Strana 2. Číslo 348

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 20. prosince 1900.

loženského a jiných na slovo vzatých mužů dospěla věc k tomu usnesení, aby zřízena byla Křesťanská Akademie se čtyřmi odbory: vědeckým, uměleckým, pěveckým a archaeologickým. V té způsobě vstoupila Křestanská Akademie v život. Komise, o zřízení Akademie jednající, pozů- stávala z 9 členů. Byli to: Dr. Mikuláš Karlach, msgr. Ferdinand Lehner, Josef Hellich, akademický malíř, konservator Schmidt, pasíř Zimmer, pozlacovač März, prof. dr. Kliment Borový, katecheta Edmund Langer a fotograf Eskert. Komise tato podala žádost ke všem ordinariátům, aby podnik ten ve prospěch církevního umění podporovaly, a učinila provolání ke všem umělcům, vybízejíc k účastenství v tomto no- vém spolku. Dae 15. srpna 1875 v den 25letého ju- bilea uvedení na stolec arcibiskupský J. Em. kardi- nála knížete Bedřicha ze Schwarzebergů, když se již byl hojný počet členů ku Křesťanské Akademii při- hlásil, zahájena byla činnost její konstitující valnou hromadou. Brzy potom byly vykázány Akademii pro- stranné místnosti v I. patře domu Svatováclavské zá- ložny a levný nájem v třetím patře místnosti pro pa- ramentní ústav. V první konstitující valné hromadě zvolen byl za předsedu spolku J. Exc. bývalý ministr kultu Josef Jireček, za místopředsedu Dr. Mikuláš Karlach a do řiditelstva Václav Štulc, probošt vyšehradský Dr. František Krásl, universitní profesor, A. V. Bar- vitius, architekt, Dr. Kliment Borový, univ. profesor, Jan Drozd, gymn. profesor, Josef Förster, řiditel kůru, Josef Hellich, akademický malíř, Edmund Langer, katecheta a spisovatel, Ferdinand Lehner, tehdy kaplan, nyní papežský komoří a farář na Král. Vino- hradech, Fr. Šequens, akademický malíř, Dr. Rupert Smolík, universitní profesor, a Ludvík Šimek, sochař. Prvním jednatelem byl Dr. Rupert Smolík, prvním pokladníkem Dr. František Bauer. Prvním úkolem bylo uvésti v činnost jednotlivé odbory, z nichž každý měl zvláštní své stanovy, po- starati se tudíž o schválení těchto stanov a započíti a pak i rozvinouti další činnost, což se stalo dosti rychle. Lví podíl ovšem ve vší činnosti měl i odbor umělecký, který záhy postaral se o zřízení parament- ního ústavu a stálou výstavu církevně uměleckých předmětů, a odbor pěvecký, který později přetvořil se v Obecnou Jednotu Cyrillskou s velikým počtem místních odborů. Vědecký odbor působil nejvíce skrze »Časopis katolického duchovenstva«, kterýž byl jako časopis »Cyrill« pro hudební odbor, »Method« a »Christliche Akademie« pro umělecký odbor, orgánem Křesťanské Akademie. Péčí Křesťanské Akademie byl uspořádán první veřejný koncert na den sv. Cecilie r. 1875. Není úkolem tohoto líčení mého, podati úplnýa všestranný obraz činnosti Křesťenské Akademie a jednotlivých její odborů. (Stane se tak obšírnou zprá- vou tištěnou o činnosti Křesťanské Akademie.) Jisto jest, že uměleckým odborem stal se úplný převrat v upravování církevních rouch a nádob a Cyrillskou Jednotou velice vydatné staly se kroky k odstranění velikých nešvarů ve zpěvu církevním a hudbě cír- kevní. Vědeckým odborem velice přičiněno ku šíření právě křesťanských a církevních názorů o hlavních otázkách původu a rozvoje lidstva se týkajících. Vedle toho vyznamenal se umělecký odbor sdě- láním přeskvostných věcí při rozličných jubilejích církevními muži slavených. Jedné však věci musíme želeti, že na tuto poměrně krátkou dobu trvání do- znala správa Akademie, resp. předsednictví a řiditel- ství Křesťanské Akademie příliš častých a velikých změn. První předseda v brzku odstoupil, druhý se- trval až do r. 1878, kdy také odstoupil, třetí před- seda v krátkosti zemřel, po něm zvolený dr. Frant. Bauer stal se r. 1882 biskupem brněnským, architekt Barvitius setrval do r. 1889, načež pak zvolen ka- novník u sv. Víta a velezasloužilý člen řiditelstva dr. Kliment Borový předsedou. Týž velice přičiňoval se o to, aby Akademie dodělala se opět vydatné čin- nosti v jednotlivých odborech svých. Avšak právě když chystal se s vědeckým odborem a jinými na slovo vzatými zástupci vědy k vydávání velkolepého díla encyklopaedie církevní, také jeho uchvátila ne- uprositelná smrt. Po té zvolen kanovník dr. Frant. Krásl nynější předseda a prof. Jan Drozd místopřed- sedou Křesťanské Akademie. Také řiditelstvo valně se změnilo dílem úmrtím, dílem povoláním na vzdá- lenější místa. Věnujme všem těm členům řiditelstva a všem zemřelým členům věčnou památku. V prvé řadě ovšem a v plné míře ji zasluhují v Pánu ze- snulí protektoři a příznivci Akademie kardinál kníže Bedřich ze Schwarzanbergů a kardinál kníže-arcibi- skup hrabě František ze Schönbornů. Bůh jim od- plať hojně na věčnosti. Za to prosme tím více Boha, aby nám třetího protektora našeho a nynějšího arci- pastýře, opravdového přítele svých oveček při zdraví a životě zachoval. (Dlouhotrvající ovace ndp. panu knížeti arcibiskupovi.) Buďmež však též vděčni k oněm přátelům a příznivcům, kteří buď dary peněžitými,

nebo jinými dary k zachování její a k obohacení jich sbírek přispěli. Tu na prvém místě sluší jmeno- vati císaře a krále Františka Josefa, kterýž stálým jest příznivcem a podpůrcem Křesťanské Akademie, dále všecky ony pány, kteří se stali členy zakláda- jícími našeho spolku. Ku konci mi napadá otázka, zdaž Křesťanská Akademie má a může činiti nároky, by se strany kněžstva i širšího obecenstva dostalo se jí podpory ve snahách její, má-li ona nějaké poněkud důležité místo v našem veřejném životě, a tu závisí odpovědi na otázku: Chceme-li vůbec, aby náš veřejný život měl vůbec ráz křesťanský čili protikřesťanský? Jsme na sklonku 19. století a chystáme se ku vstoupení do věku dvacátého. Má býti to století dvacáté ještě méně křesťanské než bylo století devatenácté, a jaké asi potom bude, tu otázku sami sobě snadno zodpo víte. V zájmu lidstva jest zajisté, aby bylo křesťan- ským, aby tudíž budova křesťanského života se čím dále tím více šířila a výšila. Jediným a na pohled snad nepatrným kaménkem této budovy jest Křesťan- ská Akademie, zavrhnem jej, zahodíme jej, aneb se postaráme o to, aby tento kamének stal se skvostem, přispívajícím podstatně k ozdobě té veliké budovy právě křesťanského a církevního života. Myslím, že volba v tom ohledu nebude nám žádnému těžká. Proto volám ku konci své řeči: Zdař Bůh Křesťan- ské Akademii, zdař Bůh všem přátelům a přiznivcům jejím!« Také tato řeč byla nadšené přijata a řečníku gratulováno. Po té přečetl vsdp. kanovník Jan Doubrava došlé přípisy, které zaslali J. M. ndp. biskup dr. Frant. Sal. Bauer, c. k. akademie umění v Praze, (rektor Myslbek), arciděkan vdp. Kar. Vorlí ček z Kutné Hory, p. Vojtěch rytíř Lanna, vdp. Jos. Kubánek, místoděkan v Kojetíně, rodina M a- tyášova z Klobouk, pp. Stan z Vídně, Šem- bera a Jouzek z Březových Her, Rud. Mau- rer z Vídně, Dutzenberg v Crefeldu, firma Benediktova v Norimberce. Na návrh vdp. prof. msgra. Drozda byly vy- konány volby čtyř vystupujících členů akklamací,a zvoleni vsdp. kan. Jos. Kyselka, vdpp. profesoři dr. Leo Schneedorfer a dr. Jan Sýkora, akademický malíř p. Zikm. Rudl, za revisory účtů pp. hl. pokl. E. Herzig a Petr Krausclh. Po té zvoleni za čestné členy: J. Exc. udp. biskup dr. Fr. Bauer v Brně, J. Jasnost Jiří kníže Lobkowicz, zemský maršálek, J. M. vsdpp. Ant. Hora, kapit. probošt, megr. dr. Fr. Hrád ek, kapitolní děkan, dr. Václav Horák, velmistr ryt. řádu křižovnického, vsdp. dr. Mik. Karlach, síd. kanovník na Vyšehradě, dále vdpp. msgr. Jan Klein, pap. protonotář, arcikněz v Činěvsi, msgr. Jan Drozd, profesor a starosta Svatováclavské zá- ložny, msgr. Ferd. Lehner, pap. komoří a farář na Král. Vinohradech, Karel Vorlíček, arciděkan v Kutné Hoře, Vojtěch Cipín, farář v Ahnapsu v Americe, Jan Vychodil, děkan Želechovicích na Moravě, Edm. Langer, bibliotekář v Dě- číně a pan Ant. Barvitius, architekt v Praze. Když na návrh megra. Drozda vzdána pocta Jeho kníž. Milosti nejdp. Leonu svob. p. Skrben- skému, požádal vsdp. předseda dr. Krásl nejdůst. arcipastýře o požehnání, načež Jeho kn. Milost vy- stoupil na řečniště a poděkoval těmito srdečnýmia nadšenými slovy: »Děkuji slavnému presidiu za jeho práci a všem váženým pánům podporovatelům Kře- sťanské Akademie a přeji z celého srdce, aby mnoho a mnoho let působila jako posud tak blahodárně k rozvoji církevního umění. A jako důkaz své arci- pastýřské lásky uděluji se srdcem radostným své vrchnopastýřské požehnání. Žehnám Křesťanskou Aka- demii nejen na 25, nýbrž na 100 let.« Tato slova nejdůstojnějšího vřele milovaného arcipastýře byla s pohnutím a vděčností vyslechnuta, načež shromá- ždění klečíc přijalo sv. požehnání. Po té zazpívána papežská a císařská hymna, načež vsdp. předseda dr. Krásl provolal se shro- mážděnými slávu sv. Otci, Jeho Veličenstvu a nejd. episkopátu a zakončil pak schůzi.

S touto oslavou byla spojena také velmi krásně upravená výstavka bohoslužebných rouch a nářadí, která Křesťanská Akademie zhotovila. Výstava byla umístěna v protější místnosti veliké dvorany. Ze všech předmětů vyniká nejvíce parament řádu kři- žovnického a zlatý parament bílý, zhotovený podle návrhu vdp. faráře Šittlera ze Žižkova a zakou- pený k sekundici J. Milosti vsdp. probošta msgra Hory. Nádoby jsou zhotoveny většinou podle plánu architektů pp. Mockra a Barvitia, zvláště krásné go- tické ciborium a zlatá monstrance. Všichni účastníci a zejména Jeho kn. Milost svob. pán Skrbenský prohlédl si tuto výstavku a vyslovil svoje uznání nad těmito uměleckými pracemi.

Zprávy polltické.

V Praze, 19. prosince. K situací, Ministerstvo Körbrovo doznalo právě velikou ránu a sice v Žadru. Zamítl totiž dal- matský sněm vládní předlohu o zem- ské přirážce k dani z lihu. Protože tato vládní předloba byla předložena všem sněmům, praví se pak v ní výslovně, že nutno, aby všecky sněmy současně a beze změny ji schválily, ana jinak by ne- byla provedena, jest osud předlohy té následkem usne- sení dalmatského sněmu nepochybným. A to tím více, protože podobá se pravdě, že nebude vyřízeua také na sněmě tyrolském, jehož vlaští poslanci pro- vozují obstrukci. Na dnešní den uchystali neméně nežli 70 dotazů. A prohlašují, že zanechají obstrukge teprve tehdy, když vláda slavně a veřejně prohlásí, že v plném rozsahu přijímá známé požadavky vlaské strany, kteréž byl předseda ministerstva dr. šl. Körber ve svém listu, zaslaném bar. Malfattovi, tak příkře odmítl. Při dnešní doplňovací volbě zemského poslance za skupinu nesvěřenských velkostatků zvolen byl všemi odevzdanými 58 hlasy na místě zemřelého posl. Ad. Pollaka vadp. děkan karlštejnský Jan Roškot. Prine Liechtenstein promluvil včera ve schůzi svých voličů velikou řeč, ve které rozhodně se vyslovil proti obstrukci. Dale pravil, že křesťanští sociálové vy- trvají v příštím parlamentě v německém souručenstvía budou pracovati na uskutečněni národního programu. Znamená prý: 1. ochranu německých menšin ve slovan- ských zemích naší říše, a 2. zabezpečení německé zpro- středkovací řeči ve styku úřadů. První věci dá se úplně dosíci zavedením národního kuriatního vota ve sněmích a utvořením uzavřených jazykových území. Nanejvýše ně- kolik roků dělí nás ještě od zavedení všeobecného rovného a přímého hlasovacího práva, kteréž však bude bezpochyby prospěšno sociálním reformám. Německému lidu však, který k věčné menšině v říšském zastupitelstvu bude od- souzen, dojista nepřinese národní výhody. V ústředním parlamentě se pak nedá na náš prospěch nic prosaditi. Také německou sprostředkovecí řeč musíme tedy bez- prodleně a bez únavy provésti. Tajné výnosy, z nichž jedním zapovídá se žákům středních škol stýkati se s posluchači vyokých škol, protože od nich sváděni jsou k politické agitaci, druhý pak varo- váni býti měli rodiče, aby nepřijímali za domácí učitele stu- dující, patřící k nějakému národnímu sdružení, protože jsou nebezpečím pro děti, nebyly vydány, jak prvotně bylo ozna- mováno, od ministerstva vyučování, nýbrž od dolnorakouské šolní zemské rady. Tvrdí tak aspoň Wolfova »Os deutsche Rundschau«, dodávajíc, že tyto výnosy nebyly všude na středních školách přečteny, nýbrž jenom na některých po exhorté sděleny. Německý říšský kancléř hr. Bülow navštíví na jaře dvory vídeňský a římský. Pařížský „Temps“ uveřejňuje vzhledem k poslední řeči hr, Bü- lowa v německém říšském sněmu tento list někdejšího ministra zahraničních záležitostí Berthelota: Jest zcela správno, že ani Německo ani Anglie francouzské vládě nenavrhly výměnu myšlének v zale žitosti transvaalské. V době Jamesonova vpádu projevil tehdejší německý státní sekretář pro zahraniční záležitosti baron Marschall v rozmluvě s tehdejším francouzským velevyslancem v Berlíně Herbettem přání, aby Fran- cie protitomuto násilnému skutku po- dala protest. Ježto však Jamesonův vpád ihned na to se ztroskotal, neuznala německá vláda za dobré, aby tato věc dále byla sledována. Rumunský sněm schválil ve včerejší schůzi své adresu 56 proti 13 hlasům. V průběhu debaty kritisoval Aurelian (liberál) opatření a návrhy spůsobem ne- příznivým. Theodor Rosetti (konservativec) dokazoval nesprávnost tvrzení Aurelianových se stanoviska finančního a politického a vyslovil své politování, že Aurelian roz- hovor snížil s úrovně, na kterou ho vůdcové liberální strany, jakož i ministerský předseda přivedli. Francouzská sněmovna poslanecká měla včera dlouhou a bouřlivou schůzi. Bylo totiž žádáno při ro- kování o zákonu amnestičním za odročení debaty a čtvrteh. Ale pravice navrhla, aby hlasováno o tom bylo dle jmen, kterýžto návrh byl však 144 hlasy proti 123 zamítnut. Na to žádal posl. Berner, aby amnestie byla rozšířena na osoby pro panamskou aféru. Žádost ta byla od- mítnuta pozdvižením rukou. Berner žádal na to hlasování dle jmen Při tomto byl návrh Bernerův zamítnut 537 hlasy proti 3. (Hlasy: Odročit!) L vice žádala přerušení schůze na čtvrt hodiny. Návrh, aby se konala mimořádná schůze, byl přijat 148 hlasy proti 93. Schůze byla na to formálně přerušena, ale ihned opět zahájena. Způsobili tu svou ob- strukci předně nacionalisté, již hleděli oddáliti odhlasování předlohy o amnestii tím, že žádala, aby do před- lohy ohledn amnestie, byli přibráni také ti, kdož byli od- souzeni státním soudním dvorem. Celkem konala sněmovna včera pět schůzí Ku konci poslední schválila 156 hlasy proti 2 povšechný návrh na amnestii a schůze sama skon- čena byla teprve ve 2 hod. po půlnoci. Generálním guvernérem varšavským jmeno- ván bude na místě zemřelého knížete Imeretinského podle petrohradské zprávy kníže Voronco v-D ašk at. Španělská sněmovna schválila včera 117 proti 106 hlasům návrh, čelící proti vládní předloze, týkající se rozmnožení námořních sil. Výsledek hlasování vzbudil ve- liké pohnutí ve sněmovně. Levice a střed propukly v já- sot. Šilvela, předseda příslušné komise vzal pak svou zprávu zpět. Republikán Azcarate navrhl dodatek k resoluci, týkající se sňatku princezny asturské. Praví se v něm, že sňatek ten bude lze sloučiti s tužbami veřej- ného mínění, zřekne-li se princezna svých nároků na trůn. Silvela prohlásil vůči Sagastovi, jenž kritisoval sňa- tek, že bere na sebe jako bývalý předseda ministerstva zodpovědnost za uzavřeni sňatku princezny asturské a dodal na konec, že Španěleko jej schválí. — Minister- ská rada bude se dnes zabývati porážkou, jež vláda utrpěla ve včerejší sněmovní schůzi při hlasování o roz- množení námořních sll.