Číslo 348

v

Praze, dne 20. prosince 1900.

Ročník IV.

Redakco, adminístraceu expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I Ketrankované dopisy se nepřljímají, rukopisy se nevracejí Moxapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně 1 při častější inserci po- skytujeme výhody. Pycházejí denně o šesté V poňe a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotiivé číslo za8 Telefon redskce č. 112e

KAl

ULILKt

Lle

Předplatné pro Prakv s donáškou do domu: 2.80 měsíčně. . . .. čtyrtletně . . . K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . . . K 3.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně. .. . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtyrtletně .. . K 12.— celoročně.. . . K 48.— po Ameriky, Francto. Švýcarska, Italle, Pel- zie, Anglie a Ruska: K 13.20 Stvrtletně celoročně K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 7 hodin 57 minut ráno. Slunce zapadá ve 3 hodiny 58 minut večer.

Čtvrtek: Sv. Kristiny, služky.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Salvatora v semináři od 18.—22. t. m.

Jubilieum Křesťanské Akademie.

V Praze, 19. prosince. Dnešní den zajisté bude zapsán v dějinách církevního umění písmem nesmazatelným, poněvadž tu bylo oslaveno 25leté trvání vynikajícího ústavu »Křesťanské Akademie«, která může na svou pů- sobnost býti v pravdě hrda. Její hlavní zásluhou jest, že učinila přítrž různým nepřístojnostem úplně nepřístupným a duchu církve nevyhovujícím, které nebyly nikterak ke cti a důstojnosti stánku Božího a služeb Božích. Křesťanská Akademie zorganiso- vala církevní umění v zemích českoslovanských a postavila je tak na pevný základ, na kterém se může na dále zdárně pracovati ke cti a chvále Boží a k oslavě církve. Tato zásluha vyniká tím více, čím důkladněji rozebíráme dějiny umění církevního v našich vlastech. V minulém století 18. byl to hlavně nechutný ba- rokový sloh, který nikterak dobře se nehodil ku výzdobě chrámů. Také co se týče církevních rouch nebylo vše v pořádku a dosud, ovšem na řídkých místech, tím důstojnost služeb Božích nemálo trpí. Za minulých dob úpadku církevního umění nebylo ovšem nikterak hleděno na předpisy církevní, které nejlépe určují, kterak důstojně má se s prospěchem provésti veledůležitá záležitost lidská, totiž pocta Boží zde na zemi. A neupře nikdo, že neuměle- ckým slohem a neuměleckými pracemi také se za- kořeňuje jakási lhostejnost k náboženství samému jako se tím v jisté míře povznáší duch katolického křesťana, když předměty ku poctě Boží určené jsou také umělecky a dle předpisů církevních náležitě zhotoveny. Na úpadku církevního umění měly dojista podílu také naše patronátní úřady, které ve své až přílišné opatrnosti a prozíravosti věnovaly na opravu a výzdobu chrámů co nejméně, jen co by bylo nejnutnější, takže následkem této slabé a ne- dostatečné podpory umění křesťanské se nemohlo nikterak rozvíjeti, neboť byly doby, kdy pouze je- diné mešní roucho bylo knězi k disposici pro všecky doby a svátky celého církevního roku. Nyní ovšem poměry ty se značně zlepšily a v té věci máme děkovati Křesťanské Akademii tento důlež tý obrat, který potěšitelným způsobem se neustále rozmáhá, což pozorovati lze v církevním umění, v povznesení křesťanské vědy, ve zvel bě církevního zpěvu a zachování starobylých památek církevních. Není tedy divu, že včerejší oslava vzácné 25leté působnosti Křesťanské Akademie byla v pra- vdě manifestační a nabyla tím většího významu, poněvadž J. knížecí M. ndp. Leo svobodný pán Skrbenský, kníže-arcibiskup pražský, ji poctil svou návštěvou jako pečlivý protektor spolku, aby dal tak na jevo svou neskonalou přízeň k podniku tak vynikajícímu Přítomnost vznešeného arcipastýře také mile dojala všecky přítomné, a proto bylo nadšeně akklamováno, když msgr. Drozd mu přál hojně zdraví a milosti Boží k tak obtížnému úřadu. Jak činnost Akademie se uznává, jest viděti také z uznání a pocty, kterou dal na jevo stařičký, ale dosud čilý a svěží vynikající politik český pan František Ladislav baron Rieger, který všíma si doposud velice dobře všech zjevů ve vlasti naší. které směřují k její oslavě. Také Uměle cká beseda uznala záslužnou činnost Křesťanské Aka- demie, vyslavši ke schůzi své zástupce pp. Klá- na a Liebschera. A tak spojili se k oslavě této kněží i laikové. umělci a vědátoři, ady se potěšlli uznáním této práce a dále na započaté dráze pokračovali. Rázem 5. hodiny odpoledne zavítal Jeho Milost ndp. Leo svob pán Skrbenský ke slavnostní schůzi Křesťanské Akademie, která se konala ve velké dvoraně Svatováclavské záložny. Nejdůstojněj- šího arcipastýře uvítali u vchodu předseda J. M. vsdp. prelát Thdr. František Krásl a vsdp. jed- natel msgr. Jan Doubrava. Schůze súčastnili se mimo jmenované vadpp. kanovníci dr. Václav

Frind, Josef Kuchynka, Josef Kysel ka, Vincenc Švehla, vdpp. profesoři dři! Kadeřá- vek, Kryštůfek, Šýkora, Tumpacha Vřešťál, faráři msgr. Lehner, Honejsek, dr. Víšek, dr. Řehák, Svoboda, Šittler, Beránek a dr. Vondruška, dále rektor F ar- ský, sekretář Wünsch, ceremonář Pícha, pp. majitel knihtiskárny Václav Kotrba, malíř Rudl, dr. Zavadil, profesor dr. Kovář, řiditel Ko- hout, Ant. Patera, sochař Bušek ze Sychrova a jiní četní přátelé církevního umění. Pěvecká škola za řízení p. Zelenky zapěla pak případný sbor, načež předseda J. M. vsdp. pre- lát dr. František Krásl zahájil schůzi touto na- dšenou a vděčně vyslechnutou řečí: Velevážení pánové! S pohnutým srdcem vítám našeho milovaného arcipastýře, který blahosklonně ráčil přijati pozvání naše a zavítati do středu našeho, aby tím naší Akademii prokázal své uznání a svou blahovůli. Račte býti, knížecí Milosti, přesvědčen, že vždy vděčně se podvolíme veškerým pokynům, které nám při naší skromné práci na církve roli dědiců z tak vzácné strany dány budou. (Potlesk.) Jest mi rovněž velmi milou povinností srdečně uvítati mezi námi zasloužilého vlastence slovutného pána Frant. Lad. barona Riegra, tohoto neunavného pracov- níka národního, který ve svém vysokém věku ne- ustává věnovati pozornost také uměleckým podnikům, jak z jeho dnešní návštěvy jest patrno. (Výborně! Sláva Riegrovi!) Také tu vítám zástupce Umělecké Bsedy, této vynikající korporace v našem národě, pp. Klána a Lieschera, kteří byli vysláni k naší slavnosti jako výteční odborníci, vítám také všecky milé hosty i členy, kteří k nám zavítali. Krátkými jen slovy dovoluji si zahájiti dnešní slavnostní shromáždění. Jest pravda a mohlo by se nám vytýkati právem, že již po 25 letech slavíme jubileum Křesťanské Akademie; proč pak jsme ne- vyčkali, až uplyne celé půlstoletí od její založení. Manželé slaví po 25 letech stříbrné, po 50 letech zlaté a po 60 letech svého manželství diamantové jubileum. Stříbro sice ztratilo za našich dnů na ceně, a já ani nevím, jaký jest nyní poměr jeho ke zlatu, ale to vím, že přece jen zůstává drahým kovema že je ve cti míti musíme. Jen kdyby ho dost bylo, abychom mohli stavěti na př. v pražských předmě stích krásné kostely. Proto dnešní stříbrné jubileum Akademie budiž nám také vzácnýml Máme podstatnou příčinu pro dnešní jubileum; jednak jest obecným zvykem slaviti po uplynulém čtvrtstoletí památku založení některé instituce, poně- vadž 25 let za našich dnů jest dosti dlouhá doba trvání, zejména uměleckého ústavu; jednak chtěli jsme oslaviti konec století 19. a tím krále věků — Regem saeculorum immortalem et invisibilem, cui soli honor et gloria — k jehož cti a slávě byla také Akademie od šlechetných mužů založena. Tomuto vzácnému a krásnému úkolu hleděla Akademie dostičiniti způsobem čestným, poněvadž v čele její stáli mužové, jejichž jména jak v duchov- ním, tak v uměleckém stavu jen s chválou a úctou se připomínají. Za jejich vedení pěstovala naše Aka- demie umění ve všech oborech ryze církevní, zavádějíe do našich kostelů lepší vkus jak v malířství, tak v sochařství i řezbářství, tak v hudbě i zpěvu. Přísně naléhala na to, aby s ní spojený paramentní ústav dával na bohoslužebná roucha a kostelní prádlo jen látky dobré a trvanlivé, dbaje při jejich vyhotovování přesně liturgických předpisů a nařízení. To také bylo příčinou, že se počal ústav náš těšiti nejlepší pověsti a že byl vyznamenán objednáv- kami nejen z korunních zemí rakouských, ale i z da- lekých krajin, ano až z Ameriky. Všude na veřej- ných výstavách, při kterých se Akademie Křesťanská súčastnila, došla uznání a vysokého vyznamenání. Mělo-li býti nějaké znamenité dílo zvláště v oboru paramentiky pořízeno, bylo se tázáno o radu Akade- mie, aneb bylo jí dílo to venkoncem k vyhotovení svěřeno. Co naší Akademii až na výsost slouží ke cti. jest opětovné uznání jejího působení od samé svaté Stolice. Když r. 1888 za příčinou jubilea nynějšího sv. Otce dary pro něho z arcidiecése naší určenéa

Akademií větší částí zhotovené vystaveny byly nej- prve ve Vídni, tu pravil na slovo vzatý znalec-umě- lec: »Prag schlägt Alles«, t. j. jinými slovy, že dary z Prahy pochodící mezi rakouskými jsou nejsličnější. Tato slova z povolaných úst platila hlavně Akademii Křesťanské. Proto dejž dobrotivý Bůh, aby Akademie na zapečaté dráze statně pokračovala, svými díly a vý- robky slávu Velikonočního Beránka dle hesla: Quan- tum potes, tantum aude šířila, čest a slávu Boží roz- hojňovala a pěstěním pravého církevního umění služby Boží vůbec zvelebovala.« Po té pokračoval vadp. prelát dr. Krásl německy touto řečí: Jest, velectění pánové, mou povinností, abych vzpomenul vděčně také těch, kteří Křesťanskou Akademii při její práci za uplynulých 25 let podpo- rovali. Je to hlavně J. Svatost slavně panující papež, sv. Otec Lev XIII., který Křesťanské Akademii opětně a opětně dal na jevo svou otcovskou přízeň. Je to J. V. náš nejjasnější pán, císař a král, který ráčil Akademii každého roku podporovati peněžními dary. Jsou to dva zesnulí předchůdci našeho nejdůst. arcipastýře a Jeho knížecí Milost sama, kteří ráčili převzíti protektorát Akademie a ji duchovenstvu stále doporučovali. Svou dnešní přítomností, která nás tak velice blaží, dokázal nejdůst. arcipastýř, že mu záleží na zdaru a podpoře našich cílů. Ndp. biskup brněn- ský jest velezasloužilý podporovatel naší Akademie v sesterské zemi moravské. Svatováclavské záložně jsme za tak mnohá prokázaná dobrodiní velice vděčni. Také Česká spořitelna na nás nezapomněla a mnoho let Akademii podporovala. Naše Akademie jest jedním z oněch málo ústavů, kde oba národy obývající naši milou vlast v mírua lásce vedle sebe pracují. Konečně nesmí zůstati nepovšímnuto, že Kře- sťanská Akademie také byla účastna v řešení soci- ální otázky, poněvadž ve svém paramentním ústavě chudé šičky zaměstnávala, které nejen slušnou mzdou sebe dobře živily, nýbrž také své rodiče dle možnosti podporovaly. Proto nechť dobrotivý Bůh jest i na dále nápo- mocen Akademii v provádění šlechetných snah, které si vytkla, aby slavila jednou zlaté a diamantové ju- bileum!« (Hlučný potlesk a pochvala.) Po té udělil vadp. předseda slovo vsdp. prof. msgru. Janu Dr ozdovi, který výmluvnými slovy předvedl před oči posluchačů činnost Akademie a její dějiny. Jeho řeč zněla pak takto: Vaše knížecí arcibiskupská Milosti! Vysoce dů- stojní, velectění pánové! Sešli jsme se dnes ke schůzi slavnostní, abychom co možná důstojně vykonali pa- mátku 25letého trvání Křesťanské Akademie v Praze. My všichni zde přítomní známe a také uznáváme blahodárné působení Křesťanské Akademie ve pro- spěch církevní vědy a církevního umění, a byť i za minulých 25 let Křesťanská Akademie nemohla vždy rozvinouti takové činnosti, jakéž bylo si přáti, přece jenom mnohé zdárné dílo vykonala. A to vykonala pomocí umělců a zástupců vědy na slovo vzatých, kteří, uznávajíce důležitost křesťanského umění, věno- vali zdokonalení a zvelebení jeho celý svůj život. Jména jejich jsou z větší části známa nejenom u nás, ale i daleko za hranicemi naší vlasti. Potřebuji jich jen oznámiti: architekt Barvitius, architekt Mocker, Baura, Fanta, Štěrba, akademičtí malíři Jos. Hellich, František Sequens, sochaři Šimek, Šnirch, znalec cír- kervního umění a na slovo vzatý pěstitel církevního zpěvu megr. Ferdinand Lehner, profesor Förster, mu- žové vědy: dr. Kliment Borový, dr. František Bauer, dr. Kryštůfek, dr. Krásl a působení jich lze právě přičítati, že Křeťanská Akademie platně domáhá se dosažení cíle, vyplnění úkolu svého. Než, kdo dal první podnět k založení jejímu, ji platně udržovala o její zachování se staral? To chci v krátkosti vylo- žiti v tento slavnostní den. Křesťanská Akademie děkuje svůj původ Svato- václavské záložně a její prvnímu předsedovi dru. Mi- kuláši Karlachovi, kanovníku vyšehradskému. Nejprve pomýšleno na zřízení stálé výstavy církevně-uměle- ckých předmětů, později křesťansko-průmyslového mu- sea, avšak při dalším uvažování zvláštní komise k tomu ustanovené a sestávající ze členů výboru zá-