#1
alto_textblock
#1
7. června 1908. Číslo 157
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 13.
#4
alto_textblock
#4
Výtvarné umění.
#5
alto_textblock
#5
Z Topičova Salonu.
= Doslovně si označení výstavy francouz-
ských humoristů nesmite vykládati. Stěží jsou
všichni Francouzi. Mnoho jmen má italskou
španělskou formu a jejich nositelé mají asi ta-
kovou též krev. Také pseudonymy naleznelea
potom Franeouze. I titul časopisu, v němž bylo
reprodukováno mnoho z vystavených originálů,
zní jižně — »Fantasio«. Přes lo mají všichni
stejnou půdu pod nohama; žijí v Paříži a z Pa-
říže. Temperament a temperatura všechněch jsou
románské. Vystupují břitce, směle, někde i od-
vážně a mají terč společný. Miří do černého.
jež jest vlip a někleří tam trefují. Veselý vtip.
řízné apercu, nejčastěji prohozené vůči velm
volnému poměru muže k ženě, v němž si co-
cotla a femme adultěre svorně podávají ruce.
Pařížské listy humoristické spotřebují veliké
spousty takového humoru, který rád kankani-
suje, a z kabaretů, kaváren a atelierů vylétá na
papír. Nad ničím se nepohoršují; není mezi
nimi misogynů ani moralistů, ani satyriků. Jen tu
onde přelet ironic, podobající se blagui jako
dvojče. Na pařížské dlažbě si vykračují tak ka-
rikaturisté tří národností, aniž byste je v jich
kresbách mohli dobře rozlišit. I jejich výtvarná
forma a formule postrádá diferencujících znaků
to prolo, že všechna vychází z francouzského
prameno, z něhož se živí i Nefrancouzové.
Vtip a veselost, kterou tylo kresby proná
šejí, není vždycky totožná s karikaturou. To
poznáte, vyhledále-li si na výstavě karikaturistu
plného zrna: Ch. Lěandra. V jeho portretníeh
šaržích ožívá starý Daumier, jenomže jejich pře-
pjatosti nemají jeho kruté nehoráznosti. Jejie
prožnost má zrovna tak cosi kočíčího jako
hebké šinutí jejich linií, Také Léandre vyja-
dřuje se litograficky, jako činil H. Daumier, je-
nomže Lčandro vytěžuje z této techniky stránky
vláčné, měkké, sametové, nepochybně proto, že
je má už ve svém uměleckém cítění. Caran
d'Ache, narozený v Petrohradě, rád koketuje
s Ruskem a rusko francouzská aliance nalezla
v něm svého karikaturistu, který rozumí politice
aspoň tolik, aby ji mohl trefiti v slabinu. Ne-
začervená se ani, přistihnemeli jej při nějaké
půjčce. Škoda, že právě tito dva skuteční kari
katuristé vysoké hodnoty objevují se na výstavě
pouze náhodnými drobty. Kdyby zde měli své
souborné výstavy, bylo by každému zřejmé, jal
jejich umění není jen zablesknutí nějakého po-
dařeného nebo nepodařeného nápadu, nýbrž gra-
fickým projevem bystroduchého pozorování, od
halujícím, jak pod čočkou mikroskopu, překva-
pující objevy fysiognomické a psychologické
Jinde pozorují humoristé a karikaturisté hlavně.
jak jejich šťastnější kolegové si vedou, jakým
kresebnými formami vládnou, jaký mají styla
spokojují se tím, že dovedou to také po nich
podle nich. Naše humoristické listy v obrázkoeé
části podobají se německým novým karikatu-
rám někdy k nerozeznání. Mnoho šikovnosti
málo původnosti.
Karikaturalných přepjatostí, tvarového nad-
sazování naleznete na výstavě poměrně málo
ani přehnanosli výrazu fysiognomického nebe
gestového nejsou zvláště hojně a kdýby nebyle
legend, švihajících jako bič, měli byste pře
sebou někdy linearně jemně, jindy impresio-
nistně široké, letmé a malebné kresby a akva-
rely, jež se od podobných nekarikaturalnýeh
ničím neliší. Mám na zřeleli na př. Fabian
nebo J. Cardonu na jedné a Gosého gilany
nebo Ch. Purrida Brelagnce na druhé straně
Jakkoli jejich momentky a pohledy do života
jsou zábavné a graficky obratné, kreslené rukou
dobře disciplinovanou, přece nemají plnou váhu.
Lunois, Nicolson, Boutet de Monvel, Forain
stojí za nimi jako kmotři při křtu. Vyšlapá-
K. B. M.
vali jim cestu.
#6
alto_textblock
#6
= Nově publikace, redakci této rubriky zaslané
Chytil K.: Doba klassicismu a empiru v Praze.
Vydala »Jednota umělců výtvarných v Praze«, Praha
1908.
Původní přednáška v Umělecko-průmyslovém
museu, připojující se k výstavě keramiky a sklář-
ství oněch období, a teď zvláštní, četnými ilustra-
cemi dokumentovaný otisk z »Díla«. Jenom
v hlavních rysech načrlává autor malý obrázek té
doby, dosud u nás nevšímané a přehlížené, nicméně
má dosti detailů, aby působil informativně i nabá-
davě. Počátky klassicismu nalezá Chytil v sedmde-
sálých letech osmnáctého věku a nejprvé ve výzdobě
knižní, tedy ve spojení se světem vědeckým (Pelz a
jeho soudruzi). Vědě je věnována také první stavba
klasicistní: knihovna strahovská. Palliardové zdajl
se býti prvními zástupci klassicismu v architektuře
empir však náleží cizincům. Celnice, kostel sv.
Kříže, vílla hr. Kinského, Kačina pochodí z Vídně
a z Drážďan a toto město je průchodním místem
anglických vlivů. Malířství teprve ca J. Berglera se
na chvíli přidružilo k proudu; za to v Malinském a
hlavně ve Václavu Prachnerovi máme zajímavé
silné představitele plastiky tohoto stylového období.
jež v dekoraci a uměleckém průmyslu se doplňuje
na poutavou episodu, která arci se rozkládá v časích
uměleckému provedení málo příznivých. Sahá od
Josefa II. přes války napoleonské až do dusného ab-
solutismu reakce. K. Chytil, který ovládá látku šíře
a pevněji nežli hojní amateři a diletanti, předkládá
v léto stati drobný, ale pěkný a určitě rýsovaný pří-
spěvek k celkovému poznání uměleckého období,
jemož neprávem dán opovržlivý přívlastek »copového«.
Fromentin Eugěne: Někdejší mistří. Pře-
ložil Václav Zedník. Děl I. Belgie. — Péčí »Vol
ných Směrů«; nákladem Spol, výtv. um. »Manes-
v Praze 1908.
Redakce sbírky »Dráhy a eíle«, jejíž IV. sva-
zek tato knížka tvoří, slibovala v programu
zcela jiné věci, nežli potom vyšly a nyní vycházejí.
Kdyby však vydávala výhradně knihy látky a jako-
sti tohoto klasického už díla delikátního maliře, skvě-
lého líčitele jižních krajů, jemného psychologa ro-
manopisného, pronikavého zpytatele a posuzovatele
slarého umění, ušlechtilého ducha a přítele Jaroslava
Čermáka, přijímali bychom je vděčně a plnila by
zvláštní poslání.
Fromentinovy »Maltres d'autrefois« (s čímž se
nekryje zúplna slovo »někdejší«), psány pro Revue
des den mondes a polom knižně stále vydávány.
jsou pravý brevíř, jehož čelba ve vagonu cestou po
Belgii a Hollandsku přináší neskonalé potěšení a ne-
zapomenutelná poučení. Hovoří k nám vysoká in-
teligence muže společnosti a zároveň mistr malířství
o mistrech malířství. Píše jakoby pro sebe uměle-
cké konfese a všem tom, co s láskou a beze všt
předpojatostí vědecké víděl, cílil a promyslil.
Po stránce historické leccos v knize novější bádání
opravilo, co však obsahuje na výkladech technicko-
uměleckých a vývojových, zde o starých Nizozemeích
a zvláště o Rubensovi a van Dyckovi, je stále ceny
nesměnitelné. Burkhardtův »Cicerone« má zde svoj
protějšek, jenom, že co onel. Švýcar psal a foristicky
a historicko-systematicky o vlašském umění, to po-
dáví Frotoentin » znamenitých a krásných rozhovo-
recl e lámském umění přímo u hned za bezpro-
siředního doje a jen jeho vrchotných výtvorů. Jsou
náladové a svaestivaí a přece je jejich osnova pře-
#7
alto_textblock
#7
a j)
#8
alto_textblock
#8
kvapující odbornost. Promlouvá zde nikoli theorsti-
sující, nýbrž vnímající umělec, který své pro a proli
uvažuje v mysli bystré i něžné zároveň. Fromenti-
novy analysy hlavních mistrů, jakko-li založené
vlastně jenom na tom, co od nich zná v Louvru
v jejich rodné zemi, patří vůbec do první řady
všeho, co kdy o nich bylo napsáno. Nelze jim vzdáti
chvály větší.
Jeřábek Václav: Pramen moderních orna-
mentů na základě geomelrickém. Příručka ornamen
tálních motivů. — V Jaroměři. Nákladem městského
musea (6. r.) — 10 K.
Na školách obchodních užívá se slohových
předloh živnostenského a obchodního obsahu a formy.
jež si mají žáci osvojiti tak, aby v případech praxe
jich buď cele nebo s malou obdobou mohli užíti.
Sablona, dobře vypulírovaná a mnohokráte osvědčená,
vystačí. Sbírky ornamentálních předloh, jaké se na
trh nepřetržitě hrnou, mají úkol a ell málem
stejný. Podávají hotové formulky, nabízejí se k po-
užití a využití těm, kteří na své práci tu onde ně-
jakou ozdůbku potřebují, aniž by si ji chtěli, mohli
a dovedli vytvořiti. Potřeba tu je a obratní upravo-
vatelé takových předlohových sbírek hledí vždy na-
kresliti za vzory a vzorky odlesk nejnovějších nebo
právě nejmodernějších proudů dekorativně ornamen-
tálních. Mají-li nad to jemný vkus a umělecký takt,
tím lépe.
Městské museum v Jaroměři vydalo takovou
sbírku, určenou zřejmě pro dílnu řemeslnickou. Na
sedmadvaceti listech asi na dvě stě vzorků ploš-
ných ornamentů, po výtce, ne však výhradně, sestro-
jených kombinací přímek a křivek, pomocí pravítka
a kružítka kreslených. Autor sám nemluví při tom o
tvoření, nýbrž »objevování« ornamentů a doporučuje
k podobné nebo pokračující práci úhlové zrcádkoa
matematické procedury. Svoje ornamenty upravilz
lidových a žaponských motivů a popudů a domnívá
se, že se jimi blíží obrozenému empiru. To vše jim
dává vzhled dosti monotonní při vší mnohosti figur
Bylo by také bývalo prospěšné, přebrati zásoby
pečlivěji, aby se nebyly do publikace dostaly vzory
násilné a méně vkusné jako na tab. 2, 6, 9, 26 aj
Bez nich by svého cíle také dosáhly: být ku pro-
spěchu českého řemeslníka.
Krátký A.: Kreslím. Sbírka vzorů pokročilej
ším kreslířům. Škole i rodině nakreslil. — V Praze
F. Topič.
Úvod je velmi rozumný a cíle sbírky se pěkně
zamlouvají. Vydavatel považuje své listy víc za upo-
zornění na vhodné a případné objekty pro malé
kreslíře nežli za hotové předlohy k okreslování
Sbírá ony předměty v domácím kraji, počínaje rost
linou až k zvířatům a stavbám. Chce tím přivěst
své žáky k tomu, aby si ve svém okolí hleděli stej.
ných a naděje se, že při jich okreslování věnují jim
zvýšenou pozornost a přilnou k nim láskou.
Pokud sám autor je za vzory kreslí, děje se to
způsobem co nejjednodušším, ano primitivním, totiž
počátkovým. Jdeť o kresbu jen jako výkon techni-
cký a ne výtvor umělecký, o práci jistého stupně
grafické dovednosti. Také splš o schematickou po
dobu věcí nežli o realistní jejich obraz. Pro male
kresliře je zde dobrá škola cviku, z níž bych si přá
vyřaditi některé povrchní secesionismy. Není jich
mnoho a měly by scházeti docela.
Architektonický obzor. R. VII. č. 3—6.
(J. Koula, Restaurace kostela sv. Jindřicha. —
J. Herain, Zámek v Čern. Kostelci. — L.J.
Živný, Veřejné knihovny v Britanii a ve Spojených
státech. — Soutěžné návrhy a provedené stavby
J. Wiehla, J. Valcháře. E. Králíka, M. Petrů, V.
F. Kavslirů, A. Čenského, F. Hrdličky, J. Koťatka.
R Štecha, F. Havlíčka, J. Kříženeckého, J. Heindla,
V. Roštlapiia, L. Skřívánka, J. Maříka a j.)
Der Staedtebau. Roč. V. seš. 3—6. Berlín.
E. Wasmuth.
Dilo. Vydává Jednota výtvarných uměleo
v Praze Roč. VI. čís. 1—3
(F. X Jiřík, Gtossy o uměleckém průmyslu.
— K. Chytil, Doba klassicismu a empiru v Praze.
— Mohyla na Bilé Hoře. — A. Kalvoda, Tvorba,
formule a manýra. — Reprodukce prací F. Urbana,
O. Bubenička, J. Obrovskéhe, R. Havelky, K. Lan-
gera, J. Jakšího, O. Fialy. V. Amosta a j)
Podobizna dra. Jos. Herolda, předsedy Ná
rodní rady české. Světlotisk dle folografie J. Schum
petera. — Nakl. J. Otto v Praze. — Fol
Krása našeho domova. Roč. IV. č. 3.
(Táborský, Kostelik sv. Trojice ve Val. Meziříčí
— J. Emler, Panský zákon proti znešvařování osa
Knihař. Orgán společenstva knihařů. Roě
VIII. č. 3—5.
Typografia. Odborný list knihtiskařů. Roč
19. čís 3. a 4.
Svět v barvách. DIl I. Ilalie. Švýcarsko
Rakousko Uhersko. Seš. 29.—33. — Praha. B. Kočl.
Zpráva kuratoria Mestského muse
pražského o činnosti za rok 1907. — Praha. Nákl
Musen. 1908.
Časopis Společnosti přátel staro
žitností českých v Praze. Roč. XVI. čís.2
(V. Chaloupecký, Jan z Dražic. — J. Hofman
Zámek Troja u Prahy. — L. Schnajdr, K ornamen
tice volutové a j.)
Volné Směry. Vydává »Manese v Praz
Roč. XII. čís 4. a 5.
(J. Meyer Graefe, Hans von Marées. —- G. Moore
Vzpomínky na impresionisty. — Z korespondenc
Vincenta van Gogb.)
Píč J. L., Přehled české archeologie. — Praha.
Archeologická komise při České Akademii. 19. 8.
Stručně jadrný přeliled fasí předhislorické kul-
tury v Čechách od doby diluvialné až po časy
prvního křesťanství. Příručka, podávající v krátce
podstatu velkého díla autorova »Čechy v době před-
historické«, napsaná světle a populárně, výklad
opatřený četnými ilustracemi, a má býti jednak po
vzbuzením k pátrání ve starých hrobech, jednak po-
učením o třídění a zařazování nálezů, pro jejich
venkovské podnikatele a objevitele. Je to ukazatel
k pozornosti a nabadatel k výzkumné práci.
Památky archeologické a míst-
pisné. Dil XXIII. Seš. I. a II.
(K. Čermák, O čáslavských kancionalech (s 20
světlotiskovými labulkami). — J. Novák referuje
o pracích na historických a uměleckých památkách
v Jindř. Hradci. — J. Šimek, Hradek nad Vrchlicí
v Kutně Hoře. — J. Smolik, Nález brakteatů v Krá-
licích. — A. Podlaha, Materialie k slovníku uměleů
a řemeslníků v Čechách (plzeňských). — E. Edgar.
Kostel ve Velké. — K. Čupr, O dvou sklárnách na
panství novohradském. — A. Wiehl, Pohřebiště s po-
pelnicemi u Citolib a j)
#9
alto_textblock
#9
Školská hlídka.
#10
alto_textblock
#10
Méšťauské školy cheete postátnit
#11
alto_textblock
#11
Tento titul má nová brožura, sepsaná uči
telem měšťanské školy p. Václavem Benešen
a vydaná nákladem Zemské ústřední jednoty uči
telstva měšťanských škol v král. českém. Bro
žura nabízí se pořadatelům schůzí o věceeh
školských a posílá se kde komu, jako agitačn
pomůcka pro známý požadavek postátnění škol
stva, svebodomyslnou veřejností a velikou větši
nou učitelstva národních škol se vší rozhodnost
zavržený.
Ačkoliv tedy česká veřejnost dala již
k otázce: Měšťanské školy chcete po-
státnit? tak zřelelnou odpověď zápor-
nou, že jí mohlo býti dobře porozuměne, přece
svrchu řečenou brožurou má činěn býti patrně
pokus, zdali by přece jen nedala se veřejnost
česká zlákati, aby k požadavku postátnění škol
národních přistoupila, když by se jí uká-
zaly výhody — hmotné, tedy ono lákadlo,
jež je duchu přítomné doby velmi přiměřeno
Celý tenor spisku je totiž tento: země je pro-
dlužena, nemůže tedy svým povinnostem ke
škole a učitelstvu dokonale dostáti, stát má pře-
pytky, nuže, ať stát uleví zemím tím, že pře-
vezme zatím napřed měšťanské školy do své
#12
alto_textblock
#12
správy, než bude možno postátniti školství ve
#13
alto_textblock
#13
škero.
Tedy zatím ať se postátní mě-
šťanské školy! Tuze chytře vymyšlenol
Nedivíme se panu Benešovi, který, ne-
mýlíme-li se, náleží od poslední saisony straně
sociálně-demokratické a tudiž řeší školskou otáz-
ku naši hodně odchylně od autonomistických
státoprávních názorů většiny národa, také se
nedivíme organisaci učitelstva měšťanských škol
že ve své zajistě oprávněné snaze po zabez-
pečení největších hmotných i právních výho
pro své členstvo, chápe se akce vídeňskou or-
ganisací učitelstva měšťanských škol jako nej-
výhodnější pro ten čas označené, ale divili by-
chom se, kdyby hnutí broužurkou p. Benešovou
podněcované mělo u nás vůbec nějakého trvání
a kdyby heslo postátniti měšťanskou školu mělo
býti u nás vůbce vážně pojímáno. Brožurap.
Benešova zaplašuje zúplna naše obavy, že by
u nás se jednalo vážně o postátnění v tom
smyslu, jak se postátnění vůbec rozumí a vý
vody p. Benešovy dávají úplně za pravdu staro
stovi organisace učitelských měšťanských škol
který prohlásil, že otázka postátnění není dosud
vyjasněna.
Totiž není vyjasněna těm kruhům, které b
sice rády z ohlášené a chystoné sanace zem
ských financí získaly, ale nemohou nijak dosu
nalézti formulků, klerou by se věe dala široké
veřejnosti učiniti přijatelnou. Tyto rozpaky jsou
v celé brožuře patrny. P. Beneš je pro sestát
nění, ale musí konec konců sám říci, že slovo
„sestátniti“ školství nepřiléhá ke snaze organi
sace učitelstva měšťanských škol.
To je zcela pochopitelné, že slovo „se
státnit“ snaze té nepřiléhá, neboť to je kabát
ve Vídni bez míry a bez objednávky ušilý na če
ského člověka, který sice nyní vidí, že kabát
je tuze parádní, ale že není pro něho.
Hned vysvětlím! Při společné poradě zá-
stupců organisací učitelstva měšťanských ško
přod časem ve Vídni konané, usneseno ku pod-
nětu vídeňských zástupců, zahájšíi vo všech
zemích akci, která by směřovala k postátnění
měšťanských škol, aby tak staly se jakýmisi
nižšími útvary c. k. středních škol, asi jako byly
bývalé nižší školy reální. A tato snaha, přetvo
řiti nynější měšťanské školy, které jsou orga
nickým dílem olementární školy národní, na
ústavy samostatně organisované a státní, našla
ovšem přirozeně ohlasu zvláště u toho učitel
stva škol měšťanských, které, ne bez oprávně-
nosti, si stěžovalo do nedostatečné podpory škol
měšťanských školskou autonomii a obcemi,a
které doufalo, že v osamostatnění měšťanské
školy najde zlepšení svého společenského.
hmotného i služebního postavení. Doba k ake
pro sestátnění zdála se velice příznivou, poně-
vadž země, okresy i obce naříkají do přetíženost
a stát projevuje jakous takous ochotu k sanac
zemských financi, takže zdálo se býti velice
populárním, bude-li učíněn návrh: nuže, ať stál
převezme náklad i péči o měšťanské školy a
tak uleví se zemím, okresům i obcím.
To byl ten vídeňský kabát! Ale jakmile
šlo o to, navléci jej na české tělo, poznaly se
nepřekonatelné obtíže. Poznalo se, že nejde jen
o náklad, ale že tu běží o to, máme-li jen tak
zhola, dobrovolně vzdáli se svého oprávněného
náreku na školu národní — a takovou škola
měšťanská jest — máme-li ji se vším všudy
odevzdati státu, anebo máme-li uhájiti stano-
visko, že stát sice má povinnost přispívat
hmotně na všechny potřeby naše a tedy jmeno
vítě na potřeby kulturní, školské, ale že vláde
nad školami, řízení jich, vnitřní úprava a p., t
že patří národu.
A nyní nastaly ty rozpaky, to žalostné vy
světlování, že sestátnit není sestátnit a že se-
státnit znamená, aby stát platil měšťanské školy.
ale aby školy spravovala osvícená autonomie
že je třeba dřive pojem sestátňovací vyjasnit, že
potřeba dřive debatních schůzí a p. e
Ne, věc nepotřebuje teprv vyjasnění, věc je
zcela jasna každému, kdo má zřetol ke všemu
školství národnímu, kdo cítí autonomistieky. Zde
jsou prostě dvě nesmířitelná stanoviska. P
Beneš a ti, kdo s jeho brožurkou souhlasí, jsou
na stanovisku zbankrotovaného sodláčka, který
poznav, že mnoho promeškal a nopřízní doby
ochudil, vzdává se resignovaně naděje, že by
hospodářství udržel a tedy prodává je velko-
statku v domněnce, že se bude na panském miti
lépe než při plahočení na svém, a ti, kdož jsou
proti sestátnění národního školství, stojí na sta-
novisku, že potřebí jen hmotné pomoci a hodně
mnoho vlastního přičinění, aby se chudé hospo-
dářství zlepšilo a že na konec je přece lépe ho-
spodařiti na svém, svým způsobem a svou vůl
než býti v područí cizího pána.
Stavíme-li se tedy ploti sestátnění, vede
nás k tomu oprávněná zásada, neboť vzdáti se
školství znamená vzdáti se své bytnosti.
Pravda-li, že vliv státu na naše školství za 40
let vzrostl do té míry, že de facto jsou již dnes
školy vlastně postátněny, pak z toho pro nás
neplyne, že máme i to poslední obětovati, ale
jest nám pobldkou, že máme se starati, aby
vliv národa byl ve školství větší než vliv státu.
Nekonala-li autonomie svých povinností buď že
neměla prostředků nebo dobré vůle, pak jest
nám se přičiňovati, aby hospodářství země
autonomie bylo sanováno a poměr občanstva ke
školství byl náležitě upraven. Ale že by bylo
potřepno a prospěšno sestátniti měšťanské
škory, od nichž očekávati jest, že se stanou nej-
vlivnějšími školami národnímí, toho nelze schvá-
liti, ba naopak naše snaha musí směřovati k to-
mu, aby všechny ostatní školy české, které stát-
ními již jsou, postupně z vlivu tátní moci se
vybavovaly a vracely zcela a výhradně jen —
národu.
Pan Beneš vidí však v postátnění školy mě-
šťanské etapu k znárodnění školství. Ovšem
si postátnění představuje tak, že „zůstanou
ve své podstatě nynější školn
úřady a když stát školství bude vydržovati.“
Proti této podivuhodné důvěřivosti vůči státu,
že totiž by stát školy zcela vydržoval, aniž by
zvětšil svého vlivu ve správě školství, těžko
polemisovati. Pak nechápeme vlastně, proč se
mluví o se státnění, a proč se jitří naše
veřejnost proti škole a proti učitelstvu tímto
málo sympatickým slovem, když přece by sta-
čilo domábati se, aby stát sanoval fina--
ce zemské a ovšem i okresní a obee-
nív tomsmyslu, aby přispíval na ve-
škero školství a tím ovšem i na školy
měšťanské. Nejedná-li se těm, kdo souhlasí
s brožurou p. Benošovou o zvláštní zájmy jen
#14
alto_textblock
#14
jisté třídy učitelstva a jen jisté kategorie škel-
ství, ale jde-li jim vskutku o to, aby sanace zem
ských financí využito bylo na prospěch školstv
národního, pak nepostaví požadavek tak úzký
jako učinil p. Beneš v závěrečné thesi své bro
žury, kde praví: „Stát ať převezme ve
škerý náklad na školy měšťansk
Tím současně provedl sanaci financi obecních
okresních a zvláště zemských,“ ale pak upravi
thesi tu tak, aby s ní souhlasiti mohl každý
přítel národní školy a každý autonomista. Úprav
ta je prostá. Vysloven-li bude přijatelný poža-
davek: „Stát ať provede sanaci financí obecních.
okresních a zvláště zemských a tím přispěje
ke zdokonalení a rozšíření školy měšťanské
i k zlepšení hmotného a právního stavu učitel
stva škol měšťanských,“ pak najde požadave
ten obecného souhlasu a učitelstvo se shledá
s občanstvem na cestě k společnému prospěchu
bude-li však vnášen do veřejnosti nezdůvodněný
a neoprávněný požadavek postátnění mě
šťanské školy, pak arci i na dále bude platiti
co pan Beneš tvrdí v brožurce, že totiž „ob
čonstvo hlasitě replá na školu i učitelstvo“. To
lik zatím. Litujeme jen, že v příbomné dob
nutno věnovati místo i čas odporu proti otázk ím
které školství neprospivají, ale cizími živly vy-
volány, oddalují žádoucí shodu a spolupůsoben
při životnějších a vážnějších problemech če
ského školství.
#15
alto_textblock
#15
Sezení státní rady železniční.
#16
alto_textblock
#16
Státní rada železniční zahájila dnem 1. červn
své jarní zasedání, aby četné, veřejné dopravy se tý
kající návrhy vyřídila. Tyto byly ve dnech 1. a
června v sekcích a 4. června v plenu projednány
Nejdůležitější z nich byla zpráva a návrhy zvlášt-
ního komitétu, zvoleného k revisi statutu stát
ní železniční rady. Dle toho bude sestávat
tento poradný sbor budoucně ze 129 členů dosud
80 členů) a tolikéž náhradníků, z nichž jmenují že-
jezniční, finanění a obchodní ministerstvo, jakož i mi-
nisterstvo orby dle vlastního uznání 40 členů, ob-
chodní komory a průmyslové korporace 43 a korpo-
race zemědělské a báňské 46 členů. Státní radě že-
lezniční přísluší raditi se a podávati návrhy, jež tý-
kají se organisace, státní správy železniční, zasad-
ního usnesení o jízdním řádu státnlch a sou-
kromých drah, záležitostí všeobecných a tarií-
ních, zejména spolupůsobení při stanovení tarif
normálních a při úpravě řádu dopravního.
O poradách státní rady železniční povedou se steno-
grafické protokly. Mimo to přikročí minist erstv
želozniční ke zřízení okresních rad železnič-
ních při jednotlivých c. k. státních fe-
ditelstvích, jež budou sestávati z 10—20 členů
v případě, kde budou utvořeny skupinové ředitelské
rady železniční, nemá obsahovati sbor ten více než
40 členů, jež mají se zabývati lokálními potřebam
železničními dotyčného okresu. Tyto poradné sbor
shromé ždí se dvakráte do roka. Období st. r. ž. bud
budoucně trvati pět roků (dosud 3).
Ostatní ustanovení nalézají se v souhlasu s do
savadním stalutem.
Předsedající, železniční mín. dr. Derschatta
vzdává díky členům komilétu pro revisi dopravního
řádu a statutu st. železniční rady za rychl
a záslužné provedení dvou těchto důležitých prací
Poslanec Kaftan uznává liberálnost tohoto po-
sledního komitétu, jenž zvýšil z ohledu na stav ze-
mnědělský tak značně dosavadní počet členů, lituje
však, že nebylo vzato zření ku přáním velkých obe
městských, tak zejména Prahy, V ídně, Brna.
Lvova a Krakova, jež jsou uzlištěm četných
velkých drah, tak najmě Praha, kde se 7 velkých
obchodně-politických tratí sbíhá, čímž jsou zajisté
velké zájmy hospodářské města dotčeny, mělo se
tedy při rozdělování mandátů v komitétu na přednín
místě na ně pamatovati.
Řečník žádá, jelikož práce dotčené Komise jrou
ukončeny, aby ministr při jmenování členů st. rady
železničními vzal patřičný ohled na zastupitelstva
jmenovaných hlavních měst.
Na to přikročeno k jednacímu pořadu, ku pro
jednání
#17
alto_textblock
#17
vžeobecnýchi záležitostí.
Posl. dr. Kaítan podal v předešlém zasedán
náyrh na zřízení nakladiště ve stanic
chuchelské; ministerstvo projevilo sice ochot
k takovému zařízení, avšak žádá od interesentů znač
ných příspěvků.
Dr. inž. Kaftan připomlně, že zde jedná s
o zařízení, které přinese na prvním místě znač
ného užitku dráze, jelikož obdrží roční náklady
3000—4000 vagonů vápence, vápna, diabasu a i.
kteréž zboží se dosud po nápravě do Prahy dováží
sluší tedy, aby státm správa železniční nákladišt
na svůj náklad pořídila.
Ministr železniční slibuje, že hodlá interesentůn
všemožně vyhověti.
Velkou a obsažnou debalu vzbudíly návrhy členů
ryt. Hornbostla na usnadnění vykládání z vagonů
zejména však návrh poslance dra, inž. Kaftana
kterým vyzývá c. k. ministerstvo, ab
s nelvětším urychlením vypracoval
racionální program pro doplnění obo
zu na c. k. sťátních drahách, aby objed-
nala v čas u domácích továren vagon-
vých, jež do konce září objednaně voz
odvedou, novou, na 3—4 roky rozděle-
nou potřebu a aby ke stejnému postu p
i dráhy soukromé přiměla.
Dr. inž. Kaftan poukazuje ke stálé nouzi va-
gonově, jež našemu průmyslu a zemědělství každo-
ročně velkých obětí ukládá. Příčina leží v nedosla-
#18
alto_textblock
#18
Čeněk Sulca
#19
alto_textblock
#19
o
o
o Anrn
#20
alto_textblock
#20
nmrtla
#21
alto_textblock
#21
Pařít
#22
alto_textblock
#22
Směr cestr
#23
alto_textblock
#23
tření
#24
alto_textblock
#24
Přehled spolecenských cest
pořádaných roku 1908 cestovní kanceláří
#25
alto_textblock
#25
Den oljezdn: Směr ceslya
Den odjezda: Sněr cesty:
21./6. Švýcary.
2./8. Holandsko a Belgie
2 ndke, Bae
21./6. Holandsko a Belgie
2./8. Holandsko, Belgie a Paříž
21./6. Holandsko, Londýn a Belgie
21.j6.
Holandsko, Belgie a Paříž
2./8. Holandsko, Londýn a Paříš
Londýn a Belgie
21./6.
8.// 8.
Holandsko, Londýn a Paříž
27./6.
Londýn a Paříž
Londýn a Pařiá
13./8.
Francie
Londýn a Belgie
27./6.
13./8.
Paříž
9 7.
Paříž
2. 7.
Benátky, Verona a Garda
Francie
Švýcary
3.j7.
Benátky, Verona a Garda
Holandsko, Belgie a Paříž
11.j7
Dánsko, Švédsko, Norvéžsko
Holandsko, Londýn a Paříi
Švýcary
12. 7.
Holandsko, Londýn a Belgie
12./ 7.
Holandsko a Relgle
Holandsko a Belgie
27./ 8.
Holandsko, Londýn a Belgle
12./7.
Londýn a Belgie
29.// s.
Holandsko, Belgie a Paříž
12./7
29./ 8.
Londýn a Pařii
12./ 7.
Holandsko, Londýn a Pařiž
3./9.
Paříž
187.
Londýn a Belgie
3./9.
Francie
18.j7.
Londýn a Paříž
23. 7.
4./9. Benátky, Verona a Garda
23. 7.
Francie
4./10.
Rivierou a Italií
24./7.
4./10.
Riviera, severní a střední Italie
Benátky, Verona a Garda
ae
4./10. Riviera
31./ 7.
Recko, Egypt, Palestina
8./10. Napříč Itali
31./7.
Recko, Egypt
8./10. Severní Itali
31./7.
Recko, Smyrna a Cařihrad
8./ 10. Severní a střední Italií
2./8. Švýcary
dašě: Cena
Směr eesty
Holandsko, Londýn, Paříž . . . . 19 620
Dánsko, Švédsko, Norvéžsko . . . 23
Holandsko, Belgie, Paříž . . . . 19 600
Řecko, Egypt, Palestina . . . . . 33
Řecko, Egypt.
Holandsko, Londýn, Belgie. . . . 18 600
. . . . . 26
Řecko, Smyrna, Cařihrad . . . . 19
Holandsko a Belgie . . . . . . 15 490
Londýn a Belgie . . . . . . . 12 380
Severní Italie . . . . . . . . 10
Rivierou a Italii
. . . . . . 29
Londýn a Pařiž . . . . . . . 8 290
Riviera, severní Italie. . . . . . 21
Francie . . ! * . -
720
Riviera
. . . . . . . 14
Benátky, Verona, Garda! . . . . 7 250
. . . . . 20
Napříč Italií
Sevevní, střední Italíí . . . . . . 17
10 300
Švýcary
OBŠÍRNÉ ILLUŠTROVANÉ PROSPEKTY VŠECH TĚCHTO CEST POŠLEME
KAŽDÉMU NA POŽÁDÁNÍ ZDARMA A FRANKO.
ro
#26
alto_textblock
#26
8. g.
#27
alto_textblock
#27
14./8.
#28
alto_textblock
#28
23 /8.
#29
alto_textblock
#29
23./8.
#30
alto_textblock
#30
23./8.
#31
alto_textblock
#31
23./8.
#32
alto_textblock
#32
tečném počtu vozidel, z nichž jsou značná procenl
přes 25 let stará a tedy k trvalé vozbě většinou ne-
způsobilá; procento toto činí u státních drah čísli
30%, u severo-západní 43?%, u české severní 50 %a
u státní spol. železniční dokonce 539%, jež má va-
gony přes 50 let staré.
Jest tedy zapotřebí neodkladného vypracování ra-
cionálního programu investičního a brzké zadání po-
třeby vagonů pro budoucí čtyřletí, aby sobě továrny
v čas materiál zaopatřiti a řádně vycvičené dělnictv
v stalé práci zachovati mohly.
Člen Pastrée sdílí tyto názory, načež mi-
nistr sděluje, že stát. správa železniční hodlá
pro příští 4 roky objednati 620 lokomotiv a 15.000
vágonů, ke kterému účelu má býti učiněna ve smy-
slu pilného návrhu člena ryt. z Hohenblumua
návrhu dra. inž. Kaftana investiční půjčka 160
milionů korun, která by prodlením 4 let byla vy-
čerpána.
Odborný chél p. Tuček ujistil již ve všeobecné
sekci při projednání návrhu dra. inž. Kaítana, že
ministerstvo skutečně již 3000 vagonů na rok 1909
objednalo.
Po prohlášení ministra byl návrh dra. inž. Kal-
tana a ryt. z Hohenblumu jednomyslně schvá-
len. Taktéž byly schváleny mimo jiné návrhy členůt
Hribara na rozšíření stanice kranjské, Janoly
na rozšíření stanice opavské, dra. Kaftana na
úpravu stanice heímaničsko-sedlecké a zří-
zení kryté čekárny v Tomicích, člena Steindlcra
na zřízení zastávky u hlídačského domku č. 42 trati
Veselí—Horní Cerekev a u č. 2 na trati Budějovice—
Veselí. Taktéž byl jednomyslně přijat návrh dra. inž.
Kaltana, aby c. k. ministerstvo s největším úsi-
lím naléhalo na Pražskou železářskou průmyslovou
společnost, aby otevřela dráhu svou Kladno— Nučice
též dopravě veřejné.
Posl. dr. Kaftan poukazuje k fomu, že dráha (a
probíhajíc hustě zalidněným krajem, jenž na 30.000
obyvatelů čílá, dotýxá se citelně zájmů 12 velkých
obcí, z nichž Unhoště a Kladna a že jest tedy spra-
vodlivé, aby výhověla zájmu adjacentů, již pře
40 roky postcupením pozemků slavbu této dráhy
umožnili a kteří při obstarávání svých potřeb a od-
bytí svých plodin a výrobků na průmyslové Kladno
jsou odkázáni. Vláda má po ruce dosti prostředků,
aby společnost přiměla k vyhovění oprávněnému
přání obyvatelslva.
To lomto odůvodnění byl návrh jako v I. od-
dělení, tak i v plenu jednomyslně schválen.
Záležitosti jízdního ládu.
Při projednávání zimního řádu jízdného opětoval
dr. inž. Kaítan přání, aby vlak č. 318 na české
západní dráze, jenž po 7. hodině večerní z Brodu
vyjíždí, nejen v letním období, nýbrž po celý rek
jezdil a aby rychlík č. 807 v letním období prodlou-
žen byl — byť i jako osobní vlak do Brodu.
Prvý vlak má připojení k důležilému vlaku b-
vorskému v Brodě, jenž v zimním období nemá do-
sud žádného pokračování ku Praze.
Zástupce vlády p. Statzer, uznávaje tyto dů-
vody, slibuje, že se všemožně přičiní, aby přání to-
mu vyhověl. V příčině druhého vlaku zavede še-
Návrhy členn Briesse v příčině prodloužení
osobního vlaku č. 2235/B. na trati Kojetín— Holešov
do Bystřice n. Hostýnem a prodloužení osobního
vlaku č. 1035 na trati Olomouc—Šternberk do Šum-
berka se schvalují.
Návrhy člena presidenla komory Homolky
v příčině prodloužení motorové vozby z Klatov do
Nýrska, zavedení místního odpoledního vlaku z Plzně
do Klatov a Žatce, výhodného rychlíkového spojení
Vídeň—Plzeň ku připojení na vídeňsko-pražský rych-
ík č. 5 v Cmuntu, potom v příčině změny jízdníh
řádu rychlíků č. 1103 a 1104 trati Plzeň—Duchcov,
v příčině získání připojení do a z Ústí n. L. se
schvalují.
Taktéž návrhy dra, inž. Kařtana v příčině
výhodnějšího spojení železničního Moravské Ostra-
vy—Přívozu k rychlíku č. 2 směrem k Přerevu a
k rychlíku č. 6, jenž Přerov o půl šesté hodině opou-
ští, přes Olomouc do Prahy a prodloužení vlaku č. 39
Ferdinandovy dráhy z Dohumína do Krnkova, a
návrh téhož na lepěí spojení ze Svaloňovic-Úpice
přes Josefov a Králové Hradec do Prahy a zpět
Návrhy poslance Kaftana v příčině zastávky
rychlíků v Třemošné, Lochovici a Votici, což malým
zrychlením vlaků snadno dosáhnouti lze, odkazují
se ministerstvu k šetření, podobně bylo usneseno
v příčině návrhu členů dra. Lichta stran zlepšení
jízdního řádu na trati Mělník—Litoměřice, návrnu
dra. Nietsche na zrychlení jízdy na dráze Budějo-
vice—Želnava a návrhu člena Steindlera v při-
čině zavedení nového páru osobního vlaku v trati
Budějovice—Cmunt, zavedení lokálního vlaku Bene-
šov—Parha č. 223 již z Volic, pozdějšího výjezdu
smíšeného vlaku č. 3551 na trati Votice— Sedlčany.
zastávky rychlíku č. 401 a 402 v Zámostí a zavedení
nového páru vlaku Veselí—Horní Cerekve.
o
Záležitosti tarifní.
Návrhy člena pres. Houdka v příčině Úpravy
cen ročních lístků pro okresy obvodní ředitelstev
c. k. státních drah a vydání duplikátů ztracených
legitimací předplatných proti přiměřené doplátce
ostatní byly odkázány vládě k šetření.
Návrhy členů Baczewského a Russmanna proti
obmyšlenému zvýšení skládného nebyly po odůvod-
nění vládního zástupce m. r. Bardasa schváleny
poněvadž dopravovatelé používají skladiště dráhy
jako své skladiště vedlejší, svšak bylo usneseno, vy-
bírati pro první dobu uložení menší, pro dobu ná-
sledovní zvýšené poplatky úložné
Po doslovu předsedy bylo na to jamní zasedán
st. r. železniční ukončeno
#33
alto_textblock
#33
Rodinné zprávy.
Rudolf Guth, obchodní jednatel v Praze, zasnoubil
se se sleč. Adelkou Arnsteinovou, dcerou p. Ludvika
Arnsteina v Baselu.
1050
#34
alto_textblock
#34
spol. vPraze.
#35
alto_textblock
#35
ne
#36
alto_textblock
#36
dať: Censk
#37
alto_textblock
#37
102
8s0
760
6eo
335
920
680
480
830
610
#38
alto_textblock
#38
ratoi