ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39f74e20-75a3-11dc-acde-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
15. května 1908. Císlo 134.
#4 alto_textblock #4
osvobození balkánských národností a přiznali, že všechna zodpovědnost za zkažení svatoště- pánské smlouvy padá na Anglii, a zejména za to, že Makedonie po ruské válce za osvobození opět byla vrácena pod turecké jho. Vroucí sym- patie vysloveny ruskému národu za to, - že ne zvratně je věren své slovanské politice na Bal- káně a »Novému Vremeni« vyslovena pochvala. že působí k tomu, aby zlepšení makedonských poměrů bylo přivedeno přátelským spolupůsobe- ním Anghe a Ruska, jež bude nejpevnější zá- rukou zachování evropského míru. Mnozí po slanci se vyslovili, že není různosti mezi sna- hami anglického a ruského národa a děkovali přitomnému londýnskému dopisovateli »Nového Vremene«, p. Božidaroviči Veselickému, že jim o tom dal poučení a vyvedl je ze starého bludu
#5 alto_textblock #5
Kde jest půda rusko-polského smíru.
#6 alto_textblock #6
Následkem protipolské vyhlazovací politiky Prus Poláci v poslední době živěji a upřímněj pociťují potřebu smíru s Ruskem, ale nevěd dosud, jak dílo začit, s kterého konce je vzít do ruky. V »Dzienniku Pozn.« pan Ludvík Strasze- wiez ukazuje svým rodákům na cestu bez- pečnou, vedoucí k vyrovnání rusko-polskému Poláci si musejí osvojiti myšlenku slovanskou na tom základě bude jim už možno s Rusy jed nati, Píše : Myšlenka slovanská v obecném mínění ru- ském je stále živa. Časem viděti jen drobné plaminky, časem vypukne veliký požár, ale ne- hasne nikdy. Mohulný požár slovanské myšlenky viděl jsem v Petrohradě před poslední válkou balkánskou. Zachvátil všecky: mládež i muže vážné, revolucionáře i úřadníky, armádu, děl- níky i financisty. Tehdy skutečně ruský národ byl prodehnut mocným, nezištným prahnatím za osvobození Srbů a Bulharů zpod jařma ture- ckého. Sílu proudu toho dokazuje i to, že strhí i živly neruské. Zápal slovanský po válce ochabl, což je přirozeno, ale kdo zná Rusy, ví, že nezanikla nikdy nezanikne. Pisatel dále nazývá ruskou vládu odpůrcem slovanské myšlenky a slovanského proudu v ru- ském národě, a dokazuje to tím, že ruská vláda nechce sjezdu slovanského, ačkoli všecka ruská společnost prohlásila se pro sjezd. V té příčině třeba panu pisateli připomenouti, že vláda Sto- lypinova nikterak se neprohlásila proti slovan- skému sjezdu, nýbrž že slovanští poslanci ve Vídni, když byli o své mínění o sjezdu požá- dáni, vyslovili jako pevnou podmínku, aby ruská vláda neměla se sjezdem slovanským nie spole- čného. Musíme býti k sobě upřímnými a prav- divými, chceme-li společné věci slovanské pro Po tomto klopýtnutí pisatel zase pokračuje správně: Nikdo si ovšem nesmí představovati, že Rusově, chovající slovanskou myšlenku, chtěl bý se vzdáti svého národního jména a moei svého státu, aby pomohli vybudovati jakýsi slo- vanský útvar, ve kterém by se ztratilí. Na vel kosť a moc Ruska myslí každý Rus, i nejprudšt oposičník. Ale řeknete-li Rusovi: Hle, tam hyne slovanský národ, potřebuje pomoci — hned je ku pomoci ochoten. S takovou musíme přijie k Rusům i my Poláci. Sebral jsem o té otázce mnoho materialu a dospěl jsem k tomu závěru buď se s Ruskem a společností ru skou dorozumíme na půdě slovan ské, anebo se nedorozumíme vůbec Ty části polské společnosti, které pro lepší bu- doucnosť naší země a národa pokládají doroz- umění s národem ruským za účelné a potřebné musejí podle toho své skutky zaříditi. Jest are zřejmo, že tu nepostačí pouhé mluvení nebo psaní o myšlence slovanské. Ona musí tkvět hlouběji, jinak by neměla síly žádné. A roz- dmýchání jiskry slovanského citu, jenž zajisté tkví v srdci každého Poláka, je možné a při soustavné prácí brzy bude z něho plamen. A stvoří se sila skutečná, plodná, dobročinná.
#7 alto_textblock #7
spěti.
#8 alto_textblock #8
Pan Straszewicz tímto článkem ukázal Po- lákům na půdu, na které dorozumění jejich s Rusy může se státi skutkem. Je to správné zasluhuje, aby od celé polské společnosti bylo uváženo. Nepostaví-li se Poláci na tuto půdu, poměr jejich k Rusům se nezlepší. Myšlenka slovanská dá jim klíč k srdci ruskému. Jiných prostředků není. Ale dlužno podotknouti, že Ru- sové Polákům sami ve svých orgánech tuto pravdu nesčislněkráte pověděli.
#9 alto_textblock #9
„Mor domorodců.“
#10 alto_textblock #10
Před našima očima se odehrává nové stě- hování národů. Národové výbojní bezohledně se vtírají v domoviny národů mírumilovných, opa- novávají jo, činí z nick služebníky svých hospo- dářských zájmů („kultury“) a jesliže jich sn k tomu nepotřebují, prostě se zmocňují jejiel země, jejich vlasti a je odlud vypuzují. Co na západní hranici Slovanstva prováději Němci, na Dálném Východě činí žlutí Němci — Japonci. Japonci, zezpupnělí vítězstvími nad Čínou a Ruskem, napodubí příklad Německa. opojeného vítězstvími nad Rakouskem a Fran- sií, a Němci, aby nezůstali pozadu, snaží se no- vými a stupňovanými násilnostmi předčiti Ja- pence. Tak se hromadí neřest na neřesl. Japonci útiskem svým donucují Korejce ku povstání, jež tam hárá, ačkoli není o něm do- statečných zpráv. Zpravodajství na Korei maji v rukou Japorci a užívají ho ke svým službám. Japonci znásilňují jižní Mandžurii, organisuji povstání v Číně, dovážejí povstalcům zbraně, když nedávno Číňané jim zkonfiskovali loď s ta- kovými zbraněmi, nutili je, aby jim dali zadost- učinění a odprosili. Zaplavují Čínu chatrným výrobky svého průmyslu (dobré výrobky si ne- chávají doma) a když Čína jich nechce kupovati prchlašují, že v tom vidí projev nepřátelství hrozi novou válkou. Co Japonci chtěji, jaký peměr zaujímoj naproti národům mírumilovným, zřetelně vyslo- vil pan Ivai, náčelník občanské správy na For wose, v řeči, kterou měl v Tokiu. Řeč jeho je cenným odhalením duše japonské a proto zasluhuje, aby byla zaznamenána. Čistý ten zeměsprávce nařikal, že domo- rodci na Formose mají ještě příliš mnoho půdy ve své dežbě, a Japonci tam mají příliš málo vojska. Je zapotřebí nové půjčky, aby vojsko byle rozmnoženo a linie držby dále posunuta na ujmu domorodců. Vláda ostrova činí seč jest. aby ostrov očistila od moru domo- rodeů (!). Zřidila na 2000 policejních stanie a nových 600 policistů bylo z Japonska posláno. „Avšak dosud jsme daleko od úplného zni- čení domorodeů, jejichž největší výhoda tkví v tom, že jsou právními držiteli země. Vláda osttova proto pojala plán, kterak je v několika letech vyhladi, a za tím účelem zvýšila vydání pro tento rok o 1,400.000 jenů a zvýší je v příštím roce o 500.000 jenů.“ „Plán“, o kterém se p. Ivai zmínil, nen nic jiného, leč úmysl po poznaňském příkladě Němců domorodce zbaviti půdy a pak z nict buď nadělati svých kuliů, nebo je z ostrova vy- vézti. Pozor naa to ušlechtilé slove: mor doma rodeů!
#11 alto_textblock #11
Francouzské hlasy o přijetí poslů Muleje Hafida. Oba přední politické orgány francouzské »Temps« a »Journal des Débats« vyslovají úplné uspokojení nad korektním jednáním německé vlády vůči poslům vzdorosultána. »Temps« uhodil na mírnější ton, než v jakém v poslední době psal o německé politice maro- cké a doufá, že protifrancouzský tisk německý nezavdá opět podnět k novým nedorozuměním. Pařížský list označuje působení tohoto tisku a ze- jména »německého marockého výboru« ja ko povážlivou vyzývavost, jež mohl by vyvolati porušení míru obou zemi, kdyby obě vlády nebyly za jedno v otázce marocké. Francouzská vláda dokázala několi- kráte, že nehodlá hověti choutkám franeouzské protiněmecké marocké strany. Nehodlá vůbec
#12 alto_textblock #12
bráti zřetel na nároky této strany a hledati v nich ospravedlnění pro výbojnou politiku v Marokku. Vzhledem k tomu lze očekávati, že též německá vláda nebude pokládati nebezpečné štva- nice některých německých listů za směrodatný výraz veřejného mínění. Interviewy Maročanů v Berlíně neberou se vážně v Paříži, kde se do konce věří, že mnohé, co Maročané řekli, bylo jim od německých přátel napovězeno.
#13 alto_textblock #13
u
#14 alto_textblock #14
Francouzsko-španělská srážka v Casablance. Podivná zpráva oznamuje se z oficiálníeh kruhů madridských. Nota ministerstva zahranič ních věcí oznamuje o srážce španělskýeh střelců s francouzskými zuavy,že španělský vyslanec v Tángeru telegrafuje, že zuavové konající stráž u jedné městské brány casablanské střetli se se španělskými střelci Z obou stran došlo k ostré palbě, při čemž by jeden muž zabit a tři ranění. Španěl- ský ministr zahraničních věcí vyžádal si podrobné zprávy o tomto případu.
#15 alto_textblock #15
Řím přístavem mořským. Do Říma připlul šťastně torpedobore »Granatare«, první to loď válečná, jež tam kdy zakotvila. Pokládá se to za důkaz, že Tibera jest splavná i pro lodi většího ponoru a že Řím bude lze učiniti přístavem pomořským.
#16 alto_textblock #16
*
#17 alto_textblock #17
Emir afganský zavražděn? Podle depeší petrohradských koluje tam pověst, že emir afganský byl za- vražděn a na trůnu nahrazen bra- trem svým Nasy-Ullahem. Nový emin jest prý odpůrcem anglického vlívu v Afgani- stanu. Tento převrat mohl by vésti ovšem ale jen k tomu, že by Anglie obsadila čásť Afganistanu, aby učinila konec ně- meckým pletkám, jichž důsledky — proti ni i spojencům jejim — jeví se všude: v Marokku stejně jako v Afganistanu, v Persií stejně jako v Egyplě. Postup proti povstalým Mohmandům byl ostatně, jak jsme telegraficky stručně již sdělili, zahájen: Generál Nillcoek soustředil tři svoje brigády na rovině sabkaderské a použije silnice gandeské, kterouž dává obhlížeti zatím jizdou svou. Mohmandové na výzvu podrobiti se odpověděli nejurážlivějšími výrazy
#18 alto_textblock #18
Slatin paša v zajstí. Kahýrské zprávy tvrdí, že dle tvrzen sudanských kupců byl Slatin paša v Darfuru zajat tamějším sultánem Alim Binarem. Egypt- ská vláda nevydala o tom dosud žádných zpráv. Slatin paša, rodilý Rakušan, ale do služeb anglo-egyptských již v 70tých letech vstoupivší, jest generálním inspektorem Sudanu již od roku 1900 a přímo podřízen britskému gen. guver- néru. Byl již jednou (r. 1884) mahdisty zajat. Nynější zajeti jeho povede možná k nově anglické výpravě do Su danu.
#19 alto_textblock #19
Odbytý všeněmecký agent-provokatér. (Štvaní proti Franeii.) Nedávno uveřejnil berlínský profesor filo- soſie Paulsen v »Neue Fr. Presse« článek, v němž radil Italii, aby se odřekla snah svých o získání nejen Teratu a Tridentu, nýbrž též o Tripolis a o posici na Balkáně, za to ale vyrvala Francouzům Tunis. Tisk italský odbývá téměř jednomyslně článek a popud ten a pro- hlašuje jej za pokus všeněmeckého agenta pro- vokatéra rozeštvati Italii a Francii. I bývalý ministr Visconti Venosta ve článku nepodepsa- ném sice, ale přece jemu přičitaném, prohla- šuje, že není žádného důvodu k odcizení se Italův a Francouzův a že také aféra heraklejská nemá pro Italy té ceny, aby se k vůli ní s Fran couzy rozešli.
#20 alto_textblock #20
Výsledek soudního vyšetřování královraždy lissabonské. Portugalský ministr-president prohlásil včera na dotaz v horní sněmovně, že soudním vyše třováním královraždy zjistilo se, že jediným vinníky byli útočníci Buissa a Costa, kteří hned při atentátu zahynuli. Podrobnosti vyšetřování sděliti ale odmitl.
#21 alto_textblock #21
Další volby ve Skotsku. Při doplňovací sněmovní volbě v Montrose ve Skotsku za liberála Morleye, povolaného do horní sněmovny, zvolen byl liberál a stoupenec svobodné tržby Robert Harcourt, syn bývalého ministra, 3083 hlasy, konservativec dostal 157 hlasů a socialista 1937 hlasů. Dohromady tedy o 400 hlasů více než liberál. V Anglii však rozhoduje většina poměrn hned při I. volbě. Za poslední volby r. 1906 Morley dostal 4416 hlasů, konservativec 1922 hlasů, ubylo tedy liberálům 1300 hlasů, konser- vativcům 350 hlasů. Jak již sděleno, tak v Dundee ve Skotsku zvítězili liberálové proli konservativcům a tuto stoupencům svobodné tržby přibylo kolem 300 hlasů. Ale z porážky celních ochranářů v obou těchto volbách nelze souditi nijak ještě na vílězství svobodné tržby za příštích voleb ve Spojeném království, poně- vadž o této otázce rozhodovati se bude zvláště v Anglii a nikoliv ve Skotsku, kdež nepůsobil, jak vidno, také protipivovarský zákon, kterýž v Anglii samé tolik zlé krve způsobil.
#22 alto_textblock #22
Překvapený Roosevelt. Německá vláda odmítla, jak jsme již stručně sdělili, návrh americké vlády na smírnou — smlouvu mezi oběma státy, ač smlouva ta měla býti zcela obdobně podobná smlouvě anglo-ně- mecké i anglo-americké. Roosevelt, kterýž ve svých námluvách o přízeň Viléma II. leckdy připadal spíše jako pobočník císaře germán ského, nežli jako president svobodné republiky jest prý timto odbytím německým nanejvýš roz mrzen a dokonce — překvapen . ..
#23 alto_textblock #23
Sensační petice. (Ukrutnosti Evropanů.) Portugalská vláda obdržela pelice četných Evropanů, usedlých v portugalských osadách Odhaluje se v ni, že páší se v osadách těch hrozné ukrutnosti na černoších že pěstuje se otroctvi () a vykonávají s na černoších tresty tělesné. Žádá se za odstra- nění hanebností těch. Petice budí velikou sensaci a Sdružení amerických republik. Spojené státy pokračují rozhodně a jistě v uplatňování zásady Monroeovy. Novým dů- kazem toho jest zřízení kanceláře amerických republik ve Washingtoně i řeč pres. Roo se- velta, pronesená v pondělí při kladení základ- ního kamene k budově této kanceláře. Roosevelt poukázal ve svém proslovu zvláště na symbolický význam domu jako znamení spo- lečných zájmů všech národů Nového světa Snahami, jež ve stavbě tonoro aomu nalezly symbolický výraz, učinila západní polokoule velký krok k zajištění trvalého mír mezi sesterskými republika m americkými. Pozdravuje zástupce těchto republik, jež mají za sebou starší a posud samo- statný civilisační vývoj. »Nyní spojili jsmes ke společnému rozvoji.« Vývoj Severní Ameriky byl v posledním století celkem rychlejší než v Jižní Americe, president však soudí, že v novém století žádný dil světa neučiní tak mohutný rozmach jako Mexiko, Střední a Jižní Amerika. Na konec vy slovil Roosevelt dík za pohostinné přijetí, ja kého se dostalo americkému loďstvu za plavby na západní pobřeží v Mexiku a v Jižní Americe.
#24 alto_textblock #24
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské komory.
#25 alto_textblock #25
První výstavní den. Jsme už umoudřelí a usazenější. Včerejšek byl jistě slavný den a přece jsme zachovali pěkný klid. Snad by se některým bylo zamlou- valo více vzrušení, někteří by je snad chtěli míti stupňováno až k nadšení. Netřeba. Zahájili jsme výstavu, kterou chceme prokázati přede- vším svou zdatnost hospodářskou. Na hospo- dářském poli vládne většinou střízlivý rozum. Zde se víc uvažuje a počítá než eítí. A nutno tak. Výstava sama bohda prokáže znamenitou hospodářskou naši úroveň; odměřená noblesa, se kterou se choval včera náš lid, ukazuje, že vedle nesčetněkráte vhodně a tu a tam snad i méně vhodně osvědčené vznětlivosti umíme už vystupovati i s ušlechtilým klidem. V celé zahajovací slavnosti včerejší byl patrný odměřený klid vyspělé společnosti řekněme hned klid, jaký vnuká sebevědomí. Skvělá společnost, zahrnující předáky úřadů, korporací i společnosti, byla výhradným návštěv- níkem prvních tří hodin oficiálního života vý- stavy. V hřejivé, skvoucí záplavě světla slav- nostní háv výstavy svítil novostí. V nádherném rámci k životu probuzené výstavy se plně uplatnil zahajovací akt, první to významný děj výstavy. Od základního tonu, da- ného černí pánských úborů se s plným účinem odrážely pestré barvy a zlaté ozdoby stejnokrojů a elegantní toilety damské. Zněly zvuky císařské hymny a vzduchem šuměl přitlumený hovor, jak tomu bývá v blizkosti vznešených návštěv. Po dopoledni, vyhraženém privilegovaným několika tislcům, otevřela výstava své brány vlastně, jak se na výstavu sluší — turnikety všem. Zmizely fraky, velké uniformy a slav- nostní toilety, ustoupivše všednímu oděvu všed- ního dne. Vzpomínáme honem, jak to asi vy- padalo na výstavách minulých a snažíme se každý navázati na svou výstavní minulost. Nej- raději bychom zase chtěli všechno míti tak, jak jsme to opustili. (Dát nám to, ohrnovali bychom ovšem nos nad starým). Den obhlídky. Každý okukuje, kde by to bylo nejlepšl. Orientuje se. Chce býti blízko hudby, pohodlně seděti, nerušen a za větrem a přece zase jen tak, aby sám všechno viděl, aby mu neušlo nie, ale docela nic, aby nepřehlédl žádného (a hlavně žádnou) ze známých. Divat se a poslouchat není všechno. Třeba tudíž zjistit a vyšetřit, kde co dobrého k piti a snědku. Nu, v tom směru asi nebude zle. Výstava není hotova. Nechť. Tím zajíma- vější. Vidite aspoň, jak vzniká, kolik tu práce třeba a oceníte lépe dílo vykonané. Jste-li už dychtiv »studovati«, jen račte začíti. Třebas se skvělým pavilonem města Prahy. Než všechno jeho bohatství prohlédnete, výstava zase bude o hodný kus hotovější!
#26 alto_textblock #26
A první večer! Vlahý, bezhvězdný sice večer, ale přece pří- jemný, snesl se nad výstavou — první křest
#27 alto_textblock #27
A jakoby ožily všechny rozkošné vzpomanky na bývalé večery výstavní, měl tento první večer již své kouzlo přitažlivosti a slákal velmi čelné obecenstvo na výstavu. Vedle poesie večera byla to arci i suchá prósa číslic — vstupné 60 haléřové! Ale kdo dal, nelitoval, neboť vedle luzného večera, strá- veného v ovzduší (ještě trochu sice lakem zavá- nějícím), ale přece svěžím, zdravém a vese- lém — hudba k tomu značně přispívala, byt hrála i melancholickou barcarollu z Hoffmano- vých povídek — zažil i nádhernou a oslnivou podívanou na iluminaci, jaké dosud nikdo nebyl svědkem! Když viděli jsme loňského roku za pobytu panovníkova ozářené kontury Národního divadla a nábřeží Františkova, domnívali jsme se, že není možno vykouzliti krasšího, pohádkového
#28 alto_textblock #28
obrazu.
#29 alto_textblock #29
Oldřich Cihelka. Obrázková knihovna Besed Lidu Svazek 2. Nakladatel J. Otto v Praze. Antal Stašek; Na rozhraní. Sešit 12.—16 Nakladatel J. Otto v Praze * Světová knihovna. Č. 650. Stanislav Przy byszewski: Pro žtěsti. Drama o 3 dějstvích. Na- kladatel J. Otto v Praze. * Světová knihovna. Čís. 651—652. Dr. Krae- pelin: Sludie přírody v zahradě. NakladatelJ Otto v Praze. Českoslovinský slovník. Sepsal Ant. Zavadi. Cena K 2.80. V Praze, nákladem 1. Otly. Ouido M. Vyskočil: Tatárek. S ilustrace- mi. Jos. Weniga. Knihovna Malého Čtenáře. V Praze Nakladatel Jos. R. Vilímek. * F. S. Frabša: Zamlklé parky. Verše. Seš. 1 Cena 30 hal. Praha 1908. V komisi Marie Srdcové Spálená ul. 21. * Sohrané diala Svetozára Hurbana Vajanského. Sväzok III. Cena 1 K 70 hal. Knihtlačiarsky účasti- nársky spolok v Turčanskom Sv. Martine. 1907. * Stromové a květinové slavnosti. Sebral a upra- vil Bř. Jedlička-Brodský. V Praze. Nákl. Svazu če- ských spolků okrašlovacích v Praze, 269—I. Tiskem Eduarda Leschingra. 1908. Cena K 1.20. * Zvon. Orgán a majetek Spisovatelského druž- (va. Ročník VIII., čís. 25. Nakladatelství F. Šimáčka v Praze- * Český Lid. Sborník, věnovaný studiu lidu če- okého v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slo- vensku. Ročník XVII. Číslo 6. Knihtiskárna F. Ši- máček, nakladatelství v Praze. * Sťastný Domov. Časopis, věnovaný českým ženám a domácnostem. Ročník IV. Číslo 12. Nákla- dem F. Šimáčk. v Praze. * Savojští dragouni. Román z vojenského životn L kulturně-historické zápisey z dějin pluku. Na psn (. Marcotti. Preložil Jos. Záruba. V komisi Česko grafické akciové společnosti „Unie“ v Praze. Kniha líči pohnutou dobu „šlechetného rytíře“ prince Tuge- na Savojského, založení jeho pluku, osvobození Vídně od Turků, obléhání Budína a Bělchradu, bitvu u Zen- ty, boj s Francouzi v Halii, dobrodružství dubrovni- ckého šlechtice a dalmatské divky, život v harémech. a vydána se vztahem v oslavě šedesátiletého panov- nického jubilea J. V. cís. a krále Františka Josefa I. * Emanuel z Lešehradu vydá v počtu subskribovaných exemplářů v nejbližších dnech pře- klady ukázek z děl originálního básníka Alfréda Momberta. Cena subskripění výtisku je 1 K 60 h. Přihtášky ce adresují na Em. z Lešehradu, Smichov na Skalce č. 1047.
#30 alto_textblock #30
Hudba. Hanuš Trneček. Jubilejní črta jeho ctitelky. Kdo ve víru denních zápasů zachoval nezkalený smysl pro ideály, rád slyší o těch, kteří v život svůj tkajíce vyšší vzněty a vzlety
#31 alto_textblock #31
přinášejí kultu krásy a dobra nezištně v obě svůj čas, nejdražší statek — zdraví, hmotné osobní výhody. V neposlední řadě tak nadšených pracov- níků zaskvěje se vždy jméno toho, nad jehož hlavou již také půl století přeletělo — prof. Hanuše Trnečka. Budiž dovoleno několika větám nestran- ného uznání, aby snitkem zaslouženého lauru sklonilo se dnes k čelu jeho. Ne životopis, ne črty anekdotického rázu, jen zběžný přehled po jeho umělecké činnosti, Až mnohá desítiletí oddělí nás od kvast doby přítomné, snad lépe oceněna bude železná píle, neumdlévající podnikavost a mužná energie Opírajíce črtu svou o poznatky osobníhe styku i o výroky nejpřednějších kritiků, klademe na první místo úsudek z »Nár. Listů« r. 1900 »Rozhodným talentem Trneček je. V rychlé své appercepci, ve své všestrannosti jako uměleo výkonný osvojil si hračkou techniku všech ná strojů. Jako dobrý pedagog i jako skladatel vpravující se do všech forem a genrů tvorby. neméně v čilosti organisační, kterou prokáza koncertnímu životu pražskému mnohou vzácnou službu, je Trneček přimo prototypem české hu- debnosti.« Žáky svými zbožňován, vychoval světu nejosvědčenější harfeniky a pianisty. Z dálných končin Evropy i za oceánem hlásí se vděčně k mistru, jenž přátelskou shovívavost, měkkou, cituplnou lidskost dovedl sloučiti se zdrželivou uznalostí a pevným uměleckým vedením, jež neslo ovoce. Zkušenosti, získané dvacetiletým působením na konservatoři, dovolují, by se zdarem prová- děl revisi skladeb a přizpůsoboval je vymože- nostem moderního klavíru i potřebám studijním Upozorňuji jen letmo na důkladné instruktivní propracování Schumannova Karnevalu a na Cho- pinovy valčíky. Jak přísně zkoumá, tříbí, uva- žuje! Nejen nakladatelské firmy domáci, ale německé, americké hlásí se o jeho práci, Jeho Klavírní škola, jeho progresivní studium sonat vřaděny i do učebné osnovy konservatoře. Značný díl paedagogické jeho činnosti zabraly čtyři svazky étud vlastního vynálezu, úprava útud Bertiniových a klavírních děl Beethoveno- vých. Uměleckých podniků prvého řádu byl vždy nadšeným organisátorem neb ochotným
#32 alto_textblock #32
jeho.
#33 alto_textblock #33
spolupracovníkem. Vzpomeňme jen populárníeh koncertů r. 1886 založených, jež mistrné skladby v mistrném podání v pravdé demokratisovaly Sotva Trneček zavítal do Prahy, spjat je o r. 1888 do r. 1903 nepřetržitě s jich osudem Krásně o něm píše J. Hovorka při. oslavě 50. koncertu: »Obrovská byla to práce, kterou přinesl Trneček těmto koncertům, sám sebe z- nedbávaje. Jim věnoval svá nejkrásnější léta. Zde hrál jako solista i v souborech, diri- goval, doprovázel, po léta sám aranžoval, na český venkov je rozšířil, až vzník jiných insti- tucí huoebních trvání jich ohrozil. Bylo tedy aktem spravedlnosti, čteme-li ve starých uvede- ních do populárních koncertů na čelném místě vyznačeno jeho jmeno mezi těmi slovutným mistry, kteří o koncerty ony zvláštních dobyl si zásluh. Od Hanuše Trnečka vyšlo heslo k I. hu- debnímu festivalu. »Dalibor« roku 1904 líči »Před vánocemi 1902 vytasil se prof. Trneček v hudebním odboru »Umělecké besedy« s pro- jektem českého festivalu. Přišel s plánem již hotovým v nejpodstatnějších rysech všestranně promyšleným, se značnou zevrubností propraco vaným, neboť myšlenkou tou po delší dobu intensivně sám se zabýval. Šlo mu čistě o věcí proto s povděkem vítal každý nový návrh popud, jenž měl myšlenku zdokonaliti, prohlou- biti, zrealisovati. Bohužel nenašel hned na po- prvé dosti ohlasu ani v hudebním odboru. Byla to myšlenka smělá, odvážná a mnozí lekali se risika. Novota a velikost zarážela. Prof. Trneček osvědčil vzácnou vytrvalost, ano houževnatost. Hlavní kvantum práce převzal sám. A festival stal se skutkem, domov i cizina poklonily se zdařilému podniku. Ale co zápasů duševních otřásalo nitrem navrhovatelovým, c zdravotních oběti si na něm vyžádalo, ví jen. kdo okem intimním zasvěcen byl do celého přediva. Týž mužný zápal a skalopevná opravdo- vost, jež ho zde nesly přese vše překážky, po svěcovaly též účastenství jeho ve spolkovém životě, v němž srdce jeho patří »Umělecké be- sedě«. Po léta jsa místopředsedou správníbo výboru, soustředil zvláště síly své na hudební odbor, jenž rozkvetl za 15letého asi veden S celou energií a upřímností povahy Trne- ček nořil se již od mladistvých let v blažie
#34 alto_textblock #34
jeho.
#35 alto_textblock #35
taje skladby. Ve studijních dobách požívaje ji zvučného jména, byl nadále většinou samoukem, čerpaje z fondu nadání svého a ze vzoru arei- děl, z nichž Wagner a Beethoven tvoří jádro jeho uměleckého cereda. Není nástroje ani ensemblu, pro něž byl by nenapsal zdařilé skladby. Především v pra- eích pro harfu paleta jeho fantasie zazářila barvami nejživějšími, plným leskem. Všechny přednosti tohoto vzáeného nástroje přivádějí k oslňující platnosti jeho »Rhapsodie«, »Me- nuet«, Transkripce na Smetanovu Vltavu, Fan tasie na Schubertovy písně, koncertní duo a jině. Napsal 4 koncerty: klavírní, houslový, pro hoboj a pro klarinet. Kvartet z a-moll poctěn cenou spolku pro komorní hudbu. Úsudek o něm zněl: »Kvartet má formální uhlazenost a plyn- nost. Není tu nic upřílišněno, ani ve stavbě, a i ve zvuku. Pravá míra ve všem, souměrnost my šlenky a formy, živost rythmická i veselá ná- lada této prosté, obratnou ruku skladatelovu jevící práce, jež nemijí se s dobrým účinkem.« Krásná rhapsodie pro klavír, připsaná d'Al- bertovi, je perlou lileratury brilantních skladeb koncertních. Sonata pro klavír a housle, trio pro harfu, cello a housle, andante cantabile pro hoboj a varhany, 2 kvinteta, Bachova Ciaconna. pro 2 housle upravená, Smetanův »Vyšehrade a »Vltava« pro 2 klavíry a j. vyplňují obsáhlý rejstřík jeho pestré tvorby. Z ducha jeho vytryskla též řada písnl »Dárek z lásky« a něžná »Žežulka« na slova Kaminského zvlášť zamlouvají se Iahodou. Skladby orchestrální, symfonie, suity, an velký sloh operní nezůstaly mu oblasti nedo- tknutou. Národní divadlo vypravilo opery »Ama rantha« a »Andrea Crini«, při jejiž hlučné pre miéře sjednotily se hlasy odborníků asi v tomto Trneček byl vždy vyznavačem hudebního kosmo politismu, ve kterém hybný a poddajný jeh talent nalézá nejpevnější oporu a půdu nejúrod nější. Přes konservativní zásady své je umělcem prozíravým a ku požadavkům pokroku nechová se odmitavě . .. Techniku skladeb ovládá skvěle. Jeho hudba je vytřibená a plynná, orchestr bar- vitý a sálá ohněm; hlasy vede přirozeně a sbo- rové massy dovede výborně exponovati. Také měkký smysl melodický zasluhuje uznání. Pult dirigentský nejmocnějším kouzlem bo vábil. Partituru studovati, massy ovládati, je
#36 alto_textblock #36
slunečním paprskem jeho nitru. Zářivou jiskru svého nadání uplatnil v podnicích Umělecké be- sedy, ve Filharmonii, při vystavě architektů inženýrů a při fostivalu. Chváleno přirozené, všech hledaností se vystřihající a přec živé po- jetí skladeb, bedlivá průprava, detailní propraco- vanost, jistota i vzlet, rylhmický oheň i zevní Při tak mnohostranném působení ztrácelo se vždy osobní jeho pohodlí a oddech v roz- vrhu denním jako krůpěj ve vlnách. Letní pře- sidlení o prázdninách je jen změna vnější sce- nerie; práce a zase práce je celý jeho program, co tisicové mazlivě po odpočinku volají. Natoulavše se již dosti po přitomnosti i do- bách nedávných, zastavme se též u rodných stěn ve farnosti haštalské, kde 16. května 1859 sudičky nit jeho života snouti počaly. Jsa synem hotovitele klavírů, vešel záhy drobnými prstiky ve styk s klávesnicí, aniž kdo tušil, že z ne- patrného praménku toho bude mocný proud, který život jeho tím směrem uchvátí. Záhy naučil se spoléhati na vlastní sily a poznávati cenu vlastní vydělané skývy. Podnes hudba chrámová ostnem zarývá se do jeho duše, jakoby na ní lpěly posud slzy dětských let, kdy k povinnosti ho volávajíc, plašila luzný přísvi bezstarostných her. Opojným půvabem hudby lákán, přišel na konservatoř, kde do oddělení harfy a houslí dostal se bezděčně, náhodou. S odvahou a smě- lými nadějemi rozletěl se záhy do světa, plnými doušky opájeje svoji touhu po klavírní virtuo- sitě, čerpaje a užívaje dychtivě každé příleži- tosti a chvile, jež vedla ho k vytoužené metě pianisty. Poznav nově nalezenou soustavu kla- víru Jankóova, osvojil si hravě i jeho techniku a pražskému obecenstvu v koncertu ji předvedl. Působil v cizině na různých místech, za- kotvil život svůj na delší dobu ve Zvěříně, po zásluze tu ceněn a pozdní stáří milovaných ro- dičů ozařoval z dáli milým teplem přítulné lásky i nejoddanější vděčnosti. V kypicí svěžesti duševních i tělesných sil povolán do Prahy na konservatoř, s chutí vrhl se do náručí hudebního života, tkaje si pln dů- věry v mlhy budouenosti obrazy čarovně. Slepá Štěstěna nebyla mu vždy ochotnou průvodkyní na stezkách života. Dychtivým, klo- potným snažením se prodíraje, oželiv mnohý růžný sen jinošských let i zralé mužnosti, necht
#37 alto_textblock #37
klid.