Číslo 2.

ŽENSKÝ LIST.

Strana 5.

dek o veřejných záležitostech. Ostatní ženy a zejména ohromný počet žen dělnických, které celý svůj život dřou se v továrnách, v dílnách neb na polích pro dobro spo- lečnosti, těm po veřejných záležitostech patrně pranic není, neboť jim stát právníci druhu Baxova žádné volební právo do sněmu zem- ského nepřísuzují. Není nad prozíravost polovičatých měšťáckých »radikálů«! Hrozné neštěstí, zaviněné hrabivostí kapitalismu, jenž žene dělníky vstříc nebezpečí, nedbaje nutných bezpečnostních opatření, událo se na dole »Jupiter« v Mostě v úterý dne 14. ledna. Přes čtyřicet horníků nalezlo smrt v hlubinách »Černé Indie« a nesče ně matek, 31 vdov a přes devadesát sirotků lomí rukama nad ztrátou svých živitelů, za něz jim nyní n kdo ani z daleka náhrady neposkytne. A až nátky nad čerstvými rovy těchto nešťastných proletářů poněku1 uuchnou, bude kapitalism pokračovati ve své zhoubné činnosti, dokavad — sorganisované děl nictvo svojí mravní silou nápravy nezjedná! Proti klerikalismu. »Jednota žen a dívek« v Žižkově pořádala 13. ledna členskou schůzi spo- jeou s přednáškou. K programu »Žena a kleri- kalism« promluvil soudr. Fr. Novák za dosti četného účastenství. Ve své přednášce poukazoval hlavně k tomu, že právě ženy jsou to, které ještě věří klerikálům a že ještě v mnohých domácnostech se oebírají klerikální časopisy »Kříž« a »Marie«, nebo jim blízká »Politika«, vesměs listy nám protivného smýšlení, jež mimo to po všem šlapou, co vede k po- vznesení dělnictva vůbec a ženy zvláště. Ku konci nabádal pak ženy, aby se postavily s muži v boj proti klerikálům a ve svých domácnostech aby zavedly ode- bírání listů dělnických a konečně aby více nez dosud súčastňovaly se poučných přednášek. Vzorná zaměstnavatelka. V pátek dne 17. ledna obžalována byla u okresn ho soudu na Smíchově manželka vrchního inženýra Ferd. Lumpa Marie Lumpová z přestupku falšování vysvědčení, zane- seného v pracovní knížce služky Marie K. Jak soud- ním řízením bylo zjištěno, vymazala jmenovaná »milostpaní« své služce, když od ní odešla, z pracovní knižky, kdež bylo zaznamenáno, že »Sloužila k nej- úplnější spokojenosti« slovo »nejúplnější«, aby tím zhoršila vysvědčení služce oné již vystavené. Poněvaž pak pracovní knížka považována jest za listinu veřejňou a každé porušení její spadá pod § 320. lit. f) jako falšování veřejných li- stin, byla na »milostpaní« Lumpovou státním zastu- pitelstvím v onom smyslu žaloba podána. Charakte- ristické jest, že obžalovaná milostpanička tvrdila, že k vymazání onoho slova z pracovní knízky měla právo! Soud však byl tentokráte jiného názoru a tak lidum lná paní »vrchní inženýrová« byla odsou- zena k pokutě 10 korun . . . Pěkný to exem- plář zaměstnavatelky služek, žel však, že nepřiliš vzácný! Bída dětí. Spolek učitelů ve Floridsdorfu u Vídně pokusil se znázornosti bídu dětí, školou po- vinných. Za tou příčinou provedl velmi zevrubné šetření poměrů školních děí a sice v zimních mě- sících let 1899 a 1300 a to jednak s ohledem na práce, jež musí mimo školu vykonati a jednak se zřetelem na jejich životní a bytové poměry. A vý- sledek, který byl dosažen, je hrozný. Tak zjištěno, že mezi 5713 dě mi školou povinnými mus lo ať do- ma neb mimo dům vykonávati pravidelné práce 2805 dětí! Tedy skorem polovině všech škol- ních děti města toho už v nejútlejším mládí vhozeny na bedra okovy práce výdělkové na účet vzdělávání a radovánek, jimž vlastně dětský věk má býti věno- ván! Tak: 334 dětí (220 hochů a 114 děvčai) musilo

v době, jež určena nasycení a odpočinku, na dalekou často vzdálenost nositi jídlo svým rodičům, neb star- ším sourozencům, 392 z nich (260 hochů a 132 děv- čat, musilo vykonávati těžké domácí práce, 343 jich ur- čeno k různým posilkám, roznášení mléka, novin, chleba, masa neb sodovky, 106 (vesměs hochů) nu- ceno pomáhati při rozvážení uhlí, 69 (chlapců) za- městnáno — stavěním kuželek. Při skládání dříví, uhlí, koksu a železa užito 348 dětí (286 hochů a 62 děvčat), cihly nosilo 17 hochů, šitím, pletením a háčkováním na výdělek zaměstnáno 21 děvčat; opa- trování dětí svěřeno 262 žákům a 61 žákyním, praní prádla a uklid pak 46 hochům a 49 děvčatům; mytí nádobí mělo na starosti 248 hochů a 250 děvčat, tedy celkem 498 dětí; při práci řemeslnické musilo vypománat 49 hochů a 43 jich odváželo sníh a led. Vedle toho pak 77 chlapců a 1 děvče určeno k pa- sení dobytka a k nadhánění zvěře a 5 hochů k mini- strování a kostelnictví. — V druhé části statistiky, pojednávající o životních a bytových poměrech, shle- dáváme cifry ještě horší; tak bez snídani chodilo do školy někdy i 101 hochů a 24 děvčat, ča sto 69 hochů a 18 děvčat, bez oběda pak někdy 112 hochů a 16 děvčat, často 51 hochů a 24 děvčat! .. ani ve škole nedostalo se pak známek na oběd 86 hochům a 23 děvčatům... Ko- nečně bez večeře chodilo spát někdy 161 (1 47 hochů a 14 děvčat) a často 40 dětí (29 hochůa 11 děvčat.) Nedostatečně oděných bylo 413 h o- chů a 74 děvčat, čili 487 dětí!... Dalesn á- sledkem bídy na duchu neb těle zakrnělo aneb nemocno bylo 91 dětí a po celý den bez dohledu matčina zůstaveno jich 277; sirotků bez obou rodičů bylo 32 bez otce 302 (patrně hlavně nemanželských) a bez matky 92. Bez postele strádalo 139 dítek, z toho 48 z nejnižších tříd školních!!! Kromě toho stísněně spalo 155 hochů a 65 děvčata v jedné světnici se 4 až 6 i více osobami aneb ve dvou světnicích se 7 až 11 i více osob ami musilo spát 713 hochů a 213 děvčat, čili cel- kem 926 školou povinných dítek!!... To v suchých sice, avšak nesmirně výrazných číslicích ohromná bída těch ubohých dětských stvoření ku konci devatenáctého a v počátcích dvacátého století! Jak směšnými a odporně farizejskými jeví se pak všechny ty lidumilné fráze naší »křesťanské« společ- nosti, jež na různé nepotřebné a často i blahu veške- renstva škodlivé instituce vydává ročně sta milionů a děti, tato útlá poupata lidského poko- lení nechává v bídě živořiti, na těle i duchu mrzačiti, předčasnou a nama- havou prací ničiti a hladem a nedostat- kem zmirati. A přece se jedná ve věci této o samu budoucnost lidstva, neboť jaké po- kolení může vzejíti z takových zbědovaných tvorů? Nuže, »l dumilové« a »filantropové«, kde jste s vaší »záchranou společnosti«? Zrnka pravdy. Žádná žena není tak duchaplnou, aby trpce toho nelitovala, že není krásnou. Ale za to jest velmi mnoho krásných žen, jichž ani na oka- mžik botestně se nedotklo, že nikdo za duchaplné je nepovažoval. (G. Sandová). — Žijeme v době, která od žen žádá mohem více, než aby jen pletly kreslily, vyšívaly, na nějaký nástroj hrály, nebo aby se ve společnosti dle pravidel chovaly. Žádá se, a b se staly bytostmi myslícími, aby také věděly, co se ve světě dělo a posud děje. (M. Ž. Švar co v á.)

Kleríkální názor o manželství. Klerikální mě- síčník »Vlasť« referuje o romanu B. Vikové-Kuně- tické »Vzpoura«, štětí se nad »zkázonosnou« tendencí této knihy, v nž autorka trochu moderněji nahlíží na ženu a její život, nezli je zvykem v kruzích če-