ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 2cf8bd10-71f4-11dc-b32d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
1. října 1904
#2 alto_textblock #2
Příloha „Národnich Listů“ k čislu 23s.
#3 alto_textblock #3
Strana o.
#4 alto_textblock #4
Z literatury.
#5 alto_textblock #5
České spisy-
#6 alto_textblock #6
* Vlastivěda moravská. II. Místopis. Znojem ský okres. Napsal Frant. Václ. Peřinka. V Brně, 1904. Musejní spolek v Brně statečně přemáhá překáž- Ey, jež vydávání moravské vlastivědy v cestu se kladou. Co jinde podnikají bohatě nadané učené kor- porace za štědrých podpor z veřejných fondů, n Moravě připadlo v péči soukromému spolku, který však vede si s energií obdivuhodnou. A čím bude jed- nou „Vlastivěda moravská“ potomkům, ukazuje prů- měrem právě vydaný svazek o okresu znojemském Pělatřicet celých téměř tiskových archů veliké osmerky věnováno popisu okresu znojemského ve všech příči- nách. Nejprve zevrubný, na nejnovějších datech spo čivající celkový popis okresu po stránce fysiografické a statistické, pak podrobný výčet archaeologických nálezů (z péra známého archaeologa, notáře Palliarda) meze zájmu pomístného daleko přesahuje stať o osa- zování krajiny, kdež zejmena místní jména podrobena důkladnému rozboru. Druhá čásť věnována jednotli- vým obcím, na čele starobylému Znojmu, někdy údělnímu knížecímu sídlu Přemyslovců, později jed- nomu ze sedmi královských měst v markrabství. Popia Znojma jest bedlivě dle pramenů sestavená mono grafie, jež ve mnohém německou monografii Hübne- rovu opravuje. Vydavatelé „Vlastivědy moravské“ přejí si, aby každá obec, i nejmenší, byla věrně vy- obrazena, aby tak zachován byl věrný obraz věkům příštím; u mnohých obcí jsou přidány zevrubné půdo- rysy, u některých vyobrazena i památná stavba v ní zachovaná, hrad, chrám, radnice, most atd. Vedle Znojma bedlivě popsány Hradiště sv. Hyppolita, býv opalství Louka, Ferišoviče atd.
#7 alto_textblock #7
* V. I. Němirovič-Dančenko: Po slo- pách Maurů. Obrázky z jižního Španělska. Přeložil Jan Wagner. Praha, E. Beaufort. 1904 Proslavený dnešními svými zprávami z bojiště autor, zdomácnělý jak v přímoří polárním tak v sub- tropické Evropě, uložil ve spise dojmy své z delšíh pobytu v jižním Španělsku. Není to pouhý cestopis, ale nádherná kytice, uvitá z osobních nálad, z histo- rických vzpomínek a oslňujících reflexi, vytrysklých z duše nadšené pro krásu přírodní i uměleckou. Jako v kaleidoskopu víří tu obrazy z minulosti španělské. římské i maurské, z doby »obou maniaků« Karla v a Filippa II. s Torquemadou i všech hrůz inkvisice Němirovič-Dančenko, osvojiv si jazyk lidu, dokumen- tuje hříchy dob, za nichž slunce nad Španělskem nezapadalo, konkretními příklady, zejmena líčením bezpříkladného zpustošení země, která za vlády kor- dovských chalifů bývala rájem evropským. Dikce obsahu kongeniální: üchvatné obrazy, krásné popisy památek, roztomilé aforismy anebo záznamy vlastní zkušenosti. Auktor proniká duši lidu španělského rytířskou posud jako Visiathova i Cidova, pyšnou na svéráznost svého národa, ale dobrodějnou přes ve- škeré hrůzy čtyřstaleté vlády inkvisiční. I opovrho vaný andalusský cikán došel u Němiroviče poroz- umění a ve mnohých případech omluvy. Fádní Madrid i hrůzyplný Escorial nebyly s to. aby nadchly duši slovanského poutníka; teprve u bran starého sídla gothských i kastillských králů, maleb ného, středověkého Toleda chápe se péra, aby dělií se se čtenářem o obsah zkušeností svých. Staro- slavné Toledo honosí se sice mnohými monografiemi pilných sběratelů místních pamětnosti, ale zajisté žádným dílem, které by co do hloubky nazírání krásy dikce po bok bylo lze postaviti dllu ruského cestovatele. Následuje la Mancha, vlast Cervantesova Dona Quijola, načež přechází poulník na nejslavnější dějiště maurského života, zamlklou nyní Cordove. někdy duševní střed Evropy, kde stejně horlivě vzý- váni Allah, Jahve i bůh křesťanů, kde sídlili slavní chalifové vědám i uměním štědře oddani. Sevilla za- chovala si význam po dnešní den a v ní přalo štěsti Němiroviči zachytiti několik vzácných obrázků ze svérázného živola španělského, zvláště církevního slavnostního a nočního. Veškerá nevázanost povahy jižní, spojená s náboženským leskem a nezbytnými zápasy torreadorů, předvádí se čtenáři ve formě na výsost poutavé i oduševněné. Z Andalusie pokroči severní cestovatel do španělského Algesirasu, jenž úzce sousedi s anglickým Gibraltarem. Velikolepý kontrast španělské i britské správy a nesmírná opev- nění, jež Angličané ve skalách zbudovali na ochranu důležilého bodu, vylíčeny jsou rozmarně a duchaplně, rovněž i španělská Centa na protějším marockém břehu. Jaký však rozdíl mezi Španělem v Sevilli nebo v Cordově a Španělem v Malaze, již Němirovič vě- nuje závěr knihy své! Zdá se, jakoby se odumřele Španělsko ve vlasti nejslavnějšího svého vína pro- bouzelo k novému životu. —še- * K. M. Čapek, Palero novel. (1900—1903. Knihovna „Lumíra“. Nakl. J. Otto. Pět novel různýcl rozměrů: „Znova a lépe“, „Mendelssohnův koncert“ „Snivá Kateřina“, „Tiiifliš“ a „Jak panenka na pod- patku“, námětu zpravidla romanticko-fantastického, ale provedením ryze moderní. Pevná, důsledná, psycho- logická kresba, průběh napínavě vypravovaného děje jak vyplývá z povah jednajících osob, toť charakte novel. Svěží, barvitý, sytý sloh autorův odlišuje díle od četby běžně zábavně. *Jan Macharen, Drumtochtské obrázky. Př- ložili F. Žilka a Jos. Bartoš. Autorisované vy- dání. Anglická knihovna, red. Jos. Bartoš, sv. X. Nakl. J. Otto. Autor je duchovní, ale z těch, jenž vedle poznání náboženského pronikl všechen duševní život svého lidu a to lidu tak svérázného a zajímavého, jako jsou skotští horalé, již pro nás ve mnohém ohle- du jeví společný rys se starými českobratrskými hor- livci a hloubavými písmáky. Autor líčí věrně dle pravdy, beze všeho zastírání a přizdobování. * Karel Klostermann, V ráji šumavském. Román. III. vydání. Sebr. spisy, sv. II. Nakl. J. P. Vilímek. Kniha spolu s románem „Ze světa lesních samot“ náleží k nejlepším pracím autorovým, jenž nadšen divoce romantickými krásami Šumavy a upřím- ně miluje její lid, dovedl podati znamenitě kreslený obraz živola v kraji chudém, ale svérázném. Líčen jest naturalisticky pravdivě. Vypravování svěží, obra kraje podán rukou mistrovskou, * Pranlišek Hrněíř, Z temna minulost. Drobné slasti a strasti našich předkův. Dle rukopis- ných pramenův archiválních. Přítel domoviny ročník XX. Nakl. Ed. Beauíort. Povídky psané pro nej- širší vrstvy čtenářstva, ale poněvadž látka čerpána přímo z archivů, mají barvitější historický kolorit, a laké pravdivější, néž díla historisující, leč založená na pouhé fanlasii, jaká kdysi bývala v oblibě. Autor obratně zachovává starobylou formu řeči.
#8 alto_textblock #8
Z českých listů.
#9 alto_textblock #9
* V »Osvětě« ve článku »Moudrá Libuše — mužem«, uvádí V. Frajšhans, kterak pan Alexander Brückner. professor slovanovědectví berlínské univer sity, podává zprávy o slovanských věcech. Rozvíj rozsáhlou činnost kritickou. Svoji vědeckou kariéru počal důkladným rozsekáním etymologického slovníka Daničičova. Vytkl mu, že skoro všecka slova odvo zuje od pojmu »viděti«. Daničič při kořenech, o nichž jednal již podrobně na jiném místě, přidal vždy po- známku skoji vidi« a moderní kritik »což viz« pře ložil si »znamená viděti!« Jako žáček ve známé anekdotě, který znal zvíře, o kterém je zmínka v pří- rodopise, ve všech třídách živočišstva, náleží tedy mezi ssavce, ptáky, ryby ihmyz a jmenuje se — »a pod. !« Professor Brückner také na základě jednoho čísla obrázkového týdenníku českého rozhodi někde o in- ferioritě, celé moderní české literatury. Znamenitý »slovanovědece
#10 alto_textblock #10
Ze slovanských listů.
#11 alto_textblock #11
V listopadovém čísle nového ročníku (IV.) »Hr- vatska Misaos zpráva o nové práci Stjepana Rudiče »Moderní kolonisace a Slované«. Jako vše- chen národní život Slovanů je dosud neustrojen, také není nijak postaráno o úpravu důležité otázky vystěhovalecké. Že slovanských zemí každoročně ti- síce lidí odchází do cizích krajin, aby zapadlo a na- vždy zmizelo v cizím živlu a není nikoho, kdo by si toho odtoku národní krve všímal a snažil se jeho proud upravovati a ve prospěch národního celku jej obraceti. Autor v práci velmi promyšlenéa dokumentované (vydáním »Hrvatské Matice«) při- mlouvá se o zřízení »slovanské jednoty pro záležitosti vystěhovalecké« na způsob podobných úslavů a těles u jiných národů (angl. Co-
#12 alto_textblock #12
lonial Institut, L'Alliance francaise, Gesellschaft fün deutsche Ansiedlung atd.) dávno trvajících. Za příležitosti korunovace konán v Bělehradě také první sjezd jihoslovanských spi sovatelů a uměleů. Přítomni zástupci literatury a umělnosti slovinské, hrvatské, srbské a bulharské Předsedou zvolen Hrvat Xaver Šándor Gjalski Vítá radostně sjezd, který je dokladem, že myšlenka potřeby jihoslovanské jednoty kulturní dozrála ke skutku. Přijat návrh pořádati sjezdy každoročně, střídavě ve Sofii, v Záhřebě a v Lublani a vydávati zatím společný almanach, který by časem mohí být rozšířen na časopis přehledový, na němž by Jihoslované, každý svým jazykem spolupracovali Zvolen výbor, jenž zřídí své odbory ve jmenovaných místech. * Mladý spisovatel polský Jenon Parvi dobyl v po- slední době značného úspěchu dvěma divadelními pracemi. Drama »Knajpa« je zdravá hra pro lid ovzduší hospodského, v němž tone velká čásť polské společnosti. Z řádného úřadníka klesne hrdina dra- matu na pobudu, jenž umírá v krčmě nejhoršího řádu. Realismus autorův je pravdivý, nenadsazovaný. Druhé. veršované jeho drama »Rok 1794« je dílo vysoce poetické. Nešťastná bitva u Maciejowic, zrada Ponin- ského a milostný román dvou mladých duší, obet osobních zájmů vyššímu celku, představeno v dramatě s dojímavou pravdivostí. Lidové scény, vzrušujíc vítání Kosciuszky atd., zvýšují dojem. * Těatr i iskusstvo podává zprávy o di- vadlech na dalekém Východě. V Charbině jsou dvě divadla, cirkus a chantant. Ceny míst jsou značně vysoké (parterové sedadlo 7 rub., lože 25 rublů) kromě toho jsou v Charbině tři divadla čínská, na- vštěvovaná hojně ruskými rekonvalescenty. V Ljao- janu ještě do nedávna hrála společnost maloruská. Teprve v posledních dnech musila ustoupiti. Ve Vladi- vostoku hrají ruští herci podnes. Velitel přístavuje vzal pod svou zvláštní ochranu, vida v jejich hrách blahodárný prostředek ke vzpružení mysli. * V Zakopaném založen „Útulek pro ne- mocné učitelky“; letošní třetí výroční zpráva sděluje, že spolek čítá pres 500 členů a má roční příjem kolem 9000 K. Letos v „Útulku“ léčeno bylo 17 nemocných učitelek. * Polská kolonie ve Vídní zřizuje na Lysé hole u Vídně pamětní desku králi Janu Sobieské- mu, jež odhalena bude v nejbližších dnech. Výbor doufá, že k slavnosti přibude i Sienkiewicz, jehož poslední práce „Na poli slávy“ týká se osvobozen Vídně od Turků. * Dodatky k charakteristice zvěčně- lého A. P. Čechova. Sám stižen luberkulosou cítil hlubokou soustrast r každým, kdo trpěl tou ne- mocí. Mladého chorého spisovatele Jepifanova umísti v Jaltě, dával mu z vlastní kapsy 25 rublů měsíčně a zařídil veřejné sbírky v jeho prospěch. Nejlepším přílelem Čechova byl malíř Levilan, jenž rovněi v mladém věku zemřel. Oba umělcí dostali první cenu za dílo, vyznamenávající se pochmurnou náladou Levitan za obraz „Smráká se“. Čechov za knihu po vídek „Soumrak“. Z bratří nejvíce miloval Čechov ma- liře Nikolaje, jenž v mladém věku zemřel náhlými sou- chotinami. O Antonu Pavloviči říkával Nikolaj, že je dobrý jako Kristus. *„Slovenski Narod“ sděluje, že akademický spo lek „Prosveta“ v Lublani vypravil letos na pouť p Slovinsku první kočovnou knihovnu pro lid a zmiňuje se o činnosti českých krajinských a menšinových spolků ve prospěch vzdělání lidu. * Po zemřelém literárním historiku polském Piotru Chmielowském obdržel stolici polské literatury na uni- versitě ve Lvově prof. Josef Kallenbach, nar r. 1863 Roku 1891 povolán za professora slovanských literatur do Freiburgu. Odtamtud po několika létech odebral se do Varšavy jako bibliolckář knihovny Krasiňských. Jeho hlavním dílem je dvousvazková monografie o Mickiewiczovi, kromě toho v četných pracích obíral se Krasiúským, Kochanowským aj. * Polský literát G. Smölski zavílal v srpnu do Domažlic, aby prostudoval kraj Chodů, poznaný za příležitosti posledního sjezdu slov. novinářů. Na- pral do „Nowé Reformy“ studii „WV ziemi Chodůw Polskie osady w Czechach“. Líčí jednak minulos Chodů, jednak jich dnešní slav. zvyky a život a zobra- zení jich v literatuře a hudbě české. * V. Tarnobrzegu odhalen pomník Bartoš Glovackému, sedláku polskému, statečnému vůde kosinierů v bitvě u Raclawic. Ke slavnosti sjelo se do Tarnobrzegu na tisíce lidí. Mnozí byli nuceni pře- nocovati pod širým nebem. * Slovenec uveřejňuje feuilleton o Velehradě historii a přítomnosti jeho, jakož i o činnosti spiso- vatelské P. F. Sušila. * Dle Obzoru konají se pokusy o vzkříšen důstojné opery chorvatské. V Záhřebě nově vypraveno Šamberkovo „Jedenácté přikázání“ za hlučné veselosti * Ruská herečka E. Čarova-O včarov po vypuknutí rusko-japonské války opustila divadl a odebrala se na dálný Východ jako milosrdná sestra Jak vážně pojala svou humanní úlohu svědčí adres uznání, podaná jí v těchtc dnech vojenskými lékaři důstojníky. * Ruský herec Lenskij uveřejňuje své v zpo- mínky na Čechova. Zajímavo, že Čechov na- psal drama „Lěšij“, které nikde už nezná. Byla to mla dická práce, která propadla a kterou Čechov zničil aby později v dokonalejší formě vznikl z její hlavn Slowianin. myšlénky „Strýček Vána“
#13 alto_textblock #13
Cizí splsy-
#14 alto_textblock #14
* Wildovo nové drama. Literatura anglickém spisovateli Oskaru Wildovi nabývá po sledním časem zvlášť v Německu povážlivých roz měrů. Prvotní zájem o velkého básníka a nešťastné ho básníka, vzbuzený pro jeho díla v minulém roce kdy prošlo právo překladatelské pro cizinu, zvrhl se u části čtenářstva a u oněch literárních parasitů, ktel se živí dtěrným dodáváním cizích myšlenek a běž ných sensací pod vlastní vignettou, v honbu za sen- sací a tak v nejrozmanitějších knížkách jsou omí lány, často i nepravdivě, aneřdoty ze života básní kova, tajemné i zjevné narážky, zkomolené a špatně překládané citáty a dohromady je v těch hlučně oznamovaných novinkách tak málo nového, že ne stojí za čtení. Výjimkou je kniha, právě vyšlá u Fischela Berlíně: Vévodkyně z Paduy, truchlohra ze 16. sto letí v pěli aklech, jejíž německý překlad je jediným dosud známým texlem. Jak prozrazují zprávy, dosu sporé, je to první Wildova dramatická práce, psaná pro americkou herečku, nikde však netištěná. Ruko- pis objeven nyní v Londýně. Není to podivuhodné že je možno, aby osudy a spisy současníka — jehož život tak příkře byl obnažen v nejpodrobnějších de- tailech soudním líčením, jehož práce za jeho života tak pečlivě byla sledována řádek za řádkem, jeho přáteli i nepřáteli — byly tak málo známy a sky taly tolik příležitosti k záhadám a objevům. Drama právě vydané, je aspoň z těch objevů, jimž možno věřiti. A líši-li se až nápadně od pozdější jeho dra matické tvorby naivní technikou a nesamostatnost koncepce i detailů scénických, má přece zřejmý rá Wildova ducha a pro studium jeho tvoření skytá výklad k oné záhadě, jak mohl Wilde stvořit náhle díla scénicky tak vyspělá. Upomíná neobyčejně na počáteční kresby Beardsleyovy, na ono hledání forem, výrazů, linií, na onen boj s tradicí, čtením běžnou technikou, který podniká tvůrčí duše dřív než nalezne svoji řee. Wildovo drama je v komposici hodně starobylé. Rek Guido, jenž má na vévodovi, kterému slouží pomstit otcovu smrt, ale zamiluje se do jeho mlada ženy a v rozhodné chvíli odpírá příteli otcovu vy konat vraždu. Vévodkyně vraždí starého chotě, aby mohla prchnout s milencem, a jím proto zavržena, obviňuje jej z vraždy. Soud, na němž vévodkyně snaží se zabránit Guidonovi, aby mluvil, obávajícse prozrazení, na němž však Guido obviní sám sebe aby ji zachránil. A konec, kdy Guido odmitá pomoe z její ruky a tak hynou oba ve vězení, z něhož jej chtěla zachránit před smrlí, ona jedem a rek dýkou, dříve než přijde soud odvést jej na popravu. — Není dosti na tomto divokém romantismu: celé scény oznívají, ovšem v originálním pojetí — odjinud a je to Shakes- peare, který Wildovi — právě tak jako Maeterlin- ckovi při první jeho práci o princezně Maleině —je jediným brevířem. »Romeo a Julinka«, »Kupec Be- nátský«, konec vše napraví, poskytují autorovi hojně příležitosti k imitací soudní scény, milostných dia- logů, konečné scény smrtelné, žertovných rozmluv občanů, formálně jste při člení cele v shakespearov ském ovzduší. Ale ani romantism látky ani cizí fak tura formy nepřekonávají ony zárodky Wildova ducha
#15 alto_textblock #15
jenž se jeví v ostrých charakteristikách postav jako je starý vévoda, v náruživé žízní po barevnýcha světelných dojmech, jež předpisuje v scenáři ažs bolestnou vervou, v pointování vedlejších slov, onem styku s čtenářem mezi řádky, jejž vypěstil po zději s takovou virtuositou. Zárodky toho Wildova stylu, jenž se pakěprojevil ve hrách o »Vějíři lady Wintermere«, o »Bezvýznamné ženě« a zvláště v »Ideálním manželi« a vyostřil ve dvou krajních me- zích jednak komedií o »Bunburismu«, jednak bibli- ekou hrou »Salome« — jsou v oné historické hře kterou Wild počal svoji dramatickou dráhu, jasně již znatelny. A neschází laké jiný, ještě podstatnější rys jeho tvorby — ono ostré pointování současných pro- blemů, jimiž pestré pásmo jeho figur a dějů, někdy zdánlivě jen třpylivé a povrchní, nabývá, náhle a časlo neočekávaně hluboké perspektivy. Ve hře o vévodkyniz Padny, v řadě pathelických scén, uslyšíte náhle úst hrdinky slova o osudu žen, tak bolestně vycí- těná a řečená tak ostře, že staré romantické drama nabývá náhle zcela jiné podoby, mění se v moderní hru, řešící psychologické a sociální problémy, stává se předchůdcem cnoho historického dramatu posled- ních let, jemuž historické prostředí je jen vhodnou formou k řešení současných problemů. Bylo by neobyčejně zajímavo viděti toto Wildovo drama na jevišti. V tom naivním přejímání starého pathosu, v tom spolehání na Shakespeara a v tom ostrém současném duchu, jenž vane hrou, projevuje se — hlavně způsobem, kterým tyto různorodé prvky dovedl sloučiti dohromady — také již onen neoby čejný talent, jak uchvátit obecenstvo, jímž v pozděj ších letech Wilde dovedl strhnout k svým hrám po zornost a nadšení celého Londýna. * Ernest Denis, La Renaissafice Tehěqu (České znovuzrození). Entraits de „La Bohěme depuis la Montagne-Blanche“. Tome III. Avec commentaires et vocabulaire par dr. Lubomír Petr. Přítomným tře- tím svazkem, jenž sáhá od r. 1840 až na naše doby dokončeno stručné vydání znamenitého díla francouz- ského histor ka. Důkladně pracovaný výklad a pečlivě sestavený slovníček budou vhod čtenářům, kteří se teprve zapracovávají do frančiny.
#16 alto_textblock #16
Biblografie. * »Můi Muky«. Veselohra o třech jednáních Napeal Leda. Hráno poprvé v »Uranii«. Nákladem »Divedla« v Praze 1905. * Kalendář duchovenstva českoslo- vanského na r. 1905. Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze. Bhatý obsah rubrik odborných a stavovských. * Jan Srp. Podrobná mapr království českého v měřítku 1:100.000. List 47. Jáchymov. 48. Kraslice- Rossbach. 49. Králíky-Sumperk. 50. Cheb. Nakl. Jos. R. Vilimek. * Nákladem J. Otty: „Velký Slovanský kalen- dář“. Ročník XXXIV. Obsahuje příspěvky z péra předních literátů našich. Barevná příloha a mnoho illu- strací. — „Kalendář Besed Lidu“, ročník XI. s čet- nými illustracemi a články zábavnými a poučnými. — „Hasíčský kalendář rodinný“, ročník XI., s ti- tulním obrazem a četnými illustracemi, odbornými články i části zábavnou.
#17 alto_textblock #17
Sportovní věstník. Athletika a oportovní hry. ** Český olympický výbor koná dnes o 8. hod. večerní schůzi v restauraci su Pinkasů«, na které pán prof. dr. Guth pojedná o olympických hrách ve St. Louisu. ** Český vídeňský klub »Slovan« brál v neděli zápas proli klubu »Rudolfshügel« a poražen byl v po- méru 2:0. Při zápase zlomil si nohu jeden útočník Němců, ** Na pěknou fermu footballového mužstva »Sparly« ukazuje nědělní výsledek zápasu »Sturm— D. F. C.«, při kterém »D. F. C.« zvítězil v poměru 9: 0, kdežto týž klub »Spartou poražen 12: 0. Arcie jen »papírová« forma, která ale nikdy nezklamala. ** Lawn lennisový zápas mezi Rakouskem Německem vyhráli hráči rskouští v poměru 8 : 7 bo dům. K vítězst I rakouského teamu přispěli opět češti hráči Janský a Rázný, členové »Českého lawa-tennis klubu«, což hohužel nikde v listech německých ozná meno není a naši hráči všeobecně vydáváni jsou za pražské Němce »Český Athlelic a Football Clob na Král Vino- hradech« hrál proti D. B. C. »Sturm« v poměru 5 :1 1:1). Prvého goalu dociluje »Sturme v 21. minutě Č. A. a F. C. vyrovnává ve 34 min. Jeden goalČ A a F. C. soudce neuznal. V druhé půli Milda I scoruje třikráte, centr. Procházka jednou. Hra fair »Sturm« svojí hrou potvrdil pověst jej předcházející Č. A. a F. C. se vůčihledě lepší. ** »Č. A. a F. C.« na Král. Vinohradech versus S. K. »Čechie« Karlin dne 2. října na Král. Vino- hradech.
#18 alto_textblock #18
Národní hospodář. Z pražského trhu obilního. Počasí jest mírné, rol níci jsou zaměstnáni polními pracemi, následken čehož dovozy na trzích venkovských silně ochably Na včerejší naší burse kupovaly mlýny sice ještě pše nici za starou cenu, ale koupěchtivost byla už obme- zenější, ačkoliv jsou mlýny plně zaměstnány. Odbyí mouky se zhoršil, kterážto okolnost jakož i ta, že jest naléhavě nabízena pšenice ruská, měly za ná- sledek zdrželivost konsumentů. Záznam K 10.90 a 11.30 z Prahy nedoznal žádné změny. Smýšiení o žitě bylo pevné a ceny o 5 h stouply. Znamenalo K 7.75 až 8.10 z Prahy. Staré žito nebylo nabízeno. 77 k těžké bylo prodáno z Rokycan za K 7.65. Stav vody se poněkud zlepšil, ale dosud nikoli v té míře. aby se mohla provozovati plavba. Z této stránky ne- získaly dosud ceny ječmene ničeho. Za ječmen pro obchod a za prostřední bylo však snadno lze do- cíliti ceny poslední, poněvadž konsumenti a sladovny ochotně kupovali. Z Prahy znamenal K 8.30—9.50 Ceny ovsa dodržovaly, nabídka klesá. Z Prahy byl placen K 7.10 až 7.30. Ceny řepky dodržely, ale prodej jest obtížnější, poněvadž zdejší továrníci se zdráhají povolovati úřadně zaznamenané kursy. S čer- veným jetelem byl dobrý obchod za poslední ceny. kdežto bílý jetel byl stále ještě zanedbáván. Ke statistice obchodních akademii předlitavských. Statistika předlitavských obchodních akademií za stu- dijní rok 1903/1904 vykazuje utěšená data cod vývoje a návštěvy posluchačů. V uvedeném roce bylo 6 obchodních akademií českých, 11 německých, polské a 2 italské. Obchodní akademie české nale zají se v městech: v Praze, Chrudimi, Král. Hradci. Plzm, Brně a Prostějově. Obchodní akademie ně mecké pak: v Praze, Ústí n. L., Štyrském Hradci. Linci, Plzni, Brně, Olomouci, Inšpruku, Jablonei n. N. a Liberci: polské: ve Lvově a Krakově italské: v Tridentu a Terstu. České obchodní akademie měly návštěvu následující: Obchodní aka demie v Praze 500 posluchačů, v Chrudimi 210. v Král. Hradci 140, v Plzni 126, v Brně 125, v Pro stějově 95, celkem tedy 1196 posluchačů Německé obchodní akademie měly posluchačů: ve Vídni 710. v Praze 320, v Ústí n. L. 230, v Štyrském Hladei 210, v Linci 121. (oddělení pro službu železniční 100) v Plzni 118, v Brně 115, v Olomouci 108, v Inš- pruku 106, v Jablonci n. N. 75, v Liberci 68: úhrnem tedy 2281 posluchačů. Ilalské obchodní akademie- V Tridentu 83 posluchače, v Terstu 73, úhrnem 15e posluchačů. Polské obchodní akademie: ve Lvově9 posluchačů, v Krskově 63, úhrnem 153. Připada tudíž na království české 9 obchodních akademi s 1787 posluchačů, Moravu 4 s 443 posl., na Doln Rakousy 1 se 710 posl., Šlyrsko 1 s 210 posl., Ty roly 2 se 189 posl., Halič 2 se 153 posl., na Horní Rakousy 1 s 221 posl. (s odbornou školou železniční) a na Přímoří 1 obch. akad. se 73 posluch. Celkem 21 obch. akademif s 3786 posluchači. Čísla uvedená — sestavená pílí p. J. S. — dokazují vzlůst zájmu
#19 alto_textblock #19
a porozumění pro odborné obchodní školství. Tent probuzený interess oživuje však zároveň otázky úpravy obchodního školství. Ač plně nutno uznat pokroky posledních let alspuciálně na školách českých třeba přece jen přiznati, že ještě řada polřeb nevy řízena. Nestačí, aby ústavy vychovávaly dobrý do rost kancelářský, ať bankovní, ať obchodní, nýbrž třeba o to usílovati, aby buzena byla snaha samo statného podnikání, aby výchova tento cíl měla stále na mysli. Pronikavé vyučování technice obchodo (na českých ústavech učiněn v tom směru šťastný náběh), seznamování s daným řádem hospodářským a jeho formami beze zbylečné přílěže theoretické návod k samostatnému vedení podniku, rozhled po daném průmyslovém, obehodním a peněžním stavu zemí českých, Předlitavska a světovém, aby poslu- chač mohl kriticky uvažovati a později jednai krátce: opuštění formy středoškolské výchovy dosa vadní a postup za praktickou školou moderní —c tu úkolů! A s nimi ve spojení hlásí se opět potřeba na tomto místě tolikráte zdůrazňována. Ve Vídni zř dila vláda vysoké obchední učiliště. Byť nešlo o ústav formálně státní (patrně má se tím čeliti po- žadavkům neněmeckých národů), patrna tato jeho povaha z toho, že slát, veškery professory učilišt tohoto (Vývozní akademle) platí a že svým nákladen potřeby učební opatřuje. Vykládati široce potřebu české vysoké školy obchodní zajisté ne třeba. Rozvoj moderního obchodu a průmyslu mluv pro ni příliš jasně! Potřeba bude tím nalehavějš i pro nás, čím více uvolní se sil a vůle pro prác hospodářskou. Chvíle je vhodna a zařízení školy podobně nevyžadovalo by přílišných obětí. Co stá dává vídeňskému obchodnímu vysokému učilišti, ne bude moci na dlouho odpírati i nám. Ale především nutno akci tuto již nyní připravovati. Snad kura- torium české pražské obchodní akademie a obchodn komora mohou k ní dáti podnět? — Oprava směnečného protestu. Správnou a včasnou akci zahájila berlínská obchodní komora. Podala říš- skému kancléři pamětní spis, kterým žádá opravu smě- nečného protestu. Není pochyby, že otázka tato jes důležitá i pro nás a že to, čeho se domáhá berlínská representace obchodní, jest nutno i pro nás. Ve zdů- vodnění uvedeného pamětního spisu poukazuje se k tomu, že směneční protest, zařízení to, zavedeno 14. stoletím, úplně zastaral a že potřebám moderního obchodu naprosto neodpovídá. Dnešní řízení protestní má především tu vadu, že jest drahé. Nedávno pro- testována v Porýní směnka na 42.87 mk. znějící a ná klady protestu činily 21.99 mk. Tyto značné náklady jsou tím tvrdší, že je nucen je něsti buď vydavate směnky, kterého bezloho stibne ztráte pohledávky. anebo platí-li je dlužník, spadají na osoby nalezající se v hospodářské tísni. Uváží-li se, že průměrný ob nos protestovaných směnek činí 350—400 mk.. jest tím méně pochopitelno, proč žádá moderní práv formu listinovou, jaká předepsána jen pro smlouvy manželské, pro poslední pořízení, pro prodeje nemo- vílestí ald. K tomu druží se ještě, že řízení protestní spojeno jest s ladou bezúčelných formalit, jichž sebe menší nezachování maří účinnost protestu. Komora navrhuje: 1. Dnešní Hízení prolestní budiž zjedno- dušeno a o protestu nebudiž zřizována zvláštní listina, nýbrž prolest budiž vyznačen na směnce samě nebo alonži. 2. Dle vzoru belgického budiž zaveden po- štovní protest, jehož ovšem nutným předpokladem jest, aby stát převzal zodpovědnost za nedopatření poštovních úladníků. 3. Konečně přimlouvá se komora, aby pro domácí směnky zaveden byl soukromý protest. Toto řízení bylo by zvláště výhodno pro banky, které vybírají obnos směnek v místě splatných svými pokladními zřízenci. Zřízenec tento vyplnil by pro případ nezaplacení směnky formulář protestnía zanechal by dlužníku zprávu o protestu. Opravy tyto nezpůsobily by žádných úhon, protože by platily jen fakullativně Poslední zbytek cukerního karteln. Ústřední pro dejna rafinerií včerejším dnem ukončila svou působ- nost. Dlouhá a vzrušující často jednání, která podní cena zmarem kontingentační úpravy zákonné, urych- lila spíše rozvrat, než připravila půdu dohody mez surovárnami, mezi rafineriemi a mezi oběma skupi- nami. Cukerní průmysl vstupuje tím i jaksi formálně v oblobí úplně volně soulěže. Byla a jest v zájmu ve- likýcn podníků, které na jejích důsledcích staví sv plány budoucna. Situace trhu celkem není nevýhodna Výroba cukerní podslatně snížena důsledky sucha poptávka udržuje se stále na dosti značné výši. T plati ovšem o surovárnách. Postavení rafinerií jest — speciamě na domácím trhu — méně výhodno a sou- těžním bojem ceny dosti stlačeny. Závody, které již jednou zmařily dohodu rafinerií, zvláště proto, že nechtěly rostoucím a sílicím podnikům dopřáti po- měrně zvýšeně kvoty výrobní, jak spravedlivo, mohly již jednou se přesvědčiti, jak jest soutěž zbraní dvoj- sečnou. Nekartelní rafinerie nejen neutrpěly úhon naopak: poznaly plně svou sílu. A ani dnešní zápas jich nezlomí. A tak zdá se, že po obětech boje dojde i zde k smíru, který i kvotově vyjádří status quo n domácím trhu rafinády. — Jak se nám oznamuje, za- hájil cukrovar v Králové Městci kampaň. Chropiňská cukrovarní společnost za hájila letos z jara stavbu rafinerie v Lužanech v Bu kovině. Závod tento začne prý počátkem listopadu pracovati. Stavba vodních dráh. Obchodní ministerstvo naří dilo včerejšího dne, aby konaná byla politická po chůzka části dunajsko-oderského průplavu, v délce 47 km. O vodních dráhách českých nestanoví se pranic. A to přes to, že brzké zahájení vodních stavel má speciálně pro Polabí význam prací nouzových Zahájení kampaně lihovarnické. Z některých če ských krajů lihovarských docházejí již zprávy o za hájení kampaně. Tak začalo v obvodu finančního ředi telství plzeňského pracovati již deset zeměděl ských lihovarů Mezinárodní kartol kolejnicový? „Berl. Tyſbl.o píše: Opět vystupuje v popředí otázka mezinárodníh kartelu kolejnicového. Pokusů o mezinárodní dohodu železářskou nebyl za vlády ocelářského svazu zrovna nedostatek. Porady konaly se v Brusselu, Londýně a Düsseldorfu. Učiněn pokus s rourami, kolejnicem a nosičí, ale s malým výsledkem. Mezitím se všal předpoklady takověto dohody alespoň poněkud zlep- šily. Železářští průmyslníci jednotlivých zemí se no někud sblížili. Především přiostřila se však soutěž na světovém trhu a obchod se jí stal nevýnosným. Máme však za to, že vyhlídky pro kartel kolejnicový jen tehdy budou dobry, budou-li Angličané ochotnějším k němu přistoupiti, než jsou dosud. Známek toho však dosud není. Různé zprávy. V Paříži konala se porada mezi- národního komitétu pládelen bavlny zvoleného na nedávném sjezdu curyšském. Komité dospěl po poradě delší k jednomyslnému názoru, že jest nutno, vybudovati příslušné organisace v zemích interessovaných. Příšti mezinárodní sjezd přadiáků bavlny bude na přesrok svolán do Anglie. — Iron Monger oznamuje z amerického trhu žele- zářského: Po malém zlepšení, důsiedku to cen poněkud snížených, trh opět ochabl. Ceny bylo lze jen stíží uhájiti; jsou stále nižší předešlých měsíců. Cití se, že obchod se nedostal stále ještě na bezpečnou základnu. Tarify státních drah. Dnem 1. října 1904 nabu- dou platnosti tyto tarifní pomůcky: 1. Dodatek I k společnému sešitu A a dodatek II. k společnému sešitu C pro rakousko uhersko lindavsko vorarlberský svaz železniční. 2. Dodatek IV. k tarifu, díl II., se šit 1. a dodatek IV. k tarifu, díl II., sešit 3. pro ni zozemsko rakousko-uherský svaz železniční. 5. Doda- tek III. k tarifu, díl V., sešit 3. pro jiho německo ra- kousko uherský svaz železniční. 4. Dodatek V. k ta rifu, díl II., sešit 1. a dodatek IV. k tarifu, díl II. sešit 3. pro belgicko rakousko-uherský svaz želez niční 5. Dodalek VIII. k tarifu, díl II., sešit 3. A pro rakousko-uhersko bavorský svaz železniční. 6. Nový výjimečný tarif pro nákladní dopravu skotu, zabitého bravu a čerstvého masa ve vagonových zásílkách z stanic stát. drah do Vídně (St. Marx) priv. rak. uher- ské společ. stální dráhy. Severočeský spolek cukrovarníků koná 4. října o 3 hod. odpol, v Žatci (hotel Hanslik) valnou schůzi Pořad: Předložení účetní výroční zprávy. Volba před
#20 alto_textblock #20
slavenstva a revisorů účíč. Prohlášení přístupu k pe tici o snížení konsumní daně cukerní. Jakých výsled- ků očekávati lze v nastávající kampani s ohledem na jakost a množství řepní sklizně, jakož i hmotný vý- sledek? Jaká nová zařízení připravují se v cukro- varech spolkového rayonu? Jaká zařízení jsou zave- dena v cukrovarech spolku na praní řejních ocásků? Rozhovor o cenách řepy pro příští kampaň, Volba příštího místa shromáždění. Chemícký kurs pro barvíře a loxtilníky v Červe- ném Kostelci. Na podnět Spolku českých textilníků byl pořádán za pomocí tecanologického průmyslového musea obchodní komory pražské tento první svého druhu kurs na venkově. Účastenství a zájem na kursu byl v kruzích odborníků značný; přes 60 postuchačů sledovalo pilně přednášky, které byly spoleny s de- monstracemi. Bylo přednášeno po úvodu do chemie o fysikálních a chemických vlastnostech různých vlá- ken, sloužících textilnímu průmyslu, o lučebninách. surovinách a barvivech, užívaných při bílení, barvení a úpravě příze a látek různých, jich vlastnostecha posuzování. K tomu pojily se přednášky: Různé způ- soby bílení bavlny a lnu, o barvivech přirozenýcn a umělých a jich užívání; moderní způsoby barvení příze i tkanin; o úpravě látek; příprava různých pro- středků, sloužících k úpravě; zkoušení stálosti vy- barvení. Kurs trval od 18. srpna až včetně do 29. srpna a konal se v místnostech škoty měšťanské, jež byiv obcí a ředitelstvím školy ocholně propůjčeny. Místní činitelé, zejmena odbor Spolku českých textilníků (předseda p. Fr. J. Stejskal) pričinili se velmi o zdar kursu. Bylo by si uřáti, aby podobné kursy byly ko- nány ve větším měřítku i v jiných střediskách českého průmyslu textilního. Kurs veden byl osvědčeným od- borníkem p. jnž. Šetlíke m. K výstavě ovoce, kterou ve dnech 1. a 2. října L. r. pořádá v hotelu „Střelnice“ zahradnicko štěpař- ský spolek v Klatovech, docházejí četné přihlášky jakož i zásilky pěkného výstavního ovoce, takže l již předem přiznati, že výstava bude úplně zdařilou. Úkolem výstavy jest také zjistiti, že při racionálním pěstování ovocného stromovi lze v naší pošumavské krajině velice pěkného ovoce docíliti. K tomu ovšem třeba, by druhy, které v poloze naší se daří, vešly v širší známost, k čemuž bude výstava ovšem nej- lepším vodílkem. Vedle ovoce čerstvého lze též vy- staviti ovoce sušené, zavařené (marmelády), jakoži ovocná vína. Poplatek z místa se nevybírá žádný. Zá- silky ovoce přijímá předsednictva zahradnicko štěpař- ského spolku v Klatovech Výslava ovope na Moravě. Ilospodářsko- lesnický spolek okresu jevíčského pořádá v neděli dne 2. října ve dvoraně záloženského domu v Jevíčku vý- stavu ovoce čerstvého i konservovaného, jakož i růz- ných výrobků z ovoce. Vstup volný. Přihlášené před- měty odváděny buďte den před zahájením výstavy. Jest naděje, že vedle odměn spolkových a soukromých. jež sestávati budou ze stromů nejvzácnějších odrůd, udíleny budou také medaille zemědělské rady, jakož i čestné diplomy zemského ovocnického spolku. S vý- stavou spojena jest také přednáška jakož i stanovení sertimentu ovoce. Obchodníkům skýtá se tu vhodná příležitost k lacinému nákupu ovoce. Pěstitelé a mi- lovníky klásného ovoce jakož i obchodníky s ovo- cem k hojné účasti zve výbor hospodářsko-lesnického spolku. Dopravní refakce v Německu za příčinon trvaléko sncha. Obchodní a živnostenská komora upozorňuje inleressenty, že dle vyhlášek zúčastněných dráh za- počílávají se ve způsobu refakce (dodatečně) při zboží, jež ubíralo se původně vodní cestou, avšak pro trvalá sucha a tím přivoděné zastavení plavby za příčinou ukončení dopravy železnici předáno bylo, pro tuto další dopravu na tratích státních dráh prusko- hessenských, pruské vojenské dráhy. oldenburských státních dráh, řlšských dráh elsasko-lotrinských, jakož i stát- ních dráh saských sazby, a to pravidelné i vý- jimečně, jež nalezají se v platnosti mezi původní sta- nicí zasílací a konečncu stanicí dodací, ač-li sazby tyto jsou lacinější než sazby, které trvají mezi stanici, kde dotyčné zboží z vodní dráhy na želéznici (k ukon- čení dopravy) přeloženo bylo a mězi konečnou stanicí dodací. Táž výhoda poskytnuta byla pro zboží, jež z některé železníční stanice do vodního překla- diště po dráze dopraveno bylo, aby odtud dále po vodě se zaslalo, které však tou dobou vzhledem k za- stavené plavbě po železnici dále dopraviti nutno. Tarifní toto opatření platí až do odvolání. Stravovatelství ve vojenské invalidní nemecnici v Praze. V c. a k. vejenské invalidní nemocnici v Praze koná se dne 12. října 1904 dopoledne v 9 hodin ofertní řízení za účelem zadání stravovatelství nemocných ošetřovatelů na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1905. Nabídky, sepsané dle vzorce ofert, jejž v nemocnici neb u intendance 8. sboru v Praze shlednouli lzea s nápisem „Oferta ku řízení dne 12. října 1904“, podati jest do hodiny řízení. Do vyhlášky nahlédnouti lze také u obchodní a živnostenské komory v Praze. Dodávka pro dráhy. ŘReditelství c. k. státních drah v Olomouci zadá na r. 1905 dodávku různých potřeb dle skupin: I. skupina; cement. hydr. vápno; III. osvě- tlovací potřeby (knoty, pochodně), cídící vlnu, konopí atd.; V. železné zboží válcované; VI. zboží železné; VIII. lučebniny a přírodniny; X. zboží prýmkářské a střižné; XI. zboží provaznické; XII. zboží kauču- kové; XIII. zboží kožené; XIV. zboží skleněné; XV. kancelářské potřeby a XVI. zboží kartáčnické. Ofertní formuláře, všeobecné a zvláštní podmínky vydá ředi- telstvl. Oferty podati jest do 25. října 1904 do 12 hodin v poledne. (Sdělení obch. a živn. komory v Praze.) Prodej zbylků a odpadků. C. a k. oděvní dílna námořní v Pulji koná dne 8. listopadu 1904 řízení za účelem odprodeje zbytků a odpadků (soukenných, plátěných a pod.). Písemné nabídky podati jest do 8. listopadu 1904, odpoledne 2 hodiny. Do vyhlášky nahlédnouti lze u obchodní a živnostenské komory v Praze. Dodávka bedniček na doutníky. C. k. generální ředltelství tabákové režie ve Vídni IX./1, Waisenhaus- gasse 1, zadá dodávku olšových bedniček na doutníky Britanica B. B. a Operas D. na r. 1905, eventuálně na 2 neb i 3 roky. Offerty písemné podati jest do 5. října 1904, poledne 12 hodin. Obchodní a živno stenská komora obdržela několik výtisků vyhlášky, kterou interesentům může zaslati. Dodávka pro dráhu. Ředitelství priv. rakuh. spo- lečnosti státní dráhy ve Vídni I., Schwarzenbergplatz 3, zadá na rok 1905: I. dodávku pražců a přijímá offerty do 12. října 1904, poledne 12 hodin: II. do- dávku lístků kartonových a přijímá offerty do 5. října 1904, poledne 12 hodin. III. Totěž ředitelství prodá starý papír, který se nahromadí r. 1905 a přijímá na- bídky do 8. října 1904, poledne 12 hodin. (Sdelení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Pro vývozce do Bulharska. (Ochrana z ná- mek v Bulharsku.) Obchodní a živnoslenská ko- mora v Praze upozorňuje opětně, že došly ji od c. k. ministerstva obchodu důležilé výnosy pro vývozce do Bulharska, zejmena v ohledu nuceného známkování zboží. Nejnověji výnosem ze dne 1. záři 1904 č. 43.609 upozorňuje c. k. ministerstvo obchodu na čl. 8 prová- děcího nařízení k novému zákonu známkovému o nu- ceném známkování. Zboží, které před 14./27. dubnem 1904 bylo objednáno, nepodléhá dle čl. 83 prováděcího nařízení nucenému známkování do 14./27. října 1904, jestliže objednávka tato v úřadě pro průmyslový ma- jetek v Sofii do 14./27. května 1904 předložením ob- jednacího listu byla ohlášena. Nyní podařilo se vymoci u bulharského ministerstva obchodu, aby zboží objed- naně před 14./27. dubnem 1904 bylo od nuceného známkování osvobozeno do 14./27. října 1904 i bez uvedeného ohlášení. Jestliže tedy zboží, nemající v čl. 8. vyžadované značky, bude bulharským celním úřa- dem zadrženo, podána budiž žádost knížecímu bul- harskému ministerstvu obchodu a objednávka učinéná před 14./27. dubnem 1904 budiž doložena ověřeným výpisem z obchodních knih. Kdyby to nepomohlo, bu- diž žádána za pomoc c. a k. diplomatická agencie
#21 alto_textblock #21
Solii.
#22 alto_textblock #22
Banky, záložny a spořitelny. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze, Stav vkladů na pokladniční poukázky a vkladní Sknížky obnášel koncem měsíce září K 45,029.593 08. Měsiská spořitelna pražská. V měsíci září bylo od 12.432 stran vloženo K 2,771.464.63 a od 8649 stran vybráno K 3,173.731.78; bylo tedy o K 402 267.15 více vybráno. Zástatek vkladů koncem záři 1904: K 153,697.347 73.