#1
alto_textblock
#1
nine
#3
alto_textblock
#3
sjezd českých lékařů a přírodoz
#4
alto_textblock
#4
Leuv Práze.
#6
alto_textblock
#6
lova j
#7
alto_textblock
#7
Slavnostní zahájení sjezdu
v Národním divadle.
Pyšný a imponující byl obraz, jaký po
sk toval včerejšího dne pohled na s'avnostn
zahajovací zazedání sjezdové na jevišti i v hle
dišti Národního divadla. Rušný a faseinujíe
byl jeho průběh. Slavnostně osvětlené hlediště
začalo se rychle plniti již o 1311. hodině do-
polední. Parket celý vyplnili účastníci sjezdu
v salonních úborech, oba balkony vyhraženy
zůstaly damám kterě objevily se většinou ve
velikých toilelách. Lože prvního i druhého po-
řadí vyplněny byly oficiálními hosty sjezdovými
v loži nejvyššího maršálka přitomen byl hrabě
Vojtěch Schönb rn, ve vedlejší loži místodrži-
telské hrabě Coudenhove s místodrž. raduu
Vojáčkem. Do ostatních loží většinou uvedeny
hromadné deputace slovanských hosti, lékařů
přírodozpytců slovinských, ruských, polských,
chorvatských atd.
Na jevišti v přiměřené a bohaté salonni
květinové dekoraci vyhražena místa sje zdovému
předsednictvu, celému organisačnímu výboru
předsedům a tajemníkům jednotlivých sekcí
dále zástupeům zemského výboru král. českého
města Prahy, král. české Společnosti nank
České akademie, všech vysokých škol českých.
university i techniky pražské a techniky brněnské
a delegálům všech cizích spolků i korporaci
vědeckých, vysokých škol atd. jako slavnoslním
řečníkům.
Rázem 11. hodiny dopol. zahájil jednání
sjezdové převseda organisačního výboru prot
dr. Emerich Maixner, vitaje záslupce země-
panských a zemských úřadů, drahé kolegy
slovanské a domácí z trojjediného královstv
če-keho, i bratry slovenské. Přecházeje p k
k oficiální formuli zahajovaci, pravil:
V. P. a v. P! Žádná věda nemůže o sobě
tvrditi, že jest hotova a že sobě dostačuje; ona
musí styky navazovati s veškerými jinými; ou
musí ve spojovati s celým lidským živolem,
jinak ideu vědeckosti, nskutečniti nelze; l úko
len ukládá se zvlášť vědě lékařské. Nadepsavši
sobě heslo humanismu, domáhá se mocné sou-
lěže s veškerými přírodními vědami, s vědam
mathematickými a lechnickými. Také tento sjezd
hlásá, že medicina s veškerými těmito vědam
splývá v harmonický celek, že všechny ubíraj
se za týmž čilem, studiem přírody a člověka.
jejtho nejdokonalejšího tvora.
Člověk, mikrokosmus ve vesmíru, jest
vznešeným předmětem zkoumání a pozorování
jeho bylost jest plna záhad a tajemných sil,
vše jest na něm pozoruhodné a tklivé; jeho
prvé a poslední okamžiky, jeho život a jeho
utrpení. Z bolestí a zuboženosti jeho počala se
medicina; po rozmanitých fásich rozkvětua
úpadku povznesla se posléz po vznešenou fe-
siologrkou vědu. Tim se jí rozvirala mnoho-
slibná budouenost. Ji nemohlo uspokojití tradie
svěřené farmakodynamické léčení a proto bez-
prostředně přistoupila k nalehavé reformně, za-
kládala diaeteticko fysikální therapii, zregulovala
vnější podmínky, na klerých exislence lidského
živola závisi, budovala léčbu chirurgickou, která
v krátké době honosila se výsledky překvapují
cími. Ve své péči o zdokonalení vědy a umění
lékařského, opírajíc se o veškeré vědy přírodo
zpylné a experiment, jala se rozbírati příčiny
na kterých nemocnost a chorobnost se zskládá.
soudíe přesně, že poznáním a odstraněnín
lěchlo přičin člověka před onemocněním nejlépe
chrániti lze. Z lélo analysy, která vedla k za-
ložení nauky bakteriologické a k základům sero
lherapie, zrodila se ochrana a hygiena jedno-
Ilivce.
Než statistická empirie a zdravý rationa
lismus fysiologické medieině pověděly, že mocná
příčina chorabnosti a neduživosti spočivá v so
ciálních poměrech. Tim byl fysiologické medi-
cině předepsán přesný úkol nalézati a provádět
proslředky, by zlým důsledkům sociálních po-
měrů, t. j čejným, rozšiřeným a nebezpečným
nemocem, veškeré bídě morální a materiální
pokud v sociálních poměrech spočívaji, bráněn
Tím způsobem fysiolegická medicina nava-
zuje na velkou sociální myslenku: z rozboru
příčin vyšla sociální pathologie a je-li ta odů
vodněna, pak ukládá přir zené soclální oehranu
socišlní hygienu a la opět výžadujs mnohé so
eišlní reformy
Než úkol mediciny nepřestává na ochraně
a hyg eně, fysiolugická medicina přirozeně musí
pěstovati zdraví člověka a veškerých vrstev spo-
lečenských, musí je v pravém smyslu slova
budovati a nad tím bdíti, aby veškeré vnější a
vnitřní podmínky, na kterých povinnost, výkon
nost a dokonalost člověka závisí, účelným způ-
sobem regulovány byly.
Sledujíce oba tyto úkoly fysiologická medi
cina vším právem se povznáší k ideální sociální
vědě a umění, jež bude poskytovati důležité
a rozhodující rady a pokyny k upravení veške-
rých poměrů lidské společnosti. Tehdy se uplatn
slova Hippokratova, že »čeho k lidské moudrost
zapotřebi, toť vše v medicině obsaženo. Medicina
slučujíc v sobě znalost veškerých podmínek, kte
rými výkony těla a ducha se řídí, medicina jsoue
vědou o zdravém a nemocném člověku, má ná-
roky, aby jeji hlas, opírající se o toto věděn
a poznání, lidskou společností slyšán byl; má ná-
roky, aby ony zákony, které v přirozenosti lid
ské spočívají, ve prospěch jednotlivce a celého
řádu společenského stanovila. Nepochybujeme
o tom, že lékařské vědě, která jen k lidumilné
přírodozpytecké anthropologii spěje, v dohledne
době přiřknuto bude, aby své rady a pokyny
jako zákonodárná instituce uplatnila a tím lékaí
se stal, čím býti má, nezbytným funkcionářem
Pak také medicina stane se tím, čím mo
býti, nejlidovější ze všech věd.
Jednu podmínku dlužno ovšem předpoklá-
dati, aby lid přišel k poznání, zdaž lékařská
věda v jeho prospěch působí; má-li lid k sebe-
poznání dojíti, mají-li základy mediciny v uvě
domění nejširších vrstev lidu proniknouti, třeba.
aby lid k účelu tomu byl vychován, výchovata
musí počíti v dělském věku; třeba tu reformy
školské výchovy a odpěstění, škola musí bjt
skolou pro život. musí spočívati na přírodověde
#8
alto_textblock
#8
bylo.
#9
alto_textblock
#9
státu.
#10
alto_textblock
#10
ckém základu a musí mysl žáka pro příred
e
#11
alto_textblock
#11
pěstiti.
#13
alto_textblock
#13
V nás všech vře touha býti v kulturním
vědeckém zápasu s jinými národy a zajisté me-
dicina a přírodní vědy, navazujíce na koryfay
českého lidu J. E. Purkyni a bratry Presly, jsou
již nyní důležitým faktorem kosmopolitické
souhry. V tomto vědeckém zápasu budiž heslem
veškeré síly napnouti, aby naše slará vědecká
pověst ku plně slávě se povznesla.
Majíce pevnou naději v moený rozkvě
lékařské i přírodní vědy i věd techmckých, pě-
stovaných naším jazykem, starati se musíme
o řádnou výchovu dorostu. Není tou dobou
naše vysoké školství tou měrou vyhudováno
aby skvělým pokrokům ve speciálních odvětvíeh
lékařských, přírodozpyteckých i technických vy
hovovalo a jest nám se o zdokonalení a roz
šíření jich starati.
Nám tane zvlášť na mysli zřízení vyšš
zvěrolékařské školy a serologického i serotlfera
peutického ústavu. Na nás jest domáhati se
druhé české university, jejíž nezbytnost odůvod-
něna jest důležitosti kulturně vyspělého a počtem
mocného obyvatelstva zemí keruny české, j
také ale káže vědecká řevnivost, bez které nen
pokroku vědy.
V. t.: R. 1908 jest nám velepamátným
Po 60. roči se den, kdy nejmilostivější náš
vladař, mocný přiznivec a ochránce věd
umění nastolil trůn mocné Habsburské říše
V málo dnech uplyne 25 let, co vznešený náš
panovník českou lékařskou fakultu v život uvedl,
připojiv ji velkomyslně k fakulté juridické
filosofické, rok před tím založené. Proto polo-
žili jsme sjezd ten do tohoto roku.
Plni vděčnosti a oddanosti vzpomináme př
zahájení této schůze našeho vznešeného pano-
nika a proto vyzývám Vás, abyste našemu nej-
milostivějšímu císaři a králi Františku Josef I.
provolali« Nechť žije — žije — žije l,
Timto prohlašuji IV. sjezd přirodozpytců
lékatů českých za zahájený 1e
Po hlučném potlesku povstal dvorní rada
dr. Hynek Pelc, aby pozdravil sjezd jménem
vlády: Velectěné shromáždění! Ministerstvo
vnitra a ministerstvo vyučování uložilo mi, abych
pozdravil IV. sjezd slovanských lákařů a při-
rodozpytců. Jménem nejvyšší správy zdravot-
nické a jménem správy vyučovací klada si z
čest, přivítati odborné zástupce badání přírody
jakož i. zástupce širokých kruhů lékařstva, již
se zde dnes shromáždili z vlasti české, jakož
i hosty z ostatních zemí k odborné práci vě-
decké a přeji plného zdaru snahám a počinům
kongresu. Práce vědeckých kongresů byly vždy
svědectvím nejen odborné výše jednotliveů, ale
i kulturního pokroku, mohutnou pobldkou širo-
kým kr hům k ocenění vědeckých zásluh, po-
vzbuzením vytrvalých snah za nejvyššími cily
a úkoly člověčensíva. Předešlě kongresy přírodo
zpylců a lékařů měly ještě hlubsi význam kul-
turní. Prvním padán byl důkaz zdárného ba-
dání jednotlivců pouhou láskou k vědě řizsných
a ponejvíce na soukromé prostředky v různých
povoláních odkázaných. Uznání lčebito snal
stalo se později podkladem zřízení vysokých
škol českých Jednáním dalších kongresů osvěd-
čili povolaní zástupci různých disciplin vlastní
úspěchy badatelské a povznesli tim vážnos
svých škol a dokázali zvláštní schopnost ku
práci vědecké těch, kteří se svěřili vedení jieh
tak, že kulturní snahy češké došly uznání doma
i v cizině. Přeji, aby nynější kongres poda
obraz další činnosti mohutně rozvělvené a no-
vými skvostnými výsledky okrášlil a podal dů-
kaz, že nová vědecká generace se stejnou lás
kou a nadšením, dokonalou průpravou a bez
pečnějšími pomůckami vyzbrojena, vědeckou
čest badání českého rozmnoži a širokým kru-
hům lidstva ovoce prael svých věnovati ho-
tova jest.
Za zemský výbor král. českého delegovane
přísedicí posl. Gustav Žďárský promluvil:
Zemský výbor král. českého pověřil mne
spolu se zemským zdravotním inspektoremp
prof, Matiogkou úkolem, zúčastniti se slavnost
ního zahájení IV. sjezdu českých přirodozpyt-
cův a lékařův a splnomocnil mne jménem jeho
slavné shromáždění co nejvřeleji pozdraviti
šťastnému proběhu slavnostnícl dnů přáti naj
lepšího výsledku. Národ český nebyl dosud úča-
sten toho štěstí, aby plná svoboda mu byla přán
aspoň na poli kulturním, aby na poli vědy sky
táno mu bylo té pomoci, jaké jiní národové se
těší. Hmotné nedostatky jedině university české
jsou toho svědkem. Smíme-li dnes s vlastene
ckou chloubou do světa říci, že se národ český
v oboru vědy na výši situace nachází, musíme
s nemenší hrdostí doložiti, že silou jeho vlastní
se tak stalo — že stalo se tak neúmornou vůl
celé řady jedinců, mnohých slovutných učenců
vysocevážených účastníků sjezdu dnešního, jenž
těší se jménu světovému. Pravdu slov těchto do-
kazuje mobutný váš sjezd sám, jenž tolik vzáe-
ných hostí v středu svém vítá, který má dále
nejen manifestovati o tom, co jest, ale býti
vzpruhou dalšímu kroku v před na poli věde-
ckém. Jako každý národ kulturní musí sám seb
pokládati za rodinu, jejíž členové k sob
tíhnou, jejíž každý člen uznává nejen povin
nosti, ale i práva člena druhého a právům jeho
průchodu zjednati se snaží — tak činiti mus
tím spíše náš národ český, národ malý, těžee
zápasící za každý kus svých práv občanských,
politických a národních, národ, ktorý podnikai
musí boj při každém kroku, směřujícím ke svě-
mu povznešení ve směru kulturním i hospodář-
ském. Aby národ náš povinnostem svým destáti
mohl, musí býti proniknut zdravým duchem. P
kud pravdivým jest přísloví, že „ve zdravém
těle také sídlí zdravý duch“ — potud věda e
kařská a vše, co s ní v úzkém nachází se styku
— musí zaujímati jedno z prvních míst v rodin
naší národní. Jako muž, jenž v prvním auso
nomním úřadě král. českého, z části lékařstv
českého v letech posledních ve přímém jsen
stál styku — jako příslušník českébo rolnictva
tedy člen stavu jiného, který ale dovede sob
vážiti a ctíti práce těch, jíž síly své vědě i lidu
českému zároveň byli zasvětili — přeji vele-
váženému shromáždění vašemu, aby slova, která
zde pronešena budou, vyzněla tak, aby nalezla
nejen pochovoní, ale také příznivého ohilasu v
#14
alto_textblock
#14
všech úřadech našich autonomních, zástupeů
našich parlamentních a vší veřejnosti české.
Těmto výsledkům jednání vašeho volám ze srdee
všechen zdar!
Jménem král. hlav. města Prahy pozdravi
pak čtvrlý sjezd přírodovědecký a lékařský sta-
rosta dr. Karel Groš těmito slovy:
Slavné shromáždění!
Jménem král. hlav. města Prahy dovoluj
si nejvřeleji pozdraviti pp. účastniky IV. sjezdu
českých přírodozpytcův a lékařů, kteří zavitali
dnes do našeho města; pozdravují a vítám co
nejsrdečněji zejména krajany naše, v cizině pro
vědu pracující, a vítám co nejupřímněji repre-
sentanty všech národů slovanských, zástupce
bratrských národů bulharského, chorvatského.
polského, ruského, slovinského i srbského, kteři
přijeli mezi nás. Mohu je všechny ujistiti, že
staré pohostinství slovanské, které je ozdobou
všech národů slovanských, také u nás v Praze
bylo a bude vždy domovem. Považujeme to za
svou pýchu, že naše Praha je všemi Slovany
milována, že slovo Zlatá Slovanská Praha není
pouhým prázdným rčením; národové slovanšti
při nejrůznějších příležitostech již přečasto do-
kázali nám, že Inou k našemu městu a že pu-
tují sem rádi. Přeji všem vzácným hostem
účastuíkům IV. sjezdu přírodozpytcův a lékařů
českých, aby vzpomínka na dny sjezdové
pobyt v našem městě jim povždy zůstala milou
a přijemnou. Sešly se dnes velké zástupy mužů
oddaných vědeckému bádání, a s hrdosti roz
hlíží se oko českého člověko, když patří na to,
jak odchovanci české vědy, českého vysokého
učení Karlo-Ferdinandova i českých vysokých
škol technických domohli se vynikajieích mist
ve světě vědeckém a získali jménu českému
česlné místo v zápasu světovém na poli věde
ckého bádání.
Bylo to zejmena naše reorganisované české
vysoké učení Karlo Ferdinandovo, které z a 25 lee
působení svého vydalo naší vlasti a světu celou
řadu skvělých jmen a vychovalo spolu s na-
šimi vysokými školami technickými zdatný do-
rost sborů profesorských, který jest nám plnou
zárukou, že na dráze tak slibně započaté bud
i na dále pokračováno. Na sjezdu dnešním má
se slavnostně dokumentovati utéšený rozvoj vědy
lékařské a věd přírodních; mám za to, že hor
livá práce pořadalelstva tohoto sjezdu bude ko-
runována nejskvělejším výsledkem, který jmé-
nem král. hlav. města Prahy dnešnímu sjezdu
přeji co nejupřímněji.
Za če-kou universitu Karlo Ferdinandovu
mluvil rektor její dv. rada prof. dr. Jar. Goll
Velevážené shromážděníl
Prosím, abych Vás směl pozdravit a uvíta
jako rektor české university a jejim jménem.
V télo chv li, kdy počiná IV sjezd přírodu
zpstnů a lékatů českých, moje vzpominky(a
jistě také vzpomlnky jiných členů a ú sa stníků
tuhoto sjezdn) jdou daléko zpátky, jdou zpátky
k r. 1880, k našemu I. Sjezdu, zpátky k roku
1881, k onomu skvělému sjezdu krakóvskémo.
k němnuž přišlo nás tolik, nás hostí z krajů
českých, zpálky k r. 1882, kdy nám splall
návštěvu naší polští přálelé při našem II. Sjezdu
v roce, jenž nám měl přiněsti ve svém konei
po rozdělení staré universily pražské počátek
samostatné university české aktivováním dvuu
fakult, právnické a filosofiské, k nimž o rok
později přistoupila fskulta lékařská.
Měl jsem v tomto studijním roce několi-
kráte příležilost připomenouti lyto počátky samo-
statné university české, a prosím, abych tak
směl učiniti v tuto chvili. IV. Sjezd nebyl svo
lán na oslavu 25letého trvání samostatné uni
versily české, než tento význam se při něm
dostavuje samo sebou.
Ze všeho, co mi z I. Sjezdu (1880) zů
stalo v paměti, nejživěji se probouzi a hlás
vzpomínka na řeč, kterou tentokráte přednes
Edusrd Albert. Albert mluvil o trojím cili
klerý si byl vylkl národ český; byly to lech
nika, dívadlo (Albert i tu vědu a umění slučo
val v harmonický celek našeho národního ži
vota), universila. Českou techniku, Národní di
vadlo jsme již měli; byli jsme tehdy (1880)
v očekávání české university a očekávali jsme
její počátek dříve nežli se potom dostavil sku-
tečně.
Pyvahu a podstatu university vystih! Alber
těmito slovy: »Universita nesmí býti jen uči
liště, ale i vědecká dílna. Účelem jejím není
jem vynčování, ale i bádání. A právě v tom
spojení leží celý význam, celá důležitost, celá
cena universily.
Program Albertův — co byl jiného než
požadavek, aby budouci česká universita měla
semináře, laboratoře, ústavy. Ale nejen abyje
měla, nýbrž aby 1o byly ústavy hned od po-
čátku účelné založené, ústavy opatřeně všema
prostředky, odpovídajícími vývoji věd, jenž se
nese neustálým pokrokem ku předu.
Když dnes, 27 let po prvním Sjezdu, kdy
jsme slyšeli onen program Albertův, 25 let po
aktivování české fakulty filosofické, 24 let po
aktivování české fakulty lékařské, když se dnes
tážeme, zdali tento program na naší universite
a pro ni již splněn ve všem a všudy, nemůže
me s radostným pocilem prohlásiti, že se tak
stalo úplně. Naše universita úplně ještě nevy-
šla ze slavu provisorního.
Než léta, která uplynula od posledníh
sjezdu, přinesla další pokrok. K oběma botani-
ckým ústavům přistoupily dva nové, t. j. def
nitivní ústavy, chemický a fysikální, o kterých
můžeme řici, že svým založením a svou výpra-
vou stojí na výši vědy. S radosti zvu jménem
university členy a účastníky Sjezdu k návštěvě
a prohlídce těchlo ústavů. Konče vyslovuji
přání, by nejbližší ajezd našel nové ústavy tak
na fskultě lékařské.
Končím přáním, aby při příštím sjezdu za
sedal rektor druhé české unive
sity na Morávě. (Bouřlivý potlesk.)
Za českou techniku pražskou rektor prof
Fr. Novolný:
»Jménem českého vysokého učení techni
ekého v Praze vítám srdečně všechny účastníky
IV. sjezdu českých přírodozpyteů a lékařů. Stejné
vřele vílám naše slovanské bratry a kolegy.
kteří účastní se vědeckých prací sjezdových Je
jich přílomnost zvyšuje význam tohoto sjezdu
#15
alto_textblock
#15
sjezd stává se sjezdem slovanských pracovníků
v oboru věd přírodních, lékařských, matemali-
ekých a technických. A každý nepředpojatý od-
borník, přečte-li program IV. sjezdu a sezná-li
počet a obsah přihlášených přednášek, dozná
že nijak se nám nedostává vynikajících praco
vníků vtěchto oborech lidského vědění. Do pro-
gramu sjezdového pojaly jsou jen částečněl vědy
tachnieké. Vědy technické úzce souvisejí s vě
dami přírodními a základem jich jsou vědy ma-
tematické a přírodní. V dnešním moderním roz
voji véd technických, ve stoleti, které označuj-
se stuletím věd technických a stoletím technickř
práce, nelze zařaditi veškeré vědy technické de
tak úzkého rámce, nutno tedy jim přiště vyká-
zati více sekci a ozhačiti názvy, kleré vylučuji
pochybnost o tom, že do působnosti sjezdu ne-
palři veškeré technické vědy v plném rozsahu.
Česká vysoká škola technická čeká od sjezdu
českých přirodozpytců a lékařů toto rozšířeni
působení a činosti sjezdové. Čeká rovněž pro
jev ve prospěch vybudování samostatné české
vysoké školy zemědél ké, které národ náš nutne
potřebuje. Vážné tedy úkoly čekaji vás, slovuln
pánové a s plnou důvěnou hledí širší česká ve
fejnosť k výsledkům vašich prací a k výsledkůu
celého sjezdu, jemuž z hloubi srdce přejí nej-
lepšího zdaru
Za Král. českou společnost nauk az
Českou Akademii pro věly. slovesnost i uměn
dv. rada prof dr. Karel Vrha
Slavné shromáždění!
Jest mi obzvláštním potěšením i poctou ne
všední, že mohu jménem Král. české společnnst
nauk a České Akademie eísaře Františka Josefo
pro vědy, slovesnosť a umění uvítati účastníký
IV. sjezdu českých přirodozpylců a lékarů. Z ná
roda našeho, ač početně malého, již za dáv
ných, pokroku a vývojí věd přírodních nepřízni
vých dob vyšli vynikající pěstitalé věd přírod
ních a proslulí lékaři. Již roku 1780 založil
vynikající učenci v Praze soukromou společno
která, dosáhnuvši uznání státní správy, promě-
něna v Král. českou společnost nauk, jedno
z nejstarších učených sdružení v Eyropě. Tatu
společnost byla téměř po celě století střediskom
vědeckého ruchu v naší vlasti.
Počet pěstitelů věd přirodních a lékařstv
utěšeně rostl a mohulněl zvláště v druhé pol
vině minulého sťolelí, kdy význam věd přirod
ních dobyl si uznání celého vzdělaného světa
kdy národu našemu vráceno vysoké učení Karlo
Ferlinandovo a zřízena Česká akademie clsař-
Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Počtem pěstitelů rozšířila a prohloubila, ale zne
snadnila se též práce jejich, započato se special
sováním práce, jednotlivé vědy rozděleny na o
bory a tyto na odvětví, často se k sobě přimy
kajícl, spolu souvisíei neb podobné elle sledujíeí
Co dřive jednotlivei bylo možno vykonati, stalo
se nadále nemožným; jednotlivec na šebe od-
kázaný není s to obsáhnouti stejně důkladno
veškerá odvěívi určité vědy.
Jedním z nejhlavnějších prostředků k s
znání pokroku a výsledků různých odvětví věc
jsou sjezdy. Vědecké sjezdy poskytuji nám přile
žitost a možnost, seznámiti se s novými vymo-
ženostmi v určitých oborech vědy, ulubč ají. na
vázání styků mezi pěsliteli stejných neb při
buzných odborů, umožňují různící se názory
osobním výkladem objasniti a lakto buď sporne
otázky řešiti neb aspoň náznačiti vhodné směry
bádání přislušného.
Král. česká společnost nauk a Česká aka
demie od založení svého pěstují horlivě veškere
obory věd přirodních i budou s nevšedním zá
jmem sledovali práce IV. sjezdu českých při
rodozpytců a lékařů. Není pochyby, že se sjezd
na základě tak bohatě rozčleněného programu
a neobyčejně četných, o důležitých otázkách
jednajících přednášek a demonstraci ohlášených,
dodělá výsledků skvělých. Aby tak se stalo,
přeji jměnem Král. české společnosti nauk
České akademie císaře Františka Jošefa pro
vědy, slovesnost a umění IV. sjezdu českých
přirodozpytců a lékařů zdaru nejlepšiho
Pozdravné projevy delegátů
slovanských.
Potom ujal se slova jako president komitétu
polského dv. rada prof. dr. Boleslaw Wicher
klewicz, ofialmolog university krakovské-
Panie Prezydencie, Swietne Zgromadzenie!
Na samym w epie odezwam polrzebe wyja-
wienia žalu že e nie zdošlám przemawiné do
Was Panowie Waszým dzwiecnym jezykiem
obawiam sie, bym go nie kaleczyl, meže póž nieh
gdy czešeiej bede mial sposobnošé stykania sle
z Wami, uda mi sie to.
Mija prawie éwieré wieku od chwili, kiedy
jako prezes komitelu gospodarezego czwarteg
zjazdu lekarzy i przyrodników polskich minlem
zaszezyt witaé w Poznaniu jako geéi brae
naszych Czechów i przyznaje, že zjawienie sie
Czechów w grodzie Przemyslawa bylo wypad
kiem bardzo donioslým zjazdu, poniekad jeg
»grest attraction«. Od tego czasu upř, nužo wiele
wody w Wareie, ale tež poplyno dužo lez w tej
krainie z powodu tego, že nie zawsze rzay
mieja czy chcem sle powodowaé sprawiedli
wošeia w obec praw bozkich i ludzkich. T
tež nie przyszedl przed kilku laty nowy zjazd
do Poznani do skutku a dogo rzat zabronil.
a lem samem Poznaň pozbawicy zostal nowego
z Wami zetkniecia.
A dziš przybywam, stawszy sie Waszym
ziomkiem, z drugiego grodu polskiego z grodu
Krakusa z pod Wawelu, aby przyniešé serdeezné
pozdrowienie od praslarej Jagiellonów uezelni
od Izby lekarskiej, od Pogotowia lekarski w Kra
kow a jako prezes komitetu polskiego od wazyst-
kich inných intytueyi ze sztukaé umiejstnolcia
medyczna i przyrodnieza majacých zw azek prze-
dewszystkiem zaš od wszystkih lekarzy polskiel
i przyrodników, a z pozdrowieniem tem laezymy
žyezenie, by obfitym byl plon tego zasiewu
naukowego, jaki niestrudzeni na niwie ojezysteh
czynicie, aby zjazd ten przyniósl jak najáwiet
niejsze owoce a na zakoyeczenie zapewniam
Panów, že my Polacy šledzac z žyezliwosni
Wasz rozwoj czy to na polu naukowem czy
przemyslu czy wreszcie politycznem cieszy my
sie z Waszých zdobyczy osiagnietých wytiwa
lošcig, pllncsla, i skrzelnossiom ktorymt
przymiotom przewodzi zawsze u Was mrs
#16
alto_textblock
#16
zwrócona ku przyszloáci Waszej ukochanej
Ojezyzny.
Aby Bóg blogoslaw! tej myšli narodowej.
Ruský tajný rada prof dr. D. O. Olt, gy-
naekolog a porodník university petrohradské
předseda »Slovanského komitétu«, s pozdravem
najvřelejším od vysokého učení medicinského
z Petrohradu, sdružuje vzpomínku na nedávný
pobyt slovánských delegátů v Petrohradě a n
krásný a nadějí plný průběh télo návštěvy. Slo-
vanšti delegšti navštivilo také naši kliniku a za-
stihli nás při práci Tím raději přijeli jsme nyní
my do Prahy, abychom shlédl zase výsledky
vaši práce a radovali se s vámi z vašeho po-
kroku, z pokroku bádání vědeckého a práce na
prospěch slovanské vědy a našich vlastí.
Srbský delegát dr. Vojislav Sabolié, primát
nemocnice v Belehradě, vyřizuje nejardečnějšt
pozdravy všech svých soudruhů lékařů srbských,
a upřimný obdiv pro pokrok národa českého
na poli vědecké práce a vědeckého bádání, jež
inteligence národa srbského stopuje s trvalým
zájmem. Přeje, aby z letošního sjezdu vzešel
zase nový a silný popud pro posilení společného
úsilí za vybudování slovanské vědy.
Předseda komitétu ruského prof. dr. Niko-
laj Vasiljevič Petrov vítá přiležitost, že rušt
kolegové, kteří se na sjezd dostavili, mají pří-
lužitost blíze se seznámiti s kolegy českými
i ostatními slovanskými, neboť jsou všichni
členové jedně veliké rodiny slo-
vanské. (Frenelický potlesk) Bohužel jenom
nemnozi představilelé ruské vědy mohli letos
vyhověli pozvání ke sjezdu pražskému, nebot
doba u nás není tomu příznivá, — ale prosím,
abyste přijali ujištění, že nejenom naši kolegové
přitomní, ale i nepřitomní přejí čtvrtému sjezdu
přírodovědeckému a lékařskému nejplnějši úspěch
na poli práce, vlasti i všeho člověčenstva l
Delegát imperatorské Akademie nank v Pe-
hradě prof. dr Nikolaj Iranovič Kuzněcov
z university jurjsvské tlumočí pozdrav ruských
přírodníků, kteří od let již přinášejí nejživější
zájem rozkvětu české vědy přírodovědecké
lékařské. Pteje, aby i nadále rostly a utužovaly
se piřálelské styky vědeckých pracovníků slo-
vanských, k čemuž tak skvělou a vítanou příle-
žitosti dávaji sjezdy v Praze pořádané. Všichni
rušti účastníci sjezdu odnesou si odtud jisté
mnoho krásných podnětů k pludnému srovná-
vání. —
Před seda komitétu slovinského vl. rada dr.
Edo Šlajmar, ředitel nemocnice z Lublaně, jako
zástupce národa slovinského a sluvinských ko-
legů letos na sjezdě tak čestně zastoupených
vyslovuje obdiv nad tím, jak utěšeně stoupá
slovanská účast na sjezdéch pražských. Na po-
sledním sjezdé před sedmi lety byl tu ještě
osamocen, dnes je tu celá skupina S uvineů,
kteří dovedou to oceniti, jakou sila ou
oporu mají ve svých bratřich slo-
vanskýjch na severu i na jihu.
Jménem komitětu chorvatského mluvil pak
praf dr. Gorjanovič-Kramberger ze Záhřeba.
Vyřizuje pozdrav kolegů chorvatských, upišťuje,
že kulturní úspěchy a stále se rozvijející věde-
cká činnost národa českého jest všem ostatním
Stovanům a zejména Chorvatům jako dávným
přátelům Čechů nejlepším příkladem a trvalou
pobldkou, aby kráčeli v jejich šlépějich. Chor-
vatští lékaři a přírodovědci přejí proto jednán
čtvrlého sjezdu českého nejlepší průběh a zdar.
Posléze vyhraženo ještě slovo zástupči ko-
mitétu maloruského, sympalickým potleskem
uvilanému dru. Teofila Gvozdeckému, který
jménem svých kolegů soudruhů vzdal huld
osvělovým snahám národa českého, jeho krás-
nému prospěchu a pokroku na poli vědeckého
badání, vyslovuje povděk, že s malorušti lékaři
mohou se svým účastenstvím připojiti k pracem
sjezdovým
#17
alto_textblock
#17
Kronika sjezdová.
Po vyčerpání všech těchto pozdravných
projevů slovanských, jež přijímány se sloupají-
cím zájmem i nadšením, udéleno slovo generál-
nímu sekretáři sjezdovému prof. dru. Aut. He-
verochovi, jenž podal stručnou kroniku sjezdů
dosavadních a sdělil, že ke čtvrlému sjezdu le-
tošnímu došlo celkem přes 1200 přihlášek.
Sjezdy dosavadní konaly se v nepravidelných
lbůtách, neboť pořadatelstvu jejich nešlo nikdy
o to, aby byly konány za určité období minu-
lýeh let, nybrz v dobavn vyzvamnýsh jako
vážně projevy vědecké zdatnosti a pracovního
rozmachu českého světa lékaťského a přirodo-
vědeckého. Když jsme před sedmi lety konali
sjezd třeti (v roce 1901), doufsli, jsme, že
čtvrtý sjezd po pěti letech najisto již bude moci
býti svolán do přlštiho sldla druhé
české university, na Moravu. Bohuž-l,
otázka druhé university — otázka čisté kul-
turní — přenesena byla na pole zápa su
politického a tak jsme se nedočkali toho,
v což jsme pevně věřili. Nejsou tu na místě
stesky a malomyslnost ve chvili, kdy si uvědo-
mujeme, že v pevném pochodu za vytčeným
cilem musíme ho konečně dojíti. Dvanácí set
účastníků sjezdu a přes 700 přednášek, ohláše-
ných pro všecky sekce, mluví samo srozumitel-
nou řečí a znamená, že čivrtý sjezd českých
přirodozpytců a lékařů bude mohutnou ma-
nifestací pro naše požadavky kul-
turní. V tomto domě, vyrostlém z příkladné
obětavosti národní, na jevišti, na jehož štítě na-
psáno krásné heslo »Národ sobě«, můžemesi
býti vědomi, že také svým sjezdem konáme ve-
likou a platnou práci národní — sobě, na pro-
spěch svých práv a pro lepší budoucnost
(Bourlivý potlesk.)
Potom předseda prof. dr. E. Maixner
navrhl do čestného předsednictva sjezdového
jednotlivé předáky slovanských delegací ajezdo-
vých, pp. prof. a dry. Wicharkiewie ze,
Otta, Subotiée, Petrova, Kuzněco-
va, Šlajmera, Gorjanovi6e- Kra m-
bergra, Gvozdeckého a Marchlev-
ského, jichž volba uvítána jednomyslným po-
tleskem a sympatickými projevy.
Vyzval pak prof. dra. Wicharkie-
wicze, aby zaujsl místo předsednické, jenž
učinil tak s prohlášením, že postu, klerá mu
byla prokázána, přijímá s radostí a s dlky ni
koli jako poctu pro svoji osobu, nýbrž ná
rodu polskému prokázanou. Požádal pal