ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 39f74e20-75a3-11dc-9fa2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 15. května 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 134.
#4 alto_textblock #4
na měsk
#5 alto_textblock #5
Na renní a odpol. listy předellácí ser v Praze v administrac 2 K na měste . na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí čonáškou na mlst .. na čtvrt Lata . ve slaách: 2 K non na měsíe . Pešton: rpe . ... KS pk čtvrt lela drojí zásilk u :.Ee n čsvrt ok
#6 alto_textblock #6
i
#7 alto_textblock #7
rty emtncs te
#8 alto_textblock #8
I
#9 alto_textblock #9
V drobném prouejit ranní číslo o sobě . . . ra 9h odpeledni . . za 2h Ve tlialkách na venkovs ranní čulo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k ni In seráv platí se hotově napřol. Přečplacení a lnserty přijíná sdhinini- strace v Marianske ulici č. a Tam nnchánají se tež redakee tiskirna a ezpedice „Národnich Listů“ Rukopisy su nvvrncsjí.
#10 alto_textblock #10
Dnašní čísle pro Prahu le o 10 stranácl.
#11 alto_textblock #11
„Hluboký dojem . .. Oficiální zpráva Národního klubu o tom. jak pořídili předsedové obou jeho největších stran, posl. dr. Kramář a posl. Udržal předsedy ministerstva, jehož se šli optat p jeho osobních garanciích, daných Němcům z Čech před hlasováním o pilném návrhu Kolowratově, jest mistrovským kusem účelné stylisace. Deputanti vládních stran českých, šli-l z příma za cílem, tázali se jistě: Je pravda. ze V. Exc. svou osobou se zaručila Němcům za zachování výbradné vnitřní služební něm- činy v poštovních úřadech? Je pravda, že výkladem V. Exc. o povaze úřadu generál- ního ředitele pošt zjištěno, že na příště nemá ministr obchodu práva míchati se do odboru poštovní správy, že proti vnitřní služební češtině v poštách čili (podle zpráv »N. Fr. Presse« a »Bohemie«) proti činům zvůle českých poštovních úřadníků uplatněn odpor vojenské strany? Že vydalo ředitelství pošt a telegrafů v Praze přísný výnos, jíma stihá každé české slovo na tiskopisech vy daných pro styk s vlakovými službami s po hrůžkou disciplinárky pro každé české po- jmenování některé stanice v Čechách? Jest pravda, že Němcům dány záruky, že president vrch. zem. soudu Wesselly ne- půjde na odpočinek, nýbrž že bude vyřizovat české dohledací stížnosti proti německým soudům podaně nikoli podle základního stát zákona a všeob. soud. řádu obč., nýbrž zase podle známých jazykových nařízení něme- ckého Volksratu pro Čechy? Kdyby byl dal předseda ministerstva předsedům Národního klubu přesnou od- pověď, že zprávy obou německo-pokrokových listů nezakladají se na pravdě. úřadní zvěst, Národním klubem o tom vy daná, byla by se jistě spokojila čím prost ším tím skvělejším dementim omamných úspěchů německých z úst nejkompetentnějších. Než slyšme tu ručej, peřej, ten vodopád slov oficiálního klubovního oběžníku. Dopřejmesi ještě jednou aspoň onu jeho část, která se týká soudnictví. »Co se týká postupu při soudech v království českém,« dí diploma- ticky oficiální zpravodaj Národního klubu. »byla rozprava o věci té velmi zevrubná a skončena byla prohlášením, ze vláda vzhle- dem ke sporným názorům právním jest nu- cena přivodíti náležitým šetřením vyjasnění poměrů, o které jde, a vyhraditi si, výsledek tohoto šetření oznámití stranám a potom dát se cestou, která by vedla k rozřešení obtíží jež se vyskytly.« Tak grandiosními frázemi mluví jenom rozpaky a to právě tenkráte, když slovo žá dané odpovědi má býti jenom jediné, bud »ano« buď »ne« ! Ronivý, nekonečný crkot této vodoteče slov byl přes příliš i samému nej oficiálnějšímu oficiálu klubovnímu »Dnu«. i otočil kohoutkem tam, kde nesmysl oběž- níku stal se nejkvětnatějším a tak ustřihl klasickému raportu o intervenci českých pánů u barona Becka aspoň dvě řádky. Kuráž popříti pravdivost vítězoslavných depeší německých o osobních garanciích
#12 alto_textblock #12
Beckových Němcům daných »Den« neměl. Za to jí má v hojnosti druhý z vládních listů českých »Venkov«. Zmíniv se o dotyč- ných zprávách německo-liberálního tisku, na- psal orgán Práškův a Udržalův: »Ja k z ji- štěno (kde ?), byla zpráva tato klamná a zřejmě vypuštěna pouze k rozrušení če- ského lidu, který tudíž nemá příčiny k nedůvěře našich říšských po- slanců. Němci byli zkrátka v poslední době sami vehnáni do situace, v níž mělí rozbíti celý dnešní politický stav na radě říšské, k čemuž se však nemohli ze zřejmých důvodů odhodlati Proto by rádi do těch poměrů vehnali Čechy. k čemuž užívají všech možných prostředků. Nedařilo se jim to a proto ještě dnes i se svým pokusem, aby vzbudili u českého po selstva nejvyšší odpor, pronášeli uvedené pověsti, doufajíce, že čeští poslanci ještě v posledním okamžiku se odvráti od svého postupu a bůdou hlasovati proti pilnosti ná- vrhu Kolowratova, svrhnou celou dnešní si- tuaci a ponesou ovšem zodpovědnost za všechny dalekosáhlé následky. Celá zprá va »N. Fr. Pr.« není však, jak ji řečeno, nic jiného než důkaz jakými prohnanými prostřed ky pracují Němci proti svému po litickému odpůrci.« Otiskujeme doslovně i tento odstaveček jeť stejně mistrným výkonem slovesnosti jako úřadní klubovní sdělení, jenže slovesnost zcela jinak účelné. »Venkov« neostýchá se popírati beze všech rozpaků. Jeho čtenářstv neví, že přípovědi dané Beckem Němcům v příčině záruk vnitřní němčiny poštovní, byly předstiženy sku- tečností dříve než ministr Prade byl s to učiniti o nich sdělen konferenci německých poslaneů z Čech. »Národní Listy« otiskly již dne 12.. m., tedy den před tím, výnos po- štovního ředitelství v Praze, jímž splněny nejkrajnější a nej- nestydatější požadavky Němcu ve vnitřní službě poštovní, an překonány dříve, než výno tento byl předčítán v konferení německých poslanců a než se o něm zmínil bar. Beck českým poslancům Kramá- řovi a Udržalovi. A včera odpoledne sdělili jsme další postup poštovního ředitelství praž- ského o persekuci českého slov ve vnitřní službě, jdoucí až po zákaz českého hovoru úřadníků pří manipulaci, výnos, který ještě na počátku éry »vlivu a moci« pokládán byl za předpotopní nemožnost! Stojí-li tedy věci takhle s poštou, byly-l tudíž všechny garancie Beckovy Němcům dané spíš splněny, než se za ně Beck Něm cům svou osobou zaručil, potom nevyvrát naše obavy, že dojde ke splnění Beckových garancií, daných Němcům i ohledně soud nictví, ani »Venkov«, i když si hraje na chy tráka, prohnanějšího nad prohnané Němce Nejbližší budoucnost poučí nás o tom zdali ryt. Wesselly bude dohledací stížnost vyřizovati v duchu názorů svého náměstka vicepresidenta Rinesche. Karlovarská zázračná léčba měla na otřesené zdraví pana rytíře
#13 alto_textblock #13
účinek pro něj stejně potěšitelný, jako pro Národní klub zarmucující, aniž by snad bylo třeba přáti nejvyššímu sudímu království trvalě úhony na útrobách, naplněných tak horoucími city pro právo jazyka českého. Naopak celý český národ by jej byl žehna nejstálejším zdravím na dlouhá leta jeho — výslužby. Ta byla přece vedení českému sli- bena jakožto vymoženost skálopevná. Rytíř Wesselly se už nevrátí, tvrdilo se a ejhle, vrátil a nepomýšlí na odchod, ujišťuje se dnes. Domnívá se někdo do opravdy,že vřídlo Karlovo vyléčilo pana presidenta z jeho názorů o »jazycích v okresu zemsky obvy klých?« Nic bychom si toužebněji nepřáli, než aby byl rytíř Wesselly poslán, odkud přišel Ale netajíme se obavami, že po krátkém Ri neschově intermezzu, které přineslo aspoř vyvrácení i českých názorů o nepřípustnost dozorčího práva na německé soudce, nastane pokračování éry Wessellého. A tak má poslední čin bezmezné vládní oddanosti Národního klubu prozatím jeden positivní výsledek, »Dnem« včera konstato- vaný: »Jeho vystoupení působilo hlubo- kým dojmeml Ano, snad nikdo v klubu nemá tušení o hloubkách, rozdíraných tímto vystoupením v české veřejnosti . .. Nevý- slovná hořkost a sklamání zejí z nich a k nim druží se již zoufalá beznaděj, která nedá se odžehnati žadnými sebe šroubo vanějšími a zatemnělejšími oficiálními vý
#14 alto_textblock #14
kladyl
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. května. (Fuse uherskýel koaličných stran.) Většina peštských list potvrzuje zprávu, že se chystá sloučení dvou hlavních koaličných stran, ústavné a košutovců. Na podzim, až bude podána předloha volební opravy, má se vypracovati společný program pro obě strany. Program bude prý takový, že vy- loučí klerikálnou lidovou stranu z koalice. Nová spojená strana bude se prý jmenovati »ůstavnou stranou r. 1848«. Fuse bude však záviseti o loho, schválí-li program nové strany také p Snahy o sloučení maďarských vládních stran v jeden společný klub jsou dle »N. P. Journ. starší. Už několik nedel před Velikonovemi r dili se vedouci koaliční politikově, jak zorgani sovati koalici, aby mohla pokračovati v ny- nějším svém díle, až nynější zatímný koaličný kabinet splní přovzatý úkol a nastoupí kabinet definitivný. Porady účastnili se členové všechtr stran a dohodli se, že bude třeba vypracovat nejprvé pracovní program, který umožní dalš svorný postup všech stran. Slanoveny také stě- žejné body takového budoucího programu. Prvou podmínkou je, že státoprávní otázky se musejí z programu vyloučiti. Program se má omezit na obor hospodářský a vnitřních oprav. Ban- kovní a celní otázka se má rozřešiti tak, aby se udržela střední linie mezi stanoviskem strany neodvislosti a přivrženců vyrovnání z r. 1867. čímž by oba směry mohly býti uspokojeny. Otázky vojenské mají se upraviti neodvisle o pracovního programu dohodou mezi korunou stranami. Zásady tyto přijaty zástupci všech stran, nebylo však při tom řeči, že by všechny
#16 alto_textblock #16
novník.
#17 alto_textblock #17
strany měly splynouti v jednu, nebo dokonce přejíti šmahem do tábora strany neodvislosti. Orgán ústavné strany Andrássyovy, »Budap. Tagbl.«, poznamenává ku pověstem o nově vládní straně: Ať si nová vládní strana přijme jakékoli jméno, skutkem se může státi jen s tou podminkou, že až do posledního bodu vyhov zásadám, vysloveným ve vyrovnání z r. 1867. V Praze, 13. května. (Bar. Rauch záhřebská universita.) Právě před Rauchovým příjezdem do Pešti uveřejnil » Pesten Lloyd« redakční stať, rozhodně odsuzující uni- versitní politiku bánovu. Zmíniv se o stihání profesorů Šurmina a Manojloviče, »P L.« píše: »Oba jsou dle práva a zákona pro fesory vysoké školy, vypravené všemi vlastnostmí university. Mají tedy právo na svobodu vě- decké a politické činnosti. Kdo se proti ní pro- hřeší, prohřešuje se též na svobodé vědeckého bádání a učitelské činnosti. V Záhřebě musily se vyvinouti prazvláštní poměry, když sta a st domácích synů se odhodlávají opustiti svou universitu a pokračovati ve studiích v cizině ač mnozí z nich jsou odkázáni na podpory do brodinců. Jest také dětinství, chce-li se tentc hromadný exodus vysvětlovati pouhou agitaei Hromadné vystěhovalectví bylo by nemožno kdyby půda pro ně nebyla připravena Slíháním profesorů chorvalská vláda dopustila se přimo osudné chyby. Povinností chorvatské vlády bylo ušetřiti uherský stá evropského skandálu, jakým se jev odchod studentů do Rakouska. Poněvadž neuči nila ničeho, aby exodus zamezila, nýbrž spis ještě jej podporovala, prokázala Uhrám nejhorš službu. Ona sta chorvatských a srbských stu- dentů promění se tam v tolikéž hlasatélů útisku jemuž jsou v Uhrách vydáni občané jiného ja zyka a jiného smýšlení. A takových hlasatelo máme už nyní dosti. Cítíme jich účinky v našich ho spodářských a společenských stycleh s cizinou až do morku kostí a máme jen jediný zájem, abychom účinky ty nezostřo- vali. Povede-li politika »silně ruky« v Zahřeb i nadále k takovým výsledkům, bude nutno uvá žili, byla-li tato politika správně zvolena a při měřeně-li se provádl. Za své pešťské návštěvy bar. Rauch hledě v rozmluvě s redakforem »P. L.« omluviti svou universitní politiku, ale »P. L.« prohilašuje ve zprávě o télo rozmluvě, že trvá úplně na výše uvedené odsuzující stati. K tomu dodáváme, že záhřebskou unive situ opustilo dosud 937 studentů a že kromo 180 bohoslovců zůstalo na universitě jen několik přivrženců směru klerikálního a přívrženci Fran kovy čisté strany práva. Universita bude pr otevřena zase 20. května. Prof Manojlovič, jenž odepřel přijít k výslechu před vyšetřovacího soudce, odepře také dostaviti se do úřadovny zemské vyučovae správy, kdež měl sekční rada zahájiti s ním vy šetrování. Prof. Manojlovič trvá na tom, že může býti disciplinárně vyšetřován pouze universitním senátem. Prof. Surmin obdržel již pensijn areh; bude dostávati 52 proc. dosavadníh služnéhor V Praze, 14. května. (Reč poslanee Okuněvského.) Zpravodaj krakovského „Czasu“ obdržel od posl. dra. Okuněvského do slovný text řeči, promluvené po pohřbu dra. He rolda v Praze na Zofinském os'vově. Poněvadž
#18 alto_textblock #18
stručné výňatky z této řeči způsobily nemalý po- plach v táboře německo-radikálném i v klubu ukrajinském, jehož je dr. Okuněvský členem podáváme jeho řeč v doslovném překladu. D Okuněvský pravil: : „Sjeli jsme se tu, zástupcové slovanskýeh národů, abychom uctili muže, který věrně bo- joval na obranu svého národa, a divnou náhodou sjeli jsme se v den, ve který se do Vídně sjí- ždějí knížata říše německé. Není to s naší strany demonstrace, neboť nikdo nemohl předvídati don smrti a pohřbu dra, Herolda. Přibyvše sem, di- víme se vzrůstu toho kmene slovanského, který svou demokratickou prací, svými historickým památkami a mravenčí pilností stanul na takové kehurné výši, že nutí netoliko Slevany, ale i přítomné zde zástupce národů neslovanských, Němce, Vlachy a Rumuny, aby vzdali čest mrtvému borcí a jeho národu. A tato slovanská kultura, vybudovaná na takovém základě, jímá mne v tuto chyíli tak srdečně, že se mně mimo volky chce říci politickým odpůrcům, abychom zanechali aspoň na okamžik vášní, přinesli vzá- jemné oběti a já se své strany jsem první hotov to učiniti.“ O pangermánské demonstraci vo Vídni, kte- rá pobouřila Všeněmce, nebylo tedy ve slovech dra. Okuněvského řeči. Také se nevysloviš přím pro slovanskou vzájemnost, jíž se jako čert kříže odříká ryt. Vasilko. Ale význam- nými zůstávají slova k „politickým odpůrcům“, jimiž dr. Okuněvský vybízí k zanechání vášní- vých bojů a sám projevuje ochotu přiněsti vzá- jemnou oběť. Jsou významna proto, že „mimo- vclky“ vytryskla ze srdce jednoho z předníeh vůdců směru ukrajinského. Ze Záhřeba, 12. května. (Chorvat ske divadlo do Prahy.) „Obzor“ se dovídá. že tento týden ukončeny rozpočty výloh, s nimiž by bylo spojeno pohostinské vystupování záhřeb ského chorvatského divadla v Praze. Chorvatské divadlo odjede do Prahy 6. srpna a vrátí se 16.
#19 alto_textblock #19
Politické zprávy zahraničné.
#20 alto_textblock #20
V Praze, 14 kvělna.
#21 alto_textblock #21
Když přijde do Bosny ruská noha. Do Sarajeva přibyl ruský mnich Msrdarij Uskokovič. Přijel ze Srbska přes Vyšegrad. Mladý mnich byl policil sarajevskou zatčen, jak- mile se objevil, a podroben výslechu i tělesné prohlídce. Odňaly mu všechny písemností i za- pečetěná psaní, a přečteny. Teprve když nenale- zeno u něho něco podezřelého, horlivým poli- cajtům sarajevským svitlo, že se dopustili ne- omluvitelného skutku. Chytili se baljčku ruského čaje, jejž kaluděr měl při sobě, a obrinili jej z pašerství. Sarajevská policie, ač jí do čaje nic nebylo, protože není celním úřadem, dikto- vala ruskému mnichovi velikou pokutu. Mnich tolik peněz neměl, ale našlo se několik pravo- slavných Srbů, kleří za kaluděra pokutu složili a tím jej vykoupili. Na policii naň pouštěli hrůzu nejprve žalářem, potom postrkem a vodii ho jako medvěda od kanceláře do kanceláře po celém městě.
#22 alto_textblock #22
Meeting anglických politiků o Makedonií. V Londýně »Klub osmdesáti« svolal mee- ting politiků, na nějž se dostavilo sto poslanců a jiných vynikajících politiekých činitelů Roko- váno o balkánských otázkách, zvlášť o Make- donii. Všichni řečníci vzdali uznání Rusku za
#23 alto_textblock #23
FEUILLETON.
#24 alto_textblock #24
Literatura. Knihy p. F. V. Krejčího o Máchovi.“)
#25 alto_textblock #25
on * F. V. Krelič!: Karel Hynek Mácha. Knih o českém básníku. V Praze, 1907. Nákladem Gros- mana a Svobody. (Podobizna K. H. Máchy, tři obrazy v textu, titulní list i obálku kreslil Max Švabinský. Str. (4) + 188. Elegantně v duchu obnoveného romanlisn vypravená knížka Krejčího náleží i svou jemnoua procílěnou řečí i thematem novému romantismu. Je vlastně jen praktickým cxperimentem, školským příkladem theorie, kterou rozvinul Krejčí v jiněm, menším spisku „Zrození básníka“. Již z toho je pa- trno, že vlastní výklad o Máchovi (a, co vlastně je dnes totéž, o jeho Máji) je jen dotvrzení theorií jinde zevrubněji vyložených, že tedy faktům a datům sku- tečného života je věnováno poměrně méně místa. nežli jejich anaiysi a ceněni. Náhodou při Máchovi je posice takového literárního kritika mnohem snad- nější a pohodlnější, nežli na př. při Čelakovském nebo Puškinovi. Život obou těch básníků je před námi jako otevřená kniha; množství korrespondence. bohatá pozůstalost literární a moře vzpominel vrstevníků ukládá kritiku určitě ohledy, váže jeho vzlet i poulá jeho deduce Aby vyhověl všem faktům, nemůže řešiti linearně a beze zbytku, nýbrž formu- lemi komplikovanými a opatrnými. Při Máchovi (a Májí) je, jak řečeno, kritika snazší. O živetě básník víme vělmi málo, o osobě skoro nic; literární pozů- stalost nesnese srovnání s Májem — v něm se osob- nost básníkova takíka vtělila úplně. Záleží tedy tom, jak kritik dovede procilit verše nám zůstaléa jak do svých širokých vývodů zasadí nečetná fakta nám dochovaná. Nutno říci, že Krejčí svůj úkol provedl velmi dobře. Takřka nepozorovaně vede čtenáře životem Máchovým tak, aby Má) vyvěral z hlubin jeho nitra jako nezbytně nulný důsledek. Třeba dále přiznati. že Krejčí se nezavirá poznání, že vývoj Máchovy poesie nedál se vždy přimočárně (Krejčímu důkazem toho je loyální báseň z r. 1835 „Na příchod krále“ pracovaná zároveň s revolučním „Májem“ — a j. v. a že tedy neznásilňuje fakt, ostatně řídkých, jež s vymykají z rámce jeho úvah. Velmi svědomitě uži literatury dosavadní, ale také vlastním opětovným studiem včetl a vcítil se do tvorby Máchovy, takže po- dává na mnohých místech jemná a věkná pozorování vlastní. Z těcb zejména cenná jsou pozorování o ja- zyku a stilu Máchova Máje. Pěkně laké vycitil Krejč ohromnou práci Máchovu, jakou musil podniknouli *) Klademe vedle sebe oba posudky tím splš že Jošly nás -oučacné . vzájemně se doplňují. Pozn ted kce.
#26 alto_textblock #26
I.
#27 alto_textblock #27
=
#28 alto_textblock #28
aby tvrdý a neohebný do tě doby jazyk poddávals tak lehce každému vlnění citu básníkova, jakou ná- mahu musil podníknouti, aby slova vybral, uhladila vytvořil. Je to u moderního kritika dost řídký úkaz, jak hluboce se tu ponořil Krejčí do jednollivých fines filologických — a kolik z té suchopárné jinak vědy dovedl vytěžit pro poznání a ocenění velikého díla básníkova. Velmi bystře pronikl Krejčí i jednolli- vými základními tóny Máje — ukázal, jak vrcnoln jeho stesk po ztraceném mládí je čistě osobní a přec ryze všelidský — tákže jen skutečně veliký básník dovede mluvit za lidstvo celé i za svůj národ Kpiha jinak je psána bez přítěže učeného appa- rátu a cilatů literatury. Čte se sice pohodlněji, ale mnohý čtenář lehce potom přecení nebo nedocení vlastní práci autorovu. Ne všechno arci je pojato správně (tu na př. někde materiál dokumentarní není přesně interprelován), ne se všemi vývody autorový- mi (zejměna v části poslední možno souhlasiti. Ale to nic nevadí, abychom neprohlásili tuto knihu z nejlepší dotud práci o Máchovi (a Máji); informuje ze všech nejlépe a nejpřehledněji. Pro toho, kdo je zvyklý autora kontrolovati, zů- stává vedle Krejčího stále ještě lcňská knížka Vobor níkova potřebnou příručn.ci. Možno řici, že se obo dobře doplňují V. Flajshans.
#29 alto_textblock #29
F. V. Krejčí: „Zrození básnika“, úvod do če- ské literatury. Týž: Karei Hynek Mácha. Kniha o če- ském básníku. Vedle literárního odkazu Jana Nerudy, v posled ní době vytrvalé kritické soustředěnosti, vystaveny byly život a dílo K. H. Máchy. Bylo nutno zbaviti našeho básníka mnohého legendárního přítmí a po- staviti ho konečně jasně a v plné ostrosti před sou budoucích literárně-historických badatelů. Na zákla dech starší studie Sabinovy, s úmornou trpělivosli a uznáníhodnou svédomitostí, vyptecovali své biblio- grafie o Máchovi J. Voborník; A. Novák a prvý nás literární historik prof. dr. Jaroslav Vlček, jehož vzácné vloze analysující podařilo se, myslím, shledat i poslední zbývající kaménky k dokonalému zcelení neurovnané a roztříštěné mosaiky Máchových snal docílených úspěchů, Dnes snad již jen mistr Arbes z klenotnice svých bohatých vzpomínek mohl by vytěžiti nějaký nový rys, nebo detail povahový. Ale jinak to, co byl možne pověděti o K. H. Máchovi, bylo již řeče- no a každé další bádání jest jen marným úsilín přijíti jinými cestami k starému cíli- Na všech těchto uvedených základech založi p. F. V. Krejčí svoji studii o Máchovi, jíž předesla svůj úvod do české literatury pod názvem „Zroze- ní básníka“. Podtitul télo essave nepřiléhá. Ne- velký rozsah práce nedovoluje prohloubení a ne- chává vyniknout i některým nedepatřením (Kosma nebyl mnichem kláštera sázavského, nýbrž děkanem kapitoly pražské a p.), která proklouzla autorovi. J to spíše úvod ke sludii o K. H. Máchovi, k němuž se „Zrození básníka“ těsně připíná. To vše co bylo po léta jinými sbíráno, vyzna- čeno a schrá něno, vypravuje v ní p. Krejčí svým
#30 alto_textblock #30
krásným a duchaplným slohem, svého vlastníh úsudku důrazněji ani neuváděje. Všude na knize je patrna stopa předchůdců, jejich badání a studijnícl výsledků. Neudávání namnoze pramenů, svádí k myl nému závěru, že by kniha byla originální, ale v prav dě skulečný názor utorův na básníka, jenž mu ce- lým dílem svým musil zůstat vzdálen, prosvítá jen málo místy a to často způsobem velmi pochybným Zcela opomenut vliv Wertherův na Máchu, jeho poměr k hislorické tvorbě Herlošově, původ něme- ckých veršů básníkových nedoložen určitěji, jak s s tím selkáváme v sludii Vobornikově (následken školní čelby) a také o způsobu, jakým seznal Mách Byrona, nečiní se zasloužené zmínky a jeho vliv n Máchu nepřipouští se měrou náležitou. Konečně i názor autorův na milenku Máchovu nezdá se mi býti zcela správný a přidržel bych se spíše studie sl. C Tesařovy, která zajímavou tute bytost postavíla do svělla vlídnějšího a přirozeněj Ke zdivu, které po léta vybudovali kostnatí fil logové, na něž auler tak často s úsměchem náráží — pan Krejčí dal novou facadu, lesk a karvu, které z kryly sice na okamžik ráz slarých dokumentů, alo- navždy selříti ho nedovedly Pan Krejčí v úvodní studii příliš podceňuje předchůdce Máchovy a nepřiznává jim žádného b snického posvěcení. Ani toto stanovisko není správné neboť pouze přičiněním těchto předvojů nalezl nát básník půdu pro sebe připravenu, svělové ohlasy vlnění, ideový vzruch, zkrátka vše to, čeho pa Mácha pouze obratně použil Nikdo zajisté nebude upírat autoru „Máje“ vážn a ryzí vlohy básnické, ale dokonalý básníl nebyl ani on, nýbrž chtěl jím být a mohl se jím také stát, kdyby mu život byl poskyll času plnému rozvinutí krásné tvůrčí mohoucnosti. Tyto jsou asi nejpodstatnější výtky, které kal český dojem nových knih p. F. V. Krejčího a ne dovolují vladiti je mezi výhradně vědecké práce Díky však jejich hulnému, plnokvělému a skvělém stylu, který je celý prozářen láskou k thematu, mo hou se vkusně vypravené publikace o. Krejšího stá alespoň vzácným majetkem širokých vrstev čtenářských, jimž je v prvé ladě za dnešn doby potřebí dáti knihu dobrou a cennou. Pan M. Švábinský přidal k studii o Ma chovi rěkolik svých obrazových doprovodů velik ceny. Jen portré“ básníkův, připomínajicí přílišn tvář umělce, lám, zdání skůleřně pravdivosti. O. Maria Vyskočil.
#31 alto_textblock #31
šího.
#32 alto_textblock #32
Různé spisy. * Světem automebilem z Pekina do Paříže v 6 dnech. Sepsal Luigi Barsini, do češtiny přeloži Fr. Pover. Pokročilost sportu a budoucnost jeho ve službácl lidstva dokumentuje výtečně závodní jízda automo bilem, již v červnu a červenci 1907 vykonal kníže Seipione Borghese, potomek sestry Napoleona 1 Z Pekina vydav se na cessu, severní Čínou, Mon golskem, na přič Sibíří, skrze Jekatěrinburk, Moskvu
#33 alto_textblock #33
Petrohrad a Berlín, vykonal kníže nesmírný rekor v průvodu milánského žurnalisty Luigi Barsiního, kte rýž podjal se úlohy, vypsati zkušenosti cestovní V rychlosti, jen u žurnalistů možné, kteří otužení jsou ve službách denně odehrávající se historie, na- plnil věrný účastník krkolomně jízdy i své repor- térské poslání a současně vyšel spis jeho, ozdobený mnežstvím zdařilých mamentních snímků, ve tři- nácterých jazycích evropských. Forma jeno rovná se jizdě závodní: aforisticky úsečné líčení, pomíjejíc příkras slohových, než obsáh i při sporfovní form jes. důležitým příspěvkem k poznání krajin, jimit závodní cesta byla konána a lidu, s nímž bylo se výpravě cestou slýkali. Právě v okolnosti, že ob- sahuje spis bohatou snůšku porovnání a dojmů, bez prostředně získaných a že poučuje o poměrech dolu nehrubě známých, leží jeho význam, nad úzké mez sportovního života se povznášející. Zaměňuje-li ital- ský autor Nižní Novgorod s Velikým, lze jemu pro- minouti, avšak rozhodně dlužno odsouditi nedostale péče překladatelské, která neostýchá se v českém vzdělání užívati místních jmen jako Dirschan Postupim a nouráží se vulgarismy, jako po pažd Jiří Sumín: Spása. Román. (Moravsko slezská kronika roč. XIX. sv. 1.) Nákla dem RR. Prom bergra v Olomouci. Podkladem široce založeného toho románu jes domnělý zázrak, udavší se s obrazem Panny Mario v kostele chudé pohorské dědinky Skalice. Výborně líčena jsou v románě různá individua, jež stůj stůj chtějí využitkovati zázraku k účelům zištným proti nimž nechroženě staví .a místní farář, jemu jedinému známo jest tragické pozadí zázraku i jeh domnělé objevitelky Marcely, dívky se záhadnou mi nulestí. Bohalství rušného děje, jakož i duchapln povahokresba jednajicích osob, činí vomán neoby čejně poutavým. Julius Verne: Claris Dardentor. Romá (Verneova lidového vydání románů sv. 33.) Nákladen B. Kočího v Praze. Bodrý, joviální slarý mládenec Claris Dardenlo ubírá se do Afriky s rodinou přštele Desideraudolla aby oženil tam nemotoru Agathotka se sličnou Loui sou. Veselí dva bratranci, Jan a Marcel, stanouse společníky celě rodiny na zábávné cestě sever Afrikou. Humoristický tento román Verneův koně no mnohých dobrodružných a komických siluacích o něž pečlivě sterá se Dardentorův sluha, sňatken Louisiným se švarným Marcelem * Vácslav beneš Třebízský: Z ráz ných dob. Pořadí VII. (Levného v dání sebranýcl spisů Beneše Třebízského ov. 13.) Nákladem F. To- piče v Praze Levné vydání Třebízského spisů blíží se kvapem ke svému zakončení. Již jen tré svazků... Musíme přiznati si, že málokteré knihy vykonaly tolik kul lurně a vlastenecky dobrého, jake právě historicke povídky klecanského kněze, vroucíno Čecha; byle proto zajistě záslužným činem od vydavatelstva spis jeho, že pokusilo se o úplné zpopularisování Třebíz ského v lidu českém, o to, aby i každý prostý člověl český mohl kochati se v krásách líčení, rozněcovat
#34 alto_textblock #34
se při četbě o slavných dobách národa českého i sví rati pěsť hněvem při líčení utrpení a bldy lidu na šeho. Třebízský dovedl přec i otrlým téměř vsugge rovati tásku k vlastil
#35 alto_textblock #35
Bibliografie.
#36 alto_textblock #36
* Kazimierz Przerwa-Tetmajer: Na Skalném Podhalí. Z polštiny přeložil Frant. Vondrá- ček. Světová knihovna, č. 646—647. J. Otto v Praze * Kazimierz Przerwa-Tetmajer: Z T- ter. Z polštiny přeložil Frant. Vondráček. Světová knihovna, č. 648—649. J. Otto v Praze. Alois Jirásek: Samoia. Drama o třech jednáních. K 1.—. Nákladem J. Otty v Praze. * Dramatická dila Wiliama Shakespce- ra. Svazek XXV. Voselé ženy windsorské. Veselohra o 5 jednánich. Přel. Jos. V. Sládek. V Praze. Vydává Česká Akademic císaře Františka Josefe pro věd- slovesnost a umění. Nákladem J. Olty * Josef Šimánek: Kapky jedu. 1908. Tiskem a nákladem knihtiskárny Dyk a Ryba v Praze-Vršo- vicích. Za 24 hal. * I4. A. Šimáček: Sebrané splsy. I. Che žít. Sešit 6. Za 32 hal. V Praze, nákladem Česk grafické akc. společnosti „Unie“, 1908. Zvon. Týdenník. Orgán a majelek spisovatei- ského družstva. Ročník VIII., čís. 23. a 24. Nakla- datelství F. A. Šimáčka v Praze * Český Lid. Sborník, věnovaný studiu lidu če- ského v Čechách, na Moravě, ve Slozsku na Sloven- sku. Redaktor dr. Č. Zíbrt. Roč. XVII., čís. 5. Ná- kladem F. Šimáčka v Praze * Slovenský Přehlod. Měsíčník. Redaktor Al. Černý. Roč. X. čís. 6. Nákladem F. Šimáčka v Praze Domácí Vševěd. Ilustrovaný slovník vědomosti ze všech oborů domácího hospodářství. Sešit 3/4. 35. (Nezpůsoby dětí. — Omeleta.) Cena 1 K. Nákla- dem F. Šimž čka v Praze. * Vynálezy a pokroky. Populární časopis toch- rícký. Vychází dvakrát za měsíc. Redigují inž. Josek Trůneček, c. k. profesor, a inž. Jarosl. Jindra, c. k. profesor. Roč. IV. čís. 11. a 12. V Praze. Nákladem F Šimá čka * Šťaclný Domov. Časopls věnovaný českým že- nám a domácnostem. Vychází dvakrát za měsíc. Roč IV. čís. 10. 11. Nákladem F. Šimáčka v Praze Moravsko-slezská Revue. Redigují. Al. a v Mrštíkové, Ot. Skýpala. Měsíčník. Ročník IV., čís. 5 Brno—Mor. Ostrava * K. Jonáš: Skvrna. Veselá hra o třech jedná- ních. V Praze, nakladatelství F. Šimáčka. 1908. Cena K 1.— J. S. Machar: Confiteor. Díl II. Třetí vydání. F. Šimáček v Praze, 1908. A. V. Šmilovského Spisy výpravné. Svazek II. Setník Dřevnický. Starý Měchura. Čtvrté vydání V Praze, nakladatelství F. Šimáčka. 1908. Cena 2 K * H. G. Wells: První lidé na měsíci. Přeložila F. B. Anglická knihovna. Řada II. Sv. 25. Naklada tel J. Otto v Praze. *Dr. Václav Řezníček: Vlasla. Román z české dávnověkosti podle bájí lidových. Ilustroval