#1
alto_textblock
#1
Dne 19. ledna 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 17. Střana 3.
#4
alto_textblock
#4
dostává. Nedávno přišel v Asse jistý polský dělník
na tamní úřad (»Standesamt«, jenž vede civilní matriky,
obstarává civilní kopulace atd.) oznámit, že narodilo
se mu dítě. Podávaje mu oznamovací list, pravil úřed-
ník, aby nyní šel k pastorovi dát dítě pokřtíti. Polá-
kovi to jaksi nešlo do hlavy, že jsa katolíkem, má
dítě dáti pokříti pastoru protestantskému. Ale co či-
niti? Úřad je úřad, a co úřad poroučí, to nutno či-
niti, sice přijde žalář anebo pokuta. Tož milý Polák
přijde k dvojctihodnému pánovi a poníženě oznamuje
rozkaz úředníkův, ale připomíná ihned, že jsa katolík
nemůže vyhověti rozkazu tomu a že dá ve Wolfen-
büttelu dítě křtíti po katolicku. »A co, « durdí se
dvojetihodný pán, »bez mého svolení nesmí se dítě
pokřtíti po katolicku. Ostatně do Wolfenbütteluje
daleko, jízda tam stojí mnoho peněz. Tož nechte všech
okolků, přineste dítě, a já je pokřtím.« Mimo to tázal
se pastor Poláka, zná-li úplně katolické náboženství,
věří-li všem článkům víry atd. Ale když Polák stále
jen vedl svou, že dítě po protestantsku pokřtíti nedá,
svolil konečně pastor, aby pokřtíti se mohlo po ka-
tolicku.
V Lauterbergu na Harzu pohřbívají se
tamní katolíci na protestantském hřbitově. Dříve do-
volovalo se katolickému faráři z Herzbergu vykropiti
mrtvolu i hrob: ale nyní bylo i to zakázáno. Nedávno
dovolilo se faráři vykropiti mrtvolu jenom na sil-
nici u hřbitova, na hřbitov nesměl, dokud nesvlékl
rochetu, štolu i talár; jen v obleku civilní u mohl
připojiti se k pohřebnímu průvodu. Protestantským
pastorům však se dovoluje všude na hřbitovech kato-
lických vykonati veškery obřady nad rakví a hrobem
protestantským ani sáhodlouhých řečí nevyjímaje.
Jinde, na př. v Sasku, jsou dvojetihodní páni
ještě radikálnější: v Lubiju (Löbau) do nedávna pohřbí-
vali sami zemřelé katolíky; teprve od několika měsíců
mají tam katolíci vlastní hřbitov a jejich zemřelí pohřbí-
váni jsou tamním katolickým expositou.
Do berlínských gymnasií, reáleka
reálných gymnasií chodilo v letním běhu 1898—99
815 a v zimním 843 katolických studentů. Rozumí
se samo sebou, že všecky tyto ústavy jsou přesně
protestantské, v nichž hlavně při přednáškách děje-
pisných činí se nep avdivé a nepřátelské poznámky
o církvi katolické a její náboženství, kdežto Luther
prohlašuje se za vzor dokonalosti. Proto je po-
chopitelno, že katolíci rádi by si zde založili vlastní
gymnasium; nashromáždili k tomu již na 400.000
marek. Protestantům však je to trnem v oku; roz-
horlilyť se proto na katolíky mnohé jejich časopisy,
ano i svobodně konservnativní »Post«, zlobí se proto
na ně. A přece je »Post« orgánem i dvou katolíků,
vrchního presidenta šl. Hatzfelda a vévody Ratiboř-
Vše tohle je hrozná katolická propaganda, ale
»missionářská« cesta pruských a saských pastorů po
katolických zemích rakouských není propagandou pro-
— tak
testantskou, nýbrž »skutkem bohumilým«
aspoň hlásají v Německu listy protestantské
#5
alto_textblock
#5
ského.
#6
alto_textblock
#6
Zprávy církovní.
#7
alto_textblock
#7
Osobní věstník duchovenský z arcidie-
cése pražské. Vyznamenáni byli dpp.: Pubal Jos.
farář v Sluhách, obdržel expositorium canonicale,
Steiner Jan, katecheta na něm, reálce v Karlíně,
obdržel synodalie. — Investováni byli dpp : Beneš
Josef, farář v Neukirchen, na faru v Poříčí n. S ' z.
Goldschalt Jan, administrator, na faru v Michlsbergu,
a Kukla Josef, administrator, na faru ve Sv. Kate-
řině. — Konkurs na faru v Neukirchen byl od 15.
ledna (do 26. února) vypsán
#8
alto_textblock
#8
Zprávy denní.
#9
alto_textblock
#9
* Audience u J. M. knížete areibískupa.
Včerejšího dne byly opět udíleny audience v arci-
biskupském paláci, ovšem v počtu již menším. Před-
stavilo se pak obecní zastupitelstvo Vr-
šovic, které složilo hold novému arcipastýři ústy
svého zástupce, který prosil, aby Jeho Milost ráčil
také předměstím věnovati svoji vzácnou přízeň. Pak
přišla na řadu deputace ředitelů kůrů a var-
haníků pražských, kteří rovněž žádali o pří-
zeň, která jim bude pobídkou v jejich obtížném úřadě.
Jeho Milost poukázal na to, že ovšem jejich povo-
lání jest nesnadné, avšak dovozoval právem, žeje
také záslužné, a proto tedy budou zajisté překážky
všecky překonávati s nadějí, že jejich snahy budou
náležitě oceněny. Podobně také mluvil Jeho kníž.
arcib. Milost k deputaci ředitelů kůrů a varhaníků
českomoravských, kterých žádal, aby ve svých koste-
lích pěstovali církevní hudbu podle stávajících před-
pisů. Dále žádal o audienci Ženský výro bní
spolek, jehož činnost Jeho Milost pochválil a vy-
zýval, aby i na dále pracoval na započaté dráze. Po
té přijal Jeho Milost ndp. arcibiskup monsignora vdp.
Jäniga, který vzdal svůj hold jednak za sebe,
jednak za svého bratra, faráře pergleského, jenž as
#10
alto_textblock
#10
30 let dlí u barona z Walterskirchenu ve Wolfs-
thale, rovněž arcidiecésána pražského. V delší audienci
p. prelát doporučil kostel sv. Václava na Zderane
přízni Jeho Milosti. Zrovna když nový arcibiskup
kráčel přes práh Prahy naší, a řekl slova památná
»S úctou blížím se k přečetným vznešeným svatyním
a památníkům slávy její!«, zasedala u zemského vý-
boru umělecko-historická komise s předsedou panem
Hlávkou a jednala o petici podané p. presidentem
Hlávkou sněmu v květnu loňského roku stran sva-
tyně této. Kéž by nový arcipastýř, vysvěcený ve vele-
chrámu olomouckém, zasvěceném sv. Václavu, měl
potěšení, první kostel vysvětiti na Zderaze ke cti dě-
dice země české! Pak přednesl svoji úctu spolek
»Radoslav«, dále pak podpůrná jednota »Domo-
brana« na Hradčanech, jež ústy svého řečníka
p. Féra prosila, aby Jeho Milost přijati ráčil pro-
tektorát tohoto spolku, jako to učinili jeho dva před-
chůdcové na arcibiskupském stolci, což Jeho Milost
také učinil. Z ostatních hostí uvádíme akad. malíře
p. J. L. Šichana z Brna, dále ředitele vlašského
sirotčince, pak p. Hammerschmieda, který
ještě s jedním zástupcem skládal hold jménem české
spořitelny. Tím byly audience ukončeny. Poněvadž
jest dnes sezení nejdůstojnější konsistoře, nebude asi
možno Jeho kníž. arcib. Milosti přijímati audiencí,
protože chce býti přítomen poprvé konsistorním po-
radám. — Ku včerejší zprávě o návštěvě Jeho Mi-
losti ndp. arcibiskupa na radnici staroměstské dodá-
váme ještě následující: Jeho Milost přijel před po-
lednem na radnici, aby navštívil starostu měst praž-
ských, p. dra. Podlipného. Pan starosta přišel prima-
sovi království českého vstříc a setkal se s ním
v prvém patře, načež ho odvedl do své úřadovny.
Ndp. arcibiskup vyslovil p. primátorovi díky za krásné
uvítání, kterého se mu v Praze dostalo a žádal ho,
aby dík ten tlumočil také radě městské a vůbec všem
těm, kteří přispěli k tomu, že mu způsobeno bylo
tolik radostných okamžiků, jichž nikdy nezapomene.
Když se Jeho Milost zmínil o tom, že se mu Praba
nevýslovně líbí, vyslovil pan starosta přání, aby ony
krásné dojmy setrvaly v srdci jeho, k čemuž arci-
pastýř přisvědčil. Potom, pohlížel Jeho Milost z okna
úřadovny na chrám týnský a slíbil opětně návštěvu
radnice za účelem prohlédnutí její vzácných památek
historických.
*Jeho Excel. pan místodržitel hrabě
Coudenhove prohlížel si včera odpoledne ve vše-
obecné nemocnici nový pavillon pro německé kliniky
prof. drů. Jaksche, Čermáka a Sängra, provázen jsa
přednosty jednotlivých oddělení. Pan místodržitel se
zdržel v nemocnici téměř tři hodiny. Na českých kli-
nikách, na př. u dvorního rady prof. dra Schöbla, byl
p. místodržitel s prohlížením moderních zařízení velice
brzy hotov.
* Zasnoubení. V paláci knížete Jiřího z Lob-
kovic na Malé straně konalo se v úterý zasnoubení
hraběte Jana Nostice, syna hraběte Karla Ervína No-
stice, s nejmladší dcerou nejv. zemského maršálka kn.
Jiřího z Lobkovic, princeznou Růženou.
* Následování hodno. Včera dostavil se do
naší redakce církevní hodnostář, který složil celkem
200 K na různé katolické podniky. Ve své skromnost
si nepřeje, aby jeho jméno bylo uveřejněno, což svědčí
o ryzích úmyslech tohoto šlechetného dárce. N. N.
věnuje pak spolku sv. Michaela pro sv. Otce 40 K.
spolku na dostavění chrámu sv. Víta 40 K, druž-
stvu sv. Vojtěcha na vydávání »Kat. Listů« 40 K
kolleji Arnošta z Pardubic 40 K, ústavu Johanneum
pro učně a studenty 40 K. Peníze budou odevzdány
jednotlivým spolkům, které zajisté budou vděčny to-
muto svému příznivci. Bylo by si přáti, aby tento
krásný příklad obětavosti došel hojných následovníků,
neboť právě nynější doba žádá obětí od našich stou-
penců. Za tyto obnosy vyjadřujeme šlechetnému dárci
»Zaplať Bůh!-
* Dar. Na místě věnce na rakev j pí. Julie
Pekeländerové věnovali vdp. starosta a úřadnictvo
Svatováclavské záložny v Praze 70 korun na chrám
Svatovítský.
* Kaféře Reinholda Fritsche. Z Bene-
šov a. (Zvl. tel. »K. L.«) Dohra pokusu Reinholda
Fritsche, který simuloval přepadnutí poblíž Konopiště,
není skončena, ale bude míti snad ještě velmi pře-
kvapující doušku. Reinhold Fritsehe odpykal si právě
před týdnem trest soudem mu uložený, ale po odbyt
jeho hlásil se — jak se právě dovídáme — k novému
výslechu, v němž chce též sděliti osoby spolu-
vinné. Jak re čtenářové »Katolických Listů« pa-
matují, byly svého času přetřeny orientační a návěštní
tabule lakem, jaký se v celém Benešově neprodává,
nýbrž v Konopišti toliko. Okolnost tato vedla ku vy-
pátrání simulanta, který byl též usvědčen a po zá-
sluze odsouzen. Teď však nechce šetřiti též on nikoho
a následek toho byl pětidenní výslech klíčníka zá-
meckého Tanderta, jenž opustil soudní budovu bene-
šovskou. R. Fritsche, jak praví, měl s, oluvinníky, jichž
jména v ústech lidu už proskakují, ale podstata vý-
slechu se dosud přízně tají. Však co se dosud tajilo,
#11
alto_textblock
#11
bude zajisté rozsudkem veřejným též uveřejněno. Jsou
prý zapleteny do »atentátu« osoby, o nichž bychomn
nikdy podobných věcí se nedomnívaly. Co na udár
Fritscheově bude pravdivo, ukáže další šetření úřadní
jemuž celá benešovská veřejnost napnutě hledí vstříc
Fritsche udává osobu, která mu při
jeho fanatické práci se železným la-
kem držela misku, ano i osobu, kter
jej ke skutku vybízela. Jednalo by
se tedy v politováníhodném případě
více osob a ne o jednotlivce, což by byl
tím více politování hodno, když by měl býti osno-
vatelem člověk domácí. Bude na české žurnalistice,
aby stopovala konopištský atentát »usque ad finem«.
Rafinovaný útok byl sice chytře nastrojen, ale ší l
v pytli se přece prozradilo. Jména, která udlává
Fritsche, zatím nutne tajiti.
*Ctitelům Hasnerovým do památníku dopo-
roučíme tato jeho slova pronesená ve zvláštní debatě
o § 6. zákona říšs. z r. 1868: »Jest všeobecně o
znalců školství uznaná věta: vyučování a výchova
jsou ve škole obecné neodlučitelny, a ti kteří k oběma
těmto cílům mají spolupůsobiti, nemohou náležeti st.-
novisku se rozcházejícímu, nemá-li chovanec úrlní
zmaten býti v tom, čemu od jedné neb druhé strany
jest učen; a já myslím, že mohu konstatovati, že vět-
šina i nejliberálnějších spisovatelů o školství doznáví,
že bezohled k náboženství ve školách obecných jest
princip paedagogicko-didakticky nesprávný.« Liberální
naše učitelstvo Hasnera ctí a oslavuje zvláště také
proto, že dal základ ke škole »s vobodné« t.j.
takové, v níž prý učitel nemusí k náboženství žactva
přihlížeti, ale smí a má prý úplně od něho odezírati.
Hasnera stíhá patrně osud Komenského. Ti kteří se
vydávají za největší jeho ctitele, chtějí ve škole úplně
proti smyslu jeho slov pracovati.
L+ 5. Orgán moravských lidovců, brněn-
ské liberální »Lidové Listy« odpovídají mladočes ko-
dělnickým »Rozhledům«, až prý budou dostávati od
poslaneckého klubu jako »Rozhledy« subvenci, pak
prý nebudou bráti inserátů od židů. Tak! Jednomu
z hlavních českých listů u nás se vytýká, že slovží
židům a druhý hlavní list na Moravě sám se k tonu
přiznává, že svými inseráty pomáhá židovskému cb-
chodu na nohy. A co tomu říká naše řemeslnictvo
a živnostnictvo? Inu, co by tomu říkalo, nic, Mezi
svými v táboře liberálů nenalezá opravdových přátel
a do tábora katolíků se ještě stydí. Až bude řemesl-
nictvo choditi v posledním kabátě, potom snad teprve
přijde k rozumu a řekne: »I vždyť oni ti klerikálové
mají přece pravdu, že dokud nás liberálové z posled-
ního kabátu nesvléknou, dříve od nich neutečeme.
Pojďme raději od nich dříve!-
* Posl. dr. Stránský dostal vzhledem ku
své rozmluvě s panovníkem při delegační hostině jž
celou řadu souhlasných projevů. Tak mezi jinými te-
legrafovala mu městská rada v Přerově: Městská
rada vyslovuje Vám dík za mužné a otevřené vy-
stoupení při cerklu, kde Jste smýšlení českého ná-
roda tak věrně tlumočil. — Dr. Čermák z Bře-
clavi telegrafoval: »Příjměte ode mne a politickéh
spolku nejvřelejší dík za mužné hájení práv českéh
lidu. Obzvláště nadšený projev zaslal »Klub Mladých-
v Poděbradech.
Z kruhů soudcovských. Již tolikráte bylo
poukazováno na bídné poměry ve stavu soudcovském.
zejména na poměry sekretářů a auskultantů. Ala
marny veškeré vzdechy a stesky. Jako na posměch
všemu tomu čteme v novinách, že byl adjuktem
v Aši jmenován p. dr. Aschenbrenner, advokát
v České Lípě, A co již jest zkoušených auskultautů
Nejen že postup u soudů v Čechách za nynějších po-
měrů jest nepříznivý a na zlepšení jeho povolaní kru-
hové ničeho nečiní, ba naopak přičiňují se tito kru-
hové, aby jmenováním advokátů adjunkty poměry ty
staly se ještě nesnesitelnějšími. Není tomu dávno, co
byli advokát a koncipient jmenováni adjunkty a nyní
opět týž případ. Také místa uprázdněná se obsr z jí
teprvé po uplynutí mnoho měsíců. Z toho patrno, jak
málo si dorostu soudcovského na rozhodujících mí-
stech váží a měli by si proto kollegové, kteří by snad
rádi soudní službě se věnovali, tento svůj krok dobř
rozvážiti. Jak poměry tomu nasvědčují, bude čekati
ten, kdo nyní do soudní služby vstoupí, 7 až 8 rok .
ba možná ještě déle, než se stane adjunktem; jestliže
se však stane zvykem, že ještě místa adjunktská bud u
obsazována advokáty, pak stanou se kollegové nyní
nastupující adjunkty někdy za 10 let a soudními
rady se za svého života stanou málo kteří smrtelníci.
* Oprava. V čís. 15. časopisu »Katol. Listy«
ze dne 17. ledna 1900 uveřejněna jest v rubrice
»Zprávy denní« na třetí stránce ve čtvrtém sloupci
zpráva nadepsaná: »Bude »Hlas Národa« židovským
čili nic?«, kteráž celým svým obsahem odporuje pravdě,
Není pravda, že jest mezi dosavadním družstvem
židy čilé vyjednávání o budoucím programu »Hlasu
Národa«. Není pravda, že »Hlas Národa« má býti
prozatím bezbarvý a nestranný, aby nebylo znáti jeho
židovské pozadí, není dále pravda, že později až nr-