě.
Novela chce také upraviti povinnost placení
pojistného úrazového příspěvku při podnicíeh
stavebních. Dle dosud platného předpisu úrazo-
vého zákona jest povinen také při stavebníeh
podnicích platiti příspěvek jen podnikatel, t. j.
ten, na jehož účet a nebezpečí se stavební práce
provádí. Jest sice pravda, že v konkretním při-
padě jest poněkud obtížno vyšetřiti, kdo jest
podnikatelem stavebního podniku ve smyslu
úrazového zákona.
Nemožno není to však nikdy. Neznaje přes-
ně obsah novelou zamýšlené změny, nemohu
dosah nového ustanovení posouditi. Snad najde
se mi ještě příležitost, zvlášť pojednati o živno-
stech stavebních s hlediska úrazového pojišťo-
Připravovanou novelou má se konečně, jak
nahoře při zmínce o obsahu novely na prvém
místé bylo řečeno, uložiti podnikatelům úrazo-
vých podniků zákonná povinnost vésti
záznamy o mzdě, vyplacené osobám, do
úrazového pojištění zahrnutým. Toto ustanovení
novoly pokládám za nejdůležitější. Považuji za
vhodné, obšírněji se zmíniti o dosavadním práv-
ním stavu a upozorniti na výhody, které
plynou již nyní, dobrovolně-li se
záznamy ty vedou.
Dosud ani úrazový zákon, ani žádný jiný
zákonný předpis neukládá majitelům úrazových
podníků povinnost, vésti zápisky o mzdě v pod-
niku vyplacené, ač vyplacená mzda slouží za
podklad vyměřování pojistných příspěvků pod-
nikatelům a renty pojištěným dělníkům. Ale ne-
lze dosti raditi podnikatelům, aby dobrovolně
zápisky ty si vedli, chtějí-li vyvarovati se mno-
hým sporům s Úrazovou pojišťovnou dělnickou
o placení pojistných příspěvků.
Dle nyní platného úrazového zákona má
úrazovna, zkouší-li údaje podnikatelovy ve vý-
početním vzorci o vyplacené mzdě co do jieh
správnosti, především zkoušku tu provésti na zá-
kladě zápisků podnikatelem o vyplacené mzdě
vedených. Komu jednou úrazovna předepsalaz
některé období dodatečně příspěvek — a pod-
nikatelů, kterým se tak nestalo, jest málo — ten
jistě nabyl smutných zkušeností, kterých mohl
býti ušetřen, kdyby byl mohl předložiti řádné
záznamy o mzdě.
Nemůže-li podnikatel zápisků předložiti,
poněvadž je vůbec nevede, nebo poněvadž jsou
v tom či onom směru vadné, má ústav vyšetřiti
mzdu na základě vlastních údajů podnikatelo-
vých o jeho podnikových poměrech. Mnohý pod-
nikatel už nabyl trpké zkušenosti, že mu úra-
zovna na základě jeho vlastních ne vždy jasnýcl
a přesných údajů vyčítala obnos mzdy v podniku
jeho vyplácené, který často ani z daleka ne-
odpovidá odhadu a očekávání podnikatelově.
Nelze-li ani timto způsobem mzdu vyšetřiti.
má úrazovna právo k vypočítání mzdy užiti zá-
pisů příslušné nemocenské pokladny o place-
ných nemocenských příspěvcích. Jak nespole-
hlivý jest tento způsob vyšetřování mzdy, vy-
svítá již z té okolnosti, že ne každý dělník, který
jest podroben nemocenskému pojištění, zahrnut
jest také do úrazového pojišťování, a že do ne-
mocenské pokladny musí se platiti příspěvky
i za dny, kdy se v podniku nepracuje (neděle,
deštivé počasí, nemoc a jiné přestávky v práci),
kdežto úrazový pojistný příspěvek platí se pouze
ze mzdy skutečně vyplacené. Konečně dlužno
si uvědomiti, že do nemocenské pokladny platí
se ve většině případě příspěvek, vypočítaný ze
mzdy, jejíž výše jest smýšlená, a nejednou větší
než ve skutečnosti. Tento způsob vypočítávání
mzdy jest u naší úrazovny velmi častý a pro
podnikatelo zvlášť nevýhodný.
#14
alto_textblock
#14
Jedině spolehlivým základem pro stanoven
příspěvku úrazového jsou správně vedené zá-
pisky o mzdě. Může-li podnikatel při rovisi mzdy
úrazovnou často podnikané zápisky takové kon-
trolujícímu úřadniku ku přezkoušení předložiti.
má právo žádati, aby revise mzdy provedla se
jen na základě jeho zápisků, a žádným jiným
způsobem.
Další výhoda řádného vedení zápisků
o mzdě spočívá v tom, že v případě sporu o pla-
cení příspěvků nesprávnost údajů v zápiscich
obsažených musí dokázati úrazovna, a že tedy
podnikatel nemá důkazní břímě o správnosti
svých zápisků.
Řádně jsou zápisky o mzdě vedeny tehdy.
když jsou to originály, a nikoli opisy nebo vý-
tahy, a dále, když jsou vedony souvisle a po-
stupně den za dnem, týden za týdnem. Jsou-
vedeny ve formě knihy výplatní nebo listin vý-
platních, jest nerozhodno.
Upozorniti však nutno na to, že do zápisků
o mzdě dělníkům v podniku vyplacené nesměji
se zanášeti jiné platy, jako třeba trhová cena z
různé předměty, ba ani ne mzda, vyplacená děl-
níkům za práci, která úrazovému pojišťování ne-
podléhá. Sem patří zvláště mzda, vyplacená
služkám, čeledínům a pod. Když již podnikatel
podobné platy do svých zápisků o mzdě zapsal,
nesmí opomenouti při revisi mzdy přesně a vý-
slovně udati ony položky, které se při vypočí-
tání úrazového pojistného přispěvku započitati
nemají. Kdyby opatrnosti té podnikatel opomenul,
nebo kdyby nemohl dekázati, které položky se
nemají započítati, má úrazovna právo vypočítati
přispěvky z celé mzdy v zápiskách uvedené a
nemusí dbáti na námitky podnikatelovy.
Tím nikterak nevypočítal jsem všechny vý-
hody, plynoucí již nyní z dobrovolného vedení
zápisků o mzdě. Majitelé úrazových podniků,
kteří odvádějí úrazovně, co jí patří, budou ze
zavedení všeobecné povinnosti k vedení záznamů
o mzdě míti ještě další prospěch: Zatajování
mzdy na úkor celku bude, když ovšem nikoli
úplně, přece aspoň značně stíženo. Jest si jen
proto přáti, aby přípravovaná novela nedala na
sebe dlouho čekati.
Dr. Radský.
#15
alto_textblock
#15
Noc ve starém zámku
vysoce pozoruhodná povídková práce
Růženy Jesenské s dějem mocně vzru-
šujícím dokončena v právě vyšlém 3. čisle
Vl. roč. literárně belletristichého týden-
níku ZVON. Číslo 20 h, poštou 222 b
Čtvrtletní předplatné poštou K 3.20.
#16
alto_textblock
#16
Chcete zadarmo koberec za K 50.-
nebo skvostný samovar na čaj v ceně
K 40.— látku na damské šaty v ceně
K 30.—, slovácké výšivky v cené 20 K.
obraz ve skvostném rámci za K 15.—a
různé jiné praktické věci v ceně od 5 K
do 30 K. — Přečtěte si vyšlé 1. a z
čislo nového roč. (IV.) časop ŠTASTNÝ
DOMOV, Illustrov. čtrnáctidenníku pro
české ženy a domácnosti. Čtvrtletně
K 1.35 poštou, I. číslo na ukázku
#17
alto_textblock
#17
zdarma.
#18
alto_textblock
#18
Chcete si vyrobiti lacino elektriku
doma? Elektriku, za kterou byste mu-
sili dáti 100 K i více a kterou za tento
obnos také ještě prodáte, uděláte si
sami za 20 K dle návodu a podrobných
výkresů, jaké poskytují k tomu 1.—3.
čísla nového ročníku (IV.) populárně
technického časopisu VYNÁLEZYA
POKROKY. Číslo za 32 h poštou.
Půlletně 10 čísel za K 3.20.
#19
alto_textblock
#19
Pronásledování poslanců
a tisku na Rusi, soudy a ortely, násil
nosti revoluční i černé sotní, záhadné
lodi atd., pův. zprávy a dopisy z Ruska
o těch věcech, jež do jiných listů se ne-
dostanou, zprávy a dopisy vůbec o všech
kulturních a politických událostech ce-
lého Slovanstva od vynikajících hlav
inteligence slovanské přínáší právě vyšlé
I. číslo nového ročníku měsíčníku
SLOVANSKÝ PŘEHLED. Sešit o3
arších přebohatého obsahu poštou ! K
10 h. Ročně 10 sešitů za K 10.—.
#20
alto_textblock
#20
lak
#21
alto_textblock
#21
vypadal první kavárník pražský
mohli byste viděti a mnoho pozoruhod-
ných zpráv o něm se dověděti vedle pře-
četných zajímavostí jiných o zvycích,
poesii, umění atd. českého lidu v právě
vyšlém 1. sešitě měsíční revue národo
pisné ČESKÝ LID. Sešit poštou 1 K
10 hal. Ročně 10 sešitů za K 9.60.
#22
alto_textblock
#22
Sportovní věstník.
#23
alto_textblock
#23
Dnešní události.
Slavia Res. v. Meteor, Praha-VIII. S. p. Šicner.
Slavia Jun. v. Novoměstský II. . . S. p. Ryšavý.
Novoměstský v. S. K. Břevnov . . S. p. Slanička.
S. K. Čechie, Karlín v. Sportbrüder S. p. Běhounek
» I.Bv. Olympia, Praha-I. S. p. Běhounek.
A. F. K. Vršovice v. Olymp, Zižkov. S. p. Heindl.
» II. v. » II. » S. p. Heindl.
S. K. Nusle v. S. K. Hlubočepy S. p. Davidek.
» II. v.
Č. A. č F. C. v. S. K. Praha-l.
S. K. Čechie, Smíchov v. S. K.
. S. p. Šetela ml
Praha- VII. . . . .
Vinohradský II. v. Čechie, M. str.
D. F. C. v. A. C. Sparta
. . . S. p. Meisl.
Athletický meeting A. C. Sparty o klub. přebornictv
o půl 10. hod. dopol.
Mimo Prahu:
Slavia v. B. T. C.. Smíchov v. Crickela.
S. K. Plzeň v. D. P. C. I. B. . . . S p. Kostinec.
A. F. K. Kolín v. S. K. Kladno . . S. p. Horáček.
S. K. Pardubice v. S. K. Hradee Kr. S. p. Vondörfer.
#24
alto_textblock
#24
Zužitkování divokých kašťanů
v hospodářství i v domácnosti a celou
řadu velice cenných praktických rad a
pokynů pro domácnosti přináší vedle
jiného textu zábavného a poučného (s 20
vyobraz.) právě vyšlé 20. číslo nej-
levnějšího časopisu rolnického. MELi
ŠV ROZHLED ZEMĚDĚLSKÝ
Ročně 24 čísel za 3 K 20 h
#25
alto_textblock
#25
Mnohé škodě s krmivem zabráníte
přečtete-li si podrobné články o slo-
žení a výživnosti krmiv atd. v právě
vyšlých sešitech 61. a 62 illustrované
eneyklopedie všeho zemědělství HO-
SPODÁŘSKÝ SLOVNÍK NAUČNÝ
Sešit poštou za 6 2h.
#26
alto_textblock
#26
Athletika a sportovní hry.
** Akademický football. Akademikové
vinohradšti porazili včera na břišti Vinohradského S.
K. Sportovní odbor Spolku českých mediků 7 :2.
Akademikové hráli zbytečně tvrdou hru, kterou ne-
radi vidíme zejména u mužstev studentských. Scoro-
vali pro Brebla 4, Stole 1 a Vávra 2; čest medick ých
barev zachránil Jehlička (levé křídlo), jenž dal obě
branky. Soudce p. Podlipský nebyl dosti pozorný.
Navštěva velmi pěkná. — V soboťu se medici utkaji
s akademickým teamem Sparty.
** V Kolíně se utkaji dnes poprvé S. K
Kladno a A. F. K. Kolín. Dle letošních výsledků je
Kladno nejlepším mužstvem mimopražským: Kolin
jeví velmi dobrou formu. Lze očekávati napínavý
zápas.
** Č. A. F. C. Kr. Vinohrady sehraje
dnes o B. hod. odpol. zápas s S. K. Praha I. na
trainingovém hříšti na Letně. Schůzka hráčů o 2.
hod. odpol. u Prašné brány.
** S. K. Čechie v Karlíně níká se dnes od
poledne o 3. hodině v přátelském zápase s F. C. D
Sportbrüder. Mužstvo Čechie nebude míti tentokráte
lehkou práci s dobře sestaveným mužstvem soupeřo-
vým, všeobecně pak stejnoměrná kvalita obou muž
stev zaručuje dobrý sport. Před tím o čtvrt na druhou
II. mužstvo Čechie v. S. K. Olympia, Fraha-I. B.
** Karlinského Sokola footballov
mužstvo utká se dnes o 10. hodjně dopoledn
v revanche matchi s C teamem S. K. Čechie, Karlin
na jejím hřišti. Poslední zápas vybráli Sokolov
** Athletický meeting A. C.VSparty
koná se dnes o půl 10. hodině dopolední. Kízávodům
těmto vysílá Č. A. A. U. jako referenta pana inženýra
Friedricha a jako úřadní měřiče pp. Rudolfa Rudl
a Schorma.
#27
alto_textblock
#27
Chcete, aby vám dobře chutnalo?
Čtěte článek lidelní listek ve vyšlém
27. seš. illnstrovaného, slovníku českých
domácností DOMÁCÍ VŠEVĚD, kdež
obsaženo je mimo to asi 100 článků
menších i větších ze všech oborů prak-
tického hospodaření v domácnosti, ku-
chařství, domácího zdravotnictví, vý-
chovy dítek atd. atd. Sešit za 52 h.
#28
alto_textblock
#28
Šaty samy šíti a přešívati
mohou si dámy, které odebírají nej-
starší damský modní časopis BAZAR
s bezplatnými illustrov. přílohami De-
mácí švadlena, Dětský Bazar, Střihy.
Ručni práce atd. čtvrtletně 6 bohate
illustrov. čísel za K 2.52 poštou.
#29
alto_textblock
#29
Všechny zde uvedené časopisy a sešitové
publikace lze dostati, odebírati a předpláceti
v kterémkoliv řádném knihkupectví nebo
přímov
#30
alto_textblock
#30
Nakladatelství F. ŠIMÁČKA v Praze
Jeruzalémská ul. č. 11.
#31
alto_textblock
#31
6 : 2.
#32
alto_textblock
#32
sací stroje. =
Praha, Biskupská
Josof Svestka r
1818
#33
alto_textblock
#33
Automobilism.
** Dobrovolný automobilní sbor budo
míli od příštího roku i Japonsko.
** W Maybach, technický ředítel Daimlero
vých továren a nejznamenitější spolupracovník Daim
lerův, po jehož boku působil po celý lidský věk, ustou-
pil do soukromi. Středoněmecký motorový spolek je
uctil věnováním zlaté medaile.
#34
alto_textblock
#34
KALENDÁŘ
#36
alto_textblock
#36
Ve své třídě v zá-
vodu na Semmering
#37
alto_textblock
#37
3 váz. kapesní kalendáře
#38
alto_textblock
#38
vítězný
#39
alto_textblock
#39
na rok 1908:
#40
alto_textblock
#40
čtyrcylindrový
lehký vůz - -
F. 14/16 HP stojí v lu-
xusní výpravě toliko-
u 9000 korun. u
#41
alto_textblock
#41
eeeeeeeneneeeeeeee
#42
alto_textblock
#42
redake
Kalendař něntelský učitel
Ant. Jandla. Roč. VIII.
Za 70 h poštou.
#43
alto_textblock
#43
Sl. učllelstu
a pp. kandi
dátům:
#44
alto_textblock
#44
a. 8., MI.
LAURIN KLEMENT, Eofes.
Sklad v Praze, Josefské náměstí. 18612
#45
alto_textblock
#45
Ealendář českých hudel
„ redakci Vlad. K
nklV Urbánka. Ročník
XXVI. Za 2 K 40 h.
#46
alto_textblock
#46
Pp. hudební-
kům a přáte
lům hudby
#47
alto_textblock
#47
** Vytrvalost pražské automobiln
drožky. K pouti drožky »Velox«, o níž naše čte-
náře zpravoval její řidič St. Jeblička, podáváme dnes
tento přehled. V těchto dnech vyko nala automobilní
drožka č. 8 pražské továrny automobilů »Velox« se
6člennou společností, jejíž vůdcem byl c. k. poručik
p. Š. kolosální výkon. Vyjela z Prahy přes Benešov.
Tábor, Soběslav, Jindř. Hradec, Rohy, Korneuburg
Floridsdorf do Vídně, odkud po delší jizdě městem
okolím nastoupila cestu přes Mikulov, Brno, Jihlavu.
Něm. Brod, Chotěboř, Čáslav, Heřm. Městec, Chru
dim, Pardubice, Přelouč do Kolína, načež přes Kut
nou Horu, Cáslav, Golčův Jenikov, Chotěboř, Něm
Brod. Humpolec, Pelhřimov, Kamenici n./Líp., Jindř
Hradec, Soběslav, Tábor. Benešov zpět do Prahy.
Cesta tato obnášela 1486 km a podniknuta byla pro
vyzkoušení stroje za příčinou objednávky; stroj do-
konale obstál, neboť neměl nejmenší poruchy na
celé dlouhé cestě. Drožka tato ve všech městech.
kudy projížděla, zvláště ve Vídni, kde dosud automo-
bilní drožky v činnost uvedeny nejsou, budila po-
chopitelnou pozornost.
#48
alto_textblock
#48
esko-moravký Veelař
redakcí Fr. Vohnouta.
Roč. IV. Za 1 K 30l
poštou.
#49
alto_textblock
#49
Pa. včelařia
#50
alto_textblock
#50
Každý z těchto kalendářů má
hojně trvale cenných článkův
a všechny jsou velice oblíbeny
u našeho obecenstva!
Žádejte seznamy knih a hudeh-
nin, posloužím Jimi ochotně zdarm aa
frankovaně.
#51
alto_textblock
#51
Nakladatel — český knihkupee
#52
alto_textblock
#52
FR. A. URBÁNEK v Praze,
vedle Národního divadla.
#53
alto_textblock
#53
Prvý český závod hudební, =
#54
alto_textblock
#54
1s62
#55
alto_textblock
#55
KALENDÁRE