ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 2d845a70-7706-11dc-a2a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
7. června 1908. Číslo 157
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 13.
#4 alto_textblock #4
Výtvarné umění.
#5 alto_textblock #5
Z Topičova Salonu. = Doslovně si označení výstavy francouz- ských humoristů nesmite vykládati. Stěží jsou všichni Francouzi. Mnoho jmen má italskou španělskou formu a jejich nositelé mají asi ta- kovou též krev. Také pseudonymy naleznelea potom Franeouze. I titul časopisu, v němž bylo reprodukováno mnoho z vystavených originálů, zní jižně — »Fantasio«. Přes lo mají všichni stejnou půdu pod nohama; žijí v Paříži a z Pa- říže. Temperament a temperatura všechněch jsou románské. Vystupují břitce, směle, někde i od- vážně a mají terč společný. Miří do černého. jež jest vlip a někleří tam trefují. Veselý vtip. řízné apercu, nejčastěji prohozené vůči velm volnému poměru muže k ženě, v němž si co- cotla a femme adultěre svorně podávají ruce. Pařížské listy humoristické spotřebují veliké spousty takového humoru, který rád kankani- suje, a z kabaretů, kaváren a atelierů vylétá na papír. Nad ničím se nepohoršují; není mezi nimi misogynů ani moralistů, ani satyriků. Jen tu onde přelet ironic, podobající se blagui jako dvojče. Na pařížské dlažbě si vykračují tak ka- rikaturisté tří národností, aniž byste je v jich kresbách mohli dobře rozlišit. I jejich výtvarná forma a formule postrádá diferencujících znaků to prolo, že všechna vychází z francouzského prameno, z něhož se živí i Nefrancouzové. Vtip a veselost, kterou tylo kresby proná šejí, není vždycky totožná s karikaturou. To poznáte, vyhledále-li si na výstavě karikaturistu plného zrna: Ch. Lěandra. V jeho portretníeh šaržích ožívá starý Daumier, jenomže jejich pře- pjatosti nemají jeho kruté nehoráznosti. Jejie prožnost má zrovna tak cosi kočíčího jako hebké šinutí jejich linií, Také Léandre vyja- dřuje se litograficky, jako činil H. Daumier, je- nomže Lčandro vytěžuje z této techniky stránky vláčné, měkké, sametové, nepochybně proto, že je má už ve svém uměleckém cítění. Caran d'Ache, narozený v Petrohradě, rád koketuje s Ruskem a rusko francouzská aliance nalezla v něm svého karikaturistu, který rozumí politice aspoň tolik, aby ji mohl trefiti v slabinu. Ne- začervená se ani, přistihnemeli jej při nějaké půjčce. Škoda, že právě tito dva skuteční kari katuristé vysoké hodnoty objevují se na výstavě pouze náhodnými drobty. Kdyby zde měli své souborné výstavy, bylo by každému zřejmé, jal jejich umění není jen zablesknutí nějakého po- dařeného nebo nepodařeného nápadu, nýbrž gra- fickým projevem bystroduchého pozorování, od halujícím, jak pod čočkou mikroskopu, překva- pující objevy fysiognomické a psychologické Jinde pozorují humoristé a karikaturisté hlavně. jak jejich šťastnější kolegové si vedou, jakým kresebnými formami vládnou, jaký mají styla spokojují se tím, že dovedou to také po nich podle nich. Naše humoristické listy v obrázkoeé části podobají se německým novým karikatu- rám někdy k nerozeznání. Mnoho šikovnosti málo původnosti. Karikaturalných přepjatostí, tvarového nad- sazování naleznete na výstavě poměrně málo ani přehnanosli výrazu fysiognomického nebe gestového nejsou zvláště hojně a kdýby nebyle legend, švihajících jako bič, měli byste pře sebou někdy linearně jemně, jindy impresio- nistně široké, letmé a malebné kresby a akva- rely, jež se od podobných nekarikaturalnýeh ničím neliší. Mám na zřeleli na př. Fabian nebo J. Cardonu na jedné a Gosého gilany nebo Ch. Purrida Brelagnce na druhé straně Jakkoli jejich momentky a pohledy do života jsou zábavné a graficky obratné, kreslené rukou dobře disciplinovanou, přece nemají plnou váhu. Lunois, Nicolson, Boutet de Monvel, Forain stojí za nimi jako kmotři při křtu. Vyšlapá- K. B. M. vali jim cestu.
#6 alto_textblock #6
= Nově publikace, redakci této rubriky zaslané Chytil K.: Doba klassicismu a empiru v Praze. Vydala »Jednota umělců výtvarných v Praze«, Praha 1908. Původní přednáška v Umělecko-průmyslovém museu, připojující se k výstavě keramiky a sklář- ství oněch období, a teď zvláštní, četnými ilustra- cemi dokumentovaný otisk z »Díla«. Jenom v hlavních rysech načrlává autor malý obrázek té doby, dosud u nás nevšímané a přehlížené, nicméně má dosti detailů, aby působil informativně i nabá- davě. Počátky klassicismu nalezá Chytil v sedmde- sálých letech osmnáctého věku a nejprvé ve výzdobě knižní, tedy ve spojení se světem vědeckým (Pelz a jeho soudruzi). Vědě je věnována také první stavba klasicistní: knihovna strahovská. Palliardové zdajl se býti prvními zástupci klassicismu v architektuře empir však náleží cizincům. Celnice, kostel sv. Kříže, vílla hr. Kinského, Kačina pochodí z Vídně a z Drážďan a toto město je průchodním místem anglických vlivů. Malířství teprve ca J. Berglera se na chvíli přidružilo k proudu; za to v Malinském a hlavně ve Václavu Prachnerovi máme zajímavé silné představitele plastiky tohoto stylového období. jež v dekoraci a uměleckém průmyslu se doplňuje na poutavou episodu, která arci se rozkládá v časích uměleckému provedení málo příznivých. Sahá od Josefa II. přes války napoleonské až do dusného ab- solutismu reakce. K. Chytil, který ovládá látku šíře a pevněji nežli hojní amateři a diletanti, předkládá v léto stati drobný, ale pěkný a určitě rýsovaný pří- spěvek k celkovému poznání uměleckého období, jemož neprávem dán opovržlivý přívlastek »copového«. Fromentin Eugěne: Někdejší mistří. Pře- ložil Václav Zedník. Děl I. Belgie. — Péčí »Vol ných Směrů«; nákladem Spol, výtv. um. »Manes- v Praze 1908. Redakce sbírky »Dráhy a eíle«, jejíž IV. sva- zek tato knížka tvoří, slibovala v programu zcela jiné věci, nežli potom vyšly a nyní vycházejí. Kdyby však vydávala výhradně knihy látky a jako- sti tohoto klasického už díla delikátního maliře, skvě- lého líčitele jižních krajů, jemného psychologa ro- manopisného, pronikavého zpytatele a posuzovatele slarého umění, ušlechtilého ducha a přítele Jaroslava Čermáka, přijímali bychom je vděčně a plnila by zvláštní poslání. Fromentinovy »Maltres d'autrefois« (s čímž se nekryje zúplna slovo »někdejší«), psány pro Revue des den mondes a polom knižně stále vydávány. jsou pravý brevíř, jehož čelba ve vagonu cestou po Belgii a Hollandsku přináší neskonalé potěšení a ne- zapomenutelná poučení. Hovoří k nám vysoká in- teligence muže společnosti a zároveň mistr malířství o mistrech malířství. Píše jakoby pro sebe uměle- cké konfese a všem tom, co s láskou a beze všt předpojatostí vědecké víděl, cílil a promyslil. Po stránce historické leccos v knize novější bádání opravilo, co však obsahuje na výkladech technicko- uměleckých a vývojových, zde o starých Nizozemeích a zvláště o Rubensovi a van Dyckovi, je stále ceny nesměnitelné. Burkhardtův »Cicerone« má zde svoj protějšek, jenom, že co onel. Švýcar psal a foristicky a historicko-systematicky o vlašském umění, to po- dáví Frotoentin » znamenitých a krásných rozhovo- recl e lámském umění přímo u hned za bezpro- siředního doje a jen jeho vrchotných výtvorů. Jsou náladové a svaestivaí a přece je jejich osnova pře-
#7 alto_textblock #7
a j)
#8 alto_textblock #8
kvapující odbornost. Promlouvá zde nikoli theorsti- sující, nýbrž vnímající umělec, který své pro a proli uvažuje v mysli bystré i něžné zároveň. Fromenti- novy analysy hlavních mistrů, jakko-li založené vlastně jenom na tom, co od nich zná v Louvru v jejich rodné zemi, patří vůbec do první řady všeho, co kdy o nich bylo napsáno. Nelze jim vzdáti chvály větší. Jeřábek Václav: Pramen moderních orna- mentů na základě geomelrickém. Příručka ornamen tálních motivů. — V Jaroměři. Nákladem městského musea (6. r.) — 10 K. Na školách obchodních užívá se slohových předloh živnostenského a obchodního obsahu a formy. jež si mají žáci osvojiti tak, aby v případech praxe jich buď cele nebo s malou obdobou mohli užíti. Sablona, dobře vypulírovaná a mnohokráte osvědčená, vystačí. Sbírky ornamentálních předloh, jaké se na trh nepřetržitě hrnou, mají úkol a ell málem stejný. Podávají hotové formulky, nabízejí se k po- užití a využití těm, kteří na své práci tu onde ně- jakou ozdůbku potřebují, aniž by si ji chtěli, mohli a dovedli vytvořiti. Potřeba tu je a obratní upravo- vatelé takových předlohových sbírek hledí vždy na- kresliti za vzory a vzorky odlesk nejnovějších nebo právě nejmodernějších proudů dekorativně ornamen- tálních. Mají-li nad to jemný vkus a umělecký takt, tím lépe. Městské museum v Jaroměři vydalo takovou sbírku, určenou zřejmě pro dílnu řemeslnickou. Na sedmadvaceti listech asi na dvě stě vzorků ploš- ných ornamentů, po výtce, ne však výhradně, sestro- jených kombinací přímek a křivek, pomocí pravítka a kružítka kreslených. Autor sám nemluví při tom o tvoření, nýbrž »objevování« ornamentů a doporučuje k podobné nebo pokračující práci úhlové zrcádkoa matematické procedury. Svoje ornamenty upravilz lidových a žaponských motivů a popudů a domnívá se, že se jimi blíží obrozenému empiru. To vše jim dává vzhled dosti monotonní při vší mnohosti figur Bylo by také bývalo prospěšné, přebrati zásoby pečlivěji, aby se nebyly do publikace dostaly vzory násilné a méně vkusné jako na tab. 2, 6, 9, 26 aj Bez nich by svého cíle také dosáhly: být ku pro- spěchu českého řemeslníka. Krátký A.: Kreslím. Sbírka vzorů pokročilej ším kreslířům. Škole i rodině nakreslil. — V Praze F. Topič. Úvod je velmi rozumný a cíle sbírky se pěkně zamlouvají. Vydavatel považuje své listy víc za upo- zornění na vhodné a případné objekty pro malé kreslíře nežli za hotové předlohy k okreslování Sbírá ony předměty v domácím kraji, počínaje rost linou až k zvířatům a stavbám. Chce tím přivěst své žáky k tomu, aby si ve svém okolí hleděli stej. ných a naděje se, že při jich okreslování věnují jim zvýšenou pozornost a přilnou k nim láskou. Pokud sám autor je za vzory kreslí, děje se to způsobem co nejjednodušším, ano primitivním, totiž počátkovým. Jdeť o kresbu jen jako výkon techni- cký a ne výtvor umělecký, o práci jistého stupně grafické dovednosti. Také splš o schematickou po dobu věcí nežli o realistní jejich obraz. Pro male kresliře je zde dobrá škola cviku, z níž bych si přá vyřaditi některé povrchní secesionismy. Není jich mnoho a měly by scházeti docela. Architektonický obzor. R. VII. č. 3—6. (J. Koula, Restaurace kostela sv. Jindřicha. — J. Herain, Zámek v Čern. Kostelci. — L.J. Živný, Veřejné knihovny v Britanii a ve Spojených státech. — Soutěžné návrhy a provedené stavby J. Wiehla, J. Valcháře. E. Králíka, M. Petrů, V. F. Kavslirů, A. Čenského, F. Hrdličky, J. Koťatka. R Štecha, F. Havlíčka, J. Kříženeckého, J. Heindla, V. Roštlapiia, L. Skřívánka, J. Maříka a j.) Der Staedtebau. Roč. V. seš. 3—6. Berlín. E. Wasmuth. Dilo. Vydává Jednota výtvarných uměleo v Praze Roč. VI. čís. 1—3 (F. X Jiřík, Gtossy o uměleckém průmyslu. — K. Chytil, Doba klassicismu a empiru v Praze. — Mohyla na Bilé Hoře. — A. Kalvoda, Tvorba, formule a manýra. — Reprodukce prací F. Urbana, O. Bubenička, J. Obrovskéhe, R. Havelky, K. Lan- gera, J. Jakšího, O. Fialy. V. Amosta a j) Podobizna dra. Jos. Herolda, předsedy Ná rodní rady české. Světlotisk dle folografie J. Schum petera. — Nakl. J. Otto v Praze. — Fol Krása našeho domova. Roč. IV. č. 3. (Táborský, Kostelik sv. Trojice ve Val. Meziříčí — J. Emler, Panský zákon proti znešvařování osa Knihař. Orgán společenstva knihařů. Roě VIII. č. 3—5. Typografia. Odborný list knihtiskařů. Roč 19. čís 3. a 4. Svět v barvách. DIl I. Ilalie. Švýcarsko Rakousko Uhersko. Seš. 29.—33. — Praha. B. Kočl. Zpráva kuratoria Mestského muse pražského o činnosti za rok 1907. — Praha. Nákl Musen. 1908. Časopis Společnosti přátel staro žitností českých v Praze. Roč. XVI. čís.2 (V. Chaloupecký, Jan z Dražic. — J. Hofman Zámek Troja u Prahy. — L. Schnajdr, K ornamen tice volutové a j.) Volné Směry. Vydává »Manese v Praz Roč. XII. čís 4. a 5. (J. Meyer Graefe, Hans von Marées. —- G. Moore Vzpomínky na impresionisty. — Z korespondenc Vincenta van Gogb.) Píč J. L., Přehled české archeologie. — Praha. Archeologická komise při České Akademii. 19. 8. Stručně jadrný přeliled fasí předhislorické kul- tury v Čechách od doby diluvialné až po časy prvního křesťanství. Příručka, podávající v krátce podstatu velkého díla autorova »Čechy v době před- historické«, napsaná světle a populárně, výklad opatřený četnými ilustracemi, a má býti jednak po vzbuzením k pátrání ve starých hrobech, jednak po- učením o třídění a zařazování nálezů, pro jejich venkovské podnikatele a objevitele. Je to ukazatel k pozornosti a nabadatel k výzkumné práci. Památky archeologické a míst- pisné. Dil XXIII. Seš. I. a II. (K. Čermák, O čáslavských kancionalech (s 20 světlotiskovými labulkami). — J. Novák referuje o pracích na historických a uměleckých památkách v Jindř. Hradci. — J. Šimek, Hradek nad Vrchlicí v Kutně Hoře. — J. Smolik, Nález brakteatů v Krá- licích. — A. Podlaha, Materialie k slovníku uměleů a řemeslníků v Čechách (plzeňských). — E. Edgar. Kostel ve Velké. — K. Čupr, O dvou sklárnách na panství novohradském. — A. Wiehl, Pohřebiště s po- pelnicemi u Citolib a j)
#9 alto_textblock #9
Školská hlídka.
#10 alto_textblock #10
Méšťauské školy cheete postátnit
#11 alto_textblock #11
Tento titul má nová brožura, sepsaná uči telem měšťanské školy p. Václavem Benešen a vydaná nákladem Zemské ústřední jednoty uči telstva měšťanských škol v král. českém. Bro žura nabízí se pořadatelům schůzí o věceeh školských a posílá se kde komu, jako agitačn pomůcka pro známý požadavek postátnění škol stva, svebodomyslnou veřejností a velikou větši nou učitelstva národních škol se vší rozhodnost zavržený. Ačkoliv tedy česká veřejnost dala již k otázce: Měšťanské školy chcete po- státnit? tak zřelelnou odpověď zápor- nou, že jí mohlo býti dobře porozuměne, přece svrchu řečenou brožurou má činěn býti patrně pokus, zdali by přece jen nedala se veřejnost česká zlákati, aby k požadavku postátnění škol národních přistoupila, když by se jí uká- zaly výhody — hmotné, tedy ono lákadlo, jež je duchu přítomné doby velmi přiměřeno Celý tenor spisku je totiž tento: země je pro- dlužena, nemůže tedy svým povinnostem ke škole a učitelstvu dokonale dostáti, stát má pře- pytky, nuže, ať stát uleví zemím tím, že pře- vezme zatím napřed měšťanské školy do své
#12 alto_textblock #12
správy, než bude možno postátniti školství ve
#13 alto_textblock #13
škero. Tedy zatím ať se postátní mě- šťanské školy! Tuze chytře vymyšlenol Nedivíme se panu Benešovi, který, ne- mýlíme-li se, náleží od poslední saisony straně sociálně-demokratické a tudiž řeší školskou otáz- ku naši hodně odchylně od autonomistických státoprávních názorů většiny národa, také se nedivíme organisaci učitelstva měšťanských škol že ve své zajistě oprávněné snaze po zabez- pečení největších hmotných i právních výho pro své členstvo, chápe se akce vídeňskou or- ganisací učitelstva měšťanských škol jako nej- výhodnější pro ten čas označené, ale divili by- chom se, kdyby hnutí broužurkou p. Benešovou podněcované mělo u nás vůbec nějakého trvání a kdyby heslo postátniti měšťanskou školu mělo býti u nás vůbce vážně pojímáno. Brožurap. Benešova zaplašuje zúplna naše obavy, že by u nás se jednalo vážně o postátnění v tom smyslu, jak se postátnění vůbec rozumí a vý vody p. Benešovy dávají úplně za pravdu staro stovi organisace učitelských měšťanských škol který prohlásil, že otázka postátnění není dosud vyjasněna. Totiž není vyjasněna těm kruhům, které b sice rády z ohlášené a chystoné sanace zem ských financí získaly, ale nemohou nijak dosu nalézti formulků, klerou by se věe dala široké veřejnosti učiniti přijatelnou. Tyto rozpaky jsou v celé brožuře patrny. P. Beneš je pro sestát nění, ale musí konec konců sám říci, že slovo „sestátniti“ školství nepřiléhá ke snaze organi sace učitelstva měšťanských škol. To je zcela pochopitelné, že slovo „se státnit“ snaze té nepřiléhá, neboť to je kabát ve Vídni bez míry a bez objednávky ušilý na če ského člověka, který sice nyní vidí, že kabát je tuze parádní, ale že není pro něho. Hned vysvětlím! Při společné poradě zá- stupců organisací učitelstva měšťanských ško přod časem ve Vídni konané, usneseno ku pod- nětu vídeňských zástupců, zahájšíi vo všech zemích akci, která by směřovala k postátnění měšťanských škol, aby tak staly se jakýmisi nižšími útvary c. k. středních škol, asi jako byly bývalé nižší školy reální. A tato snaha, přetvo řiti nynější měšťanské školy, které jsou orga nickým dílem olementární školy národní, na ústavy samostatně organisované a státní, našla ovšem přirozeně ohlasu zvláště u toho učitel stva škol měšťanských, které, ne bez oprávně- nosti, si stěžovalo do nedostatečné podpory škol měšťanských školskou autonomii a obcemi,a které doufalo, že v osamostatnění měšťanské školy najde zlepšení svého společenského. hmotného i služebního postavení. Doba k ake pro sestátnění zdála se velice příznivou, poně- vadž země, okresy i obce naříkají do přetíženost a stát projevuje jakous takous ochotu k sanac zemských financi, takže zdálo se býti velice populárním, bude-li učíněn návrh: nuže, ať stál převezme náklad i péči o měšťanské školy a tak uleví se zemím, okresům i obcím. To byl ten vídeňský kabát! Ale jakmile šlo o to, navléci jej na české tělo, poznaly se nepřekonatelné obtíže. Poznalo se, že nejde jen o náklad, ale že tu běží o to, máme-li jen tak zhola, dobrovolně vzdáli se svého oprávněného náreku na školu národní — a takovou škola měšťanská jest — máme-li ji se vším všudy odevzdati státu, anebo máme-li uhájiti stano- visko, že stát sice má povinnost přispívat hmotně na všechny potřeby naše a tedy jmeno vítě na potřeby kulturní, školské, ale že vláde nad školami, řízení jich, vnitřní úprava a p., t že patří národu. A nyní nastaly ty rozpaky, to žalostné vy světlování, že sestátnit není sestátnit a že se- státnit znamená, aby stát platil měšťanské školy. ale aby školy spravovala osvícená autonomie že je třeba dřive pojem sestátňovací vyjasnit, že potřeba dřive debatních schůzí a p. e Ne, věc nepotřebuje teprv vyjasnění, věc je zcela jasna každému, kdo má zřetol ke všemu školství národnímu, kdo cítí autonomistieky. Zde jsou prostě dvě nesmířitelná stanoviska. P Beneš a ti, kdo s jeho brožurkou souhlasí, jsou na stanovisku zbankrotovaného sodláčka, který poznav, že mnoho promeškal a nopřízní doby ochudil, vzdává se resignovaně naděje, že by hospodářství udržel a tedy prodává je velko- statku v domněnce, že se bude na panském miti lépe než při plahočení na svém, a ti, kdož jsou proti sestátnění národního školství, stojí na sta- novisku, že potřebí jen hmotné pomoci a hodně mnoho vlastního přičinění, aby se chudé hospo- dářství zlepšilo a že na konec je přece lépe ho- spodařiti na svém, svým způsobem a svou vůl než býti v područí cizího pána. Stavíme-li se tedy ploti sestátnění, vede nás k tomu oprávněná zásada, neboť vzdáti se školství znamená vzdáti se své bytnosti. Pravda-li, že vliv státu na naše školství za 40 let vzrostl do té míry, že de facto jsou již dnes školy vlastně postátněny, pak z toho pro nás neplyne, že máme i to poslední obětovati, ale jest nám pobldkou, že máme se starati, aby vliv národa byl ve školství větší než vliv státu. Nekonala-li autonomie svých povinností buď že neměla prostředků nebo dobré vůle, pak jest nám se přičiňovati, aby hospodářství země autonomie bylo sanováno a poměr občanstva ke školství byl náležitě upraven. Ale že by bylo potřepno a prospěšno sestátniti měšťanské škory, od nichž očekávati jest, že se stanou nej- vlivnějšími školami národnímí, toho nelze schvá- liti, ba naopak naše snaha musí směřovati k to- mu, aby všechny ostatní školy české, které stát- ními již jsou, postupně z vlivu tátní moci se vybavovaly a vracely zcela a výhradně jen — národu. Pan Beneš vidí však v postátnění školy mě- šťanské etapu k znárodnění školství. Ovšem si postátnění představuje tak, že „zůstanou ve své podstatě nynější školn úřady a když stát školství bude vydržovati.“ Proti této podivuhodné důvěřivosti vůči státu, že totiž by stát školy zcela vydržoval, aniž by zvětšil svého vlivu ve správě školství, těžko polemisovati. Pak nechápeme vlastně, proč se mluví o se státnění, a proč se jitří naše veřejnost proti škole a proti učitelstvu tímto málo sympatickým slovem, když přece by sta- čilo domábati se, aby stát sanoval fina-- ce zemské a ovšem i okresní a obee- nív tomsmyslu, aby přispíval na ve- škero školství a tím ovšem i na školy měšťanské. Nejedná-li se těm, kdo souhlasí s brožurou p. Benošovou o zvláštní zájmy jen
#14 alto_textblock #14
jisté třídy učitelstva a jen jisté kategorie škel- ství, ale jde-li jim vskutku o to, aby sanace zem ských financí využito bylo na prospěch školstv národního, pak nepostaví požadavek tak úzký jako učinil p. Beneš v závěrečné thesi své bro žury, kde praví: „Stát ať převezme ve škerý náklad na školy měšťansk Tím současně provedl sanaci financi obecních okresních a zvláště zemských,“ ale pak upravi thesi tu tak, aby s ní souhlasiti mohl každý přítel národní školy a každý autonomista. Úprav ta je prostá. Vysloven-li bude přijatelný poža- davek: „Stát ať provede sanaci financí obecních. okresních a zvláště zemských a tím přispěje ke zdokonalení a rozšíření školy měšťanské i k zlepšení hmotného a právního stavu učitel stva škol měšťanských,“ pak najde požadave ten obecného souhlasu a učitelstvo se shledá s občanstvem na cestě k společnému prospěchu bude-li však vnášen do veřejnosti nezdůvodněný a neoprávněný požadavek postátnění mě šťanské školy, pak arci i na dále bude platiti co pan Beneš tvrdí v brožurce, že totiž „ob čonstvo hlasitě replá na školu i učitelstvo“. To lik zatím. Litujeme jen, že v příbomné dob nutno věnovati místo i čas odporu proti otázk ím které školství neprospivají, ale cizími živly vy- volány, oddalují žádoucí shodu a spolupůsoben při životnějších a vážnějších problemech če ského školství.
#15 alto_textblock #15
Sezení státní rady železniční.
#16 alto_textblock #16
Státní rada železniční zahájila dnem 1. červn své jarní zasedání, aby četné, veřejné dopravy se tý kající návrhy vyřídila. Tyto byly ve dnech 1. a června v sekcích a 4. června v plenu projednány Nejdůležitější z nich byla zpráva a návrhy zvlášt- ního komitétu, zvoleného k revisi statutu stát ní železniční rady. Dle toho bude sestávat tento poradný sbor budoucně ze 129 členů dosud 80 členů) a tolikéž náhradníků, z nichž jmenují že- jezniční, finanění a obchodní ministerstvo, jakož i mi- nisterstvo orby dle vlastního uznání 40 členů, ob- chodní komory a průmyslové korporace 43 a korpo- race zemědělské a báňské 46 členů. Státní radě že- lezniční přísluší raditi se a podávati návrhy, jež tý- kají se organisace, státní správy železniční, zasad- ního usnesení o jízdním řádu státnlch a sou- kromých drah, záležitostí všeobecných a tarií- ních, zejména spolupůsobení při stanovení tarif normálních a při úpravě řádu dopravního. O poradách státní rady železniční povedou se steno- grafické protokly. Mimo to přikročí minist erstv želozniční ke zřízení okresních rad železnič- ních při jednotlivých c. k. státních fe- ditelstvích, jež budou sestávati z 10—20 členů v případě, kde budou utvořeny skupinové ředitelské rady železniční, nemá obsahovati sbor ten více než 40 členů, jež mají se zabývati lokálními potřebam železničními dotyčného okresu. Tyto poradné sbor shromé ždí se dvakráte do roka. Období st. r. ž. bud budoucně trvati pět roků (dosud 3). Ostatní ustanovení nalézají se v souhlasu s do savadním stalutem. Předsedající, železniční mín. dr. Derschatta vzdává díky členům komilétu pro revisi dopravního řádu a statutu st. železniční rady za rychl a záslužné provedení dvou těchto důležitých prací Poslanec Kaftan uznává liberálnost tohoto po- sledního komitétu, jenž zvýšil z ohledu na stav ze- mnědělský tak značně dosavadní počet členů, lituje však, že nebylo vzato zření ku přáním velkých obe městských, tak zejména Prahy, V ídně, Brna. Lvova a Krakova, jež jsou uzlištěm četných velkých drah, tak najmě Praha, kde se 7 velkých obchodně-politických tratí sbíhá, čímž jsou zajisté velké zájmy hospodářské města dotčeny, mělo se tedy při rozdělování mandátů v komitétu na přednín místě na ně pamatovati. Řečník žádá, jelikož práce dotčené Komise jrou ukončeny, aby ministr při jmenování členů st. rady železničními vzal patřičný ohled na zastupitelstva jmenovaných hlavních měst. Na to přikročeno k jednacímu pořadu, ku pro jednání
#17 alto_textblock #17
vžeobecnýchi záležitostí. Posl. dr. Kaítan podal v předešlém zasedán náyrh na zřízení nakladiště ve stanic chuchelské; ministerstvo projevilo sice ochot k takovému zařízení, avšak žádá od interesentů znač ných příspěvků. Dr. inž. Kaftan připomlně, že zde jedná s o zařízení, které přinese na prvním místě znač ného užitku dráze, jelikož obdrží roční náklady 3000—4000 vagonů vápence, vápna, diabasu a i. kteréž zboží se dosud po nápravě do Prahy dováží sluší tedy, aby státm správa železniční nákladišt na svůj náklad pořídila. Ministr železniční slibuje, že hodlá interesentůn všemožně vyhověti. Velkou a obsažnou debalu vzbudíly návrhy členů ryt. Hornbostla na usnadnění vykládání z vagonů zejména však návrh poslance dra, inž. Kaftana kterým vyzývá c. k. ministerstvo, ab s nelvětším urychlením vypracoval racionální program pro doplnění obo zu na c. k. sťátních drahách, aby objed- nala v čas u domácích továren vagon- vých, jež do konce září objednaně voz odvedou, novou, na 3—4 roky rozděle- nou potřebu a aby ke stejnému postu p i dráhy soukromé přiměla. Dr. inž. Kaftan poukazuje ke stálé nouzi va- gonově, jež našemu průmyslu a zemědělství každo- ročně velkých obětí ukládá. Příčina leží v nedosla-
#18 alto_textblock #18
Čeněk Sulca
#19 alto_textblock #19
o o o Anrn
#20 alto_textblock #20
nmrtla
#21 alto_textblock #21
Pařít
#22 alto_textblock #22
Směr cestr
#23 alto_textblock #23
tření
#24 alto_textblock #24
Přehled spolecenských cest pořádaných roku 1908 cestovní kanceláří
#25 alto_textblock #25
Den oljezdn: Směr ceslya Den odjezda: Sněr cesty: 21./6. Švýcary. 2./8. Holandsko a Belgie 2 ndke, Bae 21./6. Holandsko a Belgie 2./8. Holandsko, Belgie a Paříž 21./6. Holandsko, Londýn a Belgie 21.j6. Holandsko, Belgie a Paříž 2./8. Holandsko, Londýn a Paříš Londýn a Belgie 21./6. 8.// 8. Holandsko, Londýn a Paříž 27./6. Londýn a Paříž Londýn a Pařiá 13./8. Francie Londýn a Belgie 27./6. 13./8. Paříž 9 7. Paříž 2. 7. Benátky, Verona a Garda Francie Švýcary 3.j7. Benátky, Verona a Garda Holandsko, Belgie a Paříž 11.j7 Dánsko, Švédsko, Norvéžsko Holandsko, Londýn a Paříi Švýcary 12. 7. Holandsko, Londýn a Belgie 12./ 7. Holandsko a Relgle Holandsko a Belgie 27./ 8. Holandsko, Londýn a Belgle 12./7. Londýn a Belgie 29.// s. Holandsko, Belgie a Paříž 12./7 29./ 8. Londýn a Pařii 12./ 7. Holandsko, Londýn a Pařiž 3./9. Paříž 187. Londýn a Belgie 3./9. Francie 18.j7. Londýn a Paříž 23. 7. 4./9. Benátky, Verona a Garda 23. 7. Francie 4./10. Rivierou a Italií 24./7. 4./10. Riviera, severní a střední Italie Benátky, Verona a Garda ae 4./10. Riviera 31./ 7. Recko, Egypt, Palestina 8./10. Napříč Itali 31./7. Recko, Egypt 8./10. Severní Itali 31./7. Recko, Smyrna a Cařihrad 8./ 10. Severní a střední Italií 2./8. Švýcary dašě: Cena Směr eesty Holandsko, Londýn, Paříž . . . . 19 620 Dánsko, Švédsko, Norvéžsko . . . 23 Holandsko, Belgie, Paříž . . . . 19 600 Řecko, Egypt, Palestina . . . . . 33 Řecko, Egypt. Holandsko, Londýn, Belgie. . . . 18 600 . . . . . 26 Řecko, Smyrna, Cařihrad . . . . 19 Holandsko a Belgie . . . . . . 15 490 Londýn a Belgie . . . . . . . 12 380 Severní Italie . . . . . . . . 10 Rivierou a Italii . . . . . . 29 Londýn a Pařiž . . . . . . . 8 290 Riviera, severní Italie. . . . . . 21 Francie . . ! * . - 720 Riviera . . . . . . . 14 Benátky, Verona, Garda! . . . . 7 250 . . . . . 20 Napříč Italií Sevevní, střední Italíí . . . . . . 17 10 300 Švýcary OBŠÍRNÉ ILLUŠTROVANÉ PROSPEKTY VŠECH TĚCHTO CEST POŠLEME KAŽDÉMU NA POŽÁDÁNÍ ZDARMA A FRANKO. ro
#26 alto_textblock #26
8. g.
#27 alto_textblock #27
14./8.
#28 alto_textblock #28
23 /8.
#29 alto_textblock #29
23./8.
#30 alto_textblock #30
23./8.
#31 alto_textblock #31
23./8.
#32 alto_textblock #32
tečném počtu vozidel, z nichž jsou značná procenl přes 25 let stará a tedy k trvalé vozbě většinou ne- způsobilá; procento toto činí u státních drah čísli 30%, u severo-západní 43?%, u české severní 50 %a u státní spol. železniční dokonce 539%, jež má va- gony přes 50 let staré. Jest tedy zapotřebí neodkladného vypracování ra- cionálního programu investičního a brzké zadání po- třeby vagonů pro budoucí čtyřletí, aby sobě továrny v čas materiál zaopatřiti a řádně vycvičené dělnictv v stalé práci zachovati mohly. Člen Pastrée sdílí tyto názory, načež mi- nistr sděluje, že stát. správa železniční hodlá pro příští 4 roky objednati 620 lokomotiv a 15.000 vágonů, ke kterému účelu má býti učiněna ve smy- slu pilného návrhu člena ryt. z Hohenblumua návrhu dra. inž. Kaftana investiční půjčka 160 milionů korun, která by prodlením 4 let byla vy- čerpána. Odborný chél p. Tuček ujistil již ve všeobecné sekci při projednání návrhu dra. inž. Kaítana, že ministerstvo skutečně již 3000 vagonů na rok 1909 objednalo. Po prohlášení ministra byl návrh dra. inž. Kal- tana a ryt. z Hohenblumu jednomyslně schvá- len. Taktéž byly schváleny mimo jiné návrhy členůt Hribara na rozšíření stanice kranjské, Janoly na rozšíření stanice opavské, dra. Kaftana na úpravu stanice heímaničsko-sedlecké a zří- zení kryté čekárny v Tomicích, člena Steindlcra na zřízení zastávky u hlídačského domku č. 42 trati Veselí—Horní Cerekev a u č. 2 na trati Budějovice— Veselí. Taktéž byl jednomyslně přijat návrh dra. inž. Kaltana, aby c. k. ministerstvo s největším úsi- lím naléhalo na Pražskou železářskou průmyslovou společnost, aby otevřela dráhu svou Kladno— Nučice též dopravě veřejné. Posl. dr. Kaftan poukazuje k fomu, že dráha (a probíhajíc hustě zalidněným krajem, jenž na 30.000 obyvatelů čílá, dotýxá se citelně zájmů 12 velkých obcí, z nichž Unhoště a Kladna a že jest tedy spra- vodlivé, aby výhověla zájmu adjacentů, již pře 40 roky postcupením pozemků slavbu této dráhy umožnili a kteří při obstarávání svých potřeb a od- bytí svých plodin a výrobků na průmyslové Kladno jsou odkázáni. Vláda má po ruce dosti prostředků, aby společnost přiměla k vyhovění oprávněnému přání obyvatelslva. To lomto odůvodnění byl návrh jako v I. od- dělení, tak i v plenu jednomyslně schválen. Záležitosti jízdního ládu. Při projednávání zimního řádu jízdného opětoval dr. inž. Kaítan přání, aby vlak č. 318 na české západní dráze, jenž po 7. hodině večerní z Brodu vyjíždí, nejen v letním období, nýbrž po celý rek jezdil a aby rychlík č. 807 v letním období prodlou- žen byl — byť i jako osobní vlak do Brodu. Prvý vlak má připojení k důležilému vlaku b- vorskému v Brodě, jenž v zimním období nemá do- sud žádného pokračování ku Praze. Zástupce vlády p. Statzer, uznávaje tyto dů- vody, slibuje, že se všemožně přičiní, aby přání to- mu vyhověl. V příčině druhého vlaku zavede še- Návrhy členn Briesse v příčině prodloužení osobního vlaku č. 2235/B. na trati Kojetín— Holešov do Bystřice n. Hostýnem a prodloužení osobního vlaku č. 1035 na trati Olomouc—Šternberk do Šum- berka se schvalují. Návrhy člena presidenla komory Homolky v příčině prodloužení motorové vozby z Klatov do Nýrska, zavedení místního odpoledního vlaku z Plzně do Klatov a Žatce, výhodného rychlíkového spojení Vídeň—Plzeň ku připojení na vídeňsko-pražský rych- ík č. 5 v Cmuntu, potom v příčině změny jízdníh řádu rychlíků č. 1103 a 1104 trati Plzeň—Duchcov, v příčině získání připojení do a z Ústí n. L. se schvalují. Taktéž návrhy dra, inž. Kařtana v příčině výhodnějšího spojení železničního Moravské Ostra- vy—Přívozu k rychlíku č. 2 směrem k Přerevu a k rychlíku č. 6, jenž Přerov o půl šesté hodině opou- ští, přes Olomouc do Prahy a prodloužení vlaku č. 39 Ferdinandovy dráhy z Dohumína do Krnkova, a návrh téhož na lepěí spojení ze Svaloňovic-Úpice přes Josefov a Králové Hradec do Prahy a zpět Návrhy poslance Kaftana v příčině zastávky rychlíků v Třemošné, Lochovici a Votici, což malým zrychlením vlaků snadno dosáhnouti lze, odkazují se ministerstvu k šetření, podobně bylo usneseno v příčině návrhu členů dra. Lichta stran zlepšení jízdního řádu na trati Mělník—Litoměřice, návrnu dra. Nietsche na zrychlení jízdy na dráze Budějo- vice—Želnava a návrhu člena Steindlera v při- čině zavedení nového páru osobního vlaku v trati Budějovice—Cmunt, zavedení lokálního vlaku Bene- šov—Parha č. 223 již z Volic, pozdějšího výjezdu smíšeného vlaku č. 3551 na trati Votice— Sedlčany. zastávky rychlíku č. 401 a 402 v Zámostí a zavedení nového páru vlaku Veselí—Horní Cerekve. o Záležitosti tarifní. Návrhy člena pres. Houdka v příčině Úpravy cen ročních lístků pro okresy obvodní ředitelstev c. k. státních drah a vydání duplikátů ztracených legitimací předplatných proti přiměřené doplátce ostatní byly odkázány vládě k šetření. Návrhy členů Baczewského a Russmanna proti obmyšlenému zvýšení skládného nebyly po odůvod- nění vládního zástupce m. r. Bardasa schváleny poněvadž dopravovatelé používají skladiště dráhy jako své skladiště vedlejší, svšak bylo usneseno, vy- bírati pro první dobu uložení menší, pro dobu ná- sledovní zvýšené poplatky úložné Po doslovu předsedy bylo na to jamní zasedán st. r. železniční ukončeno
#33 alto_textblock #33
Rodinné zprávy. Rudolf Guth, obchodní jednatel v Praze, zasnoubil se se sleč. Adelkou Arnsteinovou, dcerou p. Ludvika Arnsteina v Baselu. 1050
#34 alto_textblock #34
spol. vPraze.
#35 alto_textblock #35
ne
#36 alto_textblock #36
dať: Censk
#37 alto_textblock #37
102 8s0 760 6eo 335 920 680 480 830 610
#38 alto_textblock #38
ratoi