Strana 8.

ŽENSKÝ LIST.

4. čislo.

i zde přišly naše ženy k tomu poznání, že nesmějí na dále zůstati nečinnými a před celým světem se uzavřiti, že mají již tolik pochopení pro společnou práci veškerého proletariátu. — Hlavní důvěrnicí zvotena Rozenkrancová Marie, Fridricha Schüllera ulice č. 13, na kterouž zasílány buďtež veškeré do- pisy. Dále zvoleny: Polívková Anna pokladní, Ján- ská Josefa kolportérkou, Trmice, Ústecká třída čís. 274, na kterouž nutno veškeré časopisy zasílati; soudr. Kroupová místodůvěrnicí, s. Kokošková místo- pokladní, s. Šedivá místozapisovatelkou, s. Horáč- ková a s. Hlavková. Činnost této organisace počala 1. lednem 1908. Dosud přihlášeno 45 soudružek. Další úspěšné činnosti voláme „Na zdar“! Z Liberce. Potěšitelno, že i u nás pochopily dívky otázku organisovat se. Liberec, to středisko organisovaného dělnictva, postrádalo až na malé výjimky ve svém středu ženy. V krátkém čase však přihlásilá se celá řada mladých dívek k sekci mládeže, chtíc tak svorně přiložit ruku k společné práci. A od našich soudružek slibujeme si to nej- lepší. Myslíme, že i u těch dívek, které dosud ne- stojí v naší organisaci, najdeme ohlasu. Vždyť až dosud jedinon zábavou našich děvčat byly ty různé dupárny, jichž na liberecku tak muoho. Jděme jenom v neděli po všech těch sálech, všude uvidíme toho mladého českého živlu dost, který ubíjí své zdraví, který se ubíjí i morálně. A to by mělo přestati. Máme zde v prvé řadě naše dělnické zábavy, ty navštěvujme. Schůzemi, čtením, přednáškami se vzdělávati, a ne ten prázdný čas, jehož tak málo, probíti v tanci. Jen chtit. Vždyť v krátkém čase stoupl časopis „Ženský List“ na několikanásobný počet odběratelek, dík to neúnavným soudružkám koiportérkám. A čekáme, že počet ten značně ještě se zvýší. V neděli 2. února koná se zde veřejná schůze žen. Soudružky agitujte na tuto schůzi. Náš těžký začátek prodělán, jen chutě ku práci, by v krátkém čase mohly jsme zvolati: „A rudě to rozkvétá do kola — ek. Z Lipětína. Ze všech stran přicházejí do veřej- nosti různé ty protesty oproti zdražování potravin a bytů, zejména v průmyslových okresích jest toto zdražování principielní, a jen z našeho Lipětinka nedostane se nikdy žádná zpráva do veřejnosti, tak jako bychom měli zde na růžich ustláno a žili jsme jen v samém blahobytu, a přece máme zde tisíce důvodů pranýřovati šlendriánství, které se před zraky kompetentních a povolaných úřadů na chudém obyvatelstvu páše. Tak zejména do ohromné výše zdražují se moučné produkty. To nejpotřebnější, co náš dělník ku svému živoření potřebuje, jest chléb, a tento produkt jest zdejšími i okolními pekaři v celém mosteckém okresu vyráběn z té nejšpatnější jakosti a v nejlehčí váze, že jest až stydno o tom mlu- viti. My ženy víme, že jest mouka drahá, a že ná- stedkem toho jsou i moučné výrobky zdraženy, ale že by chléb musil na ceně až o 40 proc. stoupnouti, jest jen chamtivostí zdejších vydřiduchů-lichvářů. Přímo směšným jest podívati se na bílé pečivo. Housky a rohlíčky jsou nejen špatné, okoralé, tvrdé a sušené, ale jsou tak dokonale malé, že potřebí

při nákupu housek opatřiti sobě zvětšovací sklo. Zdejší agrárníci po způsobu obchodníků zdražují i mléko, tento nejhledanější a nepostrádatelný pro- dukt zdejšího dělnictva, hlavní výživu dětí, a když sedlák zdraží mléko pro kupující mlékařku, tu opětně mlékařka zdraží mléko konsumentům, aneb případně, že konsumenti počnou bručeti na zdražení mléka, tu obchodující mlékařka, aby se udělala hodnou, že- vzdor tomu, že sedlák mléko zdražil, ona přece prodává za starou cenu a po způsobu zázraku v Káni Galilejské proměňuje totéž, a má zdražení v kapse, v předpokladu, že my ženy proletářů jsme již bez reptání na podobné padělky zvyklé. Jediná mlékařka Š., než by činila galilejské zázraky, raději řekla sedlákům, aby si své mléko nechali, a tu sedláci, po 14denní stávce mlékařky, nabízejí a prodávají jí mléko opětně za starou cenu. Totéž, co učinili sedláci s mlékem u nás, učinili v našem blízkém sousedícím Růžodolu obchodníci s lahvovým pivem, avšak doufáme, že i těm dovedeme po způ- sobu zálužských soudruhů vzdorovati. Že jsou nájemníci donuceni potraviny u zmí- něného pána kupovati, donutily je, jak níže ukáži, následující okolnosti. Uhelná společnost dolů Habs- burg u Kopist a Růžodolu, aby mohla po případě vyčerpati bohatá uhelná ložiska, která se ve velké prostoře nalézají pod budovami obce růžodolské, vyvlastňuje v Růžodole jeden dům po druhém, ano i selské statky vyvlastňuje, a do těchto koupených budov verbuje cizí horníky, poněvadž horníci, již pracují u jiné společnosti, nesmí bydliti v domech, které jsou dnes majetkem dolů Habsburg. A tu nám nastala silná poptávka po bytech, o které jest následkem vystěhovavších se horníků z Růžodolu do Lipětína a Dolního Litvínova citelná nouze,a na druhé straně následkem hloupého oznámení, že jest český sever nyní pravým eldorádem mzdy, stěhují se sem houfy lidí, by opětně jako sklamaní exulanti za krátko opěvovaný sever opustili, a tím i pan Scheithauer nabyl kuráže a hledí využitkovati pro sebe příznivou dobu, a to do krajnosti. Jiní obchodníci činí totéž, a i všichni majitelé domů, zejména čeští baráčníci, chtějí nyní pomocí vysoké činže zbohatnouti, předstírajíce, že platí vysoké daně. Byl by již čas, soudružky, abychom nechaly domácího klepaření a zmužile vrhly se v zápas za naše politická práva. Brožiková Kateřina.

kAnAA

rte

Nedá A

Vážené soudružce Marii Ronkové

Jaroslavu Hrábkoví pronáší ku dni jich sňatku 25. ledna 1908 přání všeho dobra a plného zdaru ve všech činech společného jich žiti.

Výbor Odborného spolku pro výrobu prádla v Čechách.

v

Vychází každou středu s datem následujícího dne. Redakce, administrace a expedice Praha II., Myslíkova ulice číslo 1959. Peněžní zásilky na adresu: Svěcený Ant., Praha II., Myslíkova ulice č. 1959. Složní lístek poštovní spořitelny číslo 54.151. Dopisy nevyplacené se nepřijímaji, nepodepsané odkládají. Re- klamace se nezalepují a nefrankují. — Cena 6 haléřů. — Majitel: Tiskový výbor českoslovanské strany sociálně demokratické. — Předplatné: Na rok 3 K 12 h, na půl roku 1 K 56 h. Redakcí Karly Máchové. — Nákladem a vydáním Terezy Toužilové. — Děinická knihtiskárna v Praze.