#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 17
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 19 ledna 1900.
#4
alto_textblock
#4
bude potom spravovati společné záležitosti a se-
ttvovati a schvalovati společný rozpočet, když
říšská rada bude zrušena a parlamentarismus na
louhá snad léta odsouzen k nečinnosti? Zdali se
chtějí Rakušané zpronevěřiti též vyrovnání, které
po tak dlouhých dobách bylo ke konci přivedeno?«
Takové starosti mají Maďaři, aby zachránili stát-
ního celku. Ovšem, na to skutečně nemyslí vážně
žádný politik maďarský, protože se jim jedná jen
o zájmy vlastní, aby mohli se úplně odděliti od
naší polovice a státi se tak pány nejen doma, ný-
brž také za hranicemi. To se jim ovšem nepodaří.
Novému kabinetu přicházíme vstříc s pochyb.
nostmi, avšak vyčkáváme, jaké budou jeho skutky
Vederemo
#5
alto_textblock
#5
Zprávy politické.
#6
alto_textblock
#6
V Pra z e, 18. ledna
K situaci. Jmenování nového kabinetu lze
čekati již jistojistě koncem tohoto téhodne. Hned.
jakmile vrátí se císař z honů ze Štýrska, přijme
dra šl. Koerbra, aby vyslechl jeho zprávy o před-
běžných pracech, kteréž vykonal za účelem sesta-
vení svého kabinetu a není také žádné pochyb-
nosti, že je schválí. Všecky politické strany počí-
tají již s kabinetem Koerberovým jako s defini-
tivní vládou a svolávají své výkonné výbory ku
poradám, na nichž by se usnesly, na jaké stano-
visko by postaviti se měly vůči nové vládě. Vý-
konný výbor mladočeské strany bude konati svou
poradu zítra odpoledne, konference klubů levice
konána bude za tím účelem v neděli a na pondělí
je svolán výkonný výbor německé pokrokové strany.
Pokud se týče politiky nového kabinetu, tvrdí
poloúřadní »Fremdenblatt«, že ráz a cíl její ozna-
čen jest nejlépe slovy, jež promluvil císař k dele-
gátu dru Žáčkovi. Bude to prý kabinet, jenž bude
se vynasnažovati, aby zachoval si úplnou nestran-
nost a byl spravedliv vůči všem. Zahájí pak prý
v první řadě vyjednávání o vyrovnání mezi Čechy
a Němci.
Bude svolána za tím účelem zvláštní doroz-
umívající konference. Sestoupí se dle zpráv polo-
úřadních listů dne 28. t. m a súčastní se jí všecky
frakce národních stran z Čech a z Moravy. Vy-
jednávání díti se bude na základě osnov jazyko-
vých zákonů, jež prý vláda již vypracovala. Ja-
kého rázu jsou tyto zákony, je dosud neznámo, ale
nám Čechům nevyplyne z nich asi dobrého nic.
Přes to súčastní se čeští poslanci konference, po-
něvadž nikdy neodmítali své ruky ku smíru a
kromě toho jest právo našeho národa, jež hájí, tak
dobré, že obstojí také v boji proti svým největším
a nejzavilejším nepřátelům.
Že dojde na nějaký smír, nevěříme. Staloť se
za posledních dnů tak mnoho, co posilnilo více
než dosti vysoký hřebínek německé nadutosti, na
druhé pak ukázalo národu českému, že nikde nemá
zastání a opory, nežli v sobě a jenom v sobě. —
Trestuhodný způsob, jakým německá, nám nepřejná
žurnalistika hledí využitkovati slova, jež pronesl
mocnář k del. dru Stránskému, stlačil dojista vše-
likou naději na smír na minimum.
Úplným nováčkem v ministerské listině jest
ministr obchodu. Stane se jím svob. pán Kvido
Call-Rosenburg z Kulmbachu a na Kulm-
bachu. Týž jest u věku 50 let a vyšel z konsu-
lární služby, do které vstoupil roku 1872 jako elev.
Sloužil nejprvé u vyslanectví v Teheraně, pak jako
místokonsul při konsulátě v Cařihradě, kdež byl
pak přidělen k velevyslaneckému dragomanatu
tlumočnictvu). Později zastával tam úřad legačního
tajemníka, vztažně legačního rady. Roku 1894 byl
přeložen, jsa legačním radou I. třídy, jako první
diplomatický úřadník do Berlína. Roku 1895 ob-
držel titul a charakter mimořádného vyslancea
splnomocněného ministra a byl současně pověřen
funkcemi diplomatického jednatele a generálního
konsula I. třídy ve Srědci, kteréžto místo zastával
až do dnes. — Praví se, že svob. pán Call patří
k nejzdatnějším diplomatickým funkcionářům za-
hraničního úřadu a vyniká následkem své dlouho-
leté působnosti zvláště na Východě a dokonalého
ovládání obchodně-politických otázek podrobnou
a přesnou znalostí poměrů v zemích balkánských.
V Německu vzmáhá se vždy víc a více
rozhořčení proti Anglii. Hlavní příčinou jest aféra
poštovního německého parníku .Bundesrath«. Za-
baven byv od Angličanů, nebyl až dosud vydán
přese všecky rekriminace z Německa. Vláda ber-
línská žádá za to nyní co nejrozhodněji a všecko
mínění ji podporuje živě a důrazně. Vláda vydala
inspirovaný telegram v »Köln. Ztg.«, ve kterém
výslovně uvádí se, že nevydání parníku »Bundes-
rath« nese podstatnou část viny, že veřejné mínění
v Německu vždy silněji se prohlubuje a roztrpčuje
proti Anglicku. Protože od zabavení lodi uplynuly
již tři týdny, nelze prý pochybovati ještě o ns-
#7
alto_textblock
#7
kladu jmenovaného poštovního parníku. Veřejné
mínění v Německn — praví se v telegramu —
utěšováno den co den ujišťováním, že z anglické
strany bude již již učiněno směrodatné prohlášení.
Ale prohlášení nepřichází, ba nepodán dosud ani
důvod, proč se tak děje. Propuštění parníků »Her-
zog« a »General« potvrdilo na novo a co nejpotě-
šitelněji spolehlivost německého rejdařství. Ně-
mecká východně-africká linie vynaložila hned po
vypuknutí války všecko, aby zabránila skládání
válečného kontrabandu na její lodi. Dostála plnou
měrou povinnostem neutrality Anglické podezření,
že parníky této linie i přes to zamýšlely vylodniti
válečný materiál v Laurenco-Marquezu, bylo, po-
kud se týče parníků »Herzog a »General«, pro-
kázáno jako bezdůvodné ihned. Rejdařstvo ubez-
pečuje, že také podezření, týkající se lodi »Bun-
desrath« bude vyvráceno. Protože tedy anglick
vláda dověděla se ze tří do očí bijících případů.
jak velice byly v neprávu anglické námořní úřady
ve všem podezřívání, a jak velice oklamány byly
falešnými zprávami pochybných vyzvědačův
agentů provokatérů, přikazuje nyní loyalita a poli-
tická moudrost, aby politováníhodné jednání an-
glických kapitánů bylo co nejdříve opětně odči-
něno a dále, aby podána byla záruka, že nebude
se opakovati takovéto pobuřující zabavování ně-
meckých lodí. Klade-li anglická vláda důraz na
to, aby dosavadní poměry k Německu nebyly
zúplna podkopány, nčiní dobře, bude-li smýšlení
německého lidu věnovati lepší pozornost, než -li
do dnes.
Angliický parlament svolán byl, jak jsme
již oznámili, ku dni 30. t. m., ačkoliv původně
bylo usnešeno, aby svolán byl teprvé v polovici
měsíce února. Svolání jeho bylo urychleno však
dle nejnovějších zpráv v první řadě proto, poně-
poněvadž jest potřebí nového válečného úvěru, ne-
boť vláda vyčerpala již povolený jí úvěr dosa-
vadní. Dále svolala vláda parlamet dříve, než
bylo ustanoveno, za tou příčinou, aby se vyvaro-
vala domněnce, že leká se parlamentní kritiky oné
jihoafrické politiky a že se jí proto vyhýbá. Bylo
by to vodou na mlýn beztoho již drsné kritiky
vládě nakloněného i oposičního tisku. Není po-
chybnosti, že hned po zahájení parlamentu dojde
v něm na bouřlivé debaty, kterých vláda možná
ani nepřestojí.
Carův reskript k hr. Muravěvu a známý
mírumilovný článek, kterýž uveřejnil úřadní » Journal
de St. Petersburg« v den novoroční, nabývají
zvláštního osvětlení dopisem, jejž přinesla právě
z Petrohradu berlínská »Post«. Praví se v něm
docela určitě, že není žádného důvodu, aby ne-
dávno vykonané vyslání oddělení carského vojska
z Tiflisu do Kušku bylo bezprostředně spojováno
s nynější situací Anglicka, aby v tom byla
spatřována předzvěst dalších akcí Ruska ve
střední Asii. Cizina nesmí prý žádnými nahodi-
lými případy zviklati se v přesvědčení, že ruská
politika nenechá se dočasnými konstellacemi od-
loučiti od cest, jež jí jsou vyměřeny dobře promy-
šlenou soustavou politickou. Prolomení této sou-
stavy za účelem vykořistění nynějších nesnází An-
glicka ve prospěch ruských účelů v Asii, bylo by,
jak nedávno vyjádřil se vynikající ruský diplomat.
přímo nemoudré, nebo trvalým oceňováním, kteréž
v Londýně musí vyvolati nynější zdrželivost Ru-
ska, shromažďuje se tam takřka kapitál přátelského
smýšlení, jehož účinky stanou se pro ruské zájmy
dojista cennějšími, nežli byly by úspěchy, kterýchž
mohlo by Rusko docíliti rychlým vykořistěním
sporu anglicko transvaalského.
Francouzský senát bude z třetiny obnoven
volbami, vypsanými na den 28 t. m. Voliti bude
28 departementů od Orne až k Youne, pak al-
žírský departement Oran a francouzská Iudie,
Senátorská místa za tyto kraje budou po třetí
obnovena od všeobecných senátních voleb r. 1876.
Naposled, 4. února 1897 bylo jen 79 senátorů zvo-
leno znova: nyní jich voleno budecelkem 101.
Od trvání senátu je to poprve, co při obnovování
jeho třetiny bude jednati se víc než o 100 míst.
Od 1876 do 1897 stáli proti sobě při volbách se-
nátních pravidelně stoupenci a přívrženci republiky.
Až na jedinou vypadly volby na prospěch repu-
blikánů, tak že původně konservativní většina po
každém tříletí patrně se scvrkala Dnes čítá mon-
archic v senátě jenom ještě 26 senátorů (tři
nesesaditelné, jimiž jsou vévoda d'Audiffret Pas-
quien, Dumon a Hervé de Saisy) a 23 senátorů,
již vesměs pocházejí ze západních departementů
Serie C, jež nyní bude obnovena, čítá pouze čtyry
monarchistické senátory, tři z Vendée a jednoho
z Orné. Proslýchá se, že monarchisté postaví své
kandidáty jen v pěti neb šesti departementech
(z 37) Od r. 1891 na nabyl boj při volbách se-
nátních nové tvářnosti. Vystoupiliť na bojiště ra-
dikálové a zvítězili v departementech, jež volfvaly
#8
alto_textblock
#8
již poslance radikální. Dobyli 1891 čtvř míst,
1895 již pěti a 1897 desíti, dík volební výpravě,
kterouž podnikl Léon Bourgeois na prospěch
ústavní revise a zavedení vzestupné daně z příjmů.
Od té doby vysláno bylo při jednotlivých volbách
více radikálů do paláce Lucemburského. Také
nyní asi strhne se hlavní boj mezi umírněnými
republikány a radikály; než nyní vystoupí na je-
viště ještě jiný živel, neboť podle posledních uda.
lostí není jinak ani možno nacionalismus, jenž
pozvédá své hlavy ve všech táborech, u republi-
kánů i radikálů, u socialistů i monarchistů Na-
cionalisté budou kandidovati co možná nejvíce
generálů.
Sjednocení španělských dluhů. Finanční
španělský ministr podal v ministerské radě osnova
zákona, jež týká se sjednotění všech státních dluhů
vyjímaje kolkovaný dluh zahraniční. Osnova zá-
kona bude co nejdříve předložena sněmovně, není
však dosud známo, kterak provedeno bylo sjedno-
tění dluhů.
Senát ve Washingtonu přijal sensační Ha-
lův návrh, týkající se zabavení amerického zboží
lodémi anglickými v následující změněné tonině
Poněvadž se ujišťuje, že majetek občanů Spojených
států, jenž není žádným kontrabantem zabaven byl
nedávno od vojenských úřadů Vel. Britanie bez
dobrého důvodu v zátoce delagojské a to proti
zásadám mezinárodního práva; poněvadž dále se
ujišťuje, že jmenovaný majetek nyní proti právům
majitelů jest neprávem zadržován, usnáší se senát,
aby president byl požádán, předložiti senátu, lze-li
to sloučiti s veřejnými zájmy, všecky v rukou
státního oddělení se nalézající zprávy, týkající se
onoho zabavení a zadržování majetku a současně
také senátu oznámil, jaké kroky byly učiněny, aby
tento majetek byl nazpět vrácen.
Stavba bagdadské dráhy. Německá stu-
dijní komise pro stavbu dráhy bagdadské odjed
z Bassorahu také do Koseitu, kam bude vedena
zvláštní odbočka. Na zpáteční cestě rozšíří komise
svá studia z Bagdadu do Khanekinu na perské
hranici. Anatolská železniční společnost učinila na-
bídku, že provede po případě stavbu trati z Bag-
dadu do Khanekinu. Tato trať sloužila by hlavně
Peršanům k dopravě poutníků a mrtvých do zná-
mého poutnického místa Korbely. Má se za to, že
bude na té trati dopraveno nejméně 150.000 osob
a asi 100.000 mrtvo
#9
alto_textblock
#9
Listy z Německa.
(Malé ukázky »evangelické snášenlivosti« protestant-
ské o katolické propagandě.)
(Původní doris „Katolických Listů-.
L 41. Znám zajisté jest výrok jistého něme-
ckého potentáta, že v jeho říši může každý podle
svého rozumu býti spasen. Protestanté proti katolíkům
jako hlavní trumf náboženství svého prohlašují »svo-
bodné zkoumání«; ovšem hlásají svobodu, ale jenom
pro sebe, katolíkům však ji berou, kde jen mohou.
Nedávno zřejmě dokázáno to bylo v »K. L.« v úvod-
níku »Transvaal-B-chum a Herten«, kdež připome-
puto bylo, že rakouskému františkánovi zakázáno bylo
státním úřadem pruským zpovídati slovinské dělníky
a horníky, jež přivedli a vylákali do Vestfálska z již-
ního Štýrska, Krajiny a Korutan zvláště k tomu vy-
slaní agenti pruští. Svědčí to zajisté o prapodivné
svobodě a svobodomyslnosti prusko-protestantské. Ale
snad pomyslí si někda, že stalo se tak jen proto, že
onen kněz je Slovinec a pruská vláda větří v něm
slovanského »agitátora-
Již i to byl by nesmysl, vždyť ve zpovědi ne-
zabývá se nikdo politikou, ani otázkami národnost-
ními. Ale i jiná fakta z různých krajin německých
svědčí o protestantském záští a nenávistí proti kato-
lkům. Tak na př. v Meklenbursku mají katolíci jen
tolik svobody, kolik jim zaručeno bylo mírem vest-
falským: jsou totiž jen trpěni a dovoluje se jim jen
služba Boží soukromá a soukromé vyučování katol.
náboženství. Přijde-li tam někdy na př. do některých
tamních mořských lázní katolický kněz, třebas byl
příslušníkem říše německé, není-li Meklenburčana
chce li sloužiti v tamních katolických kaplích mši sv.
jest se mu pečlivě míti na pozoru, aby nebyl udán
úřadu policejnímu a poslán za hranice.
V Brunšvicku nesmí katolický kněz po-
křtíti dítě katolických rodičů dříve, dokud nesvolí
k tomu protestantský pastor. Kdo proviní se proti
tomuto zákonu, tomu zaplatiti jest 30 marek pokuty,
a mimo to má ještě nemilé opletání s úřady. Ale
i tenhle zákon považuje se za velikou vymoženosta
datuje se teprve z r. 1867 Na věci nemění nic, vě-
dí-li anebo nevědí-li rodiče a kněz o tomto zákonu:
každý trestá se pokutou, polehčujících okolností není.
Jen ve třech městech: v Brunšviku, Helmstedtu a
Wolfenbüttelu nepotřebují katoličtí rodičové pastorov
svolení ke křtu svých dětí.
Jako všude v Německu, tak i v Brunšvicku
jsou katoličtí dělníci polští, protože domácích se ne-