tfeba : fronet print, aby Вfth také od téeh'o diroebA byl рэапАп . . .* Podivným je»t, jab velké útécby akýtá BAb ve avé dobroté těm, ktefi na vinici jeho ade praenjt, ným drnbAin vtoe nei mné, jaont Sinnějiimi a pro avoji (ta teinoat vtoe toho aailaboji.

Politický přehled vnitřní. V Ртаае, dne 81 března Rakousko a Francie. Z PaHie piií: Mnohé noviny «»bývají ae vyanamenáním pre- aidenta Carnota rabonakým velkokHiem rido (v. štépána. Sonhlait ie ndélent tobolo řádu jett dAleiitým politickým momentem, který jeat avyiován jeité okolnoiti, ie vyanamenáni toto bylo odevziáno preaidentovi rakouským vyalan oem přivé v dobé, kdy rakocaký ofaat1 mdi v Opatiji tobAaka a olaatem nřmeokým. Tim obtél prý raboocký ofeař diti na jevo, ie ae v Opatiji neohyati nic proti Francii. Na viechen apAsob nvaauje vyanameniof to, že p imér Francie ke trojapolkn re alepiil, nebot rakonaký ofeat nendélnje řád iv. Štépána ctefn e'átn. kttrý jest ve ipatnýoh «tycích ae dvéma neb jedním epojenoem. Jeho Veličenstvo císař a král vritii ae jii aaie z Opatije do Vidné. Do Vídně přibyl­ oíanř včera dopo), před 10 bod. Poláci a encyklika. Některé polabé noviny dovoBojí, ie podední pipeiabá enoy klika v jednom obleda mi velikou dAleiitoit, protože *v. Otec obrátil ae v ni na biakopy viecb polakýcb zem* zároveň. Tím prý oanal jejich poapolitoat a po’eký národ aa nedělitelná jednota. К obsazeni arcibiskupství zábřeb ekébo O novém arcibiakupu záhřebském dru. Ji4m Posilovičovi, oznamují ae tato dáta : Dr. Jiří Poailoviě, narosený r 1834. v Iveniégradn, býva1 redaktorem týdenníku BKa'oličhi Liet* n byl a počátku povaiován aa atoupenue strany opoaični. R 1873 viak uveřejnil článek, jimi ae prohlásil aa strannfka a perské vlády a hleděl­ dokáaati nctnoat vyrovnání ohorvitsko- nherekébo. Článek ten vakudil tehdy značcon praornost a dr. Poailovié, jeni byl prcfeiorrm boboil ví na universitě aábřebské, «ískal ai ve vládních krnaíoh uberskýob takovou oblibu, ie r. 1876 jmenován biskupem aeňským. Kdyi r 1891 byla arcibiskupská stolice v Zábřebé npráainěna úmrtím kardinála Mihabviěe, byl pro tuto hodnosť navrtěn nejdříve kanovník Voěetič, ale vyjednávání v této věci protáhlo ae do úmrtí Vnčetiče, jehoi jmenování potká* Tálo ae v církevních krniíeh a odporem. У Římě jest podnes dakovský biaknp S roasmayer osob- ností nejoblibenějií, ale aa to v Pciti nejnená- viděnějií a tím nedoilo к jeho dotaaeni na atclec aábřebský. Risumí se, ie jmenovaného nyní sroibiakopa dra. Posiloviěe vládní listy theraké chválí co nejvíce, bndon-li viak také národní krnby oborvataké tímto jmenováním uspokojeni, o tom lie váině pochybovat!. К socialně-demokratickému sjezdu TO Vídni. Ve věereji’ aohAzi bylo roaováno o čaaopiseotvn strany. Dr. Adler mlovil pro aaloiení italských, polských a slovinských děl niokýoh liatAv. Schválena byla reaolnce, dle níi má ie ve vhodném okamiikn přikročili к zaio- iení socialistického selského liatn. V debatě o bratrských pokladnách líčil Stark a Moitn elisaci hirnlkú v severních Cechách. Na konec schválena byla resoluoe, v níi ae praví, ie bra traké pokladny, jak dres jaou organiaováoy, roisáhlémn pojišťování dělníkův nevyhovují, ie v rnkoa majitelů dolů во stávají jen prostředkem­ к potlačování, tak ie jaon dělníci ve právu koaličním a volném stěhováni zkracováni Horníci nechť působí к tomu, aby pojiitování a bratrských pokladen ae vyloučilo, a aby se přikázalo úrazovnám. Také byla přijata retolnce proti výmineóoému stavu v Prase, kterái zni aSjezd sraný protestuje proti výmineěnémo

stavu v Praae|a okolí, jakoi i proti výminačnýn sákonAm vůbec a probhioje, nebude li tento výmineěný atav arriso do 1. května, ie ae má proti němn proteatovati ve viaob acbůafch, jai toho dne konati ae budou v Rakonska." — Sjezd byl ukončen velkou společnou bostinon, jii se sůéaatoilo na 1600 oaob. Zdá se, ia tato óásť ijeadového pregramu aai byla doila •onblsan vieokeooého. KoHCZiUHzko Včera byly v Krakově zahájeny­ slavnosti na osUvn Koicaioskovo. V ко ■tele kapucínském byla dopoledne odhalena pamětní­ deska, na níi piáno, ie před 100 lety byly v této kapli posvěceny Ki aesinaakovy ibraně i «brané jeho generálův. Dilava bade trvali čtyři dny v náredním mnien jeat Kososi usakova výstava Košutova mrtvola v Pedti. Vlak a mrtvolou Kointovon přibyl včera odpoledne o 3 bod. do Peit. Zároveň byly přiveaeny do Pešti i poaAatatky jebo manielky a dcery. O jíadě e Kvintovou mrtvolou a Tarine do Uner oznamuje ae i, že nádrsží v Gorioi bylo nsa* vřeno četnictvem a policií. Nikdo neaměl ne perron, ani Baltazar Horvathne, bývalý ministr Věnec, kterýi přines', podán byl do nádraží oknem. Jiný věnec, věnovaný maďarskými 1& seňskými hosty v Gorioi, byl četnictvem za baven. V Peiti byl vlak a Kointovon rskvi očekáván obrovskými davy liditva, jei se do Pei i sjeli i a venkova. Rakev byla převesena sátím do mniea, jehoi sohodiitě bylo pokryto věnci. Rakev vasta a pohřebního vosa a stu denti v černých iatech cedi ji ipalfren do hlavní síně, kdei poatavena na katafalk. Pře válení mrtvoly odbylo se v největš m tichu a beze vší výtrinosti. Těleané pak oatatky Ко íotovi ženy a dcery aůataly satím na nádraží, odkndi byly teprve veěer prevesený do kostela. V mneeu měl řež i pastor Horvath, jeni m m i iné pravil téi, ie Košit nepřijel do vlasti, protoie svým ideám uecbtěi býti nevěren. Nyní tedy, jelikoi duše zbavena jest už pout, byl do vlasti přivesen.

„Nu, všecky ne, ale co jsem četl, sna( většina.“ Zríti, že to dopadlo celkem ještě dosti skvěle. „Kdo je to ?“ řekl Agathos. „Totiž — to jest —“ Agathos stanul a v té chvíli mi jaksi připadlo, že si Agathos jistojistě mysli asi tolik, že X. jest asi bezpochyby mým lite rárním soudruhem, a že mu, jak mezi lite rárními soudruhy bývá, za jeho zády nemohu­ přijití na jméno. „Zdá se,“ pravil jsem, „že vás X opravdu zajímá.“ „Promiňte laskavě,“ odvětil Agathos ale ještě více mne opravdu zajímá, proč a tím X. děláte takové milosti?“ „Protože — totiž — to jest — • „Nu?“ „Protože — tím X. — jsem sám já.“ Mžikem oka podal mi frater Agathos ruku a řekl tím svým milým klidným jem ným dobráckým tónem : „Nu, když jsem si to nemyslel ! Na mou čest: myslel jsem si to ihned, jak jste by začal s tím svým „totiž — to jest*. Ne mýlil jsem se.“ A po několika zvláště přá telských slovech pozatočiv se pak za svým aoudruhem, jenž jako koza právě byl stranou opodál lezl přes jakýsi chumáč balvanův. zavolal : „Tú I Tú 1 Kim’ há I Héršt ! Kim há úf ’ a wor’ I (Ty I Ty I Pojď sem 1 Slyšíš Pojď sem na slovíčko 1)*

Kronik» církevní.

* Slavnost blahořečení n sv Ignácia od S do 8. dubna. V loni za příležitosti jubi lea biskupského Jeho S rateati papeže Lva XIII. byli vyhlášení sa klábos avené tito ilenové To varjivtvs Jež šova : Bíah. A-.tónin Baldinnooi, snamenitý misiicnář vlaiiký, který od dětinství ■v. Aloivia v nevinnovti a kajíonoati následoval, zemřel dne 8. listopadu 1717. — Blahoslavení Rudolf Aávaviva, Alfons Paoheoo, Antonín Franoisoi, Petr Bern kněií a bratr František Aranea, mněennloi Sdsetití, aemřeli v přední lodii aa vím dne 15. éervence r. 1583. — Slávnosť blahořečení bude ae odbý vati následovně : Ve čtvrtek dne 6. dubna od poledne v 5. hodin čtení pvpeiikébo Breve, odhalení obrazů a vzývání biaboslavenoů o pří mlnvu ; na to apívané litanie • požehnáním Po slavnostní 3 dni od 6. do 8. dubna bnťe ráno v 6. hodiu mie sv. s požehnáním. V 10. hodin ilavatstn* kázaní německé. V 11. hodin pont fitální mše sv. Odpoledne ve 4 hodiny slavnostní kázaní české — potom apívané lita nie s pjžennáním. V neděli pak po zpívaných nešporách bade Те D um. Vžiobni P. T kazatele­ jak ŕeití tak némrětí budou posvačí hoité. Věřící mohou za obyčejných podmínek po tyto dni v chrámu Páoě n sv. Ignaca zí skati plnomooných odpustkA. — Stručné áivotc pisy blahoslavenců tě hto od P. Aut. Rijaka, T. J. sepiaué vydala benediktinská tiskárna v Brně. * Osobní Z arcidieoé<e olomoucké: Investováni byli : dp. Jan Řehák, aámeoký kú pian v L'pniku, na faru v S bšcblehech a dp. Ondřej O áhal, f.rář v Karlovo!, ra faru v Rychnově.­ — Ustanoveny byli: vp. J*n Jeřábek, kurát ve Všemíně, na koraoii v Žeranovicíor

a vp. Ludvik Koneer, kooparator va Velkém steloe nad Orlicí : Před nedávném «působit va Ojeadě, na kuraoii v Barnově. — Administra- mlátě nelam veliký soarsoh dlouholetý s odu* tory byli «stanoveni : pro Karlovao vp. Angustia j jící medicíny p. MOC Matějovský svým *Évf • Zannar, administrator a Barnova, a pro Véemina I kea, aby ndp. biskup Brynych při příjsadn vp. Ignét Poaě, administrator aa Žeranovia — j svém do Kostelce řemeslnickou besedou ovité« Administrátoři vpp. Frant. Přikryl v Soběoblo-i nebyl. Holými — dávno vyvrácenými fráieaat becb a K'emcnt Cgoř v Rychnově ponecháni j odůvodňoval návrh svůj. Avšak snámé pravda, jsou aa kooperatory na tý.bé ftráok. Přeiaaeni ia každá věc, byť sebe horší se sdéfá, má ni* byli: vp. Frant. Talmižek, kooperator, a Ry- jakou dobrou stránka — ta ae osvědčila i u obnova do Vel. Ůjeada, a vp. Vincano Peohá-lnás. Věrn nepomyslil si pan „MUC.a, ie on ček, kooperator a Vlčaova do Zborovio. —ibuda nepřímým nakladatelem „Katoíieké Je- Dne 17. břeinn v Pánu aesnnl v Kojetíně dp dooty“. Neomaleným útokem na naieko nej- Frant. Broboda, farář aa odpočinku. |důstojnějšího sroipastýře procitli mnosí kato­ líci sc spánkn — spojili se ve spolek, jeho! Tìùnmf I účelem jest sásadám katolické víry v životě ив11Ш LpieVy. I veřejném i soukromém sjednávali néleiité plat- K dnešníma čísla přiložena I no ti. Spolek má náaav: „Katohosé Jednota“, jest nedélní příloha „Cechau Č. 13. Ačkoliv teprv několik dní trsá — bylať usta- 9 I vující lohůie na den av. Josef* — přece jii * |mé 90 če-ů a ksidým duem noví členové »Postop klerikalismu na Dfo-lo phjetí žádají. Kéž Jednota amie prospěje ravě“. Přišla bída na kosáky v „Národních I církvi a vlasti I Listech“. Sotva totii tato „stanica“ v M»-| * Osobní. President senátní dr. Karel rianski alici allarmovala český svát aapéiením | baron L e m a j e r byl jmenován drahým presi- věohté hlásajícím postup klerikalismu v Ce-i dentem správního sondo. — Listovní při kraj* obáoh, jii přiletěl tam smolný věnec od deta ],kém sondu v Téiiná L. К anse byl jméno- ohemeota v Olomouci jeni pinií národ český Lin náměstkem riditele semskýoh desk tsmtéi. brůzusvěstl, ie klerikalismns i — na Moravě j_ Ministr spravedlnosti přeloií! rado sem- jest ns „vítězném* pošlapal — My předevšímLfcého sonda při krajském soudě v Planí Ka- ■ úsměvem uspokojení přijímáme toto přisnáni I miia g r e n t e r а к obchodníma soudu v P.aSe. ve slonpoloh „Národních Listú“. Mos ť tento * Ke drnžetvn „Vlaeť“ pHstonpil an vítěsný postup být. jii bodně iiroký kdyi ony 61ena MkUdejíolho dr. Melichar Mlčoch, c. k. se odhodlaly jej konstatovat.. Za drnbé radíme oniv felor bohoslovecké fsknlty v Olomonoi. „Národním L stům*, aby ae abyteěně nenamá _ K fjndn k,tolioké .piovatele přiaton- haly. Postup tento neaadrií. Rosami .e, ie na . e) „ ílene íaki4d,j<oího : v4ei„ Oliva, potírání tohoto kler.kali.mn“ mnailjr se koop. v Kronné ; b) a. členy přispívající Jan opřít, o to licoměrné at.nov.sko dle kterého L% r,daktor Míru“ v Olomouci; Fr. 8ka- český kněs jest něco j.ného nei český klan- Цк ko v želechovicích na Moravě a Ant. kál, a dle kttreho prý sesnulí jii bchaiel pře- Vetein|k ko y Looko,0. _ Sociálníma od- dici a učitelé Snili a Proohá.ka nehlásil, by se bra dar0Tell. Jo,ef Try kar, farář n Cernonikn, к nynější koěiské generao Manévr tento ne- 10 ,, a &tyh ka lani H iohfili y poitolopr. lie ovšem dosti často odhalovali ve vší jeho Lj, 3 al _ Na konpi ,p0iko?ého domo pro ničemnosti, A v pravdě, t. „klenkálové“ mo- draittyo Vjaiť Baejali mnodary : J,n F.ller, ka- raviti maj. a národem beaboiné úmjr.ly : „Pro- Un Te s,4tol. Joief Frjdryoh, brář v Mladé; nikání zásad křesťanských, jimi přiti si muri Ff Chndoba far4ř v Ceteohovicfoh ; Em. H.n- kaidý svobodomy.loý Cech, (anime ty »у°Ьо- в(к kaplan ve Zbynioíob. domy siní ky !) v sonkromém a veřejném životě * К.УпНскА ЬряоЛ» v Praz? a’aví alalo se jii věcí vedlejií, vláda klerikální . t MatOUCKA Ьеввй» V rraze san ‘ л J „ „ L _ , mlieto» pamatku 261etého trvám eveho; v jejích strany nad duchy . nad veškerý m ť veškerého lidem jest posledním a hlavním cílem anahl, ....... . j u_ práce klerikáiů.“ Tak hlásají „Národní Liaty^ katolického od r. 1869 ai po tuto dobn A to jest skutečně jii brús. I Neb.ť tito kle «práva tohoto spolku o.n.l. .. dobrá nkálové, či dle „Nár. Listů“ .vlastně ala jen Н1“*1 « >o° příčinou členstvo své ku zs áitní kněií . hierarchy v čele“ ukládají o národ Če- K™0'4'- í* . , _ . , j. , .. i VT . ...Ipořádku. V neděli dia 8. dubna o 10. bodina pastýř* moravský Snoval к йГ^т= dľbÄ doPoL knde konatí kanovník P^t u 'v. VÍU ným aa půl dríhého roka svého úřadování více, ”dP- dr- f“ *°roif pont.fikální služby nei viiohni Mlád'češi v zemíoh koruny české, Boií “ fetné ая ,p°!k" iný „hieraroh.“ vsdp. prohnit kapitoly 0I0- “ ”. žlJd ‘ mltTÓ ľ TÍ rnoucké br. Pötting nakládá darem ke. m4laPoHU-ikán.kám u sv. J Ijí У týi den o 3. h. čtvrtmilionovým národní ústav prvního řada,!0 , °v*'i ""tx " м x'* ** ?A?aA n. raélkn n„..i„ noi.n.x lT sváto-Václavské aaloiny aa před.ed- [nxtví J. O sv. hraběte Karla ae Sohöabornu,

„Vo’zíš? (Co je?)“ „Ná. kim’ nur bál (No, jen pojď!)“ Tyrolan učinil několik skokův a by u nás. „Vo’ziš?“ „Máme tu slavného českého spisovatele I“ řekl tyrolštinou frater Agathos s jakýmsi mně poněkud nepochopitelným­ a nemístným nadšením. Bratr Tyrolan jako by okamžik váhal potom se začal rozhližeti kolkolem po Al pách, pohlédl i sem tam nahoru, také se. nemýlím li se, podíval i na horu Blaser, a konečné povídá: „Jo, vo’ den? Vó iš’r? (Prosím tě, kde pak? Kde pak je?)' „Nu, z d e 1“ pravil Agathos а в náde chem jakési mně poněkud záhadné a neznámé­ vítězoslávy ukázal na mne. Bratr Tyrolan se na chvilenku na mne jaksi vyjevené zadíval, potom, jako by se byl vzpamatoval, ukázal na mne prstem řekl jaksi poněkud nedůvěřivě : „Tér? (Ten?“) „Nu, kdo pak jiný?“ odpověděl Agatho. „Só? Ná, tés frojť тГ. (Tak? No, to mne těší.)“ A zároveň zády popohodiv, aby si na zádech šnerfr poporovnal, řekl : „Also ge’mr ! (Tedy pojďme!)“ I šli jsme a bylo po slávě. (Pokračování.)

na reálko hodonskou upsalo kněžstvo nejsnsě v“j- -"V-j-i “-fcüJ nStoSTJSU! tedy ta ahcnbná činnost té „klenkámí mter-| , . , , „ „ \ . . л- nacionály- na Moravě, a vúSi tomu osmě ují "1eí ľ v Z 1 r v SŽ se „Národní Listy“ tvrdili, ie tento .klerik»-1“ r 1893..4- Zp,r“va r0,,“rtJ b? 9 u 4 -j/ • г- u 4 í. aaí I doplň yaci ölenü výbiru a nabradnika. 6. Yoine iiemni -nenávidí i viiobni roiamní kneéí nal , , , . f ,, . * l Moravě ?‘ - Klasické je ie „Národní L .ly« ?4^’ Pak;11 byly výboru před t.m přeolo- л x ?• v „i* * ... s/ilBery. U večer pak tťhoe dne bode o 7. rod. obavaji ее od oinooati katolicko-pohtiekyob I j x ai l *,:,ä л a i í л t a. ilv katolickém epiliovóm tála v d me zalotay jednot -depoifedováDÍ národní etrany na Mo-| a., , , . , . 1 xe «г u u s. x x x • Yaolav^ke, řlavnoetni banket, к remai rave". Tak jakoby ony v tom imérn pravé пе]-| , ..... • a # w ..... a oebásetí о свио ! lni / .. ť . \ v агл— Čemu 8, dl,«? byl jednou jeden tatik. který neborasně kleli , •» »г ^ и и j —А.» л X rv 1 . 1_ XI , alle blaiící členové mají príatop к banketo. od rána do večera. Ten tatik mél tynka a ejnekl . . , ... * , / . r к byl po Utíkovi . klel jeko jeho tatík, a’e ^Sak P;,h:áien f Л Sníá,« napřed jen s ranou, pak i tatísov. do očí. Divil (Co,DJer‘ ^ ve вЬ BtoJ< 1 zl 60 кГ') SpráVa

se tat к, že klnk jebo kleje, kde se torna na-

I spolku doefi, ie členstvo Beredy katolické zú-

d ví se njm, že v Šárce si vedou hůře, ner i * Fami Cyrillská Jednote V ZtŽ- divocí Hotoctoti. Vloni v) šel hanopisek v Ce-Jkově pořádá v neděli dne 8. dubna 1884 chách ve kterémž tropen posměch z inst tocll» 3. hod.ně odpolední v Beaovce koncert ve o rkevrí.h a a národního .větoe, a hanopis I Pro«P#oh «‘««by katcl ckébo kostela v Ziikově :e i nebyl zabaven а тоЫ s« roaíi^vati be«- 0“ 0«!“,n ,vého desítiletého trvání aa laaka- trestné. Kdo dovolí do nhlí foukat.; nechat se|*ébo spolnúčinkování abortì nčitel.kých, al. M. nediví, že vzplane. Když jisté listy pražské I Stobodové, pp.J. Hei.era К. Pospíšila Zd. j s ly nevážně o Milánovi ubohém, dostaly před j Schwarze, V. Nováka, J. Sváchy a bd. Тгв- vo ání a poučení, že by bsly sionfisková y |glere- Pr< gram : 1. К R»ia. Pcoslcv, ^ed« sdyby měly dále tak psáti. ' Kiyi вэ еч1ёти|пе»в M- S/obodova. 2. Dr. Ant. Dvořák : kře.ťanskémn l.dn topí to nejavétéjií, nikdo IШ. Obor ae „Stabat Mater pro .míšeny sbor ani nemuká. Divme se pak, ie om’adina nemál1 průvodem puns, přednese Jednota ^ 3 ja) vážnost, к těm jma v přední bdě úctu prj-|Gneg: N ttnrno, b) Lísat: Chant d Amocr, katovali má. Treettjí pfeitopovateie, ale ne Ipíedoefe p. К Poip íi!. 4. J. Pankaer ; eDo- treeUj. toho, kdo к pře itnpko nabádal Ve|n»n«‘ «»ud»*, «ob pro bas, přednese pan L. Vídni konáno v břeaou přelíčení, př. вётё|гУ'{5, 1 Rdú- 6- Dr. Antonín Dvořák ; Vjšio na javo, jak kles é jeou jisté krnby naší | Klavírní kvintett A der, op. 81, přednesou pp. společnosti. Vraidy nenarozených ještě dětí IPo“Pfi’l< J- Heuer, Zd. Schwara, N. Novák by:y potrestány, ale časopisy, které sváděly a|® d* Sváoha. 6. P. Kříikovský : I. all „Zpěv (ř.ieiitost к podobným složmům osnemovaíy, | Рв**У^^*1 Pro mtžský a smíšený sbor předeš­ у trca n. Kdyi jest dovoleno všechno рваи,|пв«е Jednit“- 7< “) Mandelsohn : P-seň beae proó také n»ní djvoleno viecbno konati I D .-|“10»' b) Smetan» : Fnr.»nt, přednese p»n K. rozum »oodného jest treatnhodníjší psáti ron-|8- J M.lát : „Zcěvy hdn českého I., bavě a nemravně, nei roohavs dělat a ce-ľmé * národních ptaní českých v Cechách, na mravně iít:. Kniha a liat přijde do mnohjcb I Moravě, ve S esskn a na Sioven.kn, pro smí- г.kon a ma bé ardce poksai ješ ě po letech, I »«ý abor »průvodem piana, přednese Jc- edeáto skutek vejde v zapomenutí. Také n»|dnota. Moravě psmflet o ev. Jano působí pohoršení a| • Koncert soukromého apolku kn e čekáváme dostiu .uéni. Vždjť mi katolíci ze-1 podporováni domácích chudých T-Prajeme­ přece bea práva lze áooati ae bnde dne 22. debua t. r. v Rn- * Jak odpověděli katolíci na proti-ldolfino aa spolnúčinkcváni konservatoře hndby církevní Útoky. P ie ae nim a Ko-|a virtno a na hocrle pana Jenö Hnbaye, pro-