#1
alto_textblock
#1
Číslo 17.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 19. ledna 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administrace
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—I
Netrankované dopisy s
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední
Jednotlivé číslo za 8
Telefon redakce č. 1126.
#8
alto_textblock
#8
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně . . . ..
2.80
8.40
čtvrtletně . ..
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně.. . ..
3.—
8.—
čtvrtletně . . .
celoročně. . .. K 38.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně .. . K 12.—
celoročně... . K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
ie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně .. . K 13.20
celoročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#9
alto_textblock
#9
Slunce vychází v 7 hodin 52 minuty ráno.
Slunce zapadá ve 4 hodiny 30 minut večer.
#10
alto_textblock
#10
Pátek:
#11
alto_textblock
#11
Sv. Kanut, král.
#12
alto_textblock
#12
40hodinná pobožnost v chrámu Páně u svaté
Ludmily na Vinohradech od 16.—20. ledna.
#13
alto_textblock
#13
Nové ministerstvo.
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 18. ledna.
Jenom nedlouhá doba nás dělí od definitivního
jmenování nového ministerstva, které má nyní pře-
vzíti otěže vlády v mnohojazyčném Rakousku. Bylo
by si přáti, aby bylo sestaveno takové ministerstvo,
které by době a poměrům její porozumělo a bylo
s to, aby rozřešilo otázky, hýbající rakouskou říší
již od několika let, neboť tato pohřbila již několik
ministerstev, která více méně se pokoušela, aby ji
rozřešila. Vleče se zajisté jako had
Již v tom se jeví pokrok, co se týče dřívěj-
šího ministerstva, že bude definitivním, poněvadž
jednotliví členové ministerské rady nebudou pouze
správci toho kterého oboru. Rovněž zdá se nám
býti dobrým znamením, že bude povolán do ko-
runní rady zástupce národa českého, ministr krajan
český, dr. Rezek, dobrý vlastenec a katolík, dále,
že obor působnosti polského ministra krajana bude
rozhodně rozšířen. Jest však otázka, zdali budou
oba míti tolik moci, proudům v korunní radé také
se postaviti na odpor.
Jaký jest úkol tohoto ministerstva? Úlohou
jeho jest hlavně, poříditi smír mezi oběma rozva-
děnými národy v království českém, což se má
státi jazykovým zákonem, který bude říšské radě
předložen. Avšak jest otázka, zda tento jazykový
zákon bude také oprávněný, když bude proveden
na říšské radě. My zaisté stojíme na stanovisku,
že jazykové záležitosti náležejí vždy na sněm krá-
lovství českého, který jest jedině kompetentním
v té věci upraviti ce-tu.
Bude li však tento zákon přece proveden na
říšské radě, bude potřebí, aby se nevztahoval
pouze na království české, nýbrž také na Moravu
a Slezsko, a to stejným právem, poněvadž jest po-
třebí, aby všecky země koruny svatováclavské byly
postaveny na roveň
Avšak nejen toho žádáme na novém zákoně
jazykovém. Tento zákon by byl zajisté neúplným,
kdyby nebyl také proveden pro ostatní země před-
litavské polovice, poněvadž ve všech těch zemích
nežije pouze jeden národ, nýbrž dva i více,a
právě proto jest potřebí, aby byly jazykové po-
měry upraveny v celém Rakousku, neboť jen
tehdy nastane kld, který prospěje k tomu,
#15
alto_textblock
#15
aby byl drahý čas věnován národohospodářským
#16
alto_textblock
#16
otázkám.
Stěžujíť si právem Slovinci, že za věrné své
služby, které byli pravici prokázali, dosud nižád-
ných vysledků své politiky v jazykových záleži-
tostech se nedožili, a proto žádají, aby také u nich
jedenkráte se přikročilo konečně k tomuto palči-
vému bodu na tělese národním; neboť jest po-
třebí, aby tento věrný, dynastii a víře oddaný
národ byl také jedenkráte upokojen, což dlužno
učiniti zavčas, dokud radikální živly nepřijdou
k veslu. Také Chorvati by rádi viděli jedenkráte
v Istrii, aby byli považováni za rovnocenné
s Italy, čehož dosud nebylo, an nynější místodržitel
terstký hr. Goěss jim nedopřává, aby se rozvíjeli
kulturně a národně podle svých schopností a podle
počtu svých příslušníků.
A co máme říci o Rusínech? Zvláště v Ha-
liči a v Bukovině bylo již nejvýše potřebno, aby
tam byl spravedlivý jazykový zákon jedenkráte
vydán, neboť tento národ jest dosud popelkou ve
své vlasti a utlačován svým vlastním bratrem.
Rusíni již dávno volají po spravedlivém zákoně,
který by upravil jazykovou otázku, aby byli po-
staveni na stupeň rovnoprávnosti, jaké se těší
Poláci, avšak »daleká cesta má, marné volání«,
mohou zvolati v předtuše, že jejich přání se ne-
vyplní, poněvadž tomu nedovolí jejich štastnější
sok, který dosud jest u vesla.
Hledíme-li tedy z tohoto stanoviska na nové
ministerstvo, můžeme právem vysloviti obavy, že
jazykový zákon nebude ani pro všecky země ko
runy české platným, ani na ostatní země nebude
rozšířen, a z té příčiny považujeme již dues za po
chybenou taktiku, kterou chce vláda tak obtížnou
otázku rozřešiti.
Když pak srovnáme osobnosti, které mají pře-
vzíti správu ministerských oborů, nemůžeme po-
tlačiti nedůvěry, která vzniká v naší mysli. Stojít
v čele muž, který byl ochoten již dříve přiložiti
nůž na jazyková nařízení za posledního definitiv-
ního ministerstva, což mu zajisté v našem národě
nikterak nevzbudí pražádných sympatií Také osoba
barona Spens-Bodena, který dosud zastává
úřad místodržitelský na Moravě, není nám právě
nejpříznivější, neboť české strany žádaly již dávno,
aby byl ze svého místa sesazen, poněvadž dával
#17
alto_textblock
#17
na jevo až příliš velikou přízeň německému libera-
lismu v této zemi, který pouze vládní přízni dě-
kuje svoje vůdčí postavení. Zde nemůže míti plat-
nost zásada: Promoveatur, ut amoveatur, poněvadž
zajisté postavení ministra vnitra dojista vlivuplnější
nežli místodržitelské.
Soudíce podle hlasů německých časopisů, které
tvrdí, že většina členů kabinetu náleží jejich tá-
boru, měli bychom málo naděje na příznivý vý-
sledek. Kdybychom dále měli uvažovati situaci
podle slov císařských, která byla pronesena k po-
slanci Stránskému, pozbyli bychom vší naděje
na lepší budoucnost našeho národa.
Avšak národ náš nikdy nezoufal ani v nej.
obtížnějších okolnostech. Vždycky jsa připraven
na nejtěžší rány, šel vstříc budoucím osudům od-
hodlaně a statečně. My spoléháme v té příčině na
moudrost panovníkovu, která zajisté najde cestu
k rozuzlení spletité situace.
Jasným bodem v té příčině jsou císařova slova,
která pronesl k poslanci dru Žáčkovi, kde se
vyjádřil zcela rozhodně a nepochybně, že práv če-
ského národa musí se dbáti a že nedopustí, aby
nová vláda byla vládou levice, nýbrž vládou ob-
jektivní, spravedlivou ke všem. To jest zajisté svě-
tlem, které vysvítá nám v dobách nynějších, jež
se zdají býti nám okamžitě nepříznivými. Tvrdíme
však, politikové posuzují situaci příliš černě, že
není příčiny, aspoň ne pro okamžik, že by našemu
národu nadcházelo nové pronásledování, které by
jej opět uvedlo o desítiletí zpět. Myslíme, že nové
ministerstvo křivdu spáchanou zrušením jazykových
nařízení opět napraví, a že dá příležitost našemu
lidu, aby mohl se vyvíjeti dále beze všech pře-
kážek a obtíží.
Ovšem — bude záležeti vše na našich něme-
ckých sousedech. My jsme ochotni ke smíru. Naši
poslanci již často podávali Němcům bílý papír, aby
napsali podmínky, které by však zároveň měly plat-
nost pro nás. Nechtěli se však vzdáti své nadvlády,
nechtěli se podvoliti. Proto beze vší pochyby budou
i nyní hleděti, aby kořistili z okamžité situace pro
sebe a své strannické účely.
A co pak, když se neprovede úmysl vládní?
O tuto otázku se starají nejvíce Maďaři, ač tak
dalece jim po našich poměrech nic není. »Co se
stane pak s umluvenými zákony, co s kvotou, kdo
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
PIETRO ARETINO.
(Komedie o 4 jednáních. Napsal Jaroslav Vrchlický. Vystavil
vrchní regisseur pan J. Seifert. Nově vypraveno v e st ře du,
dne 17. t. m.)
Jar. Vrchlický s největší zálibou a pilí ze
všech našich dramatiků pěstoval obor komedií hi-
storických. »Soud lásky«, »Král a ptáč-
ník«, »Noc na Karlštejně«. »V sudě
Diogenově«, »Pomsta Katullova« a
mnohé jiné stůjtež zde dokladem. Ovšem drama-
tické dílo, snad více než jiné, jest dítko šťastné
ruky a nálady autorovy. A jedno dílo téže peri-
ody umělcovy, nebo i doby pozdější, jest nepo-
měrně nepodobno dílu druhému. Nesvítí vždy
štěstěna na papír. Nesedí v každém inkoustu tytéž
geniální myšlénky — Jak praví Aretino.
Ze všech dramatických prací Vrchlickému nej
lépe se zdařila: »Noc na Karlštejně«. Ne-
dostihuje ji žádná jiná veselohra jeho, z luhů cizích
svou látkou čerpaná. Není v té shodě patrný pokyn
štěstěny, kam znovu se uchýliti a kde sbírati květy?
Pietro Aretino, byl pověstný a dobro-
družný básník italský ( 1556.) Snad možno bylo
by jej přirovnati k našemu Václavu Dači-
ckému neb francouzskému Cyranu, kdyby byl
nikdy neklesl až na stupeň zákeřníka z povolání a
pod niveau mravnosti, v těchto dobách ne právě
vysoké. Jsa nemanželským synem kteréhos šlech-
tice florenckého, nepožíval téměř žádného vycho-
vání. Dítě volných poměrů a nepříznivých okol-
ností. Z Perugie vyhnán, žil z milesti a podpory
papeže Lva X. v Římě. Leč i odtud byl vypově-
děn, když napsal své »Sonetti lussurio s i«,
#20
alto_textblock
#20
řadu znělek, v nichž veršem provázel obscoenní
obrazy Giulia Romana.
Na to žil život dobrodružný v Miláně a v Be-
nátkách. Byl to značný talent básnický, ovšem bez
mravní opravdivosti. Napsal tragedii: »Orazi a«
a komedie: »Mares- calco«, »Cortigiana«,
»Ippocrito«, »Talanta« »Il filosofo«.
v nichž věrně zobrazuje mravy své doby. Jsou
smutným svědectvím o demoralisaci souvěké i au-
torově. I novelly sprosté a lascivní, a saty-
rické básně proti kněžstvu: »Ragionamenti-
piace- voli« vyšli z jeho péra. Podivno, že
Arentino jako později francouzský Verlain dovede
se uchýl ti ve své tvorbě zcela k opačným polům
písemnictví. Z loktů Venuše klesá k nohám Ma-
donniným. Aretino napsal též: »Sette Sal mi
della penitenza« (parafrase sedmi žalmů ka-
jících), život Panny Marie, sv. Tomáše
Aquinského a sv. Kateřiny Alexan-
drinské.
Aretino byl naprostý nedostatek charakteru.
Spustlý v mravech, rozpustilý ve způsobech, spro-
stý, lakotný, bezohledný i mstivý. Stejně veliký
pochlebník svých přátel a příznivců, kteří penězi
jeho podporu si zakupovali, (sám Karel V daroval
mu zlatý, čestný řetěz a vyměřil mu roční důchod),
jako nejvýš nebezpečný těm, kdož si jej znepřátelili.
Zlatem zakupovány jeho pochvaly i mlčení. Sama
knížata se ho bála. Současníci zvali jej »bičem na
knížata«, božským (), jediným () pravdivým Are-
tinem !!!
Ukázati Aretina ve všech těchto jeho vlast-
nostech (o geniálnosti a bystrosti jeho jen se mluví)
a zobraziti jeho dobu, byl úmysl Vrchlického, když
as před 8 lety napsal svoji komedii. Nerv drama-
#21
alto_textblock
#21
tické práce jest jinak dosti jednoduchý. Aretino
při své návštěvě v domě benátského patricia Se-
rena svými narážkami na krále anglického, jenž
300 skudů mu věnoval a jichž Aretino dosud ne-
viděl, popudí vyslance jeho Mac Horna tak, že
jej Mac Horn vyzve na souboj. Aretino jest zra-
něn. Z obavy, aby mstivý Aretino svými lidmi
nedal vyslance zabiti, ukrýván jest tento nejprve
v domě Tintorettově, pak Tiziánově.
Až konečně vyslanec, maje této schovávané již po
krk, opustí úkryt dobrovolně.
Na teničkou tuto niť autor navazuje řadu epi-
sodních výjevů, jež s dějem daleko netvoří kom-
paktní, jednolitý celek a v nichž ony vlastnosti
jeho jsou patrny, jeho hrabivost, záletnost, úlisnost
i obratnost v policejních intrikách atd. Skvostnost
dikce, Vrchlickému vlastní, nedovede však na
dlouho udržeti zájem pro celou komedii. Hrdina
komedie jest málo v popředí postaven. Myslím
však, že pro svoji ničemnou povahu nezasloužil
vůbec té cti zdramatisování.
Režie p Seifertova byla velice pečliva.
Vnitřek atelieru Tintorettova s kopiemi klassických
jeho obrazů byl kabinetní kousek tohoto umění.
Pí. Laudová stejně nádhernými dobovými
úbory jako hrou byla velmi zdařilá patricijka An-
gela Serena. Aretino p. Šmahův byl případně
ostrý, rázovitý; upomínal však v mnohém na jiné
úlohy tohoto umělce. Pan Slukov v šarži šedi-
vého mistra Tiziána byl výborný; ale na úlohy
starců má jistě ještě p. Slukov dosti času. Pan
Vávra byl maskou velice případný Tintoretto.
Slč. Hilbertově v toilettě vysoké dámy ne-
bylo zcela volno. Souhra — hlavně ve 4. jednání
měla též své slabé momenty.
—k.