Vyfbázi každý den mimo v neděli a svátek o 3. bod. odpoledni. Předplkcí se v administraci

v Ostrovní ulici číslo 1508—11.

v Prize:

poštou:

měsíčné .

. 1 sL 10 kr. 1

1 zl. 35 kr

ětvrtletně

. 3 „ 30 „ 1

* n - „

půlletné .

. в „ 60 „

1 8 „ - .

celoročně

.13 „ 20 „

U« „

Jednotlivá čísla 5 kr 8 nedélní prílohou 6 kr.

DOPISY frankované a podcpsané pnjimá r e d a It c e ▼ Ostrovní ulici Čie. 1508—11. Itukopisův nevracíme a uepodepsaných nedbáme. REKLAMACE nezapečeténé poaýláuy l.udlež nefrankováoy. Inseráty počítáme nejlevnčji.

ČÍSLO 74.

V PKAZE, V SOBOTU DNE 31. BŘEZNA 1894.

Ročník XXVI.

Pozvání к předplacení na druhé čtvrtletí politiciEoHo d.enní 1cла „CECH” Předplatné poštou obnáší měsíčné zl. 1'35 čtvrtletně zl. 4 - ročně zl. 1G — Pro Prahu s donáškou do domu : měsíčně zl. 110 čtvrtletně zl. 3 30 celoročně zl. 1320 Za donášku do domu, kterouž výhradné administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Predplatné zasýlá ее — nejlépe poštovními­ poukázkami administrari „Čecha“ v Praze, Ostrovní « lice č. 150S-II.

Encyklika papeže Lva XIII. к biskn- pUm polským. (Dokončeni.) Zbystřete pozornost svou na domácí společnost, na vyučování mládeže a vzdělá vání jí pro stav duchovní, na nejlepší prostředky,­ jak byste křesťanskou láskou ku bližnímu vykonávali Neporušitelnost a počestnost života rodinného,­ z něhož proudí zdraví do všech vrstev občanské společnosti, závisí přede vším od svatosti manželství, kteréž učiněno jsouc dle přikázání Božích a církve jest ryzí a nerozlučitelno. Dále musí vzájemná práva a povinnosti manželů zůstati netknuty­ a vyplňovány býti se svorností a láskou pokud jen možnou ; též o ochranu a blaho détí, zvláště o jejich vychování, starati­ se jest rodičům a mají jim předcházeti příkladem svého života, jenž jest nejlepším a nejúčinnějším prostředkem vychovatel- ským. Ale mohou jen tenkráte se domnívati, že se starají náležitě o správné vedení dětí, jsou-li při tom náležitě ostražití. Neboť vyhýbati se třeba nejen oněm vyšším i nižším­ školám, kde s vyučováním zúmyslně se spojují bludy náboženské, nebo kde bezbo žectví stalo se téměř již vládnoucím, nýbrž i těm, v nichž křesťanským zřízením a mravům jakoby to byly věci vedlejší, se nevyučuje.­ Neboť ti, jimž duchové ve vědách a uměních vzděláváni js >u, musí přece býti vzděláni rovněž tak ve znalosti a konání věcí božských, poněvadž již dle popudu a

učení přírody — Bobu právě tak a ještě Tím z těchto nových gymnasií vzejde i více zavázáni jsou než státu, a proto život nová armáda, jež jest dokonale vyučena a přijali, aby sloužíce státu cestou svou dle vyškolena, a jež svými nadbytečnými silami i trvalého domova v nebi borlivě kráčeli. Po- ku pomoci přispěje těm, kteříž v žáru slunce ! kročí-li pak s věkem i vzdělání světské, ne- a v prachu pracuji, a kteříž silami svými j smí se ve vzdělání náboženském ustátí, jiň umdlévají. — Vaší péčí tedy musí býti, í právě toto třeba pak tím zevrubněji pésto abyste v platnost uvedli prostředky, jež va vati, i proto, ze mládež zvláště při nyněj šim kněžím dovolují, by měli zálibu pro sím pudu po studiích, snahou po vědění studia, své vědomosti aby rozmnožovali, aby stále více jest puzena, i proto, že víře její stále a s úspěchem pracovat! mohli o svém stále větší nebezpečí hrozí, a beztoho již zdokonalení i o spáse duší jiných, tak mnohých bolestných ztrát ve směru tom Přikázání této lásky, jež „velké" jest želeti jest. Když však církev uznává za po- v Kristu, budiž všem stavům a třídám co třebuo, co se týče vyučování náboženství, nejlépe odporučováno a každý jednotlivý mravní a intellektuální schopnosti učitelů, snaž se, je vyplnili, jak apoštol Jan napo- volby učebných knib žádali jisté záruky, mina „v skutku a v pravdě" ; neboť žádným a udati jisté směry, pak to činí pevným prá-1 jiným svazkem nebo ochranným prostřed- vem a nemůže jinak činili vzhledem ku kem nemohou rodiny a státy miti trvaní, přísné povinnosti starati se o to, aby se do aniž také, což větší ceny jest, hodnosti kře vyučováni nedostalo nic, co se s ryzostí víry j sťanské účastny býti. Uvažujíce to a tolika a mravů nesrovnává a lidu křesťanskému na neštěstí a protivenství litujíce, která ze za- úkor jest. nedbéváni tohoto překázání ve veřejném i Vyučování náboženství, jež ve škole jest soukromém životě povstávají povznesli jsme udělováno, má sditi a doplňovali ono, jež již několikráte ve směru tom svůj apoštol v určité, předepsané doby udělují na farách ský bias, a učinili jsme tak zvláště v ency

a ve chrámech, kde kmeny víry a lásky jakožto­ ve své vlastní půdě najdou nejlepšíbo vzrůstu a sily. Z toho velmi jasně následuje, že vychování­ kléru musí býti předmětem zvláštní horlivosti a zvláštní pozornosti. Klerus musí býti tak vzdělán, aby se nejen ve zrače lid* štva jevil jako sůl země a svíce světa, nýbrž aby skutečně tak i byl. Mladý duchovni musí se již od svého jinošství stkviti čistotou­ náuky, kteráž mu jest podávána, i čistotou­ mravův, kteréž si osvojil ; tutéž péči musí však miti i klerik starší, jenž v brzce již má vstoupili do vinice Páně. Co se pak seminářův týče, vímet ovšem, ctihodní bratří, jak velká a dokonalá byla vaše horlivost ; vyslovujeme za to svou úplnou­ spokojenost nejen vám, nýbrž i všem, komuž zdárné vychování žactva leží na srdci. A poněvadž právě v nynějších a církvi tolik nepřátelských dobách očekává se od kléru platnější pomoc a blahodárnější léky proti proudům těm, tuť jest nutno, aby se klerikové úsiiněji připravovali na dobrý boj víry, a aby si v každém ohledu osvojili ještě­ vyšší ctnosti, nežli kdykoliv dříve. Znáte pokyny, jež Jsme vydali pro studium vůbec i pro studium theologie, filosofie a Písma svátého ; bděte nad tím, aby profesoři ei pokyny ty cele osvojovali a žádným způsobem­ nezanedbávali ostatních studii těch, jež částečné jsou i ozdobou studií prve jme novanýcb a jež jsou pro kněze nutnosti. Profesoři a ředitelé, mužové ve vědě a v ctnosti vždy vynikající, mládež vychová vejte tak, aby ctnosti a vědomosti jejich vzrůstaly denně.

klice „Novarum rerum“, kdež jsme zásady ve příčině otázky dělnické nejvhodnější (ve smyslu evangelické pravdy a spravedlnosti) prohlásili. Vštěpujeme je tedy tímto znova conej- důrazněji všem v mysl. Jaký účinek mají za popudu a vedení lásky katolické ústavy spolky řemeslnické, družstva vzájemně se podporující, a jim podobné spolky к umírnění­ souženi strádajících а к poučování nej- nižších vrstev lidu, jest zkušeností dokázáno; ti však, kteří radou a vážností, penězi nebo přičiněním přispívají к takovým zřízením, od nichž závisí záchrana — a sice i věčná — mnohých, získají si v nej vlastnějším smyslu nejvyšších zásluh o náboženství a své spoluobčany.­ К tomu, co jsme tímto veškerému ná rodu polskému řekli, chceme přidali ještě některé věci, které dle Našeho mínění zvláště pro jednotlivě krajiny, v nichž obýváte, na prospěch býti mohou ; a proto bychom rádi některá z oněch udělených napomenutí vštípili­ tím hlouběji Vaším myslím. Obracejíce se především na Vás, jako počtem nejsilnější,­ kteříž pod vládou ruskou žijete, můžeme Vás právem pochválili pro stálost u vyznávání víry katolické a upevnili­ Vás v ní povzbuzením. Naše hlavní na pomenutí tam se nese, abyste zachovali a živili v srdci svém tu neoblomnost v pěstění svaté viry, v níž máte statek, jenž, jakž jsme pravili, jest základ a pramen všech statků Této musí křesťan ovšem přede- všemi jinými věcmi přednost dáti ; od této nesmí dle božských nařižení a skvělých příkladů­ svatýcb přes všecky obtíže upustiti, nýbrž ji se vší síly hájili a silou její opřen

očekávali, ať přijde cokoliv, se vší bezpečností­ a trpělivostí útěchu a pomoc od Boha, jenž na něj pamatuje. Co se Nás týče, tedy jsme o Vašem položení, jak úřad Náš vyžaduje, dobře zpraveni­ a Vaše vroucí dětinuá důvěra v Nás těší Nás velice. Napomínáme, Vás, abyste odmítli všecky křivé pověsti, co se týče Naší blahé vůle a Naší péče o Vás a abyste byli pevně přesvědčeni, že My neméně než dři vější papeiové, jak o Vaše ostatní bratry rodné, tak i o Vás péči jsme měli, a abychom­ důvěru Vaši upevnili, ochotni jsme všecko rozhodně podniknouti a bez bázná podnikali. Budiž připomenuto toho, že jsme od počátku Našeho pontifikátu pamětlivi jsouce povznešení katolicismu u Vás, při vhodná příležitosti s císařskou vládou v jednání vešli, abychom dosáhli toho, co i důstojnost­ této apoštolské Stolice i ochrana Vašich­ zájmů vyžadovali se zdála. Z těchto vyjednávání vyšlo* roku 1882 dohodnutí o jistých punktech, mezi jinými o svobodě pro biskupy, aby mohli kněžské semináře podle zákonů kanonických spravovali,­ přikázání duchovní akademie v Petrohradě,­ která i pro polské alumny jest otevřena, jurisdikci arcibiskupa mohilev- ského a lepší její zařízeni ku většímu užitku duchovenstva a náboženství, dále přislíbení,­ že ony výminečné zákony brzy odstraněny­ nebo zmírněny budon, na jejichž krutost klérus Váš si stěžoval. Od té doby neopomněli jsme, chápali se příležitosti neb je hledali, abychom naléhali na splnění tobolo­ dobodnutí Ano, My jsme dali takové reklamace velem očnému císaři samému předložití, jehož­ přátelského smýšlení к Nám a velikého citu pro spravedlnost jsme se dovolávali. My neustaneme, ob čas obraceli se к němu s prosbami, odporučujíce jej především Bobu. poněvadž přece „srdce královo v rukou­ Páně jest". (Prov 21, 1 ) Vy však, ctihodní bratří, chraňte dále s Námi důstojnost a posvátná práva náboženství­ katolického které tenkráte může v pravdě svému účelu vyhověli a dobrodiní rozdávali, která má, když těšíc se náležité volnosti a bezpečnosti opatřena jest vhodnými­ prostředky к rozvinutí příslušné činnosti.­ Poněvadž však Vy sami pozorujete, jaké námahy Nás stálo, abychom veřejný pokoj a pořádek zjednali a udrželi, tedy se snažte bez ustání, aby úcta к vrchnosti a zachovávání veřejného pořádku u kléru jakož­ i u všech ostatních měly trvání a tak aby jméno katolické po odklizení každé příčiny к nárazu a pokárání a každého záblesku­ viny, dobrou povést svou zachovalo.

FEUILLETON. Kulturní listy. V Praze, 31. bře«na. K. Všecko se začíná hybati v Boží přírodě.­ Trávník na zahradě zelená se každým dnem více, traviuky špičatí ze země jako na bradě vousy — sboking ! — a po nich se šplhají broučci. Je to jejich první produkce po zimním spánku. Nožky jejich jsou jaksi ještě tupé, nevláčně, přes tu chvílí s travinek padají, avšak po každé opět se zvedají. — — Aj — aj — již i berušky mají se к světu 1 Co tu upomínek z dětských let při pohledu na berušky, jimiž jsme si hrávali. Pod oknem v písku popelí se vrabci a — honí se — ta vrabčí holota. Bude prý letos náramné množství vrabců a zajíců — březňáků — při takové vůbec nijaké zimě. — Podívejme se na pavouóka ! I ten se již probudil a již má se к práci — pro kuchyňské smětáky. — — Co to ? — mně zrovna vedle péra padne mnška na znak na křidélka. Třepetá­ nožkami, je tolik slabá, že nemůže se ani na nožky postavili — Pověz, kde pak jsi přes zimu byla? —

lem a početla si chvílečku v těch bezčet- ných výstřižcích z novin, ale brzy zase jsem usnula. — — Zdaliž pak jsi si z novin též něco pamatovala ? — — Dost a dost — — Ku příkladu ? — — Musila jsem na podzim zalézti si do jakéhos výstřižku o starých Řecích — pořáde se mi o nich zdálo — — Podívejme se, mám čest mluvili s mouchou klasicky vzdělanou. Prosím tedy. co víš o starých Řecích ? — Jaký ted mají kulturní význam staří Řekové? — — Kulturní význam ? — hm — hehe — jaký pak jiný, než aby profesoři mučili­ své žáky řeckou gramatikou. — Že tě pavouk nechytí 1 Tak ty posuzuješ­ nejkrásnějši epochu člověčenstva? — A co jsi četla dále ? — — Ta klasická plíseň se mi znechutila přelezla jsem tedy do výstřižku jiného, veskrz moderního. — — Jsem velmi zvědav. — — Triumf, vrchol vší kultury, — četla jsem. — Bylo to jakési plakátové oznámení menažerie. Ukazovali v ní plešatého lva a slona s opuchlou tváří . — Tohle je mi krásný triumf kultury.­ — — Jakožto nejvyšší vrchol evropské kul-

— Spala jsem ve tvých papírech. To je pospaní zde v té spoustě novin ! Prušák přivezl ei ho z Kamerunu. — Bitte — Spala jsi pořáde, nezdálo se ti meine Herrschaften, z tohoto lidožrouta udě- pranic? — |lal j*em bramborožrouta. Račte se podívali, — Casem jsem se probouzela, když za- a jakou chutí hází do sebe zemáky a pak

říká: der die das — ich bin ein Projsse 1 a jak zpívá Wacht am Rhein. — Divná věc. U nás zase z bramboro- žroutů stávají se lidožrouti. — — Takový je postup té všelidské kul tury. Až ti bramborožrouti z Afriky pobudou­ u nás. počtou ei noviny a popracují si v továrnách : stanou se z nich opět lidožrouti,­ kteří všudež po sobě budou trousit dynamitem. — — Zatrolená moucho, ty to béřeš moc do živého. Raději o tom nemluvme. — — Proč bychom nemluvili I — Škoda jen, že život muší je tolik krátký. Kdybych dožila se věku lidského, pásla bych se brzy na samém lidském mase. a nikoliv na zemácích­ a na syrovátce To přece lze si vypočíst!­ na mých šesti muších nožkách, brzo li obyvatelé Evropy proméni se v lidožrouty,­ kteří přebývali budou v podzimních děrách, protože města šmahem budou obrácena­ v prach a popel. — — Nechrne toho, mohla by Jsi mne uvésti v podezření, že obcují s anarchisty. — Poskoč ei přece a nelež pořád na znaku, není to tak hezké. — — Ráda bych, ale dosud nemohu, skoky bývají nebezpečny i pro mouchu. — — Nu ovšem, upadae-li do pod- máslí. ha ha hal — čemu se tolik směješ? — — Vám žurnalistům. Co vy všecko do

tury ukazovali afrického lidožrouta. Jakýsi svých zápisníků napíšete I Tuhle v jednom starším čtu, že prý Chopina uejraději na klavíru hrají blondýnky a Wagnera zase brunetky. — — To víš, žurnalista jest universalista,

•vitio oknem aluníčko, ohledla jsem se ko je zapíjí kořalkou též ze zemáků, a jak ji musím sbírali látku pro feuilleton. —

— Včera jsi sebou přinesl nový kus novin. Položil jsi jej na stůl. Já se honem do něho podívala a četla jsem : — La mori ďun clown — smrt šaška Gugussa. Cbudas dělal v jakémsi Varieté­ své žerty a skoky a obecenstvo se smálo. — Náš milý G) gys — Gygys ! — pokřikovaly­ na něho děti tleskajíce mu rukama.­ A Gygys skákal a dělal přemety, špičatá čapka lítala mu brzy v pravo, brzy v levo, ale najednou v písku uvízla. Gygys skočil na hlavu a více nevstal. Zlomil si vaz. Ze zadu se ozval srdcervoucí výkřik a pláč — jeho ženy a dvou dětí. Ubohý Gjgys. — Ovšem, ovšem, tak to stojí ve „Fi- garu*. — — Také triumf dressury 1 — — Ale poslouchej, muško. Ty bys mohla se mi velmi zavděčili, kdyby jsi chtěla se dáti na dressuru divochů u nás. Co je tu všudež divochů i přes to, že žijí více méně ze samých zemáků Zavděčila by jsi se i pánům.­ Mohla bys ku př. zajiti ei do uzavřeného­ území Tam je divochů náramné mnoho. A až by jsi zcivilisovala všecky u nás, mohla by jsi udělat si výlet do Pešti, tam — — — S těmi byla by všecka práce marná. — — Proč pak? — — Protože tam zemákův vůbec nejedí a nepijí pranic, co se dělá ze zemáků. Podmínkou vší dressury jeat „bandur*. V Uhrách mají aie* pandury, ale ne ban dury — — Vlivec baudurů schlípne brzy