ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2cdc5b70-71f4-11dc-b031-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
1. října 1904. Číslo 271.
#2 alto_textblock #2
NÁROÉ LISTY-
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
Nad těmito cenami byli Číňané u vytrženía jim vyplácí se ihned každý účet, který předloží. Kromě toho vydán byl rozkaz, aby se bez nej- nutnější potřeby nešlapala osetá pole; a když se tak stane, má se ihned nahraditi škoda takte povstalá. Mimochodem upozorňuji, že Japonci plat Číňanům buď psanými listky aneb falešnými ru skými penězi, které jsou velmi uměle padělány Ruské zlato širokým potokem teče po Mandžurii Polohladový „manza“, jenž dříve své jmění na „čochy“ (asi desátý díl ruské kopejky) počíta klade nyní do svých obromných kapes ruské pa pírové ruble, kdekoli se zastaví vojsko. Číňané nemohou se dosti vynadiviti rusko štědrosti; vysvětlují si ji tím, že „ruští kapitáni jsou velmi bohati“. Číňané milují ruské peníze. obzvláště papírové a nechtějí často ani přijímat. svých peněz, urážlivě tvrdíce: „puchác, pu šango!“ (špatné, ohyzdné). A „ruští kapitánové“ jsou tak laskaví a tak zdvořili k Číňanům! Kdybych chtěl mluviti poměru našich vojáků a důstojníků, obzvláště vyšších, k Číňanům, zajisté bych si utržil výčitku, že mluvím předpojatě. Ano, musil bych mluvit o něm s největší pochvalou! Hrubost aneb ukrut. nost, způsobená Číňanu, vyskytuje se v našem vojsku v Mandžurii jako nedůstojná vyjímka Třeba jen viděti, jak se náš voják aneb důstojník v těchto neobyčejně těžkých pro nás poměrecl chová k těm, kteří snad zejtra ho zradí .. V Inkou často jsem pozoroval podivení An- gličanů, kteří si naše křesťanské chování k Čí ňanům-zrádcům nestoudně vysvětlovali — ru- skcu hlouposti. „Vzdělaní“ námořníci neporoz- uměli ruským barbarům. Angličané se nám vy- smívali a chtíce využitkovati naši hloupost, žádali takové ceny a tak nás okrádali, že jsme se sami za ně styděli. Váží-li si Číňané našeho laskavého k nim chování? Ano, váží si ho. Avšak upřímnosti o nich očekávati nelze, poněvadž je u nich velmi slabě vyvinut cit mravnosti a poctivosti ... Jeden Číňan dává Japoncům znamení a uka- zuje jim polohu našich děl; jeho soused přivádí k nám oklamaného japonského důstojníka a zradí ho... Tento nedostatek mravnosti u Číňanů je zděděný a má několik historických příčin . . Kdož ví, možná, že až se upevníme v Mand- žursku, vznikne i v této daleké a již nikoli cizí nám čínské provincii státní život jejího mocného souseda a že procitne Čína ze svého tisíciletého spánku. Vždyť i naši pomlouvači musejí dopustiti že naše zahraničná politika — politika velikého zaokrouhlení našich okrajin, nebyla nikdy na škodu podmaněným národům, nikdy nebrala jim jich samobytnost. Dost možná, že nyní v této bouřlivé době válečné se blížíme dle slavné hypothésy Leib- nitzovy v kruhovém vývoji civílisace — svému dějinnému předurčení!... Z rušt. přel. M. H—ová.
#5 alto_textblock #5
Lelegrr
#6 alto_textblock #6
Mandžurské operace. Z Paříže, 30. září. (C.-B.) »Agence Havas« sděluje z Mukdenu: Potvrzuje se, že Japone mají na jihu Mukdenu jen slabý oddíl vojska jejich přední stráže nalezají se u uhelných dolo východně od Jantaje. Postavení jich sshá na západ od Dašišanu až k řece Taice. Generál Kuroki postupuje dále k východu. Z Londýna, 30. září. (C.-B.) »Standardu« sděluje se z hlavního stanu Kurokia, že denně svádějí se bitky mezi ruskou jízdou a armádou Kurokia. Hlavní síla Rusů ustoupila prý do kra- jiny severně od Mukdenu a nalezá se na po- chodu do Tělinu. Tělin jest opevněn a nyn obsazen kozáky. Silné oddíly ruské pěchoty na lezají se jihozápadně od Mukdenu na pozoro- vacích stanovištích. Japonci popravili čínské lou pežníky, kteří padli jim do rukou u řeky Ljaa Z Charbina, 30. září. (Rus. Tel. Ag.) Po- slední dny neudály se ve vojště žádné zvláštní události. Naše jízda rozehnala dvě nepřátelské hlídky a odňala jim mnoho dobytka.
#7 alto_textblock #7
Japonské ztráty. Z Londýna, 30. záři. (C.-B.) »Daily Tele- graph« sděluje ze Šanchaje: V Japonsku budou povoláni nováčci v tomto roce o několik měsíeů dříve než jindy. Japonci činí prý přípravy, by obsadili ještě v říjnu Sachalín. Do Mandžurska odeházejí neustále posily. Jzponci trpěli velmi nemocí beri beri, která prý vyžaduje více obět než všechny boje. Myslí se, že nákaza vzniká požíváním rýže, uvařené před delší dobou. Nej- více trpí armáda, oblehající Port Artur. Jede náctá divise byla prý nemocí a jiný mi ztrátami téměř zničena. Mnoho železnič- ních vlaků dopravuje mosty na sever k pře- chodu přes řeku Hun. Japonský postup na Mukden očekává se počátkem října. Japonšt vojáci zbořili a vyplenili prý franeouzský kostel u Ljaojanu, který pokládali za kostel pravo slavný. Pohřešovaní vojenští zástupcí. Z Paříže, 30. září. (C. B.) »Echo de Paris« tvrdí, že německý námořní attaché v Port Arturu kapilan-lieutenant ryt. Hentschel z Gilgenheimu a francouzský námořní atlaché de Cuverville od- pluli 17. srpna z Port Arturu v džunce s fran- couzskou vlajkou. Džunka tato byla Japonei 20. srpna potopena. Japonci prý zabili oba důstojníky, aby se zmocnili jejich papírů. List dokládá, že ale francouzská vláda nebude asi lak naivní, aby zavedla vyšetřování prolože Japoncům bylo by snadno » dokázati«. že džunka s oběma důstojníky narazila na r- skou minu.
#8 alto_textblock #8
Odehod Alexějevův. Z Paříže, 30. září. (C. B.) »Matin« zvěděl z Petzchradu, že místodržite! Alexějev byl od- volán z Mandžurska a že odcestuje ve 4—5 dnech. Záminkou pro odvolání jest prý, že can chce obdržeti z úst Alexějových úplné objas- nění o stavu věcí v Mandžursku. Ve skutečnosti však Alexějev prý se již do Mandžurska ne
#9 alto_textblock #9
vrátí.
#10 alto_textblock #10
Liněvič. Z Paříže, 30. září. (C.-B.) »Matinu« sděluje se z Čfu: Vladivostocká armáda generála Lině- viče chce postoupiti na Koreu, aby udržela s tam na zimu v postavení pro Japonce nebez- pečném. Japonci prý se rozhodli proti generálu Linévičovi 20.000 mužů poslati. Zprávy z Port Arturu. Z Čifu, 30. září. »Daily Mail« oznamuje ; Bydlíci zde Rus obdržel dnes velmi důležité
#11 alto_textblock #11
zprávy z Port Arturu. Japonci zmocnili se ně kolika tvrzí, vyjímaje Hvančičan, Kajka- šan a Ljactešan, jež posádkou ruskou byly ještě seslleny. Vjezd do přístavu port- arturského jest se strany západní úplně volným Japonci operují nyní jen zcela zvolna a opatrně jelikož obávají se explosí podkopů, jež Rusové velmi četně kolem pevnosti položili. Tvrz Hvan čičan byla na vzdálenost dvou mil bombardo- vána, Ljantešan ze vzdálenosti půldruhé míle Japonské vojsko jest ve své sile úplně vyčer páno, tak že je opětně naděje, že dobytí Por Arturu na delší čas jest oddáleno. K útokům na Port Artur povolány byly nejstarší ročníky vojska japonského. Továrna na lih, na pravo od Zlaté Hory se nacházející, byla zničen úplně. Loďstvo, jak se zdá, má úkol bombar- dovati vnitřní přístav. Postavení ruských lodl jest velmi nebezpečné, neboť Japonci získali dvě místa, ze kterých mohou neustále loďstvo bombardovati, nechť se uchýlí kamkoliv. Soudí se, že ruské loďatvo učiní co nevidět pokus proraziti blokadou japonskou. Z Čifu, 29. září. (»Birž. Vědomosti«.) Ja- ponské loďstvo, křižující v čínském pásmu pe- čilského zálivu, počíná si čím dále drzeji Japonské minonosky vpluly opět minulé nocis zastíněnými světly do zdejšího přístavu, prohle- dávaly džunky a střežily lodi, připluvší do pří- stavu. Dle japonských údajů je prý stav ruského loďstva v Port arturském př- stavu neudržitelný od té doby, co podařilose japonskému dělostřelectvu obsaditi postavení s nichž bombardují se ruské lodi, kotvící v pří- stavu. Proto prý musí loďstvo ven a záhy strhne se námořní boj Dle úplně bezpečných informací, jež jsem dostal (korrespondent »Birž. Věd.«), jsou tyto udaje smyšlenkami. Ve skutečnosti utrpěli Japonci za posledních útokův ohrom- né ztráty a byli všade odraženi. Je- jich ztráty na podkopech byly tak strašné, že od 26. t. m. neobnovili svůj útok. Dopisy z Port Arturu ze dne 25.t m., jež sem došly, zní velmi důvěřivě a vyslo- vuje se v nich pevné přesvěděení, že pevnost nebude dobyta. Z Čífu, 30. září. (Renter.) Číňané, již opustili Port Artur 27. t. m., potvrzují zprávy, že poslední ůtok na PortArtur byl pouze opakováním dřívějších útoků. Japonci vtrhli sta- tečně do ruských postavení, ale nebyli a to se tam udržeti pro střelbu z velkých Japonské posily na Koreu. — Boje na pestupu k Vladivosteku. — Tajné společnosti. Z Paříže, 30. září. »New York Herald« obdržel ze Seulu tuto zprávu: Před několik dny přistálo v Čemulpu více než 2500 mužů nové posily se ještě očekávají. Japonci v Ge- zanu nakoupili na 4000 koní, aby mohli dopra- vovati potraviny za armádou, jež míří na Vladi- vostok. Přední stráže této armády utkaly se již s kozáky, ale byly se ztrátami zatlačeny na- zpět. — Proslýchá se, že japonskou vládou vysláni na Koreu agenti, kteří mají za úko utvořiti zde z domorodého obyvatelstva tajné společnosti proti Rusům. Odeslání potravin z Mukdenu do Tělinu. — Zatčení čínského guver- néra v Makdenu. Z Londýna, 30. září. »Daily Telegraph« oznamuje: Japonský postup na Mukden počal, ale Rusové jistě nebudou zde klásti odpor Jest totiž zjištěno, že expedují veškeré potraviny a zásoby do Tělinu. Činský guvernér v Muk denu byl zatčen, protože se ukázalo, že udržuje spojení s Japonci. Zlomyslné pověsti o poškození hrobů čínských císařů u Mukdenu. Z Berlína, 30. září. Japonci rozšířili mezi Číňany zúmyslně zlomyslné pověsti, že Rusové prý nešetřili jejich žádosti a poškodili hroby císařů čínských u Mukdenu. Kuropatkin, k němuž se podobné zprávy donesly, odebral se k hrobům a zjistil, že jsou úplně netknuty. Vydal tedy ve městech Číňany obývaných zvláště v Mukdenu návěští, v nichž vyvrací fa lešně zprávy a hrozí, že každého zlomyslníka. jenž bude čínský lid vymyšlenými těmito zprá- vámi štváti, bez milosti dá propraviti. Maršál Ojama povede osobně útok na Port Artur Z Londýna, 30. září. Zpravodaj »Daily Telegraphu« se dovídá, že rozhodné kruhy v Tokiu vynutily na mikadovi, aby dal rozkaz. by maršál Ojama řídil osobně nejbližší vše- obecný útok na Port Artur. Tento přibyl prý již k oblehací armádě.
#12 alto_textblock #12
tvrzí.
#13 alto_textblock #13
Změny v ruském námořnictvu. Z Berlína, 30. září. (C.-B) Dle soukromé depeše »Lokal Anzeigru« admirál Roždest venský nastoupí na místo odstupujícího admi rála Avelana; admirál Čuchmi n stane se náčelníkem loďstva, ustanoveného pro východn Asii a Birilev druhým admirálem. Z Petrohradu, 30. září. (C-B.) »Ruská tel. kancelář« sděluje: Zpráva jednoho zahra- ničního listu (»Localanzeigru« — viz i depeš z Berlína o tom. Poznámka redakce. onahrazení ministra námořnictv Avelana admirálem Rožděstvenským, jakož io dalších změnách v námořním stavu jest ne- pravdivá, oproti tomu bude admirá Alexějev odvolán. Generál Kuropat- kin zústane na svém místě. Jako příští vrchní velitel jmenuje se neustále velkokníže Nikolaj Nikolajevič. (Tím se na poprv ofi ciosně potvrzují sdělení depeší jiných. Pozn redakce.) Car na přehlídce polního vojska. Z Oděssy, 30. září. (C.-B.) Car s velko knížetem Michalem Alexandrovičem přijel sem o 2. hod. odpol. na přehlídku vojska, odcháze jícího na bojiště. Z Oděssy, 30. září. (C.-B.) Car Mikulá po dvouhodinném pobytu odjel dále. Dodávky zimního oděvu a obuvi pro Japonce z Ameriky. Z Nov. Yorku, 30. září. U několika zdej ších firem učiněny byly japonskou vládou značné objednávky na rychlé dodání teplého šatstva
#14 alto_textblock #14
obuvi pro armádu japonskou. Japonci připravuj se pilně na zimní kampaň. Zadržení uherského parníku ru- ským křižákem »Terekem«. Z Pošti, 30. září. »Budapesti Hirlap« do vídá se teprve nyní, že uherský parník »Margií Grödl«, majetek sedmihradské dřevařské spo- lečnosti, byl dne 6. záři zastaven ruským kři- žákem »Terekem« a prohledán, neveze-li kon- traband. List maďarský si na toto jednání značně stěžuje. Opětný obkličovací manévr Ja- poneů u Mukdenu. Z Berlína, 30. září. »Lokal Anzeiger« do vídá se z Petrohradu, že Japonci na obou svých křídlech zahájili obkličovací manév a touže taktikou, s jakou postupovali u Ljaojanu. Admirál Togo v nebezpečí života Z Tokia, 29. září. »Japan Times« sděluj zajímavou episodu z námořní bitvy ze dne 10. září: Admirál Togo stál s kapitánem »Mikasye a kontradmirálem Šimoumuou na velitel ském můstku. V okolí jejich nalezali se kormi delník Ujeda, poddůstojník Naka s av a důstojník Okura. Za nejprudčí střelby přiletě granát, jenž rozstříkl se u můstku a těžce zranil Ujeda, přerazil ruku Nakasa vov a jedním střepem vnikl do břicha důstojníkov Okurovi. Také ostalní kolem admirála Toga tlakem vzduchu byli odhozeni, tento však zu stal, ač ve velkém nebezpečí života, úplně ušetřen. Pověsti o onemocnění generála Stesselja. Z Petrohradu, 30. září. Kolují zde po věsti, že došla z Port Arturu telegrafická zpráva že generál Stesselj jest upoután nerocí na lože. Následkem neustálého rozčilení a nevy spání vážně prý ochuravěl. Úřadní potvrzen této zprávy dosud však nedošlo. Italská dělová lodice pronikla blokádou port-arturskou. Z Paříže, 30. září. »Echo de Paris« při- náší tuto dost romanticky znějící zprávu: Ka pitán francouzského parníku »St. Georges« vy- pravuje, že se mu podařilo proniknouti dne 18. záři na italské dělové lodici blokádou port- arturskou a dostati se do zátoky pigeonské, kde mohl pro pevnost složiti potraviny a náboje. Druhé noci na to však, když opět podařilose mu při silném bombardování Port Arturu unik- nouti, byl na širém moři parník ten obklíčen pěti japonskými torpědovkami a odvlečen do Saseba, odkudž však po bezvýsledné prohlídee byl propuštěn.
#15 alto_textblock #15
Ruské křižáky. Z Alžíru, 30. září. (C.-B.) Pomocný křižák ruský »Smolensk« přibyl sem odpoledne z Port Saidu. Naloží 1400 tun uhli a potraviny a vyčká zde dalších instrukcí. Hlavní štáb II. ruské armády. L. Z Petrohradu, 30. září v 7.55 hod večer. (Pův. telegr. zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Generální štáb druhé armády mandžurské utvořen jest takto: náčelníkem gen. štábu jest Rusk (Ronský ?), gen. ubytovalelem Švank, generálem dne Sulima Samuilov, chefem komunikae Volšin, chefem inženýrstva generál Ni ko- lenko, mimo to Žilinský. Celkem tvot generální štáb Grippenbergův 287 osob. Z Krety do Mandžurska. Z Kaney, 30. září. (C. B.) Reut. kancelár sděluje: Ruský dopravní parník »Nižní Novgo- rod« vylodil v Retymu 450 mužův. Dopravn loď »Cariva« přijala, když byla už v Retymu 3 setniny na palubu vzala, v sudejské zátoce další ještě setnínu pěchoty. Mužstvo určeno jes pro Mandžursko. Parníky odpluly dnes od Loučení se s části baltického lod- stva? Z Revelu, 30. září. (C.-B.) Carova matka Marie Feodorovna, řecká královna Olga a velko kníže Alexandr Michajlovič a jeho choť přibyl sem dnes ráno a prohlédli si druhou eskádru kotvící na zdejší rejdě.
#16 alto_textblock #16
p oledne.
#17 alto_textblock #17
Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. (II. zasedání schůze 5.) V Brně, 30. září 1904. (Zvl. tel. »Národních Listů«.) Dnešní schůze byla zcela klidnou schůzí pra covní, která projednala všechny pilné ná vrhe nouzové a jednací pořad dvou schůzí. Po bou řích minulých nebylo dnes ve sněmu ani stopy Jednání spělo rychlým spádem kn předu. Zemský hejtman hrabě Vetter zahajuje schůz o 12.10 hod. Došlé předlohy a zprávy přiděleny příslušným výborům. Poslanec Němec a soudruzi podali pilný návrl nouzový za Hrotovsko, Námešťsko a Mor. Budějo vicko. Mezi došlými spisy nalezaji se Návrh poslanců Němce, Posplšila a soudr na opravu honebniho zákona a těchže poslanců osnova nového zákona o reorgani sa e kontribučenských záložen na Moravě. Pilný návrh posl. Koudely a soudr. na zmír nění nouze v okresích brněnském a ivančickém Návrh dra Perka tohoto znění: Slavný sněme račiž se usnésti: 1. Budiž postupně provedena dů stojná umělecká výzdoba zemské sněmovny místrov- skými díly malířskými a sochařskými, jak toho vý znam staroslavného sněmu markrabství moravského a kulturní vyspélost země vyžaduje. 2. Zem. výbor se ukládá, aby příslušné návrhy v příštím zasedán sněmu předložíl. Dotaz posl. dra. Přikryla a soudr. k místo držileli, chce-li při vydávání zdravotní zprávy markr moravského šetřiti rovnoprávnosti a vydati ji t a k jazykem český m. Posl. Němec, Pospíšil a soudr. podávaj pilný návrh na rozmnožení členů výboru pro opravu honebního zákona z 15 na 18. Pilnost návrhu při hlasování padá. Následuje projednání různých pilných ná vrhů nouzových. Pilnost všem návrhům byla přiznánaa všechny přikázány byly odboru finančnímu. Posl. Richter a soudr. podávají návrh, dl kterého prodej lihovin v uzavřených láhvích má býti zařaděn mezi živnosti koncesované. Za zpravodajství přísedícího zem. výboru Je- linka vzata na vědomi zpráva zemského výboru o činnosti vychovatelny cís. Franliške Josefa, jakož i o pohybu chovanců v roce 1909. Za zpravodajství přísed. zem. výboru dra. ryt Mannera: 1. Vzata na vědomí zpráva zales- ňovací komise, týkající se provedených zales- ňování v územi Horní Bečvy. 2. Schválena zpráva zemského výboru o dalším prováděn regulace Bečvy r 1903. Zpráva obsahuje zále-
#18 alto_textblock #18
žitosti povšechně a provedená vyjednávání, prová- dění stavby na vselínské a rožnovské Bečvě, na spo- jené Bečvě až ke hranickému splavu a pod tímto až k ústí do Moravy, provedení výkupu pozemků ohraničení řeky Bečvy, sestavení technických prac v r. 1903 a stavebního nákladu na ně, sestaveni veškerého stavebního nákladu od počátku stavby v r. 1893 do konce r. 1903 a pokračování regulace na trati řeky Bečvy, zemí převzaté, v obcích Hověz a Johanové. Stavební náklad v r. 1903 činil celkem 926.110.08 K, náklad veškerý od počátku stavby do konce a. 1903 pak 3,131.021.24 K. Povolený náklad na stavby regulační obnáš úhrnem 6,760.000 K, takže zbývá posud neupotře- bený obnos 3,628.021.24 K. 3. Schválena zprá v zem. výboru o zastavování bystřin poříčí Bečvy, vykonaném v r. 1903. Za zpravodajství přísedicího zem. výboru dra. Žáčka schválena byla zpráva zem. výboru o stavu agrárních operací r. 1903. Zpráva pojednává o zcelo- vání, hlavním dělení, speciálním dělení a regulacích. Posl. dr. Perek stěžuje si při projednávání n to, že zejmena zcelování trvá dlouho, takže mnohé obce jsou od něho odstrašovány. Nehledí se zde na potřeby obyvatelstva, ale jen a výhradně na šetření geometrické správnosti. Uznává obtíže při zcelování. které klade zvláště konservatism našeho lidu. Proto doporučovalo by se dávati lidu potřebná odborná poučení hospodářskými odborníky. Při zcelování ce- lých obcí, které není vždy výhodným, klade zejmena velkostatek značné požadavky. Řečník uvádí četné nesrovnalosti, kterým třeb se vyhnouti. Přimlouvá se, by příště přikročilo s také ke komasaci celých krajů. S touto otázkou sou- visí také regulace. Chybou je také, že pro agrárn operace určeny jsou u nás orgány tři, z nichž každý jedná samostalně, nehledě na druhý, takže jednota mezi nimi není možna. Přeje si, aby jednání těchto sborů byla uvedena v potřebný soulad. Zpravodaj dr. Záček uznává přednesené stíž- nosti dra. Perka. Potom schválena řada zavěrek účtů zemských ústavů a fondů, stojících v zemské správě, načel schůze o 2. hod. 25 min. odpol. skončena. Příští schůze bude v úterý-
#19 alto_textblock #19
u
#20 alto_textblock #20
Klub lidových poslanců konal ve čtv tek večer III. schůzi, tízenou místopředsedou posl Vychodilem. Posl. dr. Perek podal zprávu o úterní schůzi předsedů klubů sněmovních, jež se konalau zem. hejtmana, a pak o jednání středeční parla- mentní komise českých klubů. Po čilé debatě, které se zúčastnili zejmena poslanci dr. Parma, Novák, dr. Přikryl, Pospišil, dr. Perek, dr. Šílený a soudní rada Kancnýř, učiněna potřebná taktická usnesení. Zejmena jednomyslně usneseno, aby se vším důrazem nalé háno bylo na bezodkladné projednání předlohy, tý- kající se upravení učitelských poměrů zkráceným řízením. Údělen souhlas klubu ku podání různých návrhů a interpellací, zvláště zmocnění poslane Němec, Pokorný, Pospíšil a Richter, aby podali pilné návrhy na utvoření dvou nových sněmovníc odborů a sice pro opravu honebního zákona a pro reorganisaci záložen kontribučenských fondů. Konstituování klubu provede se v příští schůzi. P tříhodinném jednání schůze skončena.
#21 alto_textblock #21
Z Opavy, 30. září. (C.- B.) Posl. Hrubý, Michejda a spol. podali návrh, aby spis o reformě řádu volení do sněmu byl předložen hned sněmu a přikázán zvláštnímu výboru pro vo lebnl opravu, složenému z 9 členů, po 3 z každé kurie Příští schůze bude zejtra.
#22 alto_textblock #22
Ze Lvova, 30. září. (C,- B.) Sněm byl zahájen proslovy zemského maršálk a místodržitele. Hr. Badeni přivítal ruské poslanc v jejich mateřské řeci a vyslovil naději, že na ne- shody mezi většinou a Rusy zapomene se při spo- lečné práci ke blahu země; společnou shodou najde se prostředek, kterak vyhovět opravdovým kulturním potřebám haličských Rusů. Také nemůže pochybova o dobré vůli většiny v otázkách, jež nemají národ- ního rázu, nýbrž společný účel a proto ať nezne snadňují žádoucí dorozumění. Dále zmínil se mar- šálek o finančním stavu země, jenž vyžaduje zvýšen zemských přirážek, 6mill. půjčku a odročení investi sněmem již schválených. K nápravě by bylo třeb značného zvýšení zemského podílu na státní kořa- leční dani. Poslanec dr. Olesnícký jmenem klubu r ských poslanců přečetl prohlašení, jímž odůvodňuje se loňské vystoupení jeho členů ze sněmu a praví. že veškerý ruský národ schválil jednání svých zá- stupcův a jejich opětnou volbou osvědčil jim zvláštní důvěru. Po vůli národa vstupují podepisatelé tohoto prohlášení opět do sněmu, prohlašujíce, že zůstanou v rozhodné krajní opposici, dokud sněmovní většina nevzdá se dosavadní své politiky naproti ruskému lidu, jeho požadavkům, potřebám a zájmům a doku nebude se zacházeti s ruskými poslanci jako zástupei rovnoprávného národa. Potom přešlo se k jednacímu pořadu.
#23 alto_textblock #23
Z Vídně, 30. září. (C.- B.) Dolnorakouský sněm jednal o návrhu škol ského výboru, aby zřízení kursů při měšťanských školácb, tak zvaných čtvrtých tříd měšťanských škol a jejich podporování z prostředků zemských bylo zamitnuto. Zpravodaj Gessmann odůvodňoval zamítnut tím, že čtvrtá třída nemohla by zvýšiti vzdělání absolvovaných žáků měšťanských škol. Návrh školského výboru byl schválen. Během jednání mluvili proti zamítnutí posl. Sehwarz (ze strany lidové), jenž vytýkal křesťan ským sociálům, že jsou nepřátelé školy a kleríkály. a sociální demokrat posl. Seitz, jenž byl stále pře rušován, a pro zamítnutí purkmistr dr. Lueger jenž ohražoval se proti výtce klerikalismu. Záležitosí ta není věcí země, nýbrž státu.
#24 alto_textblock #24
Na štyrském sněmu vyřizovaly se dne petice, jež přikázány příslušným výborům. Posl. dr. Ploj odůvodňoval návrh na předlohu zákona o zHízení odborných společenstev zeměděl- ských ve smyslu příslušného zakona říšského a po- lemisoval delší řečí proti návrhům zemského výboru. aby se od zřizování takých společenstev zatím upustilo a vyčkalo, jaké budou výsledky proveden tohoto říšského zákona v jiných korunních zemích. Reč byla přijata s pochvalou. Po vyřízení jednacího pořadu posl. Schacher a Resel navrhli změnu zemského volebního řadu aby se zamezily volební pletichy, zvláště při pořízo vání a opravování voličských seznamův a při do dávání voličských seznamů. *
#25 alto_textblock #25
Solnohradský sněm vyslovil povstáním dí za 30.000 K k fondu pro slepce z výnosu státn loterie k dobročinným účelům a projev ten zapsár do protokolu. *
#26 alto_textblock #26
Vorarlberský sněm byl dnes zahájen pro slovem zemského hejímana Rhomberga.
#27 alto_textblock #27
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů “.
#28 alto_textblock #28
Giolitti na cestách.
#29 alto_textblock #29
Z Říma, 30. září. Dle zprávy časopisu »Avanti« bude míti ministerský předseda Gioliti v nejbližší době rozmluvu s ministrem zahra ničných záležitostí Delcasséem. Zprávu sociálně demokratického listu tohoto dlužno při- jmouti však s reservou.
#30 alto_textblock #30
Italie a balkánské zmatky. x. Z Londýna, 30. září. Ruský dopiso vatel »MorningPostu« zvěděl prý »z nejinfor- movanějšího pramene diplomatického«, že po vynešení známých požadavků rakouského a ru- ského v četnické otázce makedonské bylo zapo- třebí prý »veškeré obratnosti jistých jiných stá tův«, zvláště Italie, aby v kritieke
#31 alto_textblock #31
době evropský koncert byl udržen. Rakouská diplomacie jeví nedů- věru k de Giorgisovi, Italové se ho ale rozhodně zastali. Znamením nedůvěry byl po- žadavek, aby při četnictvu dosazeni byli po většině úřadníci rakoušti a rušti. De Giorgis vzepřel prý se požadavku tomu, jelikož prý »jest bezúčelným a Portu jen dráždí.« Na to vlády rakouská a ruská nadhodily otázku, ne- měl-li by De Giorgis býti podřízen civilním agentům rakouskému a ruskému. Tittonovi prý se přes to zdařilo, udržeti i evropský koncert i prestiž italského generála. V krisi té byl prý podporován Tittoni britskou vládou, jež ve všech fásích makedonské otázky v plném souladus vládou italskou pracovala. Tittonovou politikou bylo, makedonskou otázku změniti z čistě austro- ruské v evropskou, takže by všem modím, jež berlínskou smlouvu podepsaly, náležel stejně rozhodující hlas. Italská diplomacie počítá i na další trvalou podporu britskou. — Jedno jest ovšem z této zprávy naprosto nepopíratelno : že Anglie v makedonské otázce opět »pracuje«. A nepochybně v tiché shodě tiskne potají tytéž ruce, na něž někdy sám anglický státník Gladstone zvolal: »Hands off!-
#32 alto_textblock #32
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 30. září. (C.-B.) Císař odjel s malou společností na dvorní hony do Radměře. V obecní radě dotazoval se Hohe- sinner (soc. politik) po návrhu, aby něme- ckému obyvatelstvu slezskému v záležitosti slo- vanských parallelek na učitelských ústavech v Opavě a Těšíně projevily se sympatie. Sta- rosta dr. Lueger prohlásil, že návrh ten nelze vyříditi, neboť nepatří do kompetence obecní rady. Snaží se odvrátit od obecní rady politické sváry. Politika tam není na místě. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.) Schůzky a návštěvy. Z Vídně, 30. září. (C.-B.) Rumunský král navštívil po včerejší dvorní hostině v Schön- brunu ministra Goluchowského a ztrávil u něho delší dobu. Z Petrohradu, 30. září. (C.-B.) »Ruská telegr. ag.« prohlašuje zprávu jistého listu, ž bulharský kníže bude přítomen prohlidee dne 1. října v Tiraspolu, vyňatou prý z »Prav. Vjestniku«, za nespravnou. Taková zpráva v »Prav. Vjestniku« vůbec otištěna nebyla. Ze Sofije, 30. září. (C. B.) Kníže Ferdinand odjede v nejbližších dnech do Euxinogradu. Z Kolína n. R., 30. září. (C.-B.) Královna rumunská odjela dnes dopoledno do Rumunska. Z Lisabonu, 30. záři. (C.-B.) Portugalský král a královna odjedou v poloviel listo- padu do Londýna. Z Londýna, 30. září. (C.B.) »Daily Express« se dověděl, že návštěva krále š pa nělského v Londýně se očekává v den 18. října.
#33 alto_textblock #33
Skupšlina. Z Bělehradu, 30. záři. (C.-B.) Úřadní no- viny uveřejňují ohlášený již úkaz, jímž skup- ština svolává se na 14. října k řádnému zase- dání a jiný úkaz, jímž skupština odročuje s zároveň do 14. listopadu. Ve vládních kruzích odůvodňují toto opa- tření tím, že nejsou dosud hotovy předlohy. zejmena státní rozpočet na r. 1905.
#34 alto_textblock #34
Arménská otázka. Z Cařihradu, 29. září. (C.B.) Arménsko- řehořovský katolikos Kilikijský, jenž přibyl sem v těchto dnech, bude prý přijat spolu i s pa- triarchou sultánem. Cesta katolika do Cařihradu a audience byly prý povoleny s turecké strany za tím účelem, aby Arméni se upokojili. Bea- prostředně před příchodem katolika žádal však sultán od patriarchátu, aby zabránil demonstra- cím Arménů ve prospěch katolika.
#35 alto_textblock #35
Loubet. Z Paříže, 30. září. (C.-B.) Presiden Loubet přibyl sem dnes. Loďstvo anglické. Z Londýna, 30. září. (C.-B.) »Daily Expr.« praví: Anglická admiralita uvažuje plán, jak pozměniti lodní program vzhledem na změněné poměry námořnické válkou na dálném Východě. Byl prý učiněn návrh, aby vypustila se z pro- gramu stavba několika lodi a na místě čtyt obrněných křižáků aby zahájila se v tomto roee jen stavba dvou křižáků. V říjnu bude propu- štěno z loděnice devonportské velké množství dělníkův.
#36 alto_textblock #36
K zatčení v loděnici Germanii. Z Kielu, 30. září. (C.-B.) Přednosta tajné kanceláře loděnice »Germanie« Barkmeyer byl zatčen, protože jest velmi vážné podezření proti němu, že si protiprávně osvojil konstrukění plány a kresby lodních staveb loděnice zmíněné a že tyto prodal za větší obnos jiné lo dě- nici německé. (Viz i »Polit. zprávy za- hraničné. Pozn. red.)
#37 alto_textblock #37
Národní hospodář.
#38 alto_textblock #38
K dohodě českých strojoven. Z Vídně, 30. září. Dohoda českých stro- joven, zahájená generálním ředitelem závodů Škodových panem Günthrem, bude aktivo- vána 1. ledna 1905.
#39 alto_textblock #39
Cukerní konvence brusselská. Z Vídně, 30. září. Stálá cukerní ko- mise v Brusselu svolána je ke dni 10. října. Naposledy rokovala od 10. do 16. března. Bude se zabývati hlavně vyclením a zdaněním cukernatých výrobků. Celý materiál bude sebrán a pro jednání komise upraven. Bude se konati rozprava hlavně o tom, jaké celní řízení má vejíti v platnost vůči spracování eukru u států, které ke konvenci nepřistouply, což na příklad dlužno říci o ruském cukru ve švýcar- ském průmyslu, vyrábějícím mléčné konservy a čokoládu. Švýcarsku se takovým způsobem umožňuje dostati na trh světový výrobky z eukru levněji, než je tam dostávají státy konvenční. Obchodní provisörium v Italii. Z Říma, 30. záři. (C. B.) Úřadní list uve- řejňuje královský dekret ze 26. září, jímž se ob- chodně politické provisorium z Rakousko Uher- skem prodlužuje do 14. října.
#40 alto_textblock #40
Cejchovní komise. Z Vídně, 30. září. (C.-B.) »Říšský zákon- nik« uveřejní zejtra nařízení ministerstva obchodu, jímž mění se dosavadní organisace cejchovní