#1
alto_textblock
#1
1. října 1904. Číslo 271.
#2
alto_textblock
#2
NÁROÉ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
Nad těmito cenami byli Číňané u vytrženía
jim vyplácí se ihned každý účet, který předloží.
Kromě toho vydán byl rozkaz, aby se bez nej-
nutnější potřeby nešlapala osetá pole; a když
se tak stane, má se ihned nahraditi škoda takte
povstalá.
Mimochodem upozorňuji, že Japonci plat
Číňanům buď psanými listky aneb falešnými ru
skými penězi, které jsou velmi uměle padělány
Ruské zlato širokým potokem teče po Mandžurii
Polohladový „manza“, jenž dříve své jmění na
„čochy“ (asi desátý díl ruské kopejky) počíta
klade nyní do svých obromných kapes ruské pa
pírové ruble, kdekoli se zastaví vojsko.
Číňané nemohou se dosti vynadiviti rusko
štědrosti; vysvětlují si ji tím, že „ruští kapitáni
jsou velmi bohati“. Číňané milují ruské peníze.
obzvláště papírové a nechtějí často ani přijímat.
svých peněz, urážlivě tvrdíce: „puchác, pu
šango!“ (špatné, ohyzdné).
A „ruští kapitánové“ jsou tak laskaví a tak
zdvořili k Číňanům! Kdybych chtěl mluviti
poměru našich vojáků a důstojníků, obzvláště
vyšších, k Číňanům, zajisté bych si utržil výčitku,
že mluvím předpojatě. Ano, musil bych mluvit
o něm s největší pochvalou! Hrubost aneb ukrut.
nost, způsobená Číňanu, vyskytuje se v našem
vojsku v Mandžurii jako nedůstojná vyjímka
Třeba jen viděti, jak se náš voják aneb důstojník
v těchto neobyčejně těžkých pro nás poměrecl
chová k těm, kteří snad zejtra ho zradí ..
V Inkou často jsem pozoroval podivení An-
gličanů, kteří si naše křesťanské chování k Čí
ňanům-zrádcům nestoudně vysvětlovali — ru-
skcu hlouposti. „Vzdělaní“ námořníci neporoz-
uměli ruským barbarům. Angličané se nám vy-
smívali a chtíce využitkovati naši hloupost, žádali
takové ceny a tak nás okrádali, že jsme se sami
za ně styděli.
Váží-li si Číňané našeho laskavého k nim
chování? Ano, váží si ho. Avšak upřímnosti o
nich očekávati nelze, poněvadž je u nich velmi
slabě vyvinut cit mravnosti a poctivosti ...
Jeden Číňan dává Japoncům znamení a uka-
zuje jim polohu našich děl; jeho soused přivádí
k nám oklamaného japonského důstojníka a zradí
ho... Tento nedostatek mravnosti u Číňanů je
zděděný a má několik historických příčin . .
Kdož ví, možná, že až se upevníme v Mand-
žursku, vznikne i v této daleké a již nikoli cizí
nám čínské provincii státní život jejího mocného
souseda a že procitne Čína ze svého tisíciletého
spánku. Vždyť i naši pomlouvači musejí dopustiti
že naše zahraničná politika — politika velikého
zaokrouhlení našich okrajin, nebyla nikdy na
škodu podmaněným národům, nikdy nebrala jim
jich samobytnost.
Dost možná, že nyní v této bouřlivé době
válečné se blížíme dle slavné hypothésy Leib-
nitzovy v kruhovém vývoji civílisace — svému
dějinnému předurčení!...
Z rušt. přel. M. H—ová.
#5
alto_textblock
#5
Lelegrr
#6
alto_textblock
#6
Mandžurské operace.
Z Paříže, 30. září. (C.-B.) »Agence Havas«
sděluje z Mukdenu: Potvrzuje se, že Japone
mají na jihu Mukdenu jen slabý oddíl vojska
jejich přední stráže nalezají se u uhelných dolo
východně od Jantaje. Postavení jich sshá na
západ od Dašišanu až k řece Taice. Generál
Kuroki postupuje dále k východu.
Z Londýna, 30. září. (C.-B.) »Standardu«
sděluje se z hlavního stanu Kurokia, že denně
svádějí se bitky mezi ruskou jízdou a armádou
Kurokia. Hlavní síla Rusů ustoupila prý do kra-
jiny severně od Mukdenu a nalezá se na po-
chodu do Tělinu. Tělin jest opevněn a nyn
obsazen kozáky. Silné oddíly ruské pěchoty na
lezají se jihozápadně od Mukdenu na pozoro-
vacích stanovištích. Japonci popravili čínské lou
pežníky, kteří padli jim do rukou u řeky Ljaa
Z Charbina, 30. září. (Rus. Tel. Ag.) Po-
slední dny neudály se ve vojště žádné zvláštní
události. Naše jízda rozehnala dvě nepřátelské
hlídky a odňala jim mnoho dobytka.
#7
alto_textblock
#7
Japonské ztráty.
Z Londýna, 30. záři. (C.-B.) »Daily Tele-
graph« sděluje ze Šanchaje: V Japonsku budou
povoláni nováčci v tomto roce o několik měsíeů
dříve než jindy. Japonci činí prý přípravy, by
obsadili ještě v říjnu Sachalín. Do Mandžurska
odeházejí neustále posily. Jzponci trpěli velmi
nemocí beri beri, která prý vyžaduje více obět
než všechny boje. Myslí se, že nákaza vzniká
požíváním rýže, uvařené před delší dobou. Nej-
více trpí armáda, oblehající Port Artur. Jede
náctá divise byla prý nemocí a jiný mi
ztrátami téměř zničena. Mnoho železnič-
ních vlaků dopravuje mosty na sever k pře-
chodu přes řeku Hun. Japonský postup na
Mukden očekává se počátkem října. Japonšt
vojáci zbořili a vyplenili prý franeouzský kostel
u Ljaojanu, který pokládali za kostel pravo
slavný.
Pohřešovaní vojenští zástupcí.
Z Paříže, 30. září. (C. B.) »Echo de Paris«
tvrdí, že německý námořní attaché v Port Arturu
kapilan-lieutenant ryt. Hentschel z Gilgenheimu
a francouzský námořní atlaché de Cuverville od-
pluli 17. srpna z Port Arturu v džunce s fran-
couzskou vlajkou. Džunka tato byla Japonei
20. srpna potopena. Japonci prý zabili
oba důstojníky, aby se zmocnili jejich
papírů. List dokládá, že ale francouzská vláda
nebude asi lak naivní, aby zavedla vyšetřování
prolože Japoncům bylo by snadno » dokázati«.
že džunka s oběma důstojníky narazila na r-
skou minu.
#8
alto_textblock
#8
Odehod Alexějevův.
Z Paříže, 30. září. (C. B.) »Matin« zvěděl
z Petzchradu, že místodržite! Alexějev byl od-
volán z Mandžurska a že odcestuje ve 4—5
dnech. Záminkou pro odvolání jest prý, že can
chce obdržeti z úst Alexějových úplné objas-
nění o stavu věcí v Mandžursku. Ve skutečnosti
však Alexějev prý se již do Mandžurska ne
#9
alto_textblock
#9
vrátí.
#10
alto_textblock
#10
Liněvič.
Z Paříže, 30. září. (C.-B.) »Matinu« sděluje
se z Čfu: Vladivostocká armáda generála Lině-
viče chce postoupiti na Koreu, aby udržela s
tam na zimu v postavení pro Japonce nebez-
pečném. Japonci prý se rozhodli proti generálu
Linévičovi 20.000 mužů poslati.
Zprávy z Port Arturu.
Z Čifu, 30. září. »Daily Mail« oznamuje ;
Bydlíci zde Rus obdržel dnes velmi důležité
#11
alto_textblock
#11
zprávy z Port Arturu. Japonci zmocnili se ně
kolika tvrzí, vyjímaje Hvančičan, Kajka-
šan a Ljactešan, jež posádkou ruskou
byly ještě seslleny. Vjezd do přístavu port-
arturského jest se strany západní úplně volným
Japonci operují nyní jen zcela zvolna a opatrně
jelikož obávají se explosí podkopů, jež Rusové
velmi četně kolem pevnosti položili. Tvrz Hvan
čičan byla na vzdálenost dvou mil bombardo-
vána, Ljantešan ze vzdálenosti půldruhé míle
Japonské vojsko jest ve své sile úplně vyčer
páno, tak že je opětně naděje, že dobytí Por
Arturu na delší čas jest oddáleno. K útokům
na Port Artur povolány byly nejstarší ročníky
vojska japonského. Továrna na lih, na pravo
od Zlaté Hory se nacházející, byla zničen
úplně. Loďstvo, jak se zdá, má úkol bombar-
dovati vnitřní přístav. Postavení ruských lodl
jest velmi nebezpečné, neboť Japonci získali
dvě místa, ze kterých mohou neustále loďstvo
bombardovati, nechť se uchýlí kamkoliv. Soudí
se, že ruské loďatvo učiní co nevidět pokus
proraziti blokadou japonskou.
Z Čifu, 29. září. (»Birž. Vědomosti«.) Ja-
ponské loďstvo, křižující v čínském pásmu pe-
čilského zálivu, počíná si čím dále drzeji
Japonské minonosky vpluly opět minulé nocis
zastíněnými světly do zdejšího přístavu, prohle-
dávaly džunky a střežily lodi, připluvší do pří-
stavu.
Dle japonských údajů je prý stav
ruského loďstva v Port arturském př-
stavu neudržitelný od té doby, co podařilose
japonskému dělostřelectvu obsaditi postavení
s nichž bombardují se ruské lodi, kotvící v pří-
stavu. Proto prý musí loďstvo ven a záhy strhne
se námořní boj
Dle úplně bezpečných informací, jež jsem
dostal (korrespondent »Birž. Věd.«), jsou tyto
udaje smyšlenkami. Ve skutečnosti utrpěli
Japonci za posledních útokův ohrom-
né ztráty a byli všade odraženi. Je-
jich ztráty na podkopech byly tak
strašné, že od 26. t. m. neobnovili
svůj útok.
Dopisy z Port Arturu ze dne 25.t
m., jež sem došly, zní velmi důvěřivě a vyslo-
vuje se v nich pevné přesvěděení, že
pevnost nebude dobyta.
Z Čífu, 30. září. (Renter.) Číňané, již
opustili Port Artur 27. t. m., potvrzují zprávy,
že poslední ůtok na PortArtur byl pouze
opakováním dřívějších útoků. Japonci vtrhli sta-
tečně do ruských postavení, ale nebyli a to
se tam udržeti pro střelbu z velkých
Japonské posily na Koreu. — Boje
na pestupu k Vladivosteku. — Tajné
společnosti.
Z Paříže, 30. září. »New York Herald«
obdržel ze Seulu tuto zprávu: Před několik
dny přistálo v Čemulpu více než 2500 mužů
nové posily se ještě očekávají. Japonci v Ge-
zanu nakoupili na 4000 koní, aby mohli dopra-
vovati potraviny za armádou, jež míří na Vladi-
vostok. Přední stráže této armády utkaly se již
s kozáky, ale byly se ztrátami zatlačeny na-
zpět. — Proslýchá se, že japonskou vládou
vysláni na Koreu agenti, kteří mají za úko
utvořiti zde z domorodého obyvatelstva tajné
společnosti proti Rusům.
Odeslání potravin z Mukdenu do
Tělinu. — Zatčení čínského guver-
néra v Makdenu.
Z Londýna, 30. září. »Daily Telegraph«
oznamuje: Japonský postup na Mukden počal,
ale Rusové jistě nebudou zde klásti odpor
Jest totiž zjištěno, že expedují veškeré potraviny
a zásoby do Tělinu. Činský guvernér v Muk
denu byl zatčen, protože se ukázalo, že udržuje
spojení s Japonci.
Zlomyslné pověsti o poškození
hrobů čínských císařů u Mukdenu.
Z Berlína, 30. září. Japonci rozšířili mezi
Číňany zúmyslně zlomyslné pověsti, že Rusové
prý nešetřili jejich žádosti a poškodili hroby
císařů čínských u Mukdenu. Kuropatkin,
k němuž se podobné zprávy donesly, odebral se
k hrobům a zjistil, že jsou úplně netknuty.
Vydal tedy ve městech Číňany obývaných
zvláště v Mukdenu návěští, v nichž vyvrací fa
lešně zprávy a hrozí, že každého zlomyslníka.
jenž bude čínský lid vymyšlenými těmito zprá-
vámi štváti, bez milosti dá propraviti.
Maršál Ojama povede osobně útok
na Port Artur
Z Londýna, 30. září. Zpravodaj »Daily
Telegraphu« se dovídá, že rozhodné kruhy
v Tokiu vynutily na mikadovi, aby dal rozkaz.
by maršál Ojama řídil osobně nejbližší vše-
obecný útok na Port Artur. Tento přibyl prý
již k oblehací armádě.
#12
alto_textblock
#12
tvrzí.
#13
alto_textblock
#13
Změny v ruském námořnictvu.
Z Berlína, 30. září. (C.-B) Dle soukromé
depeše »Lokal Anzeigru« admirál Roždest
venský nastoupí na místo odstupujícího admi
rála Avelana; admirál Čuchmi n stane se
náčelníkem loďstva, ustanoveného pro východn
Asii a Birilev druhým admirálem.
Z Petrohradu, 30. září. (C-B.) »Ruská
tel. kancelář« sděluje: Zpráva jednoho zahra-
ničního listu (»Localanzeigru« — viz i depeš
z Berlína o tom. Poznámka redakce.
onahrazení ministra námořnictv
Avelana admirálem Rožděstvenským, jakož io
dalších změnách v námořním stavu jest ne-
pravdivá, oproti tomu bude admirá
Alexějev odvolán. Generál Kuropat-
kin zústane na svém místě. Jako příští
vrchní velitel jmenuje se neustále velkokníže
Nikolaj Nikolajevič. (Tím se na poprv ofi
ciosně potvrzují sdělení depeší jiných. Pozn
redakce.)
Car na přehlídce polního vojska.
Z Oděssy, 30. září. (C.-B.) Car s velko
knížetem Michalem Alexandrovičem přijel sem
o 2. hod. odpol. na přehlídku vojska, odcháze
jícího na bojiště.
Z Oděssy, 30. září. (C.-B.) Car Mikulá
po dvouhodinném pobytu odjel dále.
Dodávky zimního oděvu a obuvi
pro Japonce z Ameriky.
Z Nov. Yorku, 30. září. U několika zdej
ších firem učiněny byly japonskou vládou značné
objednávky na rychlé dodání teplého šatstva
#14
alto_textblock
#14
obuvi pro armádu japonskou. Japonci připravuj
se pilně na zimní kampaň.
Zadržení uherského parníku ru-
ským křižákem »Terekem«.
Z Pošti, 30. září. »Budapesti Hirlap« do
vídá se teprve nyní, že uherský parník »Margií
Grödl«, majetek sedmihradské dřevařské spo-
lečnosti, byl dne 6. záři zastaven ruským kři-
žákem »Terekem« a prohledán, neveze-li kon-
traband. List maďarský si na toto jednání
značně stěžuje.
Opětný obkličovací manévr Ja-
poneů u Mukdenu.
Z Berlína, 30. září. »Lokal Anzeiger« do
vídá se z Petrohradu, že Japonci na obou
svých křídlech zahájili obkličovací manév
a touže taktikou, s jakou postupovali u Ljaojanu.
Admirál Togo v nebezpečí života
Z Tokia, 29. září. »Japan Times« sděluj
zajímavou episodu z námořní bitvy ze dne 10.
září: Admirál Togo stál s kapitánem »Mikasye
a kontradmirálem Šimoumuou na velitel
ském můstku. V okolí jejich nalezali se kormi
delník Ujeda, poddůstojník Naka s av a
důstojník Okura. Za nejprudčí střelby přiletě
granát, jenž rozstříkl se u můstku a těžce
zranil Ujeda, přerazil ruku Nakasa vov
a jedním střepem vnikl do břicha důstojníkov
Okurovi. Také ostalní kolem admirála Toga
tlakem vzduchu byli odhozeni, tento však zu
stal, ač ve velkém nebezpečí života, úplně
ušetřen.
Pověsti o onemocnění generála
Stesselja.
Z Petrohradu, 30. září. Kolují zde po
věsti, že došla z Port Arturu telegrafická zpráva
že generál Stesselj jest upoután nerocí na
lože. Následkem neustálého rozčilení a nevy
spání vážně prý ochuravěl. Úřadní potvrzen
této zprávy dosud však nedošlo.
Italská dělová lodice pronikla
blokádou port-arturskou.
Z Paříže, 30. září. »Echo de Paris« při-
náší tuto dost romanticky znějící zprávu: Ka
pitán francouzského parníku »St. Georges« vy-
pravuje, že se mu podařilo proniknouti dne
18. záři na italské dělové lodici blokádou port-
arturskou a dostati se do zátoky pigeonské, kde
mohl pro pevnost složiti potraviny a náboje.
Druhé noci na to však, když opět podařilose
mu při silném bombardování Port Arturu unik-
nouti, byl na širém moři parník ten obklíčen
pěti japonskými torpědovkami a odvlečen do
Saseba, odkudž však po bezvýsledné prohlídee
byl propuštěn.
#15
alto_textblock
#15
Ruské křižáky.
Z Alžíru, 30. září. (C.-B.) Pomocný křižák
ruský »Smolensk« přibyl sem odpoledne
z Port Saidu. Naloží 1400 tun uhli a potraviny
a vyčká zde dalších instrukcí.
Hlavní štáb II. ruské armády.
L. Z Petrohradu, 30. září v 7.55 hod
večer. (Pův. telegr. zvl. dopis. »Nár. Listů«.)
Generální štáb druhé armády mandžurské utvořen
jest takto: náčelníkem gen. štábu jest Rusk
(Ronský ?), gen. ubytovalelem Švank, generálem
dne Sulima Samuilov, chefem komunikae
Volšin, chefem inženýrstva generál Ni ko-
lenko, mimo to Žilinský. Celkem tvot
generální štáb Grippenbergův 287 osob.
Z Krety do Mandžurska.
Z Kaney, 30. září. (C. B.) Reut. kancelár
sděluje: Ruský dopravní parník »Nižní Novgo-
rod« vylodil v Retymu 450 mužův. Dopravn
loď »Cariva« přijala, když byla už v Retymu
3 setniny na palubu vzala, v sudejské zátoce
další ještě setnínu pěchoty. Mužstvo určeno jes
pro Mandžursko. Parníky odpluly dnes od
Loučení se s části baltického lod-
stva?
Z Revelu, 30. září. (C.-B.) Carova matka
Marie Feodorovna, řecká královna Olga a velko
kníže Alexandr Michajlovič a jeho choť přibyl
sem dnes ráno a prohlédli si druhou eskádru
kotvící na zdejší rejdě.
#16
alto_textblock
#16
p oledne.
#17
alto_textblock
#17
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 5.)
V Brně, 30. září 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
Dnešní schůze byla zcela klidnou schůzí pra
covní, která projednala všechny pilné ná vrhe
nouzové a jednací pořad dvou schůzí. Po bou
řích minulých nebylo dnes ve sněmu ani stopy
Jednání spělo rychlým spádem kn předu.
Zemský hejtman hrabě Vetter zahajuje schůz
o 12.10 hod.
Došlé předlohy a zprávy přiděleny příslušným
výborům.
Poslanec Němec a soudruzi podali pilný návrl
nouzový za Hrotovsko, Námešťsko a Mor. Budějo
vicko.
Mezi došlými spisy nalezaji se
Návrh poslanců Němce, Posplšila a soudr
na opravu honebniho zákona a těchže
poslanců osnova nového zákona o reorgani sa e
kontribučenských záložen na Moravě.
Pilný návrh posl. Koudely a soudr. na zmír
nění nouze v okresích brněnském a ivančickém
Návrh dra Perka tohoto znění: Slavný sněme
račiž se usnésti: 1. Budiž postupně provedena dů
stojná umělecká výzdoba zemské sněmovny místrov-
skými díly malířskými a sochařskými, jak toho vý
znam staroslavného sněmu markrabství moravského
a kulturní vyspélost země vyžaduje. 2. Zem. výbor
se ukládá, aby příslušné návrhy v příštím zasedán
sněmu předložíl.
Dotaz posl. dra. Přikryla a soudr. k místo
držileli, chce-li při vydávání zdravotní zprávy markr
moravského šetřiti rovnoprávnosti a vydati ji t a k
jazykem český m.
Posl. Němec, Pospíšil a soudr. podávaj
pilný návrh na rozmnožení členů výboru pro opravu
honebního zákona z 15 na 18.
Pilnost návrhu při hlasování padá.
Následuje projednání různých pilných ná
vrhů nouzových.
Pilnost všem návrhům byla přiznánaa
všechny přikázány byly odboru finančnímu.
Posl. Richter a soudr. podávají návrh, dl
kterého prodej lihovin v uzavřených láhvích má býti
zařaděn mezi živnosti koncesované.
Za zpravodajství přísedícího zem. výboru Je-
linka vzata na vědomi zpráva zemského výboru
o činnosti vychovatelny cís. Franliške
Josefa, jakož i o pohybu chovanců v roce 1909.
Za zpravodajství přísed. zem. výboru dra. ryt
Mannera: 1. Vzata na vědomí zpráva zales-
ňovací komise, týkající se provedených zales-
ňování v územi Horní Bečvy. 2. Schválena
zpráva zemského výboru o dalším prováděn
regulace Bečvy r 1903. Zpráva obsahuje zále-
#18
alto_textblock
#18
žitosti povšechně a provedená vyjednávání, prová-
dění stavby na vselínské a rožnovské Bečvě, na spo-
jené Bečvě až ke hranickému splavu a pod tímto až
k ústí do Moravy, provedení výkupu pozemků
ohraničení řeky Bečvy, sestavení technických prac
v r. 1903 a stavebního nákladu na ně, sestaveni
veškerého stavebního nákladu od počátku stavby
v r. 1893 do konce r. 1903 a pokračování regulace
na trati řeky Bečvy, zemí převzaté, v obcích Hověz
a Johanové. Stavební náklad v r. 1903 činil celkem
926.110.08 K, náklad veškerý od počátku stavby do
konce a. 1903 pak 3,131.021.24 K.
Povolený náklad na stavby regulační obnáš
úhrnem 6,760.000 K, takže zbývá posud neupotře-
bený obnos 3,628.021.24 K. 3. Schválena zprá v
zem. výboru o zastavování bystřin
poříčí Bečvy, vykonaném v r. 1903.
Za zpravodajství přísedicího zem. výboru dra.
Žáčka schválena byla zpráva zem. výboru o stavu
agrárních operací r. 1903. Zpráva pojednává o zcelo-
vání, hlavním dělení, speciálním dělení a regulacích.
Posl. dr. Perek stěžuje si při projednávání n
to, že zejmena zcelování trvá dlouho, takže mnohé
obce jsou od něho odstrašovány. Nehledí se zde na
potřeby obyvatelstva, ale jen a výhradně na šetření
geometrické správnosti. Uznává obtíže při zcelování.
které klade zvláště konservatism našeho lidu. Proto
doporučovalo by se dávati lidu potřebná odborná
poučení hospodářskými odborníky. Při zcelování ce-
lých obcí, které není vždy výhodným, klade zejmena
velkostatek značné požadavky.
Řečník uvádí četné nesrovnalosti, kterým třeb
se vyhnouti. Přimlouvá se, by příště přikročilo s
také ke komasaci celých krajů. S touto otázkou sou-
visí také regulace. Chybou je také, že pro agrárn
operace určeny jsou u nás orgány tři, z nichž každý
jedná samostalně, nehledě na druhý, takže jednota
mezi nimi není možna. Přeje si, aby jednání těchto
sborů byla uvedena v potřebný soulad.
Zpravodaj dr. Záček uznává přednesené stíž-
nosti dra. Perka.
Potom schválena řada zavěrek účtů zemských
ústavů a fondů, stojících v zemské správě, načel
schůze o 2. hod. 25 min. odpol. skončena.
Příští schůze bude v úterý-
#20
alto_textblock
#20
Klub lidových poslanců konal ve čtv
tek večer III. schůzi, tízenou místopředsedou posl
Vychodilem. Posl. dr. Perek podal zprávu o úterní
schůzi předsedů klubů sněmovních, jež se konalau
zem. hejtmana, a pak o jednání středeční parla-
mentní komise českých klubů. Po čilé debatě, které se
zúčastnili zejmena poslanci dr. Parma, Novák, dr.
Přikryl, Pospišil, dr. Perek, dr. Šílený a soudní rada
Kancnýř, učiněna potřebná taktická usnesení. Zejmena
jednomyslně usneseno, aby se vším důrazem nalé
háno bylo na bezodkladné projednání předlohy, tý-
kající se upravení učitelských poměrů zkráceným
řízením. Údělen souhlas klubu ku podání různých
návrhů a interpellací, zvláště zmocnění poslane
Němec, Pokorný, Pospíšil a Richter, aby podali
pilné návrhy na utvoření dvou nových sněmovníc
odborů a sice pro opravu honebního zákona a pro
reorganisaci záložen kontribučenských fondů.
Konstituování klubu provede se v příští schůzi. P
tříhodinném jednání schůze skončena.
#21
alto_textblock
#21
Z Opavy, 30. září. (C.- B.)
Posl. Hrubý, Michejda a spol. podali návrh, aby
spis o reformě řádu volení do sněmu byl předložen
hned sněmu a přikázán zvláštnímu výboru pro vo
lebnl opravu, složenému z 9 členů, po 3 z každé kurie
Příští schůze bude zejtra.
#22
alto_textblock
#22
Ze Lvova, 30. září. (C,- B.)
Sněm byl zahájen proslovy zemského maršálk
a místodržitele. Hr. Badeni přivítal ruské poslanc
v jejich mateřské řeci a vyslovil naději, že na ne-
shody mezi většinou a Rusy zapomene se při spo-
lečné práci ke blahu země; společnou shodou najde
se prostředek, kterak vyhovět opravdovým kulturním
potřebám haličských Rusů. Také nemůže pochybova
o dobré vůli většiny v otázkách, jež nemají národ-
ního rázu, nýbrž společný účel a proto ať nezne
snadňují žádoucí dorozumění. Dále zmínil se mar-
šálek o finančním stavu země, jenž vyžaduje zvýšen
zemských přirážek, 6mill. půjčku a odročení investi
sněmem již schválených. K nápravě by bylo třeb
značného zvýšení zemského podílu na státní kořa-
leční dani.
Poslanec dr. Olesnícký jmenem klubu r
ských poslanců přečetl prohlašení, jímž odůvodňuje
se loňské vystoupení jeho členů ze sněmu a praví.
že veškerý ruský národ schválil jednání svých zá-
stupcův a jejich opětnou volbou osvědčil jim zvláštní
důvěru. Po vůli národa vstupují podepisatelé tohoto
prohlášení opět do sněmu, prohlašujíce, že zůstanou
v rozhodné krajní opposici, dokud sněmovní většina
nevzdá se dosavadní své politiky naproti ruskému
lidu, jeho požadavkům, potřebám a zájmům a doku
nebude se zacházeti s ruskými poslanci jako zástupei
rovnoprávného národa.
Potom přešlo se k jednacímu pořadu.
#23
alto_textblock
#23
Z Vídně, 30. září. (C.- B.)
Dolnorakouský sněm jednal o návrhu škol
ského výboru, aby zřízení kursů při měšťanských
školácb, tak zvaných čtvrtých tříd měšťanských
škol a jejich podporování z prostředků zemských
bylo zamitnuto.
Zpravodaj Gessmann odůvodňoval zamítnut
tím, že čtvrtá třída nemohla by zvýšiti vzdělání
absolvovaných žáků měšťanských škol.
Návrh školského výboru byl schválen.
Během jednání mluvili proti zamítnutí posl.
Sehwarz (ze strany lidové), jenž vytýkal křesťan
ským sociálům, že jsou nepřátelé školy a kleríkály.
a sociální demokrat posl. Seitz, jenž byl stále pře
rušován, a pro zamítnutí purkmistr dr. Lueger
jenž ohražoval se proti výtce klerikalismu. Záležitosí
ta není věcí země, nýbrž státu.
#24
alto_textblock
#24
Na štyrském sněmu vyřizovaly se dne
petice, jež přikázány příslušným výborům.
Posl. dr. Ploj odůvodňoval návrh na předlohu
zákona o zHízení odborných společenstev zeměděl-
ských ve smyslu příslušného zakona říšského a po-
lemisoval delší řečí proti návrhům zemského výboru.
aby se od zřizování takých společenstev zatím
upustilo a vyčkalo, jaké budou výsledky proveden
tohoto říšského zákona v jiných korunních zemích.
Reč byla přijata s pochvalou.
Po vyřízení jednacího pořadu posl. Schacher
a Resel navrhli změnu zemského volebního řadu
aby se zamezily volební pletichy, zvláště při pořízo
vání a opravování voličských seznamův a při do
dávání voličských seznamů.
*
#25
alto_textblock
#25
Solnohradský sněm vyslovil povstáním dí
za 30.000 K k fondu pro slepce z výnosu státn
loterie k dobročinným účelům a projev ten zapsár
do protokolu.
*
#26
alto_textblock
#26
Vorarlberský sněm byl dnes zahájen pro
slovem zemského hejímana Rhomberga.
#27
alto_textblock
#27
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů “.
#28
alto_textblock
#28
Giolitti na cestách.
#29
alto_textblock
#29
Z Říma, 30. září. Dle zprávy časopisu
»Avanti« bude míti ministerský předseda Gioliti
v nejbližší době rozmluvu s ministrem zahra
ničných záležitostí Delcasséem. Zprávu
sociálně demokratického listu tohoto dlužno při-
jmouti však s reservou.
#30
alto_textblock
#30
Italie a balkánské zmatky.
x. Z Londýna, 30. září. Ruský dopiso
vatel »MorningPostu« zvěděl prý »z nejinfor-
movanějšího pramene diplomatického«, že po
vynešení známých požadavků rakouského a ru-
ského v četnické otázce makedonské bylo zapo-
třebí prý »veškeré obratnosti jistých jiných stá
tův«, zvláště Italie, aby v kritieke
#31
alto_textblock
#31
době evropský koncert byl udržen.
Rakouská diplomacie jeví nedů-
věru k de Giorgisovi, Italové se ho ale
rozhodně zastali. Znamením nedůvěry byl po-
žadavek, aby při četnictvu dosazeni byli po
většině úřadníci rakoušti a rušti. De Giorgis
vzepřel prý se požadavku tomu, jelikož prý
»jest bezúčelným a Portu jen dráždí.« Na to
vlády rakouská a ruská nadhodily otázku, ne-
měl-li by De Giorgis býti podřízen civilním
agentům rakouskému a ruskému. Tittonovi prý
se přes to zdařilo, udržeti i evropský koncert
i prestiž italského generála. V krisi té byl prý
podporován Tittoni britskou vládou, jež ve všech
fásích makedonské otázky v plném souladus
vládou italskou pracovala. Tittonovou politikou
bylo, makedonskou otázku změniti z čistě austro-
ruské v evropskou, takže by všem modím, jež
berlínskou smlouvu podepsaly, náležel stejně
rozhodující hlas. Italská diplomacie počítá i na
další trvalou podporu britskou. — Jedno jest
ovšem z této zprávy naprosto nepopíratelno : že
Anglie v makedonské otázce opět »pracuje«.
A nepochybně v tiché shodě tiskne potají tytéž
ruce, na něž někdy sám anglický státník
Gladstone zvolal: »Hands off!-
#32
alto_textblock
#32
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 30. září. (C.-B.) Císař odjel
s malou společností na dvorní hony do Radměře.
V obecní radě dotazoval se Hohe-
sinner (soc. politik) po návrhu, aby něme-
ckému obyvatelstvu slezskému v záležitosti slo-
vanských parallelek na učitelských ústavech
v Opavě a Těšíně projevily se sympatie. Sta-
rosta dr. Lueger prohlásil, že návrh ten
nelze vyříditi, neboť nepatří do kompetence
obecní rady. Snaží se odvrátit od obecní rady
politické sváry. Politika tam není na místě.
(Pochvala mezi křesťanskými sociály.)
Schůzky a návštěvy.
Z Vídně, 30. září. (C.-B.) Rumunský
král navštívil po včerejší dvorní hostině v Schön-
brunu ministra Goluchowského a ztrávil u něho
delší dobu.
Z Petrohradu, 30. září. (C.-B.) »Ruská
telegr. ag.« prohlašuje zprávu jistého listu, ž
bulharský kníže bude přítomen prohlidee
dne 1. října v Tiraspolu, vyňatou prý z »Prav.
Vjestniku«, za nespravnou. Taková zpráva
v »Prav. Vjestniku« vůbec otištěna nebyla.
Ze Sofije, 30. září. (C. B.) Kníže Ferdinand
odjede v nejbližších dnech do Euxinogradu.
Z Kolína n. R., 30. září. (C.-B.) Královna
rumunská odjela dnes dopoledno do Rumunska.
Z Lisabonu, 30. záři. (C.-B.) Portugalský
král a královna odjedou v poloviel listo-
padu do Londýna.
Z Londýna, 30. září. (C.B.) »Daily
Express« se dověděl, že návštěva krále š pa
nělského v Londýně se očekává v den 18. října.
#33
alto_textblock
#33
Skupšlina.
Z Bělehradu, 30. záři. (C.-B.) Úřadní no-
viny uveřejňují ohlášený již úkaz, jímž skup-
ština svolává se na 14. října k řádnému zase-
dání a jiný úkaz, jímž skupština odročuje s
zároveň do 14. listopadu.
Ve vládních kruzích odůvodňují toto opa-
tření tím, že nejsou dosud hotovy předlohy.
zejmena státní rozpočet na r. 1905.
#34
alto_textblock
#34
Arménská otázka.
Z Cařihradu, 29. září. (C.B.) Arménsko-
řehořovský katolikos Kilikijský, jenž přibyl sem
v těchto dnech, bude prý přijat spolu i s pa-
triarchou sultánem. Cesta katolika do Cařihradu
a audience byly prý povoleny s turecké strany
za tím účelem, aby Arméni se upokojili. Bea-
prostředně před příchodem katolika žádal však
sultán od patriarchátu, aby zabránil demonstra-
cím Arménů ve prospěch katolika.
#35
alto_textblock
#35
Loubet.
Z Paříže, 30. září. (C.-B.) Presiden
Loubet přibyl sem dnes.
Loďstvo anglické.
Z Londýna, 30. září. (C.-B.) »Daily Expr.«
praví: Anglická admiralita uvažuje plán, jak
pozměniti lodní program vzhledem na změněné
poměry námořnické válkou na dálném Východě.
Byl prý učiněn návrh, aby vypustila se z pro-
gramu stavba několika lodi a na místě čtyt
obrněných křižáků aby zahájila se v tomto roee
jen stavba dvou křižáků. V říjnu bude propu-
štěno z loděnice devonportské velké množství
dělníkův.
#36
alto_textblock
#36
K zatčení v loděnici Germanii.
Z Kielu, 30. září. (C.-B.) Přednosta tajné
kanceláře loděnice »Germanie« Barkmeyer byl
zatčen, protože jest velmi vážné podezření proti
němu, že si protiprávně osvojil konstrukění
plány a kresby lodních staveb loděnice zmíněné
a že tyto prodal za větší obnos jiné lo dě-
nici německé. (Viz i »Polit. zprávy za-
hraničné. Pozn. red.)
#37
alto_textblock
#37
Národní hospodář.
#38
alto_textblock
#38
K dohodě českých strojoven.
Z Vídně, 30. září. Dohoda českých stro-
joven, zahájená generálním ředitelem závodů
Škodových panem Günthrem, bude aktivo-
vána 1. ledna 1905.
#39
alto_textblock
#39
Cukerní konvence brusselská.
Z Vídně, 30. září. Stálá cukerní ko-
mise v Brusselu svolána je ke dni
10. října. Naposledy rokovala od 10. do
16. března. Bude se zabývati hlavně vyclením
a zdaněním cukernatých výrobků. Celý materiál
bude sebrán a pro jednání komise upraven.
Bude se konati rozprava hlavně o tom, jaké celní
řízení má vejíti v platnost vůči spracování eukru
u států, které ke konvenci nepřistouply, což na
příklad dlužno říci o ruském cukru ve švýcar-
ském průmyslu, vyrábějícím mléčné konservy
a čokoládu. Švýcarsku se takovým způsobem
umožňuje dostati na trh světový výrobky z eukru
levněji, než je tam dostávají státy konvenční.
Obchodní provisörium v Italii.
Z Říma, 30. záři. (C. B.) Úřadní list uve-
řejňuje královský dekret ze 26. září, jímž se ob-
chodně politické provisorium z Rakousko Uher-
skem prodlužuje do 14. října.
#40
alto_textblock
#40
Cejchovní komise.
Z Vídně, 30. září. (C.-B.) »Říšský zákon-
nik« uveřejní zejtra nařízení ministerstva obchodu,
jímž mění se dosavadní organisace cejchovní