Str. 138.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXXVI.

oddenky, jež obsahují nejvíce vápna, změkly horkou vodou spaříme. Spaření děje se nej- lépe na noc, ráno se pak spařenina smíchá s otrubami nebo nějakým šrotem ječným neb kukuřičným, aby celé krmivo tvořilo jakous drobečkovou hmotu. I voda ze spařeniny slitá slouží drůbeži za velmi dobrý nápoj. Jetel jest tedy krmivem nejen nejlacinějším. ale i nejvhodnějším, a vybízím tudíž hospo- dyňky naše, aby způsob tohoto krmení zku- sily a zajisté uznají, že jest to krmení úsporné a vydatné. Rovněž tak lze použíti senných strusků a využitkovati velmi dobře tyto odpadky sena drůbeží. Fr. Uher.

rod

Pokusné vrbovny. Piše Vladimir Havel.

eský jih má dosud sta hektarů půdy ať soukromé ať k veřejnému statku přináležející, která neposkytuje žá- dného užitku neb užitku velice ne- patrného. Mnoho z půdy té lze osaditi ovocným stromovím, při čemž při řádném opatření stromků může býti i dále jako pastva využitkována, s jinou výhodou zalesním nebo meliorací v řádnou pastvu proměníme. Zbude nám ještě mnoho půd, s nimiž nevíme si rady; zalesniti ani ovocným stromovím osaditi se nedají, pastvou také zužitkovati jich nelze. Zkusíme, zda vrbovna by se tu založiti nechala. Vyjde se nám tu od země- dělské rady i od „Svazu pro povznesení košikářského průmyslu a pěstění vrb“ vše- možně vstříc. Zemědělská rada rozdíli každo- ročně vrbově řízky, poskytuje subvence z dotace zalesňovací na osazování vrbin, udílí podpory na zařizování vzorných prut- níků (180 K na 1/ ha). Instruktivní spisek o pěstování vrbin zašle zem. rada nebo svaz interessentům zdarma. Svaz pro povz. koš. průmyslu a pěstění vrb na jihu českém stojí tu zemědělské radě k disposici jako orgán výkonný: sbírá stat. data, podává odborné porady, pořádá přednášky a kursy a stará se hlavně o to, aby prutníky účelně zalo- ženy a náležitě ošetřovány byly. Prutník jest účelně založen, když volí se vhodný druh sadby vzhledem k povaze půdy a když se půda k němu náležitě připraví. Aby vhodné druhy vrb k osazování prutníků byly voleny. doporučuje svaz, aby všude tam, kde by vrbovna založena býti měla, byla předem založena pokusná vrbovna, ku kterémuž účelu svaz dodá vrbové sazenice úplně zdarma. Bylo by proto záhodno, aby veškery jiho- české okresy upozornili obce na to, aby pokusné vrbovny zakládaly a o přidělení řízků se v čas přihlásili. Pokusné vrbovny ty zakládáme ve výměře 100—500 m2. Loni jich bylo založeno 22, letos projektováno založení 100 pokusných vrboven nových. Kde jest povaha půdy pozemku, na němž prutník v budoucnosti založen býti má, v celé jeho části stejná, založíme pokusnou vrbovnu v jednom místě; je-li různá, rozdělíme ji ve 2 neb 3 na různých místech založené díly. Pamatovati musíme, že vrbovna má býti de- monstračním objektem; musí proto býti také vzorně založena. Především pamatujme, že vrba není žádnou rostlinou vodní a že ne- smíme ani pokusnou vrbovnu v bažině neb

v močálu zakládati; nedá-li se takový po- zemek odvodniti, bylo by škoda práce a peněz ; stojí-li vrbová matka trvale ve vodě, živoří jen a v krátkém čase zakrňuje. Za to ovšem snese sebe větší občasné záplavy, které j dobře svědčí. V takovém případě snese sebe lehčí půdu a nevadí, když při regulování přijde písek neb štěrk na povrch. Pro nás tím lepší, poněvadž nemáme tolik práce s odstraňováním pejrů a jiné plevele. Hlavní věcí jest, aby v prvním roce měla živnou půdu tam, kde kořání začne rašiti. A to jest v největší míře na konci sazenice vrbové; později vrba již vyhledá si živiny ve svém okolí; vyhání kořání na kolik metrů dlouhé a úplně jimi jako tkání půdu proplétá. Proto hodi se tak výborně k udržování a fašino- vání břehů, náspů a p. Aby sazenice pro prvá léta měla dostatek ži- vin, musíme půdu převrátiti, rigolovati. Rigolu- jeme či vrstvujeme na 50—60 cm, tedy ve třech vrstvách (na 3 štychy). Z prvního příkopu vyho- díme vrstvy postupně za sebou na mez; při dě- lání druhého rigolu, hodíme první vrstvu na dno prvého příkopu, na ni druhou a konečně na vrch spodinu. Tak pokračuje se až celý pozemek jest převrstven. Do posledního pří- kopu navezeme zem z příkopu prvého. Je-li povrch drnový, dbejme toho, aby drn přišel na dno příkopu obráceně (kořáním vzhůru); rigolujeme-li na 60 cm, pýr — nejobtížnější plevel se zničí. Dovolí-li to pozemek, obe- ženeme vrbovnu příkopem buď uzavřeným (při sušším pozemku) nebo k odvádění vody uzpůsobeným. Když se půda slehla, rovnáme ji do roviny hráběma, kde třeba hroudy roztlučeme a přistoupíme k sázení. Řádky děláme, kde to možno, směrem od jihový- chodu a vzdálenost jich (40 cm) označíme si sazenicemi; v řádcích sázíme na 30 cm podle šňůry. Dejme pozor, abychom nestr- kali sazenice oky dolů obráceně; zničili bychom tím vrbovnu; musíme tedy sazenice silným koncem do země strkati a sice úplně až jsou zemí zakryty a přimáčknuty. Mezi jednotlivými druhy udělejme pěšinu 60—80 cm širokou, abychom vzrůst mohli i uvnitř po- hodlně pozorovati. Když vrbovna počne za- růstati plevelem, okopá se (1—2), při čemž pozorně k sazenicím zem přihrnujeme a hlavně též v řádcích trávu ničíme. Děje se to nej- lépe úzkými motyčkami a práce jde zručně před se. Jsou-li sazenice po dojítí drahou zaschlé, ponoříme je úplně do vody na den neb více dnů dle potřeby. Objeví-li se man- delinky neb jiný hmyz, pokropíme vrbovnu bordeauskou směsí, jako se užívá na ovocné stromoví (skalice s vápnem); nedá také všem vzniknouti. O sklizni promluvíme jindy. Při- pomínám ještě, že svaz poskytne sazenice zdarma k založení pokusných vrboven při školách a dodá jim též tabulky. Svědomití pěstitelé budou přiměřeně odměněni; kdo nechce svědomitě práci velké námahy ne- vyžadující provésti, nechť raději pokusu za- nechá. Prospěje tím věci více, poněvadž špatně založená vrbovna jest příkladem odstrašujícím. O řízky možno podati žádosti buď přímo svazu (Čekanice u Blatné) anebo prostřed- nictvím okr. výboru. Hospodářské spolky a organisace, odbory N. J. P. i obce podá- vejte žádosti o pořádání přednášek o raci- onelním pěstění vrby; též na svaz ale buďftež adressovány zem. radě, která výlohy s před-

náškami spojené hradí. Žádosti o pokusné vrbovny buďtež podány s udáním výměry a povahy půdy pozemku, na němž vrbovna založiti se má.

Pumpy, vodovody, samoč. napajedla nejlépe se zárukou a nejlevnějl staví V. Jaroš, Kralupy 499.

Záležitosti spolkové

Třídenní kurs o kontrole chlévské bude po- řádán při exposituře střední hosp. školy na Kl. Hradisku u Olomouce. Ve dnech 3.—5. ledna 1912. 3. ledna Prof. D. Macalík: 1. Vemeno, žlá- za mléčná, anatomie, fysiologie vemene, názo- ry o vzniku a vyměšování mléka. 2. Krmiva vhodná pro dojnice a jich vliv na vyměšování mlékaa vlastnosti mléčných produktů. Úprava píce pro dojnice. Uč. E. Reich: 1. Prostředky ku zvýšení dojnosti (čistota, ošetřování, počet dojení, vy- dájení, krmení, individualita atd). 2. Kontro a chlévská, její vznik, účel, a způsob provádění. 4. ledna: Prof. D. Macalík: 3. Sestavování kri- ných dávek při kontrole chlévské. 4. Krmení skupinové a individuelní, zařízení stájů a žlabů pro tyto účely. Uč. E. Reich: 3. Zakládání kon- trolních spolků a jich vedení. 4. Význam kontro- ly chlévské na zvelebení chovu dobytka. 6. ledna: Exkurse do Příkaz. Hospodářská beseda ve Stičanech. Vzděla- vací sbor okr. chrudimského pořádá k podnětu besedy 10. prosince 1911 o 7. hod. večerní v míst- nosti p. Zahradníka poučnou přednášku p. M. Trachtové, řed. okres. hospodyň. školy v Chru- dimi, s tímto programem: 1. O úkolu venkovské ženy. 2. O výchově dítek a 3 O výchově žen- ského dorostu na venkově. Po vyčerpání látky tohoto poučného programu následovati bude program zábavní. Vstupné 20 h za osobu. Čistý výnos ve prospěch lidové knihovny ve Stičanech.

Školství.

Nové hospodářské školy na Moravě. Hosp jednota záhlinicko-kvasická v Kroměříži dokon- čila letošního roku 50tý rok svého působení. Aby důstojným a trvalým způsobem uctila pa- mátku tohoto jubilea, usneseno jednomyslně na valné schůzi slavnostní pořádané u příležitosti uspořádání hospodářsko - průmyslové výstavy v Kroměříži dne 10. září 1911 zříditi nadace pro hospodářskou chlapeckou i hospodyňskou dívčí a mlékařskou školu v Kroměříži, jakož i polo- žiti základ k zřízení zahradnické školy tamtéž, čímž by hospodářské školství v okrese bylo do- plněno. Provedením tohoto usnesení pověřen vý- bor hosp. jednoty, který 10. listopadu t. r. u- snesl se na následujícím: Pro hosp. školu chla- peckou usneseno zříditi 2 nadace po 2000 K, pro mlékařskou školu 1 nadaci po 2000 K, pro hospodyňskou školu dívčí 1 nadaci po 2000 K. Pro zřízení zahradnické školy v Kroměříži u- sneseno věnovati jako základní fond ve vlast- nictví hosp. jednoty se nalézající pozemky ve výměře 16 měřic. Záleží na odborných kruzích, aby se této důležité akce chopili, by škola za- hradnická v Kroměřiži byla ne snad zbožným přáním, ale stala se v době nejkratší skutkem.

Literatura

Koňařské studie (Studien über Pferdezucht) od R. Motlocha, řid. dvorního hřebčince v Kla- drubech, právě vyšly v jazyku německém nákla- dem M. H. Schapera v Hanoveru v Německu. Studie věnována J. Ex. Ferd. hraběti Kinskému. Dílo ozdobeno 13 vyobrazeními má 120 stran a 12 tabul rodokmenných k vývoji kladrubáků přispěvších (data zasahují až do r. 1730). Děje- pisná stránka je neméně zajímavá svým chova- telským postupem, ba uměním vytvořit parád- ního koně kladrubského jako odborná znalost nynějšího kladrubáka. Studie ty budou zajímati každého milovníka koní bez rozdílu.