Str 832.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXIX.

hranice zemských přirážek by zvýšena býti mohla na 60%. V těchto mezích by byly samosprávné orgány co do ukládání přirážek úplně sa- mostatnými, pouze při ukládání přirážek k různým daním nestejným procentem, třeba v mezích přípustné výše, bylo by potřebí svolení vyššího samosprávného organu.

Povýšenka. Popisuje H. V. Burian. etošní rok 1904 se svým dlouhotrvajícím suchem jest nám také k něčemu do- brému. Naučil nás znáti některé druhy ovoce, které dovedou suchu lépe vzdorovati než jiné. Mezi hrušky, suchu vzdorující, bez odporu nutno počítati hrušku »Povýšenku«, kterou znázorňujeme obr. 271. V zahradě, kde jiné druhy hrušek zakrsaly, zaschly a zavadlé opadaly a stromy i listí shazovaly, hruška »Povýšenka«, mladá pyramidka asi 10letá, stojí zelená, živá, jako by sucha ne- cítila, a na ní visí velký počet pěkně vyvinutých plodů, každý aspoň na 560—600 g těžkých. Stromek rodí letos teprve po druhé. Co se týče úrodnosti, praví se o druhu tom, že úrodnost jeho jest značná, což by bylo je- nom doporučením. Strom roste silně do dřeva, má hojnost větví do výše vzpřímených, dlouhých a pěkně na všechny strany rozložených. Pupeny dřevní jsou sla- boučké a v koře letorostů jako zamáčknuté. Listy jsou veliké, podlouhlé, zakulacené při sťopce i hrotu, hluboko pilované, lesklé, tuhé a často skroucené. Sťopka listů jest silná a dlouhá. Strom roste na pláněti štípen silně, ale i na kdouli ukazuje vzrůst ne- méně dobrý; dobře s kdoulí vzrů- stá a tvoří zvláště pěkné pyramidy s pravidelným a hustým větvením. Na kdouli hodí se tento druh také jako výtečné mezišlechtění pro ta- kové druhy, které s kdoulí ne- chtějí dobře srůstati. Na kdoulích štěpovaná hruška »Povýsenka« jest mnohem úrodnější a ranněji počíná roditi než na plá- něti. Také plody jsou pravidelně s kdoulové podložky větší a štávna- tější, než s pláněte podložky. Velikost plodů jest značná a rád bych je vřadil mezi ovoce veliké. Tvar plodů jest dosti rozmanitý, ale nejvíce plodů mívá tvar zvonce na obr. 271. znázorněného s vy- pnulinami mírně nadzvednutými. Největší šířka plodu nalézá se při jeho pravidelně zaokrouhlené zá- kladně. V hořejší části kuželovitý tvar hru- šky bývá nejčastěji trochu přiškrcen. Jedna strana hrušky vždy více jest vyvinuta než strana druhá a ať ji rozřízneme po délce z kteréhokoliv místa, vždy obdržíme dvě půlky nestejné. — Slupka »Povýšenky« jest dosti silná, silně zelená, hladká, okolo kalicha i sťopky přirezavěle skvrnitá neb mřížkovaná, ale kožitá skvrnitost tato také často úplně schází neb se jen při sťopce nalezá. Celý povrch slupky jest hnědě tečkován — tečky jsou velké, husté a dobře patrné. Při uzrání plod nabývá barvy žlutavo-zelené až žlutavé a slupka pružná měkne. Sťopka jest poměrně dosti krátká, silná, rezivo-hnědě zbarvená, dužnatáa v zelených částech hnědě tečkovaná. Sedí pevně

vetknuta do mírného důlku s přečnívajícími hrbolky. Zatknutí sťopky je vždy trochu se strany a sťopka je obyčejně něco zahnutá. Kalich sedí na povrchu, jest otevřený s ma- lými tenkými lístky barvy šedočerné a obklopen nestejně vysokými hrbolky. Semenník jest slabě vyvinut a v těsných, dlouhých pouzdrech kryjí se dlouhá, černá, obyčejně nevyvinutá jadérka. Plné jádro, jest jen slabé a barvy černé. Dužina jest plynná, velmi šťávnatá, okolo semenníku hojně krupičkovatí, což jí není nikterak na závadu. Jest chuti trochu silněji nakyslé, tříslem natrpklé a jen mírně koře- něné. Jsou jiné druhy ovoce mnohem sladší,

Obr. 27. Hruška „Povýšenka“

kořeněnější než »Povýšenka«, ale tato jest velmi osvěživá. Je to u nás jedna z největších máslovek letních a uzrává u nás v srpnu a až do konce srpna se udrží. V okolí velkých měst, lázní a velkých ovocných trhů zasluhuje hruška »Povýšenka«, aby se jako dobrá má- slovka pěstovala, protože jest značně úrodná, že se dobře vyvinuje i za nejsuššího letaa zevnějškem svým láká ku koupi. U nás jest hruška tato ještě velice málo rozšířena a skoro neznáma, ačkoliv ji ve školkách francouzských doporučují více jak po padesáte let. Kdo by hrušku tuto chtěl, obdrží ji v Troji, možná také u p. V. Vacka v Pa- mětníku, u V. Maška v Turnově a jinde. -

Uschovávání vinných hroznů. hceme-li míti i v době zimní zásobu čerstvých vinných hroznů, počínáme sobě následovně: 1. Vyhledněme sobě keř s nejkrás- nějšími hrozny, a sice pokud možno- v poloze chráněné, tedy u zdi nebo štítu. Hrozny k uschování určené se opatrně pro- hlédnou a veškeré od hmyzu ožrané neb- nahnilé bobule se nůžkami odstraní, aniž by se hrozen vzal do ruky, neb jemný ná- dech jinovatky nesmí býti setřen. Každý jednotlivý hrozen vsune se opatrně do sáčku ze škrobeného tylu, a sice tak, aby bobule nepřilehaly na stěny, neboť by k nim pak měly vosy i mouchy přístupu. Hrozny pone- cháme na keři pokud možno nejdéle a když nastanou mrazíky, tu nutno hlavně na noc pomocí rohoží nebo jakékoli příhodné při- krývky před zmrznutím hrozny chrániti. Je-li poloha chráněna, tu pod pokrývkou ani při 6° R. hrozny nezmrznou. Jakmile nastanou mrazy tužší, nutno bez odkladu hrozny uřezatia v chladné studené místnosti jednotlivě uložiti. 2. Máme-li k použití půdu s doškovou střechou, tu možno rovněž hrozny bez vel- kých obtíží uschovati. Hrozny se jednoduše co možno nejpozději sklizí a sice při řezání vždy jen za sťopku uchopí a opatrně hrozen vedle hroznu na lísky vyložené čistou slá- mou ukládají a na půdě uloží. Čas od času nutno hrozny kontrolovati k vůli myším a pak nahnilé bobule opatrně nůžkami vystříhnouti. 3. Rovněž chladnou, suchou ko- moru neb světníci možno použiti k uschování hroznů. Napneme sobě od stěny ku stěně drát neb silný mo- touz a hrozny se jeden vedle druhého na drátzavěšují tak, aby se nedotýkaly. 4. Jeden z nejlepších způsobů, který ve Francii a Španělích se- hojně užívá, jest následujující: Ve- zme se čistá bedna nebo sud a opa- tříme sobě přiměřené množství kor- kových pilin. Na dno bedny neb sudu nasypeme vrstvu pilin, načež se hro- zny řežou a ihned ukládají do sudu tak, aniž by se jeden druhého do- týkal, a pak se zasypou vrstvou výše. uvedených pilin. A tak se pokračuje až jest bedna plná, načež se důkladně uzavře a v suchu a chladnu uloží. Chceme-li hrozny použit, tu se opatrně- vyndávají, suché piliny se vy fouknou a pak trochu čistou vodou opláchnou. 5. Uříznou se hrozny i se dřevem révovým — a sice pod i nad hroznem necháme as 15 cm kousky vinného letorostu — načež se obě řezné plochy dobře smolou zalejí neb štěpař. voskem zamaží. Hrozny rozvěsí se na půdě neb v komoře. 6. Použije se k účeli tomu jakékoli láhve, do které se dá čistá voda, ku které se při- mísí část dřevěného uhlí nebo i obyčejné ku- chyňské soli, což se činí k vůli tomu, aby se voda nekazila. Pak ustřihneme hrozny s větví as 30 cm dlouhou a zastrčíme do vody. Dobré jest vodu až každý týden obnoviti. Bílý zahradník král. čes. zem. utř. hosp. školy v Chrrudin

Noviny národohospodářské.

Obilím bylo ve Spojených Obeích oseto v r. 1903: 180.5 mil. akrů (1 akr = 0.405 ha).