Strana 758.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXXVII.

lépe placeny, kdyby dbáno bylo při sklizni (jako je tomu na př. ve Francii) větší pečlivosti, což má značný vliv na jakost. Když ve Francii neurodí se bramnbory. docházejí sem z Rakouska nabídky ohledně dovozu této plodiny. Bohužel musí býti konstatováno, že nabídek nemůže býti obyčejně použito, protože nevyhovují. Ně- mecko produkuje pravidelně i takové druhy bramborů, kterým v zahraničním konsumu dává se přednost a které jsou ovšem také lépe placeny a jestliže Francie, Belgie nebo Anglie málo anebo nic nespotřebují, pak snědí tyto lepší druhy sami. Anglieje pravidelným odběratelem Německa. Před nedávnem byly prý velké uzávěrky z Hol- landska do Ameriky učiněny. Polehčující okolností je, že Rakousko-Uhersko, pokud se dopravy týče, má nepříznivější polohu nežli Německo — za to však v Rakousku, možno říci, jsou výrobní náklady menší Je nápadno také, že rakouské země ne- vyrábějí ve větším množství a neexportuj škrob bramborový. V Haliči na př. př normálních nebo dobrých sklizních bývají bramborý s bílou dužinou spotřebovány jako krmivo, což představuje zhodnocen cirka 2 K pro 100 kg; nemohou býti totiž na místě samém lépe zhodnoceny a ne- snesou dopravních výloh na delší vzdá- lenosti. Když však je tu k disposici tak laciný materiál, mohlo by ho býti využito k výrobě škrobu. Italie kupuje veliké množství tohoto produktu v Německu. Proč nejsme my — alespoň částečně — dodavateli tohoto našeho jižního souseda? Na tuto otázku je odpověď na snadě: Dokud bude líh kontingentován, dokud tento výrobek bude chráněn prohibitivními cly a sdružením továrníků líhu na nynější výši udržován, budou branbory destillo- vány a nebude jich používáno k méně výnosné výrobě škrobu.

roo

Mecenáš Vilém Ress, velkostatkář a majitel továrny na váhy v Lublíně na Rusi. ezi Čechy, jimž osud kázal hle- dati existenci svoji za hranicemi své milé vlasti, zaujímá zajisté význačné místo továrník Vilém Hess, který tichou prací spolu s neoby- čejnou podnikavostí průmyslnickou vydo- byl si tak zvučného jména po celé Rus a získal si nemalého jmění, že jest zajisté touto dobou nejen chloubou svého kraje, ale i celého národa. Bylo by nevděčno, neseznámiti širší veřejnost s timto vyni- kajícím průmyslníkem, upřímným Čechem a velkým dobrodincem a podporovatelem národních i humanních podniků své vlasti. V. Hess nar. se 13. října 1847 v Luži. Z počátku chodil do farní školy v Luži, načež byl dán do pověstné školy Böhmovy v Hylvátech u Ústí n. Orl. Vychodiv školu tito, zůstal doma u rodičů svých, již tou

atky orhovaký umjiola domáa hankoaole e ponee

hna

nány a dámnábize

orkoush

dobou měli ve Zdislavi u Luže mlýn a vy- učil se mlýnářství. Nebyl však s postavením svým nikterak spokojen. Jeho podnikavost a touha poznati svět, přiměla ho k tomu, že r. 1865 rozloučil se s vlastí a odebral se do Ameriky, která vlastně dala již ur- čitý směr jeho budouci působnosti. Zde totiž pracoval v továrnách na váhy a po- byv zde až do roku 1872, obohacen zku- šenostmi a odbornou znalostí ve výrobě vah, odstěhoval se zpět do vlasti a usa- dil se ve Vys. Mýtě, kdež započal výro- bu vah. Jsa vždy čilého ducha, byl po celou dobu svého pobytu ve Vys. Mýtě velmi činným spolupracovníkem i ve ve- řejném životě, zejména při zakládání So- kola jako člen působil. Jeho tužby nebyly ale ani zde splněny, ježto nemohl dáti pod- nikavosti své — zříditi velkovýrobu vah po způsobu americkém a svoje zkušenosti náležitě uplatniti — takového rozmachu, jak by si byl přál. Odešel proto za tím cílem v roku 1879 na Rus do Varšavya pobyv zde krátký čas, odstěhoval se od- tud do Lublína, kdež založil si vlastní dílnu na váhy v rozměru zcela nepatrném, kterou však tichou prací a vytrvalou přičinlivostí svou přivedl na takový stupeň rozvoje, že dnes jest to jedna z největších továren na váhy v celém Rusku, jejíž výrobky svou dokonalosti hlásají po celém Rusku i v Asii čest a chválu svému výrobci. Povážíme-li, že vtovárně jeho při nejmodernějším zařizení strojovém pracuje přes 500 dělniků, dovede- me teprve oceniti zásluhy o vybudování tak rozsáhlého podniku průmyslového. Nezů- staly také záslu ý jeho bez povšimnutí ani u vlády ruské, neboť vyz namenán byl řádem J. V. Mikuláše II., řádem sv. Stanislava, řádem sv. Alexandra a j. v. Jaké vážnosti a věhlasu používá jako průmyslník a ob- chodník v ruské veřejnosti, o tom nejlepší svědectví podává jeho ú astenství jako čestného výbora ve státní bance ruské. Když r. 1906 koupil vekostatek u Lublína, zí- skal si i zde jako ho spodář velkých zá- sluh tím, že celý velkostatek zařídil po česku, opatřil ho nejlepšími hospodářský mi stroji vesměs od čes. firem, postavi moderní lihovar, zveleboval chov dobytk tím, že v Čechách nakupoval plemenný material a do Ruska dovážel. Jakých oběti přinášel tím rozvoji hospodářství i hosp. průmyslu svého velkostatku, nelze an dosti doceniti. Jsa mužem skromným zahospodařil si takové jmění, že může i své dobročinnosti učiniti zadost a jako upřímný Čech zůstal každému Čechu i v cizině upřímným pří- telem i podporovatelem. Vždyť v továrně své zaměstnává 10% Čechů všeho děl- nictva, nejvyšší to počet, jejž stát povo- luje zaměstnati cizinců. Jeho dobré srdce a štědrá ruka obdařuje každoročně mnoho vlasteneckých a humanních podniků velmi slušnými obnosy. Zejména svému rodišti, městu Luži a rodišti své choti, Vys. Mýtu jest štědrým příznivcem, jemuž ve snahách jeho účinnou podporou jest stejně dobro- tivá a šlechetná jeho choť Eliška. Na pa- mátku svého zesnulého syna Vladimír dal základ ku postavění nemocnice v Luži, složiv 15.000 K k témuž účeli. Dále pod- poruje každoročně značnými obnosy Ná-

rodní školku mateřskou, místní chudé chudou školní mládež, jubilejní sirotčinec atd. A to vše koná tak, jako vybudoval si pomník své práce — tiše. A přece jsou to tak velké skutky, které mohutným hla- sem musí mluviti do duší potomků o vzác- ném muži, jehož jmeno Vilém Hess bu- diž vděčně vzpomínáno! Jan Eckeri, odborný učitel roln le fokr.koly vev,s. Nsýe

rod

Knojení luk umělými hnojivy. Inž. L. Černovický, úř. autor. kulturní inženýr a civ. geometr ve Vys. Mýtě. (Dokončení.)

Tato hnojiva patří k nejdůležitějším lát- kám výživným, mají největší vliv na vzrůst travin a podporují tvoření se látek protei- nových. Superfosfát působí nejlépe, má-li látky ve stavu snadno rozpustném (10—22% lépe 33—44%). Na jaře se po louce rozprostře v slabé vrstvě, aby bylo hnojivo snadno rostlinám přístupné, neboť leží-li déle na půdě hlinité a železité, přetvořuje se snadno v látky těžko rozpustné. Na 1 ha má se dáti 40—60 kg rozpustné k sel. fosforerečné. Je-li 10% dáme 4 q, je-li 20% dáme q. Thomasovy kaly velmi se doporoučí obsahujíť 11—24% kys. fosforečné a vápno. Hodí se na luka humósní a rašelinná (na podzim). Při 18% dá se 6 q na 1 ha, což vydrží 2—3 roky. Thomasovu moučku nebo superfosfát? Dle mnohaletých pokusů hnejení luk, které provedl Hamann, dokázáno, že Tho- masova moučka hodí se lépe na luka než superfosfát. Neboť louka poskytuje výhod- nější podmínky k rozložení moučky, a ob- sah vápna v ní obsažený působí za každých okolností výtečně na půdu luční, která ma charakter většinou kyselý. Vápnění louky nemá se nikdy zanedbá- vati, neboť louka potřebuje dodávání vápna, kterého spotřebuje jednak přímo, jednak potřebou vápna vyvolanou hnojením dra- selnatým. Soli draselnaté působí na odvápnění půdy. Chlor v nich obsažený spojuje se s vápnem, mění se na chlorkalcium, které se vytrati do spodních vrstev. Ve 100 dílech chloru který se hnojením draselnatým louce dodá, a který se takto vodou odplaví, odejme se 80 dílů vápna. Tento úbytek musí býti půdě nahražen. aby byla schopna soli štassfurtské odkysli- čiti. Proto Thomasova moučka, která obsahuje asi 50, vápna, jest velmi působivým hno- jivem lučním. 4. Hnojiva dusikatá. Hnojení dusíkaté na půdách minerálních jest nezbytně potřebno, vzdor tomu, že jiní snaží se dokázati, že ho není třeba, že stačí dusík, který vytvořují rostliny motýlo- květé ze vzduchu. Četnými pokusy dokázala se však správnost tvrzení prvého. Na louce mají převládati traviny — jete- liny ať se pěstují na poli. Mají-li na louce rostliny motýlokvěté převahu, zatlačují zase svými listy trávy. Hnojením kainito-fosfo-