#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁROD LTY.
#3
alto_textblock
#3
1. ří jna 1904.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 271.
#5
alto_textblock
#5
Prodsodal p. r. z. s Sláma, zalobu vedl nám. st.z
p. Haller,
#6
alto_textblock
#6
Kde měl víc? (Scéna z odvolaček) Dva manželé
kteří se rozvadili tak, že teď naléhají na rozvod, sešli
se v pálek v jednací sini odvolacího soudu, protože
ani jemu ani jeho drahé polovici nebylo vhod několika
denní vězení, jehož ce jim dostalo u nokresu“ pro
vzájemné ztýrání. Muž jevil by jistě jakž takž cchot
ke smíru, ale jak začala žena mluvit, už bylo p
všech dobrých úmyslech. Aby dle konduity obžalované
dcery Eviny mohl vyměřiti pokutu, táže se předseda.
byla-li už trestána.
„Nebyla, jemnostpane — zni zkroušená o
pověd.
„I ly umučená hodino!“ — replikuje muž a sprá-
ská ruce úžasem. „Ty že jsi nebyla trestaná? Aspoř
sedmkrát už byla v base, slavný soude. Tloukla mě
okrádala a s cizími mužskými se vodila — ta jin
vyváděla pěkné věci, slavný soude!“
„Tak se podívají, vysoký dvore, co je to za člo
věka. Dyt on sám byl už aspoň třicetkrát trestanej
Jednou zavřeli ho na dvacet dní, jednou na dva, jednou
na tři dny a tak jim to jde až do alleluja!“ Tak repli-
kovala žena.
Zástupce žalobcův, aby zbytečným hádkám za
bránil, chápe se slova k návrhu, aby soud vyměři
obžalované pouze pokulu a soud odchází k po-
radě. Po chvilce však vraci se jeden z volantů, by
zjednal si dolazem u žalobce jistoty, byla-li obžalo-
vaná už trestána proto, že ho trýznila
„Ta byla už mockrát trestána, pane císařský zem
ský rado!“ — ujišťuje muž horlivě.
„K vůli vám?
„Tol se ví, že k vůli mně. Jednou mně uhodila
plecháčem do hlavy tak, že u soudu sám pan rada
povídal: „S ...., ta vás zdělala!“
„Je to ale huba!“ ozývá se žena. A poněvadž už
votant zavřel dvéře, pouští se do svého muže a cinká
mu tak vybranými slovy, že i na plošinách holohla-
vých posluchačů postřehnouti stopy bázlivého r
spektu. Vřava trvá nolnou chvíli a ztichá teprve p
příchodu soudu, jehož předseda ohlašuje, že líčen
nutno odročiti, aby se zjistilo, kolikrát měl trestů ter
i onen. „Nejlíp by bylo ovšem“ — radí předseda ž
lobci — „kdybyste jí to odpustil. Sami tvrdíte, že ka
ždý máte trestů na tucty ..
Srdce žalobcovo je obměkčeno. Zbývá ještě druhá
strana — drahá polovice žalobcova. „Co vy tomu m
káte?
„Já bych konečně taky neměla nic proti tomu ..
„No jo,“ — ozve se pojednou on, drbaje se z
uchem — „ale co z toho budu mit, když jsem si ares
už odseděl?
Smiřovat je budou až podruhé
#7
alto_textblock
#7
Ze soudu civilního.
Přihoda z trafiky. U zemského soudu pro civilní
záležitosti na Ovocném trhu byla včera dokončena
rozepře dvou přátel, kteří se dostali do sporu z
zvláštních okolnosti. V trafice v Bazáru Na příkopě
cís. rada p. dr Klauber dotkl se ze šprýmu p. MUDra
Ed. Larsche a ten za několik hodin později cítil bo
lesti v břiše. Povidal, že mu to způsobil pan dr.
Klauber. Musil se dát léčit v Praze i v lázních
pořád ještě cítí nevolnost. Proto žaloval p. cís. radu
Klaubra na zaplacení obnosu 6099 K 94 hal. Pan
dr. Klauber tvrdil, že pan kollega měl už dávno pře
tím bolesti v břiše a že ono dotknutí v trafice nic
zlého nezpůsobilo. K včerejšímu líčení byli předvo-
láni soudní lékaři pp. prof. dr. Slavík a doc. dr. Je-
dlička, dále prof. dr. Bayer a Příbram. Ale jednán
skončilo smírem, neboť pan dr. Lasche spokojil se
s odškodněním 300 K. Tím ovšem p. dr. Klauben
nedal na jevo, že panu kollegovi šťouchl do břicha
#8
alto_textblock
#8
U okresuího soudu pro přestupky.
Něco z kominnického oboru. Případ zvláštního
druhu byl projednáván včera u okresního zoudu na
Ovocném trhu v úřadovně tajemníka pana dra. Ma-
šína. Obžalovanými pro přestupek krádeže byli ti
kominnici a sice pomocníci Fr. Kubík a Bohumil Je
linek a samostatný kominník p. Jan Šrámek. Tomulo
bylo svěřeno vyčistění některých komínů domů na
Starém městě. Poněvadž p. Šrámek jest přes 60 roků
starý a práce kominnické nemůže vykonávali, poslai
pomocníky Kubíka a Jelínka do domů čp. 110, 112,
728 a 84 na Starém městě k vymetení kominů. Po-
mocníci vykonali, co jim bylo nařízeno a po ukončeně
práci odnesli 4 centy tvrdých sazí, jež za 20 korun
prodali. Používá se totiž sazí ke glasurování šperků.
O tom dověděl se jiný kominnický mistr, který do-
mníval se míli výhradné právo na tvrdé sáze a posu-
zoval odnesení sazí jako krádež. Učinil o tom ozná-
mení magistrátu, zavedeno obšírné vyšetřování, až ko-
nečně byli všichni tři kominníci obžalování pro krádež
Při výslechu udali majitelé dotyčných domů, že jsou
rádi, když si kominníci saze odnesou, poněvadž ma-
jitelům domů byly by na překážku a žádné ceny pro
ně nemají. Kominníci učinili tedy vlastně ochotu ma-
jitelům domů, když saze odstranili. Poněvadž tedy
nikomu škoda nějaká nevznikla, nemůže se jednat
o krádež a proto obžalovaní byli z obžaloby osvo
#9
alto_textblock
#9
bezeni.
#10
alto_textblock
#10
Školská hlídka.
Tělocvičné cvičení žákyň v Helešovicích-Bubnech.
Dnes 1. října počíná opět tělocvičný běh pro žákyně
školou povinné pod vedením osvědčených cvičitelek
sester Schwipplovy, Hellebrandtovy, Kaňkovskéa
náčelnice Ludmily Jakubičkovy. Zápis koná se ve
škole na Letné v sobotu od 2 do 3 hodin. Zápisné
20 kr., měsíční příspěvek 20 kr. Cvičí se dvakráte
v týdnu, v úterý a pátek od 5 do 6 hod.
Stálá výstava školská a museum Komenského
ve II. p. farní budovy u Panny Marie Sněžné na
Jungmannově náměstí otevřeny jsou v sobotu, dne
1. řijna od 3 do 5 hodin odpoledne. Nově vyloženy
jsou mimo jiné: Umělecké obrazy firmy B. Kočí.
mnohé nákladné pomůcky Hölzla ve Vídní a »Unie-
v Praze, knihy z učitelského knihkupectví a vývoje
zvířat od firmy Frič v Praze. Vstup volný do
spělým.
Učítelská jednota »Budeě Podbělohorská« má
4. října ve 2 hodiny valnou hromadu na Smíchově
v hotelu »U arciv. Štěpána«. Program: Formalie
Zprávy funkcionářů. Volby. Návrhy okrsků. Voln
#11
alto_textblock
#11
návrhy.
#12
alto_textblock
#12
Sokolský věstník.
Družstvo pro zřízení tělocvičny »Sokola« v Prane
na Starém městě pořádá již dnes v sobotu o 8. hod
večer na Žofině šesté české posvícení. Vstupne
v předprodeji 60 hal., u pokladny 80 hal.
#13
alto_textblock
#13
Věstník živnostenský a dělnický.
#14
alto_textblock
#14
* Bouřlivá schůze dělniciva pekažského konal
se ve čtvrtek v hostinských místnostech »u anglick
královny« za velmi četné účasti. Schůze zúčastnil
se dělníci národní i sociálně-demokratičtí. Během de
baty poukazováno k tomu, že zaměstnavatelé prot
neodhodlali se dosud odpověděti na požadavky děl-
nictva pekařského, ježto roztřištěni jsou ve čtyř
strany, které navzájem se k vůli úřadu starosten
skému ve společenstvu potírají. Nejvíce proti poža-
davkům dělnictva stojí — pravilo se ve schůzi —
tak zvaná Ústřední jednota, která čítá jen malý
zlomek mistrů pekařských. Společenstvo ještě by
vybovělo požadavkům dělnickým, ježto nalezá se
v něm dosti rozvážných a rozumných mistrů, kteří
ze své vlastní zkušenosti znají neutěšené, ba přímo
zbědované poměry dělnictva pekařského. Dělnicivo pe-
kařské naproti tomu, pokračovali řečníci, musí ukázati
svou solidárnost, ježto je všechny tísní jedna bolest
totiž neurovnanost a nepřirozenost mzdových a pra-
covních poměrů. Proto také ustat musí všeliké stran-
nické ohledy a třenice. Pro jednotlivé výkřiky děl-
níků sociálně-demohratických nastala ke konci velmi
bouřlivá debata, jež však přece jen díky rozvážněj-
ším živlům vyzněla smírně a pro požadavky děl-
nictva pekařského. Jednotliví řečníci stěžovalii
průběhem debaly na některé mistry, kteří právě
proto prý, že vyšinuli se z řad děinických, nej-
více proti veškerým snahám dělnictva vystupují
Ke konci navržena byla za bouřlivých projevů tato
resoluce: »Shromážděné dělnictvo pekařské na
schůzi, konané dne 29. září 1904, svolané Národním
sdružením českoslovanského dělnictva pekařského
v ktál. českém, porokovavší o proklamované stávee
#15
alto_textblock
#15
na schůzi konviktské dne 13. září t. r.,lusnáší se na
následujícím: 1. Po uvážení všech okolností, mluví
cích pro i proti stávce, rozhodlo Národní sdružen
českoslovanského dělnictva pekařského ve schůsi
své dne 15. září konané, býti solidárním s výboren
hromady pomocnické ve vymáhání mzdového a pra-
covního cenníku, dělnictvo pekařské důrazně žádá
společenstvo pekařů pražských, by přikročilo k oka-
mžitému dobodnuti o mzdový a pracovní cenník
dělnictva pekařského. Dělnictvo pekuřské nemůže ni
kterak souhlasiti s tím, aby úprava řemesla pekat
ského stala se bez dělnictva a bez podmínek ku
zlepšení jeho existenčních poměrů. 2. Stálé zdražo-
vání nejnutnějších potřeb životních notí nás domá
hati se tarifní smlouvy, kteráž je jedině schopna
udržeti ujednanou normu požadavků a reformu ř
mesla pekařského. Jiný způsob dohody neprospěl by
dělnictvu ani zaměstnavatelům. B. Schůze vyslovuje
se v případě stávky pro naprosté zastavení práce v
všech pekárnách a proti dohodování se o požadav-
cích od dílny k dílně, což by celkovou věc dělnictva
pekařského jen poškodile. Dělnictvo pekařské pro-
hlašuje proto, že jenom dohoda mezi společenstvem
a hromadou pomocnickou bude pro nás směrodatnou
a také právoplatnou.« — Debaty zúčastnili se celkem
pp. Jirásek, Novotný, Čermák, Desor
Handl, Dudek a Duťek. Schůze ukončena z
bouřlivých projevů obou stran a zpěvu písní dělni-
ckých.
* Rakouští dlaždiči u předsedy minislefstva. Živ-
nost dlaždíčská není zařaděna mezi živnosti řemeslné
jsouc živností svobodnou a následek toho jest, ž
zdravý a zdárný vývoj její je ohrožen. Představenstv
společenstva dlaždičů v Praze, vvažujíc o trudné s-
tuaci, ve které se tento obor řemeslný nachází, před
sevzalo si podniknouti vše, co by přispělo k jeho
záchraně. Obrátilo se dne 26. ledna 1903 na mini-
sterstvo obchodu, by ve srozumění s ministerstvem
vnitra dle § 1. živ. řádu z r. 1883 živnost dlaždič-
skou prohlásilo za živnost řemeslnou. Spis obsahuje
data ze starých zápisů pražských ze století XIV. až
na naše doby, kterýmí prokázáne řemeslná povaha
živnosti dlaždičské. Ve spisu tom dokazuje se však,
že i doba nynější žádá, by živnost tato jako žemeslná
uznána byla, jelikož tovární výroba nemůže se jí do
tknouti. Aby se tato záležitost brzy zkoncovala, za-
kročilo představenstvo společenstva v Praze opět z jara
letošního roku u ministerstva obchodu, které jeho
žádost příznivě vyřídilo a postoupilo ji ministerstvu
vnilra. Společenstvo pražské usneslo se nyní vyslat
k ministerstvu vnitra doputaci, by domáhala se spra-
vedlivého svého požadavku. Předsednictvo vyzvalo zá-
roveň, by i společenstva dlaždičů ve Vídni, v Brně
a ve Štyrském Hradci se připojila, čemuž talo vy-
hověla, a dne 29. září odebrala se společné deputace
do ministerstva, ve které byli: za pražské společenstvo
starosta p. Dvořák a člen výboru p. Muk; za vídeňské
společenstvo starosta p. Rotter se 4 členy výboru; z
štyrsko-hradecké společenstvo starosta p. Tauchner
a člen výboru a za brněnské společenstvo starosta p.
Továrek a jeden člen výboru. Deputace, byvši uve-
dena poslanci Kratochvílem a dr. Heilingrem, uvedl
svými mluvčími všechny důvody pro svůj požadavek
Pak uvedl dr. Heilinger, že na tuto živnost vláda
v pravdě macešsky pohlíží. Posl. Kratochvíl pravil, ž
uznání této živnosti za řemeslnou je nutnosti pro exi-
stenci tohoto oboru. Starosta společenstva pražského
uvedl, že následkem těchto poměrů zcela cizí živly
chápou se této živnosti a snaží se pomocí vyučeného
personálu vyllouci z ní největší kapitál a při svém
někdy postavení sociálním urvou také největší část
práce. Slarosta společenstva vídeňského uvedl, že z
daných poměrů často vyučencc, který nedbalostí svou
ani řádným dělníkem není, je obratem ruky mistrem
I ostatní členové deputace přednesli pádné důvody,
načež ministrpresident dr. Körber ujistil depulaci, že
této záležitosti chce věnovati plnou svou pozornost
a bude hleděti, by ke všeobecné spokojenosti vyřízena
Z Nového obchodního gremia král. hlav. města
Prahy. Z úroků nadační jistiny starobního fondu cí-
saře a krále Františka Josefa I. pro členy Nového
obchodního gremia král. hlav. města Prahy uděleny
budou dne 2. prosince t. r. schudtým členům neb jich
vdovám a sirotkům uprázdněné požilky po 100 ko-
runách počtem třinácte. Kdo se o nadační požilek
ucházeli míní, musí do 1. listopadu představenstvu
gremia podati žádost vlastnoručně podepsanou a řád-
nými úřadními doklady o svém stáří, mravní zacho-
valosti a chudobě opatřenou. Vedle dokladů těchto
uvedena buďtež správná data o členství žadateleu
tohoto gremia. Slejně třeba se zachovati vdovám
sirotkům při žádosti o udělení nadace, jichž manžel
resp. otcové členy Nového obchodního gremia
v Praze byli.
* Z učednické besídky pražské. Besídka zahájíla
pravidelnou svou činnost v nových, radou král. hl.
města ji propůjčených místno tech ve škole u Sv.
Kříže na Janském náměstí. Besídka konati se bude
každou neděli od 2—6 hodin odpol. U ňové musí
se dostaviti v čas od 2—3 hodin, později nebude
nikdo do besídky vpuštěn. Správa besídky vybízí
veškeré k ní připsané učně, aby se v neděli do be-
sídky dostavili a vypůjčené knihy s sebou přinesli.
Zároveň nechť dostaví se všichni, kdož se přihlásil
k odboru hudebnímu. Odbor učednický Řemeslnicko-
živnostenské besedy pražské žádá pány mistry, aby
učňům svým besídku, v níž dostane se jim poučení
i zábavy, vřele doporučovali. Nově přistouplým nutno
vykázati se písemným svolením svého mistra.
* Představenstve společenstva maloohchodníků
v Praze upozorňuje jeho členstvo na vypsané právě
dodávky potravin pro vojenskou posádku pražskou
Kdož by se o ně chtěl ucházeti, nechť o bližší in-
formaci přihlásí se ve společenstevní kanceláři na
Petrském náměstí č. 5n.
#16
alto_textblock
#16
byla
#17
alto_textblock
#17
Stávk. v.
Z Osšku, 30. září. (C.-B.) Zedníci vrátili se dnes
bez podmínek do práce.
* Z Marseille, 30. září. (C.-B.) Lodní mužstvo
plavebních společností přijalo dnes řediteli jim na-
vrženou smlouvu. Rozhodnutí to učinilo v městě
nejlepší dojem.
#18
alto_textblock
#18
Menšinový věstník.
Výbor Ústřední Matice školské v
své první poprázdninové schůzi, která byla konána
ve druhé polovici měsíce září, přijal především s po-
vděkem na vědomí zprávu o tom, že universální dě-
dička mecenáše Ústřední Matice školské p. Františka
Rutha paní Hedvika Benešová prostřednictvím svého
právního zástupce p. dra. Stelzra složila pro Matiei
u Zemské banky legát, který zesnulý její olec Matici
byl učinil v effeklivní ceně 45.000 K i usneseno
vzdáti za výplatu tuto díky a památku Františka
Rutha uclíti přiměřeným a trvalým způsobem.
Velmi dlouhá úrada byla o stavu školství slezského
a zejmena jednáno o pobočkách při slezském uči-
telském ústavu v Opavě a o stanovisku Ústřední
Matice školské k těmto pobočkám. Príslušné návrhy
na to schváleny. Zevrubná debata byla o zřízení
nové minoritní školy i slanoveny pedmínky, jež
dříve musí býti splněny, než Matice může podati
příslušnou žádost. Podmínky tyto jsou povahy zá-
sadní a finanční: Jednáno o středním školství mo-
ravském a schváleno zejmena podání různých peticí
o subvence, které Matice Školská v Olomouci v při-
číně reálky tamnější společně s Ústřední Maticí
školskou byla podala. Obšírně jednáno o matičním
gymnasiu v Mistku. Učitelé reálky olomoucké pp.
Ferd. Špiček a Fr. Rompart jmenování učiteli sku
tečnými. Podávána zpráva o svěcení matiční školy
v Lovosicích a usneseno učiniti kroky, by náklad
na stavbu tuto co nejdříve byl zaplacen těmi, kteří
za náklad tento se zaručili. — Na opatření uhli pro
školy matiční na zimu roku 1904—05 poukázáno
předběžně 9778 K. Návrhy na náklad tento však
z některých škol ještě nedošly. Vyřízeny mimo to
některé drobnější záležitosti finanční i školské, načež
schůze pro pokročilost doby skondena a bude dne
1. října konána opětně plenární schůze výborová.
Všenárodní dar Ústřední Matici
školské, který se sbírá každý rok o sv. Václavě.
letos, kdy Matice jest stížena velkými starostmi, za-
číná velmi slibně. Potěšitelným zjevem jest, že při-
hlašují se vlastenečti přátelé české mládeže, ochraně
mutiční školy svěřené sami, nečekajíce ani na vy-
zvání. Prvenství uhájil si také letešního reku »občan
ledečský«, jenž tentokráte složil svatováclavského
daru 30 K. Týž den také čeští dobrovolníci v Pešti
pamatovali na Matici svatováclavským darom 100k
»Stůl mládeneů u Ježíška« v Praze věnoval Matici
svatováclavského daru 200 K a připojil takto k svým
#19
alto_textblock
#19
velkým záslubám o Matici opělně zásluhu novou.
Mezi nejvěrnější přátele Matice čítati jest pana dra.
Františka Kubeše, sekretáře finanční prokuratury ve
výslužbě, jenž každého roku bez vyzvání značnými
dary na Matici pamatuje a také letos společně s ro-
dinou Ploškovou poskyti svatováclavského daru 142
K. — Svatováclavské archy rozletěly se o svatém
Václavě do všech měst i míst koruny svalováclavské.
Nechť se čeští starostové přičiní, aby tklivá výzva
Ústřední Matice školské nevyzněla na plano. Necht
Matici poskytne se hojným darem svalováclavským
možnost, aby zavedla ve svém hospodářství rovno-
váhu za loňský i letošní rok již velice porušenou
aby také na příšti rok získala hojnost fondů k za-
chování české mládeže našemu národu.
#20
alto_textblock
#20
Věstník spolkový.
#21
alto_textblock
#21
Slavnosti.
Slavnost na oslavu desetiletého trvání kroužku
»Rozmarina« koná se v neděli dne 2. října
v místnostech hostince p. Demartiního na Král.
Hradčanech.
#22
alto_textblock
#22
Schůze.
Dne 1. října: Dobročinná a vzděl. beseda
»Frant. Palacký« má členskou schůzi o 8. hod
večer v restauraci p. Kastla v Soukenické ulie
číslo 6 nové.
#23
alto_textblock
#23
Zábavy.
»Sokol« smíchovský pořádá v neděli dne
2. Híjna o 7. hod. večerní zábavu posvícenskou v
vlastní tělocvičně. Na progvamu jsou dvě jednoaktov
veselohry, jež sehrají členové jednoty a tenorist
br. Sovák přednese několik písní. Po vyčerpání pro-
gramu tanee při hudbě p. Švarce. Vstupné za osobu
v předprodeji 60 hal, u pokladny 70 hal., za rodinu
v předprodeji 2 K, u pokladny K. 2.40.
#24
alto_textblock
#24
Ochotnická divadla.
Čadského divadlo ve prospěch dobročin-
ného klubu »Čechie« pro ošacení chudých školních
dítek na Smíchově sehraje v hotelu »Na Knížecíe
o 3. hod. odpol. »Pohádka o vodní panně Meluzíně-
a v 5 hodin odpoledne »Honza v zaklelém zámku-.
Zejtra v neděli se nehraje. — V městském di-
vadle v kr. městě Táboře sehraje v neděli
dne 2. října spolek divadelních ochotníků táborských
ve prospěch »Komenského« ve Vídni »Závěť« od
J. Slolby. Začátek v 7 hodin večer. — Ve prospěch
dobročinného spolku sv. Mikuláše a spolku pro
okrašlování města Přeštic pořádá se dětské divadlo
v sále »U císaře rakouského« v neděli dne 2. Híjna
»Lesňáčkové«. Pohádka od Jos. B. Rebce s hudbou
od A. Müllera. Předprodej vstupenek v knihkupectví
pana C. M. Homana.
#25
alto_textblock
#25
Výlety a vycházky,
Vycházka do Karmelitských katakomb a do
Waldštýnského paláce pořadá se v neděli 2. října
odpoledne. Schůzka před 2. hodinou v Besedě v Je-
ruzalemské ulici č. 7.
#26
alto_textblock
#26
Válka rusko-japonská.
#27
alto_textblock
#27
Ruská intendantura.
#28
alto_textblock
#28
Gen. Kuropatkin zaslal ministru vojenstv
následující telegram
Od počátku vojny všichni, kdo slouží př
intendantuře, od prvého do posledního taks
vedli, že všeliké pochvaly je pro ně málo. Spl-
žcvací práci, tak zdárně konané, děkujeme, že
všechno vojínstvo mohlo projevovati neochablou
energii. Ano i předové jízdné oddily generálů
Miščenka a Samsonova byly zásobovány inten-
danturou až do pečeného chleba; všechna voj-
ska po celou skoro dobu živila se pečeným chle-
bem, připraveným v polních přenosných pe-
kárnách, čímž se vysvětluje, že v armádě nebylo
dysenterie ani v nejnepříznivějších klimatických
podmínkách. Úřadnictvo i mužstvo intendantury
chodí za vojsky všude až na nejpřednější po-
sice; ubití a ranění úřadníci i mužstvo inten-
dantury jsou nejlepším důkazem jejich sebeobě-
tavé činnosti. Při obstřelování Ljaojanu po ně-
kolik dní spíže byla vydávána za silného ne-
přátelského ohně, při čemž byl ubit hlídač, ra-
něno 11 mužů a pohmožděn úřadník, a přes to
všichni zůstali na svých místech. Ozbrojených
čet intendantury podle nejvyššího rozkazu užívá
se k ochraně týla od chunchuzů tam, kde pol-
ního mužstva není dostatek. Vojska chovají se
k činnosti intendantury s úctou a důvěrou. O tak
chvalitebné působnosti úřadnictva i mužstva
intendantury pokládám za svou povinnosť podat
vám zprávu a prosím, abyste o tom učinil ozná
mení Jeho Veličenstvu.
Car připsal k depeši poznámku: „S upřím
ným uspokojením vzal jsem na vědomí zprávu
velitele mandžurské armády o vzorném a přes
ném konáni povinnosti úřadnietva i mužstva in-
tendantury.
Illavním intendantem je generál- majo
Guber.
O původu gen. Stesselja.
Generál Stesselj osvědčil se takovým ju
nákem a nabyl takové světové slávy, že nebylo
divu, když židovské listy učinily pokus, připo
čísti ho mezi „unsere Leut“
Bajku o židovském původu Stesseljově roz
rušila v ruských listech paní Pachalenová, jež
se netajila svým rozhořčením nad tím, že mohla
vzniknouti.
„Novosti“, orgán ruských Židů, odříka
se nyní Stesselja, a činí to způsobem a slovy.
zasluhujícími zaznamenáni.
„Kdyby se tu měl někdo v hrobech obrá-
tit,“ píšou, „to spíše než předkové Stesseljov
mohli by býti dávní předkové Židů, biblických
praotců, proroků, sv, apoštolů a všeho toho ži-
dovského světa, mezi kterým se objevil a pro
žil svůj pozemský život Kristus. A oni se bez-
pochyby obrátili, když jim bylo urážlivě a rou-
havě vnucováno přibuzenství s lidmi novodobýc
#29
alto_textblock
#29
názorů.
K operacím v Mukdenu.
Válečný zpravodaj „New York Heraldu“
podává následující obraz, jak si vedou obě ne
přátelské armády před Mukdenem.
Japonci zvolna nastupují dvěma čarami, p
obou stranách železné trati. Tyto dni ruský dů-
stojník, kapitán Šubert, s pěti Burjaty, za Čí-
ňany převlečenými, pronikl za japonské předové
hlídky a stopoval Japonce po několik dni. Vrátiv
se, oznámil, že dovoz zásob japonské armádě
děje se s mathematickou přesností. Hlavní pečí
protivníkovou jest nyní opatření dostatečných
zásob spíže, jejíž sklady zřizují se na rozlič-
ných místech. Nezdar, postihnuvši Japonee
u Ljaojanu, má je k větší opatrnosti. Nyní spra-
vují za sebou cesty pro případ, že budou nu-
ceni ustoupiti. Rusové soustředili značný voj
jízdy na východ od Tělina. Současně znepoko-
jují Japonce s frontu jízdnými oddíly, opatře
nými kulomety. Na jih od řeky Hun ruské
síly nejsou valné. Japonské rozjezdy pronikly
již k oběma ruským bekům a ohlédaji krajinu
směrem k Tělinu. Kuropatkin setva
svede velkou bitvu u Mukdenu. On
bezpochyby vyhlédl si pro ni Tělin, jenž je
znám jako Thermonvly Mandžurie. V m uk
#30
alto_textblock
#30
denskě bitvě budou se bíti pou z
zadní voje armády Kuropatkinovy
Dráha kolem Bajkalu.
Tyto dni dráha kolem Bajkalu byla ode
vzdána dopravě.
Dne 24. září o 9. hodině ranní vypravily s
z Irkutska na odbočku kolem Bajkalu dva vlaky
v jednom jel ministr komunikací kníže M. l
Chilkov se svými průvodci, v druhém předsta
vitelé ministerstva financí, inženýři a hosté. Dne
26. září o 7. hodině ranní zahájena vozba.
Po dráze kolem Bajkalu může jezditi v 24
hod. 5 párů vlaků a 300 vagonů; ledokol „Baj
kal“ konal v 24 hod. jen 3 cesty a přijímal na
jednu cestu pouze 24 vagonů. Telegraf, stanice
studny, mosty, tunely a viadukty jsou úplně do-
stavěny.
Stavba dráhy kolem Bajkalu byla začata
inženýrem Savrimovičem r. 1899. Dráha
patří k nejznamenitějším železničným stavbám
Práce byla velmi obtížná. Na trati je 33 tunelů
při jichž vrtání vylámáno přes 400.000 kr. sáhů
kamene. Délka dráhy — 243.42 versty. Počátek
jest na stanici v Irkutsku. Odtud běží zdělí 84
verst po skalnatém břehu jezera do osady Kul
tuku, odtud do stanice Murinské přenáší se pře
mysy, zátočiny a skály, mosty a tunely (140
verst); z Marinské do konečné stanice, Mysové
jest už jen 24 verst.
Dráha kolem Bajkalu zaujala 5700 desja.
tin půdy, mezi tím 1400 desjatin lesa; země
navezeno 1,005.000 kr. sáhů, skal roztrháne
dynamitem 461.700 kr. sáhů. Práce tyto stály
11,476.000 rub. Cementového podkladu nadě
láno 23.080 kr. sáhů za 11,125.475 rub.° K ná
dennickým pracím použito částečně trestanců
kteří vykonali 8500 kr. sáhů zemské práce, vy-
káceli 100 desjatin lesa a zbudovali 15 budov.
Náklad na dráhu kolem Bajkalu skládá se
těchto číslic: ohledací práce — 1,102.050 rub.
stavba 48,675.250 rub., oboz 3,484.700 rub.
provozovací kapitál — 366.000 rub., dohro-
mady 53,628.000 rub. čili na verstu 219.783
rub. (Na zabajkalské dráze versta stála 78.00
rub.) Zřízení převozní přes jezero Bajkal spolu
s parními ledokoly „Angarou“ a „Bajkalem“
stálo 6,745.000 rublů.
#31
alto_textblock
#31
Dobývání Port Arturu.
Generál Kodama, náčelník štábu japon-
ských armád, po bitvě u Ljaojanu odjel k Port
Arturu, aby svým talentem přispěl při posled-
ním útoku na Port Artur. Tak oznamovali ně-
kteří zpravodajové. Byl-li útok, zahájený dne
19. t. m. a trvavší nepřetržitě 50 hodin, už dí-
lem Kodamovým, či sbírá-li k němu ještě své
umění, nelze rozhodnouti. Věci před Port Artu-
rem nevypadají v přítomnosti Kodamově pro
Japonce nadějněji, než před jeho příchodem.
V Japonsku proklinají gen. Nogia, jenž dosud
řídí dobyvací práce, a vyzývají he, aby vykona
na sobě sebevraždu. Ani nejlepší přátelé Ja-
ponců v Londýně neprorokují dobyvatelům lep-
šího úspěchu v blízké budeucnosti, pokud zdan
obrany bude záviseti od obranců samých. P
odražení posledního útoku zase dočítáme sev
jejich listech, že široké daleké okoli Port Arturu
je podminováno a že Rusové mohou Japonce
trhati po stech a po tisících, jakmile na podmino
vaný terren vstoupí. Kromě toho prý dobyvatele
hrozně strádají záhubnou nemocí „beriberi“
jejíž původ připisuje se jednotvárnému vyživo
vání rýží.
Mandžurie a její obyvatelé.
„Petrohr. Věd.“ uveřejnily následující člá
nek o Mandžursku a jeho obyvatelích, napsaný
ruským důstojníkem
V Mandžurii, nejstarší provincii čínské, kde
z každého kouta hledí chmurná, tisíciletá tra
dice cizí nám historie a kultury — stalo se dva
náct millionů její obyvatelů neočekávaně liden
nám blízkým. — „Bez Číňana se nijak ne
obejdeme“ — to je skoro historická fráse v na
šem vojsku... A skutečně, Číňané jsou našim
dodavateli, našimi průvodci, tlumočníky, krej
čími a pradienami; bydlíme s nimi společně
obývajíee jich „fanzy“. Po jich neschůdnýel
cestách konáme své pochody.
Tyto dlouhé pochody v ohlaeích prachu —
zvláště čínského prachu, který zdá se, že pro
niká i v póry těla a otravuje krev: od tohot
prachu, dávajícího člověku stejnou barvu s ko
něm, jakékoli barvy by byl — vypráhli jsmo
do té míry, že jsme cítili nevýslovnou žízeň
Ke konci pochodu byli jsme silně znaveni a če
kali jen, bychom dospěli vesnice. — Puch čin
ských vesnic je cítit na velkou vzdálenost, poně
vadž Číňané hromadí hnůj na ulicích.
Když vojsko vchází do města neb do ves
nice, všichni obyvatelé je vítají. Číňané v
stupují na městské zdi a věže, na střechy domu
a tvoří špalír na ulicích. Pletou se do řad vo
jáků a ustavičně mihají se před nimi jich modr
bluzy. V létě ostatně mění svůj oděv: nejchudš
městská třída a veškeré vesnické obyvatelstv
používá jen kalhot se širokými nohavicemi
žlutá těla, obnažená po pás, jsou pokryta Uu
stou vrstvou špíny.
Jak mnoho je těch Čínanů?
Ohromné, bez hluku spěchající množstv
— celé moře žlutých tváří; všude kmitajís
tenké, hadovité copy! Číňané vrtí se kolem nás
dívají se nám do očí a nepřetržitě se usmívají
Mají divný, záhadný úsměv. Teprv, když si ho
lépe všimneme, porozumíme, proč čínští soud
cevé, usmívajíce se, dávají rozkaz k nelidské
mu, surovému mučení; proč Číňan s úsměven
na rtech přijímá dobře mířenou ránu kata. Jes
to — zapomenutý úsměv dávno minulé šťastn
doby. Číňan usmívá se, co zatím zrak jeho vy
trvale pronáší prosbu a vše kolem něho svědč
o hladu a bídě.
Jako ze země vyrůstají před námi Činan
a vítají nás naivným, rusko-čínským oslovením
„Šibko, znakomý kapitán . ..
Důstojník potřebuje se pouze přiblížit k čin
skému krámku a již obklopen celou tlupou lidí
Zde jsou darmošlapové i špioni, kupci i děti.
Tu natahuje ruku žebrák a s nevylíčitel
ným bolem v zakalených očích bezpočtukráte
opakuje: „Tri sonci moja ne kušajla“. (Tři dn
jsem nejedl). Dáte mu drobný peniz a zmizi
jakoby se propadl; a na jeho místě — vyrost
hned dav jiných.
Stačí vidět čínského žebráka, abys pochy
boval o vyšším postavení člověka v přírodě!
Z této tlačenice není možná se vyprosti
Těžko si představit, jak je vyvinut čínský živo
na ulicích měst a vesnie. Od božího rána do
pozdního večera jest Číňan na ulíci. Mezi po-
uličním davem ženy nebývají. Dětí je na ulie
mnoho, ale ehovají je mužšti. Na jedné rue
#32
alto_textblock
#32
chová dítě — a v druhé — drži nezbytnou
dýmku. Číňané všichni kouří. Viděl jsem šesti-
leté kuřáky. — Co se týče dětí, neviděl jsem
ani jedno rozpustilé aneb svéhlavé. Děti mají
bledé, hubené tváře a nikoliv dětský, nýbrž
předčasně vážný pohled. Nikdy jsem neviděl.
že by byl Číňan trestal dítě. Děti nedorostléa
ku práci neschopné, oddávají se velmi často
žebrotě s toutéž bolestnou prosbou v očích
s těmitéž smutnými slovy ...
Čínská ulice je zajímrvá, ačkoli velice ne-
příjemná, tak že se tam člověk dlouho zdežee
nemůže. Když zmizí první dojem novoty a ukojí
se první zvědavost, zmocní se nás odpor k tla-
čícímu se davu pro jeho nečistotu a specifický
zápach. Pochází od hnojiva, které je na ulicích
ve způsobě čtyřhranných pyramid starostlivě
urovnáno. Mimo to válejí se na ulicích zdech-
liny zvířat: nikdo se o ně nestará, nikde jich
neodnáší a nezakopává, tak že se časem prómě-
ňují v milliony miasmů, pakud je příroda, nej-
větší přítel člověka — nerozmete. Všude na
ulicích jsou rozházené všelijaké odpadky
Brzy spěché každý z ulice do domu, tak
zvané „fanzy“, kterou obyčejně obývá několik
důstojníků. První dojem tohoto obydlí byl ta-
kový, že jsme chtěli utéci, a jen vědomí, že ji-
ného obydlí nenajdeme — nás zadrželo-
Nahlédněte v kteroukoli „fanzu“ a po-
patřte, co se tam děje. V prvé polovici nalezá
se předsíň a komora, do které se skládají všeli-
jaké odpadky a hadry: hliněné nádoby se zbytky
pokrmů, kůže seíplých a zabitých zvířat.
zde také u bohatších „manzů“ (majitelů) chovaj
se domáci zvířata, hlavně — kuřata a prasala.
V druhé polovici „fanzy“ — nachází se obydl
Čiňana. V této místnosti je hliněná podlaha, po-
krytá slamou; stěny mají hliněnou omítku; okna
jsou malá, s malými tabulkami z namaštěného
papíru místo skla. Stropu „fanzy“ nemají; místo
něho — slaměná střecha, pokrytá hustou vrst-
vou sazí a prachu, jenž se též na stěnách
podlaze usazuje a vůbec na všem, co se ve
„fanze“ nalezá. Všude leze rozmanitý hmyz
— zlý i jedovatý; v koutech ohromní man-
džurští pavouci předou fantastické sítě.
Ve „fanze“ svítí se velice zřídka petrole-
jem, obyčejně sádlem, nejčastěji však bobovým
olejem, od jehož zápachu obraci se žaludek.
Vše ve „fanze““ je chmurné a smrdute-
Dobře je těm důstojníkům, kteří se umís tii
v modlárnách: tam je přece více čistoty a pro-
storu.
Abych lépe nakreslil hrozné hygienické pe-
měry, ve kterých žije na statisíce nyní blízkých
nám lidí, zmíním se ještě o čínských hřbitovech
Určitého místa pro hřbitov v Mandžurí
není, a Číňané pochovávají mrtvoly, kde se jim
zlíbí: na kopcích i na úpatí hor, na polích, vi za-
hradách i podle cest nalezají se mohyly, které
často nejsou ani dostatečně zaryty a z nichž
i rakve vyčnívají.
Hrozný je u Čiňanů zvyk, nepochovávat mlad-
šího zemřelého člena rodiny, pokud žije starši
Tento zvyk je zahanbující pro celou zem, nale-
zající se již dávno ve styku s Evropou. Jest te
výsměch nad lidskými city a nad vědou, peču
jící o prodlouzent lidského života.
Před zdmi Ljaojana i Hajčena byl náš pluk
očitým svědkem hnusného a odporného výjevu.
Na různých místech stály nezakopané, poloroz-
bité aneb i zcela rozházené rakve, okolo nichi
se válely kosti aneb hnijící lidská těla.
S hrůzou poznal jsem tehdy, proč v Ma
džursku tak často vznikají a tak strašně tam
zuřívají různé epidemie, pohlcující v krátk
době tisíce a tisíce lidí... Zdálo se mi tenkráte
že se zde skrývá smrtonosné nebezpečí, které
je horší, než největší krveprolití na válečném
poli. — Ale milest boží je veliká! ...
Nehledě na tak těžké poměry, zdravotní stav
našeho vojska je výtečný. Nemohu zde vylíčit
všech prostředků, kterými se předešlo nebezpeč
epidemie. Ale péče o vojsko byla veliká; osoby
starající se o jeho zdraví, musily bez ustání
energicky pracovati; za to však je výsledel této
práce velmi příznivý a potěšitelný.
Tážete se, jak se chovají Číňané k nám
Odpověděti na tuto otázku jest taktéž nesnadno.
jako pochopiti duševní povahu Číňana. Prvý do
jem, jenž na nás čini, jest velice nepříznivý
Pod vlivem tohoto dojmu uvažujete, jak silný vliv
na duši lidskou může míti věková hospodářsk
neuspořádanost a tiseň sobeckého cizince. Všude
lze pozorovati, jak tito ubozí, špinaví a hladov
lidé se svým ustavičným podlízavým úsměvem.
se svým nelidským, tupým srdcem jsou od ci-
zinců utiskováni... Číňané činí dojem lidí veliee
hrabivých — zdá se, že za peníze jsou všeho
shopni. Oni dobrovolně pronajímají i své mo-
dlárny za malou peněžitou náhradu; v očekávání
většího zisku, s touhou obveselit Rusa, rouhnjí
se dokonce i svým bůžkům
Jednou zašel jsem v Ljaojanu s Číňanem do
modlárny a ukazuje na ohyzdnou modlu, tázal
jsem se: „Jaký je to bůh?“ Číňan se ušklíhl
nazývaje jméno svého boha, vynadal mu při tom
šťavnatým ruským slovem. O jiném svém hohu
řekl: „Tento bůh je veliký lump!“ a při tom
vypukl v cynický smích... Vůbec hrubý cynism
je v povaze Číňana a on ho také na každém kroku
projevuje
V těžkých pro nás dobách nynější války
těžko pochopiti duši Číňanů: hrají dvojitou hru
Nám je dobře známo, že Číňané a jich úřadníci
kteří ještě nedávno nám projevovali své sympatie
kteří tak vlidně se chovali k nám, dotěrně výslo-
vujíce přání, by nám mohli prokázati nějakou
službu, nyní v těch místech, která mají obsazen
Japonci, lichotí těmto zrovna tak, jako lichotil
nám a slibují jim, že budou ruským zajateňm
uřezávati uši.
Dnes se Číiňan na nás vlídně usmívá, nazývá
nás ne jinak než „kapitán-chao“ (dobrý kapitán)
zejtra je s to zraditi nás Japoncům. . . Japonee
a zvláště jich chytrosti se Číňané náramně bojí
jeden známý Číňan dal takovou charakteristiku
Japonců: „Číňané obědvají — Japonci příjdou
a zabijí. Slunce spí, Číňané spí — Japonci
přijdou a zabijí“ — a při tom učinil význačný
pohyb po hrdle.
Stran uspořádání našeho poměru k Číňanům
vydávají se časté a přísné rozkazy. Péče našich
vyšších vojenských kruhů o Číňany je tak veliká,
že ukojila jich hrabivost a učinila je alespoň na
oko našimi přáteli. Kdo urazí Číňana, toho, al
je to kdokoliv, přísný trest nemine.
Na rozličné plodiny a na všecko, čeho za-
potřebí je vojsku, ustanovile vrchní vojenská
naše správa spolu s čínskými úřadníky, určite
ceny, řídic se při tom poměry místními a ča-
sovými.