Ročník XXIxx.

V Chrudimi, dne 22. září 1904.

Číslo 51.

Hospodářsk

list.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průnyslu, národnímu hospodářství a samosprávě.

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K. půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036. — Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí

Majitel a redaktor Adolf Eckert, řiditel střední hospodářské školy v Chrudimi v.v. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. B. Beniš, místopředseda hosp. spolku v Němčicích. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — A. Dokoupil, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — Hess F., řiditel hosp. školy v Lounech. — F. Hessler, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — Y. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. — Lukáš F., učitel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — Dr. J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, statkář v Hor. Počernicích. — Pavec A., řiditel lučebních továren v Kolíně. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — K. Šafránek, řiditel zim. hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. — Štěpánek A., řiditel velkostatku v Medlešicích. — T. Švehla, řiditel zim. hosp. školy v Litomyšli. — J. Trojan, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, řiditel zem. hosp. výzkumné stanice pro pěstění rostlin v Brně. — F. Úysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Obsah: Tržební smlouvy a naše říše. — Ochranná akce rolnictva. — Rok bruselské cukerní kon- vence. — Slovo na uváženou. — Krmení koní bez ovsa. — Úprava slámy ku krmení. — Nové ho- spodářské stroje. — Nejrannější zelená píce na jaře. — Přirážkové hospodářství. — Povýšenka. (H. V. Burian.) — Uschovávání vinných hroznů. (V. Bílý.) — Noviny národohospodářské. — Drobné zprávy. — Rozmanitosti. — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spolkové. — Literatura. — Zprávy tržní. — Uprázněná hospodářská místa. — Re- klama. — Zasláno. — Inserty.

Tržební smlouvy a naše říše Obkličující manévr Německa př obnovování tržebních smluv. Osamocování Rakouska při obnovování tržebních smluv obkličujícím manévrem Německa se daří. Sotva že Německo před- stihlo naše diplomaty při uzavření tržební smlouvy s Rusí: docházejí zprávy, že ně- mečtí jednatelé s plným zdarem ukončili vyjednávání o tržební smlouvu s Rumun- skem, jímž bude doplněna tržební smlouva Německa s Rusí — a to na neprospěch Rakousko-Uherska! Tato smlouva bude novým a to důleži- tým článkem řetězu, jímž Německo obe- píná Rakousko, a bude míti velký vliv na další vývoj tržby naší s východem, jež se — po výtce vítěznou konkurencí Ně- mecka — na balkánských trzích a v Malé Asii stále nepříznivěji utvařuje. Smutným toho dokladem jest pro naši říši povážlivé utvařování se poměru obchodní plavby na Dunaji, jež jest naší nejdůležitější ob- chodní cestou na východ. Ze zpráv „Pest. Lloydu“ o plavbě Že- leznými vraty na Dunaji vychází, že se obchod po Dunaji směrem z Rumunska a Srbska do Uher r. 1903 zvětšil o 54.5 9; oproti tomu však že se doprava směrem z Uher do Srbska a Rumunska „zmenšila o 38%%“. Z toho patrno, že z upravení Du- naje v Železných vratech má největší pro- spěch Rumunsko a Srbsko. Poplatky, jež z plavby Železnými vraty Uhry vybírají. nestačí již ani k uhražování úroků nákladů, jež upravení Železných vrat vyžadovalo. Obchod uherský po Dunaji nevzrůstá doprava dunajskou paroplavební společnost od r. 1900 stále klesá.

Přívoz surovin z balkánských zemí do Uher vzrůstá; oproti tomu vývoz z Uhe na východ po Dunaji klesá. Poněvadž se tržební rozvaha Srbska a Rumunska v posledních letech nestala aktivnější, jest patrno, že Rakousko- Uher- sko ztrácí v těchto zemích po výtce kon- kurencí německou trh. Novou tržební smlouvou Německa s Ru- munskem bude tento kritický proces uspíšen. K takovým koncům vede geniální poli- tika našich geniálních diplomatů! II. Nová tržební smlouva Rakouska s Italií jest na 10 roků uzavřena a vstoupí 1. ledna 1905 v život. Smlouva ta jest zřejmým neúspěchem naší diplomacie. Vlaši se ne- tají úspěchem při jednání o tuto smlouvu pro své vinařství dobytým. Dle zpráv z Říma byly podmínky rozře- šení otázky vinného cla při uzavírání této smlouvy, před ujednáním s Rakouskem, hosp. spolkům a obchodním komorám v již. Italii dobře povědomé a proto prý není odůvodněnou obava, že by vzbudilo ne- spokojenost toto ujednání, dle něhož může býti z Italie do Rakouska od 15. září do 31. prosince 1904: 500.000 hl bílého vína při clu 15 až 17 K přivezeno a dle něhož počátkem r. 1905 nabude platnosti autonomní celní sazba. Jakého přijetí se dostane tomuto ujednání v kruzích našich vinařů, jimž bylo slibo- váno, že bude „vinná klausule“ koncem ledna 1904 definitivně odstraněna? Uvedeným ujednáním s Italií tato celní výhrada v nové, pozměněné formě oživuje. Důslednosti tohoto ujednání naši jednatelé s Italií — jako obyčejně — nepostihli. Tímto ujednáním se především uměle podporuje rozšíření tržby italským vínem v naší říši. Nárok na podobné výhody budou zajisté také jiné státy při jednání o obchodní smlouvy s naší říší vyžado- vati. Při vyhražování největších výhod pak takováto výjimečná ujednání sevšeobecní. Čím dále jednání o nové tržební smlouvy postupuje, tím zřejměji vystupují obrysy příští mezinárodní tržební situace; tím jasněji postřehujeme, že tuto, pro hospo- dářskou budoucnost naší říše osudnou

bitvu vinou strůjců náší tržební politiky, vinou pouze na papíře odpovědných řídí- cích státníků našich — prohráme

A

Ochranná akce rolnietva, podnícená hrozivými následky letošního sucha, budí v nerolnických kruzích — zvlá- ště pak v různých táborech sociální demo- kracie, — více méně prudký odpor, jenž se hlavně obrací proti zvýšování ceny mléka. Nehájíme zajisté stanovisko, že by mělo rolnictvo letošním suchem nastalých po- měrů snad používati k libovolnému zvý- šování cen plodin a j. výrobků zeměděl- ských, jímž by se výživa širokých vrstev dělného lidu ztěžovala; ale na tom trváme, že má rolnictvo právo svou hospodářskou existenci chrániti domáháním se takových cen za své plodiny a j. výrobky, aby jimi byly uhraženy nejen skutečné náklady vý- roby, ale také potřeby jeho domácnosti. Jest přece přirozeno, že měnící se po- měry výroby vůbec mají vliv na ceny vý- robků. Tato zásada — jež se při výrobě průmyslové pokládá za samozřejmou — při zemědělství se namnoze podvrací. Nemůže býti zajisté nižádné pochybno- sti, že letošní sucho má nejškodlivějšího vlivu na chov dobytka, že při nedostatku píce náklady chovu domácího zvířectva vzrůstají a že veškeru výrobu při tomto chovu zdražují. Za těchto poměrů jest přirozeno, že rolnictvo vyhledává úhradu těchto větších nákladů zvýšováním cen výrobků živo- čišných, zejména ceny mléka. Tak postupuje rolnictvo netoliko v Če- chách, ale také v jiných zemích rakou- ských, v Německu a j. Tak n. p. valné shromáždění obchodníků mlékema j. interesentů ve Vratislavi usneslo se, aby byly ceny mléka jednotně upraveny a aby 1 7 mléka prodáván byl po 18 pf. Shromáždění rolníků v Duisburku usne- slo se na zvýšení ceny mléka o 2 pf. — V Eilenburku jest cena mléka od 15. srpna zvýšena. — V Oelsu byla zvýšena cena mléka z 12 na 16 pf. —— V Peine stanovena cena mléka místo dosavadních 14 na 16 pf., ve Waldenburku na 18 pfen. a j. a j.