Strana6

ŽENSKÝ LIST

4. čisto

Za volební právo žen do všech sborů za- stupitelských dohodly se o společném postupu ženy měšťácké se ženami proletářskými. Ženy bur- žoasní poznaly, že nelze spoléhati na žádnou stranu politickou, mimo sociálně demokratickou. Ochrana mateřství. Tak zvaný „Mutterschutz- Bund“ v Berlíně konečně nahlédí, že sociální de- mokraté jdou jedině správnou cestou, když žádají, aby stát tuto akci provedl, že soukromá dobročin- nost tu nijak nestačí. Anglické ženy za volební právo. Již po delší dobu vedou anglické ženy boj za volební právo, který nyní vyvrcholil v pravou bouři. Ženy pod- nikly výbojný útok na palác ministerského předsedy, právě když se konala schůze rady ministerské. Když přijížděl ministr Asquith, vrhly se na něho, byly ale rozehnány. Některé připoutaly se řetězem na mříž, stojící naproti paláci, hlučně žádajíce vo- lební právo. Policie demonstrantky rozehnala, při čemž bylo pět žen zatčeno. Dnes jest již marno ženám upíratl volební právo, ony si je vybojují. Není možné, aby žena z politického života byla vytlačena, dané poměry uspíší její právo i tam. Z hnutí služek. V Curychu ustavila se prvá organisace služebných. Připomenouti dlužno, že ve Švýcarsku není čeledního řádu, nýbrž jest volná pracovní smlouva a výpovědní ihůta 14denní. Tý- denní mzda obnáší 5 až 6 franků (frank 90 haléřů), měsíční mzda kolísá od 15 do 80 franků, pro ku- chařky od 60 do 80 franků. Vycházky jsou 14denní, zacházení a strava slušná. Pře vyřizují se před soudem. Počet služebných obnášel dle sčítání zr. 1900 14.704. Z toho byli 3854 muži a 10 850 žen. I ve Švýcarsku jest ještě mnoho a mnoho práce s organisováním služebných. Tajnosti měšťáckých salonů. Nedávno při- byla do Brna z Ameriky sličná, avšak chudá chan- sonetta Waily Latusová, které syn majitele lázní p. Lange ml. sliboval lásku a manželství. To však nebylo rodičům L. vhod a hleděli se chudé Ame- ričanky zbavit. Když obdržela Wally Latusová obsílku na policii, bylo jasno, že se jí chce rodina Langeho zbaviti postrkem, proto z lítosti požila jedu. Z domu č. 28 na Sadové ulici dopravena byla do zemské nemocnice. Tabákové dělnice ve Vídni domáhají se usta- novení nemocenských lékařek, a odůvodňují tento svůj požadavek: Působnost lékařky má býti následu- jíci: Střídavě v ordinačních hodinách ošetřovati ambulančně členky nemocenského ústavu v obou továrnách v Ottakringu a na Rennwegu. Její půso- beni se tedy omezuje jen na ženské členstvo, které může býti ambulančně ošetřováno, poskytnouti těmto pomoci a rady. Samozřejmé jest, že tomuto členstvu musí býti též ponecháno na vůli, jíti v pří- padu potřeby dle vlastního zdání též k lékaři. Tim by bylo oněm třem stávajícím lékařům velmi uleh- čeno, že by se tito mohli více věnovati těžce ne- mocným a nynější jen povrchní prohlížení a tím zaviněné časté pochybné ošetřování by zmizelo. Lékařkou nemá býti lékař zatlačen nebo poškozen, nýbrž tato má jeho působení doplniti, spolupomoci a tím mu ulehčiti. V Ottakringu byla nadhozena též otázka: Co se stane, onemocní li náhle a těžce některý člen, smí se pak též lékařka k tomuto po- volati? Jest přece samozřejmo, že v takovýchto případech musí se vždy hleděti zjednati co možná nejdříve pomoc a tu se musí povolati nejblíže se nacházející lékař ústavu, a je-li to lékařka, pak bude ku první pomoci povolána i tato. Vydaje,

které tím vzejdou, budou nahraženy již tím, že se zabrání mnoha onemocněním. Dělníci domáckého průmyslu a jich nemo- censké pojišťování. Pro dělníky, zaměstnané při průmyslu domáckém, není zákonem předepsána obli- gatorní povinnost k nemocenskému pojištění (srov. 3. odst. § 3. zákona o pojišťování dělníků pro pří- pad nemoci ze dne 30. března 1888 č. 33. ří z.), avšak podnikatelé, k jichž zakázce pracovníci tito ve svých domácnostech sami nebo za pomoci pří- slušníků své vlastní domácnosti, bez pomocníků živnostenských (srov. výnos c. k. ministerstva ob- chodu ze dne 16. září 1883 č. 26.701) zaměstnáni jsou zhotovováním průmnyslových výrobků, mohou s dělníky těmito s jich svolením přistoupiti k ne- mocenskému pojištění způsobem v zákoně přede- psaným. Charakteristickou známnkou takovýchto při průmyslu domáckém zaměstnaných pracovníků jest jejich poměrná samostatnost, s níž disponují se svou silou pracovni, která není vázána k určitému pod- nikateli žádnou smlouvou pracovní a která pravi- delně pracuje i pro jiné podnikatele. Naproti to nu však oni dělníci a dělnice, kteří, ačkoliv pracují také ve své domácnosti, nejsou oproti podnikateli samo- statni, jsouce vázáni jakoukoliv smlouvou pracovní (srov. SS 72. až 96. živn. řádu) pouze pro něho pracovati za určitou odměnu ve lhutách pravidei- ných — na př. týdně — vyplácenou, kteří od jedi- ného podnikatele pravidelně dostávají práci, suro- vinu, ba mnohdy i stroje, k výrobní činnosti po- třebné, a zaměstnávají po případě i cizí pomocný personál, který formálně jest ve služtách téhož podnikatele, tedy dělnici, sice doma pracující, avšak nalézající se ve stálém poměru pracovnim k urči- tému podnikateli, které pražská obchodní a živno- stenská komora trefně za pomocníky exponované do svých domácností prohlásila, podléhají obligator- nímu nemocenskému pojištění ve smyslu platného zákona. S názorem timto souhlasí také nynější ustá- lená judikatura c. k. správního dvoru soudního, jak patrno zejména z rozhodnutí soudu tohoto ze dne 25. dubna 1902 č. 3808. Obchodní a živnostenská komora v Praze podává o pojmu slova „domáčtí dělníci“ následující dobrozdání: Definice obsažená v § 3 III. odst. zákona o nemocenském pojištění zahrnuje všecky výrobce skladové, kteří mají na- proti podnikateli, pro nějž pracují, postavení samo- statných dělníků. Samostatným dělníkem označuje zákon výrobce, pracujícího pro podnikatele, resp. faktora, který však není vázán k podnikateli pra- covní smlouvou a může tedy pracovati pro více podnikatelů najednou. Tomuto ustanovení podléhají formálně samostatní, avšak na sklad pracující živ- nostníci, kteří by měli míti živnostenský list, a oni dělníci, kteří, ač pracují v domácnosti své, nejsou proti podnikateli samostatni, jsouce vázáni smlouvou pracovní (SS 72.—96. ž. ř.), jež možno nazvati pomoc- níky exponovanými do jich domácnosti. Dalším znakem pojmu domáckých dělníků citovaného usta- novení jest, že musí pracovati při výrobě toliko sami nebo za pomoci příslušníků domácnosti, nikoli za pomoci cizích sil pomocných. Tímto znakem se vlastně vylučují opětně mistři na sklad pracující, kteří jsou formálně samostatni, poněvadž jakmile zaměstnává domácký výrobce cizí sily pomocné musí opověděti živnost. (Srov. § 1. ž. ř. a min. nař. ze dne 16. září 1883, čč. 26.701.) * Statistika hubiček. Jeden Angličan, který měl patrně příliš mnoho volného času, umínil si při sňatku, že bude čítat hubičky, které po dobu man-