#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
20 října 1907.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 290.
#5
alto_textblock
#5
se dostal až do kriminálu. Maller nepracoval jen v čí-
viních kruzích, nýbrž zejména také ve šlechtických,
kde se začasté objevuje větší potřeba financi, než
jak by prostý civilista tušil. Jesl také pochopilelno.
že pražské kasiňácké kruhy, které utrpěly nesmrtel-
nou blamáž onou společností, jež chtěla v Praze
zřídit zvláštní ochranu majetku a jejíž členové jako
pracbyčejní podvodníci byli zavřeni — i tentokráte
obratně se bude zříkati Müllera. A poněvadž německé
listy z každého Neněmce, který hladem mořen vezme
housku, učiní nebezpečného zlosyna, nulno výslovně
připomenouti, že tento peněžní dobrodruh Rudolí
Müller byl příslučmíkem německé společnosti v Praze.
A má loho mnoho na svědomí tento německý výteč-
ník. Prozatím zjištěno, že podepsal falešných směnek
za čtvrt milionu korun. Rudolí Müller býval
důstojíkem a znal nejen způsoby, ale i praktiky
a taktiky. Když se octl na holičkách, začal opatřovat
půjčky — zaměstnání, které mu opatřilo záhy velmi
rozsáhlou klientelu. Z důstojnických do šlechtických
kruhů byl jen krok a tu byl Müller velmi hledaným
pomocníkem. Opatrně začal a velkých výsledků se
domohl. Toť přece byl rozsáhlý závod, když způso-
bil škodu v lak velikém množství tisicovek! Müller
byl ve spojení se všemi lichváři a peněžními pijavi-
cemi v Praze. Ti švindéři jezdí ve fiakrech a aulo-
mobilech, šatí se dle nejmodernějšího střihu, zatím
co ubozí dlužníci plahočejí se po dlažhě pěškya
shánějí korunky do nenasytného jíonu těchto hycn,
požírajících živé! Každý může udělat kšafi, kdo se
jim dostane do rukou! Starostmi mu hlava zbělí.
trýzní je mučen až zohřadne. Lichvářské společnosti
se dobře při tom daří. Ta nemá slitování s ubohými
dlužníky. Teď budou na nějaký čas zaleknuti zalče-
ním Rudolfa Mollema. Nyní přicházíme k vylíčení
podvodných manipulací Müllerových. Müller navštívil
před nedávnem několik zprostředkovalelů půjček,
předsáavil se jim jako majitel bankovního a kemisic-
nářského závodu v Praze II., Jungmannova třída,a
sháněl půjčku 30.000 korun pro dra. Osvalda hraběte
Thuna-Salma. To byla firma, na kterou se půjčía
zprostřekovatelé opatřili žádaný obnos. Za sněnku,
na 30.000 K znějící, dali ovšem měně, totiž 26.000 K
Zbytek činila provise „za namahání“. Směnka je
splatná dne 1. prosince a opatřena jest podpisem
„Dr. Osvald hrabě Thun“. Že podpis je pravý (on
byl ovšem falšovaný), potvrzoval nolářský spis, zvlá-
ště rafinovaným způsobem opatřený. Jednoho dne
„náhodou“ polkal Muller, doprovázený mladým mu-
žem, u domu, kde se nalézá nolářství, jednoho netář-
ského úřadníka. Povídal mu, že vede mladého pána
nahoru, aby jej notíři představil jako hraběle
Osvalda Thuna-Salma. Poněvudž však jsou kancelář-
ské hodiny již u konce, že přijdou druhého dne.
skulečně oba přišli, Můller s domnělým hrabětem,
do notářské kanceláře, aby dali legalisovati podpis
hraběte. Müller byl u notáře jíž znám, a že mladý
pán je hrabětem Thunem, potvrdil — onen úřadník,
jomuž minulého dne byl „pan hrabě“ na ulici před-
slaven. Ubohý úřadník ovšem nyní poznal, že se
ze samé ochoty zbytečně ukvapil. Opatrný notář,
maje takto zjištčnou totožnost eleganlního jinocha,
potvrdil správnost jeho podpisu na směnce — a to
byl důležilý krok k opatření peněz. Jeden z opalřo-
vatelů půjček však přece chtěl míti jistoly plnou
hrst, navštívil hraběte Pavla Thuna v jeho paláci
na Malé straně a vyplával se, zda mladý pan hrabě
Osvald peníze opravdu potřeboval. Nastalo udivení,
překvapení, telegrafování a korespondence a výsledek
byl ton, že se prokázal očividný podvod. Prozatím
byl chycen Maller — po jeho společníkovi, který tak
dovedně hrál úlohu hraběte, prozatím není stopy.
V příbytku Mallera v Praze, v Jungmannově třídě
č. 37, provedena včera domovní prohlídka, při ktere
nalezeno pět směnek, opatřených padělaným pod-
pisem hraběte Thuna na obnos 72.000 K. Za 170.000
korun směnek s falešným hraběcím podpisem jest
ještě v oběhu. Maller při výslechu v bezpečnostním
oddělení vymlouval se, že k němu přišel elegantní
mladý pán a přodslavil se jako dr. Osvald hrabě
Thun a on že mu uvěřil! Některé směnky má dle vý-
povědi Mallera také soudní tajemník p. Zahálka v Tá-
boře, a když je chtěl předložit k zaplacení, vyhrožo-
val mu Mülfer, že ho udá z lichvářství a připraví
jej o místo. Na trestní oznámení právního zástupce
hraběte zavedeno pátrání a zjištěno, že falešné směn-
ky hraběte dali do oběhu agenti Stelzl a Vlasák, ktelí
rovněž k výslechu předvoláni. Vypověděli, že jim dal
směnky Rudolf Müller a tvrdili, že prý neměli nej-
menšího podeření o pravosti podpisů, které byly
nolářsky ověřeny. Oba agenti polom byli na svobodu
propuštěni. Muller byl dopraven včera k trestnímu
soudu do vazby
— Do všeobecné nemocnice dopraven byl včera
44letý dělník Jos. Eber, který v parní pile firmy
Winterberg a spol, na Zlichově spadl s hromady
dříví s výše 5 m a utrpěl těžké poranění míchy.
Stav jeho jest velmi povážlivý.
— Náhodou postřelen. Hynek Němeček, 31letý
lovární dělník v Hořovicích, prohlížel včera ve svém
bytě v Podluhách ručnici a počínal si při tom tak
neopatrně, že povstal výstřel a střela vnikla mu d
nohy. Zraněný dopraven do zdejší všeobecné ne-
mocnice.
— Pod ženlourem. Na dvoře nájemce dvorcep.
F. Hellera v Holubicích padl včera žentour na 61le
tého dělníka Jos. Jednorožce a způsobil mu těžké
vnitřní zranění. Dělník byl odvezen do všeobecné ne
mocnice v Praze.
— Zmrzačen. Karel Šmoranc, 14letý učeň v to-
várně firmy Richter a spol. na Šmichově, dostal se
včera nešťastnou náhodou rukou do stroje, který mu
utrhl tři prsty. Zmrzačený učeň byl přijat k léčení
ve všeobecné nemocnici.
— Nehoda plavce vorů. K těžkému úrazu přišel
včera v Ústí n. L. 30letý Viktor Brož, vrátný vorů
u firmy J. Procházka v Nuslích. Při zarážení voru
na Labi vzepřela se tyč takovou prudkostí, že mu
přerazila ruku. Zraněný vrátil se do Prahy a odebral
se k léčení do všeobecné nemocnice.
— Náhle zemřel. Jan Vorel, 49letý kočí, včera
ve svém přibytku v Hloubětíně náhle zemřel. Mrtvola
převezena do ústavu pro soudní pytvu.
— Skok s Helího patra na skleněnou střechu
„Hlaholu“. Vzrušujícího výjevu stali se včera v po-
ledne svědky obyvatelé v sousedství domu „Hlaholu“
ve Vojtěšské ulici na hoř. Novém městě. Ve třetím
patře domu č. 88 vyšla v tu dobu na pavláčku 20lelá
kojná Anna Francova a dříve, než jí v tom zabránit
mohli, vylezla na zábradlí a vrhla se do závralné
hlubiny. Nešťastnice dopadla na skleněnou střechu
dvorany „Hlaholu“, zhotovenou z mřížkovaného skla.
Pádem na železné žebro střechy utrpěla zlomeninu
spodiny lebeční. Po nemalém namahání byla divka
vynesena se střechy do vnitřku domu, kde jí léka
p. dr. M. Svoboda ze záchranně stanice poskytl první
pomoci a dopravil těžce zraněnou do všeobecné ne-
mocnice. Příčina zoufalého skutku není vysvětlen
a zdá se, že kojná náslekem okamžilého ochuravění
pozbyla rozmyslu a v tomto stavu vyskočila s pa-
vlače. Před domem shromáždilo se mnoho obecen-
stva, které se tam zdrželo až do odvezení zraněné.
— Obecní dodávky. Obec pražská zadá veřejným
ofertním řízením dodávku železných součástek kana-
lisaöních (krytů, mříží, šoupátek ald.). Opisy pomůcek
ofertních vydá olerentům za přiměřený poplatek měst-
ská kancolář kanalisační. Nabídky přijímá podací pro-
tokol na raddnici staroměstské do dne 2. listopadu do
11. hod. dopolední. Vadium, jež činí 5% celkového
nabídnutého obnosu složiti třeba nejdéle den pře
uplymulím lhůty ofertní při hlavní měslské pokladně.
— Z Březnice. (Dva pohřby.) Přesmutným
dnem byla středa dne 16. října. V ten den pochovali
a ztratili jsme dva muže — dvě drahé duše. Prvým
byl zdejší soudce rada Václ. Zlatníček, který po krát-
ké, ale trapné nemoci zemřel ve stáří 46 roků. Kdo
znal pana soudního radu, přilnul k němu plným
srdcem, zvláště sirota měla v něm opravdového otce
a zastance. Ve společnosti vždy vílaným hostem,
ve svém úřadě vzorným úřadníkem a druhem, proto
ta nesmírná účasť ten bol a žal při pohřbu. Jeho
rodině, která s plným srdcem lnula ke svému talí-
čkovi, budiž to útěchou. Ku pohřbu přijel president
kraj. soudu p. J. Vintr z Písku s několika soudními
úřadníky, hrabě Jan Pálffy, okr. hejtman Václ. Stř-
brný z Blatně, soudní úřadníci ze všech okolních
měst, ano i z veškerých měsl, kde zesnulý pan rada
byl působil, veškeré místní úřadnicivo, městská rada,
obec. a okres. zaslupilelstvo, bylť p. rada členem
přečelných korporací, duchovenstva sešlo se 12 členů,
veškeré hospodářské a lesní úřadnictvo okolních
panství, učitelstvo se školní mládeží, veškeré místní
spolky atd. Nádherné věnce celkem 21 zdobily skvost-
nou rakov. Zesnulého památku uctí mnohé peněžité
#6
alto_textblock
#6
dary, věnované chudé školní mládeži. Dojemně před-
neseny byly místním zpěv. spolkem sbory za řízení
sbormistra p. Fr. Kubáta. — A týž den odpoledne
doprovodili jsme ke hrobu vzorného učitele, miláčka
školní mládeže p. Jos. Nového, odb. učitelo měšt.
škol v Březnici. Zesnul po dlouhé nemoci ve stáří
51 roků. Byl to učitel, jakých již málo. Svou zvláštní
poutavou přednáškou, bystrým rozumem a taktem
zvláště přesvědčivým působil zázračně na mládež
svojí, jejíž plné lásky požíval. Přečetná blahopřání,
jichž se mu od býv. žáků každoročně dostalo, byle
nejlepším toho důkazem. Ke stu učitelů z blízka
i z dálky přišlo poslední poctu prokázati milému
druhu svému. Zpěv, spolek přednesl smuleční sbor
a žactvo měšť. škol zapělo miláčku svému dojemně:
„Zasviť mi, ty slunko zlaté, na poslodní z světa
krok“. Odpočívej sladce, milený druhu náš!
— Z Přílep u Rakovníka. (Pohřeb.) Dne 17. 1. m.
konal se zde pohřeb pana Frant. Stuchlého
rolníka na odpočinku, bývalého dlouholetého zaslou-
žilého starosty obce Lužné, otce p. J. Stuchlého,
ředitele cukrovaru v Kvasicích na Moravě. Jaké
oblibě a úctě těšil se zesnulý mezi všemi, kdož jej
znali, dokazovala velká účast při jeho poslední cestě
k věčnému odpočinku. Dojemně působila vděčnost
obyvatelů obce Lužné, jejiž zaslupitelstvo se sta
rostou p. Em. Krejčím v čele položilo krásný věnec
na rakev zvěčnělého a odnášelo z pohřebního vozu
ke hrobu mrtvé télo svého bývalého starosty. Ze-
snulý byl jedním z těch dobrých, skromných starých
vlastenců, vynikal velkou znalostí na poli samo-
správy a do poslední chvíle nejmilejší zábavou byla
jemu kniha našich dějin. Česť nehynoucí budiž jeho
světlé památce!
— Zpráva povětmnostní. Předpověď počasí pro
Čechy, Moravu a Slezsko: Lze očekávati
vělšinou pošmourno, mírné větry, málo změněné
proměnlivé, znenáhla se lepšící počasl.
#7
alto_textblock
#7
— Sir Rowland Bleuerhasset o pangermanském
nebezpečí českému národu. „Je-li Německo vážným
nepřítelem, měl bych zdvořileji říci nebezpečným
soupeřem mocné říše britské, jejíž loďstvo jest dosu
a doufáme, že bude povždy prvním loďstvem na
svělě, oč nebezpečnějším musí ještě býti království
českému, pěti nebo šesti milionům Slovanů, ktel
toto království obývají? Jako hradba dosud nezdol-
ná, jež zadržuje německý poslup k Malé Asii př
Balkán a Cařihrad, byla by tato slovanská pevnost
jež se nazývá královstvím českým, cenným skvo-
stem pro pruskou korunu, ale na štěstí dávají mi
různé důvody naději, že Německo nebude míti dosti
silný žaludek, aby pohltilo a nad to ztrávilo tento
národ, planoucí po svobodě. Nesmí se nikdy zapo-
mínati, že německá říše je ve svém celku protestant-
ská a že dle názoru protestantské většiny jest mezi
podlanými císařovými již příliš mnoho katoliků
Myslíte, že Německo chce na sebe uvaliti nové Pol-
sko? Zdá se mi to pravdě nepodobným. Nezapomi-
nejte také, že Německo jest aspoň zdánlivě přítelem
a spojencem rakouské říše. Každý činný pokus pan-
germanisace ve slovanských částech rakousko- uher-
ské říše by byl se strany Německa skutečnou zra-
dou. Ostatně nevěřím v blizké rozpadnutí rakousko
uherského mocnářství a doufám, že všichni národové.
kteří je tvoří, poznaji, než bude příliš pozdě, že
mají jedinou naději uniknouti pangermánské zápla-
vě, utvoří-li nezdolný blok loyální konfederace pod
silnou vládou králo-císaře, jenž jest posvátným pou-
tem, pojícím různé a na neštěstí často spolu soupe-
řící živly, z nichž se skládá říše habsburská.“ (Si
R. Bleuerhasset k londýnskému zpravodaji „Nár. Li-
stů“. Kalendář „Národních Listů“ na r. 1908. Náš
interview. Co soudí Anglie o hnutí pangermánském
v Čechách)
— Přednášky. O cestě západním Něme-
ckem, Belgií a Holandskem přednáší v pon-
dělí 21. října o 8. hod. večer p. red. Karel Šimůnek
v Českoslovanské obchodnické besedě v Praze — II.,
Jeruzalémská ul. 7. Vstup každému volný.
— Výstavy. Výsťava francouzský ch
impressionistů v paviloně »Manesae
těší se stále neobyčejnému přílivu návštěvníků. Ote-
vřena jest denně od 9. do 4. hod. Vstupné 1 K
studeniské, spolkové a dělnické lístky na průkaz
legitimace 60 h. — Česká grafika I. v Topi-
čově Salonu. Výstava otevřena jest denně i v ne-
děli a ve svátek od 9. hod. ráno do 7. hod. večer
(při elektrickém osvětlení) za vstupné 50 h za osobu,
na legitimaci (stud., spol. či děln.) 30 h. Katalo
— »Bípů«, salyricko-politického týdenníku, vydáno
čís. 46. ročníku XX. s obsahem pestrým a časovým,
jakož i se zdařilými vyobrazeními: »Klerikální re
duta na Žofině«. »Proč ji neseberou a nezavrou?
»Trochu pepře do polívky neškodí!« »Táboři stěhují
se od nás do světa —« »Zakřiknutý milius -
dravec !-
— V nejvělším obchodním domě pražském fy
J. Novák, Vodičkova ulice č. 34, zřízena je tržniee
na zboží všeho modního druhu, látek, konfekce, pláte-
nických výrobků, prádla, obuvi, klobouků atd. Viz
insert.
— Zádruha, družstvo pro povznesení lidového
průmyslu, zvláště uměleckého, vystavuje ve výkladní
skříni, Na příkopě č. 12, tento týden ukázky lido
vého průmyslu ruského, zejména řezané předměty
z tmavého, hlazeného dřeva.
— Kabaret Schöbl. V novém programu vystu
pují v kabaretu tyto české síly: pěvkyně Zeffiova,
soubrelfa Kesslerova, recitátor Poláček a humorista
Sůva. Z cizích sil soubretty Pinaudova a Nordenova,
recit. Kirsch a jiní.
— Konvikt. Dnes zahájena bude v sále konvikt-
ském podzimní saisona, ve kleré bude každou ne
děli koncertovati oblíbená Kmochova sokolská kapela
z Kolína, jejíž výkony v sále tomto dovedly vždy
soustřediti vybranou národní společnost.
— Z lanové dráhy. Hory pohraniční se Sněžkou
bylo v těchto dnech viděti s rozhledny na Petříně
odkul je v době podzimní vyhlídka co nejroz-
sáhlejší.
— Psací stroj systému „Naw-Yost“, zachovaný
věnoval Ústřední Matici školské pan inženýr Ladi-
slav Vojáček, majitel zastupitelství a jednatelství pro
palenty v Praze, Havlíčkovo nám., předpokládaje,
že i jiné firmy věnují Ústřední Matici školské pro
její školy slarší psací stroje, které docela dobře
hodí se za pomůcku k vyučování v nejvyšších roční-
cích matičních škol a na odborných školách, Ma-
ticí školskou podporovaných.
— Z divadla Variété. Vedle dvou hlavních čísel
nového programu a sice americké janečnice miss
Allanové a virtuosky na housle Ady Paginiové, je zá
jem obecenstvo soustředěn na dostihy, konané na
jevišti na přístroji „Home-training“ mezi cyklistou
Braunem a koněm, na kterém sedí jezdec. Přístroj.
na kterém se jede, opatřen je ciferníkem, jehož ra-
fie ukazují rychlost jizdy. Dnes konají se dvě před-
stavení: o 144. hod. a v 8 hod. Tanečnice miss Alla-
nova vystoupí toliko večer. Vstupenky jsou dnes p
celý den v předprodeji v Bazaru.
— Kmechovy nedělní koncerty v »Konviklě« ko-
nati se budou v podzimní sezoně opět ve znamení
dobročinnosti ve prospěch Národní jednoty severočeské
Majitel »Konviktu« pan Filip svolil ke sbírkám do
pokladničky při Kmochových koncertech nedělních
otevřel tak Národní jednotě severočeské slušný zdroj
příjmů. Loňského roku v několika málo koncerteh
vybráno 300 K 25 h a proto jest naděje, že leto
podobné výše se dosáhne
#8
alto_textblock
#8
20 b.
#9
alto_textblock
#9
= Povodně v Ilalii. Z Pavic, 19. října. (K. k.)
Řeka Tessio se lijáky velmi rozvodnila, protrhla hrán
a zaplavila předměstí. Úřady podnikly rozsáhlá bez-
pečnostní opatření.
= Lihovar vyhořel. Z Pešti, 19. října. (K. k.
Liptovsko-novoměstský lihovar i s vedlejšími budo-
vami a všemi zásobami zboží byl zničen požárem
= Král belgický straní se své residence. Z Pa-
říže, 19. října. Dle zprávy »Matinu« prohlásil bel-
gický král Leopold, zdržující se na zámku Larmoy
ministerstvu, že je nemocen a že se nemůže brz,
#10
alto_textblock
#10
vrátiti do hlavního města svého státu. Ve skutečnosti
prý se však král z důvodů politických zdráhá vrátiti
se do své residence. Jeho prohlášení vládě způsobilo
prý sensaci.
= Služka vražednicí dítek. Z Mnichova.
19. října. Byly zjištěny dvě další oběti 14leté
vružednice Schnellovy. Úřady nařídily nyní exhu-
muci všech dětí, jichž smrt se klade Schnellově za
#11
alto_textblock
#11
vinu.
#12
alto_textblock
#12
Školská hlídka.
#13
alto_textblock
#13
K reformě středoškolské.
Reforma středního školství jest jednou
z otázek, jež »visí ve vzduchu« a jíž obírá se
živě nejen školský odborník, ale i širší veřej-
nost u vědomí nalehavé nutnosti pozměniti dosa-
vadní středoškolskou organisaci a upraviti středo-
školské vzdělání se zřetelem k dosavadním zku-
šenostem a moderním kulturním potřebám. Po-
něvadž jakás reforma připravuje se již i u nás
v ministerstvě, jak o tom vykonané připravy
k svolání ankely svědčí, a poněvadž na reformě
středoškolské interesováni jsou nejen školští od-
borníci, ale i veliké řady občanstva vůbec, jest
potřebí sledovati hlavní proudy této otázky iv
denním listě, aby doefleno bylo v důležité télo
věci jasna.
Zdá se, že reformní snahy vesměs mířeny
jsou zvláště proti dosavadnímu typu nynějších
gymnasií.
Populární heslo jednotné střední školy, ná-
vrhy na rozdělení směru humanistického a real-
ního až na vyšším stupni školy střední, volání
některých kruhů po odstranění anebo zreduko-
vání učby staroklasickým jazykům, mnohokráte
již vyslovená touha po odstranění řečtiny a na-
hražení ji některým jazykem moderním a jiné
podobně návrhy tangují v první řadě dosavadní
naše gymnasis.
Není tedy bez zajímavosti slyšeti i »dru-
hou stranu« a poznati hlasy zastanců gymnasií
a směru humanistického. Takovým projevem jest
usnesení nedávno konaného shromáždéní něme-
ckých filologů a školských odborníků v Basileji.
Požadavek jednotné střední školy nenabyl
rokováním a usnesením basilejské porady pra-
žádně posily a výsledek usnesení dá se shrnouti
v prineip naprostého zrovnopráv-
nění všech tři dosavadních typů středoškol-
ských (gymnasium, realné gymnasium a reálka),
při čemž vysloveno přání, aby každý typ mohl
se plně a nerušeně ve své podstatě a svém cha-
rakteru vyvijeti.
Základní tato these byla vodivou a patrnou
i v hlavním reforátě ředitele dra. Thumsera,
který pojednav o tom, čeho přitomná doba od
střední skoly žádá, navrhl následující asi these
1. Přisoudl-li se plná rovnopráv-
nost rozličným typům střední školy, bude při
znivý rozvoj středoškoiství podmiňován zdokona-
lením a lepší úpravou vlastního způsobu jedno-
tlivých druhů škol; proto na gymnasifch
nesmí býti připuštěno, aby vzdělání f ormál ní,
již se zřetelem k jazykovému a aesthetickému
ocenění čelby, usloupilo do pozadí. 2. Škola
jednotná je z vnitřních důvodů nemožna
z vnějších příčin není nutna, ježto rodičové
volbou jednotlivých druhů středních škol, j ak-
mile školám těm přisouzena jes
plná rovnoprávnost, nečiní rozhodujíeí
předurčení o budoucím povolání svých synů. 3.
Jen tam, kde rovnoprávnost rozličných typů střed-
ních škol není provedena a tam, kde dosud je
nedostatek realek, jest oprávněno v obou vrch-
ních ročnících gymnasia volnější seskupení učiva.
4. Smíšení systému třídního a odborovéhoa
z toho plynoucí kompensace nejen ohrožuje do-
sažení cíle střední školy, která má mládež
zvykati přísnému konání povinností, ale i snižuje
její vzdělanostní úroveň. 5. Zřetele ku prakti-
ckému životu může střední škola, zvláště gym-
nasium, plně sledovati, využije-li methodicky při
vyučování spojitosti jednotlivých disciplin se ži-
votem a rozvine-li učivo v jazyce mateřskéma
dějepise a ž do přítomné doby. Vzhledem
k oběma těmto úkolům mělo by již na univer-
sitách průpravné vzdělání učitelů středoškolských
býti upraveno. 6. Příznivého řešení otázky středo-
školské lze dosíci nejjistěji s vornou spoji-
tostí školy a domova. Doporučuje se
tudíž na tak zvaných besedách s rodiči vysvět
lovati sporné školské otázky poučnými před
náškami.
O jednostrannosti a nebezpe-
čích školského reformního hnut
přednášel na sjezdu rektor dr. Hirzel, jehož
vývody shrnuty jsou v následujících thesích :
1. Námitka, že nynější gymnasialní vyučc-
vání odporuje duchu doby, je jednak věcně ne-
odůvodněna, jednak omezuje tuze úkoly gymna-
sia. Vůči tomu jest nejdůležitější úlohou opatřiti
učitelstvo, stojící veskrze na výši svého úkolu.
2. Ton, jímž nesena jest polemika proti gym-
nasiu, neodpovídá namnoze požadavku věcné
úvahy a v jejím obsahu pohřešuje se znalost
věcných poměrů v celém, obsáhlém oboru
3. Rostoucí požadavky organisovaného hnuti
školské hygieny po omezení učiva nedajíse
sloučiti s úsilím po dosažení plných výsledků.
4. Námitka, že gymnasium není národní a že
zanedbává pěstovati vlasteneckou výchovu, není
opodstatněna a zakládá se na přeceňování jedno-
stranného nacionálního vzdělání. (!) 5. Odstra-
nění průpravných škol jako podmínky školy
jednotné nedá se požadavky zdravé sociální
politiky odůvodniti. 6. Vliv uměleckého vzdě-
lání na gymnasialní vyučování sluší uznávati
jako oprávněný element učby. Způsob a obsnh
nesmí však ostatní úkoly omezovati. 7. Stlačování
gramatického vyučování a cvičení ve starých ře-
čech překročilo již nyní pravé hranice, a ježto
vyučování řečené samo sebou i jako vodítko do
literatury má cenu, která se nedá ničím jiným
nahraditi, jest nastoupiti opět cestu k vět-
šímu pěstování tohoto předmětu. 8. Zá-
kladní vada gymnasialního vyučování, jak se
v poslední době utvářila, je rostoucí přeplňo-
vání učebnými předměty a vědními látkami.
Se zřetelem na zrovnoprávnění roz-
ličných cest k vyššímu školskému vzdělání, jest
usilovati o zjednodušení a soustředění učiva n
podkladě staroklasických řečí a historického
vzdělání, opírajícího se o dějepis vlastenecký.
aniž vylučovati sluší ostatní elementy, zvláště
mathematické. 9. U vědomí toho, co gymnasium
v minulosti národu vykonalo, lze oprávněně se
domnívati, že na základě takto upravené r
formy a ve stejném směru i v budoucnosti svým
úkolům plně dostojí.
#14
alto_textblock
#14
Tolik o celkové organisaci gymnasií. O vý-
znamu hlavního předmětu, latiny, v učebné
osnově gymnasialní shrnul řed. dr. Aly ná-
sledující these: 1. Latina má z historických
i didaktických důvodů nárok na postavení, jež
toho času v humanistickém gymnasiu zaujímá.
2. Vyučování latině vyžaduje přiměřený počet
týdenních hodin a jest žádoucno, aby na nižších
stupních po osmi, na vyšších po sedmi týden-
ních hodinách bylo latině uměřeno. 3. Vy-
učování latinské gramatice slouží za podklad
pro gramaticko-logické vzdělání. 5. Pro úspěšnou
četbu je nevyhnutelným požadavkem jednoroční
kurs o římských dějinách. 6. Kanon musí být
obsahově bohatý a elastický, učiteli má se
v této příčině dopřáti největší volnosti, ovšem
s omezením, že četba odpovídati bude základním
poučkám výchovným.
Tak patří na reformu gymnasil filolo-
gové a odborníci středoškolští, jichž hla
při reformní akci nebude malého významu.
Zaznamenali jsme zde pro informaci jejich po-
žadavky, jsouce přesvědčení, že blízká dob
podá hojnost příležitosti, aby o těchto i jiných
požadaveích, týkajících se žádoucí reformy střed-
ních škol vůbec a gymnasií zvláště — zazna-
menána zde byla disku se.
#15
alto_textblock
#15
Ze soudní síně.
#16
alto_textblock
#16
Vylosování porotců pro listopadové
období.
#17
alto_textblock
#17
U pražského trestního soudu vylosováni byli pro
příští porotní poslední období v tomto roce (zahájení
11. listopadu) za hlavní porotce pánové: Bařti-
pán Dominik, statkář v Pavlčíně u Rakovníka, Be-
neš Jan, přednosta odboru banky »Slavie« v Praze,
Čiha Vendelín, obchodník v Rakovníce, Došek
Vincenc, inženýr a statkař v Toušení, Doskoči
Ludvík, rolník ve Svinařově, Habětín Karel, rol-
ník v Kuchaři u Berouna, Hašek Emil, spolumajitel
domu v Praze, 1743-II., Hladík Jos., stavitel ve
Vršovicích č. p. 238, Hlidek Eduard, hospodářský
správce na Oupoře u Mělníka, Hofmann Otto,
továrník v Hořovicích, Holan Matěj, náj. dvora
Novém Dvoře u Řehnic, Jarušek Karel, obchodník
ve Stapech, Jäger Gustav, cukrář a spolumajitei
domu v Praze, 781-II, Jelínek Jiří, statkář v Troji.
Jelinek Jan, pekař a spolumajitel domu v Praze
569-III., Kimla Ferdinand, obchodník v Košířích
Klalovský František, maj. parní pily v Rakov-
níku, Klinger Gustav, statkář v Českém Brodě.
Kmoch Frant., tovární ředitel a maj. domu v B-
benči, Novotný Vendelln, řezník a spolumajíte
domu v Praze 608-III., Ovesný Vilém, správc
měďáren v Kamenici u Teptína, Pexider Hynek,
vlastník domu na Král. Vinohradech, Pokorný
Vilém, majitel domu v Pankráci — Nuslích, Pílanze
Vilém, sládek a maj. domu v Praze č. 824.II., Red
Karel, rolník v Hyskově u Hořovic, Seifried Ant.
statkář v Kobylisích, Srb Tomáš, rolník v Lisolejíeh
u Podbady, Srb Václav, rolník v Libeznicích č. 18.
Stránský Filip, hostinský v Berouně, Širlo Al..
statkář v Kuří u Zižkova, Škrábek Václav, rolník
v Letňanech, Šustr Václav, rolník v Březince.
Tichý Gustav, statkář v Berouně. Tischler Fer-
dinad, ředitel továrny ve Vraném, Tykač Jan, sta
kář v Záluží, Zelený Jaromír, inženýr a majitel
domu v Praze č. 1671 i
Za náhradní porotce byli vylosováni
Grösch! Vojtěch, majitel domu v Karlíně. 103
Hlasivec Hynek, sládek a maj. domu v Praze,
520 III., Kleinschnitz Frant., obchod s vínem
v Praze, 86—II., Köhler Josef, stav. inženýr a ci-
vilní geometr v Praze, 240-III, Krištof Jan, archi-
tekt a vyrabitel cement, zboží v Praze, Mattauch
Gustav, továrník v Karlíně, Milde Jaromír, mate-
rialista v Praze, Richter Alois, stavitel a majitel
domu v Praze, Stranský František, kupec a spolu-
majitel domu v Praze, 532 I.
#18
alto_textblock
#18
Kaleidoskop.
Šlechtic jeden, blízký příbuzný někdejšího ra-
kouského premičra, ve slabé chvíli zahloubal se do
očí ženy, která nebyla žádnou krasotinkou a vnady
své kromě toho levně a každému nabízela, Šlechtic
měl tenkrát asi velmi slabou chvilku, neboť ženě
v zanícení nabídl nehorázný obnos — 100.000 korun
Šestašedesát tisicovek už jí dal a žena stále nebyla
spokojena, Šlochtic jejím pronásledováním přiveden
bez mála na pokraj zoufalství. Choť jej opustila is
dítkami a kromě toho nemá stále klidně spaníz
obavy před veřejným skandálem. Nemá pořád po-
koje, poněvadž dnes už hodně sestárla žena chce
ještě zbytek do 100.000 korun, totiž 34.000 K. Podala
u zemského soulu na Ovocném trhu žalobu, při
níž s minulostí žalobkyně mnohé delikátní záležitosti
vyšly na jevo. A spor skončil pro šlechlice příznivě
— žalobkyně se svým nárokem byla odmítnuta.
Jiný šlechtický proces. Hrabata Rudolí Karel z
Schirndingů a Bedřich ze Schonbornů potřebovali
peníze. Šťastná náhoda seznámila je s lidmi, kteří jim
opatřili skvosty, ty byly ihned prodány neb zasta-
veny a nadešla oboustranná spokojenost: klenotnik
měl směnky a hrabala peníze. Hůře bylo, když nastal
don splatnosti směnek. Něco zaplatili a na zbytek
podána žaloba. A tak na černém prkně obchodního
soudu v Praze byla zvěčněná tato jména: Richard
Bottvin žaluje hraběte Bedřicha ze Schönbornů, Lv
Wintra a Rudolfa Müllera pro 5029 K, dále Kneusei
Feodor hraběte Rudolfa Karla ze Schirndingů, P
charda Müllera a hrab. Becicha ze Schonbornů na
zaplacení 1620 K. Spor nebyl projednán, poněvadž
senat rozhodl, aby spisy byly postoupeny státnímu
zastupitelství, zd se v případ tomto nestal nějaký
trestný delikt.
#19
alto_textblock
#19
V. J. Drahoňovský podal u zemského soudu
Praze žalobu na malostranskou záložnu a [irmu bra-
tH Kellnerové o určení, že hrabéti K. Schönbornovi
nepřisluší pohledávka v obnosu 100.000 K. Žaloba
byla pro nepříslušnost soudu odmítnula, neboť kom-
petentním soudem v této věci je okresní soud v Ro-
kycanech.
#20
alto_textblock
#20
V kavárně „U Radeckého“ na Malé straně sedělo
jednoho dne mnoho důstojníků a mezi nimi jeden ci-
vilista šlechlického jména. Tento civilista počal ba-
viti svého souseda majora sdělením, že selník jistého
pluku koupil si ve Větrníku hostinec, v kterém paní
hejímanová posluhuje. V našem civilním životě ta-
ková novinka nikoho by nepoplašila, ale v oficír-
ských kruzích to byl poprask! Pan hejtman šenkýřem
a paní jeho šenkýřkou! Taková zvěsť dostala ve až
ke sluchu pana setníka, který se cítil nejhlouběji
uraženým. Žalobou domáhal se zadostiučinění u pře-
stupkového soudu. To bylo jednání! Na jedné straně
důstojník s predikátem, tvrdící, že byl neslýchaným
způsobem uražen, když se o něm tvrdí, že tajně si
opatřil hospodu a že šenkýř jest jen „štromanem“!
A na druhé straně civilní šlechtic, který slzel, když
se omlouval, že tím vypravováním nemyslel nic zlé-
ho, že „jen tak“ něco povídal. Soudce prohlásil roz-
sudek, že se obžalovaný civilní šlechtic ze žaloby
osvobozuje, poněvadž povídání o tom, že si ně-
kdo koupil hospodu a že v ní jeho paní šenkuje, nen
dle našeho trestního zákonníka nic trestného. V zá-
konech oficírských — 6, to by bylo něco jiného!
#21
alto_textblock
#21
Otázka veřejných nápisů na
ulicích.
Městské zastupitelstvo v Celji ve Štyrsku usneslo
se, že se musí z každé tabulky, která vyčnívá nad
pozemek městských ulic, platiti ročně 20 h a ž
smí na takových tabulkách býti jen německé nápisy.
Advokát dr. Juro Hrašovec a mnoho soudruhů
stěžovalo si do toho k zemskému výboru. Ten nevy-
hověl stížnosti.
Podány proto stížnosti k říšskému soudu
k správnímu dvoru soudnímu. O této jednáno
dne 16. října 1907 a vynesl říšský soud dne
#22
alto_textblock
#22
18. ríjna 1907 rozsudek, že zákazem slovenského
nápisu na tabulkách těch bylo porušeno článkem
XIX. s'átních zákonů základních zajištěné právo
národnosti.
Důvody byly : Pro všeobecné užívání ulic a cest
smí obec vydati policejní řád. Jazykové poměry s tím
nemají souvislosti. Užívání to musí všem býti
rovně přístupné. V Celji je slovenská (slovinská) řeč
v zemi obvyklou a stěžovatelé jsou příslušníky obce.
Mají tedy zabezpečené právo na svůj jazyk.
Čl. XIX. zajistil právo to veřejnosti. Nápisy
ty slouží obchodu, tedy veřejnému zájmu. Násled-
kem toho porušeno oním usnešením právo tol,o po-
kud jde o nápisy na tabulkách do vzdušní prostory
uliční vyčnívajících, veřejné užívání uličního pozemku
nerušících.
Stížnost tu zastupoval dr. J. Lenoch ve
#23
alto_textblock
#23
Vídni.
#24
alto_textblock
#24
Věstník živnostenský a dělnický.
Knihtiskařství. Příruční kniha pro stroj-
mistry a tiskaře s připojeným pojednánímo
bervách, papírech a stereolypii. Napsal Jan Dla-
bal, faktor knihtiskárny „Politiky“ a odborný učitel.
— Účelem výborné této knihy dle vlastních slov au-
torových jest: podati pokud možno zevrubný přehled
o všech objevech a pokrocích v oboru knihtiskařském
učiněných, seznámili a vysvětliti jejich složenía
používání, jakož i posouditi přednosti a výhody růz-
ných strojů liskacích. Kniha nemá „poučovati snad
staré kolegy, nýbrž má býti rádcem a vůdcem mla-
dých kolegů a snaživého dorostu, již nemaji žád-
né české odborné knihy, z níž by své vědomosti
doplniti mohli.“ V druhé řadě vedla autora k sepsání
knihy netečnost našich odborných kruhů a doufá,
že tato obět prorazí ledovou kůru a nadchne povo-
lané kruhy k potřebné práci. Autor prý ví, že kniha
vykazuje různé nedostatky, že není takovou, jakou ji
měl v mysli atd. Zkrátka jde v prvé řadě o vyučo-
vací či učební pomůcku, o správné a objektivní po-
učení, které nečiní nároku na vědeckost, ale správ-
nost a lehce přístupný výklad, a v tom směru se
tento prvni v české literatuře odborný pokus zdařil
znamenitě. Autor počíná své populární a pokud
jsme informováni vesměs správné výklady vylíče-
ním, jak představujeme si moderní a prakticky za-
řizený závod, při čemž vychází se ze závodu ma-
lého, opatřeného „tím nejpotřebnějším“, nejjedno-
dušeji, avšak účelně. Následuje zevrubný popis jed-
notlivých strojů knihtiskářských, jako ručního lisu,
strojů příklupových, rychlolisů a strojů rotačních.
Následuje zevrubné vylíčení celého postupu a maní-
pulace při tisku; jednotlivé kapitoly tu jsou: určování
formátů atd., tisk na ručním lisu, tisk na tyglovkách,
tisk na rychlolisech, tisk děl, tisk ze stereotypů a sa-
zby strojové, tisk akcidencí, tisk účtů a tabeli, sk
akcidenci barevných, tisk snímací, tisk bronzový a
bronzování, tisk návěstních cedulí, tisk illustračni,
úprava šločků k tisku, tisk autotypií, tisk barevných
illustrací, barevný dřevoryt, tisk trojbarevný, mocha-
nická příprava, nehody při tisku, ražení neb pre-
gování a samočinné nakládače papíru. Dodatek jedná
pak, jak již v nadpisu naznačeno, o barvách, vše-
obocně o míchání a praktickém užívání barev,
fermežích, harmonii barev, zákonu kontrastu a rov-
nováhy, dále o papírech a máčení papíru a ko-
nečně o stereotypii. — Kniha nejen proto, že jde
o první dílo toho druhu v české literatuře, nýbrz
i pro svou věcnou správnost a průhledný, lehce
příslupný výklad zasluhuje nejširší pozornosti a pod-
pory v interesovaných kruzích. Cena — 4 kor. —
je při skvělé výpravě knihy, ozdobené přečetnými
vycbrazeními a ukázkami různých tisků, neobyčejně
mírná. Doporoučíme vřele.
* Zemská jednota řemeslných u živnostenských
společenstev v král. českém se sídlem v Praze upo-
zorňuje pp. starosty živnostenských společenstevv
Praze a okolí na důležitou schůzi, na níž jednati
se bude o reformě pokračovacího školství živnosten-
ského, jmenovitě o slanövení doby vyučovací. Po-
rada koná se v pondělí dne 21. října t r. přesněo
půl 8. hodině večerní v místnostech Řemeslnicko-
živnostenské besedy v Praze—I., Františkovo ná-
břeží. Vzhledem k velice důležitému dennímu po-
řadu jest přítomnost všech pp. pozvaných nanej-
výše nutnou. Dochvilnost budiž zachována.
* Informační kancelář měšťanského společenstva
výčepníků v Praze II. Od 15. t. m. úřaduje se jen
od 3—5 hod. odpol.
Představenstvo společenstva krojčí novo-
městských v Praze upozorňuje pány členy spole-
čenstva, že žádosti za úroky z výkupného, opatřené
doklady o měšťanství neb příslušenství pražském,
podati třeba nejdéle do 4. listopadu v úřadovně spo-
lečenstva ve Vladislavově ulici č. 4.
* Z Vídně, 19. října (K. k.) V různých novinách
vyskylly se poslední dobu nesprávné zprá vy
o převedení podůřadníků a sluhů
správy severní dráhy do schematu
zřízenců státních drab. Správa státních
drah snažila se, jak ujala se dopravy na severní
dráze, co nejrychleji převésti personál do schematu
zřízenců st drah. Pokud jde o úřadníky, měla akce
ta kýžený výsledek, poněvadž z úřadníků, určených
posud k zařadění, dalo se zařaditi 94%. Porady
o zařadění ostatního personálu jsou nyní v plném
proudu. Personál severní dráhy postaven byl na
roveň ostatním zřízencům státních drah také pokud
jde o zřízení personálních komisí a dělnických
výborů
* Z Říma, 19. října. (K. k.) Železniční doprava
má v celé Italii úplně pravidelný chod. Zástupci ve-
dení socialistické strany, mezi nimi posl. Ferri, Bis-
solali a Murgari a ředitel obecného dělnického svazu,
vyslovili se na konferenci, jež trvala až do 1.30 hod.
odp., proti železníční stávce a usnesli se,
vyzvati železniční organisace, aby ji nezačínaly.
* Z Kodaně, 19. října. (K. k.) Výluka ve
všech dánských sirkárnách, jež trvala 3
měsíce, byla dnes skončena přijetím smlouvy,
platné do r. 1912. Práce byla ihned obnovena.
* Pařížský „Le Journal“ ze dne 17. října t. r.
píše: „Královna Fiammetta“ od Catulla Monděsaa
Xaviera Lerouxa měla v českém Národním divadle
v Praze skvělý úspěch za řízení mistra Karla Kova-
řovice. Na obecenstva svým půvabem a dramatičností
působila hlubokým dojmem. Provedení bylo výborné
3e slč. Slavíkovou ideální Orlandou, pp. Mařákem
dokonalým Danielem, Emilem Buriánem výborným
Giorgiem a Klimentem znamenitým kardinálem. Výs
prava nádherná.
#25
alto_textblock
#25
Věstník spolkový.
#26
alto_textblock
#26
Pěvecký věstník.
+ »Hlahol« pražský pořádá dnes odpo-
ledne vycházku do strahovské knihovny.
Schůzka o půl 3. hod. odpol. u sochy Radeckého na
Malostranském náměstí. Večer o 7. hod. ve spolkové
dvoraně přůtelský večer na uvítání no-
vého členatva. Úbor domácí. Hosté vítáni.
+ Pěvecký spolek »Václav« má pravi-
delná cvičení pěvecká vždy ve čtvrtek pro dámy o 8.
hod. več., pro pány o 9. hod. več. a sice střídavě
jeden týden v hořejší části v budově měšťanské dlvčí
školy, v Sládkově ul., druhý týden v dolejší části ve
spolkové místnosti, v restauraci »na Slamníku« na
Dolejším nám. Dlouholetým sbormistrem spolku je
pan Antonín Rychlík. Přihlášky členské přijímá
místopředseda spolku p. JUC. Ladislav Tůma, měst.
tajemník, Koslelní nám. č. 23 a p. Vincene Šoflerle,
ředitel měšťanské dívčí školy v Sládkově ulici. Pro
dorost mládeže zřízena pěvecká škola spolková,
kterou řídí pan ředitel Šofferle v měšťanské dívčí
škole, u něhož se přijímaí přihlášky. Poplatek za
vyučování se neplati žádný.
#27
alto_textblock
#27
Ochotnická divadla.
Remeslnicko-živnostenská beseda
v Praze pořádá dnes v neděli domácí zábavu, při
níž sehrána bude veselohra »Tiché jubileum« od J.
Šmahy, za režie p. B. Kavky. Začálek po 7. hodině
večer. — Dram. odbor těl. jednoty »Sokol«
podbudečský v Zákolanech pořádá dnes
v neděli 20. října o 8. hod. več. divadelní předsta-
vení »Václav Hrobčický z Hrobčic«, jehož čistý vy-