#1
alto_textblock
#1
1901.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 26. ořezna
#3
alto_textblock
#3
K číslu 84.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#6
alto_textblock
#6
JDNl
#10
alto_textblock
#10
Čislo v Praze za 2h
#11
alto_textblock
#11
a na venkově za 3
#12
alto_textblock
#12
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#13
alto_textblock
#13
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 26. března. Sněmovn
poslanecká vstoupila dneškem do po-
sledního týdne předvelikonočního. Zasedati
bude nejspíše do pátku inclusive. Volb
do delegací vykonají se patrně až v
čtvrtek večer.
Je pravděpodobno, že se odbudou jen
ony věci, které jsou na jednacím pořadu.
Položí se naň sice snad ještě novela po-
platková, jakož osnova zákona v příčině
státního příplatku k dani lihové, avšak
opona spadne, nežli se přijde k novele po-
platkové.
v vnllonna
Ministr uherský vyrozuměl dra. Körbra.
že maďarská deputace (plenum) sem přijede
pozejtří a že bez předchozího jednání písem-
ného vejde neprodleně v ústní se 7členným
odborem cislajtánské deputace,
Z Vídně, 26. března. Po krakovském
»Naprzódu« zdejší listy otiskují zprávu, že
voják Balzer byl v Krakově 20. t. m.
popraven neprávem. V noci stihl
prý z Vídně do Krakova telegram tohoto
znění: »Milost na cestě. Popravu
zastaviti. — Moser.« Telegrafní úřad-
ník, který měl právě službu, nemohl prý.
maje povinnost obstarávati 30 apparátů
tento pilný telegram vzíti v čas, nýbrž teprv
za hodinu po jeho příchodu. Potom prý
telegram ten telefonicky vzkázal na Wawel
kde se poprava konala, bylo prý však už
pozdě.
Ani ve vojenské kanceláři císařově an
při vojenských soudech ani v auditoriatě
není podle vojenského schematismu žádný
Moser. Věc vyžaduje nezbytně a rychle
vyšetření. Buďto stalo se skutečné a ne-
prominutelné nedopatření, nebo je zpráva
»Naprzódu« lichou. Tak neb onak. Způso-
bila veliké znepokojení nejen v Krakově.
nýbrž také tády a ministerstvu vojenství na-
s
stává úkol zapiašiti je.
Z Vídně, 26. března. Těžkou obža-
lobu vznáší na polského poslance dra. Bin-
dra krakovský »Naprzód«. Sděluje: » Stat-
kář Gelb poslal v záležitosti koncesní
rekurs k ministerstvu financí. Dojel k po-
#14
alto_textblock
#14
slanci okresu bělského dru. Bindrovi
a tázal se ho, zdali by nemohl dosíci pří-
znivého vyřízení rekursu svého jeho pomocí.
Když dr. Binder přisvědčil, dal muv
obálce 60 K a jel domů. Po několika dnech
dostal od. dra. Bindra přípis, kterým mu
sděluje, že mu poskytne protekci, jen vy-
platíli mu hotově ještě 340 K a vystavíli
mu dluhopis na 1600 K, splatných, jakmile
bude konceše udělena. Gelb odebral se ke
svému advokátu, který mu radil, aby se na-
před pozeptal u finánčního ředitelství, jak
se věc má. Tam se Gelb dověděl, že zá-
ležitost jeho je vyřízena dávno již příznivě
a že v několika dnech bude o tom vyroz-
uměn. Gelb žaloval pak dra. Bindra
na vrácení 60 K. Afférou tou bude se zabý-
ee
vati soud co nevidět.«
Z Londýna, 26. března. K atten-
tátu na Pobědonosceva sděluje se
»Timesům« z Petrohradu: Útočník měl spolu-
vinníka, který byl už také zatčen. Útočník
se přiznal, že byl určen losem pomstíti vy-
obcovaného hraběte Tolstého a také
opatření proti studentům. Pobědonoscevl ode-
bral se neprodleně k ministrovi vnitra a na
policejní ředitelství. V sobotu byl přijat
carem v Carskom Sěle.
#15
alto_textblock
#15
Telegraflcké zprávy.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 26 března. »Neue Freie
Presse« oznamuje, že ministr ob-
chodu baron Call zaslal do včerejší
25. valné hromady labského spolku, na jejímž
jednacím pořadu se nalezalo rokování o vod-
ních drahách, přípis, ve kterémž projevil
pevné přesvědčení, že je výstavba prů-
plavové sítě nezbytnou nutno-
stí a že navzdor technickým obtížím a spo-
jeným s nimi velkým nákladem přece
v poměrně krátké době prove-
dena bude.
Z Paříže, 25. března. (C.-B.) Poslanec
Ribot mluvil proti čl. 14. Ministerský před-
seda Waldeck-Rousseau odvětil n
jeho vývody, že nelze vyučování vydati du-
chovním, kteří státu, v němž žijí, neuznávají
a své žáky učí, že nejdůležitější zákony se
#17
alto_textblock
#17
smějí beztrestně urážeti. Sněmovna schválila
potom čl. 14. 318 hlasy proti 239 (Trvalý
souhlas v levo.) Schůze byla na to ukon-
Z Londýna, 25. března. (C.-B.) V
dolní sněmovně tázal se Ashmead Bart-
lett, zda-li vláda ruská předložila vládě
čínské smlouvu, uzavřenou mezi ruskými a
čínskými zástupci v Port Arthuru ve formě
poněkud pozměněné a zda-li Rusko z tak zv.
evropského koncertu vystouplo. Státní pod-
sekretář zahraničních záležitostí Cran-
borne odpověděl, že pokud vláda ví, se
ještě o jednotlivostech smlouvy dále vyjed-
nává. Nemůže prý o předmětě tom učiniti
žádných positivních sdělení. Ruská vláda sdě-
lila prý vládě anglické, že nemá v úmyslu
vzdáti se součinnosti s ostatními mocnostmi.
O'Kelly tázal se, zda-li vláda německá
sdílí názor vlády anglické, že smlouva ně-
mecko-anglická týká se stejně Mandžurska
jako vlastní Číny. Cranborne odvětil, že
vláda neví o této záležitosti více nežli již
obecenstvo zvědělo.
První lord pokladu Balfour navrhl,
aby se sněmovna dne 2. dubna odročila až
do 18. dubna. Toho dne bude prý předlo-
žen sněmovně rozpočet.
Státní podsekretář zahraničních záleži-
tostí Cranborne učinil sdělení, že se
vyskytly obtíže v příčině postavení generál-
ního celního ředitele na Koreji Mc. Leony
Browna, ale že nyní nemůže ještě o tom
ničeho bližšího říci.
Odpovídaje na dotaz Dilkův ve pří-
čině ruské koncesse v Tjencině učinil Cran-
borne stejné prohlášení jako markýz of
Landsdowne ve schůzi horní sněmovny
ze dne 21. března.
Z Jokohamy, 25. března. (C.-B.) »Reu-
terova kancelář« oznamuje: V horní sněmovně
prohlásil ministr zahraničních záležitostí na
učiněný dotaz, že Japonsko s Ruskem
ohledně mandžurské smlouvy
nejednalo.
#18
alto_textblock
#18
čena.
#19
alto_textblock
#19
Boje v Čině.
Z Tjencina, 25. března. (C.-B.) Angli-
cký missionář S tonehouse byl ve vsi Whan-
#20
alto_textblock
#20
dmnin
#22
alto_textblock
#22
FEUILLETON.
#23
alto_textblock
#23
Nočni viděni.
(Z mystických zjevů.)
Shasnuv lampu, jdu spat. Myšlénka před-
bíhá myšlénku, jako pestři motýli, jimž vězení
se otevřelo a propustilo je v nový život, v jasný
den, tak rojí se v hlavě mojí myšlénky, jedna
za druhou, neustále. Znenáhla stávají se neurči-
tějšími, splétají se v chaos, až konečně my-
šlénka jedna hlavní utkvěla v hlavě, odivá se
rouchem fantasie, ustáluje se a před duševním
zrakem mým vyvíjí obraz. Již neprchá — smysly
mé nemají moci, aby silou svojí ji zaplašily
Neznámé mocnosti halí duši moji jako nepro-
niknutelný závoj, pod kterým spřádá fantasie
věci nejnemožnější. Oč, že kdyby člověk mohl
uchovati v paměti své všechny dojmy vytvořené
spaním, kdýby mohl bdíti, byl by moudřejším?
Možná však, že by také zhloupl. Jeden je chytrý
ve dne, ale hloupý v noci, a druhý naopak.
Však dosti o tom.
Usnul jsem. — Jak dlouho trval můj spá-
nek? Nevím. Pamatuji se však jasně, že byí
jsem probuzen náhle, z tvrdého spaní. Čím
Ah ano, již vím. Ranou, uhozením dveří. Na-
slouchám, vždyť je všude klid a takové ticho
Hledím — měsíc svítí jasně, že mohu pozoro-
vati klidně všechno kolem. — Však, bože můj
co se to se mnou děje? Vždyť nemohu pohnout
jediným údem, ani tělem, jen hlava jako násilně
obrácená na stranu ode zdi. A oči rozšířené
Jakási ztrnulost se mne zmocnila, ze které vy
bavit se nemám moci
#24
alto_textblock
#24
telné.
#25
alto_textblock
#25
Jsem nucen hledět před sebe — v tom
zřím z neurčité mlhoviny od okna vystoupiti
mužskou postavu. Blíží se stále, již stojí u lůžka,
sklání se nade mnou. Zahalená v temný plášť,
se širákem na hlavě. Neurčitá v určitosti. Abyste
rozuměli: Obrysy určité, hlava, ruce, vše určité,
ale rysy obličeje, jednotlivé tahy nerozpozna-
Sklání se nade mnou děsivá hrozná, a já
cítím, jak blízkost její je pro mne mukou, jak
posupným chechtom rozdírá srdce mé. Smějte
se! Já však se nesmál. Vím, že uši mé
chechtotu jejího neslyšely, ale slyšelo ho mé
já, mé nitro. Cítil jsem, že jen proto postava
ta přišla, aby se mi potupně vysmála, že jen
proto přišla, aby mi okázala mocnost něčeho
neznámého, mocnost hrozivého, děsného.
Ještě okamžik její přítomnosti, ještě po-
slední potupný chechtot její — v tom jako
násilím vybavím se z pout mne držících. Vratii
se mi život, jen vědomí prožité hrůzy mne ne-
opouští.
Řeknete, že to sen, že to halucinace —
a já řeknu, že to démon, který mi přišel ú kázat
svoji posupnou tvář, že to démon, který mi
přišel říci, že ještě vládne mocí. Proč? . . .
Znám ten stav těla. Před nedávnem, co
toto se mi přihodilo, usedl jsem do lenošky
Zahleděl jsem se v protějším rohu na vzorek
čalounu, bez myšlenky. Hledím neodvratně,
jako zvláštním kouzlem přitahován v onen bod.
Dělají se mi mžitky před očima; myslíte, že se
oko mé zavřelo? O nikoli! Jen ještě více roz-
šířilo. Již cítím, jak zmocňuje se ztrnulest ce-
lého těla mého, jak smysly mne opouštějía
#26
alto_textblock
#26
přece vím, že nespím. Zvláštní nevýslovně
hrůzoslastný pocit se mne zmocnil. — Bože,
co se se mnou stane? Ta myšlenka náhle, jako
blesk projela hlavou mojí — a já byl vrácen
normálnímu životu, násilně vybavil jsem se
z pout mne držících.
Však dosti. Vraťme se k původní věci.
Ráno při probuzení vrátila se mi pamět
prožité hrůzy. Již se nechvěji jako po procitnutí
z onoho tajemného stavu — ale duše má chvěje
se něčím neznámým, hrozí se neznámého, jež
mne má potkati.
Myslím, že to jen následek minulé noci.
A přece vím, že ne, že nikoli, že chci jen
oklamati sama sebe, myslím-li, že to následkem
prožité hrůzy.
Po chvíli hrozný ten pocit mne opustil.
Myslíte, že jen proto, aby mi bylo ulehöeno?
O, nikoli! Klamete se. Jenom proto, aby tím
tíže dopadla na mne rána nečekaná, aby tím
jistěji mne zasáhla. Proč?
Devět hodin. Tou dobou přinášívá listonoš
psaní. Nevím, proč dnes tak dychtivě na poštu
čekám?
V tom, ne — nemýlím se, vskutku, za-
řičel zvonek. Málem bych běžel sám otevřít, jsa
přesvědčen, že to listonoš. Ale, jaká bláhovost
V čas se obrátím. Hledím oknem, v tom otevrou
se dvéře a služka podává mi psaní. Psaní ! Co
na tom divného? Vždyť jindy přijímám je zcela
lhostejně, ba mnohdy nechám je i delší čas
nečtená! Však tentokráte? Co táhne mne k tomu
dopisu, jenž přišel samojediný? Nevím. Nějaká
magická moc vábí mne k němu, srdce se úzkostí
svírá. Jako hladový dravec skáče po kořisti, tak