Ročník XXXVII.

V Chrudimi, dne 14. září 1912

Číslo 49.

ai

1

S přílohou „Česká hospoduně“

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě.

S přílohou „Česká hospoduně“

.

Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v Chrudimi. — Na přílohu „Česká hospodyně““ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo 850.036. — Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevracejí. — Správa insertní části „Hosp. Listu“ při redakci v Chrudimi.

Májitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi. Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král. Vinohradech. V. Bílý, zahradník střed. hosp. školy v Chrudimi. — Fr. Borovec, přednosta dráhy v Chrudimi. — Inž. L Černovický, civ. geometr ve Vys. Mýtě. E. Černý, hosp. správce v Byšicích. — V. Černý, tech. úředník fy. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, tov. hosp. strojův Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, voj. školy hosp. v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odb. učitel zim.hosp. školy v Čes. Brodě. V. Ježek, řed. úřadu okr. zastup. v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Řečici. — L. Jozek, řid. z. hosp. školy v Čes. Brodě. — Fr. Kolátor, řid. vývoz. spolku v Praze. — [UDr. J. Kožaný, prof. hosp. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindř. Křivánek, řed. lukař. a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hosp. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj, dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hosp. akademie v Táboře. — B. Procházka, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěrcích. — J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střed. hosp. školy Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, říšský poslanec a statkář v Dolní Rovni. — Fr. Uher, statkář v Chotuticích u Peček. — J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Obsah: Příčiny naší hospodářské krise. (Frant. Kolátor). — Mecenáš Vilém Hess (Jan Eckert). — Hnojení luk umělými hnojivy (L. Černovický). Med. — Čerpadlo kabelkové. — Americký patent. stačeč piva do láhví. — Účelné obdě- lání pšeničného pole (A. Pettera). — Strojové hloubení hlubokých studní (artézských). — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spolkové. — Drob- nosti hospodářské. — Drobnosti národohosp. Tržní zprávy — Uprázdněná místa. — Inserty.

Příčiny naší ho spodářské krise. Fr. Kolátor.

rn

II.

rak.-uherských dovozních cifrách nalézáme také konopí a len a vedlejší produkty těchto plodin obnosem 33 mil. K; naproti tomu jen 18 mil. K v exportu. Menší část ko- nopí dodává nám Italie v takové kvalitě a úpravě, jaké u nás nemůže býti dosa- ženo, ale hlavní dodávky jmenovaných textilních vláken přicházejí z Ruska. Uher- ské konopí je také v cizině známé a na- lézá tam též zhusta upotřebení; uherský, český a moravský len rovněž a specielně uherský len při teprve šesti nebo sedmi- letém stávajícím pěstování — což by mohl někdo pokládati skoro za nemožné - dosáhl neobyčejně vysokých cen v Anglii a Francii jako světoznámé prima kvality belgické a francouzské provenience. Pěstování těchto textilních rostlin mohlo a mělo by býti daleko rozvětvenějšía zvláště mělo by býti provozováno v men- ších a prostředních hospodářstvích, nejen proto, že — provozuje-li se racionelně — jest velmi výnosné, nýbrž i proto, že po- skytuje také zaměstnání v zimní době. Jak známo, má úprava lnu, jeho barva, jem- nost, a spinning quality (= přádelná ja- kost) velký vliv na jeho tržní cenu. K do- sažení těchto vlastností nutné operace musí malý nebo prostřední rolník právě tak málo obstarávati jako v Belgii, Hol- landsku a Francii, kde jsou podnikatelé kteří surový len s pole skupují a dalši procedury obstarávají tam, kde je dosta- tek vody.

Skoro celá produkce francouzská a bel- gická, zhusta také část hollandské, má- čena je na březích řeky Lys na belgicko- francouzské hranici v délce 15—20 km. Při této příležitosti vyslovuji svoje osobní empirické přesvědčení, že Vltava pod Pra- hou poskytla by výbornou vodu k močen a že by se u lnu nebylo třeba obávati ani špatné vůně ani nepříznivých zdra- votních následků. Surový len snese do- pravu 200 km, protože, na nejlepším místě močen, může dosíci zcela zvláštního stoup- nutí v ceně. Francouzská produkce daleko nestačí spotřebě, ona zůstává omezena přes státn subvence, jež representují obnos až 60 fr. premie pro ha osevní plochy, hlavně z ne- dostatku pracovních sil. Že je tomu tak. patrno z toho, že v roce 1911 dosáhl dovoz značných obnosů: Konopí 21,000.000 franků Lnu 76,000.000 Z toho ruské provenience: Konopí 6,000.000 franků Lnu 66,000.000 Cifra dovozu z Rak.-Uherska do Fran- cie není vůbec jmenována, protože je tak nepatrná, že nestojí za to, aby byla ote- vřena zvláštní rubrika; figuruje tedy mez provenienčním označením z různých zemí. Nemohli bychom na tomto tak značném dovozu Francie míti podílu? Ovšem, po- kud pod ochranným clem bude možno prodávati pšenici za 23, kukuřici za 19 korun a oves zrovna tak draho, bude málo chuti, obrátiti se k čilejšímu pěsto- vání kultury, jež vyžaduje více péčea práce a jež znamenalo by malé porušení starých zvyklostí. Semen bylo dovezeno za 147 mil. K. Z těchto překvapujících vysokých cifer dlužno však odečísti ony plody, jež u nás nerostou anebo musí býti kupovány za účelem střídání osiva, dále zámořské olej- naté plody, jako bavlněné semeno, pal- mová jádra, sesam a kopra, dohromady za 80 mil. Samotného semena cukrovky krmné řepy bylo importováno za 48 mil.

K; jsou to druhy, jež mohly by z Ra- kouska býti právě tak dobře vyváženy, jako jsou doma spotřebovány. Další dovoznou cifru tvoří — drůbež. A to ne cifru malou: Byloť dovezeno do Rak.-Uherska za více jak 9 mil. korun. Naproti této cifře stojí vývoz v ceně 16 mil. K; zahrnuty jsou v tom skoro do polovice summy kuřata. A přece náš ex- port drůbeže mohl by býti neobyčejně zvětšen, kdyby chov a výkrm drůbeže byl alespoň přibližně tak prováděn jako ve Francii, Belgii anebo Dánsku. Mluvíme-li o drůbeži, konopí a lnu, nebo semenech, naskytá se otázka, co mají jiné země a lidé lepšího než my, že brzy více, brzy lepší zboží produkují? Čhov drůbeže mohl by malému muži, t. j. malorolníku, dělnickým rodinám, také tisícům železničních hlídačů zjednati cenné prameny příjmů, o jichž důležitosti nemů- žeme býti ani dosti přesvědčeni. Tak zv. drůbežnické spolky vykázaly dosud velmi málo výsledků. Sportovní podniky jsou zhusta jednostranné a vedou na falešné dráhy. Z každého okresu (v Uhrách z každé stolice) měla by býti vyslána některá či- perná chovatelka drůbeže do ciziny, tam nabrat zkušenosti a doma chov drůbeže popularisovati. Při jednom kuřeti, jež za 4 K se prodá, zbude při exportu více užitku nežli při 100 kg sladovnického ječmene, které representují 4—5násobnou cenu. Také u luštěnin nutno se zastaviti, pro- tože i u těci figuruje značná cifra v do- vozní statistice rakouské. I při pěstování těchto plodin pracuje se dle staré šablony a mohlo by býti docíleno daleko lepších výsledků. V speciální zprávě rakouské obchodní komory v Paříži, jež není se- stavena povrchně na základě knih, nýbrž na základě zkušeností a praktického srov- návání, správně se na to poukazuje, že vedle malozrných fasolí, jež nalézají na trhu nejlepšího odbytu, mohly by většího odbytu při lepších cenách dojíti také jiné druhy a že by jako ony tak i tyto byly