Ročník XXXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Str. 137.

plynoucí. V 7mé generaci měli již kladrubáci 128 potomků, z nich ovšem byli někteří potomci z téže matky, z téhož otce, s jinými jedinci byli již příbuzni ale až v druhém, s jinými až v 3tím i viceronásobném pokolení, byť i jejich praotec byl týž. Třebaže tedy celý kmen navzájem jest spřízněn měrou, pro níž lidské porovnání vůbec nemá měřítka, přec dnes plemenění v nejbližší rodině, v nejbližším příbuzenstvu ani u kladru- báků nestává. A tak rassa nejen že časem ne- upadá, ale zůstává i na dále na kulminační své výši původní, aniž by nějaké příznaky degenerace chovu se vůbec objevily. Ostatně u prvopočá- tečních základů nových rass nebylo tomu nikde jinak: všude zde muselo se postupovat na prvo- počátku pomocí tak zv. „kazirodé plemenitby“ v nejužším příbuzenstvu, aby nabytý tvar se vůbec mohl zachovati, ustáliti. Praotci kladrubských vraníků byli 2 hřebci vraníci: 1. Sakramoso v tehdejším olomouckém hřebčinci r. 1800 narozený, druhý získaný z arci- biskupského hřebčince v Salcburku (narožen 1799). Když potomstvo těchto hřebců po 5—6 generací v Kladrubech vzájemně kříženo, získán od mar- kýze Sagramosode Cevie ze Starobenátecka hřebec Napoleone 1854 narozeny, tu salcburský kmen

nost dosvědčuje. Ve velkovévodském hřebčinci toskánském v Čaltano lze najíti jejich příbuzné“. Mimo pravých kladrubáků pěstují v současnu v hřebčinci kladrubském též polokrevníky anglické po hřebci Cleveland bay. Před rozšířením želez- niční sítě v Anglii, byla rassa polokrevná Cleveland bay nejrozšířenější rassou anglickou vůbec. Pak význam její upadal: sport pěstoval plnokrevníky anglické, průmysl (pivovary) své typické těžké koně. Přes to polokrevný Čleveland bay se do dnes udržel. Ba v novější době se mu zas veliká péče pěstitelská věnuje. Jest to kůň vozový, jehož lze používat ale i jízdecky pro těžší jezdce; má dobrý klus. Zastoupen je i v Americe, zvlášť hojně v státu New Yorkském. Angličané tuto rassu hojně vyváží do jižní Afriky; 2letá hříbata snesou již cestu zámořskou, proto o 3letá hříbata této rassy i v samotné Anglii jest dnes veliká nouze. Používají jej střední rolníci angličtí, kteříž na zdlouhavé těžší rassy nereflektují, již potřebují koně všestranně způ- sobilého: do kočáru v neděli a ve svátek, k rychlé, svížné práci a ke všem výkonům v hospodářství používá jej i farmář jihoafrický a severoamerický jenž používá koně též někdy i na jízdecko. 9d

směrech konané naděje. Ku předvedení důleži- tosti této otázky sloužiž, že v den mé kolaudace král. Landrat a několik majitelů rytířských statků až ze západního Pruska přijelo se na pluh podí- vati. Tímto jest rozluštěn poslední problém, který až dosud elektrotechnice vzdoroval a který ma již z toho důvodu pro naše mocnářství největší význam, jelikož pro velkou spotřebu energie pro rolnictví máme ohromné zásoby uhelných ložisek, surové nafty a vodních sil.

roo

Jetel krmivem srů beže v letě i V zimě. est dokázáno, že slepice krmené zelenou pící dobře prospívají a znamenitě nesou. Jedním z nejvhodnějších krmiv takových jest jetel, a to nejen v létě jetel zelený, nýbrž i v zimě jetel suchý. Rovněž senné strusky suché spařené jsou výborným krmivem — drůbeže.

Obr. 78. Anglické polokrevné matky po hřebci Cleveland bay (v dvorním hřebčinci v Kladrubech).

kladrubáků vypuštěn a používáno na dále místo něho krve Napoleone. Mimo této krve přibrána k vytvoření rassy kladrubské v malé ovšem jen míře (v 18. století) krev z dvorních hřebčinců v Kopčanech, Lipice, Enildu. Popis koně kladrubského od Erdelyiho zr 1827, kterýž do dnes vystihuje exterier rassy, zní: „Jsou to v celku koňové velcí se silnými extrety; předhazují jim především příliš těžkou hlavua značnou klábonosnost, i spěnačka je hustě obr- vena, a srst není tak jemna jako u lipicánů. Přes to vše ale koňstvo to je plno výraznosti a síly, má dobře nasazený kohoutek, široká prsa, rovný hřbet, ohon dobře nasazený. Používá se jako parádní kůň kočárový při veřejných průvodech dvorských pro svůj oheň a svou pohyblivost, kterou nelze žádnou jinou rassou třeba i z hřeb- činců celého světa vypěstovanou nahraditi. Koní lehčích této rassy a menších používají jako koní poštovních, kde konají výborné služby a vyznamenávají se značnou vytrvalostí. Jejich španěsko-italský původ nelze zapříti, což za- okrouhlene tvary tělesné, široká hlava a klábon-

a modní látky pro pányi dámy nabízí vývozní dům UUI Prokop Skorkovský a syn v Humpolci LLII Vzorky na požádání frank — Velmi mírné ceny.—

Slektrické orání.

Od poradného elektro-ingenieura Maxa Fröh- licha, Praha-Smíchov, dochází nás následnjící sdělení: Řiditelství p. c. r. A. Blochovi náležející domény Dětenice u Jičína rozhodlo se ku inten- sivnímu zpracování od dřívějších majitelů málo otevřené půdy a ku uspoření mužstva i potahu použíti ihned nejradikálnějšího prostředku: elektri- ckého přenosu síly v plném rozměru. Z cukro- varu v Libáni, který patří samému majiteli, roz- vádí se elektrická energie na několik kilometrů všem doménám, industriáliím a obytným domům. Mimo osvětlení pohání se též bez výjimky elektro- motory veškerá zařízení, jež jest možno mecha- nicky poháněti. Taktéž polní dráha, která obe- jímá celou doménu, bude se elektricky poháněti. Pluh jede samočinně na pole, při čemž sebe horší půda nemůže mu činiti překážek, jelikož jeho motor váží jen 15 q. Orání děje se dle jednostrojového systému se samo se posouva- jícím kotvovým vozíkem. Celá obsluha pozůstává ze 4 mužů bez potahu. Nepoměrné sucho letoš- ního roku a zpracování málo aneb posud vůbec neorané půdy skytá největší myslitelnou zatěžo- vací zkoušku nově dodaného pluhu, který časem pracuje se 250 k. s. a i více. Tato číslice doka- zuje, že by parní pluh již k vůli své nepoměrné váze, která jej při špatné půdě činí neschopným k pohybu, nemohl se vůbec použíti. Pluh pra- cuje neustále již po 6 neděl s nejuspokojivějším výsledkem a splnily se též i veškeré, v jiných

S politováním doznati musíme, že hospo- dyňky naše velmi málo tohoto velmi uži- tečného a levného krmiva používají, — ač k velké škodě svojí. Ano mnohé z nich krmí drůbež tak nevhodně, že ne užitek nýbrž škodu mají. Má-li býti krmení správným, musí obsaženy býti v potravě předkládané všecky látky, jež k utvoření vejce jsou po- třebny. A právě jetel a senné strusky mají značné množství vejcotvorných látek a proto měli by býti krmivem hlavním. Jetel obsa- huje značné množství vápna (v 1000 kg je- tele nalézá se as 30 kg vápna), a dokázáno jest, že slepice jetelem pravidelně krmené nesou v zimě daleko více než ony, které musejí jetelového krmiva postrádati. V zimě tvoří jetel nejvhodnější a nejlepší náhradu za píci zelenou, kterou by drůbež povětšině jinak postrádati musila. Zimní krmení pro- vádí se tím způsobem, že jetel seřežeme na drobounkou řezanku, kterou pak, aby i tvrdé

Kdo jednou zkusi „BUVOvkjse nekoupí jiné přísady ku kávě.