#1
alto_textblock
#1
Strana 18.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
září 1913. číslo 246
#4
alto_textblock
#4
pecia senilis), nebo zjevem předčasným (alo-
pecia praematura).
Stařecké vypadávání vlasů po-
číná jako přirozený zjev v pokročilém věku
tím, že nejprve vypadávají vlasy na čelní hra-
nici vlasaté části hlavy číli kštice, takže čelo
se stále více prodlužuje k temeni. Vypadávají
většínou vlasy, které dříve sešedivěly, ale še-
divění samo není vlastní příčinou vypadáváni
vlasů, která spočívá ve zmenšeném již tvoření
se nových prvků (buněk) tkaňových, jaké se
ve stáří vyskytuje nejen na kůži, nýbrž iv
ostatních částech tělesných. Kůže na místech.
odkud. vlasy vypadaly, jest hladká, napiatá,
lesklá, ztenčelá a často mastná. Proti staře-
ckému vypadávání vlasů, postihujícímu mno-
hem častěji mužské nežli ženské pohlaví, nen
žádného léku, podobně jako není léku prot
stárnutí.
Důležitější nežli vypadávání vlasů ve stá-
H jest vypadávání vlasů již v mladých létech.
které nastává buď beze zjevné příčiny (alope-
cia idiopathica), nebo jest příznakem různých
chorob (alopecia symptomatica).
U mnohých mladých lidí začnou vy
padávati vlasy beze všelikého doká-
zatelného onemocnění vlasů neb
kůže, ze které rostou. V některých přípa-
dech vypadávají vlasy zcela nepravídelně, t
jest na nejrůznějších místech hlavy současně
nebo po sobě, jindy zase pozorujeme, že vy-
padávají vlasy na jednotlivých místech hlavy.
majících podobu terčů.
Toto terčovité vypadávání vla-
sů (alopecia areata) začíná na jednom místě.
nebo současně nebo rychle za sebou na něko-
lika místech vlasaté části hlavy (též vousů)
tak, že uvnitř malého terče všecky vlasy ne-
pozorovaně úplně vypadnou beze stopy a
kůže na tomto místě jest úplně hladká. Vlasy
na hranici takového lysého terče jsou tak
uvolněny, že při nejmenším zatažení za ně
povolují nebo samovolně v několika dnech
vypadnou. Takovým způsobem zvětšují se
lysé terče čili terčovité lysiny a stálým šíře-
ním se a splýváním sousedních lysých terčů
může během půl až jednoho roku větší čásí
vlasaté hlavy státi se lysou. Tento chorobný
pochod může se však také po několika měsí-
cích opět zastaviti a to tak, že nejprve vlasy
na hranici lysiny zůstanou pevně vězeti
kůži, na lysých místech pučí nejprve tenké.
nezbarvené, pozdějí silnější a zbarvené vlasy
takto začnou vlasy, někdy třebas až za jeden
i dva roky znovu pravidelně růsti k veliké
radosti postižené osoby, vzácnějí pak vypadá-
vání vlasů pokračuje neúprosně dál a dále, až
konečně vypadají nejen vlasy, nýbrž i vou-
sy, obočí, brvy i chloupky na celém těle, ale
ani v takových nemilých případech není úplně
vyloučeno, že vlasý, třebas i po létech opětně
narostou.
Příčina tohoto terčovitého vypadáván
vlasů není dosud úplně objasněna, nejvíce se
podobá pravdě, že je to onemocnění čivů.
ovládajících výživu příslušných částí kůže
(čivů trofických), čemu by nasvědčovalo mimo
jiné věci také to, že na lysém terči mohou se
opět vlasy objeviti téměř současně, jako by
přes noc, podobně, jako se dříve byly sou-
časně uvolnily a vypadly. Ohraničené (terčo-
vité) nebo rozptýlené, (diffusni) vypadáván
vlasů (beze všelikých změn kůže) bývá někdy
také následkem onemocnění určitých čivů ob-
vodových nebo mozko-míchových, na příklad
následkem neuralgií a migraeny, obrny čivu
lícního, úderu bleskem a podobně. Čivovému
původu předčasného vypadávání vlasů na-
svědčuje dále to, že předčasné plešatění bývá
v některých rodinách dědičné a že vlasy zač-
nou vypadávati mnohdy po deprimujících do-
jmech duševních, jako po velkých starostech
po intensivní práci duševní, po zármutku
podobně.
Objevování se terčovitých lysin na hla
vě pozoruje se také při chorobě vlasové, za
viněné zvláštní plísní a nazývající se opar ly
sivý (herpes tonsurans). Obě tyto podobné
choroby liší se však vzezřením vlasů postiže-
ných a lysé kůže, neboť při terčovitém vypa
dávání vlasů (alopecia areata) jest kůže lysin
hladká, bílá nebo někdy jen mírně začerve
nalá, beze šupin (lupů), bez vyrážky a ne-
svědí, kdežto při oparu lysivém (herpes ton-
surans) bývá lysé místo pokryto puchýřky
(oparem), neštovičkami, šupinami (lupy]a
pahýly ulomených vlasů, trčících z míšků vla-
sových (jako po oholení). Terčovité vypadává-
ní vlasů není nakažlivé pro jiné lidi, kdežto
opar lysivý přenáší se na vlasy jiných osob.
Mnohem častěji nežli beze zjevné příčiny
vypadávají vlasy předčasně při onemocně-
ních kůže hlavy, zejména míšků vlaso-
vých a žlaz mazových. Tak vypadávají vlasy
a sice trvale (nevyléčitelně) z jednotlivých
míšků nebo ze skupin míšků ve případech, kde
míšky ty zašly (zanikly) následkem hnisání a
potomního zjizvení, na přiklad při trudovi-
ně (akne), sykose, neštovicich, vře-
dech syfilitických, lupusu, nebo kde
následkem husté infiltrace buněčné (exsudá-
tu) zakrněly (atrofovaly) vedle kožních brde-
čků (papill) také vlasové brdečky, jak tomu
bývá při některých vyrážkách syfili-
tických (syfilidech malopupencových), li.
šejích (lichen ruber), dále při dvou plísňo-
vitých chorobách vlasů, totiž při oparu ly-
sivém a favusu, při kterých mechanický
flak a účinek rostoucích hmot plísňových spo-
lu s provázejícím je zánětem kůže má v zá-
pětí uvolňování se a vypadávání vlasů a po-
zději zakrnění (atrofii) brdečků vlasových
zaniknutí míšků vlasových.
Kdežto vypočítané choroby kůže hlavy
zaviňují vypadnutí vlasů zen na místech zcela
malých, vypadávají vlasy ve mnohem větším
rozsahu nebo v celém obvodu vlasaté části
hlavy následkem rozsáhlých (diffusních) prud-
kých zánětů kožních, jako jest prudký
ekzem a růže (erysipel), po kterých nemo-
cech často všecky vlasy vypadnou, ale po vět-
šině opět narostou. Příčinou vypadávání vlasů
při těchto prudkých nemocech jest mocný zá-
nětlivý výpotek (exsudát) do míšků vlasových
a patrně i podobný stav kořene vlasového.
Mnohem častěji nežli právě uvedené prud-
ké záněty kožní bývají příčinou vypadávání
vlasů vleklé, s výpotkem spojené choroby
kožní, totiž vleklý ekzem, lupénka
tupriasis), lišej červený (lichen ruber) a
suizotok (seborrhoea), které všecky cho-
roby jsou provázeny olupováním se pokožky
hlavy v podobě tak zvaných lupů. Z této sku-
#5
alto_textblock
#5
piny kožních chorob poměrně nejčastěji zavi-
ňuje vypadávání vlasů mazotok (seborrhoea)
Dostavuje-li se mazotok dosti prudee
(seborrhoea acuta), jak tomu bývá na příklad
po tyfu břišním, po zánětu plic, neštovicích.
horečce omladnic, těžkých krváceních, tu z-
čnou vlasy najednou vypadávati, ale zpravidla
po několika měsících opět narůstají. Možná
že příčínou vypadávání vlasů po těchto těž-
kých chorobách vedle mazotoku bývá také
seslabená výživa kůže hlavy následkem po-
kleslé výživy celého těla.
Horší následky mívá ponenáhlu se vyvi-
nující vypadávání vlasů, mající původ ve
vleklém mazotoku (seborrhoca chronica).
V takových případech prvý čas, na příkla
jeden až dva roky pozorují se jen příznaky
mazotoku, to jest hojné olupování kůže hla-
vové v podobě jemných šupinek (lupů), teprv
později vypadávají vlasy a dostavuje se lysi-
vost. Při česání nebo pouhém vjetí prsty do
vlasů i samovolně vypadává nápadně mnoho
vlasů, za několik let vlasy značně prořídnou,
nově vyrůstající vlasy jsou krátké, tenké
brzy opět vypadávají, takže posléze celé čelo
a témě stane se lysým. Vleklý mazotok mívá
původ v chudokrevnosti, dostavující se zase
po oslabujících prudkých i vleklých nemocech
celkových, dále v bledničce žen, v syfilis,
souchotinách, v zažívacích poruchách, rako-
vině a podobných chorobách.
Ze stručného vylíčení způsobu a příčin
vypadávání vlasů jest vidno, že vypadáváni
vlasů není žádnou samostatnou chorobou.
nýbrž že je to příznak nebo následek celo
řady chorob kůže hlavy i chorob celkových
které může správně rozpoznati jedině lékař
a dále že vypadávání vlasů nemožno léčiti ně-
jakým universálním prostředkem, nýbrž že
nutno v jednotlivém případě používati v prvé
řadě prostředků, namířených proti chorobě
jejímž následkem vypadávání Mlasů jest. Vý-
slovně pak nutno upozorniti na to, že pro-
středků, které by přímo podporovaly vzrůst
vlasů vlastně není, nýbrž že jedině přiměře-
ným ošetřováním vlasů a rozumným pěstěním
kůže hlavy možno vypadávání vlasů zamezit
neb aspoň u větší míře obmeziti a tak nepří-
mo docíliti toho, aby vlasy nerušeně rostly
pokud ovšem půda vlasová neodumře. S to-
hoto stanoviska nutno tedy pohlížetí na pro-
středky, nabízené v obchodech proti vypadá
vání vlasů, tvoření lupů nebo přímo pro pod-
porování vzrůstu vlasů.
(Dokončení.)
#6
alto_textblock
#6
Literatura.
#7
alto_textblock
#7
Glossujíce nedávné vydání pro mládež a prá-
vě oznamované nové bibliofilské vydání „O hla-
sů“ F. L. Čelakovského), chceme vzpome-
nouti krátce významu „Ohlasů“ pro vývoj našeh
básnictví. Čelakovský na sklonku let dvacátých
minulého století stál na výši doby, objímaje svými
jarými pažemi celou kulturní oblast soudobého če-
ského ducha, a byl přímo předurčen svými dispo-
sicemi, aby sehryl úlohu národního reka a za-
chránce. Vlna kosmopolitismu, kterou přivedl k
nám Kollár, vyžívala se chudě a jak jsme viděli na
Jablonském, dospěla později k naprostému roz-
kladu, jež se toliko maskoval zachyceným tem-
pem dobového vkusu let čtyřicátých, a bylo n
čase, aby hned za ní následovalo vroubování chu-
dého štěpu básnického slova svěžím proutkem
poesie lidové. Pohled na celý další vývoj. hlavně
pe vstupu přes práh obtížných vysilujících krist
do doby moderní v letech šedesátých a sedmdesá-
tých dokazuje, jaký dalekosáhlý význam měla tato
zahradnická práce, která ovšem nestala se z čista
jasna, nýbrž byla připravována, pro celý proces.
kterým se musila naše poesie propracovati ke ko-
nečnému vytřibení. Vždycky, kdykoli se zahledí-
me zpět do doby obrozenské a obíráme se ně-
kterým význačným zjevem, zamyslíme se nad tím.
jak naší buditelé, kteři měli často tak dobrou ško-
lu v cizině, kteří vkusenr při volbě svých básni-
ckých lásek stáli přece tak vysoko a pochope-
ním, projevovaným při četbě velikých děl, mohli
se nejednou dle slova Rafaelova rovnati s jejich
tvůrci, ve vlastní práci nevycházeli těměř z mezi
jakési umělecké naivity, uměleckého dětství. Tím-
to dojmem působí na nás i Kollár, zjev tak roz-
lehlý a pathetický, třeba že povznesl se k nebý-
valému dosud rozletu myšlenky básnické ve své
době. To vše byla marná snaha po udržení kroku
děcka s cizími obry. Proto, hořel-li v některém
duchu básnický oheň, mohl se s prospěchem vliti
toliko do zušlechtěného výrazu naivní písně li-
dové. To cítil mimoděk Čelakovský a celý jeho
zjev, ačkoliv nepostrádal velkých cizích lásek, byl
hned od počátku prodchnut atmosférou národní
pisně,v ní se koupal hned, jakmile ucítil v sobě
básnickou jijskru, jí se znenáhla dával víc a více
prostupovati, až konečně nahromaděná síla toholo
ovzduší vzňala se v něm v realisování celé tét
utajené myšlenky, která české poesii dala pravý
zdravý směr. Vidíme, že ještě v druhé polovici
století básníci jistě posvěcení prodělávají ve vý-
voji svém podobný očistný proces, v němž dosáhl
takového pamětihodného vítězství Čelakovský.
Odcházející zjev Ouisův byl nám toho dokladem.
jak jsme již v jeho nekrologu ukázali a Quis přece
mluví za zjevy mnohem rozlehlejší, mezí nimiž
Sládek je nám nejdražší. Léta žedesátá snesou ji-
stou obdobu s lety dvacátými; obě období tvoři
dva památné vývoje v našem básnictví, obě nám
ukazují těžký zápas českého ducha o vyšší umě-
leckou schopnost českého slova. Ještě po půl sto-
letí ukázalo se, že sklon k poesií lidové může býti
záchranou některých básnických duchů, jimž zá-
pas o složitější výraz nových světových hodnot
mohl býti osudný, kdyby byl vyčerpal všechny
jejich síly. A proto jistý druh vděčnosti poutá
naše sedce k F. L.. Čelakovskému. S šířícím se po-
citem dlužníků dovedeme jen bráti do rukou jeho
dilo, které vytklo naší poesii směr záchranný, k
němuž by se uchylovala k načerpání nových sil
v evysilujícím zápasu. Nově projevený vydavatel-
ský zájem o tyto zapadlé poklady, k nimž dnešní
čtenářstvo má si hledati cestu ať již jakkoli, třeba
významem jejich aktuálnosti v době, na jejími
obzoru zmizel zářivý fantom sbratření slovanských
národů balkánských u příležitosti vášnivého boje
za osvobození z tureckého jha, je toliko splátkou
velikého dluhu, jímž jsme povinováni autoru. „O-
hlasů pisní ruských a českých“. Nebudeme k nim
zde přistupovati blíže, neboť vynořil by se opět
před námi zvláštní problém, který jsme pomáhali
luštiti již na jiných místech (na př. v České Revuij.
problém zvláštního druhu: proč Čelakovskému s
zdařil „Ohlas písní ruských“ více než „Ohlas písní
českých“? Určili jsme k nim toliko nejhrubšími
rysy přístup v celé perspektivě naší literární mi-
nulosti, neboť předpokládáme, že hrdinný postol
jejich autora, který vzal na svá bedra celý ná-
rodní osud v letech dvacátých a dovedl zapěti na
konec píseň touhy opuštěné Mignon, postoj to.
který řeší rázem celý tento obtížný problém, je
našim čtenářům znám z článku, v němž jsme na-
črtli silhuetu Čelakovkého na základě jeho ko-
respondence.
Pečlivé vydání Máchalovo je nejlepší vydání
které bylo u nás pořízeno od vydání Bílého. Po-
volaný odborník podal vytěžky svého dlouhole-
*) První vyšlo ve Světlech, sborníku četby
školní, úvodem a výklady opatřil J. Máchal, nákl
Jana Laichtera, druhé oznamuje K. Dyrynk a I
Bradač, kteří chtějí tento básnický skvost podati
konečně v dokonalé formě: v textu věrně dle vy-
dání prvních — text prohlédne Fr. Táborský —
ypograficky dokonale a řemeslně správně vyti-
ztěný a svázaný s titulní mědirytinkou V. HI. Brun-
nera.
#8
alto_textblock
#8
tého vilného studia (srovnal „Ohlas písní ruských“
s předlohami) formou věcného a přístupného vý-
kladu a rovněž svými pilnými poznámkami vy-
konal neocenitelné dobrodiní pro mládež, jíž je
kniha určena.
Vyhovujíce žádosti vydavatelů chystaného no-
vého vydání, bibliofilského, v němž má vyvrcholt
dosavadní vydavatelský zájem o knihu Čelakov-
ského, oznamujeme je, podotýkajíce, že jména pra-
covníků, kteří se k tomuto úkolu spojili, zaručuj
nám předem kvalitu jejich společné práce.
#11
alto_textblock
#11
Poslední dva svazky Topičova „Osení“, zná-
mé a osvědčené sbírky knih mladýcch čtenářů, ob-
sahují kořist pro milovníky literatury memoirové
cestopisné. Jsou to dvě milé knížky, tím milejší nám.
protože vyhledaly tuto kořist z produkce domácí
První je „Výbor vzpomínek Svatopluka
Čecha“, který pořídil pronikavý znalec jeho bás-
nického díla, dr. Arne Novák, opatřiv své vydán
pietní studit „Svatopluk Čech a jeho vzpomínky -
Hned za titulním listem zírá na nás drahá tvář.
zdětinštělá jaksi stářím, ze zahradního pozadí, jed-
na z posledních podobizen básníkových, a vy-
jadřuje tak názorně dojem, který se utváří z rysů
črtajících duchovní podobiznu básníkovu, ve vlast-
ním obsahu knihy. Švatopluk Čech je jeden z ne-
četných našich „milovníků a mistrovských oživo-
vatelů vzpomínek“ [tak jej charakterisuje pisatel
úvodní statil, a výsledek této první detailní práce
literárné historie, který se nám v Novákově vý-
boru předkládá je z části přispěvkem k charak-
teristice způsobu jeho tvoření. Mladým čtenářům
plyne z toho neobyčejný získ, nemoť umožňuje se
jim důvěrnější styk s autorem a bylo by si přáti.
aby počin Novákův vyvolal podobných prací více.
Třináct obrázků, z nichž většina obsahuje Čecho-
vy vzpomínky z mládí, vybrané buď z knih vzpo-
mínkových, které zabírají v Čechově literárním
díle nemalé místo, nebo polovzpominkovýcha
ostatek zahrnuje črty z cest cizinou i domovem
dovede působiti osvěžujícím dojmem nejen na mla-
dé čtenáře, ale i na jejich přátele. Vzpominky z
mládí dovedou vyvolati v nás hřejívé city a jsou
pro nás poutavé zvláště koloritem starosvětského
pozadí, na němž rostou. Tak po úvodních „Prv-
ních dětských dojmech z přírody“, které jsou ve-
dle své dojmové malby či právě jejím přičiněním
zajímavým psychologickým příspěvkem k studiu
dětské vnímavosti, dýchne na nás v čísle „Po-
prve v Praze“ poesie staré Prahy se zjevy dvou
starých vlastenců: Krolmusa a Amerlinga, v „Ce-
stování domů ze studil“ poesie starých dostavní-
ků a formanských vozů, otevře se před námi kus
malebného Studentského života v „Klementině“a
„V seminářské zahradě“, letmý pohled nás poučí
o vlasteneckém a literárním ruchu v letech šede-
sátých v „Mladistvých dojmech z četby“ a „Prv-
ním literárním úspěchu“ a celá tato oblast starého
světa je působivě zakončena „Vzpominkou na vál-
ku s Prusy“. Malba přírodní a národopisná vystří-
dává tento náš zájem v črtách z Kavkazu „Adi-
ge“ a „Město v skále“, jakož i v zbývajících: „Na
Radhošti“, „Výlet do Kutné Hory“ a „Obrázekz
cesty
Neméně milou knížkou je nejnovější číslo
„Osení“: Na horách, obrázky ze slovinských
Alp, které napsala známá starší autorka prací
skoro vesměs cestopisných, Anna Řeháková.
Měli jsme nejednou příležitost zminiti se o této
sympatické dámě, která mezi našimi píšícími že-
nami představuje zvláštní téměř osamocený tye
vášnivé cestovatelky, neopouštějící svého genru
ani v pracích povídkových. Tentokráte vrací se k
slovinským horalům, které si zamilovala, sezna-
mujíc se s nimi po dlouhá léta, na svých častých
potulkách po Gorensku, jak se nazývá severní
část Kraňska. Vypravuje tu dětem o životě těchto
horalů, proplétajíc své povídkové náměty vložka-
mi svých bohatých zkušeností, takže prosté obráz-
ky, zachycující zajímavé horalské typy, se šíří
vyčerpávají pozadí v celém dosahu. Je-li volena
tato forma pro děti, jimž se tu umožňuje poznán
kraje do všech zeměpisných a národopisných po-
drobností, zaslouží poetická cena malebných lí-
čení krás alpských pozornosti čtenářů dospělých
A malebné partie tvoří základní rysy, jimiž se Go-
rensko zapisuje do naší představivosti. Skizzář ce-
stopiscův je pln zachycených dojmů, a má-li před
námi naplnití plátno, je mu k disposici celá ta zá-
soba, sama se nabízející malířové ruce k použití
takže o poutavé znázornění je tu předem posta-
ráno. Chválíme si. jak vhodné přiležitosti autorka
si vždy zvolí k tomuto sáhnutí po výkladu nastřá-
daného materiálu, jak obratně vyplétá vlastní ni
vypravování z takových rozvážně navázaných zá-
vitů. Uznáváme na konec, že náměty povídkové
vyjadřují toliko snahu po přístupnějším znázomnění,
kdežto charakter zůstává cestopisný. Autork
vládne onou vlohou poutavého vypravování, která
dovede přetvořiti každou i přejatou látku formou
svého podání a může se uplatniti hlavně zde před
forem mladého čtenářstva, nalézajíc výraz neo-
byčejně prostý a názorný. V pěti obrázcích vy-
čerpala tu život slovinských horalů, ličíc jej stří-
davě buď ve spojení s nějakou tužší dějovou zá-
kladnou nebo prostě v čítání dojmů a zkušenosti
Tak jdou za sebou „Odveta lovce Smoliny“, kde
vystupuje typ horala, jemuž vzkypí krev sprave-
dlivým hněvem, ale nikdy mstou, a „Laviny“. mal-
ba horských hrůz, opírající se o události, jdoucí
hluboko do historické minulosti, „Jak Fran Zvo-
nar hory miloval“, obrázek života alpského vůd-
ce turistů, dýšící dojímavým citem, poutajícím
slovinského horala k jeho hornaté domovině přes
všechny její hrůzy, a „Na salaši“, náčrt tohoto
zvláštního života, vytrženého z lidské pospolitosti.
až konečně číslo poslední shrnuje v sobě všechnu
pocsii obyvatelů a jejich života, v němž nejednou
drtivá síla živlů rozsuzuje nicotně lidské spory
„Když hory jdou“.
Doporučujeme vřele obě knížky pozornosti
jak mladých, tak i dospělých čtenářů. A. V.
#12
alto_textblock
#12
Paedagogická literatura.
#13
alto_textblock
#13
Ročenka. Rozhledy po písemnictv
pedagodickém. Ročník třetí (1911). Nákladen
Dědictví Komenského. Cena K 4.80. V paedagogi-
ckém světě českém stále byla uenávána nezbyt-
nost vydávání důkladného výročního sborníku
kterým by prokazován byl každoročně stupeň, na
který vyspěla naše kultura paedagogická a který
by zároveň byl objektivním ukazatelem opravných
snah ve všech směrech a oborech školské práce
Poněkud pozdě, ale přece vydána Ročenka
Nedostihuje sice velikého pensa, jež tanul původ-
ně redakci na mysli, omezila se Ročenka pouze n
obor literárně paedagogický, ale již takto pre-
sentuje se velmi důstojně a dokazuje nejen ži-
voucnost, rušnost, netušený rozmach, ale také vy-
soký hodnotný stupeň české paedagogické litera-
tury obecnoškolské. Sborník projednává v 19 člán-
cích výchovu tělesnou, péči o slabomyslné, školní
zdravotnictví, občanskou výchovu, třídu elemen-
tární , jazyk mateřská, cizí jazyky, počty, měřictví
a rýsování, přírodopis a přírodozpyt, zeměpisa
dějepis, kreslení, ruční práce chlapecké, zpěv,
publikace pro mládež a pro učitelstvo. V těchto
článcích jedná se kriticky o reformách a nové vy-
učovatelské praxi, registruje a glossuje se příslus-
ná literatura knižní i časopisecká a podává se ta-
ké bibliografie. Ježto od vydání druhého dílu Ro-
čenky dra. J. V. Nováka uplynulo sedmmnáct let, je
pochopitelno, že nová Ročenka nemohla se ome-
ziti důsledně a výhradně jen na literární plody
roku 1911, zle musíla, aspoň v přehledech, do-
tknouti se vývoje praxe a reformní theorie za po-
slední ltéa. Tím stalo se, že rozsah některých člán-
ků nepoměrně vzrostl, takže patrně nebylo pak
redakci lze zařaditi i jiné obory důležité, jako n
př. je lidovýchova, školy a ústavy předškolní
poškolní, vědy pomocné, otázky školskopolitické,
organisace škol a p. v. Účiněn však šťastný počá-
tek, a to je v daném případě nejdůležitější a nej-
káslužnější věcí. Ročenka je tak výborně propo-
nována i redigována, že můžeme s jistotou očeká-
vati pokrok.
Ročenkou nabude nejen učitel, ale každý, kdo
se o kulturu školskou zajímá, výstižné objektivní
u shuštěné poučení o novodobých didaktických
názorech, zkušenostech a cílech. Shledá, nejen c
vše u nás na povrch vynesl reformní ruch, ale i c
zanesly k nám vlivy cizí. Pozná, že české učitel-
stvo vlastní silou odpoutalo se od mechanického
#14
alto_textblock
#14
methodikaření a opírajíc se o vědu a empirii, tvoří
si pevné základy své vlastní methodiky, opřené
o psychologii a vědeckou paedagogiku. Pozná, že
5iž touto první, dle programu a systematicky vy-
pracovanou Ročenkou nezůstává české učitelstvo
nijak po zadu za učitelstvem německým, ba že
v nejednom vzhledě předstihuje učitelstvo cizíc
národů. Ročenka jistě stane se nepostráda-
telnou příručkou každému učiteli, který chces
snadno orientovati po přítomném stavu reformních
otázek v jednotlivých disciplinách a ve spleti hojně
paedagogické literatury, kteráž je u nás produko-
vána někdy tuze diletantsky. V Ročence shrnuto
tolik cenného, nabádavého a pro školskou prax
důležitého materiálu, že stává se spis výborným
ukazatelem každému, komu nelze, aby se v jedno-
tlivých oborech sám specialisoval. Vítáme Ročen-
ku jako dokument učitelské literární vyspělosti.
pokroku a jako potřebné forum pro kritický přehle
české školské a paedagogické práce, kteráž jistě
patří mezi nejdůležitější složky kultury národní
F. V. M.
Ferdinand Sládek: Škola zpěvu pro
školy obecné, měšťanské i střední. Nákladem Zem
ústř. spolku jednot učit. V komisi u Jos. Rašína.
Cena 1 K 60 h. — Zpěvník pro školy obecné
i měšťanské. Dil VI.—VIII. Schválen výnosem c. k
ministerstva kultu a vyučování. Jeden díl za 50h.
Nákladem Z. Ú. S. J. U. — V komisi u Jos. Rašína.
Methoda Battkeova, vítězně u nás propago-
vaná prof. Spilkou, jakož i oživení zájmu pro cvi-
čení rytmická, jakými překvapil nás Jacques Dal-
croze, znamenají novou epochu ve vyučování zpě-
vu, kterýžto učebný předmět byl dlouho u nás Po-
pelkou, odbývanou nejprostším mechanismema
obyčejnou dresurou. Na základě nových reform-
ních směrů, zvláště Maxem Battkem vyznačených.
vznikly obě svrchu uvedená díla Sládkova, jež
bohdá budou základem zdravé reformy učby zpěv-
ní. Sládkova škola zpěvu podrobně a všestranné
poučuje, kterak učitel má působiti na hudební
vzdělání mládeže ve směru aesthetickém. Autor
poučuje o pěstění rhytmu, melodie, podává bohaté
ukázky cvičení intonačních i vokalisačních, na-
bádá methodicky k vnikautí v harmonii, všímá si
stránky dynamické a věnuje příslušná místa zapo-
mínané dosud partii o tom, kterak cvičiti dýchání
a rythmické pohyby tělesné se zpěvem spoje-
né ve smyslu methody Dalerozeovy. Návodk
použití a čtení not pomocí pohyblivé papírově
noty je velmi praktický i prostý a k poznání akor-
dů a ke cvičením harmonickým dospívá Škola
Sládkova cestou přírozenou, prostou a methodicky
velmi schůdnou. Celým dílem, velmi pečlivě vy-
pracovaným, proniká základní snaha po zjemnění
a zušlechtění hudebního vkusu a správného i lad-
ného zpěvního výrazu.
Přirozeně pak doplňuje Školu Zpěvník, jehož
poslední tři sešity, určené pro nejvyšší stupně
školy národní, vysoko vynákají nad všechny jiné
podobné, v naší školské literatuře nikoli řídké.
spisky a pomůcky. Sládek zcela správně favorisuje
ve svém Zpěvníku píseň lidovou, jež zpravidla
mládež nejvíce jímá svojí nehledaností, pochopitel-
ností a svojí krásnou prostotou Nicméně nezamítá
ani písně umělé a podává z nich pečlivý výběr
sestavený s plným zřetelem k požadavkům pra-
vého umění. Setkáváme-li se i v Sládkově Zpěv-
níku s několika písněmi, o nichž by bylo lze říci
že více hoví snad paedagogickým než uměleckým
nárokům, je to jen doklad, jak těžko je prakticky
řešíti problem výchovy uměním, třeba že theore-
ticky tak snadno dá se vysloviti příkaz odmitnutí
všech mimouměleckých zřetelů a koncesí. Jest
předností Zpěvníku, že jeho písně umělé jsou díla
nejlepších našich komponistů a vhodné je, že dáno
místo i písním pochodovým, jež zvláště u mužského
dorostu stávají se trvale oblíbenými. Doporučiti
jest Zpěvník Sládkův i jeho Školu s pevným pře-
svědčením, že jsou to díla na ten čas nejlepší.
F. V. M
Druhý český sjezd pro péčí o slabomyslnéa
školství pomecné v Brně. Přednášky a zprá-
vu o jednání sjezdovém i výstavě se
sjezdem spojené vydal stálý výbo
sjezdový. Cena 3 K. stran. 234. Illustrace,
Také druhý sjezd vydařil se jak po stránce 4heore-
ticko-vědecké, tak i propagační a podrobná zprá-
va o jeho zdařilém průběhu je vlastně důkladnou
informační knihou vědeckou, zasvěcující čtenáře
de nejdůležitějších odvětví obsáhlé theorie i zaji-
mavé praxe v oboru u nás, hohužel, dosud nedosti
intensivně pěstovaném a podporovaném. Problém
výchovy mládeže slabomyslné je tak nalehavýa
důležitý, a naše literatura v tomto vzhledě dosud
tak skrovná, že řečený spis přijde vhod každému,
kdo chce hlouběji vniknouti do otázky výchovy
mládeže slahomyslné. Bylo by si jen přáti, aby
důkladný zápis o druhém sjezdu byl nejen ve všecl
knihovnách školních, zvláště okresních, ale aby
zařazen byl i do všech knihoven obecních a studo-
ván byl pilně nejen učiteli, ale i všemi členy na-
šich autonomních sborů. Zasluhuje toho plnou mě-
rou řečená kniha, jež je vlastně anthologií péče
o slabomyslné a snůškou výborných, trvale cen-
ných a poutavých vědeckých přednášek. Snad by
pro zdar sjezdový bylo si přáti, aby více bylo de-
baty než přednášek, jak tomu bývá u podobných
sjezdů v cizíně konaných, ale kniha, o níž tu refe-
rujeme, podává skoro výhradně jen důkladné před-
nášky, čímž stává se vlastně vhodným, zajímavým
a veskrze hutným a jadrným spísem informačním
Doporučujeme zvláště našim městům a okresům
aby hromadnými objednávkami výborného spisu
přičínily se o rozšíření bohatého materiálu v uči-
F. V. M.
telstvu i uvědomělém občanstva.
#15
alto_textblock
#15
Ustav
#16
alto_textblock
#16
ke vzdělání učitelek
#17
alto_textblock
#17
s právem veřejnosti
#18
alto_textblock
#18
na Kladně.
#19
alto_textblock
#19
Přijímací zkoušky do I., II., III. a IV. ročníku konají a
#20
alto_textblock
#20
ve dnech 16. a 17. září.
#21
alto_textblock
#21
Prospekty a všecky informace podávají se co nejochot-
něji. Přillášky a doklady denně i o prázdninách přijíma
#22
alto_textblock
#22
Z-9914-I
#23
alto_textblock
#23
ředitelství.
#24
alto_textblock
#24
hok
#26
alto_textblock
#26
Clenářn tohoto listu
#27
alto_textblock
#27
zvláště
#28
alto_textblock
#28
ichozím do Proh
#29
alto_textblock
#29
doporučují se následující závody
#30
alto_textblock
#30
HOTEL ADRIA
#31
alto_textblock
#31
Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech
nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých
zahrad. 60 nejmod. zař. pokojů. Lift. Elektr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
fotografy-amatéry. Chvalně známá velkorestan-
race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.30. Nej-
orig. pražská vinárna „Podsvětí“. Denně kon-
336v
cert. Emil Ročák.
#33
alto_textblock
#33
Vídeňská pojišťovací společnost
Úřadovny generálního jednatelství nalézají s
nyní v Marianské ulici č. 9, I. poschodí. 32892
#34
alto_textblock
#34
Nejmodernůjš
BESTAURANT ŠROUBEi
Václavské nám. 55. — Středisko intelligence
Plzeňský prazdroj. Kulmbašské exportní. 3363a
#35
alto_textblock
#35
J.H. BRANDEIS or
Praha, Haviřská ul. č. 4, doporučuje v největší zá-
soběa v nejpěknějším výbůru své české hry a hračky
sport, šumavské dřevěné zboži k malbě
#36
alto_textblock
#36
příkopě
RESTAURANT PISKÁČEI Pe
restaurant I. řádu, ve středu Prahy. Plzeňský
3363t
prazdroj. Mnichovské Pschorrovo.
#37
alto_textblock
#37
Restaurace Staroměstská tržnice.
Menu K 1.—, v předpl. 90 hal., večeře ve velkém
výběru. Znam. ležák. Plz. prazdroj. O hojnou
přízeň prosí Jan Mikula, rest. Telef. 818, 336n6
#38
alto_textblock
#38
Telefon
HOTEL LABUf na Poříčí 21. Tlser
40 elegantně zařízených pokojé, vše v I. patře-
— Elektrické osvětlení, parní topení, lázně. —
Hotel nachází se několik kroků od Příkopu,
blízko státního a severozápadního nádraží
Příjemné bydlení. Pokoje od 2 K výše. Výbor-
ná kuchyně. Plzeňský prazdroj a nuselský
ležák. — Výhradní prodej villáňských vín za
sklepů arcivévody Bedřicha.
33637
#39
alto_textblock
#39
HOTEL LIBUŠE, Praha-Kr. Vinohrady
#40
alto_textblock
#40
Havlíčkova tř. 10. Doporuč. levné, čisté pokoje.
Elektrické osvětlení. Stanice elektr. dráhy č. 3.
Telefon 2991. — J. Herman, hotelier. 3363
#41
alto_textblock
#41
Praze-II.
Rolnický vzájom. pojištovaci ústav vacl. nám
č. 57; v Pízni. Vordinand. tř. č, v Brně, Nádr. nám. 2.
zal. r. 1800 — pejistí Vás proti škodám: požárním, ron
bitlm ukol, vodovodním, krupobit., vloup. a proti ná
sledk. těles. úrazů a zák. povin, ručení nejvýhodnějl
#42
alto_textblock
#42
HUEL HR onske
restaur. L. ř. Polední menu K 1.20. Nejm. zaříz
pokoje K 2.- a K 8.-. Srat. hostiny v I. patře, 2952
#43
alto_textblock
#43
Praha-II., Jung-
RESTAURANT BAMBA, o e ví
tečná kuch., menu 80 h. Plzeň. prazdroj, brani-
ský ležák. Pro pp. úradniky obědy do 3 h. 33640
#44
alto_textblock
#44
44 Václavské ná-
ESTAURALE „HVEZDR méstí čls. a
Kombin. obědy
Útulná zahrádka.
Koncerty.
Prelát. - Ležák.
Výtečné večeře. - Prazdroj,
3364
Buflet. — Karel Vostrovský, rest.
#45
alto_textblock
#45
Bibliografie.
Kalendář česko-židovský na rol
1913-1914. (Ročník XXXIII.) V Praze, Spolek Če-
ských akademiků židů. Cena brož. K 1.50, vám
K 2.50.
František Raušar: Upomínky na výle
školy brövické do Benátek. V Blovicích
Sbor učitelský.
Vik. bar. Gjonovič: Ergegnovi (Castel-
nuovo.) V Boce Kotorské, nákladem vlastním.
František Šorm: Redaktor. (Tragikomedie
o třech jednáních.) Švejdův divadelní sborník. Sv
21. V Praze, Frant. Švejda. Cena K 1.30,
Kapesní kalendář „Českého Úřad-
níka“, jediného oficielního orgánu Českého svazu
úřadnických spolků pro král. a země na říšské radě
zastoupené na rok 1914. V Praze, Český svaz úřad
nických spolků.
#46
alto_textblock
#46
HOTEL PENSION „NEPTUN
Praha, Čelakovského sady, u mušea.
Host. pokoje na 1 den i na delší pobyt, se stra-
vováním i bezného. Pokoje od K 1.60 výše, 2473e
#47
alto_textblock
#47
Velkorestaurace :U Marianského obrazu
naproti odjezdu nádraží společnosti státní dráhy.
Výtečná domácí kuchyně, plzeňský prazdroj, smíchovsk
390
Josef Sašek, restaurate
pívo, černý ležák
#48
alto_textblock
#48
nišmí znivponorrí
aD Aeočon OČM.
#49
alto_textblock
#49
V 8 DNEC
KOLEM SVĚTA
#50
alto_textblock
#50
Uvítán jsem byl moc skvěle
tu od černého přítele,
tady „Palmu“ nosí všicci
jak doma, tak na ulici.
#51
alto_textblock
#51
5. den.
#52
alto_textblock
#52
Telegram
#53
alto_textblock
#53
z Kamerunu.
#54
alto_textblock
#54
zamn