ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5e40ce80-767c-11dc-8fb4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 20. října 1907.
#3 alto_textblock #3
Číslo 290.
#4 alto_textblock #4
No ranní a odpol. Iisty předplácí n v Praze v sdministraei a něske . .. na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvejí donáškou na nls za čtvit lata . . . . 7 K 50 vo slialkšch: na něsíe . . . . . . 2 K 30h Toštou: a měsíe n ank . . . . k ei na měat .:: nort eke
#5 alto_textblock #5
—
#6 alto_textblock #6
p
#7 alto_textblock #7
JI
#8 alto_textblock #8
—
#9 alto_textblock #9
li
#10 alto_textblock #10
v drobném prodejt: ranní číslo o zpbě . . . za 8h cdpole šní . . . za 2h Ve tlialkách na venkovš- ranní čislo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 4L Inserát plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá » dmini- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházají se též redakee Ulskárna a ezpadice , Národnich Listů“ Rukoplsy se novracsjí.
#11 alto_textblock #11
Dnešní číslo pro Prahu le a 20 stranách
#12 alto_textblock #12
Jak si zabezpečuje svobodu národ jiný, než my.
#13 alto_textblock #13
Již před drahnými lety upozorňoval náš historiograf František Palacký na samo- správné župní zřízení uherské, jaké v něm Maďarstvo mělo odjakživa pevné hradby své svobody proti libovůli vídeňských vlád. »Jádro uherské konstituce je zdravé i zdárné, takže by z asluhovalo následová no býti také v jiných zemích: jest v něm živý zárodek pravé autonomie národa.« Komitátní zřízení zachovalo uherskému státu ústavnost druhdy i nyní Tak na př. za císaře Josefa II., za Fran- tiška I. i za nynějšího krále až do nedáv- ných časů Fejérvárových. Kdežto u nás ve- škerá politická správa a moc v zemi tkví v rukou státního úřadnictva, v Uhrách jest v rukou lidem voleného úřadni- ctva politického i soudního. Země jest rozdělena na 63 komitáty; každý ten komi- tát má své volené zastupitelstvo, jež první podžupan svolává pravidelně čtyřikrát do roka, kteréžto valné hromadě náleží rozho- dovati o všech důležitostech politické správy kraje svého, a každého třetího roku voliti veškeré politické i soudní úřadnictvo, jež nesmí o své újmě učiniti ničeho, než k čemu bylo valnou hromadou župy splnomocněno. Ve valné hromadě čtou se nejprve vyšší přípisy (od krále a ministerstva) ona rozhoduje o nich, jak se mají vykonávati i dává voleným svým úřadníkům v té pří- čině instrukce. Sezná-li, že se vyšší nařizení neshoduje s ústavou. uzavírá, aby notář o něm ve smyslu valné hromady sestavil odvolání (representací) k vyššímu místu dotyčnému; než pak dojde odpověď, odkládá se nařízení stra- nou, hodí se ad acta, při čemž se i jiné komitáty vyzývají, aby téhož příkladu násle- dovaly. Když pak za takového sporu vyslala vláda do odporujícího komitátu zvláštního komisaře královského s neobmezenou mocí, volení úřadníci komitátní vzdorovali mu pa- sivní resistencí, odpírajíce všeliké přispívání se své strany, anebo vykonávajíce rozkazy jeho jen velmi nedbale a liknavě. Na tomto odporu, založeném v staroby- lém právu komitátů odepřit vykonávání ne- zákonných rozkazů s hůry, ode- příti zejména vybírání daní odvod rekrutův sněmem nepo- volených, rozbijely se po všechny časy neústavné choutky ústředních vlád. — Tak i za nedávného zápasu maďarské oposice s neparlamentní vojenskou vládou Fejérvárovou byl to podstatně odpor většiny komitátů, jenž zlomil ministerstvu Fejérvá- rovu vaz a donutil Vídeň k couvnutí, tak že konečně spor dlouhý uklizen smírema nastoiením prozatímné vlády koalice: We- kerle, Apponyi, Andrássy-K ošutovy Největší města a největší komitáty odepřely odvádět státní pokladně i dobrovolně placené daně, vyzývajíce pokladníky, aby bez řádného usnesení sněmu uherského ne- platili ani haléře daní státních; a našli-li se nieméně lidé, kteří přinášeli na berní úřad komitátů svou daň, žádný berní pokladník komilátní ji nepřijal! Tolikéž zdráhali se úřadníci komitátní vydati vojenským úřadům soupisy branců k odvodu, ba nedoručili ani záložníkům a náhradním zálnžníkům svolávací lístky od vojenských úřadů došlé.
#14 alto_textblock #14
Vláda Fejérvárova uchopila se proti to muto vzdoru komitatů prostředků, jakéji zákon skytal: nařídila vrchním županům jmenovaným králem, aby použili své mimo
#15 alto_textblock #15
řádné moci, dle níž mohou neposlušnéa vzdorující komitátní úřadníky sesadit aji- nými, povolnějšími nahradit. Když pak mnozí nadžupané se zdráhali, jsou-hodností svých zbaveni a nahrazeni spolehlivými nástroi vlády Avšak málo to Fejérvárovi zpomohlo. Neboť spojená oposice roznítila všechnu zemi proti tomuto počínání vlády k od- poru činnému. Fejérvárovým »draban- tům«, jak spíláno nově dosazeným nadžupa- nům nebo královským komisarům, činěny všechny možné překážky, že nemohli se v úřad svůj uvázati, že našli úřadovny zamčeny a když si je dali vypáčit, že ne- přišel nikdo k jich nastolení a přísaze slu- žební, aby jim odevzdal agendu komitátní. ba na mnohých místech, jako zejména v De- brecíně, došlo k velikým násilnostem, nad- županě i komisaři vládní zbiti atd. atd- Marně hleděl se odemstíti Fejérváry, že re nitentním úřadníkům komitátním zadržel služné. Bohatí magnáti oposiční ihned z vlast ního je platili a zaručili se jim za bezsta rostnou budoucnost. Tak byl Fejérváry konečně se svou l- tinou hotov, a musil jíti do staré Pensiono- pole ... Avšak vítězná oposice vzalasi naučení a výstrahu z přestálého těžkého boje i umínila si že pro budoucnost zaštít svobodu komitátů proti podobným nátiskům a týravostem se strany ministrův troufajících si, v Uhrách zaváděti stav » mimo- zákonný«, aby zemi vnutili vůli svou. Syn proslulého spoluzakladatele dualismu, ministr hr. Julius Andrássy ml. podjal se pak úlohy vypracovati příslušné nové zákony, »zaručující ústavní svobodu Uher« a po dlouhém vyjedná- vání, tušíme teprv po paterých audiencích, podařilo se mu posléze dosíci dne 8. t. m. svolení krále uherského ku podání předloh těch sněmu uherskému. Byl to poslední po- litický akt králův před jeho onemocněním a udál se v týž den, kterého v Pešti podepi- sovali ministři obou statů za hlubokého po- hnutí protokol o konečné své dohodě stran rakousko uherské obchodní a celn smlouvy do r. 1917. Ministr Košut pro- hlásil, že zvláště následníkov trůnu náleží zásluha o šťastné vymožen těchto nových záruk pro svobodu komitátů a tím pro ústavnost uherskou, následkem čehož mohl Andrássy již 16. t. m. sněmu uherskému osnovy těchto čtyř zajímavých zákenův »bez- pečnostních« předložiti. První z nich zřizuje nový vyšší uherský soud, tak zva ný kompetenční soud, jemuž přísluší rozhodovati pravoplatně o sporných mezích pravomoci úřadův samo- správných (komitátův čili municipii) a úřadův vládních. Soud ten skládati se má z 8 soudcův vzatých z nejvyššího soudního dvoru a z 8 ze správního soudu na tři leta. — Druhý garanční zákon pak sta noví, že komitáty mohou si stěžovati do všelikých nezákonných naří- zení a opatření vlády (pokud nejde o úplnou neb částečnou mobilisaci vojskaa o záležitosti Uher s Rakouskem společné) ke správnímu soudu, a to nejen vět- šina valné hromady komitátní, nýbrž i vět. šina administrativního výboru, ba stačí, pakli by valná hromada komitátu byla kýmkoliv rušena, když polovina její členů stížnost po- depíše, aby v odpor vzaté nařízení a opa- tření vládní bylo zastaveno a za dr- žáno, až do konečného rozhod- nutí správního dvoru soudní ho. Třetím garančním zákonem v nic obrací pověstný jediný paragraf zákona Szaparyova, že správa Uher má být sestátněna, a čtvrtým konečně upravují se pense úřadníkům komi-
#16 alto_textblock #16
tátním jako státním včítáním služebních let ať ve službě samosprávné neb státní ztráve- ných. — Tak vymohli si Maďaři současně vyrovnáním značných výhodstátopráv- ních, a garančními zákony značných úspěchů pro svou ústavní svo- bodu. Kdežto před dvěma desítiletími byl by málem pp. Wekerle, Apponyi a hr. Jul Andrássy uherskou župní samosprávu »ja- kožto asiatskou přežilost« vyhodili přes pa- lubu, kdyby nebylo bývalo odporu starého Kolomana Tiszy a hr. Albina Czakye, dnes, hle, uznávají za důležité a pro ma- darskou svobodu nutné opatřit ji novými hradbami zákonnými proti možným ne- bezpečím v budoucnosti. Zajímavý to zajisté děj a hodný, aby- chom konečně také my Čechové počali po- mýšlet o vybudování naší pře- ubohé, pod poručnictvím státn byrokracie jedva živořící, bez- mocné »samosprávičky« v žádoucí pevný hrad občanské autonomie a svobody.
#17 alto_textblock #17
Politické zprávy domácl.
#18 alto_textblock #18
V Praze, 18. října. (Neústupnos istrijských Vlachů.) Smířlivá nálada, s kterou Vlachové vstoupili na oko do sněmu istrijského za letošního podzimního zasedání neméla dlouhého trvání. Ve výboru, jemuž sně mem přikázána osnova volební opravy a jenž měl současně vypracovati podmínky národního smíru v této zemi, Vlachové shodili v brzku smířlivou škrabošku a ukázali, že ani porážka. které utrpěli při jarních říšských volbách, ne- zkrotila jich panovačnosti a domýšlivosti. Ač koli Chorvaté a Slovinci tvoří dvě třetiny oby- vatelstva v Istrii, slovanští členové výboru ne- trvali na tom, aby se novým volebním řádem Slovanům dala patřící jim většina sněmovních mandátů, nýbrž, šetříce citlivosti vlašské, pro- jevili ochotu, ponechati Vlachům na sněmě i na- dále většinu, jestliže se Slovanům přiřkne tolik mandátů, aby nemohli býti příště tak bezohledně majorisováni, jako jsou dosud. Nabízeli tedy Vlachům 21 mandátů proti 19 slovanským. Na přimluvu místodržitele prince Hohenloha sní- žili svůj požadavek ještě o jeden mandát, takže by Vlachové dostali 22 a Slované pouze 18 man- dátů. Al- Vlachové ani na tento skromný po- žadavek nepřistoupili, trvajíce na své původní nabídce 15 slovanských mandátů proti 25 vlaš- ským. Slované vyšli Vlachům ještě jednou vstříc. Svolovali, aby se tedy Vlachům ponechalo 25 mandátů, ale počet slovanských se rozmnožil na 19 s podmínkou, že potřebná presence sně- movní se ustanoví tak, aby se bez slovanských hlasů nemohlo platně rozhodovati. I tuto na- bídku Vlachové zamílli, dávajíce tím na jevo, že jim nejde ani o spravedlivou volební opravu, ani o smír se Slovany, nýbrž že chtějí býti i na- dále na sněmě peobmezenými pány. Tím bylo ovšem po vyjednávání a komise mohla sněmu jen oznámiti, že jednání výborové nepřivedlo k cíli. Aby pak bylo úplně jasno, čí vinou vyjednávání zmařeno, o to se Vlachové postarali v poslední sněmovní schůzi dne 15. t. m. Při rokování o rozpočtu na r. 1908 posl. Bartoli navrhl, aby sněm povolil spolku „Lega nazionale“, jenž vydržuje v slovanských obcích vlašské školy, příspěvek 10.000 korun. Poslanec Andrijčič nenamítal ničeho proti takovému příspěvku, jen žádal, aby sněm povolil také chorvatskému školnímu spolku sv. Cyrilla a Methoda týž příspěvek. Posl. Spin- čič dodal k tomu, že Slované, nebude-li jieh návrh přijat, na znamení protestu odejdou ze sněmu. Vlachové však návrh Bartolův klidně přijali a návrh Andrijčičův zamítli. Slovanšti poslanci pak opustili sněm. Tím skončila nejnovější smiřovací akcev Istrii. Vlachové si pak odhlasovali rozpočeta sněm byl odročen.
#19 alto_textblock #19
Z Krakova, 17. října. (Resignace Mich Chylinského.) Býv. hlavní redaktor „Cza su“ a předseda svazu slovanských spolků novi nářských, Mich. Chyliňski, vzdal se hod- nosti starostova náměsíka krakovského. Rosigna- ci svou odůvodnil tím, že se v poslední době zá- sadně změnily ony politické poměry, za kterých byl kdysi zvolen starostovým náměstkem. Mich Chyliňski je stoupencem strany konservativné kdežto nynější většina městské rady krakovské je demokratická. V Praze, 19. ríjna. (Vlády a vyrov- nání.) Jeden z rakouských ministrů, účast- ných při vyrovnacích poradách — patrně ryt. Korytowski — sdělil se zpravodajem „Sl. pol.- dojmy, jež si odnesl z porad. Pokud se týče ministrů uherských, učinili prý na své rakouské kolegy dojem nejlepší. Bránili neúnavně zájmy své otčiny, ale jakmile se shodli o určitý bod, nebylo už nijakých ramenářských komentářů ani obtíží. Na konci, když již docíleno dohody uherští ministři upřímně a mužně slíbili z vlast ního podnětu, že raději ustoupí ze svých míst, nežli by upustili od toho, k čemu dali souhlas při rokování s ministry rakouskými. Tito pak dle slov ministrových doufají, že parlament ocení jich práci, věnovanou rakouským zájmům ho- spodářským. Nebylo ovšem možno napraviti rá- zem všechny chyby minulosti. Takovou chybou na př. bylo, že rakouská vláda před lety za- mítla uherský návrh, aby se těšínská trať ko- šicko-bohuminské dráby sestátnila. Kdyby se to bylo stalo, mohlo se nyní snadno dovoliti při- pojení v Annaberku, poněvadž pánem celé trati by byla vždycky vláda rakouská ... Kabinet bar. Becka prý očekává, že do 31. prosince t.r. obchodní smlouva s Uherskem bude schválena oběma sněmovnami říšské rady. Z Vídně, 18. října. (Slovinská uni- versita.) Mezi četnými návrhy, podanými n počátku tohoto zasedání říšské rady, jest také návrh posl. Iv. Hribara, aby sněmovna ulo žila vládě zříditi v Lublani slovinskou univer situ. Vláda má se postarati, aby počátkem roku 1909 mohla se otevříti aspoň fakulta právnická pro niž je po ruce dosti profesorských sil a tak opatření potřebných budov nebude spojeno s ob tížemi, poněvadž kraňský sněm a město Lublai slíbily na zařízení university příspěvek 600.00 korun. Návrh tento podepsali kromě členů jiho- slovanského klubu zástupci všeeh slovanských klubů a také členové sociálně-demokratickýel klubů českého, polského, ruského a všichn socialističtí poslanci vlašti. Z ně- meckých socialistů nepodepsal nikdo; také dr Šusleršič návrhu Hribarova nepodepsal.
#20 alto_textblock #20
Srbsku od Arnautů vražděni také ruští konsu- lové. Poslání ruských mnichů do Dečan mělc také ukázati Arnautům i Turkům, že Rusko před nimi neustupuje. Obec ruských mnichů v Dečanech vzrostla zatím na jedenáct hlav. Jmenovaný srbský list viní tyto Rusy nejen z vražd dosud spáchaných, nýbrž i z dalšiho zločinného záměru ve vraždění pokračovat, až všichni srbští kaluděři v Starém Srbsku budou uklizeni a učiní místa Rusům. Jak někde srbský kaluděr je zavražděn, hned prý přijde ruskýa zachválí jeho místo. Bělehradský list popírá, že by vraždy tyto měly za původce Arnauty, ano dokazuje, že Arnauté původci jejich býti nemohou, protože prý »arnautské divošství nejde tak daleko, aby ubíjelo i kaluděry, k nimž chovají bázlivou úetu.« Toto tvrzení odporuje skutečnosti námi konslatované, že Arnauté ohrožovali dečanský monastýr už před pěti lety. Vražd se sice tehidy nedopustili, ale podle zpráv srbských mnoho do toho nescházelo. Obvinění, pronesené »Trgovinským Glasni- kem«, nezdá se nám tedy pravdě podobným,a je-li pravda, co list praví, že místo každého ubitého srbského kaluděra za tepla obsadí Rus, to není okolnost, která by obvinění zesilovala, nýbrž naopak, která je oslabuje, ne-li vyvrací. My bychom řekli, že Rus, který hned skočí na místo zavražděného Srba, prokazuje věci, kterou zavražděný představoval, neocenitelnou službu, protože se k ní přihlašuje představitel silnějšl. Avšak obvinění je veřejným orgänem vy- sloveno a do světa puštěno, proto nelze o něm pomlčeti. Obvinění je neslýchané a, nemůže zů- stati lhostejným ani ruské avné církvi, ani ruskému státu, ani vslnému Rusu. Očekáváme, že se mu dostane náležitého po- všimnutí všech povolaných činitelů a že bude postaráno, buď aby rušti mniši byli potrestání jako vrahové, anebo bude-li obvinění falešným, aby se dostalo zasloužené odplaty jeho pů-
#21 alto_textblock #21
vodeům.
#22 alto_textblock #22
Zovraždění bratří Novakovičů. Třetí bratr Novakovič, Ljuba, bývalý, m nistr zemědělství, pohání k soudu miní vnitra Nastasa Petroviče, odstoupivšího policej ního prefekta Ceroviče s náčelníka žandarmerie Vukasoviče. Ze smrti bratří Novakovičů dělá se v Srb- sku velká politická aféra, jejíž pozadí tvoří kralovražda r. 1903. Milan Novakovič, jenž byl tehdy kapitánem hlavního štábu, s několika málo jinými důstojníky kralovraždu veřejně od- suzoval a veřejným tiskem hlásal, že vrahové musejí býti postaveni před soud, jak to přikazují zákony. Myšlenku tuto nepřestával opakovati ve svém listě „Za otadžbinu („Za vlast“), čímž proti sobě popudil své protivníky tak, že se po- sléz odhodlali na vždy učiniti jeho jazyk ně- mým, a s ním i brátre jeho Maxima, jenž sp.- ločně s ním smýšlel i trpěl. Příbuzenstvo zavražděných tvrdí, že na po. litické pronásledování se strany úřadní redukují se prodeje Novakovičovy tiskárny, jeho věznění i obvinění z krádože. Když je věc vznesena na soud, možno za jisté s klidem a důvěrou v nezávislost srbského soudu očekávati, že bude náležitě objasněna.
#23 alto_textblock #23
Politické zprávy zahraničné.
#24 alto_textblock #24
V Praze, 19. října.
#25 alto_textblock #25
Kdo vraždí srbské duchovní v Starém Srbsku V Starém Srbsku, zvláště v pečské nahij v okolí staroslavného monastýra Dečan, vraž děni jsou od delšího času srbští kaluděři (mniši a duchovní. Úkladnou rukou padl pop Kosta kaluděr Visarion, Hadži Ruvim v Gorici, kaluděn Meleut-je v Budislavci. Na olázku, kdo tyto vraždy páše anebo pachalele platí, »Trgovinski Glasnik« v Bělehradě určitě ukazuje na ruské mnich v Dečanech. Do Dečan rušti mníši přišli před pěti roky ab, toto posvátné místo srbské přítomnosti svou chránili od stálého přepadávání a poškozován Arnautů. Srbské noviny a také náš srbský do pisovatel ličili živě hnusně výjevy, jak jinověrn Arnauté vnikali do srbské svatyně a barbarsky si v ní vedli Přičina arnautské drzosti byla spatřována v nedoslalečné ochraně, kterou srbští mniš v Dečanech mají ze Srbska. Ujalo se tedy Dečan pravoslavné Rusko a poslalo tam arehimandrita Kyrila s dvěma mnichy. Rusko mělo ještě jinou pobnutku. Tehdy byli v Makedonii a Starém
#26 alto_textblock #26
Přišlí sezení anglického parlamentu bude zahájeno tentokráte 20 ledna 1908. Vláda chystá celou řadu předloh zákonů, z nichž nej- doležitější bude nový školský zákon. Anglický ministr vyučování Mac Kenn a prohlásil ve sehůzi lidu v Avergovenny, že nový zákon školský bude se řídit podle prin- cipu, pro něž se vyslovilo veřejné minění s největší rozhodností. Předně nesmí záviseti jmenování učitelů od náboženského vyznání, neb zkoušky, a za druhé budou veřejné výlohy kontrolovány od zástupců obyvatelstva. Posta-
#27 alto_textblock #27
FEUILLETON.
#28 alto_textblock #28
V Praze, 19. října. 6— (Kronika.) Shon na ulici ! Množ ství ekypůží, bohaté postroje, kočí a loka jové s prýciky! Davy zvědaveů. — Co pak se tu děje? — Eh, nějaká šlechtická svatba ! Páni vy stavují svůj přepych a lid, to víte, což dá na svoji důstojnost! Dobrovolně tvoří — špa- lIr l... — Jakáž důslojnost ! Dav je zvědav, více nic! Sbihá se, staví do řady, ne aby tvoři špalír, ale aby — viděl! — A kdyby aspoň společnost byla naše Ale třida odrodilá! Ženich bůh ví odkud z ci- ziny! Slova českého nepadne při obřadu ! . . — Třidný zájem! Všude stejný. Všude tlači k universalismu. Šlechtic jako dělník, oba vědi, proč pěstují své — mezinárodní styky ! — Polský šlechtic dbá také třídného zájmu a přece je Polák! Cítí se, má svoji domácnost polskou a společenským jazykem má polštinu — Věc tradie! Šlechta, záchovná vrstva Žije tradicemi. Polákům zůstaly tradice, česke byly vyhubeny. Pochod dějin ! . .. — Dějiny stihly všechen národ! A ná- rod se probudil, vyburcoval, vrátil se sám sobě! Všecky vrstvy se vzpamatovaly! Jenom šlechta! . . Právě šlechta! . . . Nejsobečtější třída ! . .. — Snad nejméně — hybná! Obrodný proces je zdlouhav! Germanisace trvala dvě ste let! Obrození teprv sto let! Postup není do- konán. Hybnější vrstvy předcházely, nejméně hybná přirozeně se ocitia naposled ! ..
#29 alto_textblock #29
— Třeba naposled ! Jen kdyby aspoň stál v řadě! Ale tak! Číré mrtvo! Ani smysl pro ideu ! Jakž teprve nadšení, vzlet, ruch, podnika- vost! Leda nejúže rodinný zájem, příjemně trá- vený život, zábava, sport, holé požitkářství ! .. To tak dovede vyplnit šlechtickou hlavu i — srdcel — Vina ovzduší! Nepřeje službě idejí Půvab přepychu a kratochvíle zabavuje smysl, odvádí pozornost, rozptyluje. V chudém příbytku mezi holými stěnami je snadněji! Tu se lehko roznili srdce a vzklíčí semeno nových vznětů Z chaloupek vyšlo naše probuzení! Blahoby zhýčkává, přepych podlamuje sílu . .. — Jenom ven slovo! Blahobyt — demorali suje! A není-li to náš případ? Germanisace kus po kuse odmravňovala národ. Kdo touži po výhodách a pohodlí života, kdo chtěl pří- jemně vycházet, šplhat — němčil! A vratva přepychu a blahobytu zahájila rej! A trvá v něm dosud . . .. Za velkými dveřmi zatím skončen obřad Panstva vsedala do vozů, postroje zatřpytaly dav se tlačí. Hledi závistivě, jak se vzdaluj představitelé vrstvy — národně odmravnělé.
#30 alto_textblock #30
Nemáme věru vzorek a zářivý příklad vlastenectví ve své šlechtě! Kdež zůstalo heslo stavu »noblesse oblige« vůči ideálu Známe dobře hledisko panstva na ty věci — Proč, urozený pane, nekonáš svoji po- vinnost? Proč ve své domácnosti, v rodině, ve společnosti nejsi, jak by slušelo, duchem i ja- zykem náš? . . — Strpení, pánové ! Nežádejte ne možnostl Jsem věrný národu, přeji jeho věci, pomáhám, kde si přejete ! Jsou však zřetele . . . jsou
#31 alto_textblock #31
zřetele . . . Mezinárodní styk vrstvy má své důsledky, rodí mocné předsudky, živí je . . — Třeba čelit předsudkům, porážeť je lámat . .. — Ale následky, považte ! . .. — Kdo slouží ideálu, smí-li se lekat — následků? Urozenec už přetrhl nit rozmluvy. Pokrči rameny. Způsobně se obrací. Nezná slly zápalu, která láme odpor, vysoko třímá ideu a po ně- jakých »následcích« choulostiva se neohliži Zle stojí věci s naší »horní vratvou« v zápase národníml A druhé stavy a třídy? Vytýkají hřích sousedce. A zatím? Kterak sami si stojí? Provázeli jste cizince ulicemi hlavního města. Vykládali jste mu naši chloubu, památky minalosti, doklady přítomného rozvoje a zápasu Naslouchal pozorně, rozhližel se, kladl otázky pokyvoval. Najednou mezi řečí: — A čím to, povězte! Vidím tolik oká zalé cizoty ve vašich vývěskách a návěštích V nápisu a názvu veřejném je přece symbo lika veřejného cítění a smýšlení! Což u vás národ nemá veřejného výrazu, slova, hesla, symbolu pro svůj vzlet, svoje tužby, svojí dů- věru v sebe a naději ? . .. A cizinec, procházeje kolem nároží a vý- kladů odřikává nahlas, kde mu jaké slovoč jméno velkým, ozdobným písmem pssné napadlo- — Alliance, Bellevue, Union, Monopole Metropole, Central, Fěnix, Orient, Edison, Lou- vre. . .1 Všecky možné jazyky, mrtvé a živé, hesla a jména nejvzdálenějších krajů! Jenom nie domácího, vašeho, národnihio! — Universálná hantýrka ! namitáte. Na- jdou se ty věci také jinde ! . ..
#32 alto_textblock #32
— Arci se najdou ! zase cizinec. Ale jinde na nich nesejde, jinde národ je ve svém, je bezpečen, ukojen, nemá oč zápasit, o žádné ze svých práv Omlouvali jste a vymlouvali. Jsou poměry a zvláštnosti poměrů! Nalehají mocně. Jsou situace těžké a podobné věci. Cizinec byl zdvo- řilý muž. Neodporoval tuze. Byl-li přesvědčen Nevíle. Znáte bolesti našich obchodníků, živnost níků, majitelů veřejných místnostíl — Život je těžký! Rád bych, tak a tak Ale, víte, následky! Lekám se jich . Ostatně, víte, neni-liž obchod — mezinárodaí věc? . .. A procházíte jiné stavy a třídy a vrstvy Zastavite inteligenta, představitele práce či po- volání kteréhokoli druhu. Vsude táž řeč, týž názor. Koná-li svou povinnost národní? Zajisté, jak pak by nekonal! Jenom, ovšem, jeden há ček! Má svoje místečko, kde je citliv, kde nedoslýchá, kde není radno se dotknout ! At obchodnik nebo umělec, průmyslník nebo živnost ník, literát nebo penéžník, muž veřejnosti nebo vědec, má svůj jistý »momenta, kdy náhle — vypovídá službu. Leká se překážky. A právě na tom »momentu« snad nejvíe sejde! Právě lu by kázala povinnost, překážku stéci, zlomit, odstranit! A muž zatím, v rozhodné chvíli — courl Skryl se za nějaký cípěk principu — meziná rodnosti. Všude se ho tolik povaluje l A zápas národní? Kterak uhájit nejvyšši statek, kde zápasníci v rozhodné chvíli — se kryjí?
#33 alto_textblock #33
e Jindy národové jinak dobývali a hájili svoje nejvyšší statky! Tehidy bylo treba obělovat —
#34 alto_textblock #34
krev a životy. Doba změnila formy života. Však i dnes dobývá, jen kdo — zápasí. A zápasit, možno-li bez jisté — schopnosti? Netřeba už cedit krev, skládat životy, ale třeba přece platit jistými hodnotami. Možnoli zápasit a nepodřidit jeden zájem druhému? Neobětovat nižší zájem vyššlmu? Možno-li zá- pasit bez — oběti? Každý na svém místě, jedinec, stav, třída, není-li každý povolán, ve chvíli zápasu prokázat svou vyšší hodnotu, svůj přebytek mravné síly, svoji schopnost oběti? Možno-li jinak prověst zápas? A kde nižší zájem dostal vrch nad vyš- ším, což může naslati než rozvrat, demoralisace — konec konců? Doba přinesla vzájemnou řevnivost stavě a vrstev. Má-li proto trpět národní celek? Vyčítáme národní demoralisaci své horní vrstvě! A kolik máme zabezpečeno mravné sily v řadách vlastních? Možno li hájit život půdu heslem, že vlastně žádné nebezpečí ne- hrozí? Možno li platit »nejvyššími hodnotami« a při tom počítat: jaký obchod, jaký zisk, jaký úřad, jakou hodnost, vůbec jakou výhodu mi povinnost — vynese? Nelze vítězil bez nákladu mravné silyl Jindy statečný muž sebral voj, postavil se mu v čelo a konal s ním divy udatenství. Také mravní sílu národů Iřeba sbírat, budit a do- vádět ji k vllězství. Je třeba, stát v čele, vy- dávat hesla, rozdělovat úlohy a být sobě jist — poslušnosti v řadě. Nějaká mocnost mravní, povznešená nade všechen slín sobectví ať osob- ního, třídného, strannického a proto mravně — vládnouci! Téleso národa, složité ve svém zá- pase, neobejde se bez vedení takové autority A protože je těleso organické, třeba mu ve doucí silu — organicky stvořit!